Populační politika Mgr. Blanka Plasová Osnova 1. Vymezení pojmů - populační politika, demografická reprodukce, demografie 2. Charakteristiky demografického vývoje - historie, tzv. 1. a 2. demografický přechod, problém stárnutí společnosti 3. Reprodukce - faktory ovlivňující reprodukční chování, teorie reprodukčního chování, rodinné chování v ČR, reprodukční práva žen a mužů, 4. Pro-populační politika - předpoklady, cíle, nástroje, vývoj a kontext ČR, legitimita a dilemata 1. Vymezení pojmů Populační politika Zaměřuje se na ovlivnění demografické reprodukce/ demografického vývoje. „Populační politika může být definována jako záměrně konstruované nebo modifikované institucionální uspořádání nebo specifický program, jimž vlády ovlivňují, přímo či nepřímo, demografický vývoj" [Demeny, 2003: 1]. Kvantitativní změna a kvalitativní aspekty plodnosti Užší a širší vymezení populační politiky Pro-natalitní vs. anti-nanatalitní (tzv. malthusiánská) politika Demografická reprodukce a demografie Demografická reprodukce je předmětem studia demografie jako vědy (respektive předmětem zkoumání demografie je poznávání pravidelností a podmínek reprodukce lidských populací). Biologický proces, který se od vitální reprodukce ostatních živých populací liší tím, že probíhá ve společenských podmínkách, které ho významným způsobem modifikují. Společenské podmínky však nemění základní biologické hranice, ve kterých se realizuje (věk jedinců z hlediska fertility ženy, omezený počet dětí při jednom porodu daný příslušností člověka k savcům, minimální a maximální věk plodivosti muže atd.) 2. Charakteristiky demografického vývoje Stručný demografický vývoj Od konce 17. století - důraz na svobodu a individualitu, rozvoj lidských práva, rozvoj poznatků v oblasti medicíny, vyšší dodržování hygieny -významný růst počtu obyvatelstva Od konce 18.století dochází k počátkům postupného poklesu úrovně plodnosti a současnému snižování úmrtnosti = tzv. 1. demografický přechod Od 60.-70. let 20. století (post-moderní společnost) dochází v některých evropských zemích k dalšímu významnému snížení růstu populace = tzv. 2. demografický přechod Model 1. a 2. demografickeho pfechodu (Van de Kaa, 1999) 45 35 25 15 -5 ■15 ö—-ö-—4-—❖ Natural Growth Rate Beginning Second Transition Time Problém stárnutí společnosti Zvyšování průměrného věku, nevyrovnaný poměr mezi jednotlivými věkovými kohortami Je to problém nebo ne? (přirozený jev doprovázející 2.demografický přechod vs. krizové rodinné chování, EU vs. svět) Možné důsledky (pro ekonomický růst, pro systém sociálního státu, důchodovou politiku, financování zdravotnického systému atd.) Možná řešení: ■ Explicitní pro-populační politika ■ Migrační politika ■ Vytváření podmínek přátelských rodině 3. Reprodukce Faktory determinující reprodukci společnosti Velká rozmanitost faktorů, které se navzájem prolínají: ■ Racionální kalkul - ekonomický přínos (náklady na výchovu dětí, náklady příležitosti vs. redukce nejistot) ■ Emocionální motivy/hodnoty, osobní aspirace, preference ■ Genetická predispozice, biologické pudy ■ Vliv/proměny hodnot a kulturních norem Vnější podmínky vytvářené sociálním systémem/politikami Současné teorie pro vysvětlení trendů (poklesu) v plodnosti (preferenční teorie, teorie konfliktních preferencí, teorie racionální volby, teorie individualizace a kulturních změn, teorie hodnoty dětí, teorie genderové spravedlnosti,...) Rodinné chování v CR po 1989 Diferenciace rodinného chování (rodinné hodnoty v konkurenci s hodnotami a odlišnými životními styly) Snížení intenzity sňatečnosti, odklad prvního sňatku, růst počtu nesezdaných soužití (X většina mladých lidí manželství plánuje zejména v případě těhotenství) Růst rozvodovosti, ale snížení rozvodovosti v prvních 4 letech manželství Pokles počtu interrupcí (zhruba na třetinu) Plynulé zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte Pokles počtu narozených dětí i odvozených měr a ukazatelů porodnosti a plodnosti Průměrný věk matek v CR Reprodukční práva žen a mužů Reprodukční zdraví žen a mužů: právo na přístup ke zdravotním službám (pre-, peri- a post-natální péče o matku, také asistovaná reprodukce) Reprodukční rozhodování: zda, kdy a kolik dětí mít, právo na informace a prostředky, které jsou důležité pro toto rozhodování (včetně výchovy k zodpovědnému rodičovství, sexuální výchovy, propagace antikoncepce, svoboda rozhodování v otázce interrupcí) Sexuální a reprodukční bezpečí, včetně ochrany před sexuálním násilím a práva na soukromí (i boj proti HIV/AIDS) Kde je problematika reprodukčních práv obsažena? _ Dokumenty přijaté na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji v Káhiře (1994) 4. konference o ženách v Pekingu (1995) Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) klade na reprodukční práva stěžejní důraz, když říká, že role ženy v plození dětí by neměla být základem pro diskriminaci. Listina základních práv Evropské unie (např. právo na tělesnou a duševní integritu, právo na soukromý a rodinný život, svoboda projevu a právo na informace, právo na přístup ke zdravotním službám). Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 4. Pro-populační politika Předpoklady úspěšnosti pro-populační politiky Rabušic (2002) : 1. Populační vědy mají takové znalosti, které umožňují vysvětlit a do jisté míry i predikovat populační změnu a její socioekonomické důsledky. 2. Nízká porodnost má jasné negativní účinky na úroveň blahobytu země a jejích obyvatel. 3. V populaci existuje touha mít více dětí než jedno. 4. Tato touha by mohla být realizována, kdyby neexistovaly vnější ekonomické a sociální bariéry. 5. Aktivní populační politika může prostřednictvím dobrovolných rozhodnutí zvýšit porodnost. Cíle pro-populační politiky ■ Zachování stávajícího počtu obyvatel ■ Zvýšení počtu obyvatel ■ Udržení přijatelné věkové struktury populace ■ Vytvoření prorodinného klimatu Možné způsoby zvýšení fertility Rabušic2001: 1. Donutit lidi, aby rodili, i když nechtějí 2. Zajistit, aby se u obyvatel zvýšila touha po vetsim poctu deti 3. Odstranit překážky, které by mohly bránit plození a výchově většího počtu dětí Nástroj e Zajištění rodinného příjmu ■ Snižování nákladů (výhodné úvěry, slevy) ■ Zvyšování příjmů (daňové úlevy, dávky) Vytvoření populačního klimatu ■ Podmínky pro snadnější skloubení práce a rodiny ■ Nástroje pro širší sociální změnu podporující rodičovství (bezplatná prenatální péče, těhotenské poradny, následná kojenecká péče, které snižují kojeneckou a novorozeneckou úmrtnost, podpora vážnosti rodiny - morální ocenění rodičovství, dostupnost úřadů, obchodů pro rodiče s kočárky, dopravní obslužnost, dětské koutky atd.) Vývoj populační politiky ■ 20. - 40. léta - snahy o zvýšení populace (explicitní pronatalitní politika, zejména nacistické režimy - omezily přístup k antikoncepci a interrupcím) ■ 60. - 70. léta - poválečný baby-boom (stále výrazné pronatalitní politiky) ■ 70. - 80. léta - komunistické země pokračují v tomto směru X od západní Evropy (strach z populační exploze) ■ 90. léta - různé směry, ale spíše implicitní pro-populační opatření (kromě např. Francie) v Vývoj populační politiky v CR po 1989 Převládla představa, že populační politika ztratila své opodstatnění Spíše adaptační opatření Následoval v ČR prudký pokles plodnosti (1993) Místo adaptačních opatření znovu v popředí některé opatření pro-natalitní opatření (ovšem pouze pro rodiny s nízkým příjmem) Po 1998 - vyslovena potřeba ucelenější koncepce podpory rodiny (spíše však implicitní pronatalitní politika, zaměření spíše na zlepšování podmínek pro rodičovství) Trendy v současné populační politice Kocourková 2002: 1. Populační politika ztratila svůj explicitní charakter 2. Důraz je kladen na tzv. adaptační opatření 3. Přechod od koncepce „welfare state" k tzv. „care-giving society", 4. Úvahy, jak ocenit skutečnost, že rodiny produkují „lidský kapitál" Argumenty PRO Negativní ekonomický dopad nízké porodnosti (zejména na ekonomický růst) Zmírňování důsledků stárnutí společnosti (udržením rovnováhy mezi ekonomicky aktivním a ne-aktivním obyvatelstvem) Negativní dopad nízké porodnosti na sociální systém Poptávka ze strany veřejnosti Přijmutí celospolečenské spoluzodpovědnosti za výchovu dětí - vytváření vhodných podmínek pro rodiny Argumenty PROTI Sociální inženýrství, zasahování státu do individuálních, soukromých rozhodnutí, narušení osobní svobody ■ Pro-populační politika je pouze jedna z mnoha proměnných zasahujících do reprodukčního chování ■ Pochyby o dlouhodobých účincích na reprodukční chování (udržitelnost a možné rozkolísání společnosti) ■ Vysoká nákladnost opatření, „návykovosť opatření ■ Byrokratizace systému ■ Negativní/pozitivní dopady nízké/vysoké porodnosti na ekonomiku nejsou prokázány Není nutné zvyšovat porodnost, současný demografický vývoj je přirozený Použité zdroje Centrum pro výzkum veřejného mínění: „Jaké by měly být priority v populační politice?" Sociologický ústav AV ČR. Výzkum „Naše společnost 2006". Demeny, D.: Population Policy: A Concise Summary. 2003. Policy Research Division Working Paper No. 173, Population Council. Gender Studies: Reprodukční práva žen a mužů. Zpravodaj, prosinec 2006. Hašková, H. 2009.Fenomén bezdetnosti. Praha: Slon. Kocourková, J.; Kučera, M.; Loužek, M.; Rabušic, L.(2002). „Propopulační politika - ano či ne?". Ekonomika, právo, politika č. 21/2002. Praha: CEP-Centrum pro ekonomiku a politiku. Pakosta, P. 2004: Nástroje populační politiky a populační politika. Diplomová práce. MU: Brno. Pavlík, Z. ?: Dilemata populační politiky, [citováno on-line, 15.2. 2008] [http://fse.uiep.cz/~pavlik/texty/dilemata populační politiky.docl Paloncyová, J., 2002: Změny české rodiny: mladá generace a demografický vývoj, Praha: VUPSV. Rabušic, L. 2001: Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: SLON. Sirovátka, T. 2006: „Rodina a reprodukce versus zaměstnání a role sociální politiky". In Sirovátka, Tomáš et al. Rodina, zaměstnání a sociální politika. Boskovice: Albert, str. 77-112. Srb, V.: Populační vývoj a populační politika České republiky. Demografie, 44/3, 2002, s. 198-201, Praha.