Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR Věra Kuchařová Kamila Svobodová VÚPSV Praha 2006 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2006, 1. vydání, náklad 26 výtisků, počet stran 57 Tisk: VÚPSV Recenze: Mgr. Hana Hašková (Sociologický ústav AV ČR) Mgr. Michaela Marksová (MPSV) Ing Jitka Langhamrova (katedra demografie VŠE) ISBN 80-87007-51-4 3 Obsah Úvod........................................................................................................................................... 4 1. Vývoj a struktura sítě zařízení denní péče o děti předškolního věku.............................. 8 1.1 Historický vývoj předškolní výchovy .............................................................................. 8 1.2 Institucionální denní péče o malé děti v současnosti ....................................................... 9 1.2.1 Jesle ......................................................................................................................... 9 1.2.2 Mateřské školy ...................................................................................................... 11 1.2.3 Regionální rozložení mateřských škol .................................................................. 18 1.2.4 Speciální mateřské školy....................................................................................... 19 1.3 Shrnutí............................................................................................................................ 20 2. Dostatečnost sítě zařízení denní péče o děti předškolního věku..................................... 22 2.1 Využívání mateřských škol a jeslí.................................................................................. 22 2.2 Dostupnost zařízení denní péče o malé děti v malých obcích........................................ 30 2.3 Finanční dostupnost jeslí a mateřských škol.................................................................. 31 2.4 Hodnocení dostupnosti a kvality mateřských škol......................................................... 34 2.5 Méně rozšířené formy denní péče o děti předškolního věku ......................................... 36 Shrnutí..................................................................................................................................... 39 Literatura................................................................................................................................ 41 Přílohy 4 Úvod Jedním z velmi důležitých nástrojů umožňujících skloubit rodinám s malými dětmi rodinný a pracovní život je institucionální zabezpečení služeb pro malé děti. Již druhá vláda ve svém programovém prohlášení vyhlásila podporu rodinám s dětmi a opatřením na slaďování rodinného a profesního života. Nedílnou součástí této podpory je fungující a všem sociálním vrstvám dostupná síť předškolních zařízení pro děti (tj. jeslí a mateřských škol), ale i alternativních forem denní péče o děti. Dostupnost a možnost využití služeb mateřských škol a dalších zařízení sehrává významnou roli při nástupu žen (a mužů) po rodičovské (příp. mateřské) dovolené. Také zahraniční analýzy upozorňují na význam poskytování denní péče o děti předškolního věku pro lepší podmínky skloubení rodiny a zaměstnání a potažmo pro vyšší porodnost. Vysoký podíl dětí příslušných věkových kohort navštěvuje taková zařízení ve Skandinávských zemích, Belgii a Francii. Vyšší podíly jsou většinou tam, kde jsou předškolní zařízení podporovaná státem, což má dvojí podobu - státní správa může být zřizovatelem zařízení denní péče o děti předškolního věku nebo stát podporuje soukromé a nevládní organizace zřizující a spravující taková zařízení. Naopak v některých zemích se uchovává velká role církví. G. Neyer poukazuje na mnohé národní odlišnosti systémů institucionální denní péče o malé děti, např. právě v podílu státem či lokálně organizované péče, v podílu dobrovolného a soukromého sektoru na zřizování příslušných zařízení nebo na to, že v řadě zemí je tato péče poskytována pouze na část dne (pouze dopoledne, např. v Německu, Nizozemsku, Rakousku a Velké Británii [Neyer, 2003: 26]).1 V celoevropském měřítku se však pojetí a praxe v zabezpečení péče o malé děti v posledních letech výrazně mění [srv. též např. Kameraman et al., 2003/1; Kameraman et al., 2003/2]. Radikální reformy jsou navrhovány např. v Německu, kde tradiční preference komplementární dělby práce mezi manžely-rodiči stejně jako familistický základ rodinné politiky doznávají jistého přehodnocování [srv. např. Hoem, 2006]. Zatím se o nich vedou živé diskuse, v nichž se střetávají nejen praktická hlediska, ale mimo jiné i sociálně demokratický a křesťanskotradicionalistický názor. Podpora předškolních výchovných zařízení se dostala do doporučení Evropské komise zaměřených na rodinnou politiku členských zemí EU. V poslední době byla provedena řada mezinárodních srovnání na téma účinných nástrojů rodinné a pronatalitní politiky. Mají svá přirozená úskalí metodologického a věcného charakteru. Limity komparace vyplývají i z toho, že nemohou zachytit data za všechny kontextuální vlivy lišící se v různých zemích. Výsledky takových porovnání jsou i proto nejednoznačné. Přesto stojí za zmínku, že podle studie OECD [D’Addio, D’Ercole, 2005: 59] nejméně pochybností ukazují výsledky analýz z různých zemí v pozitivním efektu denní péče o malé děti, pokud splňuje co nejúplněji všechny základní podmínky - že je finančně i prostorově dostupná, že je organizovaná podle potřeb (zaměstnaných) rodičů a poskytuje služby v žádoucí kvalitě. Na základě simulačního modelu autoři porovnali efekty vybraných čtyř základních propopulačních opatření, jaké by mohly přinést v jednotlivých zemích2 [D’Addio, D’Ercole, 2005: 67]. Podle toho by v ČR pomohlo zejména zlepšení dostupnosti zařízení předškolní 1 Státní garance péče neznamená automaticky větší docházku. Např. právo na denní péči o děti mladší tří let existovalo koncem 90. let v pěti státech, z toho ve třech až od určitého věku (např. 18 nebo 30 měsíců věku dítěte). Neomezeně platilo v Dánsku a Finsku, přičemž do veřejných zařízení docházelo ve Finsku 22 % dětí mladších tří let a v Dánsku to bylo 64 %. Vysoké je toto procento také ve Švédsku, a to 48 % (péče garantována od 18 měsíců věku dítěte) [Neyer, 2003: 62]. 2 Jde o opatření, pro něž byla k dispozici potřebná data (dále platí výhrady k jejich „čistotě“). 5 péče. Zřejmě se jedná i o péči o děti do 3 let, tedy o v ČR nepočetné jesle apod.,3 protože využití mateřských škol je v evropském porovnání stále na dobré úrovni a jeho zvýšení je prakticky možné už jen v omezené míře. Pro doplnění uveďme, že České republice bylo dále „doporučeno“ zvýšené využívání práce na zkrácený úvazek a snížení přímých nákladů na děti (pomocí dávek a daňových úlev). Význam zařízení denní péče o děti předškolního věku v kontextu vývoje porodnosti zmiňuje např. i J. M. Hoem, který z tohoto hlediska porovnává rodinnou politiku Švédska a Německa [Hoem, 2006: 247]. Na švédském příkladu zdůrazňuje takové pojetí předškolní péče, v ČR nikoliv nové, v evropském kontextu však aktuálně rozvíjené, v němž „Švédský systém klade velký důraz na to, aby předškolní péče o dítě byla příležitostí k jeho výchově a aby celý systém působil jako nástroj poskytující stejné příležitosti všem dětem, nikoli jako péče zaměřená jen na hlídání dětí …“ [Hoem, 2006: 248]. Výchovný a sociálně preventivní význam předškolní výchovy zdůrazňují i programy ECEC (early childhood education and care). Současně se dnes ale diskutuje vhodnost institucionální denní péče o děti mladší tří let, jakou kvalitu a dostupnost by tato zařízení měla mít, aby nejen vyhověla potřebám zaměstnaných rodičů nechtějících poznamenat rodičovstvím svou kariéru, ale současně nepoznamenala negativně vývoj a socializaci dítěte. Péče o nejmladší děti není odmítána navzdory převažujícím názorům o potřebě rodičovské péče o nejmenší děti. Za nejvhodnější způsob zabezpečení dětí ve věku batolat (příp., byť ne často, nemluvňat) se však považují rodinné formy péče. Péče o děti ve věku od tří let do počátku povinné školní docházky je univerzálně rozšířená, ale i zde jsou významné národní odlišnosti. Skandinávské země uskutečňují integrované formy péče o děti předškolního věku, které spojují výchovnou a ochrannou funkci a kladou důraz na kvalitu odpovídající potřebám dětí různého věku. Jsou silně podporovány státní administrativou [Kameraman et al., 2003/1: 11-12]. V angloamerickém modelu zatím převládá paralelní výchovná a zaopatřovací péče, kde každá složka má poněkud jiné úkoly a zaměřuje se na jinou populaci [tamtéž s. 12], ale i zde dochází ke změnám. Další studie diskutují dvojí efekt takové sociální politiky, která se zaměřuje na snižování nákladů na děti formou podpory zařízení denní péče o děti, a to dopady na zvýšení porodnosti i na míru zaměstnanosti žen [Del Boca, Pasqua and Pronzato, 2006; Engelhardt, Prskawetz, 2002]. Del Boca a kol. docházejí na základě srovnávací analýzy dat mezinárodního výzkumného projektu k závěru, že dostupnost denní péče zvyšuje pravděpodobnost zaměstnanosti žen, ale nepodporuje významně fertilitu [Del Boca, Pasqua and Pronzato, 2006, s. 11]. Zabývají se též, na základě podnětů od jiných autorů, otázkou, zda dostupnost péče o předškolní děti přispívá ke změnám vztahu mezi porodností a zaměstnaností. Jestliže dříve byla vyšší porodnost spojena s nižší participací na trhu práce, v mnoha vyspělých zemích je tomu dnes naopak, ale země se v tomto ohledu liší v závislosti na historickém kontextu zaměstnanosti žen.4 Přímý vztah je mezi těmito ukazateli např. ve Francii a ve skandinávských zemích, opačně je tomu v Itálii, zatímco ve Velké Británii tyto faktory nesouvisejí. Studie mj. zjišťuje, že vysoká nabídka dostupné denní péče o malé děti pozitivně ovlivňuje participaci žen na trhu práce v závislosti na vzdělání - vztah je těsnější u vzdělanějších žen [Del Boca, Pasqua and Pronzato, 2006, s. 12], což koresponduje s našimi poznatky o vztahu mezi vzděláním ženy, délkou její rodičovské dovolené (přerušení kariéry) a využíváním služeb denní péče o děti [srv. Kuchařová et al., 2006/1 a 2006/2]. 3 Není však jisté, nakolik by větší nabídka zařízení pro děti do tří let byla českými matkami využívána, neboli nakolik poptávka po jeslích převyšuje nabídku. 4 Vliv má i tradice rodinného soužití, tak např. v zemích jižní Evropy má pomoc širší rodiny s péčí o děti do tří let srovnatelný vliv na fertilitu i zaměstnanost jako institucionální péče v jiných zemích, ale jde-li o dětí starší tří let, jsou na tom země na jihu a severu Evropy obdobně (srv. Del Boca, Pasqua and Pronzato, 2006, s. 7). 6 Zahraniční studie zmiňují i poněkud u nás opomíjený význam předškolní výchovy (používá se pojem rané vzdělávání a péče o děti - early childhood education and care) jako prevence mezigeneračního přenosu ohrožení sociálním vyloučením [Kameraman et al. 2003/2: 28-31]. Fakt, že výsledky různých mezinárodních analýz nepřinášejí jednoznačné závěry o roli předškolních výchovně-pečovatelských zařízení ve vztahu k fertilitě a zaměstnanosti žen, vypovídá zejména o tom, že forma a efektivita podpory slaďování rodiny a zaměstnání rodičů malých dětí, zejména žen, je mnohonásobně podmíněna ekonomickými podmínkami i kulturními tradicemi a zvyklostmi. Jimi je dotčena jak nabídka a formy (rozsah) denní péče o děti (tabulka 0.1.), tak rodičovské a profesní chování (mladých) lidí. Tabulka ukazuje také vícerozměrné rozdíly mezi zeměmi - jak v dostupnosti, tak v rozsahu péče. Některé země s rozšířenou návštěvností zařízení denní péče ji poskytují jen v omezeném rozsahu hodin denně (srv. např. Finsko a Německo u dětí předškolního věku). Bez konkrétních znalostí souvislostí a determinant formování a efektů různých forem péče o děti a úlohy různých subjektů není možno se smysluplně inspirovat nebo dokonce přebírat zkušenosti ze zahraničí, jakkoliv dobré se ukázaly být v daném socio-kulturním kontextu. T a b u l k a 0.1 Denní péče o děti ve vybraných evropských zemích - podíly dětí a denní otevírací doba nejmenší děti děti v předškolním věku země podíl děti v % denní otevírací hodiny podíl děti v % denní otevírací hodiny Rakousko 10 7 70 6 Belgie 30 9 99 7 Dánsko 55 10,5 90 10,5 Finsko 23 10 42 10 Francie 39 10 87 8 Německo 9 10 73 6 Řecko 3 9 48 4 Irsko 2 9 50 4 Itálie 6 9 87 8 Lucembursko 3 9 76 5 Nizozemsko 2 10 66 7 Portugalsko 12 7 72 5 Španělsko 5 5 77 5 Švédsko 40 11 72 11 Velká Británie 2 8 60 5 Zdroj: De Henaul, 2006; převzato z: Del Boca, 2006 Pozn.:V textu nejsou použité termíny blíže specifikovány. Běžně se však rozlišují (též v textu Del Bocy) zařízení pro dětí do 3 let (zde ve zdroji „infants“) a zařízení pro děti tříleté a starší. Přesto lze říci, že z praxe domácí (popis v první části této zprávy) i zahraniční máme dost podnětů k tomu, aby byly blíže prozkoumány žádoucnost a možnosti zakomponování podpory předškolní výchovy do aktivní realizace rodinné politiky. K tomu je nutné znát současnou situaci v nabídce služeb péče o malé děti a zájem rodičů o tyto služby i zájmy (potenciálních) poskytovatelů těchto služeb. V této práci je proto věnována pozornost institucionální denní péči, zejména tomu, jaké je územní rozložení jeslí a mateřských škol v České republice, jakou mají tato zařízení kapacitu a jaký podíl dětí (z příslušné věkové skupiny) v nich může být umístěn, tedy jaký je vztah nabídky a poptávky po těchto službách. Předkládaná publikace má tři části. První je věnována vývoji a struktuře sítě zařízení denní péče o děti předškolního věku s pouze stručným komentářem. Druhá část obsahuje výsledky empirických šetření sledujících mimo jiné zájem a praxi ve využívání především 7 mateřských škol (jen okrajově jeslí a alternativních forem péče o malé děti, o nichž už vzhledem k malé rozšířenosti není dostatek informací). Zde jsou např. empirická zjištění konfrontována se statistickými daty. Poslední část formou datové přílohy ilustruje především regionální strukturu zařízení péče o děti v jejich vývoji za posledních 17 let. Příloha byla zpracována s časovým předstihem a na základě databáze, kterou laskavě poskytli pracovníci ÚIV (za což jim tímto vyjadřujeme poděkování), takže není „dotažena“ do nejaktuálnější podoby.5 5 Uvedená data se však významně nemění, tím méně meziročně. 8 1. Vývoj a struktura sítě zařízení denní péče o děti předškolního věku 1.1 Historický vývoj předškolní výchovy Předškolní institucionální výchova se začíná v českých zemích rozvíjet na přelomu 18. a 19. století. Vznik a rozvoj původně čistě sociálně pečovatelských institucí - opatroven, dětských zahrádek a mateřských školek pro děti pracujících matek je provázen postupnými snahami uplatnit vedle pečovatelské funkce i výchovně vzdělávací obsah. Skutečná historie mateřské školy jako instituce veřejné předškolní výchovy začíná školským zákonem z roku 1869, který umožňoval, aby při obecných školách vznikaly školy pro „opatrování, vychovávání a vyučování dětí, ke škole ještě nepovinných“. V tomtéž roce vznikla první česká mateřská škola pro chudé děti u sv. Jakuba v Praze, předsedkyní komitétu dam spravujícího tuto instituci byla zvolena Marie Riegrová-Palacká, která kromě prosazování mateřských škol byla též iniciátorkou myšlenky péče o nejmladší děti v jeslích. Následný ministerský výnos o mateřských školách a ústavech jim příbuzných (1872) rozlišuje tři instituce: mateřskou školu, opatrovnu a jesličky. Mateřským školám, které byly určeny (stejně jako dnes) dětem od tří do šesti let, ukládala tato směrnice podporovat a doplňovat rodinnou výchovu, připravovat děti na školu a rozvíjet je po stránce tělesné, smyslové i duševní. Opatrovny přijímaly také děti od tří let, na rozdíl od mateřských škol se zde ale děti nepřipravovaly na školu. Jesličky (ústavy ošetřovací) podléhaly zdravotním pravidlům a byly určeny dětem do tří let. Program jeslí byl přijat na základě návrhu osnov pro fungování těchto městských zařízení, který Marie Riegrová-Palacká předložila v květnu roku 1883, první městské jesle v Praze byly otevřeny v březnu 1884 [Bahenská, 2005; MŠMT, 2000]. V době mezi dvěma světovými válkami navštěvovalo mateřské školy přibližně 20 % příslušné dětské populace. Od roku 1948 se podle zákona o jednotné škole (Zákon o úpravě jednotného školství č.95/1948 Sb.) staly mateřské školy prvním článkem školské soustavy, i když nepovinným, a od té doby jejich počet prudce rostl. Předškolní zařízení pracovala podle jednotných osnov, které byly postupně upravovány a doplňovány. Školský zákon z roku 1960 řadí mezi předškolní zařízení jakožto součásti jednotné školské soustavy jesle, mateřské školy, společná zařízení jeslí a mateřských škol a dětské útulky. Změna nastala až v roce 1991, kdy předškolními zařízeními zůstávají pouze mateřská škola a speciální mateřská škola pro děti zpravidla ve věku od tří do šesti let. Od šedesátých let počet dětí v předškolních zařízení narůstal tak, že v roce 1989 docházelo do mateřských škol 96 % dětí ve věku od tří do šesti let a do jeslí pak téměř 20 % dětí ve věku od 6 měsíců do tří let [MŠMT, 2000]. Během osmdesátých let sice stále ještě stoupal počet jeslí, avšak již tehdy klesal počet míst v jeslích, což lze interpretovat jako výraz vzrůstu důležitého aspektu kvality péče zmenšování dětských kolektivů jeslí. Současně však rostla nákladnost těchto zařízení. Při snižování porodnosti ubývalo dětí v příslušném věku. Průměrný denní počet dětí v jeslích klesl v letech 1980-1989 z 52 314 na 36 172 [Statistická ročenka, 1990], tj. o 31 %. Trvale se udržoval podíl tzv. závodních jeslí okolo jedné čtvrtiny. Současně již tehdy vzrůstal počet společných zařízení - jeslí a mateřských škol, což je model dnes jaksi pozapomenutý, ač má mnohé přednosti a zájem o něj naznačuje poměrně velký počet dětí mladších tří let v dnešních mateřských školách. Počet jeslí v těchto společných zařízeních vzrost během osmdesátých let z 274 na 396.6 Také počty mateřských škol se do poloviny osmdesátých let mírně zvyšovaly, ale pak pozvolna klesaly (o 2,3 % v letech 1985-1989), zatímco počty dětí v nich klesaly již od počátku tohoto desetiletí. Jejich počty se snížily v letech 1980/81 až 1989/90 o 68 400 na 6 Tomu odpovídal růst míst v jeselských odděleních společných zařízení z 9 940 na 12 431. 9 konečných 395 164, tj. o 15 % [Statistická ročenka, 1990]. Počet dětí na jednu učitelku se snížil mezi roky 1980/81 až 1989/90 ze 14,9 na 12,4 a to je počet, který se od té doby více méně udržuje. Z tohoto hlediska se kvalita služeb mateřských škol nezměnila. Snižování počtu zařízení pro denní péči o děti předškolního věku tedy nezačalo, jak se občas lidé domnívají, až v devadesátých letech, ale již dříve. Rozdíl nastal v razanci poklesu, charakterizující devadesátá léta, zejména v případě zařízení pro děti do 3 let. Koresponduje to se snižováním porodnosti, které také ve stejném období nabývalo na intenzitě,7 stejně jako se snížením počtu dětí ve věku docházky do MŠ (viz kapitola 1.2.2). Demografické změny nejsou jediným důvodem kvantitativního omezení těchto služeb pro rodiny, nicméně podstatným. 1.2 Institucionální denní péče o malé děti v současnosti 1.2.1 Jesle Jesle jsou řazena mezi zdravotnická zařízení spadající do kompetence Ministerstva zdravotnictví ČR a mají zabezpečovat všestranný rozvoj dětí zpravidla ve věku do tří let a navazovat tak na péči v rodině. Zřizovány jsou jesle s denním, výjimečně týdenním provozem. V současnosti jsou všechna zařízení nestátní (převážně soukromá, výjimečně obecní) [MŠMT, 2000]. Od počátku devadesátých let, kdy bylo na území České republiky 1 043 jeslí a mikrojeslí s 39 829 místy, jejich počet dále klesal (koncem osmdesátých let jich bylo zhruba 1 700), a to výrazněji než v předchozím desetiletí. Důvodem klesajícího počtu dětí navštěvujících jesle, což mělo ve svém důsledku vliv na postupné rušení těchto zařízení, byla změna hodnotové orientace (tj. nárůst individualizace, důraz na seberealizaci, nárůst významu vzdělání a profesního uplatnění jednotlivce, využití možnosti cestovat apod.), pokles porodnosti, prodloužení délky rodičovské dovolené na 3 roky a doby nároku na rodičovský příspěvek na 4 roky a patrně též názor nejen odborníků, že pro mnohá batolata je téměř celodenní odloučení od matky ještě příliš velkou zátěží a že optimálnímu vývoji dítěte ve věku do tří let nejvíce prospívá individuální péče v rodině. Koncem roku 2005 bylo v celé České republice pouze 54 jeslí, mikrojeslí8 a dalších dětských zařízení9 (pozn.: dále jen jesle) s 1 671 místy. Mezi lety 1990 a 2005 tedy došlo k poklesu počtu těchto zařízení o více jak 94 %. Měsíční poplatky za péčí v jeslích včetně stravného se pohybují v širokém rozmezí od zhruba 2000 Kč až do 7500 Kč10 při hrazení plné výše poplatků za každodenní docházku. Většina jeslí udává cenu za den, tj. při zkrácené docházce hradí rodič z celkové měsíční ceny jen odpovídající část. V některých případech mohou rodiče žádat o slevu na poplatcích, přičemž tato sleva je odvozena z výše celkových měsíčních příjmů domácnosti. Některé jesle poskytují, vedle běžného provozu, též doplňkovou službu ve formě krátkodobého hlídání dětí, 7 Ukazatele porodnosti a plodnosti se snižovaly od poloviny 70. let, přičemž největší intenzitu poklesu jsme zaznamenali v letech 1991-1999 (v tomto roce úhrnná plodnost činila 1,13), po níž následoval pozvolný vzestup. Čistá míra reprodukce klesala také od poloviny 70. let, a to z 1,209 v roce 1975 na 1,027 v roce 1988, ale dokonce na 0,55 v letech 1999-2001, kdy byla nejnižší, a od té doby vzrůstala až na dnešních 0,64 (2006). 8 Jde o neinstitucionální formu hlídání nižšího počtu dětí než v jeslích. 9 Od roku 2000 zahrnují údaje za jesle a mikrojesle též údaje za další dětská zařízení. Jde o zařízení, jejichž činnost je kombinací činností dětských center, stacionářů a jeslí a nelze je zařadit do žádné jiné kategorie. V České republice jsou však pouze dvě tato zařízení - v Libereckém a Zlínském kraji. Jejich celková kapacita byla koncem roku 2004 92 míst. 10 Jedná se pouze o orientační hodnoty. Jesle jako převážně soukromá zařízení si cenu stanovují samy, proto se v jednotlivých zařízeních výše poplatků značně liší. 10 které je výhodné zejména pro ty rodiče, kteří nechtějí přijít o nárok na rodičovský příspěvek (pokud tuto službu využijí maximálně po dobu 5 dnů v měsíci). Ceny za krátkodobé hlídání dětí jsou většinou účtovány za každou započatou hodinu. Do jeslí dnes dochází zhruba půl procenta z populace dětí ve věku do tří let. Protože však nelze až na případné výjimky předpokládat docházku dětí do 6 měsíců a velký zájem ani u rodičů dětí do 12-18 měsíců, podíl dětí v jeslích z dětí reálně přicházejících v úvahu jako potenciální návštěvníci jeslí je o něco vyšší. Přičteme-li i děti mladší tří let navštěvující mateřské školy,11 využívá zařízení denní péče téměř 9 % dětí, které nedosáhly 3 let věku. Tento podíl se v rámci populačního ročníku přirozeně zvyšuje u dětí, jimž se blíží třetí narozeniny (srv. s daty v tabulce 1.11). V roce 2005 pracovalo ve všech jeslích 447 pracovníků/pracovnic, z toho 246 odborných zdravotnických pracovníků/pracovnic (až na nepatrné výjimky nelékařů) a 22 učitelů/učitelek. Takže zde bylo 268 pracovníků/pracovnic - pečovatelů na 1 671 míst, což znamená přibližně 1 pracovník/pracovnice na 6 dětí. Lze konstatovat, že z tohoto hlediska se nutný základ kvalitní péče zhruba dodržuje. T a b u l k a 1.1 Vývoj počtu jeslí a počtu míst v jeslích v letech 1990 až 2005 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 počet zařízení 1 043 486 381 247 235 207 151 101 počet míst v jeslích 39 829 - 13 196 9 265 8 565 7 574 5 551 2 965 meziroční pokles počtu míst v % - - 64,9 1990-1992 - 29,8 - 7,6 - 11,6 - 26,7 - 46,6 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 počet zařízení 79 67 65 59 58 60 58 54 počet míst v jeslích 2 191 1 913 1 867 1 717 1 674 1 770 1 708 1671 meziroční pokles počtu míst v % - 26,2 - 12,7 - 2,4 - 8,0 - 2,5 + 5,7 - 3,5 - 2,2 Pozn.: Od roku 2000 zahrnuje jesle a mikrojesle včetně dalších dětských zařízení. Do roku 1999 včetně jsou údaje jen za jesle a mikrojesle. Zdroj: ÚZIS, Roční výkaz o činnosti zdravotnických zařízení. Stav k 31.12. příslušného roku. Jak ukazuje následující tabulka, územní rozložení jeslí je v České republice velmi nerovnoměrné. Nejvíce jeslí je v Ústeckém kraji, v hlavním městě Praze a ve Zlínském kraji, v Karlovarském kraji naopak nejsou jesle žádné a v kraji Libereckém a Pardubickém jsou pouze jedny. Tato zařízení jsou navíc soustředěna především ve větších městech, tudíž lidé z vesnic a menších měst v podstatě nemají možnost jejich služeb využít. 11 Vzhledem k faktu, že v současné době navštěvuje mateřské školy zhruba čtvrtina dvouletých dětí, je možné říci, že školky dnes do určité míry „suplují“ funkci chybějících jeslí (více viz kapitola 1.2.2) 11 T a b u l k a 1.2 Počet jeslí a počet míst v jeslích v roce 2005 - podle krajů počet zařízení počet míst v jeslích Hlavní město Praha 9 351 Středočeský kraj 3 96 Jihočeský kraj 2 90 Plzeňský kraj 4 73 Karlovarský kraj 0 0 Ústecký kraj 10 263 Liberecký kraj 1 50 Královéhradecký kraj 4 139 Pardubický kraj 1 18 Vysočina 3 65 Jihomoravský kraj 3 110 Olomoucký kraj 3 100 Zlínský kraj 7 177 Moravskoslezský kraj 4 139 Česká republika 54 1 671 Pozn.: Stav k 31.12.2005. Zdroj: ÚZIS, Síť zdravotnických zařízení 2005. 1.2.2 Mateřské školy Mateřská škola je předškolní zařízení navazující na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s ní zajišťující všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od tří do šesti let. Měla by být místem osobnostního rozvoje dítěte, místem získávání sociálních zkušeností, poznatků o světě i místem specifické přípravy na pokračující vzdělávání. Děti se zde prostřednictvím hry učí a získávají zkušenosti společně s ostatními dětmi. Mateřská škola představuje jednu z možností, jak dětem „vylepšit“ rozvojové a vzdělávací podmínky a jak dětem, které jsou znevýhodněné, napomoci k vyrovnání jejich vzdělávacích a životních šancí. Zřizovatelem mateřské školy je zpravidla obec, může to být ovšem také církev nebo soukromý zřizovatel [MŠMT, 2000]. Zřizovat lze školky s celodenním,12 polodenním (nejdéle 6,5 hodiny denně) a internátním provozem (celodenní i noční péče). K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Ve školním roce 2005/2006 bylo v České republice 4 834 mateřských škol13 s 12 409 třídami, ve kterých vyučovalo 21 621 učitelek14 a které navštěvovalo 282 183 dětí. Převážná většina školek je v současnosti státních (zřizovaných obcemi) - 98,4 %, 1,2 % je soukromých a jen pouhé 0,4 % mateřských škol je církevních. Mezi lety 1989/90 a 2005/06 poklesl počet mateřských škol o 2 618, tj. o 36 %, počet tříd se snížil o 3 650, tj. o 23 %, počet učitelek o 10 161, tj. o 32 % a počet dětí v mateřských školách poklesl o 116 702, tj. o 30 %. Jedná se o rapidní pokles, ale vyrovnaný v jednotlivých ukazatelích, s výjimkou počtu škol, takže z hlediska kvality (počet dětí a učitelek na jednu třídu) se mnoho nezměnilo. Pokles počtu mateřských škol měl i organizační příčiny. Celkový pokles nemůže být vnímán negativně, jako redukování počtu míst ve školkách na úkor počtu zapsaných dětí, neboť 12 Péči o děti předškolního věku v rámci celodenního provozu zajišťuje 96 % mateřských škol [MŠMT, 2000]. 13 Je to celkový počet MŠ, který zahrnuje tzv. MŠ běžné a MŠ při zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu, jak to odpovídá aktuálně používané metodice statistické evidence (podrobněji tabulka 1.3). 14 Tradičním problémem českého školství je vysoká a zvyšující se feminizace, v předškolních zařízeních je 100 %, proto je možno uvádět pojem učitelka, nikoliv učitelka/učitel. 12 v důsledku prudce se snižující úrovně porodnosti15 výrazně poklesl od roku 1989 počet dětí ve věku 3-6 let v populaci, a to o více jak 33 %. Vývoj stavu mateřských škol je tedy zejména reakcí na demografický vývoj v České republice započatý již v první polovině devadesátých let. T a b u l k a 1.3 Mateřské školy ve školním roce 1989/1990 až 2005/2006 - podle zřizovatele 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 veřejné 7 328 7 335 6 906 6 801 6 536 6 405 6 338 6 213 soukromé - - 61 18 48 105 121 114 církevní - - 5 8 16 16 16 17 celkem (MŠ běžné) 7 328 7 335 6 972 6 827 6 600 6 526 6 475 6 344 meziroční pokles počtu běžných MŠ v % - + 0,1 - 4,9 - 2,1 - 3,3 - 1,1 - 0,8 - 2,0 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 veřejné 6 050 5 933 5 816 5 900 5 774 5 697 4 967 4 895 4 741 soukromé 83 77 69 87 81 80 74 75 72 církevní 19 18 16 20 20 21 20 20 21 celkem* - - - 6 007 5 875 5 798 5 061 4 990 4 834 z celku MŠ běžné 6 152 6 028 5 901 5 776 5 642 5 558 4 840 4 776 4 710 meziroční pokles počtu běžných MŠ v % - 3,0 - 2,0 - 2,0 - - 2,0 - 1,0 - 12,9 - 1,1 - 1,0 Zdroj: Databáze ÚIV * Od roku 2000/2001 změněna metodika: počty jsou uváděny včetně MŠ speciálních a MŠ při zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu. 15 Po roce 1990 došlo k již zmíněnému prudkému snižování úhrnné plodnosti z hodnoty 1,89 dětí připadajících na jednu ženu až na minimum v roce 1999, kdy úhrnná plodnost dosahovala hodnoty pouze 1,13 dětí. Do roku 2006 došlo k mírnému nárůstu na 1,33, což je ovšem stále velmi nízká úroveň plodnosti. 13 T a b u l k a 1.4 Třídy v mateřských školách ve školním roce 1989/1990 až 2005/2006 podle zřizovatele 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 veřejné 16 059 16 198 15 160 15 245 14 501 14 463 14 395 14 093 soukromé - - 78 23 100 250 285 270 církevní - - 6 12 27 35 35 38 celkem (MŠ běžné) 16 059 16 198 15 244 15 280 14 628 14 748 14 715 14 401 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 veřejné 13 581 13 280 12 820 12 975 12 744 12 664 12 583 12 473 12 205 soukromé 206 192 151 182 181 176 170 175 164 církevní 42 37 35 39 39 36 37 37 40 celkem* 13 196 12 964 12 876 12 790 12 685 12 409 z celku MŠ běžné 13 829 13 509 13 006 12 611 12 382 12 304 12 234 12 139 12 060 Zdroj: Databáze ÚIV * Od roku 2000/2001 změněna metodika: počty jsou uváděny včetně MŠ speciálních a MŠ při zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu. T a b u l k a 1.5 Učitelky v mateřských školách ve školním roce 1989/1990 až 2005/2006 - podle zřizovatele 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 veřejné 31 790 32 112 29 730 29 874 27 161 27 174 27 466 27 038 soukromé - - 146 45 182 457 548 526 církevní - - 12 23 51 64 66 72 celkem 31 790 32 112 29 888 29 942 27 394 27 695 28 080 27 636 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 16 veřejné 25 447 24 883 24 144 22 583 22 140 22 020 21 843 21 530 21 311 soukromé 371 347 276 267 256 256 257 256 253 církevní 79 66 64 56 55 55 56 53 57 celkem * 25 897 25 296 24 484 23 800 23 345 23 198 23 244 22 932 21 621 Zdroj: Databáze ÚIV * Od roku 2000/2001 změněna metodika: počty jsou uváděny včetně MŠ speciálních a MŠ při zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu. Od školního roku 2005/06 počty učitelů obsahují data včetně učitelů ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, která se v předchozích letech v časové řadě nesledovala. 16 Údaje se v některých zdrojích liší. Podle statistické ročenky školství 2005/06 bylo v běžných mateřských školách celkem 22 485 učitelů (22 080 ve veřejných MŠ, 304 v soukromých a 71 v církevních) a z toho 1 433 ve třídách/skupinách se speciálními vzdělávacími potřebami [Statistická ročenka školství, 2006]. Podle vývojové ročenky školství bylo 21 915 učitelů [Vývojová …, 2006; http://www.uiv.cz/rubrika/586 ]. 14 T a b u l k a 1.6 Děti v mateřských školách ve školním roce 1989/1990 až 2005/2006 – podle zřizovatele 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 veřejné 395 164 352 139 321 654 325 015 328 890 331 985 326 356 310 466 soukromé - - 1 459 438 2 043 5 371 6 333 5 903 církevní - - 157 282 576 763 744 790 celkem (MŠ běžné) 395 164 352 139 323 270 325 735 331 509 338 119 333 433 317 159 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 veřejné 302 126 297 971 286 196 281 843 278 499 280 825 282 233 282 152 278 176 soukromé 4 497 4 108 3 253 3 485 3 368 3 340 3 310 3 303 3 238 církevní 885 777 743 757 719 739 721 740 769 celkem* - - - 286 085 282 586 284 904 286 264 286 195 282 183 z celku MŠ běžné 307 508 302 856 290 192 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 278 462 Zdroj: Databáze ÚIV * Od roku 2000/2001 změněna metodika: počty jsou uváděny včetně MŠ speciálních a MŠ při zařízeních pro ústavní a ochrannou výchovu. Počty mateřských škol se tedy snižovaly postupně spolu s poklesem počtu dětí ve věku 3-6 let, pro než jsou tato zařízení určena. V posledních letech navíc docházelo k přechodu mateřských škol, které byly dříve zálohovanými organizacemi, do právní subjektivity, a v důsledků toho docházelo i ke slučování více mateřských škol pod jedno společné ředitelství a tudíž i k nárůstu počtu větších mateřských škol [MŠMT, 2000]. V průběhu celého sledovaného období bylo nejvíce mateřských škol malých, spadajících do kategorie do 100 dětí. Až do roku 2002/03 podíl těchto škol přesahoval 90 %, v roce 2003/04 klesl pod 88 %. Absolutní počet těchto malých mateřských škol se však mezi lety 1991/92 a 2005/06 výrazně snížil. Nejvíce školek má zapsáno méně než 50 dětí (po celé sledované období více jak 60 %), což je způsobeno především regionálním charakterem mateřských škol a existencí mateřské školy téměř v každé obci. Mezi školními roky 2002/03 a 2003/04 naopak výrazně vzrostl počet i podíl větších školek, tj. s kapacitou 151 a více dětí, jichž je nyní 4,8 % ze všech mateřských škol. 15 T a b u l k a 1.7 Mateřské školy (běžné) ve školním roce 1991/1992 až 2005/2006 - podle počtu dětí v mateřské škole počet dětí 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 0 - 50 4 533 4 383 4 079 3 982 4 009 4 005 3 858 51 - 100 1 972 2 006 1 893 1 865 1 830 1 799 1 776 101 - 150 428 399 549 592 556 477 453 151 - 200 32 32 65 72 62 50 53 201 - 250 5 7 11 12 15 10 9 251 - 300 2 - 2 3 2 3 3 301 a více - - 1 - 1 - celkem 6 972 6 827 6 600 6 526 6 475 6 344 6 152 počet dětí 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 0 - 50 3 766 3 709 3 684 3 591 3 486 2 949 2 883 2 843 51 - 100 1 745 1 742 1 686 1 613 1 611 1 298 1 281 1 237 101 - 150 453 403 361 390 397 377 392 404 151 - 200 52 38 38 43 58 126 127 132 201 - 250 9 8 7 5 6 44 47 51 251 - 300 3 1 - - - 20 20 14 301 a více - - - - - 26 23 29 celkem 6 028 5 901 5 776 5 642 5 558 4 840 4 776 4710 Zdroj: Databáze ÚIV Ve sledovaném období se zpočátku snížil průměrný počet dětí na jednu mateřskou školu z necelých 54 dětí v roce 1989/90 na 46 dětí v roce 1991/92, poté se pohyboval v rozmezí 48-52 dětí na jednu školku. V důsledku slučování mateřských škol a nárůstu počtu větších školek se v roce 2003/04 průměrný počet dětí na jednu školku výrazně zvýšil a v roce 2005/06 činil téměř 59 dětí. Průměrný počet tříd na jednu školu byl po celé období od počátku devadesátých let stejný, pohyboval se v rozmezí 2,2-2,3 třídy na školku, v roce 2003/04 se však, opět v důsledku slučování školek, zvýšil na 2,5 třídy na jednu mateřskou školu. Podle vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 17. prosince 1991 o mateřských školách (35/1992 Sb., § 4) se třída mateřské školy naplňuje do 20 dětí. Průměrný počet dětí na jednu třídu se však od tohoto roku až do současnosti pohybuje v rozmezí 21-23 dětí.17 V prosinci roku 2004 došlo ke změně ve vyhlášce o předškolním vzdělávání, kde nyní stojí, že třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí (14/2005 Sb., §2). Po celé období mezi lety 1989/90 a 2005/06 připadají na jednu třídu zhruba dvě učitelky, na jednu učitelku pak připadá nejčastěji 12 dětí. Průměrný počet učitelek na jednu mateřskou školu se mezi roky 1989/90 a 2002/03 pohyboval v rozmezí hodnot 4,1-4,4, od roku 2003/04 vzrostl na hodnotu 4,8 učitelky na jednu mateřskou školu, což bylo také způsobeno výrazným nárůstem počtu větších mateřských škol (v roce 2005/06 byl průměrný počet učitelek na jednu školku o něco nižší, tj. 4,5). Co se týče věkového složení učitelek mateřských škol,18 tvoří největší skupinu ženy ve věku 30-39 let (33,8 %) a 40-49 let (34,4 %). Učitelky ve věku do 20 let a 20 - 29 let, tj. v období po ukončení školy, tvoří pouze něco málo přes 8 %. Takto nízký podíl učitelek nejmladší věkové kategorie souvisí zejména s celkovým odlivem mladých učitelů ze školství [MŠMT, 2000]. 17 Uvedené průměrné počty ovšem nezohledňují velikost mateřských škol. Více naplněné bývají mateřské školy ve větších městech, zatímco v malých okrajových obcích může být zapsáno dětí méně [MŠMT, 2000]. 18 Poslední dostupné údaje z databáze ÚIV jsou za rok 1999. 16 T a b u l k a 1.8 Poměrové ukazatele za mateřské školy ve školním roce 1989/1990 až 2005/2006 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 prům. počet učitelek na školku 4,3 4,4 4,3 4,4 4,2 4,2 4,3 4,4 prům. počet učitelek na třídu 2,0 2,0 2,0 2,0 1,9 1,9 1,9 1,9 prům. počet dětí na učitelku 12,4 11,0 10,8 10,9 12,1 12,2 11,9 11,5 prům. počet dětí na školku 53,9 48,0 46,4 47,7 50,2 51,8 51,5 50,0 prům. počet dětí na třídu 24,6 21,7 21,2 21,3 22,7 22,9 22,7 22,0 prům. počet tříd na školku 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,3 2,3 2,3 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 prům. počet učitelek na školku 4,2 4,2 4,1 4,1 4,1 4,2 4,8 4,8 4,5* prům. počet učitelek na třídu 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,9 1,7* prům. počet dětí na učitelku 11,9 12,0 11,9 11,8 11,8 12,0 12,1 12,2 13,1* prům. počet dětí na školku 50,0 50,2 49,2 48,4 49,0 50,2 58,0 58,7 58,7 prům. počet dětí na třídu 22,2 22,4 22,3 22,2 22,3 22,7 22,9 23,1 23,1 prům. počet tříd na školku 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,5 2,5 2,5 Zdroj: Databáze ÚIV; Vývojová ročenka školství v České republice 2000/01 - 2005/06. ÚIV, Praha: 2006; * vlastní výpočet Nejvíce dětí na jednu školu nacházíme v mateřských školách veřejných (58,9 dětí), nejméně ve školkách církevních (43 dětí).19 Vzhledem k tomu, že církevní školky jsou v průměru menší, připadá na jednu církevní školku méně tříd (1,8 třídy) než na školky veřejné (2,5 třídy) a soukromé (2,4 třídy). Ve školkách církevních je však v průměru nejvíce dětí v jedné třídě (23,7 dětí), nejméně dětí ve třídě je naopak ve školkách soukromých (21,1 dětí). V těch připadá na jednu učitelku nejméně dětí, nejvyšší průměrný počet učitelek na třídu je ve školkách církevních a nejvyšší průměrný počet učitelek na školku je, vzhledem k tomu, že jsou tyto školky největší, ve veřejných školkách (viz tabulka 1.9). T a b u l k a 1.9 Poměrové ukazatele za mateřské školy ve školním roce 2004/2005 podle zřizovatele veřejné soukromé církevní celkem prům. počet učitelek na školku 4,8 4,5 3,9 4,8 prům. počet učitelek na třídu 1,9 1,9 2,1 1,9 prům. počet dětí na učitelku 12,2 10,9 11,1 12,2 prům. počet dětí na školku 58,9 49,6 43,0 58,7 prům. počet dětí na třídu 23,1 21,1 23,7 23,1 prům. počet tříd na školku 2,5 2,4 1,8 2,5 Zdroj: Databáze ÚIV Docházka dětí do mateřské školy je nepovinná, její návštěvnost je však vysoká. Vzhledem ke skutečnosti, že školky navštěvuje stále větší podíl dětí nejen ve věku nad pět let, ale také mladších než tři roky, přesahuje podíl dětí navštěvujících mateřské školy na populaci dětí ve věku 3-5 let od roku 2001/02 100 %. Rodičům takto malých dětí mateřské školy patrně z části suplují funkci jeslí, jejichž početní stav byl v průběhu devadesátých let výrazně redukován. Nejvyšší účast v předškolních zařízeních je setrvale u dětí pětiletých, z jejichž celkového počtu navštěvuje mateřské školy v současnosti 96,3 %, a za posledních několik let též u dětí čtyřletých (90,4 % v roce 2005/06). Poměrně vysoký je i podíl tříletých 19 Nutno však zdůraznit, že se opět jedná o průměrné počty, tudíž některé školky se mohou od tohoto průměru více či méně odlišovat. 17 dětí navštěvujících MŠ (v roce 2003/04 dokonce 80 %), stejně jako více jak čtvrtinový podíl (26 %) dětí dvouletých, tedy v mladším než „školkovém“ věku (viz tabulka 1.11). T a b u l k a 1.10 Počty dětí v mateřských školách ve školním roce 1996/1997 až 2005/2006 - podle věku věk 1996/97 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 mladší než 3 roky 12 935 10 475 12 826 15 238 18 712 20 043 21 996 22 661 24 321 23 849 3leté 66 810 61 822 58 285 59 829 63 172 65 057 68 461 70 477 69 654 69 519 4leté 98 127 99 917 95 360 84 986 82 242 81 865 81 884 81 815 82 811 82 369 5leté 115 839 110 324 111 126 104 240 91 393 87 020 85 590 84 385 83 608 85 883 starší než 5 let 23 448 24 970 25 259 25 899 24 319 22 453 20 928 21 153 20 093 20 563 celkem 317 159 307 508 302 856 290 192 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 282 183 Zdroj: Databáze ÚIV T a b u l k a 1.11 Podíl dětí v mateřských školách v jednotlivých věkových kategoriích populace ve školním roce 1996/1997 až 2005/2006 věk 1996/97 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 mladší než 3 roky 12,2% 11,0% 14,3% 16,9% 21,3% 22,9% 25,0% 25,3% 26,8% 25,5% 3leté 55,7% 58,4% 61,0% 66,5% 71,4% 73,2% 77,6% 80,1% 78,3% 75,0% 4leté 81,3% 83,2% 90,0% 89,0% 93,0% 92,4% 92,4% 94,4% 95,0% 90,4% 5leté 90,2% 91,4% 92,5% 98,4% 97,4% 95,6% 96,7% 96,2% 95,9% 96,3% starší než 5 let 18,4% 19,4% 20,9% 21,5% 24,3% 23,8% 24,0% 25,0% 23,8% 23,3% Zdroj: Databáze ÚIV, ČSÚ Čtvrtinový podíl dětí starších pěti let způsobuje do značné míry to, že v České republice je poměrně vysoké průměrné procento odkladů školní docházky. V posledních třech letech 20. stol. mělo přibližně každé sedmé dítě odloženou školní docházku.20 Vzrůstající podíl dětí starších než 6 let v mateřských školách napovídá o dalším rozšíření odkladů. Jejich nejčastějšími důvody jsou psychická, sociální nebo fyzická nezralost či zdravotní postižení dítěte. Děti s odloženou školní docházkou jsou přednostně zařazovány do mateřských škol (celodenně nebo polodenně), kde se s dítětem pracuje podle individuálního výchovného programu jeho rozvoje a je mu věnována zvláštní pozornost. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zařazovány do specializovaných nebo speciálních tříd mateřských škol či integrovány do běžné mateřské školy. Rodičům i učitelkám mateřských škol jsou nabízeny přednášky, konzultace a instruktáže. Příkladem pomoci dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou přípravné třídy určené zejména dětem romským. Vzdělávání těchto dětí v přípravných třídách organizují školské úřady pod gescí ministerstva školství. Návštěva je zcela dobrovolná a i přes podporu romských občanských sdružení je zájem rodičů malý [MŠMT, 2000]. Ve školním roce 2005/06 navštěvovalo přípravné třídy pro děti se sociokulturním znevýhodněním pouze 1 441 dětí. 20 Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku (Školský zákon 561/2004 Sb., § 37). 18 T a b u l k a 1.12 Děti v předškolních zařízeních, podíl na populaci 3-5letých dětí ve školním roce 1989/1990 až 2005/2006 1989/90 1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 předškolní výchova celkem 400 647 357 730 328 983 331 936 338 499 345 554 340 893 324 316 podíl dětí v předškolním vzdělávání na populaci 3-5letých 98,7% 91,3% 84,7% 86,6% 88,4% 90,7% 90,4% 87,8% mateřské školy 395 164 352 139 323 270 325 735 331 509 338 119 333 433 317 159 podíl na populaci 3-5letých 97,4% 89,9% 83,3% 84,9% 86,6% 88,7% 88,4% 85,9% speciální mateřské školy 5 483 5 591 5 713 6 201 6 990 7 435 7 510 7 157 podíl na populaci 3-5letých 1,4% 1,4% 1,5% 1,6% 1,8% 2,0% 2,0% 1,9% přípravné třídy pro děti se sociokulturním znevýhodněním - - - - - - - - 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 předškolní výchova celkem 314 354 310 437 297 846 287 511 284 053 286 139 288 164 287 789 283 624 podíl dětí v předškolním vzdělávání na populaci 3-5letých 90,7% 96,5% 97,2% 98,6% 103,0% 106,3% 108,0% 106,8% 103,9% mateřské školy 307 508 302 856 290 192 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 278 480 podíl na populaci 3-5letých 88,7% 94,2% 94,7% 96,0% 100,2% 103,5% 105,1% 104,1% 102,0% speciální mateřské školy 6 869 6 524 6 438 6 309 6 148 6 091 5 849 5 743 3 703 podíl na populaci 3-5letých 2,0% 2,0% 2,1% 2,2% 2,2% 2,3% 2,2% 2,1% 1,4% přípravné třídy pro děti se sociokult. znevýhodněním - 1 237 1 425 1 364 1 467 1 489 1 824 1 559 1 441 Zdroj: Databáze ÚIV, ČSÚ Do mateřských škol se však daří umístit stále méně dětí, jejichž rodiče o to požádají. Nejlepší šance na umístění do MŠ za posledních šestnáct let byly na počátku tohoto období, v roce 1991/92, kdy zůstalo neuspokojeno 1 570 žádostí. V roce 2006 dosáhl počet nevyřízených žádostí o umístění dítěte v mateřské škole počtu 9 570. Je to sice méně než v „rekordním“ školním roce 1994/95, kdy jich bylo 21 892 (viz příloha 1, tabulka IV), ale je to více než čtyřnásobek proti roku 2000. 1.2.3 Regionální rozložení mateřských škol Pokud se zaměříme na rozdíly v počtech mateřských škol a dětí v nich zapsaných podle krajů, je třeba zohlednit velikost příslušného kraje, respektive celkový počet dětí v předškolním věku (tj. ve věku 3-6 let) v příslušném kraji. Nejvyšší procento dětí navštěvujících mateřské školy ze všech dětí ve věku 3-6 let má v současnosti (data za školní rok 2004/05) Olomoucký a Jihočeský kraj (oba 83,2 %), nejméně dětí navštěvuje školky v Ústeckém (70,9 % dětí ze všech dětí ve věku 3-6 let) a Karlovarském kraji (72,8 % dětí). Nejvíce mateřských škol na 1 000 dětí předškolního věku připadá v Pardubickém kraji (16,6 školek), nejméně v hlavním městě Praze (8,9 školek). To ovšem neznamená, že by například v Praze byl nedostatek míst v mateřských školách, neboť zejména ve velkých městech je nižší počet zařízení kompenzován jejich větší velikostí. Průměrný počet dětí navštěvujících jednu mateřskou školu je, a byl i po celé období od roku 1991/92, v krajském srovnání zdaleka nejvyšší právě v hlavním městě (90,1 dětí v roce 2004/05). Vysoký průměrný počet dětí na jednu školku má od roku 2003/04, kdy došlo k nárůstu počtu větších mateřských škol, také Moravskoslezský (72,7) a Ústecký kraj (68,3), nejméně dětí na školku 19 připadá od roku 2003/04 v Pardubickém kraji (48,5). K největšímu meziročnímu nárůstu mezi lety 2002/03 a 2003/04 došlo v Moravskoslezském kraji, kde se zvýšil průměrný počet dětí na jednu školu o téměř 16 dětí (viz příloha 1, tabulka III). T a b u l k a 1.13 Podíl dětí, navštěvujících mateřskou školu, ze všech dětí ve věku 3-6 let a počet mateřských škol na 1 000 dětí ve věku 3-6 let ve školním roce 2004/2005 (stav k 30.9.2004) - podle krajů podíl dětí počet mateřských škol Hlavní město Praha 80,4% 8,9 Středočeský kraj 76,2% 15,1 Jihočeský kraj 83,2% 13,2 Plzeňský kraj 78,4% 13,6 Karlovarský kraj 72,8% 12,3 Ústecký kraj 70,9% 10,4 Liberecký kraj 77,4% 13,1 Královéhradecký kraj 79,9% 15,2 Pardubický kraj 80,6% 16,6 Vysočina 80,3% 15,1 Jihomoravský kraj 80,5% 16,1 Olomoucký kraj 83,2% 15,8 Zlínský kraj 80,4% 14,7 Moravskoslezský kraj 75,1% 10,3 Česká republika 78,3% 13,3 Zdroj: Databáze ÚIV, ČSÚ Největší mateřské školy v České republice, při podrobnějším třídění podle okresů, jsou v okrese Most (jednu školku navštěvuje průměrně 144,6 dětí), Chomutov (105,5 dětí) a Ostrava-město (103,3 dětí), naopak v průměru nejméně dětí připadá na jednu školku v okresech Vyškov (37,7 dětí), Rakovník (37,8) a Znojmo (39,6) (viz příloha 1, tabulka VII). Nejvyšší podíl dětí navštěvujících mateřské školy ze všech dětí ve věku 3-6 let v příslušném okrese mají okresy Pelhřimov (88,5 %), Kroměříž (88,3 %), Písek (86,8 %) a Semily (86,6 %), nejnižší procento dětí navštěvujících školky je v okresech Most (63,4 %), Teplice (65,3 %) (tj., jak již bylo výše řečeno, v Ústeckém kraji) a v okrese Praha-Západ (64,2 %). V některých okresech přesahuje podíl dětí navštěvujících mateřské školy ze všech dětí příslušného věku 100 % (jedná se především o děti ve věku 5 let), což je patrně způsobeno tím, že v příslušných okresech navštěvují školky i děti z okresů sousedních. Toto se týká například okresu Pelhřimov, kde navštěvuje mateřské školy 108,3 % dětí ve věku 5 let ze všech dětí ve věku 5 let v okrese (do tohoto okresu pravděpodobně dojíždějí děti ze sousedního okresu Jihlava) (viz příloha 1, tabulka IX). Podrobné údaje o počtech mateřských škol, počtech dětí v mateřských školách a průměrných počtech dětí na jednu mateřskou školu podle krajů a okresů, o počtech nevyřízených žádostí o umístění v mateřské škole podle krajů, dále o počtech dětí v mateřských školách podle věku a okresů a také o podílu dětí v mateřských školách v jednotlivých věkových kategoriích populace podle okresů jsou k dispozici v tabulkách I až IX v příloze 1. 1.2.4 Speciální mateřské školy V období poválečných čtyřiceti let byly děti s nejrůznějším zdravotním postižením vzdělávány odděleně od zdravých dětí. Rokem 1989 byly zahájeny velké změny v oblasti 20 péče o zdravotně postižené děti, které směřují k jejich systematické integraci do společnosti jejich vrstevníků. V minulých letech došlo k výraznému rozvoji jak státních, tak zejména nestátních organizací zajišťujících péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V této oblasti dominují zvláště speciální mateřské školy. Speciální mateřská škola slouží dětem od tří do šesti let s mentálním, smyslovým či tělesným postižením (s vadami zraku, sluchu, řeči aj.) a dětem zdravotně oslabeným. Tyto mateřské školy jsou zřizovány jako vzdělávací instituce s celodenní, polodenní nebo internátní formou péče. Ve speciálních mateřských školách jsou současně zřizovány i speciální třídy pro děti s odlišnými typy postižení nebo speciální třídy pro děti s více vadami. Stále však přibývá speciálních tříd při běžných mateřských školách a individuálně integrovaných dětí v běžných mateřských školách. Speciální mateřské školy zřizuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, výjimečně obec (se souhlasem MŠMT ČR), speciální mateřské školy při zdravotnických zařízeních zřizuje školský úřad. Koncepce speciálních mateřských škol vychází z koncepce běžných mateřských škol. Má však své specifické odlišnosti odrážející problematiku zdravotního postižení i situaci rodin, kde tyto děti žijí. Základní zásadou současné předškolní pedagogiky je zachovat co nejdéle přímý vliv rodiny na vývoj dítěte. Síť speciálních mateřských škol je v České republice dlouhodobě stabilizována. Jedná se o státní zařízení se speciálně rozšířenou vzdělávací nabídkou a několik speciálních soukromých a církevních mateřských škol. Postupně je snižován počet internátních mateřských škol, jejichž kapacit je využíváno prioritně pro zřizování poradenských speciálně pedagogických center pro zdravotně postižené, středisek pomoci v krizových situacích a klubů pro rodiče dětí se zdravotním postižením [MŠMT, 2000]. Počet speciálních mateřských škol vzrostl mezi školními roky 1989/90 a 1996/97 ze 177 na 262, poté poklesl na současných 117 škol s 323 třídami, které navštěvuje 3 703 dětí (ve školním roce 2005/06). Tyto děti představují 1,4 % ze všech dětí navštěvujících některou z mateřských škol v daném roce. Většina speciálních škol je veřejných - 85 %, soukromé školy tvoří 11 % ze všech speciálních mateřských škol a školy církevní tvoří pouze 4 %. V posledních letech se zde podíl veřejných MŠ snížil. 1.3 Shrnutí Pokud jde o mateřské školy, kvantitativní změny nevedly ke snížení předpokladů pro kvalitní plnění úlohy MŠ v jejich vzdělávacích, výchovných a zabezpečovacích funkcích (tabulka 1.14) vzhledem k tomu, že do značné míry korespondovaly s početním poklesem počtu dětí příslušných věkových kohort. Převis poptávky nad nabídkou míst v mateřských školách nebyl v celkovém pohledu nijak velký, ale situace se znatelně zhoršila v posledních letech. Projevilo se to poklesem podílu 3-4letých dětí navštěvujících MŠ v rámci této věkové skupiny (tabulka 1.11) a zvyšujícím se počtem odmítnutých žádostí (tabulka IV v příloze). Podstatně horší z ryze kvantitativního pohledu je nabídka institucionální denní péče o děti do 3 let věku. Tato péče se stala prakticky exkluzivní záležitostí hned na počátku 90. let vzhledem k odstranění státní finanční podpory (podle nepřímých zdrojů v 80. letech dosahující vysokých nákladů na jeselskou péči). V následující části se blíže podíváme, jak korespondovala nabídka péče v jeslích a mateřských školách s rodičovskými představami o nejlepších formách zaopatření dětí (zejména) ve vztahu k zaměstnanosti rodičů. 21 T a b u l k a 1.14 Porovnání poměrových ukazatelů od osmdesátých let 20. století do současnosti 1980/81 1989/90 1999/2000 2004/05 2005/06** prům. počet učitelek na školku 4,2 4,3 4,1 4,8 4,5* prům. počet učitelek na třídu 1,9 2,0 1,9 1,9 1,7* prům. počet dětí na učitelku 14,9 12,4 11,9 12,2 13,1* prům. počet dětí na školku 62,7 53,9 49,2 58,7 58,7 prům. počet dětí na třídu 29,0 24,6 22,3 23,1 23,1 prům. počet tříd na školku 2,2 2,2 2,2 2,5 2,5 Zdroje: Statistické ročenky České republiky, Statistická ročenka školství 2005/2006, Databáze ÚIV * vlastní výpočty dostupných dat ** změna metodiky výpočtů ÚIV 22 2. Dostatečnost sítě zařízení denní péče o děti předškolního věku V této části předkládáme analýzu dat výběrových šetření, která v posledních letech nějakým způsobem zjišťovala zájem o zařízení denní péče o děti předškolního věku, jejich dostupnost a spokojenost rodičů s jejich službami. Záměrem je doplnit statistická data o kvalitativní a individuální aspekty této formy podpory rodin s malými dětmi a s převážně zaměstnanými rodiči. Statistická data plně neumožňují zhodnotit vztah nabídky a poptávky institucionálních forem denní péče o děti, protože poptávka se jimi v podstatě nezjišťuje. Výjimkou jsou celkové počty neuspokojených žádostí o mateřské školy. Ani ty však nejsou tříděny tak, aby bylo možno zjistit skutečné důvody nepřijetí zdůvodněného nedostatkem míst v MŠ (např. děti kterého věku nebo jakého rodinného zázemí jsou častěji nepřijaty). V případě jeslí je poptávka prakticky skrytá, protože při jejich zanedbatelném počtu a soustředění do velkých obcí rodiče v zásadě nemají možnost svůj zájem formálně projevit. Ani výběrová šetření nemohou tuto mezeru zaplnit. Mohou ale obohatit celkový obraz o podpoře rodin s malými dětmi při naplňování „výchovných“ potřeb dětí a současně uspokojení „mimorodičovských“ zájmů rodičů těchto dětí, především jejich profesních aspirací. V moderním pojetí placená denní péče o malé děti ovšem nemusí být chápána pouze ve své ochranné a výchovné funkci vůči dětem plně zaměstnaných rodičů (nikoliv nutně obou na plný pracovní úvazek). Měla by podporovat i ty rodiče, kteří chtějí volit flexibilnější uspořádání denního a týdenního času, např. tak, že u nich převažuje celodenní péče o děti, ale je kombinována s (nepravidelnou) výdělečnou činností a dalším vzděláváním několikrát za měsíc. Takový životní styl rodičů malých dětí je zatím výjimečný a reprezentativní data jej nemohou zachytit, podle názorů rodičů je však možno částečně odvodit potenciální zájem o „netradiční“ časové rozvrhy rodičů malých dětí. Data výběrových šetření především ilustrují preference rodičů při volbě různých forem péče o jejich malé děti a popisují jejich zkušenosti s možností realizovat tyto preference, stejně jako jejich hodnocení kvality využívané péče. 2.1 Využívání mateřských škol a jeslí Počty mateřských škol i dětí v nich za posledních zhruba 15 let výrazně poklesly, není však jednoznačně zjištěno, jaký podíl na tomto trendu má pokles porodnosti, snížení zájmu o MŠ nebo pokles nabídky v důsledku sníženého zájmu investorů a provozovatelů. Jen částečně mohou na tuto otázku odpovědět výběrová šetření, v nichž jsme zjišťovali zájem o MŠ pro děti příslušného věku, a to současně se zjišťováním zájmu o institucionální denní péči o děti celkově a o alternativní formy denní péče o děti různého věku. Podle statistických údajů o růstu neuspokojených žádostí o přijetí dětí do MŠ to vypadá, že na poklesu počtu dětí v MŠ má velký podíl nezájem investorů a organizátorů, kteří z různých ekonomických či organizačních příčin snižují nabídku. Ve výzkumech deklarovaný zájem rodičů o zabezpečení dětí se však nezdá být zdrojem převisu poptávky nad nabídkou. Pracujeme ovšem s celkovými čísly a rozdíly mohou být v obcích různé velikosti, v různých regionech, příp. i z hlediska dětí různého věku. Pokud jde o vliv věku dětí, nemalou změnu mohlo přinést zrušení poplatků za děti v posledním ročníku MŠ zřizovaných státem platné od ledna 2005. Těmto dětem je přiznávána přednostní docházka,21 zvláště jde-li o děti s odloženou školní docházkou (viz předchozí část). Tato změna se skutečně projevila vzrůstem počtu dětí pětiletých a starších ve školním roce 2005/06 oproti předchozímu roku, jejich podíl nicméně vzrostl pouze 0,7 procentního bodu. Pokud si přesto položíme otázku, zda se současně zhoršila dostupnost pro 21 Školský zákon, zák.č. 561/2004 Sb., § 34, odst. 4. 23 mladší děti, protože školek a tříd dále ubylo, lze hledat odpověď ve statistice i výběrovém šetření ÚIV [Rychlá šetření, 3/2006]. Evidované neúspěšné žádosti nám nepomohou, protože nejsou tříděny podle věku dětí žadatele. Podle statistických dat došlo v prvním roce platnosti výše zmíněného opatření k nepatrnému poklesu podílu dětí ve věku do tří let mezi všemi dětmi umístěnými v MŠ - o 0,2 procentního bodu [podle Vývojová ročenka, 2006]. Podíl 3- 4letých dětí navštěvujících MŠ ve školním roce 2005/06 oproti předchozímu klesl také nepatrně - o 0,6 procentních bodů na 53,8 %. Podle dokumentu „Rychlá šetření 3/2006“ 65 % mateřských škol zachycených ve výběrovém šetření přijalo ve školním roce 2006/07 nové děti ve věku do 3 let (ve 21 % MŠ se žádné takové nehlásilo). Tzn. že bereme-li v úvahu jen MŠ, do kterých se takové děti hlásily, pak 83 % z nich vyhovělo všem (40 %) nebo některým (43 %) žádostem. Pokud nebylo vyhověno všem, pak při výběru hrál roli fakt, zda matka nastoupila do zaměstnání nebo se zohledňovala zvláštní kritéria vymezená jednotlivými MŠ.22 Zde však někdy nastává matkám problém typu „co bylo dříve, slepice nebo vejce“ - jak si mají domluvit nástup do zaměstnání bez jistoty přijetí dítěte do MŠ nebo přesvědčit vedení MŠ, že mají závazně slíbené pracovní místo. Věc je dále komplikována tím, že do školek se převážně nastupuje k 1. září (matka má ale např. šanci nastoupit od října). Zdánlivě objektivní a spravedlivé kritérium se v individuálních případech jeví jako neřešitelná bariéra a v tomto smyslu jako diskriminující. Podle týchž dat ze všech dětí ve věku 3-5 let, nově se ucházejících o místo v mateřské škole, jich tato zařízení ve školním roce 2006/07 v průměru přijala pouze zhruba polovinu. Jen necelá pětina (18 %) MŠ přijala všechny nově přihlášené děti tohoto věku.23 Mnohé školky (68 %) uplatňovaly různá kriteria pro výběr 3-5letých přijatých dětí, která si vynucuje současný dramaticky rostoucí převis poptávky. Jejich přehled podle četnosti výskytu je takovýto [Rychlá šetření, 3/2006]: - trvalé bydliště na území obce nebo městské části - 54 % - oba rodiče zaměstnaní - 42 % - docházka sourozence do stejné MŠ - 37 % - požadovaná délka docházky (počet hodin denně nebo počet dní v měsíci) - 25 % - jiná kritéria - 22 % - sociální situace v rodině (např. nutnost snížit úplatu za příslušné dítě ze sociálních důvodů) - 14 % - státní občanství ČR nebo EU u dítěte, pobytový status rodičů (povolení k trvalému pobytu v ČR, azylant apod.) - 7 % Pokles úspěšnosti přijetí do mateřské školy nabývá v posledních letech až varovných rozměrů. Může se na tom podílet řada faktorů - např.vzrůst zájmu o pobyt v MŠ na část dne (v souvislosti se změnami v zákoně o státní sociální podpoře od roku 200624 ), zvyšující se celkové počty žadatelů nebo zvýšení počtu dětí ve věku nad 5 až do 6 let, které mají jakési 22 Citace z dokumentu Rychlá šetření 3/2006 (s.6): „Téměř třetina ředitelů uvedla, že pro školní rok 2006/07 přijímala všechny přihlášené děti ve věku do 3 let, které splňovaly zákonné podmínky (§ 50 zákona č. 258/2000 Sb.). Necelá čtvrtina respondentů přijala pouze děti mladší než 3 roky, jejichž matky nastoupily či nastoupí do zaměstnání. Přes 13 % ředitelů nepřijalo žádné dítě mladší než 3 roky, přičemž většina z nich může nastoupit do mateřské školy ihned po dovršení 3 let. Do 21 % mateřských škol žádné takové dítě nebylo přihlášeno.“ 23 Citace z téhož materiálu (s. 8): podíly přijatých z nově přihlášených dětí ve věku od 3 do 5 let žádné 1-20 % 21-40 % 41-60 % 61-80 % 81-99 % všechny celkem absol. počet 47 450 574 253 209 225 379 2137 % 2,2 21,1 26,9 11,8 9,8 10,5 17,7 100,0 24 Tím je míněna možnost dávat dítě starší 3 let do MŠ na 4 hodiny denně bez ztráty nároku na rodičovský příspěvek. 24 “přednostní právo“, příp. tlak na příjímání dětí mladších tří let vzhledem k absenci jeslí v mnoha lokalitách.25 Současná sociologická šetření ukazují, že pod společným vlivem omezené dostupnosti jeslí a podobných zařízení a rozšiřujících se názorů, že nejmenší děti mají být vychovávány především v úzkém rodinném kruhu, zejména matkou, se v tomto duchu utvářejí rodičovské preference ohledně zabezpečení denní péče o malé děti. Podle dat výzkumu RZV06 (viz seznam datových zdrojů) preferují rodiče ještě pro děti ve věku od dvou do tří let domácí celodenní péči (73 % matek z neúplných rodin, 63 % matek a 75 % otců z úplných rodin). Zejména je požadována péče zajišťovaná matkou.26 Jen 4 % dotázaných považují za nejlepší využívat MŠ. Pokud jde o děti ve věku 3-4 roky, preferuje MŠ třetina matek i otců. U dětí starších čtyř let se už za optimální formu denní péče převážně považuje instituce MŠ (tuto preferenci vyjádřilo 64 % otců a 70 % matek z úplných rodin a 67 % matek z NUR). Ve výpovědích o reálné situaci zhruba 65 % rodičů udává, že jejich nejmladší dítě starší 4 let navštěvovalo MŠ. V tomto výzkumu byly deklarované preference způsobů péče o nejmenší děti porovnávány s tím, jaká forma péče byla ve stejných rodinách skutečně využívána (pro jednoduchost a aktuálnost jsme se ptali na způsob péče o nejmladší dítě). Je nutno vzít v úvahu, že preference vyjadřují jakýsi žádoucí ideální stav, který je v praxi korigován potřebami rodiny - např. nutností výdělečné činnosti matky navzdory nízkému věku nejmladšího dítěte nebo využitím výhodné nabídky zaměstnání, kterou matka dostala v době, kdy by jinak ještě pečovala o své dítě apod.27 Přesto byl zjištěn poměrně vysoký soulad mezi přáním a realitou. Např. zhruba dvě třetiny rodin, které mají dítě ve věku nad 4 roky, dávají své dítě do MŠ, což je téměř shodný podíl, jako je přání rodičů (podle tabulky 2.1). U mladších dětí bývá podíl těch, které navštěvují jesle nebo MŠ mírně vyšší, než vyjadřují deklarované preference. Preference ovšem nejsou totožné s poptávkou, která závisí nejen na ideálních představách, ale i na reálných možnostech. Podíl rodičů - zájemců o denní péči o děti v mateřské škole je nepochybně vyšší než podíl rodičů deklarujících preference kolektivní péče o děti (naše zjištění se týkají těchto preferencí, a tedy nevypovídají přímo o reálné poptávce28 ). 25 Z matematického hlediska mají vliv i velké počty „odmítaných“ dětí v menších lokalitách, a tedy v menších školkách, kde procentuální podíl zní dramatičtěji, než by tomu bylo v absolutních číslech. 26 Pro celodenní péči otce se vyjádřilo 6 % otců a 10 % matek z úplných rodin, 2 % matek z neúplných rodin (NUR), pro střídavou péči obou rodičů bylo zhruba 9 % rodičů z úplných rodin a 11 % matek z NUR. 27 Tyto faktory se potvrdily jako jedny z nejčastějších důvodů toho, že matka ukončila rodičovskou dovolenou dříve, než plánovala, ve výzkumu ZPD05. 28 Vzhledem k donedávna malému podílu nevyřízených žádostí o MŠ nebylo opodstatněné ptát se na neúspěšné žádosti respondentů, protože počty by nebyly v nevelkém výběrovém souboru (cca 1000 lidí) dostatečné pro spolehlivé širší generalizace. 25 T a b u l k a 2.1 Zájem o umísťování dětí do jeslí a MŠ a jejich skutečné využívání když má dítě 2-3 roky 3-4 roky nad 4 rokyideální způsob* UR NUR UR NUR UR NUR otec matka matka otec matka matka otec matka matka já sama/sám na RD/v domácnosti 6,1 63,1 73,4 1,6 26,3 37,3 0,8 9,8 12,7 partner na RD/v domácnosti 74,6 9,9 2,2 31,6 5,1 2,7 13,1 2,4 1,4 oba rodiče střídavě 8,6 9,9 11,2 10,2 6,3 0 5,7 1,6 0 prarodiče/jiní příbuzní 5,3 8,7 4,2 14,3 12,2 10,9 11,1 9,1 7,4 jesle/MŠ 3,3 4,8 3,6 37,3 36,9 31,4 63,9 69,7 67,4 najatá osoba 0,8 2,0 2,6 2,5 5,5 5,2 2,9 3,5 4,4 vzájemné hlídání s jinými rodiči/přáteli 1,3 1,6 2,8 2,5 7,7 12,5 2,5 3,9 6,7 100 100 100 100 100 100 100 100 100 T a b u l k a 2.1 - pokračování když má dítě 2-3 roky 3-4 roky nad 4 rokyskutečný způsob** UR NUR UR NUR UR NUR otec matka matka otec matka matka otec matka matka já sama/sám na RD/v domácnosti 4,7 79,8 79,9 2,6 37,8 38,4 0,8 15,3 15,9 partner na RD/v domácnosti 82 2,7 1,2 42,4 2,4 0,6 19 1,5 0 oba rodiče střídavě 2,9 1,1 1,7 5,3 1,2 2,5 4,8 3,8 1,1 prarodiče/jiní příbuzní 5,2 10,9 8,5 13,2 14,0 12,6 9,5 6,1 10,4 jesle/MŠ 2,3 3,8 5,6 33,8 38,4 39,2 61,9 68,7 67,9 najatá osoba 0,6 0,5 1,2 0 2,4 2,7 0 3,1 1,8 vzájemné hlídání s jinými rodiči/přáteli 2,3 1,2 1,9 2,7 3,8 4,0 4,0 2,5 2,9 100 100 100 100 100 100 100 101 100 Pozn.: UR = úplná rodina, NUR = neúplná rodina * znění otázky v dotazníku: Kdybyste si mohl(a) vybrat a všechny možnosti by byly dostupné, jak byste si představoval(a) nejlepší způsob zajištění péče o Vaše děti v době, než začnou chodit do školy? ** znění otázky v dotazníku:Z uvedených možností vyberte jednu, která odpovídala způsobu, jakým zajišťujete/jakým jste zajišťovali péči o Vaše děti. Pokud jste kombinovali více možností, vyberte tu, která převažovala. Zdroj: data výzkumu RZV06-Rodina, zaměstnání a vzdělání, empirické sondy II. a V. Nicméně zde nalézáme jisté diskrepance mezi zjišťovanými názory a situací zobrazenou ve statistických datech, podle nichž dnes zhruba čtvrtina dětí mladších tří let navštěvuje MŠ (viz předchozí část, tabulka 1.11), tedy zdánlivě více, než by odpovídalo preferencím.29 Podle statistik ÚIV tvořily děti mladší než 3 roky v MŠ zhruba okolo 8 % všech dětí v mateřských školách, a to při mírně rostoucím trendu (v roce 2004/05 jich bylo téměř 9 %). Účast dětí předškolního věku je přitom vysoká a nabídka míst zřejmě v zásadě pokrývá poptávku, dnes i díky bezplatné návštěvě v MŠ, umožněné nejstarším dětem. Ve věku 5 a více let chodí do MŠ přes 90 % dětí dané věkové kohorty a tyto děti tvoří okolo 37 29 Je třeba připomenout, že se jednalo o kvótní výběr, takže data nezahrnují reprezentativní vzorek populace rodičů dětí ve věku blížících se třetímu roku (což jsou potenciální zájemci o nástup do MŠ). Zachytit takovou populaci není ani prakticky proveditelné. 26 % všech dětí navštěvujících MŠ. Posouzení podílu dětí příslušných věkových ročníků komplikují zmíněné počty dětí mladších a starších, než je oficiální „školkový“ věk, jak bylo zmíněno v první části této zprávy. Vydělíme-li počet dětí ve školkách počtem všech 3-5letých dětí ve stejném období, výsledek od roku 2001 přesahuje 100 % (ve školním roce 2005/06 to bylo 104 %). Podíl dětí ve věku od 3 do (přibližně) dosažení 6 let, navštěvujících MŠ, ze všech dětí daného věku ve skutečnosti dosahuje něco přes 85 %. Ani to se nezdá být v přibližném porovnání s názory rodičů nízký ukazatel. Přestože zařízení denní péče pro děti mladší než tři roky (jeslí apod.) je reálně v celé ČR zanedbatelný počet, stejně jako počet dětí v nich umístěných, (viz kapitola 1.2.1), ani zde se podle dat šetření RZV06 nejeví vztah mezi poptávkou a nabídkou příliš napjatý. Hlavním problémem je neexistence jeslí a podobných zařízení mimo velká města. Způsob řešení denní péče o malé děti závisí do jisté míry i na rodinném zázemí. Jako příklad zde uvádíme porovnání výpovědí matek z úplných rodin s alespoň jedním dítětem ve věku 3-7 let a matek z neúplných rodin s alespoň jedním dítětem ve věku 4-12 let (grafy 2.1 a 2.2). Oba soubory matek vypovídají o tom, jak byla zabezpečena péče o jejich nejmladší dítě. Především se ukazuje, že umístění dítěte do MŠ je jednoznačně hlavní alternativou zabezpečení celodenní péče samotnou matkou. Je tu však rozdíl mezi ženami z úplných a neúplných rodin. Osamělé matky častěji „nedobrovolně“ využívají mateřské školy, zřejmě s ohledem na nutnost brzy se vrátit k výdělečné činnosti. U žen z úplných rodin naopak častěji vzniká rozpor mezi preferencemi a realitou v případě celodenní péče matky. Ačkoliv tyto matky mají potenciální možnost střídat se s partnerem, zde jejich přání převyšuje realitu. Za pozornost stojí, navzdory relativně nízkým četnostem, zájem o vzájemnou výpomoc s hlídáním dětí, poskytovanou rodiči (přáteli) přibližně stejně starých dětí (což není nutnou podmínkou), a to zejména v případě dětí v mladším „školkovém“ věku (poslední řádek v tabulce 2.1). Může to být jak reakce na nedostupnost školek, tak i projev preference důvěrnějšího prostředí pro děti. Možná zde hraje roli pozitivní zkušenost z mateřských center. V každém případě je důležité, že zde není zájem příliš uspokojen (rozdíly v četnostech v první a druhé části tabulky), což vyvolává otázky po příčinách. Asi je lze hledat v tom, jak je taková varianta péče reálně možná, a to nejspíš z hlediska prostorové blízkosti a zájmu potenciálních účastníků a z hlediska dopadů na hospodaření zúčastněných rodin. Jde o to, zda o takovou variantu mají zájem spíše ti, kdo preferují péči „blízkých osob“ v zájmu dítěte (ekonomické dopady pro ně nebudou tak důležité), nebo ti, jejichž zájem je založen na nedostupnosti zařízení denní péče o děti spojené s potížemi na trhu práce (pro takové by se jednalo spíše o „nouzové řešení“ a jejich zájem by mohl vzrůst v případě nějaké finanční dotace). 27 G r a f 2.1 Porovnání preferencí a reality v zabezpečení denní péče o děti ve věku 3-4 roky - pohled matek z neúplných rodin 37 3 9 11 2 5 32 38 1 3 13 4 3 39 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Sám na rodičovské dovolené Partner na rodičovské dovolené Střídavě Prarodiče, jiní příbuzní Vzájemné hlídání Najatá osoba Jesle, mateřská škola preference skutečnost Zdroj: data výzkumu RZV06, empirická sonda V. G r a f 2.2 Porovnání preferencí a reality v zabezpečení denní péče o děti ve věku 3-4 roky - pohled matek z úplných rodin 26 5 6 12 8 5 3738 2 1 14 4 2 38 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Sám na rodičovské dovolené Partner na rodičovské dovolené Střídavě Prarodiče, jiní příbuzní Vzájemné hlídání Najmutá osoba Jesle, mateřská škola preference skutečnost Zdroj: data výzkumu RZV06, empirická sonda II. Mateřskou školu mohou navštěvovat v zákonem definovaném rozsahu také děti matek (otců) na rodičovské dovolené. Zákon o státní sociální podpoře v aktuálním znění (zák.č.117/95 Sb.) dovoluje rodiči pobírajícímu rodičovský příspěvek dávat dítě do MŠ na 4 hodiny denně s výjimkou dětí mladších tří let, které mohou docházet do MŠ maximálně 5 (celých) dní za měsíc. V době konání výzkumu ZPD05 platila podmínka 5 dní v měsíci pro všechny děti. Statistická data ÚIV (časové řady na http://stistko.uiv.cz/virtodd/rada.asp) 28 uvádějí, že v roce 2005 bylo podle zmíněného zákona přijato 17 329 dětí v celé ČR. Podle dat ZPD05 využívalo možnost dát dítě do mateřské školy nebo jeslí na 5 nebo méně dní v měsíci při současném pobírání rodičovského příspěvku 39 % žen, jichž se to týkalo (32 % na 5 dní v měsíci, 7 % na méně dní v měsíci). Přitom o tuto možnost neměl zájem poměrně vysoký podíl respondentek - 46 %30 [Kuchařová a kol., 2006: 45]. Bylo chybou, že nebyly zjišťovány důvody nezájmu, kterými mohla být i péče babiček (jiných příbuzných), protože tento údaj zjišťuje svým způsobem poptávku matek (otců) po těchto službách. Nezájem může být způsoben i tím, že žena nemohla najít zaměstnání, jehož výkonu by vyhovovalo zajištění péče o děti v legislativně daném rozsahu 5 dní v měsíci. Kritiku tohoto typu lze slyšet často, zdokumentována spolehlivými daty však není. Uzákonění povolené docházky do MŠ na 4 hodiny denně rozhodně znamenalo jistý pokrok, nadále však ženám různých profesí, místa bydliště a rodinného zázemí nepomáhá ve stejné míře. Pro některé to v praxi totiž účinným řešením není (např. v případě dlouhé a „drahé“ dojížďky do zaměstnání). Podle dat ÚIV [Rychlá šetření, 3/2006] tvoří děti navštěvující MŠ v takto limitovaném rozsahu nejčastěji 1-20 % všech dětí (ve 2/3 školek), přičemž zhruba 1/5 školek takové děti neměla vůbec. Oba údaje platí bez ohledu na zřizovatele. Zajímavé rozdíly byly zjištěny podle velikosti obce, kdy v největších městech bylo více MŠ bez dětí s omezenou docházkou. Protože se současně jedná o obce s větší nabídkou MŠ, je možné hypotetické vysvětlení, že některé školky spoléhají na vstřícnější přístup jiných MŠ a zájemce o omezenou docházku nepřijímají (mohou k tomu mít ten důvod, že je u nich velký zájem o celodenní pobyt, a tak takovéto zájemce preferují z ekonomických zájmů). Oproti výběrovým šetřením sledujícím zkušenosti matek (a otců) tedy ukazují jak výzkumy prováděné přímo v MŠ, tak statistická data poněkud odlišný a méně příznivý obrázek o vztahu nabídky a poptávky. V posledních letech rychle stoupá počet nevyřízených žádostí o přijetí do MŠ. Jejich porovnání s kapacitou školek ilustruje rostoucí napětí - tab. 2.2 [viz též Ettlerová, 2007]. Tabulka ukazuje, že počet nevyřízených žádostí stoupal či naopak klesal společně s počtem dětí v MŠ celkem a s nárůstem/poklesem podílu dětí v MŠ v populačních ročnících. Toto srovnání je ale jen nepřímým ukazatelem dostupnosti MŠ. Přímější by byl vztah počtu nevyřízených žádostí (tedy nepřijatých dětí) a počtu přijatých dětí k určitému datu. Poslední ukazatel však není k dispozici. Pouze přibližnou a jednorázovou informaci tohoto typu přináší šetření ÚIV [Rychlá šetření, 3/2006], již výše zmíněné na začátku této kapitoly. ÚIV však sleduje počty dětí umístěných během školního roku po 30. září každého kalendářního roku. Z porovnání nevyřízených žádostí a počtu „dodatečně“ přijatých dětí v tab. 2.2 se zdá, že každoroční deficit míst v MŠ se časem vyrovnává pomocí „přirozené“ obměny dětí. Nabízí se např. vysvětlení ztrátou zájmu rodičů o navštěvování MŠ jejich dětmi, změnou rodinné situace (narození sourozence), ztrátou zaměstnání matky (otce) či odchody dětí do speciálních MŠ. Současně však jsou přijímány i děti, které v září daného roku nesplňovaly podmínky určené konkrétní mateřskou školou. Zde se jedná zejména o dovršení tří let u dětí, jimž bylo v září méně a hlásily se do MŠ, kde se tento fakt zohledňuje, či o splnění jiných zohledňovaných podmínek. Míra vyrovnávání se však snižuje, neboť při nárůstu nevyřízených žádostí klesají počty dodatečně přijatých dětí (graf 2.3). 30 Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „ne, MŠ/jesle není dostupná v místě bydliště“ (3 %), „ne, v MŠ/jeslích není místo“ (4 %), „tato možnost neexistovala, nepřipadalo v úvahu“ (8 %). 29 T a b u l k a 2.2 Ukazatele dostatečnosti kapacity mateřských škol rok 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 počet dětí v MŠ celkem * 287 511 284 053 286 139 288 164 287 789 283 624 podíl dětí v MŠ na populaci dětí 3-5 let 98,6% 103,0% 106,3% 108,0% 106,8% 103,9% počet dětí v běžných MŠ 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 278 480 počet neuspokojených žádostí 2 289 2 770 3 813 4 673 6 128 6 810 9 570 poměr neumístěných k počtu dětí v MŠ 0,8 1 1,4 1,7 2,2 2,4 děti přijaté po 30.9. ** 24 258 26 552 24 288 23 931 19 107 13 948 13 783 * Do roku 2004/05 včetně MŠ při zdravotnických zařízeních (tvořily cca 0,5 % dětí), od roku 2005/06 bez škol při zdravotnických zařízeních. ** Děti, které nebyly uvedeny ve statistickém výkaze za uplynulý školní rok. Stav k 30.9. (následujícího roku, tj. počátečního roku daného sloupce) Zdroj: Databáze ÚIV G r a f 2.3 Vývoj počtu neuspokojených žádostí a počtu nástupů do MŠ během školního roku v letech 2000-2006 v porovnání s počtem dětí v MŠ 0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 274 000 275 000 276 000 277 000 278 000 279 000 280 000 281 000 neuspokojené žádosti děti přijaté po 30.9. * počet dětí v běžných MŠ * Děti, které nebyly uvedeny ve statistickém výkaze za uplynulý školní rok. Zdroj: Databáze ÚIV Dostupnost mateřských škol se zhoršuje zejména v některých lokalitách. Data uvedená v předchozí části ukázala regionální rozdíly ve využívání služeb mateřských škol. Naznačila, že údaje o podílu dětí navštěvujících MŠ z počtu dětí příslušné věkové skupiny nemusejí vypovídat jen o dostupnosti školek. Nápadné jsou nízké podíly v krajích s vysokou nezaměstnaností (Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj), v případě Ústeckého kraje též s vysokou porodností31 [Demografická ročenka, 2006]. Vysoká porodnost a malý podíl dětí navštěvujících předškolní zařízení se nacházejí také ve Středočeském kraji. Ve jmenovaných regionech jsou zřejmě větší počty matek pečujících celodenně o své děti 31 V kraji Moravskoslezském je v zásadě shodná porodnost s celorepublikovým průměrem, v Karlovarském kraji mírně podprůměrná. Vyšší než průměr je porodnost ve Středočeském, Královehradeckém kraji a v kraji Vysočina. 30 příslušného věku, ať z důvodu většího počtu (malých) dětí v rodině nebo z důvodů nezaměstnanosti (příp. nezájmu matek o výdělečnou pracovní aktivitu). Opačným případem je Praha, kde podíl dětí v mateřských školách dosahuje hodnot převyšujících celostátní průměr, současně je tam nejvyšší podíl uspokojených žádostí ve školním roce 2006/07 [Rychlá šetření, 3/2006: 9]. Přitom má Praha velmi nízké ukazatele nezaměstnanosti a porodnosti. Oproti očekávání na tom v úspěšnosti nových žádostí ve srovnání s Prahou není výrazně horší Středočeský kraj jako celek (celkově průměrný v celostátním srovnání navzdory nadprůměrné porodnosti), jenže jinak tomu může být v okresech okolo Prahy. Tyto okresy oproti Praze vykazují skutečně nižší celkový podíl dětí navštěvujících MŠ z dětí příslušných věkových ročníků (viz příloha, tabulka IX). Z hlediska úspěšnosti žádostí o MŠ v posledním školním roce je situace uspokojivá i v krajích Plzeňském a Pardubickém. Oblasti s vyšší zaměstnaností mají zjevně vyšší poptávku po MŠ a také ji více uspokojují. T a b u l k a 2.3 Podíl dětí navštěvujících mateřskou školu ze všech dětí ve věku 3-6 let (k 30.9.2004), míra nezaměstnanosti (4. Q. 2005) a úhrnná plodnost (2005) - podle krajů podíl děti v MŠ míra nezaměstnanosti úhrnná plodnost Hlavní město Praha 80,4% 3,2 1,24 Středočeský kraj 76,2% 5,3 1,34 Jihočeský kraj 83,2% 5,0 1,26 Plzeňský kraj 78,4% 5,2 1,29 Karlovarský kraj 72,8% 10,9 1,28 Ústecký kraj 70,9% 15,1 1,38 Liberecký kraj 77,4% 6,4 1,27 Královéhradecký kraj 79,9% 4,9 1,30 Pardubický kraj 80,6% 5,1 1,26 Vysočina 80,3% 6,2 1,29 Jihomoravský kraj 80,5% 8,1 1,26 Olomoucký kraj 83,2% 9,8 1,23 Zlínský kraj 80,4% 8,8 1,23 Moravskoslezský kraj 75,1% 13,2 1,28 Česká republika 78,3% 7,8 1,28 Zdroj: Databáze ÚIV, Demografická ročenka, 2006, Trh práce v ČR 1993 - 2005 2.2 Dostupnost zařízení denní péče o malé děti v malých obcích Dostupnost jeslí a mateřských škol podle velikosti obcí není systematicky sledována, máme však k dispozici starší výsledky šetření provedeného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2003.32 Situace v nabídce služeb jeslí se od té doby nezměnila, pokud jde o mateřské školy, tam se zhoršila a zjištěné výsledky už nemusí úplně platit. Jesle v dostupné vzdálenosti byly k dispozici v 5 % obcí námi sledované velikosti, k tomu v necelých 2 % obcí sice možnost dávat děti do jeslí je, ale pro velkou vzdálenost pro některé matky nejsou reálně využitelné. Ze zbylých 93 % obcí si náhradní řešení našlo (v obci existuje) 12 %, takže v 81 % obcí rodiče nemají žádnou možnost zajistit péči o děti do tří let v zájmu návratu matky do zaměstnání. Je známo, že okrajové možnosti jsou - jednak některé 32 Soubor tvořilo 363 obcí, do velikosti 18 000 obyvatel; 58 % tvořily obce s pověřenou působností ze všech okresů ČR, kromě 4 (odpovědělo 210 z 384 oslovených), 42 % ostatní, vybrány v 6 okresech v Čechách i na Moravě (odpovědělo 152 z 240 oslovených). 31 mateřské školy přijímají děti před dosažením 3 let věku, výjimečně lze děti „posílat“ do jiných dětských zařízení. Vzrůstá tak role babiček, které jsou v nejmenších obcích zcela převažujícími pečovateli (mimo matky) o děti ve věku docházky do jeslí i mateřských škol. Podstatně méně často jsou jimi jiní příbuzní a zcela výjimečně jiné osoby. Z toho lze jen dedukovat, že praxe svépomocného řešení kolektivní péče o děti je v obcích v naprosté většině cizím jevem. Situace je poněkud lepší ve větších obcích, kde jsou dostupné jesle v 10 % a náhradní forma „jeselské“ péče existuje ve 20 % z nich. Mateřská škola je ve všech obcích s počtem obyvatel 2 000 a vyšším, z menších obcí ji má 75 %, v 11 % z nich je MŠ k dispozici, ale je nutné delší dojíždění, ve 4 % malých obcí byla vytvořena jiná forma denní péče o děti ve věku 3-6 let. V 8 % nejmenších obcí neměly rodiče dětí tohoto věku žádnou možnost denní péče. Ze 67 obcí, které nebyly zřizovateli MŠ, ve 48 mateřské školy existovaly a obce je v necelé polovině případů finančně podporovaly (21 obcí mělo MŠ s finanční podporou obecního úřadu, 26 obcí ji mělo bez podpory obecního úřadu). Celkově jsou MŠ nejen zřizovány, ale i finančně podporovány obecními úřady spíše ve větších obcích. „Obslužnost“ mateřskými školami není stoprocentní, ale zjištěné skutečnosti potvrzují, že až na výjimky si mohou rodiče dětí ve vyšším předškolním věku denní péči o ně zajistit. To vysvětluje, proč ve výzkumech nezjišťujeme nespokojenost s touto formou pomoci pracujícím rodičům. Aktuální situaci zjišťovanou jiným způsobem ukazují opět data ÚIV [Rychlá šetření, 3/2006]. Podle nich je větší úspěšnost v přijímání nových dětí do mateřské školy v největších městech (str. 10). Hodnocení však není jednoduché, protože tu neplatí přímá závislost. Všechny přihlášené děti byly naopak nejčastěji přijaty v nejmenších obcích (ve 21 % obcí s počtem obyvatel do 5 tisíc), ale 61-99 % nově přihlášených dětí braly hlavně obce s 50-100 tisíci obyvateli (30 %) a obce s více než 100 tisíci obyvateli (34 % z nich). Naopak osmdesátiprocentní a vyšší odmítnutí žádostí zaznamenaly hlavně jednak opět nejmenší obce (téměř čtvrtina) a jednak následující dvě velikostní kategorie obcí, tj. dohromady obce s počtem 5-20 tisíc obyvatel (obě kategorie - 5-10 i 10-20 tisíc obyvatel těsně nad jednu pětinu). Obce s nejvyšším podílem odmítnutých se nejčastěji nacházejí v Karlovarském , Libereckém a Olomouckém kraji. 2.3 Finanční dostupnost jeslí a mateřských škol Rodiče vydávají na mateřské školy finanční obnos, který se v zásadě skládá z poplatků za MŠ, poplatků za stravování a poplatků či příspěvků na doplňkové aktivity, které přesahují základní výchovně vzdělávací úkoly MŠ nebo jsou finančně náročnější, než umožňuje pokrytí z běžných poplatků. Další navýšení rodinných výdajů za dítě v MŠ může vycházet z rozšířeného programu, např. o jazykové kurzy, sportovní aktivity apod. Výši poplatků za vzdělávání a školské služby stanovuje ředitel školy, v případě soukromých škol ji stanovuje příslušná právnická osoba. Kterýkoliv subjekt je však povinen zachovat limity, které legislativně vymezují vyhlášky MŠMT.33 Zákonné normy také stanoví, kdo a za jakých okolností může být osvobozen od poplatků nebo mu mohou být poplatky sníženy. Záměrem těchto opatření je zvýšit finanční dostupnost MŠ pro sociálně slabší rodiny. Statistické údaje o rozsahu a míře zvýhodnění plateb za školy neexistují (rozsahem je míněn počet dotčených rodin, mírou je míněno, o kolik je běžný poplatek snížen či zda je zcela zrušen). Pro ilustraci lze použít zjištění z výzkumu HRZ05, kde z rodin platících za MŠ 12 % požívá nějaké slevy na poplatcích (vedle toho však 18 % rodičů neumělo odpovědět). 33 Vyhláška MŠMT č. 43/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání a vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. 32 Základní principy stanovování poplatků (samotného „školného“) za MŠ uvádí následující citát: Citace z vyhlášky MŠMT č. 43/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, paragraf 6: „(2) Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole, popřípadě dítěte v příslušném druhu provozu mateřské školy, v uplynulém kalendářním roce. ………… (3) Úplata se pro příslušný školní rok stanoví pro všechny děti v tomtéž druhu provozu mateřské školy ve stejné měsíční výši. Pro případy dětí v celodenním nebo internátním provozu, jimž je docházka do mateřské školy omezena nejvýše na 4 hodiny denně z důvodu pobírání: a) rodičovského příspěvku rodičem dítěte nebo b) příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu rodičem nebo prarodičem dítěte, popřípadě jinou osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, se v souladu s odstavcem 1 zvlášť stanoví výše úplaty odpovídající 2/3 výše úplaty stanovené pro celodenní provoz. ……… (5) Osvobozen od úplaty bude zákonný zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek, nebo fyzická osoba, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče, a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy.“ Od 1.1.2005 je vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytováno bezúplatně všem dětem (§ 123 školského zákona, č. 561/2004 Sb.). V důsledku nové úpravy se očekávalo, že rodiče, kteří mají děti v nižších ročnících školky, budou muset nést vyšší náklady. K tomu nejsou k dispozici přímé údaje, avšak podle dat ÚIV [Rychlá šetření, 3/2006: 27] důsledky bezplatné docházky do posledních ročníků musely řešit 2/3 mateřských škol. Z nich vzniklé problémy označilo jako „dobře řešitelné“ 38 % školek a jako složitější problémy 27 % mateřských škol.34 Rodič, jehož dítě navštěvuje mateřskou školu po dobu max. 4 hodin denně (z důvodu nároku na rodičovský příspěvek), je podle platné úpravy povinen zaplatit „školkovné“ minimálně ve výši 2/3 základní měsíční částky. Přesto podle ÚIV [Rychlá šetření, 3/2006: 25] v 30 % MŠ jejich zařazování způsobuje „menší“ finanční problémy a v necelých 30 % školek závažnější problémy.35 Zjistit skutečné výdaje rodin za MŠ, příp. jesle či jiné formy denní péče je obtížné (stejně jako zjišťování jakýchkoliv dat o finančních záležitostech, zde navíc z důvodu různorodosti poplatků v různých zařízeních). Abychom se alespoň přiblížili k nějakému souhrnnému reprezentativnímu údaji, použili jsme zde jako zdroje několik výběrových šetření (zaměřených na blízkou problematiku, nikoliv speciálně na mateřské školy) a jedno statistické šetření. Zde tedy pracujeme s daty GGS05, RZV06, HRZ05 a Rodina 2001 a s daty NVVD03 (podrobnosti viz seznam datových zdrojů). 34 Pod „dobře řešitelné“ problémy jsme zahrnuli odpověď: sníženému rozpočtu jsme se přizpůsobili bez větších obtíží. Pod „složitější problémy“ jsme zahrnuli tyto odpovědi: snížený rozpočet způsobil omezení aktivit MŠ; snížený rozpočet vedl k zásadním organizačním změnám. 35 Pod „menší finanční“ problémy jsme zde zahrnuli tato přijatá opatření: rozpočet doplněn zvýšenou úplatou za tyto děti, rozpočet byl do potřebné výše doplněn z jiných zdrojů, sníženému rozpočtu jsme se přizpůsobili bez větších obtíží. Pod „závažnější problémy“ jsme zahrnuli tyto odpovědi: snížený rozpočet způsobil omezení aktivit MŠ; snížený rozpočet vedl k zásadním organizačním změnám. 33 V souboru GGS0536 473 respondentů aktuálně využívalo jesle (vč. mikrojeslí to byly 18+2 rodiny) nebo MŠ (453 rodin). Z těchto 453 rodin mělo dítě ve věku obvyklé docházky do MŠ a současně uvedlo pravidelné měsíční poplatky za denní péči o děti 307 rodin. Ty platily průměrně 840 Kč měsíčně bez ohledu na počet dětí, přičemž 79 % mělo v tomto věku jedno dítě a ti platili průměrně 850 Kč. Průměrně rodiny vydávají na mateřskou školu asi 3 % svých měsíčních příjmů [Ettlerová, 2007: 3]. Měsíční poplatky se ovšem podle tohoto zdroje pohybovaly v rozmezí 100-5 000 Kč za jedno dítě. V domácnostech s pouze jedním dítětem ve „školkovém“ věku (bez dalších sourozenců jakéhokoliv věku37 ) platili rodiče za MŠ měsíčně průměrně 887 Kč (89 případů).38 Přesnější údaje by mělo poskytnout šetření NVVD03, ale ani v něm není zjišťování poplatků za MŠ rozpracováno na dílčí položky, přesněji řečeno, dají se „očistit“ pouze výdaje za stravování (dány normou), nikoliv základní poplatky (školné). Podle těchto dat činily průměrné výdaje na jedno dítě v MŠ měsíčně zhruba 400 Kč, přitom se s počtem dětí v MŠ náklady nenásobily, ale jen se ne moc výrazně zvyšovaly: za dvě děti asi na 500 Kč a za tři děti na 750 Kč. V obou šetřeních má jistě vliv nemožnost dostatečně odlišit počet dní měsíčně, kdy děti do školky docházely, stejně jako velká variabilita poplatků (tj., co je v nich u konkrétního dítěte a MŠ zahrnuto; vliv je umocněný nízkými četnostmi dvoudětných a vícedětných rodin, takže těch, kde chodí více dětí do MŠ, je ještě méně). Poplatky za MŠ se liší podle řady ukazatelů. Evidentní je vliv typu MŠ (veřejná, soukromá, církevní) a rozsahu nabízených služeb. Významný je vliv typu a velikosti místa bydliště. V datech NVVD03 byla rozlišena krajská města, ostatní města a venkovské obce a poplatky za jedno dítě v rodinách s jedním dítětem v příslušném věku byly v těchto typech obcí ve stejném pořadí postupně 496, 380 a 321 Kč. Výsledky zobrazující diferenci podle velikosti obce pouze u poplatků za MŠ (bez stravování, ale s poplatky za doplňkové akce a volitelné aktivity) ukazuje tabulka 2.4. Tyto výdaje od doby daného šetření vzrostly, přičemž nárůst za posledních pět let lze odhadovat zhruba na dvojnásobek.39 T a b u l k a 2.4 Měsíční poplatky za „školné“ v mateřských školách v roce 2003*, v Kč velikost obce - počet obyvatel průměr medián počet domácností do 999 121 98 91 1 000-4 999 110 98 90 5 000-19 999 128 113 71 20 000-49 999 175 167 91 50 000-99 999 170 146 81 100 000 + 244 221 105 celkem 161 134 529 * bez poplatků za stravování Zdroj: NVVD03 36 V tomto šetření nebyly zjišťovány konkrétně výdaje na jesle, na MŠ a na další formy denní péče, ale souhrnně výdaje celé rodiny (s různým počtem dětí) na všechny formy péče o předškolní i školní děti. Proto bylo nutné vybrat případy, kdy docházka do MŠ byla prokázána (všechny nejasné případy eliminovat), což jde naneštěstí na úkor počtu případů, a tím na úkor spolehlivosti. 37 Tato skupina byla vyčleněna v zájmu „čistoty“ takových případů. Protože se toto šetření zabývalo mateřskými školami okrajově, příslušné údaje bylo třeba získat pomocí nových proměnných, takže výpočty záleží částečně na zvoleném postupu [srv. Ettlerová, 2006]. 38 957 Kč platí v rodinách se dvěma dětmi ve školkovém věku (27 případů !). Malý rozdíl od poplatků za jedno dítě může být způsoben mj. tím, že část rodin platí jen za jedno dítě (druhé do MŠ nechodí), to ale zjistit z dat nelze, příp. že se častěji jedná o sociálně slabší rodiny a část poplatků je vícedětným rodinám zvýhodněna. 39 Důvodem jsou mj. změny v poskytování dotací a také např. zavedení bezplatné docházky pro děti v posledním ročníku MŠ. Přesné reprezentativní údaje nejsou k dispozici. V Praze se v roce 2007 platí v některých MŠ školné cca 450 Kč, což je zhruba dvojnásobek školného v městech nad 100 tisíc obyvatel v roce 2003. 34 Ve výzkumu HRZ05 činila průměrná výše poplatků za mateřskou školu na jedno dítě necelých 700 Kč měsíčně (včetně poplatků za stravování a doplňkové pravidelné či nepravidelné aktivity). Pokud navštěvovalo dítě školku celodenně celý měsíc, bylo to v průměru 724 Kč. Za dvě děti ve školce zaplatili rodiče měsíčně zhruba 1 200 Kč, tedy necelý dvojnásobek. Výše poplatků se samozřejmě liší i podle počtu dnů, které děti v MŠ měsíčně tráví, přičemž výhodnější cena za den je v případě každodenní docházky. Také tato data potvrdila, že výše poplatků je silně závislá na velikosti obce bydliště dětí, jež školku navštěvují. Ve větších obcích jsou služby poskytované školkou dražší, viz tabulka 2.4. Ve velkoměstech s počtem obyvatel nad 100 000 vydají rodiče průměrně za měsíční pobyt dítěte v MŠ zhruba o třetinu více než rodiče v obcích do 1 000 obyvatel. Ačkoliv není rozdíl mezi úplnými a neúplnými rodinami ve výši výdajů za MŠ, je z důvodu vyššího celkového čistého měsíčního příjmu úplných rodin oproti rodinám neúplným rozdíl v podílu výdajů za školky z příjmů domácnosti - u neúplných rodin je tento podíl téměř dvojnásobný (data HRZ05). Průměrný podíl měsíčních výdajů za školku představoval pro všechny rodiny 3,8 % z celkového čistého měsíčního příjmu domácnosti. Pro rodiny úplné byl tento podíl 3,3 % oproti 6,1 % u rodin neúplných. Přitom úlevy na poplatcích častěji uvedli osamělí rodiče. T a b u l k a 2.5 Průměrná výše měsíčních výdajů za MŠ za jedno dítě včetně poplatku za stravování, kroužky či jiné pravidelné aktivity pro děti, v Kč velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel * počet respondentů poplatky v Kč do 999 53 576 1 000-4 999 58 648 5 000-19 999 72 677 20 000-99 999 66 749 100 000 + 70 874 celkem 319 713 * sloučené kategorie Pozn.: po vynechání nejvyšších a nejnižších hodnot (nejsou zcela věrohodné) Zdroj: HRZ05. Ve výběrových šetřeních dlouhodobě zjišťujeme převážně přijatelnost nákladů až spokojenost s náklady na zaopatření a výchovu dětí ve školkách (šetření Rodina 2001, HRZ05 a RZV06), což S.Ettlerová dává oprávněně do souvislosti s tím, že podle dat GGS05 (podobně jako u HRZ05) tyto náklady odpovídají zhruba 3 procentům rodinných příjmů [Ettlerová, 2007: 3]. Šestina respondentů HRZ05 není s výdaji zcela spokojená, ale vážné výhrady mají jen 2 % rodičů. 2.4 Hodnocení dostupnosti a kvality mateřských škol Z hlediska uspokojení poptávky po jeslích a mateřských školách se situace s přibývajícími počty nově narozených zhoršuje. Jestliže začátkem minulého desetiletí nebylo možno vyhovět necelým 1 600 žadatelům o MŠ, ve školním roce 2005/06 bylo v celé republice neuspokojeno přes 6 800 žádostí (podrobněji vývoj do roku 2004/5 v tabulce IV v příloze). Odlišná je situace u přijímání nových dětí do MŠ podle jejich věku. Jak již bylo zmíněno, opatření na podporu dětí ve věku těsně před povinným začátkem školní docházky vedla ke zlepšení dostupnosti pro tuto věkovou skupinu, avšak na úkor zhoršení situace dětí mladších (popsáno v kapitole 2.1). Reakce rodičů na tuto nedávnou změnu ještě nebylo možno zkoumat. Pokud bude pokračovat současný trend zvyšování plodnosti a nebude na to 35 včas reagováno v nabídce jeslí a mateřských škol (a jejich alternativ), může vzrůstat nespokojenost rodičů mladších dětí, jejichž relativní počty se také zvýší. Pokud jde o prostorovou dostupnost, lidé preferují návštěvu mateřské školy co nejblíže místa bydliště a většinou mohou být s uspokojením tohoto požadavku spokojeni. Téměř 90 % rodičů dotázaných v šetření HRZ05 má školku v maximální vzdálenosti do 30 minut chůze. Tuto možnost nemá 8 % dotazovaných, přičemž to je většinou z důvodu neexistence školky v takové vzdálenosti, výjimečně je důvodem absence volných míst v blízké MŠ. Něco přes 2 % rodičů uvedlo nespokojenost s poskytovanými službami v blízké školce jako důvod, proč vodí dětí do vzdálenější MŠ. Další 3 % mají školku v blízkosti zaměstnání. Nejvíce rodičů postrádá MŠ v „rozumné“ vzdálenosti v obcích do 999 obyvatel (24 %) a v obcích s 1 000-4 999 obyvatel (8 %). V nejmenších obcích je také nejvíce těch, kdo vodí děti do MŠ v místě pracoviště (7 %). Je tam také nejvíce nespokojených se službami blízké školky (4 %). Důležitý aspekt dostupnosti vytvářejí i otvírací hodiny v MŠ. Začínají nejčastěji od 6,30 hod. (v tu dobu je otevřených 70 % školek). Celkové rozmezí ranních otevíracích hodin je 5,30 - 8,30 hod., u odpoledních zavíracích hodin je to 15,00 - 17,00 hod. (výjimečně méně nebo více). Do 16,00 hod. zavírá 46 % školek, do 16,30 hod. 73 %. Ačkoliv bývá mateřská škola otevřena průměrně 10 hodin denně, dítě v ní stráví průměrně 7 hodin (tabulka 2.6.). Více než pětina dětí tráví ve školce dobu nad 8 hodin, což pro ně může znamenat i psychologické a socializační problémy. Pokud jde o to, kolik dní v měsíci děti navštěvují MŠ, převládá každodenní návštěva (86 %). Jen 6 % dětí navštěvuje školku maximálně polovinu měsíce (10 a méně dnů). T a b u l k a 2.6 Čas strávený denně v mateřské škole počet hodin počet dětí % 4 hodiny a méně 37 9,0 4,1-6 hodin 60 14,5 6,1-8 hodin 225 54,5 více než 8 hodin 91 22,0 celkem 413 100,0 Zdroj: HRZ05. Pohled ze strany (potenciálních) zřizovatelů zařízení denní péče o děti přináší sonda SR02 o zabezpečení služeb pro rodiny v obcích o velikosti do 18 000 obyvatel. Zde byly i dotazy na dostupnost předškolních zařízení pro děti. Zatímco MŠ byly podle vyjádření představitelů obecních úřadů dostupné ve většině obcí, byť v řadě nejmenších obcí nebyla MŠ přímo v dané obci, jesle mohli využívat rodiče jen v necelých 20 % obcí. Lze předpokládat, že se jednalo o obce poblíž velkých měst (dotaz zněl na možnosti dávat děti do jeslí pro obyvatele obce obecně, nikoliv pouze ve sledované obci). Dotázaní představitelé obcí uvedených velikostí spatřovali větší problém v prostorové dostupnosti, příp. v kvalitě služeb prostorově dostupných MŠ než v dostupnosti finanční. Otevírací dobu v MŠ kriticky hodnotili představitelé pětiny dotázaných obcí. Na doplnění si uveďme, že otevírací dobu obchodů a služeb spatřovalo jako nevhodnou z hlediska potřeb dojíždějících zaměstnaných rodičů dokonce 40 % dotázaných. To dohromady naznačuje, že tlak vnějších okolností v nabídce služeb, zejména v menších obcích, omezuje možnosti volby pracovní doby zaměstnaných rodičů, téměř výhradně matek, a tím též jejich celkovou zaměstnatelnost na straně jedné, a možnost slaďovat práci a zaměstnání na straně druhé. Matkami je dostupnost mateřských škol kritizována také z hlediska toho, nakolik získání místa v MŠ umožňuje návrat žen po rodičovské dovolené do zaměstnání. Některé si stěžují, že právě nemožnost dávat dítě do MŠ v rozumně dostupné vzdálenosti při 36 minimálně požadované kvalitě služeb bylo důvodem odložení konce rodičovské dovolené proti plánům [Kuchařová, 2006/240 - výzkum ZPD05]. V souboru HRZ05 byla v obdobné souvislosti kritika na dostupnost služeb mateřských škol slabší. Zde ale 16 % těch dotázaných, kteří někdy pocítili napětí mezi plněním rodinných a pracovních povinností a mají děti v příslušném věku, uvedlo jako zdroj tohoto napětí nedostupnost zařízení denní péče o děti. Větší problémy s využitím služeb zařízení péče o děti uvádějí ženy pracující na zkrácenou pracovní dobu (výzkum ZPD05), oproti pracujícím na plný úvazek. Nejspíš jsou to ženy, které narazily na nevhodnou otevírací dobu MŠ vzhledem k pracovní době při plném úvazku (včetně dojíždění). Nelze sice říci, že by možnost dávat dítě do mateřské školy zásadním způsobem ovlivňovala možnosti slaďování rodiny a zaměstnání, nahlížíme-li na tento vztah z hlediska dostupnosti MŠ, ale splnění této podmínky je nepochybně důležitým momentem v rozhodování žen o strategii tohoto slaďování. Přímá otázka na hodnocení služeb mateřských škol byla položena pouze ve výběrovém šetření HRZ05. V něm vyjádřilo v roce 2005 spokojenost s kvalitou služeb 97 % a s délkou otevíracích hodin 91 % respondentů. Horší je to s hodnocením ceny služeb MŠ. Tu označilo za přijatelnou 82 % z nich. Míra spokojenosti se lišila podle velikosti obce. Vzhledem k tomu, že ceny jsou vyšší ve větších obcích, stížnosti v těch malých směřují hlavně na dostupnost a kvalitu služeb. Oprávněnost potvrzují výše zmíněné údaje o prostorové dostupnosti. V největších obcích přispívá ke spokojenosti výběr MŠ a rozšiřující se programy (jazykové, sportovní, kulturní apod.). 2.5 Méně rozšířené formy denní péče o děti předškolního věku Nedostatečnost sítě „tradičních“ předškolních zařízení zatím není kompenzována zařízeními jiného typu. Netradiční formy denní péče o děti předškolního věku jsou využívány v nepatrné míře, např. v souboru HRZ05 pouze 2 % dotázaných uvedla individuální placenou pomoc osobou mimo příbuzenstvo. Většinou se přitom jedná o nárazovou výpomoc několikrát za měsíc, nikoliv o každodenní péči. Podle dat RZV06 se podíly žen využívajících služby najaté osoby pohybují obdobně od 2 do 5 % v závislosti na typu rodiny a stáří dítěte. Důvodem malého rozšíření alternativních forem denní péče o děti je malá rozvinutost tohoto druhu služeb i malá tradice, která může být mj. příčinou i jisté nedůvěry. Preferována, nebo přinejmenším častější, je pomoc prarodičů, příp. jiných příbuzných. Legislativně nejsou patřičně pokryty koncepční otázky ani není poskytnuta dostatečná záruka kvality poskytovaných služeb. Přitom se o jejich významu zmiňuje již „Národní zpráva o rodině“ [Národní…, 2004] i dokument MPSV „Národní koncepce rodinné politiky“. Nelze však říci, že by na tuto formu náš právní systém nebyl vůbec připraven. Stručný výtah z příslušných norem se uvádí na webových stránkách MPSV pod heslem „rodina“ [Slučitelnost…, 2007] (http://www.mpsv.cz/cs/4): i. Soukromá zařízení dle z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání o jde o vázanou živnost "Péče o dítě do tří let v denním režimu" o obsahová náplň živnosti je specifikována jako individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování 40 Zde se uvádí, že „Na otázku, co respondentka pociťovala jako největší problém při návratu do zaměstnání po poslední rodičovské (popřípadě mateřské) dovolené, ženy uvádějí na dalších dvou místech (tj. 2. a 3.) „služby jeslí, mateřské školy, apod.“ a „možnosti dopravy do zaměstnání“ (po 16 %).“ (str. 39; první nejčastější důvod se týkal nedostatečné nabídky zkrácených úvazků). 37 bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci. o poplatek za umístění dítěte do těchto zařízeních je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem … …. ii. Soukromými zařízeními provozovanými v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, která neposkytují rekreačně-vzdělávací činnosti realizované v rámci výchovy a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol o jde o volnou živnost "Mimoškolní výchova a vzdělávání" o obsahová náplň živnosti je zejména specifikována jako výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do sítě škol, školských a předškolních zařízení. Jiná mimoškolní výchova a vzdělávání, doučování žáků a studentů, výchovně vzdělávací činnost na dětských táborech a jiných zotavovacích akcích, zejména vedení těchto akcí, zajišťování výchovných, relaxačních a vzdělávacích programů pro účastníky těchto akcí, dohled nad dětmi a podobně o obsahem živnosti nejsou rekreačně-vzdělávací činnosti realizované v rámci výchovy a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol o poplatek za službu je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem iii. Službami typu "baby-sitting" dle z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání o jde o volnou živnost "Poskytování služeb pro rodinu a domácnost" o obsahová náplň živnosti je zejména specifikována jako zajišťování chodu domácnosti (vaření) úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně, individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost o obsahem živnosti není péče o děti do tří let věku v denním režimu (viz výše) o poplatek za službu je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem Jednou z forem více diskutovaných je pomoc najaté osoby na hlídání dětí. Podle RZV06 (viz tabulka 2.1) není o tuto formu velký zájem. Přesto převyšuje skutečný rozsah jejího využívání. Pokud jsou dítěti dva roky a méně, zájem je téměř nulový (0-1 % podle rodinného typu), u dětí okolo 3 let věku dosahuje zájem 3-5 % podle různých respondentů z úplných rodin (4-5 % u matek z NUR). Nelze odlišit, nakolik hrají roli různé důvody jako cena takové služby, dostupnost takové služby, důvěra v takové služby a jejich kvalita, příp. bezpečnost. Nicméně reálné podíly těch, kdo takovou službu mají, jsou ještě o něco nižší - o 2-3 procentní body v úplných i v neúplných rodinách. Zejména u osamělých rodičů jsou rozdíly mezi zájmem a využitím takové služby nezanedbatelné. V obcích malé a střední velikosti podle výše zmíněné sondy z roku 2002 hlídání dětí pomocí placené osoby nebo občanského sdružení apod. prakticky neexistovalo. Omezená dostupnost zařízení péče o děti byla řešena pouze pomocí babiček či dalších příbuzných a ojediněle sousedskou nebo přátelskou výpomocí. Také v datech GGS05 zjišťujeme v rodinách s dětmi jen výjimečné využití netradičních forem zabezpečení dětí během dne placenou osobou nebo pomocí neplacené služby. V souladu s obecnou zkušeností nejčastěji matky navštěvují s dětmi mateřská centra, jejichž síť se již zajímavě rozšířila po celé republice. Podle S. Ettlerové jich bylo v roce 2006 formálně registrováno na 180 [Ettlerová, 2006: 3]. Vezmeme-li si v souboru GGS05 za základ domácnosti, které využívaly nějakou formu péče o dítě,41 pak využití sledovaných forem péče 41 Zahrnuty mateřské školy, jesle, mikrojesle, mateřská centra, dobrovolná sdružení rodičů, placené služby soukromé osoby, placené služby agentury na hlídání dětí, školní družiny a jiné (služby péče o školní děti jsou 38 je, jak ukazuje tabulka 2.7 (pro srovnání jsou uvedeny i jesle a mateřské školy i školní družiny). Údaje zde uvedené nejsou vztaženy, jak by tomu ideálně mělo být, k populaci potenciálních zájemců o sledované služby [lze nalézt v: Ettlerová, 2006: 3], ale k počtu domácností využívajících alespoň jednu ze sledovaných služeb, nicméně vzhledem k malým počtům se jedná stejně pouze o dílčí ilustraci. Navzdory nereprezentativním číslům lze za signál charakterizující dnešní situaci chápat především větší využití mateřských center oproti jeslím. Jinak porovnání míry využití mateřských škol a ostatních forem nepotřebuje komentář. T a b u l k a 2.7 Míra využívání různých forem denní péče o děti ve vzájemném porovnání typ služby počet domácností podíl domácností v % mateřská centra 23 3,1 dobrovolná sdružení rodičů 11 1,5 placené služby soukromé osoby 9 1,2 placené služby agentury na hlídání dětí 5 0,7 mikrojesle 2 0,3 jesle 18 2,5 mateřské školy 453 60,4 školní družiny 273 36,4 celkem 750 Zdroj: GGS05 zahrnuty z důvodu jednoduchosti i proto, že v domácnostech může být více dětí různého stáří a potom rodina využívající např. školní družinu bude s jistou pravděpodobností využívat i nějaké formy zabezpečení dítěte v předškolním věku). 39 Shrnutí Z hlediska poměru počtu dětí příslušného věku a počtu míst v MŠ se jeví dostupnost MŠ v poměrně dobrém světle. Jinak je tomu zřejmě při pohledu na situaci v různých konkrétních místech, charakterizovaných strukturou populace podle věku a domácností podle zastoupení rodin s malými dětmi, velikostí sídla, vzdáleností od průmyslových center a hustotou sítě veřejné dopravy. Jinak je tomu i z pohledu na kvalitu a rozsah nabízených služeb jednotlivých MŠ. V tomto hlubším pohledu lze zjistit velkou diferenciaci šancí na umístění dítěte do žádoucí MŠ. Pokud jde o cenovou dostupnost mateřských škol, ta je převážně uspokojivá, problémem se může stát pro příjmově slabší rodiny. Z různých zdrojů jsou zjišťovány poplatky za služby a stravování v mateřských školách ve velmi širokém rozmezí, při průměru okolo 700-800 Kč měsíčně na jedno dítě v závislosti na zřizovateli, rozsahu služeb, míře dotací, ale také např. na velikosti obce (nejdražší jsou ve velkých městech). Zákon sice ošetřuje případy, kdy si rodina nemůže dovolit platit poplatky za MŠ z důvodů sociální potřebnosti (osvobozením od poplatků a stanovením podmínek pro výši poplatků), nicméně stávající praxe nebere v úvahu další náklady na využívání MŠ plynoucí zejména z dojíždění na malých obcích. Prostorová dostupnost MŠ také v průměru nevykazuje velké problémy. MŠ jsou v téměř každé obci, s výjimkou těch nejmenších. Omezení někde plynou z místní netypické situace a z toho, že prostorově dostupná mateřská škola nemusí splňovat požadavky na rozsah a kvalitu služeb a aktivit. Příčiny existují i mimo školský systém, především v dopravní infrastruktuře. Závisí tedy i na celkovém přístupu místních a městských samospráv. Počet jeslí od počátku devadesátých let velmi výrazně klesal, takže se staly výjimečnou formou služeb pro rodiny s malými dětmi, kdy výjimkou jsou jen největší města. Klesal i zájem o umísťování dětí v nich. Zdá se nepochybné, že dynamika poklesu nabídky a poklesu poptávky byla hodně odlišná, neexistuje však dokumentace, která by to věrohodně potvrdila. Územní rozložení jeslí je z krajského pohledu velmi nerovnoměrné, mj. vzhledem k jejich soustředění především ve větších městech. Tento trend odráží pokles počtu narozených dětí i preference matek věnovat se dětem celodenně nejméně do tří let jejich věku. Nabídka je však nedostatečná z hlediska plnění sociálních funkcí těchto zařízení. Jsou prakticky nedostupná pro ty nejpotřebnější - pro mnohé sociálně oslabené rodiny, jimž by mohly pomoci i jako prevence zhoršování situace stávající rodiny i budoucího života dnešních malých dětí na okraji společnosti. Současný nárůst počtu nejmenších dětí v souvislosti se zvýšením porodnosti může dnešní mírně nepříznivé podmínky pro využívání institucionální péče o malé děti dále zhoršit. Je třeba reagovat s předstihem na měnící se požadavky v kvantitativním i kvalitativním smyslu. Uspokojit zájmy rodičů, kteří na jedné straně považují rodičovskou péči o nejmenší děti za tu nejlepší, ale současně vykazují vysoké profesní aspirace, případně potřebu zvyšovat životní úroveň rodiny dvojím příjmem, nebude možné bez hledání diverzifikovaných forem péče zabezpečené kombinovaným financováním z různých zdrojů a přizpůsobené mj. lokálním podmínkám. Žádoucí bude větší rozsah „poloinstitucionálních“, regionálně přizpůsobených typů zařízení různé velikosti. Ty by měly doplňovat formy tradiční, což je zvlášť žádoucí pro děti mladší tří let. I stávající formy denní péče by měly flexibilněji reagovat na skutečné potřeby rodičů uplatňováním méně rigidních pravidel přijímání dětí. Předpokladem, ne však nezbytným, je nepochybně snižování nedostatku volných míst v zařízeních. Zvýšit efektivitu systému předškolní výchovy a denní péče o děti zaměstnaných rodičů by pomohlo na jedné straně sjednocení jeslí a MŠ pod jeden kompetentní orgán (resort), protože již dnes dochází k velkému prolínání, a na druhé straně podstatné rozšíření 40 variability forem péče. Dobrým příkladem jsou dnes mateřská centra. Bylo by třeba více se rozhlédnout i v zahraničí po dobrých příkladech (best practices), pokud jsou aplikovatelné v našich podmínkách. 41 Literatura Bahenská, M. (2005) Ženy ve veřejném životě ve druhé polovině 19. století. Spolek svaté Ludmily a činnost Marie Riegrové-Palacké. Český časopis historický, roč. 103, č. 3, s.549-571 D’Addio, A.C., D’Ercole, M.M. (2005) Trends and Determinants of Fertility Rates in OECD Countries: The Role of Policies. OECD Social, Employment and Migration Papers. 92s. Del Boca, D., Pasqua, S., and Pronzato, C. (2005) ‘Employment and Fertility in Italy, France and the UK’, Labour, vol. 4. Del Boca, D., Pasqua, S., Pronzato, Ch. (2006) The Impact of Institutions on Motherhood and Work. ISER Working Paper 2006-55. Colchester: University of Essex. Demografická ročenka České republiky za rok 2005. (2006) Praha, ČSÚ. Engelhardt, H. and Prskawetz, A., (2002), ‘On the Changing Correlation between Fertility and Female Unemployment Over Space and Time’, MPIDR Working Paper WP 2002-052, Max Planck Institute for Demographic Research. Ettlerová, S. (2006) Dostupnost služeb péče o děti předškolního věku. Příspěvek na konferenci MPSV „Komplexní rodinná politika jako priorita státu aneb je ČR státem přátelským k rodině?“, listopad 2006 (připravuje se CD verze). Ettlerová, S. (2007) Dostupnost služeb péče o děti předškolního věku. Práce a sociální politika, roč.4, (připraveno pro tisk v č. 1). De Henau, J., Meulders, D. and O’Dorchai, S. (2006) ‘The Childcare Triad? Indicators Assessing Three Fields of Child Policies towards Working Mothers in the EU-15’, Journal of Comparative Policy Analysis, Special Issue. Hoem, J. M. (2005) Why does Sweden have such high fertility?, Demographic Research, Vol. 13, article 22, ss. 559-572. Hoem, J. M. (2006) Proč má Švédsko tak vysokou porodnost?. Demografie, roč. 48, č. 4, s. 241-250. Kameraman, S.B., Neuman, M., Waldfogel, J. and Brooks-Gunn, J. (2003/1). Social Policies, Family Types and Child Outcomes in Selected OECD Countries. OECD SOCIAL, EMPLOYMENT AND MIGRATION WORKING PAPERS NO. 6. Kameraman, S.B. (2003/2). Welfare States, Family Policies, and Early Childhood Education, Care, and Family Support. Consultation Meeting on Family Support Policy in Central and Eastern Europe, UNESCO, Rada Evropy, Budapest, 3.-5. září 2003. Dostupné z: http://portal.unesco.org/education/en/file_download.php/37fd2e5c2dd3951ee9041d21e39b01c 1Welfare%2BStates%2BFamily%2BPolicies%2Band%2BECEC.pdf Kuchařová a kol. (2006/1) Postoje a zkušenosti s harmonizací rodiny a zaměstnání rodičů dětí předškolního a mladšího školního věku. Praha, VÚPSV. Kuchařová, V., Ettlerová, S., Nešporová, O., Svobodová, K. (2006/2). Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha, VÚPSV. Národní koncepce rodinné politiky. (2005) Praha, MPSV. Národní zpráva o rodině. (2004) Praha, MPSV. Národní zpráva o stavu předškolní výchovy, vzdělávání a péče o děti předškolního věku v České republice. (2000) Praha, MŠMT. 42 Neyer, G. (2003) Family Policies and Low Fertility in Western Europe. Rostock. MPIDR WP 2003-021. Rychlá šetření 3/2006. Praha, ÚIV, říjen 2006. Slučitelnost profesních a rodinných rolí (2006) Praha, MPSV. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/4 Statistická ročenka školství 2005/2006. (2006) Praha, ÚIV. Statistické ročenky České republiky. (1990-2006) Praha, ČSÚ. Trh práce v ČR 1993 – 2005. (2006) Praha, ČSÚ. Vývojová ročenka školství v České republice 1995/96 - 2004/05. (2005) Praha, ÚIV. Vývojová ročenka školství v České republice 2000/01 - 2005/06. (2006) Praha, ÚIV. Seznam datových zdrojů GGS05: Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy (Generations and Gender Survey: GGS), PřF UK, VÚPSV a SCaC, sběr dat 2005 (celý reprezentativní soubor tvoří 10 006 respondentů ve věku 18-79 let). HRZ05: Harmonizace rodiny a zaměstnání, VÚPSV-STEM/MARK 2005 (338 mužů a 881 žena, respondenty byli lidé ekonomicky aktivní a rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, s alespoň jedním dítětem, věk nejstaršího dítěte 1-10 let). NVVD03: Náklady na výchovu a výživu dětí v roce 2003, ČSÚ 2004 RO01: Rodina 2001, VÚPSV- STEM 2001 (1257 respondentů, 610 mužů a 647 žen ve věku 18 a více let, kvótní výběr) RZV06: Rodina a zaměstnání I-V, VÚPSV-STEM 2006 (série 5 sond věnovaných vybraným typům rodin podle rodinného cyklu, každá má cca 500 respondentů). SR02: Služby pro rodiny na menších obcích, VÚPSV 2002 (zástupci 362 obcí s počtem obyvatel do 18 000). ZPD05: Zaměstnání a péče o děti, VÚPSV-STEM/MARK 2005 (829 matek ve věku 20 až 50 let, které žily s manželem nebo s partnerem a měly alespoň jedno dítě starší 3 let a mladší než 10 let a zároveň neměly žádné dítě mladší 3 let). Databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) Přílohy 44 T a b u l k a I Mateřské školy ve školním roce 1991/1992 až 2004/2005 - podle krajů 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hlavní město Praha 407 400 390 388 385 386 374 366 362 351 324 320 310 307 Středočeský kraj 788 770 747 743 737 724 714 714 702 693 686 678 615 614 Jihočeský kraj 468 461 446 438 436 421 407 397 388 377 365 360 301 296 Plzeňský kraj 370 368 358 354 348 341 332 324 310 304 299 291 262 258 Karlovarský kraj 209 204 189 187 181 180 167 164 160 155 151 147 140 138 Ústecký kraj 563 538 504 488 484 468 452 432 430 424 414 407 326 323 Liberecký kraj 339 322 308 306 304 299 284 275 272 268 262 260 213 208 Královéhradecký kraj 417 407 397 395 396 383 374 368 360 357 349 345 296 298 Pardubický kraj 386 373 364 356 355 347 339 336 336 333 331 325 314 312 Vysočina 423 419 409 409 405 400 388 384 377 371 369 363 284 286 Jihomoravský kraj 817 817 791 785 786 776 763 743 729 703 692 681 622 614 Olomoucký kraj 539 535 521 516 511 504 481 464 450 443 428 422 374 353 Zlínský kraj 419 411 399 391 388 386 378 378 364 353 343 339 309 306 Moravskoslezský kraj 821 803 778 770 759 728 699 683 661 644 629 620 476 463 Česká republika 6 966 6 828 6 600 6 526 6 475 6 343 6 152 6 028 5 901 5 776 5 642 5 558 4 840 4 776 Zdroj: Databáze ÚIV 45 T a b u l k a II Děti v mateřských školách ve školním roce 1991/1992 až 2004/2005 - podle krajů 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hlavní město Praha 33 713 32 345 33 092 32 839 32 495 31 156 30 219 29 304 27 992 26 710 26 404 26 660 27 226 27 646 Středočeský kraj 32 216 32 776 32 870 33 870 33 708 31 908 31 328 31 481 30 644 29 841 29 694 30 233 30 765 31 063 Jihočeský kraj 20 808 20 927 21 236 22 076 21 618 20 303 19 745 19 972 19 224 18 583 18 445 18 624 18 673 18 694 Plzeňský kraj 16 738 16 754 17 018 17 410 16 746 15 944 15 628 15 881 15 139 14 426 14 254 14 466 15 004 14 876 Karlovarský kraj 10 438 10 133 10 465 10 451 10 177 9 468 9 208 9 113 8 799 8 561 8 140 8 183 8 227 8 197 Ústecký kraj 27 293 26 823 27 621 27 594 27 097 24 892 23 835 23 692 23 124 22 422 22 157 22 289 22 257 22 072 Liberecký kraj 14 147 14 452 14 860 14 892 14 698 13 797 13 299 12 802 12 284 12 020 11 991 12 105 12 275 12 327 Královéhradecký kraj 16 964 16 913 17 327 18 172 18 043 17 276 16 900 16 545 15 848 15 379 15 273 15 340 15 478 15 695 Pardubický kraj 16 021 16 299 16 893 17 143 16 888 16 454 15 892 15 746 15 078 14 757 14 725 15 155 15 182 15 120 Vysočina 16 780 17 213 17 187 17 915 17 678 17 135 16 540 16 692 15 970 15 471 15 385 15 341 15 289 15 216 Jihomoravský kraj 36 560 37 470 38 239 38 757 38 239 36 883 36 167 35 009 33 283 31 449 30 910 30 934 30 977 30 624 Olomoucký kraj 21 680 21 853 23 057 23 723 23 188 21 767 20 807 20 232 19 322 18 596 18 447 18 572 18 472 18 583 Zlínský kraj 18 788 19 554 19 329 19 545 19 462 18 955 18 514 18 113 17 248 16 710 16 363 16 529 16 694 16 693 Moravskoslezský kraj 41 124 42 223 42 315 43 732 43 396 41 215 39 426 38 274 36 237 34 913 34 250 34 428 33 972 33 681 Česká republika 323 270 325 735 331 509 338 119 333 433 317 153 307 508 302 856 290 192 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 Zdroj: Databáze ÚIV 46 T a b u l k a III Průměrný počet dětí navštěvujících jednu mateřskou školu ve školním roce 1991/1992 až 2004/2005 - podle krajů 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hlavní město Praha 82,8 80,9 84,9 84,6 84,4 80,7 80,8 80,1 77,3 76,1 81,5 83,3 87,8 90,1 Středočeský kraj 40,9 42,6 44,0 45,6 45,7 44,1 43,9 44,1 43,7 43,1 43,3 44,6 50,0 50,6 Jihočeský kraj 44,5 45,4 47,6 50,4 49,6 48,2 48,5 50,3 49,5 49,3 50,5 51,7 62,0 63,2 Plzeňský kraj 45,2 45,5 47,5 49,2 48,1 46,8 47,1 49,0 48,8 47,5 47,7 49,7 57,3 57,7 Karlovarský kraj 49,9 49,7 55,4 55,9 56,2 52,6 55,1 55,6 55,0 55,2 53,9 55,7 58,8 59,4 Ústecký kraj 48,5 49,9 54,8 56,5 56,0 53,2 52,7 54,8 53,8 52,9 53,5 54,8 68,3 68,3 Liberecký kraj 41,7 44,9 48,2 48,7 48,3 46,1 46,8 46,6 45,2 44,9 45,8 46,6 57,6 59,3 Královéhradecký kraj 40,7 41,6 43,6 46,0 45,6 45,1 45,2 45,0 44,0 43,1 43,8 44,5 52,3 52,7 Pardubický kraj 41,5 43,7 46,4 48,2 47,6 47,4 46,9 46,9 44,9 44,3 44,5 46,6 48,4 48,5 Vysočina 39,7 41,1 42,0 43,8 43,6 42,8 42,6 43,5 42,4 41,7 41,7 42,3 53,8 53,2 Jihomoravský kraj 44,7 45,9 48,3 49,4 48,7 47,5 47,4 47,1 45,7 44,7 44,7 45,4 49,8 49,9 Olomoucký kraj 40,2 40,8 44,3 46,0 45,4 43,2 43,3 43,6 42,9 42,0 43,1 44,0 49,4 52,6 Zlínský kraj 44,8 47,6 48,4 50,0 50,2 49,1 49,0 47,9 47,4 47,3 47,7 48,8 54,0 54,6 Moravskoslezský kraj 50,1 52,6 54,4 56,8 57,2 56,6 56,4 56,0 54,8 54,2 54,5 55,5 71,4 72,7 Česká republika 46,4 47,7 50,2 51,8 51,5 50,0 50,0 50,2 49,2 48,4 49,0 50,2 58,0 58,7 Zdroj: Databáze ÚIV 47 T a b u l k a IV Počet nevyřízených žádostí o umístění v mateřské škole ve školním roce 1991/1992 až 2004/2005 - podle krajů 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 99/2000 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hlavní město Praha 260 205 1 326 2 403 832 368 446 294 134 227 309 448 475 705 Středočeský kraj 122 304 1 295 1 737 1 505 767 850 604 455 425 469 720 975 1 314 Jihočeský kraj 23 15 711 576 405 274 157 119 135 121 64 186 162 256 Plzeňský kraj 0 79 856 493 372 167 213 139 52 55 30 154 151 235 Karlovarský kraj 2 60 367 340 96 46 47 55 19 51 47 25 57 37 Ústecký kraj 270 132 1 098 956 968 390 921 517 316 174 199 278 394 493 Liberecký kraj 0 0 928 1 344 685 354 236 201 77 116 208 163 242 414 Královéhradecký kraj 96 105 1 124 823 531 470 299 268 172 174 244 314 398 442 Pardubický kraj 8 38 578 469 483 183 241 240 116 80 173 230 179 227 Vysočina 26 33 484 2 406 667 246 246 224 117 144 124 122 193 155 Jihomoravský kraj 147 139 1 206 2 640 1 703 960 745 475 217 234 235 388 531 655 Olomoucký kraj 259 210 1 933 3 210 884 562 406 332 167 119 196 209 248 325 Zlínský kraj 25 71 2 745 1 090 631 296 258 149 61 87 154 153 301 348 Moravskoslezský kraj 332 562 3 972 3 405 2 552 1 245 981 364 312 282 318 423 367 522 Česká republika 1 570 1 953 18 623 21 892 12 314 6 328 6 046 3 981 2 350 2 289 2 770 3 813 4 673 6 128 Zdroj: Databáze ÚIV 48 T a b u l k a V Mateřské školy ve školním roce 2000/2001 až 2004/2005 - podle okresů 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hl. m. Praha 351 324 320 310 307 Benešov 49 50 49 46 46 Beroun 52 51 51 49 49 Kladno 76 76 74 66 66 Kolín 59 59 59 59 58 Kutná Hora 49 48 47 36 37 Mělník 60 57 56 46 46 Mladá Boleslav 61 59 58 46 46 Nymburk 62 62 61 51 52 Praha - východ 58 58 58 58 57 Praha - západ 53 53 53 51 51 Příbram 69 68 68 65 64 Rakovník 45 45 44 42 42 České Budějovice 97 88 87 73 72 Český Krumlov 44 43 43 35 35 Jindřichův Hradec 65 65 64 49 49 Písek 46 45 43 36 35 Prachatice 37 36 36 31 31 Strakonice 39 39 38 34 33 Tábor 49 49 49 43 41 Domažlice 47 46 45 36 36 Klatovy 57 56 56 44 44 Plzeň - město 54 54 49 49 46 Plzeň - jih 42 42 42 40 39 Plzeň - sever 44 44 44 42 42 Rokycany 23 23 23 20 20 Tachov 37 34 32 31 31 Cheb 46 46 42 38 37 Karlovy Vary 60 59 59 57 57 Sokolov 49 46 46 45 44 Děčín 77 76 75 60 59 Chomutov 61 60 60 36 35 Litoměřice 83 80 78 64 64 Louny 51 51 50 45 45 Most 39 37 35 20 19 Teplice 62 60 59 52 52 Ústí nad Labem 51 50 50 49 49 Česká Lípa 70 70 69 59 56 Jablonec nad Nisou 46 44 44 26 26 Liberec 91 89 88 75 73 Semily 61 59 59 53 53 Hradec Králové 87 85 82 68 70 Jičín 53 51 51 50 50 Náchod 76 76 74 64 64 Rychnov nad Kněžnou 55 55 56 54 55 Trutnov 86 82 82 60 59 Chrudim 62 61 60 57 57 Pardubice 85 85 83 80 79 Svitavy 84 84 81 80 80 Ústí nad Orlicí 102 101 101 97 96 Havlíčkův Brod 64 63 62 46 47 Jihlava 65 64 64 41 41 Pelhřimov 47 49 49 42 42 49 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Třebíč 90 88 84 74 74 Žďár nad Sázavou 105 105 104 81 82 Blansko 80 78 78 71 70 Brno - město 147 146 143 142 138 Brno - venkov 121 120 118 109 107 Břeclav 75 74 73 69 69 Hodonín 97 96 92 78 77 Vyškov 76 75 74 69 69 Znojmo 107 103 103 84 84 Jeseník 31 31 31 30 29 Olomouc 144 138 135 109 102 Prostějov 87 84 83 79 67 Přerov 91 89 89 85 84 Šumperk 90 86 84 71 71 Kroměříž 75 73 71 68 68 Uherské Hradiště 88 88 88 78 76 Vsetín 82 76 76 75 75 Zlín 108 106 104 88 87 Bruntál 70 69 69 60 57 Frýdek - Místek 131 130 130 99 98 Karviná 127 122 120 89 87 Nový Jičín 101 99 96 60 58 Opava 108 106 103 91 86 Ostrava - město 107 103 102 77 77 Česká republika 5 776 5 642 5 558 4 842 4 776 Zdroj: Databáze ÚIV 50 T a b u l k a VI Děti v mateřských školách ve školním roce 2000/2001 až 2004/2005 podle okresů 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hl. m. Praha 26 710 26 404 26 660 27 226 27 646 Benešov 2 409 2 412 2 485 2 515 2 548 Beroun 2 005 2 009 2 102 2 203 2 254 Kladno 3 834 3 821 3 821 3 797 3 836 Kolín 2 507 2 538 2 573 2 588 2 632 Kutná Hora 1 942 1 858 1 927 1 992 1 941 Mělník 2 524 2 493 2 552 2 535 2 593 Mladá Boleslav 2 922 2 960 2 987 3 033 3 019 Nymburk 2 244 2 162 2 213 2 274 2 325 Praha - východ 2 622 2 634 2 691 2 802 2 879 Praha - západ 2 208 2 205 2 230 2 269 2 346 Příbram 3 033 3 037 3 098 3 156 3 103 Rakovník 1 591 1 565 1 554 1 601 1 587 České Budějovice 5 071 5 034 5 087 5 066 5 034 Český Krumlov 2 012 2 009 2 003 1 998 1 965 Jindřichův Hradec 2 823 2 792 2 872 2 870 2 873 Písek 2 194 2 194 2 205 2 187 2 134 Prachatice 1 578 1 534 1 561 1 601 1 671 Strakonice 1 942 1 953 1 910 1 911 1 923 Tábor 2 963 2 929 2 986 3 040 3 094 Domažlice 1 734 1 723 1 770 2 115 1 806 Klatovy 2 318 2 296 2 326 2 374 2 414 Plzeň - město 3 711 3 618 3 705 3 814 3 930 Plzeň - jih 1 864 1 838 1 876 1 894 1 945 Plzeň - sever 2 107 2 119 2 129 2 151 2 162 Rokycany 1 162 1 147 1 149 1 170 1 169 Tachov 1 530 1 513 1 511 1 486 1 450 Cheb 2 541 2 479 2 502 2 515 2 490 Karlovy Vary 3 128 3 021 3 059 3 105 3 117 Sokolov 2 892 2 640 2 622 2 607 2 590 Děčín 3 652 3 669 3 695 3 671 3 631 Chomutov 3 836 3 793 3 849 3 790 3 692 Litoměřice 3 446 3 408 3 407 3 441 3 426 Louny 2 289 2 289 2 287 2 271 2 241 Most 2 857 2 794 2 764 2 751 2 748 Teplice 3 348 3 267 3 251 3 190 3 131 Ústí nad Labem 2 994 2 937 3 036 3 143 3 203 Česká Lípa 3 266 3 265 3 282 3 248 3 235 Jablonec nad Nisou 2 306 2 252 2 272 2 274 2 283 Liberec 4 318 4 330 4 372 4 464 4 480 Semily 2 130 2 144 2 179 2 289 2 329 Hradec Králové 4 144 4 126 4 167 4 228 4 323 Jičín 2 207 2 127 2 097 2 198 2 243 Náchod 3 248 3 249 3 260 3 255 3 309 Rychnov nad Kněžnou 2 317 2 340 2 376 2 342 2 369 Trutnov 3 463 3 431 3 440 3 455 3 451 Chrudim 2 890 2 846 3 048 3 027 2 975 Pardubice 4 288 4 280 4 398 4 477 4 498 Svitavy 3 319 3 342 3 366 3 278 3 256 Ústí nad Orlicí 4 260 4 257 4 343 4 400 4 391 Havlíčkův Brod 2 576 2 591 2 574 2 607 2 617 Jihlava 2 913 2 884 2 907 2 927 2 925 Pelhřimov 2 323 2 364 2 393 2 343 2 362 51 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Třebíč 3 458 3 389 3 373 3 323 3 351 Žďár nad Sázavou 4 201 4 157 4 094 4 089 3 961 Blansko 3 208 3 155 3 170 3 074 2 973 Brno - město 9 098 9 051 9 030 9 270 9 309 Brno - venkov 4 570 4 554 4 701 4 767 4 745 Břeclav 3 444 3 417 3 424 3 401 3 328 Hodonín 4 871 4 649 4 515 4 462 4 342 Vyškov 2 645 2 527 2 562 2 554 2 600 Znojmo 3 613 3 557 3 532 3 449 3 327 Jeseník 1 296 1 291 1 277 1 290 1 294 Olomouc 6 553 6 577 6 604 6 553 6 698 Prostějov 3 138 3 088 3 164 3 193 3 175 Přerov 3 883 3 858 3 878 3 748 3 755 Šumperk 3 726 3 633 3 649 3 688 3 661 Kroměříž 3 394 3 301 3 278 3 261 3 231 Uherské Hradiště 4 316 4 157 4 245 4 275 4 226 Vsetín 3 906 3 867 3 941 4 006 4 024 Zlín 5 094 5 038 5 065 5 152 5 212 Bruntál 3 317 3 275 3 217 3 021 2 966 Frýdek - Místek 6 445 6 386 6 375 6 270 6 307 Karviná 7 109 6 747 6 809 6 721 6 516 Nový Jičín 4 645 4 575 4 573 4 521 4 503 Opava 5 538 5 609 5 624 5 573 5 432 Ostrava - město 7 859 7 658 7 830 7 866 7 957 Česká republika 279 838 276 438 278 859 280 491 280 487 Zdroj: Databáze ÚIV 52 T a b u l k a VII Průměrný počet dětí navštěvujících jednu mateřskou školu ve školním roce 2000/2001 až 2004/2005 - podle okresů 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Hl. m. Praha 76,1 81,5 83,3 87,8 90,1 Benešov 49,2 48,2 50,7 54,7 55,4 Beroun 38,6 39,4 41,2 45,0 46,0 Kladno 50,4 50,3 51,6 57,5 58,1 Kolín 42,5 43,0 43,6 43,9 45,4 Kutná Hora 39,6 38,7 41,0 55,3 52,5 Mělník 42,1 43,7 45,6 55,1 56,4 Mladá Boleslav 47,9 50,2 51,5 65,9 65,6 Nymburk 36,2 34,9 36,3 44,6 44,7 Praha - východ 45,2 45,4 46,4 48,3 50,5 Praha - západ 41,7 41,6 42,1 44,5 46,0 Příbram 44,0 44,7 45,6 48,6 48,5 Rakovník 35,4 34,8 35,3 38,1 37,8 České Budějovice 52,3 57,2 58,5 69,4 69,9 Český Krumlov 45,7 46,7 46,6 57,1 56,1 Jindřichův Hradec 43,4 43,0 44,9 58,6 58,6 Písek 47,7 48,8 51,3 60,8 61,0 Prachatice 42,6 42,6 43,4 51,6 53,9 Strakonice 49,8 50,1 50,3 56,2 58,3 Tábor 60,5 59,8 60,9 70,7 75,5 Domažlice 36,9 37,5 39,3 58,8 50,2 Klatovy 40,7 41,0 41,5 54,0 54,9 Plzeň - město 68,7 67,0 75,6 77,8 85,4 Plzeň - jih 44,4 43,8 44,7 47,4 49,9 Plzeň - sever 47,9 48,2 48,4 51,2 51,5 Rokycany 50,5 49,9 50,0 58,5 58,5 Tachov 41,4 44,5 47,2 47,9 46,8 Cheb 55,2 53,9 59,6 66,2 67,3 Karlovy Vary 52,1 51,2 51,8 54,5 54,7 Sokolov 59,0 57,4 57,0 57,9 58,9 Děčín 47,4 48,3 49,3 61,2 61,5 Chomutov 62,9 63,2 64,2 105,3 105,5 Litoměřice 41,5 42,6 43,7 53,8 53,5 Louny 44,9 44,9 45,7 50,5 49,8 Most 73,3 75,5 79,0 137,6 144,6 Teplice 54,0 54,5 55,1 61,3 60,2 Ústí nad Labem 58,7 58,7 60,7 64,1 65,4 Česká Lípa 46,7 46,6 47,6 55,1 57,8 Jablonec nad Nisou 50,1 51,2 51,6 87,5 87,8 Liberec 47,5 48,7 49,7 59,5 61,4 Semily 34,9 36,3 36,9 43,2 43,9 Hradec Králové 47,6 48,5 50,8 62,2 61,8 Jičín 41,6 41,7 41,1 44,0 44,9 Náchod 42,7 42,8 44,1 50,9 51,7 Rychnov nad Kněžnou 42,1 42,5 42,4 43,4 43,1 Trutnov 40,3 41,8 42,0 57,6 58,5 Chrudim 46,6 46,7 50,8 53,1 52,2 Pardubice 50,4 50,4 53,0 56,0 56,9 Svitavy 39,5 39,8 41,6 41,0 40,7 Ústí nad Orlicí 41,8 42,1 43,0 45,4 45,7 Havlíčkův Brod 40,3 41,1 41,5 56,7 55,7 Jihlava 44,8 45,1 45,4 71,4 71,3 Pelhřimov 49,4 48,2 48,8 55,8 56,2 53 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 Třebíč 38,4 38,5 40,2 44,9 45,3 Žďár nad Sázavou 40,0 39,6 39,4 50,5 48,3 Blansko 40,1 40,4 40,6 43,3 42,5 Brno - město 61,9 62,0 63,1 65,3 67,5 Brno - venkov 37,8 38,0 39,8 43,7 44,3 Břeclav 45,9 46,2 46,9 49,3 48,2 Hodonín 50,2 48,4 49,1 57,2 56,4 Vyškov 34,8 33,7 34,6 37,0 37,7 Znojmo 33,8 34,5 34,3 41,1 39,6 Jeseník 41,8 41,6 41,2 43,0 44,6 Olomouc 45,5 47,7 48,9 60,1 65,7 Prostějov 36,1 36,8 38,1 40,4 47,4 Přerov 42,7 43,3 43,6 44,1 44,7 Šumperk 41,4 42,2 43,4 51,9 51,6 Kroměříž 45,3 45,2 46,2 48,0 47,5 Uherské Hradiště 49,0 47,2 48,2 54,8 55,6 Vsetín 47,6 50,9 51,9 53,4 53,7 Zlín 47,2 47,5 48,7 58,5 59,9 Bruntál 47,4 47,5 46,6 50,4 52,0 Frýdek - Místek 49,2 49,1 49,0 63,3 64,4 Karviná 56,0 55,3 56,7 75,5 74,9 Nový Jičín 46,0 46,2 47,6 75,4 77,6 Opava 51,3 52,9 54,6 61,2 63,2 Ostrava - město 73,4 74,3 76,8 102,2 103,3 Česká republika 48,4 49,0 50,2 58,0 58,7 Zdroj: Databáze ÚIV 54 T a b u l k a VIII Děti v mateřských školách ve školním roce 2004/2005 - podle věku a okresů do 3 let 3 roky 4 roky 5 let 6 let Hl. m. Praha 1 505 7 473 8 343 7 985 2 340 Benešov 202 606 778 837 125 Beroun 188 582 694 644 146 Kladno 289 999 1 067 1 179 302 Kolín 218 707 779 778 150 Kutná Hora 157 465 582 599 138 Mělník 204 640 795 794 160 Mladá Boleslav 256 782 912 910 159 Nymburk 173 562 731 716 143 Praha - východ 163 710 867 895 244 Praha - západ 127 577 738 727 177 Příbram 280 815 860 919 229 Rakovník 198 408 415 460 106 České Budějovice 460 1 207 1 492 1 531 344 Český Krumlov 236 481 554 571 123 Jindřichův Hradec 327 681 807 822 236 Písek 236 525 598 597 178 Prachatice 202 396 456 507 110 Strakonice 189 471 579 551 133 Tábor 326 755 886 908 219 Domažlice 167 454 541 523 121 Klatovy 266 607 704 705 132 Plzeň - město 291 1 044 1 188 1 133 274 Plzeň - jih 146 488 548 579 184 Plzeň - sever 180 476 637 647 222 Rokycany 97 274 374 346 78 Tachov 152 377 392 426 103 Cheb 217 612 755 722 184 Karlovy Vary 279 817 947 904 170 Sokolov 263 633 765 757 172 Děčín 276 956 1 067 1 090 242 Chomutov 209 933 1 112 1 130 308 Litoměřice 323 875 980 969 279 Louny 131 571 681 661 197 Most 87 803 850 823 185 Teplice 180 807 943 1 016 185 Ústí nad Labem 283 767 1 006 896 251 Česká Lípa 331 806 961 956 181 Jablonec nad Nisou 191 582 645 706 159 Liberec 273 1 106 1 375 1 374 352 Semily 264 541 629 721 174 Hradec Králové 379 989 1 288 1 325 342 Jičín 202 556 646 655 184 Náchod 294 811 925 1 025 254 Rychnov nad Kněžnou 262 580 677 713 137 Trutnov 387 844 995 1 009 216 Chrudim 292 670 887 939 187 Pardubice 432 1 082 1 288 1 381 315 Svitavy 292 842 968 941 213 Ústí nad Orlicí 461 1 057 1 286 1 296 291 Havlíčkův Brod 295 594 775 839 114 Jihlava 269 699 846 894 217 Pelhřimov 282 568 667 714 131 55 do 3 let 3 roky 4 roky 5 let 6 let Třebíč 303 838 975 1 013 222 Žďár nad Sázavou 533 891 1 160 1 153 224 Blansko 280 760 843 928 162 Brno - město 592 2 467 2 794 2 689 767 Brno - venkov 317 1 123 1 439 1 437 429 Břeclav 239 812 989 1 061 227 Hodonín 387 978 1 222 1 345 410 Vyškov 342 655 758 714 131 Znojmo 352 767 1 015 1 008 185 Jeseník 144 308 368 352 122 Olomouc 779 1 698 1 880 1 897 444 Prostějov 295 828 893 895 264 Přerov 408 899 1 110 1 109 229 Šumperk 358 941 1 080 994 288 Kroměříž 390 789 889 874 289 Uherské Hradiště 453 996 1 188 1 240 349 Vsetín 286 929 1 242 1 308 259 Zlín 453 1 262 1 568 1 563 366 Bruntál 320 761 837 860 188 Frýdek - Místek 636 1 525 1 900 1 924 322 Karviná 528 1 499 2 096 2 084 309 Nový Jičín 357 1 011 1 335 1 398 402 Opava 533 1 315 1 533 1 617 434 Ostrava - město 647 1 939 2 416 2 400 555 Česká republika 24 321 69 654 82 811 83 608 20 093 Zdroj: Databáze ÚIV 56 T a b u l k a IX Podíl dětí v mateřských školách v jednotlivých věkových kategoriích populace ve školním roce 2004/2005 - podle okresů do 3 let 3 roky 4 roky 5 let 6 let 3-6 let Hl.m. Praha 15,7% 79,8% 97,8% 96,2% 28,5% 80,4% Benešov 23,8% 73,3% 94,5% 105,5% 15,4% 78,3% Beroun 27,2% 84,2% 97,2% 92,9% 21,6% 81,2% Kladno 20,0% 70,1% 83,9% 95,2% 22,7% 72,8% Kolín 24,4% 84,8% 95,5% 95,9% 19,1% 81,1% Kutná Hora 25,7% 74,9% 94,1% 94,4% 20,9% 76,6% Mělník 21,3% 73,3% 94,2% 91,1% 18,2% 74,7% Mladá Boleslav 24,1% 75,4% 91,7% 95,6% 16,1% 76,0% Nymburk 20,9% 71,9% 89,9% 95,0% 18,5% 74,5% Praha - východ 15,6% 67,8% 90,9% 94,4% 26,8% 74,6% Praha - západ 13,3% 61,4% 77,8% 82,4% 20,0% 64,2% Příbram 29,2% 87,5% 92,8% 100,2% 24,4% 83,5% Rakovník 41,6% 86,2% 87,4% 100,4% 21,9% 84,0% České Budějovice 28,5% 75,7% 92,6% 100,5% 22,0% 80,0% Český Krumlov 38,4% 82,4% 93,3% 97,3% 20,9% 83,5% Jindřichův Hradec 38,6% 80,1% 95,8% 97,1% 26,7% 83,9% Písek 37,5% 88,3% 100,1% 94,5% 28,0% 86,8% Prachatice 39,0% 74,5% 92,0% 98,0% 22,6% 82,3% Strakonice 30,7% 81,6% 100,0% 95,0% 23,4% 83,4% Tábor 36,8% 85,5% 97,2% 99,5% 24,0% 85,4% Domažlice 31,2% 82,0% 91,8% 99,2% 23,5% 82,7% Klatovy 34,0% 80,1% 91,3% 91,9% 18,0% 79,7% Plzeň - město 20,8% 78,1% 95,0% 93,3% 23,2% 78,9% Plzeň - jih 22,8% 79,5% 90,6% 97,7% 28,3% 79,0% Plzeň - sever 26,5% 68,8% 92,0% 91,9% 31,2% 77,2% Rokycany 25,4% 69,0% 90,4% 91,8% 19,7% 73,8% Tachov 31,3% 74,1% 79,6% 93,6% 21,3% 74,8% Cheb 24,0% 68,5% 88,9% 88,9% 22,5% 73,8% Karlovy Vary 25,5% 74,4% 90,0% 87,2% 16,1% 73,5% Sokolov 27,5% 67,9% 86,1% 86,5% 18,1% 71,0% Děčín 20,3% 72,6% 84,0% 86,8% 18,1% 70,1% Chomutov 16,3% 76,7% 91,3% 92,5% 25,3% 75,8% Litoměřice 30,1% 81,5% 91,9% 94,2% 27,5% 81,9% Louny 15,8% 71,8% 82,9% 82,0% 23,9% 69,0% Most 7,6% 71,9% 79,8% 77,9% 16,8% 63,4% Teplice 14,5% 65,7% 77,3% 86,9% 15,7% 65,3% Ústí nad Labem 22,5% 63,1% 86,5% 81,7% 23,8% 70,7% Česká Lípa 31,2% 76,9% 87,6% 92,7% 17,3% 76,7% Jablonec nad Nisou 23,1% 74,1% 83,7% 91,9% 19,5% 72,7% Liberec 17,8% 73,3% 93,4% 94,5% 24,3% 76,2% Semily 39,3% 80,7% 94,8% 105,8% 25,8% 86,6% Hradec Králové 27,9% 73,2% 97,9% 95,9% 24,6% 79,5% Jičín 29,6% 83,7% 96,5% 97,3% 27,5% 83,8% Náchod 27,9% 76,7% 86,9% 97,3% 24,1% 78,2% Rychnov nad Kněžnou 35,5% 78,6% 91,1% 99,2% 18,5% 80,6% Trutnov 35,9% 76,9% 91,0% 92,9% 19,9% 79,1% Chrudim 31,0% 70,7% 92,3% 90,9% 18,9% 75,7% Pardubice 31,7% 82,1% 93,3% 98,9% 22,5% 81,9% Svitavy 30,8% 90,4% 99,1% 97,0% 21,2% 83,8% Ústí nad Orlicí 33,6% 79,2% 96,8% 94,1% 20,7% 80,6% Havlíčkův Brod 34,8% 73,0% 90,8% 99,6% 13,1% 77,4% Jihlava 27,4% 74,3% 86,9% 91,4% 21,9% 75,3% Pelhřimov 43,3% 88,3% 100,8% 108,3% 18,6% 88,5% 57 do 3 let 3 roky 4 roky 5 let 6 let 3-6 let Třebíč 29,3% 78,4% 93,8% 96,0% 20,0% 78,4% Žďár nad Sázavou 44,8% 78,3% 99,0% 97,0% 17,9% 83,3% Blansko 29,4% 83,5% 92,5% 101,6% 16,1% 79,5% Brno - město 18,1% 81,0% 99,0% 97,4% 28,3% 82,1% Brno - venkov 20,4% 73,1% 97,8% 92,9% 27,8% 77,8% Břeclav 23,8% 79,1% 91,6% 95,1% 20,7% 77,1% Hodonín 28,0% 76,1% 92,8% 99,9% 29,3% 81,2% Vyškov 42,5% 86,0% 100,5% 95,8% 17,2% 86,0% Znojmo 34,1% 74,4% 98,3% 98,0% 17,3% 80,0% Jeseník 38,5% 80,1% 93,8% 88,4% 31,0% 82,5% Olomouc 38,6% 83,9% 100,2% 97,9% 22,7% 86,0% Prostějov 30,8% 87,1% 93,5% 94,6% 27,8% 83,5% Přerov 34,1% 77,2% 96,1% 94,4% 19,6% 80,5% Šumperk 32,1% 84,4% 96,2% 90,3% 24,4% 81,0% Kroměříž 42,8% 84,4% 100,9% 95,3% 31,2% 88,3% Uherské Hradiště 36,4% 81,9% 95,4% 97,2% 27,6% 84,5% Vsetín 22,1% 71,3% 91,3% 95,9% 19,5% 75,1% Zlín 26,3% 72,9% 90,2% 96,6% 22,1% 77,3% Bruntál 32,5% 81,1% 90,9% 87,9% 18,5% 77,0% Frýdek - Místek 31,8% 76,7% 94,5% 94,3% 15,4% 77,5% Karviná 21,9% 63,6% 88,1% 87,3% 12,7% 68,1% Nový Jičín 23,9% 67,5% 91,8% 93,7% 26,4% 75,4% Opava 33,0% 82,8% 98,2% 98,8% 25,8% 84,0% Ostrava - město 22,9% 68,7% 89,3% 89,1% 21,0% 73,2% Česká republika 26,3% 76,6% 92,9% 94,4% 22,4% 78,3% Zdroj: Databáze ÚIV, ČSÚ