Politika trhu práce a její opatření Markéta Horáková SPP809, VPL809, jaro 2012 Obsah oPolitika zaměstnanosti vs. politika pracovního trhu (cíle) o oOpatření politiky pracovního trhu (dle Offeho, perspektiva zaměstnavatele a nezaměstnaného, hierarchizace) o oPasivní politika pracovního trhu (formy a prvky současných systémů kompenzace příjmu v nezaměstnanosti, účinky) o oAktivní politika pracovního trhu (vývoj, typy opatření APTP, trendy) Politika pracovního trhu ovšechny typy regulačních politik a opatření, jež ovlivňují interakci mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce o osestávají z nástrojů, které poskytují náhradu příjmu v době nezaměstnanosti (pasivní PTP) a z opatření, jež přispívají k integraci nezaměstnaných nebo osob ohrožených nezaměstnaností na trh práce (aktivní PTP) (ILO, 2009) Cíle politiky pracovního trhu X cíle politiky zaměstnanosti omakroekonomická/hospodářská politika = politika zaměstnanosti o (vliv úrokové míry, agregované poptávky, inflace ad.; zaměstnanost jako jeden z vrcholů magického čtyřúhelníku) o omikroekonomická politika = politika pracovního trhu o (Ls a Ld na TP) Cíle politiky pracovního trhu osnížení U (přizpůsobení Ls a Ld, flexibilita – obecné, méně cílené programy: strukturální hledisko, hledisko kvality lidského kapitálu) o oredistribuce U (rizikové/znevýhodněné skupiny – cílená opatření, „tailor-made“) o oudržení či rozvoj lidského kapitálu o osociální cíle: motivace, prevence marginalizace, chudoby a soc. vyloučení o o= AP vs. PP (řeší strukturální nezaměstnanost, tlumí inflaci) o Typy opatření politiky trhu práce dle Offeho (1985) Pozitivní sankce Negativní sankce Exkluze z trhu p. Ld schémata rotace, job sharing, kratší doba zákaz práce imigrantů, mladistvých Ls RD, předčasné důchody, podpora návratu imigr. domů limity výdělku – důch, RD Inkluze na trh p. Ld specifické subvence, úlevy kvóty, zákazy výpovědi Ls pracovní příprava, poradenství sankce pro nezaměstnané Limity účinnosti politiky exkluze a inkluze na TP oExkluze oomezený účinek, přesun výdajů, inflační dopad o oInkluze onejistý integrační efekt, mrtvá váha, „vyhýbání se“ znevýhodněným, creaming a problém cílenosti, rozdílný efekt pro různé skupiny Opatření politiky trhu práce perspektivou zaměstnavatele a nezaměstnaného oekonomická perspektiva zaměstnavatele (neoliberálové, lidský kapitál) o dg: špatná informovanost, nízká mobilita, nízká flexibilita mezd, nedostatečný HC a motivace o řešení: deregulace, zlepšení infčních toků, zkvalitňování HC, důraz na motivaci a aktivitu o osociální perspektiva nezaměstnaného o (institucionální teorie, dualizace TP) o dg: nerovná pozice zaměstnavatele a pracovní síly, diskriminace, outsiders X insiders o řešení: cílená podpora ohrožených sk., komplexní formy pracovního výcviku, propojení nástrojů, nediskriminace Hierarchizace intervencí politiky TP dle jejich potenciálu k řešení U ozprostředkování nporadenství (orientace, motivace, zóny) n motivační kurs n pracovní zkušenost n pracovní příprava (obecná, profesní) n tvorba/podpora umístění n (soukromý sektor, sebezam.) n veřejný sektor n speciální – ZP (CHP) n‚Kategorizace‘ Kombinace nástrojů Modely přístupu k opatřením politiky pracovního trhu Strukturovanost programů Jednoduché Handicapy Kumulované, závažné hand. Vysoká Př.: programy výcviku (doplnění kvalif.) Nízká Individualizované programy, kombinace Současné systémy kompenzace příjmu v nezaměstnanosti oSoučást pasivní politiky trhu práce. oDva typy schémat: systémy pojištění v nezaměstnanosti (UI) a systémy pomoci v nezaměstnanosti (UA). oSystém pojištění ve všech zemích EU, kromě Skandinávie povinný charakter. oZákladní rysy pojištění: příspěvky mají charakter odvodu ze mzdy, podílejí se zaměstnanci i zaměstnavatelé; nárok až po splnění určité doby účasti v pojistném systému; délka výplaty dávek je časově omezená. Výše dávek zpravidla odvozena od předchozího příjmu (s výjimkou Irska a VB), bývá též stanoven strop. Současné systémy kompenzace příjmu v nezaměstnanosti oSystém pomoci v nezaměstnanosti nefunguje v všech zemích EU, například v Itálii. U nás součást systému sociální pomoci. Dávky obvykle nižší, pro ty, kteří již nemají nárok na dávky z pojištění, nebo jim ani nevznikl. Cílem je garance určitého minimálního příjmu. oNěkde oddělena pomoc v nezaměstnanosti (UA) a sociální pomoc (SA) (donedávna v Německu, Hartz reformy), Rakousko a další země oPostupně opouštěno Základní prvky nastavení systémů kompenzace příjmů v nezaměstnanosti a jejich podoba v ČR – 1. část Parametr Charakteristika Podoba v ČR Podmínky vedoucí k získání nároku na dávku v nezaměstnanosti Účast na pojištění Přiznání dávky je podmíněno určitou dobou dřívějšího zaměstnání (jde tedy o dobu, po kterou musí být uchazeč zaměstnán před ztrátou zaměstnání) 12 měsíců v posledních 2 letech (platí i u absolventů škol) a 6 měsíců od předchozí nezaměstnanosti Podmínky vzniku nároku Nezaviněnost ztráty zaměstnání Zvažuje se, zda uchazeč nedostal výpověď ze zaměstnání či s ním nebyl zrušen pracovní poměr pro porušení pracovní kázně, nebo zda nešlo o opakované rozvázání pracovního poměru z vlastního rozhodnutí uchazeče v posledních 6 měsících před registrací na ÚP Podmínky udržení nároku Spolupráce s úřadem práce, přijetí vhodného zaměstnání (event. programu APZ) Je nutná pravidelná spolupráce s pracovníky ÚP, uchazeč musí přijmout vhodné pracovní místo (přihlíží se ale ke zdravotnímu stavu, péči o děti a rodinným poměrům, případně ke kvalifikaci uchazeče) Ztráta nároku Zda dochází k dočasné nebo trvalé ztrátě nároku na získání dávky v případě odmítnutí zaměstnání (event. programu APZ) nebo při porušení spolupráce s ÚP (buď jednorázovému nebo opakovanému) Při odmítnutí zaměstnání (programu APZ) nebo při porušení spolupráce s ÚP může být uchazeč vyloučen na 3 měsíce z evidence nezaměstnaných (ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti) Zajištění po vypršení nároku Pomoc v nezaměstnanosti, státní sociální pomoc Po vypršení nároku přechází uchazeč na tzv. sociální pomoc, kde jsou mu vypláceny dávky do výše životního minima (testování majetku) Základní prvky nastavení systémů kompenzace příjmů v nezaměstnanosti a jejich podoba v ČR – 2. část Parametr Charakteristika Podoba v ČR Vlastní podmínky poskytování dávky v nezaměstnanosti Čekací období Období před první výplatou dávky v nezaměstnanosti (v tomto období se čeká, zda si uchazeč nenajde zaměstnání sám) 7 dní Výše dávky Výše dávky v relaci k předchozí mzdě uchazeče (tzv. poměr náhrady), určení minimální a maximální výše dávky 65 % průměrné čisté mzdy (1.-2. měsíc) 50 % průměrné čisté mzdy (3.-4. měsíc) 45 % průměrné čisté mzdy (5. -11. měsíc) 60 % (po dobu rekvalifikace) 45 % (při ukonč. zam. bez vážného důvodu sám nebo dohodou) Max. strop = 0,58násobek prům. mzdy (13.528 Kč) R 0,65násobek (15.161 Kč) Doba trvání nároku Doba výplaty dávky v nezaměstnanosti 5 měsíců Osoby 50-55 let 8 měsíců Osoby nad 55 let 11 měsíců Účinky dávek v nezaměstnanosti oOchrana před chudobou, v různých zemích odlišná, čísla mohou být zkreslující. oPodpora mobility pracovního trhu: ochota ke změně zaměstnání, ochota k přijetí sezónní práce. oPast nezaměstnanosti, disincentivní účinek na hledání zaměstnání. Dva indikátory čistý poměr náhrady a marginální efektivní daňová sazba (při vyšším příjmu rostou daňové odvody a klesají sociální příjmy). Opatření: redukce podpory nebo incentivní opatření – in-work dávky (důležitá je cílenost), minimální mzdy, podmíněnost. oNezaměstnaní bez nároku na dávky mohou být také motivováni získat na ně nárok. Účinky zvýšení dávek v nezaměstnanosti do ze ZAM NEZAM NEAKT ZAM + + - NEZAM -- . - NEAKT + + . Účinky dávek v nezaměstnanosti oÚčinek na přechod do nezaměstnanosti: vyšší v době ekonomického růstu. oPřechod ze zaměstnání do ekonomické neaktivity: odchody do důchodu, chtějí ale také zůstat v pracovní síle, aby měli nárok na podporu. oPohyb z nezaměstnanosti do zaměstnání: štědré podpory snižují pohyb, pro nepojištěné opačný efekt, soutěž o místa mezi pojištěnými a nepojištěnými. oSetrvání v nezaměstnanosti: podpory podporují, trvání má větší význam než výše. oZměny zaměstnání: štědré systémy podporují Účinky dávek v nezaměstnanosti oPohyb z nezaměstnanosti do kategorie ekonomicky neaktivních: systém podpor redukuje, kontrola podmínek nároku vyžadujících aktivitu také omezuje zneužívání. oPohyb z ekonomické neaktivity do zaměstnání: zájem o získání nároku zvyšuje pohyb, kalkulace v rodině, zdražení levné pracovní síly o pojistné. oPohyb z neaktivity do nezaměstnanosti: kvůli získání finančních prostředků i započtení doby například kvůli důchodu. oSetrvání v kategorii ekonomicky neaktivních: zvyšuje účast pracovníků, snižuje pravděpodobnost setrvání v neaktivitě. oSystém také zvyšuje kupní sílu, sociální jistoty. Typologie „režimů nezaměstnanosti“ Liberální Pokrytí plné Výše/náhrada nízká (SA), flat Doba krátká Korporativní selektivní selektivně vysoká dlouhá (selektivně) Sociálně Demokrat. plné vysoká náhrada x strop střední + APZ Jihoevropský velmi selektivní selektivně spíše vysoká selektivně dlouhá Vývoj aktivní politiky pracovního trhu (Sirovátka, 1995: s. 60-67) o1. zrod 30.léta keynesiánství (makroekonomická politika, VPP) o2. 50.a 60. léta – švédský a americký model o3. 60 a 70 léta sbližování (HC, selektivní) o4. krize 70. a 80. léta n1. generace (public works) n2. generace (SMEPs) n3. fáze – deregulace (ale DN) o5. nová filosofie – strategie zaměstnanosti n1. nové přístupy (ek. rámec, LLL, HC) 1993 n2. aktivace, flexicurity, MWP, zaměstnatelnost n3. komplexní přístup – ESS 1997 (NAPE) Klasifikace opatření aktivní politiky trhu práce dle OECD 1.Veřejné služby zaměstnanosti (job matching, monitoring zaměstnavatelů, individuální a skupinové poradenství – profilování, zónové poradenství) 2. 2.Opatření pro handicapované (standardní nástroje – mzdové dotace, pracovní výcvik + speciální programy pro pracovní a sociální integraci – chráněná zaměstnání i kvóty) 3. 3.Opatření pro mládež (opatření pro nezaměstnanou a znevýhodněnou mládež, podpora pracovního výcviku) Klasifikace opatření aktivní politiky trhu práce dle OECD 4.Podpora tvorby nových pracovních míst (ve veřejném sektoru – dlouhodobě nezaměstnaní a lidé s kumulací handicapů, v soukromém sektoru – mzdové příspěvky nebo daňové úlevy pro zaměstnavatele, při sebezaměstnávání – pokračování ve výplatě dávek, příspěvek, poradenství) 5. 5.Výcvik a vzdělávání (pracovní příprava k novému zaměstnání, výcvik ve způsobech hledání práce, doplnění základních vědomostí) Trendy v politice pracovního trhu - aktivace oCíl – začlenění na trhu práce (různé skupiny, i dlouhodobě marginalizované) oKomplexní přístup – propojení aktivních opatření politiky zaměstnanosti, dávkových systémů, daňových systémů, vzdělávacích programů, sociálních služeb různého typu, individuální, skupinové i komunitní sociální práce a lokálních programů zaměstnanosti (podle Barbier 2004, doplněno) Teoretické přístupy k aktivaci Dimenze Workfare (employability) Sociální začlenění (capability) Diskurs Závislost, pobídky, individuální odpovědnost, Závazky a povinnosti Sociální vyloučení a začlenění Občanská práva (a povinnosti) Cíle a strategie aktivace Flexibilita (nominální a mzdová) ‚aktivovaní‘ poživatelé dávek Flexibilita funkční Aktivní lidé, rozvoj lidských zdrojů Principy aktivace Napřed práce, making work pay, ‚přinucení‘ Podmíněnost nároků Kompetence Balancovaná opatření: Příjem, výcvik, přístup k práci, empowerment Kritéria aktivačních přístupů I. Kriteria Indikátory Workfare Sociální začlenění 1. Kvalita opatření Podpora příjmu přísná kontrola plnění podmínek dávek (indikace – nadprůměrný podíl ukončených evidencí pro nespolupráci) slabá kontrola plnění podmínek dávek (indikace – podprůměrný podíl ukončených evidencí pro nespolupráci) Přístup k trhu práce a volba vybrané kategorie jen specifická opatření APZ Pro všechny kategorie nezaměstnaných opatření APZ Kvalita pracovních příležitostí místa pod úrovní kvalifikace, dočasná, bez ohledu na rodinné okolnosti, místa podle kvalifikace, perspektivní, s ohledem na rodinné okolnosti Kritéria aktivačních přístupů II. 2. Politika zaměstnanosti - rozsah Rozsah APZ výdaje – abs v Kč na 1 % nezam, podíl nezam v opatřeních APZ na počtu nezam podprůměrný nadprůměrný Výdaje v Kč na jednoho účastníka APZ podprůměrný nadprůměrný 3. Individualizace Důraz na individuální přístup střední vysoký (počet schůzek, doba schůzky, četnost další služby jako je diagnostika Kapacita vložena do individuální pomoci střední Vysoká (počet nezam na plný úvazek case-workera), včetně nakoupených služeb Kritéria aktivačních přístupů III. 4. Komplexnost aktivace a dosah Komplexnost služeb Nízká (v krajním případě jen zprostředkování a uzavřený IAP) Vysoká (rozsah různých aktivit/služeb využitých pro nezaměstnané) Dosah k různým skupinám Nízká, selektivní Vysoká (komplexní služby dostupné všem typům klientů, zejména nejvíce znevýhodněným (preferenční přístup) 5. Aktéři Participace v policy making Dominance úřadu práce, jen okrajově jinni aktéři Vyvážená účast s dalšími aktéry (NGO, zaměstnavatelé, odbory, skupiny) Evropská politika pracovního trhu oZaložena na realizaci cílů EES: o1997 vznik EES (↑U,↑UL, ↓E) ootevřená metoda koordinace (cíle, doporučení, příklady dobré praxe – koordinace, komplexnost, konvergence) ovazba na strategii Evropa 2020: o„…krize znehodnotila léta hospodářského a sociálního pokroku a odhalila strukturální nedostatky evropského hospodářství…“, dlouhodobé problémy se prohlubují o„Evropa se musí znovu postavit na nohy a poté udržet tempo…“ oEU musí vycházet ze svých silných stránek: talentovaná pracovní síla, silná technologická a průmyslová základna, pozitiva vnitřního trhu s jednotnou měnou, fungující sociálně tržní hosp. Cíle strategie Evropa 2020 Oblast Kvantifikovaný cíl pro země EU do roku 2020 Zaměstnanost ·zvýšit míru zaměstnanosti obyvatel EU ve věku 20-64 let minimálně na 75 % Výzkum a inovace ·investovat 3 % HDP EU do výzkumu a vývoje Změna klimatu a energie ·snížit energetickou náročnost ekonomiky nejméně o 20 % ·zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 20 % ·snížit emise CO2 o 20 % (případně 30 %) Vzdělávání ·snížit podíl dětí předčasně opouštějících vzdělávací systém pod 10 % ·zvýšit podíl mladých lidí ve věku 30-34 let s dokončeným vysokoškolským vzděláním nejméně na 40 % Boj proti chudobě ·snížit počet osob ohrožených chudobou nejméně o 20 milionů Nezaměstnanost a opatření politiky TP ve vybraných evropských zemích v roce 2009 oVysvětlivky: oV závorce vedle názvu země uvedena míra nezaměstnanosti za rok 2009. oV - výdaje jako procento HDP. oÚ - účastníci (inflow) za období jednoho roku jako procento pracovní síly. oZdroj: OECD Employment Outlook 2011, upraveno o míra nezaměstnanosti v r. 2009 ČR (6.7) Fin. (8.2) Něm. (7.8) Itálie (7.8) Port. (9.6) výdaje a účastníci V Ú V Ú V Ú V Ú V Ú Veřejné služby zaměstnanosti (zprostředkování, dávky) 0,13 - 0,17 - 0,37 - 0,11 - 0,14 - Pracovní výcvik-rekvalifikace 0,01 0,08 0,43 1,81 0,35 1,89 0,16 2,93 0,67 0,02 Náborové a zaměstnanecké pobídky 0,01 0,05 0,13 0,74 0,11 0,62 0,15 2,41 0,16 0,82 Integrace zdrav. znevýhodněných 0,07 0,49 0,09 0,29 0,04 0,10 - - 0,21 3,49 Přímá tvorba míst 0,01 0,04 0,08 0,43 0,06 0,71 0,01 0,08 0,03 0,06 Podpora sebezaměstnávání - 0,06 0,02 0,19 0,07 0,35 0,02 - 0,08 0,04 Aktivní opatření celkem 0,22 - 0,92 - 1,00 - 0,44 - 1,26 - Aktivní opatření bez zprostř. a admin. dávek 0,09 0,74 0,75 3,46 0,63 3,68 0,34 5,41 1,16 4,43 Podpora příjmu mimo zaměstnání 0,44 3,56 1,89 10,54 1,52 10,50 1,39 6,68 0,34 3,10 Politika pracovního trhu v době ekonomické recese opodporovat poptávku po práci: udržet jedince v zaměstnání, vytvářet nová pracovní místa (job sharing, on-the-job training, mzdové dotace, snížení příspěvků na sociální zabezpečení, VPP) o ozkvalitňovat job matching (poradenství, zprostředkování, motivační programy, pracovní výcvik a vzdělávání) o oposkytovat podporu příjmu jako ochranu před propadem do chudoby, materiální deprivace a soc. vyloučení (dávky v nezam. - rozšiřování okruhu oprávněných osob, sociální pomoc a dávky na bydlení) o ocílit opatření na znevýhodněné sk. (mladí, bez kvalifikace, ženy, migranti) Odpovědi politiky trhu práce v různých zemích na dopady globální ekonomické recese oNotes: HIC = high-income countries, MIC = middle-income countries, LIC = low-income countries, which are grouped according to the World Bank’s classification of countries, see http://go.worldbank.org/D7SN0B8YU0. UB = unemployment benefits schemes. oZdroj: Labour market policies in time of crisis, ILO 2009