Sylabus e-kurzu Gender v mediální praxi (GEN 533)

charakteristika a cíle e-kurzu
E-learningový kurz Gender v mediální praxi si klade za cíl zdůraznit genderový aspekt soudobých mediálních diskurzů, doložit mediálně užívané strategie na praktických příkladech a poukázat na alternativní možnosti tvorby mediálních obsahů. Pomocí teoretických a praktických nástrojů budou studující rozkrývat genderové aspekty analyzovaných mediálních produktů a sami utvářet genderově korektní modely jednotlivých žánrů či typů mediálních pořadů.  V hodinách se seznámí se základními východisky feministické literární a filmové teorie a s některými aspekty feministické kritiky médií, jež jim tak poskytnou možné nástroje de-konstrukce vlastních i cizích (žurnalistických) textů. V rovině praxe má e-kurz rozvíjet nejen schopnost vnímání mediálních obsahů z genderového hlediska, ale také obecné zcitlivění na přítomnost genderové tematiky v širších oblastech každodennosti. Východiskem kurzu je předpoklad, že symbolická rovina zacházení s genderovými kategoriemi, jak ji prezentují soudobá média, se zásadním způsobem podílí na formování pozic žen a mužů v konkrétních sférách soudobé společnosti a je potenciálním zdrojem sociální nerovnosti. Právě analýza symbolických forem reprezentace je pak jedním ze způsobů rozrušování společenských struktur nerovnosti.
 
E-kurz se věnuje základním teoretickým konceptům (genderové aspekty literární, filmové či televizní tvorby, mediální stereotypizace, tzv. femininní televizní žánry), jež se následně pokouší aplikovat na konkrétních žánrech a produktech. Studující tak postupně přejdou od analýzy k vlastní tvorbě a vyzkouší si své žurnalistické schopnosti v oblasti zavedených žánrů (filmová recenze, slovníkové heslo ad.), ale i svou (nejen sociologickou) imaginaci a nápaditost ve volněji zadaných úkolech směřujících k uvědomování si a případnému nabourávání genderových stereotypů. V jednotlivých sekcích se kurz věnuje oblastem, v nichž je dle názoru jeho garantek genderová problematika významně zneviditelňovaná, avšak v případě de-konstruujícího pohledu se zároveň ukazuje jako nejviditelnější – reklamě či pohádce. Některé z výstupů naleznou své praktické uplatnění: v internetové encyklopedii Wikipedie, v internetovém periodiku MU Stisk nebo na stránkách Katedry genderových studií, kde tak budou zpřístupněna širší veřejnosti.


komu je e-kurz určen
E-kurz je určen především studujícím Genderových studií, doporučujeme ho také studujícím oboru Mediální studia a žurnalistika. Studující by měli být ve třetím a vyšším roce studia. Maximální počet zapsaných v jarním semestru 2013 je 26, o přijetí do kurzu rozhoduje nutnost absolvování kurzu pro ukončení studia, rychlost při zápisu a studijní zaměření zájemců a zájemkyň.
 

udělení zápočtu a hodnocení kurzu
Vyučující budou hodnotit splnění úkolů v jednotlivých týdnech. Pro udělení zápočtu je nutné získat 80 z 90 povinných bodů (tj. splnit 8 z 9 úkolů). Bonusové body pak určí hodnocení (stupnice A-F) (viz tabulka na závěr sylabu).


doplňující organizační informace
- kurz vede v příslušném týdnu vždy jedna z tutorek, obracejte se na ni; v případě obecných otázek k průběhu kurzu směřujte dotazy na obě tutorky (v kopii); v obou případech platí, že nejlepší cestou je komunikace prostřednictvím diskuzního fóra předmětu!
- většina povinné i část volitelné literatury je dostupná v elektronické podobě ve Studijních materiálech IS MUNI
- v rámci výuky není respektován studijní týden; tento čas využíváme na základě předchozích zkušeností k rozložení ostatních úkolů do delšího časového období

Osnova výuky

1. Úvodní hodina
tutorka: Pavlína Binková
termín: 18.-24.2.
zadání a nároky:
-    seznámení s průběhem a podmínkami ukončení kurzu
-    četba povinné literatury
-    individuální práce, bez požadavku pravidelného přístupu k internetu

seznámení se sylabem a kurzem, s e-learningovou formou výuky

povinná literatura:  
Baslarová, J.: „Ženám jejich šminky, mužům jejich fotbal? aneb Gender a (česká) média: úvod do problematiky.“ In: Tamara Nováková a Magdalena Hort (eds.) Gita černá na bílé. Genderová a informační agentura GITA, Praha, 2008, s. 9-13.
Binková, P.: „Feministická perspektiva v mediálních studiích.“ Revue pro média, č. 9 / 2004, s. 2-9.
„From Beijing to Brussels. An Unfinished Journey.“ Women and the Media. The European Women’s Lobby Beijng+15 Report on the Activities of the European Union.    

2. Feminismus a umění; feministická literární a filmová teorie
tutorka: Pavlína Binková
termín: 25.2.-3.3.
zadání a nároky:
-    příprava podkladů k utvoření/přepracování slovníkového hesla dle zadání
-    komunikace ve skupinách; včasné přihlášení se k zadání; přístup na internet v průběhu celého týdne

povinná literatura:
Pachmanová, M. (ed.): Neviditelná žena. Antologie současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě. One Woman Press 2002 (vybraná kapitola).

doporučená literatura:
Moi, T.: „Marginality and Subversion: Julia Kristeva“. In Sexual/Textual Politics: Feminist Literary Theory. Routledge 1995, s. 150-173.
Mulvey, L.: „Vizuální slast a narativní film“. In Dívčí válka s ideologií. Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 115-131.
www.wikipedia.com

doporučená literatura k formální stránce textu:
Maggio, R.: Talking about People: A Guide to Fair and Accurate Language. Phoenix: Oryx Press, 1997, s. 1-27.
Culler, J.: „Reading as a Woman.“ In: Warhol Robyn a Diane Price Herndl, eds. An Anhology of Literary Theory and Criticism. New Brunswick: Rutgers University Press, s. 509-524.
Valdrová, J.: „Rovné pojednávání žen a mužů v jazyce a řeči.“ In: Tamara Nováková a Magdalena Hort (eds.) Gita černá na bílé. Genderová a informační agentura GITA, Praha, 2008, s. 20-24.


3. Reprodukce genderových rolí v médiích: televize v rodině, rodina v televizi
tutorka: Iva Baslarová
termín: 4.3.-10.3.
zadání a nároky:
-    kreativní tvorba komixu prostřednictvím specifického rozhraní
-    práce výhradně ve skupině; přístup na internet vyžadován dle domluvy ve skupině

povinná literatura:
Morley, D.: Family Television. Cultural Power and Domestic Leisure. Television in the Family. London and New York, Routledge, 1999, p. 18 – 40.
Zoonen, L.: Feminist Media Studies. London, Sage, 1994, s. 113 – 122.

doporučená literatura:
Fiske, J.: "Television Culture." Gendered Television: Femininity. Gendered Television: Masculinity. London and New York, Routledge, 2004, p. 179 – 224.
Baslarová, I.: „Pro samé slzy uvidět. ,Femininní‘ televizní žánr soap opera a jeho publikum v procesu uvědomování si genderových identifikací.“ Iluminace, Praha : Národní filmových archiv, 20/2008, 4, od s. 65-83.


4. Genderové nerovnosti v mediálním průmyslu a jejich vliv na mediální obsahy; politická ekonomie médií z genderového hlediska
tutorka: Pavlína Binková
termín: 11.3.-20.3. (středa!)
zadání a nároky:
-    práce s mediální databází Anopress, mediální rešerše vybrané organizace dle zadání
-    individuální práce; plnění úkolu zcela závislé na práci s internetovými zdroji; po seznámení s mediální databází lze plnění úkolu rozvrhnout do 10 dnů dle svých potřeb

povinná literatura:
Tuchman, G.: „Women’s Depiction by Mass Media“. Signs, 4 (3), 1979, s. 528-542.

doporučená literatura:
Modleski, T.: „Femininity as Mas(s)quarade. A Feminist Approach to Mass Culture“. In C. Mc Gabe High Theory/Low Culture. Analysing Popular TV and Film. Manchester 1986.


5. Genderové nerovnosti v mediálním průmyslu a jejich vliv na mediální obsahy; politická ekonomie médií z pohledu gender – hodnocení
tutorka: Pavlína Binková
termín: 21.3.-27.3. (středa!)
zadání a nároky:
-    práce s mediální databází Anopress, mediální rešerše vybrané organizace dle zadání
-    individuální práce; plnění úkolu zcela závislé na práci s internetovými zdroji; po seznámení s mediální databází lze plnění úkolu rozvrhnout do 7 dnů dle svých potřeb


6. Praktická cvičení – filmová recenze
tutorka: Iva Baslarová
termín: 28.3.-7.4.
zadání a nároky:
-    zpracování filmové recenze
-    nutnost shlédnutí vybraného snímku v kině; individuální práce, přístup k internetu a plnění úkolu lze rozvrhnout do 10 dnů dle svých potřeb

povinná literatura:
Humm, M.: „Practising Feminist Theory.“ In: Feminism and Film. Edinburgh Univesity Press, 1997, s. 179-195.
Bendová, H.: „Omyly kritiky.“ Cinepur , č. 31, leden 2004.

doporučená literatura:
Gmiterková, Š.: Spodní tóny pianistky. In: Sborník Oboru genderových studií FHS UK Praha.
Bláhová, J.: Víš, jak vím, že jsi gay? / Hrdí outsideři v éře ponížení: specifika mužské genderové identity ve filmech 'skupiny' Judda Apatowa. Cinepur č. 61, leden 2009.
Baslarová, I.: Cococodák! Cinepur č. 6, září 2009.
Kaplan, E. Ann: Hollywod, Science and Cinema: the Imperial and the Male Gaze in Classic Film. In Looking for the other: feminism, film, and the imperial gaze. New York, Routledge, 1997, s. 56 – 98.
Wood, R.: Responsibilities of a Gay Film Critic. In: Gay, Lesbian, and Queer Essays on Popular Culture. London, Duke University Press, 1995.


7. Praktická cvičení – filmová recenze – hodnocení
tutorka: Iva Baslarová
termín: 8.4.-17.4. (středa!)
zadání a nároky:
-    zhodnocení recenze dle zadání
-    bez specifických nároků na spolupráci a pravidelnost přístupu k internetu


8. Reprodukce genderových rolí v médiích: socializace, dětství a queerness 
tutorka: Iva Baslarová
termín: 18.4.-24.4. (středa!)
zadání a nároky:
-    vytvoření literárního textu dle zadání
-    individuální práce bez specifických nároků na spolupráci a přístup k internetu

povinná literatura:
Messner, M. A.: „Barbie Girls versus Sea Monsters: Children Constructing Gender.“ Gender and Society, Vol. 14, No. 6. (Dec., 2000), pp. 765-784.
Kynčlová, T.: „Gender, tradice a mýty.“ In: Tamara Nováková a Magdalena Hort (eds.) Gita černá na bílé. Genderová a informační agentura GITA, Praha, 2008, s. 101 – 111.

9. Praktická cvičení – Televizní dramatická a zábavní tvorba pro genderované publikum
tutorka: Pavlína Binková
termín: 25.4.-5.5. (opět neděle!)
zadání a nároky:
-    vytvoření odborného textu
-    práce ve skupinách vyžadující vzájemnou domluvu a koordinaci
-    nutnost shlédnout několik dílů pořadu dostupného na internetu

povinná literatura:
Binková P.: „Vlasta, všechny stránky ženy.“ Média a realita 2000, MU Brno 2000, s. 121-144.
Řeháčková D.: „Konstruování maskulinity v časopisech životního stylu pro muže.“ Sociologický časopis,  Sociologický ústav AV ČR, Vol. 42/2006, No. 2, s. 291-306.

doporučená literatura:
Brunsdon Ch.: „Identity in Feminist Television Criticism“, In: Feminist Television Criticism, Oxford: Clarendon Press, 1997, s. 114-125.
William Body: „Amatér, hospodyňka a prodejna. Propagace poválečné americké televize.“ Iluminace 4/2005, s. 27-38.
Klodová, L.: „Ženin“. In Rozrazil. 2006.


10. Praktická cvičení – mýtus krásy a fat studies
tutorka: Iva Baslarová
termín: 6.5.-12.5.
zadání a nároky:

- sbírání příkladů dobré a špatné praxe v médiích + jejich komentování
- pravidelný přístup na internet v průběhu celého týdne

povinná literatura:
Wolf, N.: Mýtus krásy. Aspekt, Bratislava, 2000.
Millman, M.: „Set Apart: The Fat Person as an Antisocial Figure.“ In: Such a Pretty Face. Being Fat in America. New York, W. W. Norton & Company, 1997.

doporučená literatura:
Bordo, S.: „Hunger as Ideology.“ In: Unbearable Weight. Feminism, Western Culture, and the Body. Los Angeles, University of California Press, 1993.


11. uzavření kurzu – vyplnění hodnotícího dotazníku
tutorka: Iva Baslarová
termín: 13.5.-19.5.
zadání a nároky:
-    vyplnění dotazníku, bez omezení 

nároky na studium – stručný přehled
* (minimální nároky, samostatná práce/práce dle vlastního časového rozvrhu)  – ***** (maximální nároky, nutná spolupráce/přístup k internetu)

hodnocení kurzu 

 K udělení zápočtu je nutné získat 80 z celkových 90 povinných bodů.

  Sylabus ke stažení ve formátu word

Práce s texty ve formátu .djvu

Část literatury je pro Vás přístupná v elektronické podobě ve formátu *.djvu. Na základě podnětů studujících z předchozích let připojujeme hned v úvodu kurzu stručný návod, jak se soubory v tomto formátu pracovat. Jde o formát, který umožňuje prohlížení textů v komprimované podobě; pokud se s ním blíže seznámíte a případně si stáhnete nejnovější verze programu, můžete si v textech např. podtrhávat, barevně označovat, kopírovat části textů apod. (široké možnosti umožňuje použití tzv. OCR funkce). V rámci kurzu Vám nabízíme ke stažení jednoduchou verzi prohlížeče. Jeho výhodou je, že ho nemusíte instalovat a můžete s ním tak pracovat na libovolném, i školním PC (viz dále).

Stažení prohlížeče
Prohlížeč najdete ve Studijních materiálech předmětu - složka Učební materiály - WinDjView-0.3.5.exe. Prohlížeč nemusíte instalovat, je třeba ho pouze uložit v počítači, na němž pracujete (můžete ho tedy stáhnout a uložit i na školních PC, kde nemáte možnost instalace vlastních programů).
WinDjView-0.3.5.exe
 
Otevírání souborů

A. Základní a nejjednodušší způsob:
1. Otevřete prohlížeč, zvolte na liště „File“, zde příkaz „Open“
2. V okně vyhledejte příslušný soubor s koncovkou *.djvu, který jste si předtím z ISu uložili v počítači

B. Druhá, rychlejší možnost:
1. V Total Commanderu najeďte na některý ze souborů s koncovkou *.djvu
2. Vyberte na horní liště nabídku „Soubor“, dále „Asociovat s“
3. Zvolte tlačítko „Procházet“ a vyhledejte místo, kam jste si uložili prohlížeč WinDjView-0.3.5.exe
4. Potvrďte výběr stiskem tlačítka OK
Nyní by měl Total Commander asociovat všechny soubory s koncovkou *.djvu s daným prohlížečem. Pro otevření tedy stačí dvojklik na vybraný soubor.

 Těm z Vás, pro které je práce s formátem *.djvu novinkou, přejeme hodně zdaru.

Novější verzi programu umožňujícího prohlížení formátu *.djvu můžete stáhnout na http://windjview.sourceforge.net

Vážení/é a milí/é studující,

vítáme Vás  v první hodině kurzu, v němž s Vámi chceme tvořivým způsobem přemýšlet nad funkcí genderu v široké a vlivné oblasti médií. Prostřednictvím našich zadání si v devíti týdnech budete moci vyzkoušet tvorbu různých mediálních (či blízkých) žánrů, nebo se obecněji zamyslet nad aplikací genderových konceptů v mediálních výstupech. Naší snahou je propojit teoretické poznatky s praktickými úkoly, jejichž plnění Vás bude bavit a motivovat k dalšímu studiu. Snad bude takový i první úkol, v němž budete mít za úkol napsat slovníkové heslo. A to nikoli samoúčelně.

Když jsme před sedmi lety koncipovaly náš kurz, byly jsme, stejně jako dnes, přesvědčeny, že reflektující a poučené zvládnutí praxe není možné bez teoretického zázemí. Proto představovala prvního hodina obecnější uvedení do oblasti feministické literární a filmové teorie. Výstupem ze čtení klasických textů J. Kristevy či L. Mulvey pak byla hesla v české verzi internetové Wikipedie. Při přemýšlení nad tím, jak nově pojmout toto zadání (zachovat praktické uplatnění i propojení teorie s praxí), jsme v předchozích letech začaly v rámci kurzu doplňovat Wikipedii hesly představující výrazné osobnosti-ženy kulturního či společenského života, jejichž dílo vybízí k rozboru také z genderového aspektu. Jaká hesla na Wikipedii díky kurzu vznikla nebo byla rozšířena můžete najít níže.

Přečtěte si prosím nyní Váš úkol celý a důkladně. Sestává ze dvou částí. Pokud budete mít nejasnosti, obracejte se na nás se svými dotazy prostřednictvím příslušného vlákna Diskusního fóra (vlákno Hodina 2). Tutorkou této hodiny je Pavlína Binková.

Termíny: do 28. 2. (čtvrtek, půlnoc) se přihlásit k tématu; do 10. 3. (neděle, půlnoc) odevzdat reflexi hesla; do 28. 4. (neděle, půlnoc) odevzdat heslo

Zadání úkolu

Tento úkol má dvě nedílné části. Za splnění první části získáte 5 povinných a maximálně 30 bonusových bodů. Za splnění druhé části získáte 5 povinných bodů.

Část první: Vaším úkolem bude vytvoření slovníkového hesla a jeho umístění do internetové encyklopedie Wikipedie. Tento úkol je rozložen do téměř celého semestru. V sekci „Přihlašování se k tématům/variantám z balíků témat“, balík „Hodina 2: Hesla ve Wikipedii“ v ISu zvolte heslo, které chcete v průběhu semestru vytvořit nebo upravit. „Své“ heslo zvolte nejpozději do čtvrtka 28. února do půlnoci; po tomto datu už přihlášení nebude možné a Váš úkol by byl již předem hodnocený jako nesplněný.

Heslo nebudete tvořit sami, ale ve skupinách: k jednomu se mohou přihlásit až 4 osoby. Vaším úkolem tedy není jen samostatně zpracovat zadání, ale především rozdělit si ve spolupráci s ostatními úkoly a kompetence a domluvit se na společné koncepci a způsobu práce. (Tj. zda využijete osobní setkání nebo práci na dálku - nástroje ISu, chaty nebo třeba sdílenou editaci dokumentů apod.)

Hotový text máte za úkol vložit nejpozději do neděle 28. dubna 2013 (půlnoc) do internetové encyklopedie Wikipedie – pouze heslo ve Wikipedii znamená splněný úkol. Přesto Vás prosíme i o uložení kopie ve formátu Word do Odevzdávárny. Minimální rozsah hesla či úprav činí 3 000 znaků s mezerami. Nezapomeňte uvést seznam literatury, včetně všech použitých internetových odkazů. Nepřepisujte anglické verze hesel (pokud existují), případně hesel z jiných forem encyklopedií a databází, takovou práci bychom nemohly přijmout.

A nyní již od formálních aspektů zadání k jeho obsahu. Tentokrát se výběr omezil na ženy-hudebnice. Máte na výběr celkem ze tří žen, které svou tvorbou snažily uplatnit v uměleckém hudebním světě, v době jejich působení definovaném z velké části mužskými interprety (snad s výjimkou mladší PJ Harvey). Svou přítomností přinášely často jiný pohled, proměňující nebo i narušující převládající (patriarchální) řád, a to v rovině nejen obsahové, ale i formální. Všechny tři interpretky už své heslo v české verzi Wikipedie mají, stávající heslo však není úplné, není stukturované či není genderově senzitivní. Vámi upravené heslo by mělo splňovat formální požadavky kladené Wikipedií, tj. mělo by být vhodně členěné, neměly by chybět základní biografické údaje, přehled děl, zdroje apod. Výsledkem by měl být souvislý, jasně strukturovaný text. Hlavním cílem zadání však není pouze dohledávat a seskupit biografické údaje (ty mohou dále doplnit Vaši následovníci), ale svou energii byste měli soustředit především na to, proč a jak zvolené osobnosti uplatnily ve svém životě a díle genderové hledisko, respektive měly/i byste promyslet, jak se v jejich tvorbě i v životě v dané době odrazila zkušenost umělkyně-ženy.. Gender by měl být pro Vás vodítkem reflexe jejich díla (a/nebo života); s touto kategorií však zacházejte citlivě, nemusí být schopen vysvětlit vše; zejména u vybraných osobností se nabízí i paralely s dalšími ve 20. století marginalizovanými sociálními pozicemi (třída, rasa...). 

Část druhá: Abyste se na svou práci odborně připravili, budete mít za úkol během tohoto týdne poskytnout stručnou reflexi jednoho ze zbývajících hesel, v podobě, v níž je nyní ve Wikipedii uveřejněno v anglické verzi . Pracovat budete rovněž ve skupině. Heslo Vám bude přiděleno na základě jednoduchého klíče: podle toho, které heslo budete sami tvořit/upravovat. Reflexi pak poskytnete k heslu, které je v seznamu na konci tohoto zadání uvedeno bezprostředně po Vámi vybraném heslu. Tj. pokud se rozhodnete pro úpravu hesla Janis Joplin, budete psát reflexi k heslu PJ Harvey.

Ve své reflexi byste se měli soustředit především na to, zda a proč si existující anglická hesla všímají genderového aspektu tvorby daných osobností a zda jsou uspořádána a napsána genderově korektně, tj. zaměřte se na reflexi zvoleného hesla především z pohledu genderu. V této souvislosti se můžete zamyslet nad tím, co heslu chybí, jak a proč by bylo vhodné ho rozšířit apod. Můžete doplnit také shrnutí toho, zda je heslo přehledné a srozumitelné po jazykové stránce.

Vaše poznámky mohou mít podobu souvislého textu, může však jít i o reflexi v bodech – vzhledem ke krátkému času určenému na vypracování. Důležité jsou tentokrát konstruktivní podněty, ne literární vytříbenost. Rozsah je min. 1000, max. 2500 znaků. Své hodnocení vložte do 10. 3. (půlnoc) do Odevzdávárny; viz příslušná složka. Vaše práce nebude samoúčelná. Reflexe poslouží kolegům a kolegyním, kteří/é mají za úkol příslušné heslo v průběhu semestru vytvořit, jako jeden z výchozích bodů pro jejich práci.

Povinná literatura

Jako teoretické východisko a inspirace Vám mohou sloužit povinné texty k této hodině. Jde o předmluvu a jednu esej z výboru Neviditelná žena, který sestavila Martina Pachmanová a který v roce 2002 vydalo nakladatelství One Woman Press. Kromě tohoto textu ovšem předpokládáme, že využijete i jiné, Vámi vyhledané zdroje, v ideálním případě byste se měli seznámit s dostupnou literaturou k tvorbě vybraných umělkyň i s jejich dílem (i proto pracujete ve skupině).

Od nás máte za úkol přečíst „Předmluvu“ k výboru Neviditelná žena  Martiny Pachmanové a další text z tohoto výboru: Mira Schor: Otcovská žíla dějin.

Heslo by mělo být přehledně strukturované, výstižné, psané srozumitelným jazykem (bez dlouhých souvětí, nadužívání akademických pojmů apod.). Inspiraci pro tvorbu hesla můžete kromě Wikipedie, Sociologického slovníku či řady dalších zdrojů najít i v práci Vašich kolegyň a kolegů, kteří hesla v české verzi Wikipedie vytvářeli nebo upravovali v rámci tohoto kurzu v předchozích letech:

Julia Kristeva, Laura Mulvey, Agnes Varda, Simone de Beauvoir
Elfride Jelinek, Věra Chytilová,Toyen, Adriena Šimotová
Virgina Wolf, Emily Brönte, Gertrude Stein, Frida Kahlo, Guerrila Girls
Jane Campion, Barbara Kruger, Věra Linhartová, Maya Deren

(texty Wikipedie jsou živé, je tedy možné, že již došlo k obměně hesel vytvořených v rámci kurzu).

Základní kritéria hodnocení

Deset bodů za splnění obou částí úkolu (tj. za včasné přihlášení se k příslušnému heslu a za včasné umístění reflexe hesla do odevzdárny do 10. 3.  a hesla do Wikipedie do 28. 4.), dalších až 30 bodů za kvalitu provedení (hodnotíme využití odpovídající literatury, odbornost zpracování hesla, koherenci textu, formální stánku textu). Za pozdní odevzdání -5 bodů za každý promeškaný den (počítá se od půlnoci).

Přejeme Vám hodně úspěchů i zábavy při plnění prvního úkolu.

Klíč pro výběr hesla k reflexi:
(reflexi tvoříte vždy k heslu, které bezprostředně následuje po heslu, které budete tvořit/upravovat)

Tracy Chapman
Janis Joplin – AJ verze
PJ Harvey – AJ verze
Tracy Chapman – AJ verze

Doplňující literatura - klíčová díla feministické literární a filmové teorie

Za klíčové představitelky feministické literární a filmové teorie považujeme Julii Kristevu a Lauru Mulvey.

K důležitým momentům rozvoje feministického myšlení patřilo rozvíjení binární opozice subjekt/objekt a s ním spojený obrat k subjektu. Sémiotická reflexe ženy jako subjektu jazykové výpovědi inspirovaná strukturalismem a psychoanalýzou je jedním z východisek díla Julie Kristevy. Téma ženského subjektu, vedoucí k definici tzv. ženského psaní (l'ecriture féminine, u Kristevy úzce spojené s prožitkem mateřství a tělesnosti) bude svým způsobem prolínat celým kurzem – kromě toho, že se ho můžete pokoušet teoreticky (a kriticky) reflektovat na příkladě tvorby jiných, jste ve svých reflexích sami jako autoři a autorky (nejen mediálních) textů v pozici subjektů, jež podléhají pevné struktuře jazyka, jež ji však ve svých jednotlivých výpovědích a užitích mají též možnost proměňovat, a to (také) z pozice svého mužství či ženství. Popisy světa (diskurzy) se v této perspektivě rovnají samotné existenci světa, možné právě pouze skrze výpovědi jeho aktérů; zároveň jsou určovány přináležitostí ke genderovým kategoriím.

Jestliže Roland Barthes nazval Julii Kristevu „cizinkou“, jak se dočtete hned v úvodu prvního povinného textu, šlo o metaforu širokého rozsahu. Autorka často zpochybňuje samotné základy zažitých způsobů práce s jazykem. Zároveň vychází z celého spektra teoretických přístupů, z nichž těmi nejdůležitějšími jsou post-strukturalismus a (Lacanova) psychoanalýza. Není tedy vždy snadné, se v celé škále konceptů, inovativních výrazů a filosofických aluzí zorientovat. Na druhou stranu pokus Toril Moi zasadit Kristevu do kontextu anglo-americké literární tradice je jedním z přístupnějších úvodů do díla J. Kristevy.

Toril Moi: „Marginality and Subversion: Julia Kristeva“. In Sexual/Textual Politics: Feminist Literary Theory. Routledge 1995, s. 150-173.

Způsobům vizualizace genderu ve veřejném mediálním prostoru se věnuje klíčový text Laury Mulvey, v němž tato autorka kriticky reflektuje dosavadní tradici filmové tvorby a teorie. Stejně jako Kristeva se silně inspiruje psychoanalýzou a vychází z odlišení pozice objektu (pasivního, žena; objekt pohledu) a subjektu (aktivního, muž, dívající se). Mulvey ukazuje, jak filmový jazyk zvěcňuje ženské tělo a objektifikuje ženské hrdinky (detail, postavení kamery apod.) a přispívá tak k upevňování falocentrického (vizuálního) řádu.

Mulvey, L.: „Vizuální slast a narativní film“. In Dívčí válka s ideologií. Sociologické nakladatelství, Praha 1998, s. 115-131. (Originál viz: „Visual Pleasure and Narrative Cinema“. Screen. 16 (3), 1975.)

Vážení/é a milé/í studující,

v této hodině se budeme společně zabývat rolí televize v rodině a zobrazením rodiny v televizi. Tutorkou bude v tomto týdnu Iva Baslarová, na ni se obracejte v případě nejasností.

Televize bývá pokládána za nejvýznamnější socializační činitel z oblasti médií. Podle výzkumů stráví lidé v USA průměrně třicet tři procent svého volného času s televizí, obyvatelé České republiky sledují televizi v průměru téměř čtyři hodiny denně (Volek, Televize a její publikum v každodenní perspektivě, 2002). Z masových médií se v tomto týdnu zaměříme na televizi, která produkuje žánry, označované jako femininní (melodrama, soap opera, telenovela) a maskulinní (western, sci-fi, adventure). Ukážeme si také, jakou úlohu hraje televize v rodině. David Morley provedl výzkum, v němž se zaměřil na individuální proces sledování televize uprostřed britských rodin. Sledoval přitom rozdílnou moc jednotlivých členů a členek domácnosti, jejich odpovědnost a kontrolu v rozdílných sledovacích časech v průběhu dne a noci. Dynamiku sledování přitom určují také genderové vztahy a role. Morley se soustředil na otázku moci v rodině, přičemž tím, kdo ve většině případů „držel v ruce dálkové ovládání“ a tedy i rozhodoval o výběru pořadu, byl muž. Ženu zpravidla v této hierarchii „přeskočily“ i děti, především pak chlapci. Pokud byl však muž nezaměstnaný a mohl se na televizi dívat i v průběhu dne, byl to on, kdo ustoupil ze své mocenské pozice ve prospěch toho, kdo rodinu právě živil (Morley 1994: 138-159). V opačném případě se ovladač dostal do rukou pracující ženy. Právě „pro ni“ se při zrodu televizního vysílání usídlil žánr soap opera, což bylo jasnou strategií rozvíjejícího se marketingového průmyslu.

Podle Abercrombieho lidé v domácnosti stráví konzumací médií ještě více času, média jsou konstitutivní složkou každodenního života. Média a každodenní život začala být tak těsnými složkami, až se stala neoddělitelnými. Silverstone tvrdí, že se televize stává běžnou součástí života v moderní společnosti. Tvrdí, že náš pocit bezpečí je dán familiární rutinností každodenního života, našim smyslem obecného porozumění a praktického vědění. Důležitá část spočívá v rituálech a symbolech, které jsou samozřejmě nevědomé. Symboly denního života: každodenní znamení a zvuky přirozeného jazyka a rodinné kultury, veřejná média, texty na reklamních tabulích, noviny, televize, intensivní osobní a veřejné rituály v domestikovaných či národních obřadech mezinárodních svátků. V těchto symbolech a rituálních konstrukcích každodenního života hraje televize svou kritickou roli. Je jako objekt v pokoji obstarávající konverzaci, jako médium lokalizující své diváky do určitého prostoru, národní a globální vztah, jako ta, co baví a informuje.

Sledování televize se stalo víceméně individuální záležitostí až se začátkem 21. století, kdy nákup televizoru nepředstavoval příliš velký výdaj a kdy je na výběr z nesčetného množství televizních kanálů, což umožnila digitalizace televize. Ještě donedávna bylo přitom sledování televize kolektivní záležitostí, kdy se publikum množilo o přátele, sousedy a známé, neboť televize nebyla běžnou součástí domácností (Bednařík 2006).

Televize je jedním ze signifikátorů interakce členů a členek rodiny. Podle Jeana Brodieho a Lyndy Stoneman je ten člen/ka domácnosti, které/mu je pořad určen nebo koho zaujal, vždy v menší interakci s ostatními. Dítě ve věku pěti let je vizuálně zdatnější a pozornější při sledování televize i v dalších možnostech, spojených s aktivním diváctvím.

Televize ženy stejnou měrou emancipovala i mardinalizovala. Joshua Meyrowitz uvádí, že se ženy prostřednictvím televizního vysílání seznámily s tzv. „mužskými tématy“. Představovala pro ně významný zdroj informací, k nimž dosud neměly přístup. Muži už dále nemohli vynechávat partnerky z diskuzí s výhradou, že tomu „nerozumí“. V souvislosti se seznámením se s televizními obsahy však ženy začaly nahlížet, jak jsou v nich opomíjeny jako členky společnosti a zároveň sexualizovány s odkazem na jejich  na jejich pohlavní kategorie. „V tomto ohledu televize osvobodila ženy z informační izolace, a tím zasela sémě nespokojenosti, jež posléze vyklíčilo ve vzpouru“ (Meyrowitz 2006: 175).

Zadání úkolu pro tento týden

V tomto týdnu budete ve dvojicích zpracovávat ukázku z vámi vymyšleného televizního pořadu určeného rodinám u obrazovek. Podmínkou je, aby byla vámi vytvořená ukázka genderově senzitivní. Na žánru nezáleží - můžete si vybrat pohádkový příběh, sci-fi, fantasy či talk show. Myslete na to, že vámi sledovaný program musí být myšlený vážně - samozřejmě můžete být vtipní a kreativní, nicméně buďte na chvíli tvůrci i televizními producenty v jednom a zaměřte se na to, abyste svým pořadem přilákali/y co nejvíce diváků a divaček. V ukázce rozveďte do hloubky jedno téma v rámci konkrétní dějové linky - tu mi popište v mailu, kde stručně charakterizujte i typ pořadu, žánr a jeho zaměření. Propracujte dialogy a vymyslete vhodnou zápletku/téma.

Do dvojic se zapisujte prostřednictvím balíků témat.

Komiksový chat najdete na této adrese:

comicschat.fss.muni.cz/index.php

Jak pracovat s komiksovým chatem
 
Login i heslo obdržíte individuálně e-mailem, použijete ho tedy přesně v tomto tvaru.
Po přihlášení se můžete testovat funkce komiksového chatu v knize Zkušební 2013, kam se dostanete jednoduchým způsobem, tedy nakliknutím na knihu. Vyberete možnost Přidat panel, zvolíte obrázek postavy, která vám vyhovuje, a do bílého pole napíšete text. Potom kliknete na Odeslat a panel se zobrazí v knize. Pokud zjistíte, že jste udělali/y chybu, můžete smazat jen svůj poslední panel, a to okamžitě - zpětné úpravy komiksový chat neumožňuje.
Více informací si můžete přečíst v oddílu Kniha.
V celém komiksovém chatu vás povedou české návody a příkazy.
Přístup do svých vlastních knih budete mít až tehdy, jakmile se zaplní počet míst v jednotlivých tématech/knihách. Nejpozději tedy od pátku (půlnoci ze čtvrtka na pátek).
Případné další dotazy můžete klást v diskusním vláknu pro tuto hodinu.
 
 
A nyní se začtěte do povinných textů pro tento týden:

Morley, D.: Family Television. Cultural Power and Domestic Leisure. Television in the Family. London and New York, Routledge, 1999, p. 18 – 40.

Zoonen, L.: Feminist Media Studies. London, Sage, 1994, p. 113 – 122.
 

Doporučená literatura:

Baslarová, I.: „Pro samé slzy uvidět. ,Femininní‘ televizní žánr soap opera a jeho publikum v procesu uvědomování si genderových identifikací.“ Iluminace, Praha : Národní filmových archiv, 20/2008, 4, od s. 65-83.

Vítám Vás nad dalším tématickým blokem.

Vaším úkolem v následujících dvou týdnech bude v teoretické rovině nahlédnout, jaké politické, ekonomické a organizační (strukturní) faktory ovlivňují výslednou podobu mediálních obsahů, především zpravodajství a publicistiku; v našem případě navíc z genderového hlediska. V praktické rovině se pak pokusíme najít klíč k tomu, jak zpravodajské či publicistické žánry kriticky a poučeně "číst" pomocí nástrojů analýzy mediálních obsahů, konkrétně pomocí analýzy diskurzů.
Povinná literatura: Gaye Tuchman: „Women’s Depiction by Mass Media“. Signs, 4 (3), 1979, s. 528-542.

Tutorkou tohoto týdne je Pavlína Binková.
Termíny: Do 17. 3. se přihlásit k plnění úkolu; do 27. 3. vypracovat mediální rešerši.
Práce je tentokrát individuální.

Jednou z důležitých tradic mediálního výzkumu je tradice ozančená jako „politická ekonomie médií“. K teoretikům-zakladatelům této tradice patří Edward S. Herman a Noam Chomsky, kteří v knize Manufacturing Consent (1988) definují pět základních filtrů omezujících svobodu komunikace. Jsou jimi: 1) velikost, vlastnická struktura a prozisková orientace masových médií; 2) tlaky zadavatelů reklam (komercionalizace a komodifikace médií); 3) zdrojování mediálního zpravodajství (přístup k informacím, agenda setting apod.); 4) institucionální a zájmová kritika či nátlak; 5) ideologický kontext, v němž se daná společnost v daný čas ocitá (v případě popisovaném Hermanem a Chomskym – USA reaganovské éry – pak antikomunismus a antiterorismus) (citováno dle V. Kouřil: „Jak se vyrábí souhlas v USA“; podrobněji o propaganda modelu též V. Kouřil: „Předpoklady liberálního dorozumívání: Model propagandy E. S. Hermana a N. Chomského“, in Média a realita 04, FSS MU 2003). Uvedený model pěti "filtrů" či "bran" je poplatný době a místu jeho vzniku, i v současnosti však slouží jako vhodné východisko zkoumání (limitů) mediálních obsahů.

Herman a Chomsky poukazují ve svém textu na silné vlivy politických a ekonomických elit v průběhu utváření zpravodajství. Na tento aspekt upozorňují i další autoři a autorky zabývající se systémem redakční práce či analýzou procesu nastolování mediální agendy (tzv. agenda setting: stručná definice termínu viz např. heslář Revue pro média, "určování agendy"). Vedle poukazu na ideologické motivace vzniku mediální reality (podsouvání témat a obsahů ze strany politiků či vlivných firem) má ovšem na mediální obsahy podle kritiků Hermana a Chomského vliv také stereotypizace (další definice viz heslář RPM), rutinizace a organizace redakční práce; to co lze kritickým jazykem označit za „profesionální ideologii žurnalistiky“ či „technikalizaci redakční práce“, mnohdy pak skrývané pod imperativy „odpovědnosti“, „vyváženosti“ či „profesionality“ novinářů/ek (viz V. Kouřil 2003: 167).

Zkoumáním podmínek vzniku mediálních textů, se systematicky zabývala také Gaye Tuchman. Její článek věnovaný „obrazu žen v médiích“ je povinnou četbou na tuto hodinu. Jde o klasický text, opět poplatný době vzniku (rok 1979), jenž však zároveň obsahuje mnohá východiska i dnes užitečná pro pochopení systému mediální produkce. Byl uveřejněn v časopise Signs, jenž vedle Screenu, Media, Culture and Society či Camery Obscury tvořil jednu z hlavních platforem postupné reflexe genderových témat v oblasti médií. Přečtěte si uvedený text a zaměřte se přitom na následující:

Vůči jaké tradici se Tuchmann vymezuje a kým je tato reprezentována?
Jaké uvádí pozitivní příklady výzkumu médií z pozic feminismu? V čem spočívají?
V čem spočívá její kritika mimézis a jak chápete tento pojem?
Jaký je její názor na rovnítko: více žen v mediálních organizacích = spravedlivější status žen ve společnosti?
Jaké jsou její poznámky/tvrzení týkající se politické ekonomie médií? Které z pěti uvedených filtrů zmiňuje jako klíčové?

Pokud jste se dostali až sem, pokuste se pak pro sebe shrnout:
- autorčina východiska
- nabízená řešení.

Po stručném teoretickém úvodu do problematiky se ovšem pojďme podívat na praxi „symbolické anihilace žen“ či „stereotypizace mužů“ na mediální scéně České republiky. Jaké místo ve světě mediálně re-cyklovaných informací má termín "gender"? Jakými kanály je instutuce genderu medializovaná? Je referování o genderu genederově korektní? Jaké hlavní hodnoty obsahuje?

Ve vztahu ke genderu je pak v návaznosti na předchozí naším úkolem se ptát: Proč se některá (genderová) témata prosazují v médiích lépe a jiná hůře? Jaké faktory vstupují/mohou vstupovat do tohoto procesu? Jaký vliv mohou mít sami novináři a novinářky? Kdo je gatekeeperem, jenž má „právo“ iniciovat mediální/veřejnou debatu? Čím je dána přetrvávající sterotypizace a schematizace informování o genderových tématech? Nebo – existují též alternativní prostory, posunující mediální diskurz definující gender?

Zadání úkolu

Přidanou hodnotou tohoto úkolu byla v minulých letech práce s databází Anopress, do které mají studující Masarykovy university volný přístup. V letošním roce je však tato databáze zatím nedostupná, protože nebyly dosud dojednány podmínky spolupráce mezi universitou a společností; přístup do databáze tedy v tuto chvíli není možný a nelze určit, kdy a jak bude dojednán. Díky přístupu do databáze si v předchozích letech Vaši kolegové a kolegyně sami dohledávali vzorek mediálních texů, s nímž následně pracovali. Tento krok bude v letošním roce chybět. Přesto bych Vás chtěla na existenci Anopressu upozornit: tato společnost (podobně jako některé další, např. Newton Media IT) poskytuje službu mediálního monitoringu. Databáze obsahuje aktuální full-textové informace nejen z českých novin a časopisů, ale i přepisy rozhlasového a televizního vysíláni. Celkem je monitorováno přes 1 700 zdrojů a tento počet se stále zvyšuje (loni to bylo například "jen" 1 500). Dostupné jsou nejen čerstvé informace (denně aktualizované), ale i retrospektiva sahající – podle typu dokumentu – až do roku 1996. Pokud jste databázi neznali či dosud nepoužívali, možná ji využijete v budoucnu.

V letošním roce máte tedy již zvolený vzorek textů, Vaším úkolem bude poskytnout jeho díčí interpretaci.

Jakou reprezentaci genderu poskytl v posledních čtyřech letech názorový týdeník Respekt?

Metodologickým základem je výběr vzorku. Protože jde o cvičení, byl výběr proveden podle jednoduchého klíče. Hodnotili jsem všechny texty týdeníku Respekt, v nichž se v daných letech při hledání v archivu časopisu dostupném na internetu objevilo slovo „gender“. Pro analýzu jsme pak zvolili pouze texty, v nichž instituce genderu přestavovala hlavní nebo jedno z hlavních témat – tedy při důkladném pročtení textu se ukázalo, že článek pojednává o konstrukci mužství/ženství ve společnosti. Jde o významné zúžení celkového vzorku; ospravedlnitelné opět cvičným terénem kurzu. (Pokud bychom totiž opravdu usilovali o to, zodpovědět otázku v podnadpisu, museli bychom projít všechny texty časopisu, protože "gender" může být tematizován i implicitně, bez užití samotného termínu; nebo přinejmenším provést výběr relevantních klíčových slov; například při zadání slova "pohlaví" se v daném období objeví 345 výchozích textů místo 50 textů s tématem "genderu".) V období 1. 1. 2008 do 31. 12. 2012 jsme dohledali celkem 50 textů, v nichž se objevuje termín „gender“, po přečtení všech článků se jako relevantní pro analýzu ukázalo 19 textů. Přehled počtu textů v jednotlivých letech ukazuje tabulka.

Takto vytříděná data by bylo možné dále zpracovávat metodologií kvantitativní či kvalitativní analýzy. Vzhledem k velikosti vzorku, s nímž pracujeme, jednoznačně volíme analýzu kvalitativní: vzorek o počtu textů nižším než například 500 nemá statistickou výpovědní hodnotu; lze ho ovšem velmi dobře vyhodnotit  za pomoci sémiotického rozboru významů či, s širším zacílením, pomocí diskurzivní analýzy; zde může být nižší počet textů naopak výhodou. Seznámení s metodou analýzy diskurzů bude náplní zadání následujících dvou týdnů.

Přečtěte si nyní texty časopisu Respekt vstupující do analýzy. Články jsem do formátu wodr převzala z internetové verze, včetně fotografií/obrázků, které mají pro kvalitatitvní analýzu často také velmi důležitý význam.

Zamyslete se nad tím, jaký obraz "genderu" časopis podává (viz například výše). Dělejte si při čtení jednotlivých textů poznámky; zapiště (minimálně) 5 klíčových charakteristik, postřehů, apod., které Vás při čtení napadají. Nemusí jít o souvislé myšlenky; spíše o jakousi "mapu" mediáního terénu, který se před Vámi z textů vynořuje.

Do čtvrtka 14. 3. se v interaktivní osnově objeví plné zadání úkolu. Budete pak mít dílčí možnost konfrontovat spontánní promýšlení tématu s jasněji vymezeným analytickým postupem; přičemž součástí výstupu bude odevzdat i Vaše uvodní poznámky.

Další doporučená literatura pro tuto chvíli:

S. Craig Watkins, Rana A. Emerson: „Feminist Media Criticism and Feminist Media Practices“, Annals of American Academy of Political and Social Science, Vol. 571, 2000, s. 151-166.

RPM 9/2004

Jakou reprezentaci genderu poskytl v posledních pěti letech (2008–2012) názorový týdeník Respekt?

Proč je diskurz natolik důležitý a v mediální teorii skloňovaný? Jednoduchá a nejčastější odpověď zní: Protože způsob výpovědi o světě je propojený s mocí:

- Diskurzy jsou soubory výpovědí, zahrnující jednotlivé popisy světa – symbolické pořádky, symbolické mapy sociální reality, strukturované jazykem, užívaným a rozvíjeným členy sociálních / zájmových skupin.
- Fixují institucionalizované formy vědění, strukturují jednání.
- Mají konstitutivní roli vzhledem k sociální realitě – ustavují ji jako reálnou.
- Jsou proto napojené na fenomén moci.

Diskurz je tedy historická entita, zakotvená v určitém historickém kontextu, jímž je formována, ale který je jí samotnou formován.

Právě proto je v sociálních vědách důležité diskurzy zkoumat a pojmenovávat a především umět v sociální realitě (a tedy i v mediálních textech) „kriticky číst“. V kontextu mediální teorii nabízí definici diskurzu např. Denis McQuail v Úvodu do teorie masové komunikace (Portál, 1999, s. 269): „...diskurz čili – zjednodušeně řečeno – rámec diskuze, v němž se o daném tématu hovoří určitým způsobem.“ Jinak ho definuje John Fiske v Television Culture (1987, s. 14): „jazyk nebo soustava reprezentací, který se společensky vyvinul za účelem vytvořit a dát do oběhu konkrétní sadu významů o nějaké tématické oblasti.“ Stejně jako neexistuje sjednocená definice diskurzu, neexistuje jednotná metoda analýzy diskurzů.

Jedním z klíčových autorů je Norman Fairclough. V knize Media Discourse (Arnold, 1995) popisuje, co by měl zohlednit každý mediální výzkum:
1. Jak se v proměňujících se mediálních praktikách odrážejí širší socio-kulturní změny; oblasti proměnlivosti a nestability, stejně jako stability.
2. Detailní důraz je na mediální jazyku a „textuře“, základem je detailní analýza obrazové a zvukové složky mediálního sdělení.
3. Analýza textu by měla být doplněna o analýzu postupů produkce a příjmu textu. Měla by  zohlednit, jak se text proměňuje, tím jak se ocitá v kontextech různých sociokulturních praktik.
4. Analýza textů a mediální praxe by měla být založena na analýze institucionálního a širšího socio-kulturního kontextu (včetně mocenských vztahů a ideologií).
5. Analýza textů by měla sestávat z lingvistické a intertextuální analýzy v termínech žánrů a diskurzů (tedy zohlednit intertextuální povahu hybridních textů, umět nakládat se směsicí žánrů a diskurzů, která se projevuje v heterogenní povaze lingvistických prvků).
6. Lingvistická analýza se musí odehrávat na mnoha úrovních (včetně fonémů-hlásek, lexémů-slov, gramatiky a schematiky/makrostruktur jazyka).
8. Měla by brát v potaz dialektický vztah mezi textem a společností/kulturou.

Faircloughovy požadavky na analýzu kulturních textů mají široký záběr. V našem „pilotním výzkumu“ uplatníme jen některá z výše představených kritérií; přesto je užitečné mít na paměti širší kontext, do kterého by analýza mohla být zasazena.

Soustředíme-li se pouze na některé Faircloughem zmíněné body, a to ty, které se nejvíce vztahují  k samotnému obsahu (především 2, 5 a 6), můžeme požadavky diskurzivní analýzy specifikovat. Podle Jonathana Pottera a Margaret Wetherell (viz text „Analysig Discourse“ v Analyzing Qualitative Data, ed. by Alan Bryman a Robert G. Burgess, Routledge, 1994, s. 47–66) je předmětem dikurzivní analýzy textů sedm hlavních kategorií: slova nebo výrazy, témata, postavy, odstavce, položky (kniha, výpověď, deník, dopis...), koncepty (seskupení vět v ucelené myšlenky, směřování k latentnímu významu textu), sémantické celky. K jejich analytickému čtení poskyzují tata vodítka:

1. využití variace jako nástroje,
2. soustředění se na detail,
3. soustředění se na organizaci argumentu,
4. nárok textu na důvěryhodnost/accountability,
5. propojování/odkazování na jiné diskurzy.

Šířeji svá doporučení rozvádějí takto:

1. Jde pravděpodobně nejdůležitější nástroj diskurzivní analýzy. Ptáme se, z jaké škály/možností byly zvolené použité výrazy, jaké je jejich kombinace v rámci textu, ale i v jednotlivých slovních spojeních – z jakých různých databank, zásobáren byly vybrané (jinak proč má text tuto podobu a ne jinou? proč jsou použita právě tato slova a tyto výrazy? proč se objevují v jednom příběhu nekonzistentní sdělení?).

2. Důležitým krokem je problematizace chápání detailu. Jdou až tak daleko, že pojem „detail“ podle nich ztrácí svůj běžný význam: nic nelze vnímat jako podružné, z původních detailů se stávají zásadní věci, ze kterých je prostřednictvím textu možno vyvodit význam jednání; analýza se má soustředit na jednotlivá slova a výrazy a k jejímu průběhu neexistuje jednotný postup; problém mže mít začátečník i  „zkušení“ výzkumník, který překonává léta akademického tréninku, která ho nutila abstrahovat při čtení textů tu hlavní/podstatnou/velkou myšlenku nebo jeho jednotné shrnutí.

3. Je třeba se soustředit na to, jak je text uspořádán, aby podpořil vlastní argumentaci a znevážil alternativy. Posuzujeme tedy (v duchu strukturalistické tradice) nikoli vztah k domnělé realitě, ale k jiným možnostem, a zkoumáme, jaké prostředky jsou použity pro upřednostnění jedné verze komentáře nad jinou; případně, proč autor upřednostnil komentář nad výpověďmi aktérů apod.

4. Další bod úzce souvisí s předchozím. Ptáme, se, jak je text konstruován, aby bylo těžké ho napadnout nebo vyvrátit, neboli snažíme se odhalit, jak je konstruovaná objektivita textu. Zde poukazují na to, že zejména sociální psychologie se dříve soustředila především na části výpovědí, které obsahovaly omluvy a ospravedlnění (jednání, výroků), avšak z etnometodologické perspektivy je usilování o důvěryhodnost přítomné v celém diskuzu.

„Pravda“ není abstraktní, ale pojednávaná v uzavřeném univerzu vlastního argumentu (tj. dochází k zajištění toho, aby byl diskurz sjednocený, neprotiřečil si, aby ho nebylo možno vyvrátit, a to i v rovině zvolených jazykových prostředků).

5. Analýza by měla zvažovat různé kontexty konstrukce a interakce diskurzů, využít jiné výzkumné oblasti a přenést z nich a aplikovat vhodné postupy (jednoduchým příkladem je praktika obchodníků, kteří podávají něco v sadách a vytvářejí tak dojem slevy; uplatňuje se něco takového i v našem textu?).

Nabízejí tak již konkrétnější představu toho, jak přistupovat k mediálnímu textu. Pro další konkretizaci diskurzivní práce s textem vybírám ještě doporučení již zmíněného N. Fairclougha. Definuje tyto základní okruhy práce s textem jako předpoklady „mediální gramotnosti“ (tučně jsem označila kategorie, kterým byste měli vzhledem k následujícímu zadání věnovat větší pozornost):
1. Jaká je struktura textu, proč je právě taková a lze si ji představit jinak?
(a) Intertextualita
• Jaké žánry, hlasy/aktéři (voices) a diskurzy jsou v textu přítomné a jak jsou dohromady sladěny?
- přímá a nepřímá řeč, standardizované struktury „inscenování“ (staging), narativní analýza (příběh, způsob prezentace), typy spojení, kolokace

(b) Jazyk
i. Reprezentace
• Co je v textu přítomno, co v něm chybí, co je zvýrazněno, co upozaděno?
• Jaké se v něm vyskytují typy jednání (processes) a účastníků/aktérů? Jak jsou aktéři a jednání kategorizováni, respektive stereotypizováni, jaké metafory jsou ve vztahu k nim rozvíjeny?
• Jaké vztahy jsou v textu nastoleny mezi jednotlivými tvrzeními (větami)?
- (zamlčené) předpoklady, typy jednání a aktérů, nominalizace (pasivizace), aktivita a pasivita (agency and voice), kategorizace a volba slov, metafory, hlavní a vedlejší věty, témata, konkrétní a obecné vztahy sounáležitosti

ii. Vztahy (relations) a identita aktérů
Kdo jsou aktéři (hlasy) textu, jak jsou konstruováni?
• Jaké vztahy jsou nastoleny mezi aktéry – konkrétně mezi:
- zástupci médií (novináři, hlasatelé) a publiky (diváci/čtenáři/posluchači)
- „ostatními“ (tj. experty, politiky) a publiky
- zástupci médií a „ostatními“
• Jsou konstrukce aktérů a vztahů jednoduché, nebo komplexní/ambivalentní?
• Jakými charakteristikami se vyznačují identity institucí a jednotlivců v rámci konstrukce aktérů?
- hlasový projev, řeč těla, tón (vážný nebo humorný), konverzační tón/popularizace, volba slov, nálada, modalita, prvky kontroly interakce, výčty, deiktické struktury
- přímá a nepřímá řeč, standardizované struktury výpovědi nebo „inscenování“ (staging), narativní analýza (příběh, způsob prezentace), typy spojení, kolokace

iii. Obraz a text
• Jak je konstruovaná vizuální stránka sdělení v případě televize, jaké vztahy (napětí) vznikají mezi textem/jazykovým projevem a obrazem?

2. Jak jsou mediální texty vytvářeny a jaké jsou předpokládané způsoby jejich interpretace a užití?
produkce textu (žurnalistika, mediální rutina, kognitivní postoje novinářů); (různé) kontexty sledování a (různá) publika

3. Co text vypovídá o řádu diskurzu daného média?
• Vyznačuje se text pevnými nebo proměnlivými vztahy, pevnými nebo proměnlivými hranicemi, mezi diskurzivními praktikami daného řádu diskurzu a mezi řádem diskurzu daného média a odpovídajícími řády diskurzu přítomnými ve společnosti?
• Jaké konkrétní volby (inkluze/exkluze žánrů nebo diskurzů) jsou s textem spjaty?
• Do jakého řetězce vztahů mezi řádem diskurzu médií a/nebo odpovídajícími řády diskurzu přítomnými ve společnosti je tento text zasazen?
• Jakými konkrétními tendencemi ke změně (tj. komodifikace nebo popularizace diskurzu) se text vyznačuje?

4. Do jakého širšího sociokulturního procesu je text zasazen, jaké jsou širší společenské podmínky/kontext jeho existence a jaké jsou jeho možné důsledky?
- systémy vědění a názorů (beliefs) (a ideologií), společenské mocenské vztahy a pozice jedinců jako společenských subjektů
(věk, pohlaví, společenská třída, etnická příslušnost...)

lze dodat i pátou otázku
5. Jak je na tento text možné reagovat?
reakce diváka; akce (mediální text) může vyvolat přímou odezvu v podobě sociálního jednání (akce) – dopis, protest...

Postup „analýzy“

Po teoretickém úvodu se budeme věnovat samotnému zadání. Představte si, že jste součástí většího týmu, který má za úkol zhodnotit obraz genderu ve vybraném názorovém týdeníku v delším časovém období. Výběr vzorku byl popsán výše, včetně toho, že vzhledem k jeho velikosti a k postavení výzkumného úkolu jsme zvolili kvalitativní typ výzkumu. Hypotézy nejsou dány předem, ale jsou promýšleny v kontaktu s výzkumným materiálem (postup se v některých ohledech přibližuje tzv. zakotvené teorii v sociálním výzkumu). Tedy do prvního čtení (které jste měli dosud provést) vstupujeme nezaujatě, bez očekávání. Naše čtení propojujeme s teoretickými znalostmi a definujeme analytické kategorie. Ty dále revidujeme v dalších krocích. (Zjednodušeně, kvantitativní výzkum, v případě analýzy mediálních textů například obsahová analýza, postupuje jinak: vychází z teoretických znalostí, na jejichž základě formuluje hypotézy; ty potom testuje a dochází k jednoznačným závěrům – potvrzení/vyvrácení hypotézy; není prostor pro kategorie, které jsme nepojmenovali a neanalyzovali už v samotném úvodu výzkumu; k již zvoleným hypotézám nepřidáváme nové, pouze ty stávající potvrzujeme/vyvracíme.)

Nyní jste v situaci, kdy jste individuálně prostudovali zvolený vzorek. Zjistili jsme, že pro období předchozích pěti let je relevantních 19 článků (přehled viz tabulka; oproti původnímu zadání jsem jeden text po opakovaném přeštění odstranila), přičemž v každém roce vznikl zhruba stejný počet textů. Čtrnáct textů napsali různí autoři, dva texty Bára Procházková, tři texty Silvie Lauder. Zdá se tedy, že tématu genderu se týdeník věnuje napříč žánry. Z prvotního čtení lze také usoudit, že k tématu přistupuje investigativně, sami novináři/ky vyhledávají témata; nejde tedy pouze o reakci na (mediální) události.

Představte si dále, že během bouřlivé diskuze na společné poradě Váš tým rozlišil v obecné rovině nakonec čtyři základní témata článků:
1) lidská práva;
2) rodina, rodinná politika;
3) umění;
4) trh, ekonomika.

Zajímá nás nyní, jak v rámci jednotlivých témat týdeník referuje o genderu, napříč sledovanými roky i napříč žurnalistickými žánry. V ideálním případě se můžeme pokusit pojmenovat, z jakých (feministických) pozic v otázkách generu redaktoři/ky časopisu vypovídají: zda je gender otázkou míry společenské liberálnosti (neboli požadavku liberálního feminismu na rovnost mužů a žen), zda časopis apeluje na posilování práv a pozic žen (v duchu feminismu diference neboli myšlenky svébytné ženské identity) nebo zda je gender vnímán jako „utvářený v situacích“ (viz „dělání genderu“ Judith Lorber nebo serialita genderu Iris Marion Young). V neposlední řadě je otázkou, zda je informování o genderu genderově korektní a fakticky správné.

K opovědím na položené otázky bychom měli dospět analýzou dílčích stavebních částí textu – jednotlivých slov/výrazů, slovních obratů, aktérů, témat.

Převedeno do praktických termínů, Váš postup by měl být následující:

Přihlásit se ke jednomu ze zastřešujících témat článků v balících témat. Více z Vás bude pracovat se stejným zadáním, práce je však tentokrát samostatná. (Vzhledem ke snaze o vyvážený počet textů v jednotlivých kategoriích jsou na výběr pouze následující tři skupiny; do skupiny "trh, ekonomika" jsem přiřadila pouze 2 texty: 1. lidská práva, 2) rodina, rodinná politika, 3) umění.)

Dále je vaším úkolem určit, s jakými texty budete dále pracovat – tj. z celkového vzorku vybrat články, které podle Vás do zvoleného tématu spadají. Až tuto volbu provedete, zašlete mi seznam vybraných textů; já Vám obratem zašlu tabulku s přehledem článků a témat, tak jak jsem ho provedla já.

Poté budete ve vybraném a mnou potvrzeném vzorku sledovat konkrétní analytické kategorie tím, že se vrátíte ke „stavebním jednotkám textu“. Jako návod můžete použít výše zmíněné kategorie (Potter a Wetherell, Fairclough), nebo se dále inspirovat mírně upravenými otázkami níže:

na úrovni slov a slovních spojení:

• nacházíte příznakové (citově zabarvené) výrazy? pokud ano, v jakých situacích? kdy pozitivně a kdy negativně?
• využívají autoři/ky novotvary? jde o „technické termíny“, „genderově korektní výrazy“?
• dopouštějí se jazykových faulů (píší genderově nekorektně, přechylují)?
• používají dichotomizující dělení (my/oni, ženy/muži, expert/občan, příroda/kultura, přirozené/sociální)? pokud ano, s jakým cílem?

na úrovni aktérů:

• kteří aktéři v článku vystupují? jsou citování nebo parafrázování? novinář/ka jejich verzi potvrzuje nebo s ní polemizuje? čím posiluje jejich důvěryhodnost?
• kdo je vnímán jako autorita? jak je instituce autority posilována?
• v jakých rolích vystupují muži a ženy?
• nacházíte v novinářském textu stereotypy ve zobrazování žen/mužů?
• kteří aktéři článek uzavírají, tj. dostávají možnost posledního slova?
• je autor novinář nebo expert? jak se to v textu projevuje?

na úrovni témat:

• skrze jaká další témata je hlavní téma prezentováno?
• pracuje text s příběhem (narativitou)? s jakým cílem?
• je podporováno otevřené nebo uzavřené čtení?
• je téma prezentováno jednotně?
• objevují se faktické omyly, neúplné, zkreslené informace?

Věřím, že ve chvíli, kdy se do textů začtete a budete na ně uplatňovat výše popsanou „analyticku mřížku“, bude Vám zadání jasnější. V případě nejistoty doporučuji vracet se k  textům v zadání.

Upozornění: Do „vzorku“ jsem se po určitém váhání rozhodla zařadit i rozhovory, protože tvoří důležitou a frekventovanou součást obsahu časopisu. Zde se soustřeďte výhradně na otázky kladené novináři/kami, případně na jejich volbu vzorku dotázaných, nikoli na odpovědi. Ve většině případů se zdá relevantní sledovat pouze ten výsek rozhovoru, který se věnuje tématu genderu; nezapomínejte ovšem na význam kontextu, proto je důležité mít základní znalost celého textu.

Výstupem z takto provedené analýzy by měl být ucelený text v rozsahu minimálně 2000 znaků, maximálně 4000 znaků (včetně mezer), který odevzdáte do čtvrtka 28. 3. a v němž:
1) Stručně představíte kontext výzkumu.
2) Popíšete jednotlivá zjištění analýzy, včetně příkladů (v případě slov, slovních spojení doporučuji citovat celé výrazy, na úrovni vět pak spíše opsat problém vlastními slovy). Odkazujte ke konkrétním příkladům, ale pokuste se svá zjištění zároveň zobecnit.
3) Provedete stručné shrnutí Vámi zjištěného, ve vztahu k otázkám v úvodu, především k těmto: Kdo jsou aktéři, kteří jsou nositeli tématu genderu v časopisu? Skrze jaká dílčí témata týdeník gender prezentuje? Využívá nbeo nabourává stereotypy? Zaujímá přitom v referování o genderu napříč texty jednotné stanovisko? (V trochu odlišné rovině jsem podobný nesoulad v mediálním obrazu popisovala kdysi ve vztahu k časopisu Vlasta – týdeník pro ženy apeloval na jedné rovině na jejich samostatnost a sebeurčení, na jiné rovině je zároveň podroboval sociálním normám a vytvářel tak disonantní sdělení, ve výsledku potvrzující sociální řád.) Lze snad dokonce ve sledovaných textech vystopovat jednotný (ideologický) přístup odpovídající některému z teorií pojmenovaných typů feminismu?
4) Pro své shrnutí vymyslete přiléhavý název.

Na závěr bych chtěla zdůraznit, že naše analýza je pouze zkušebním a vzorkem a analýze diskurzů se v něčem blíží více, v něčem méně. Jak vyplývá z teoretického úvodu, pro mnoho autorů je nedílnou součástí diskurzivní analýzy rozbor produkce (to, jak texty vznikají –zde by šlo uplatnit například metody zmapování systému redakční práce – nezúčastněné pozorování na poradách, porovnání prvních draftů textů a výsledných článků, nestrukturované rozhovory s novináři/kami sledující prvky autocenzury apod.) a recepce (jak texty vykládá čtenář, jak ho ovlivňují; opět se nabízí škála výzkumných metod), pro které zde nezbývá místo.

Analýza názorového týdeníku je o to težší, že autoři by měli vycházet z více zdrojů, texty vznikají v meším časovém tlaku než v denících, a vykazují tak zvýšenou míru sebe/reflexivity. I proto se na první pohled mohou zdát poučené, objektivní či vyvážené. Věřím, že o to zajímavější pro Vás jejich „kritické čtení“ bude.

Základní kritéra hodnocení: možnost získat max. 30 bodů: 5 představení vzorku, 15 analýza (schopnost doheldata pojmenovat analytické jednotky, koherence a struktura, zobecnění), 10 shrnutí, název.

Doporučená literatura:
Fairclough, N.: Media Discourse, Arnold,1995.
Jaworski, A.; Coupland, N. (eds.) Discourse Reader, Routledge. 1999.
Maggio, R.: Talking about People: A Guide to Fair and Accurate Language. Phoenix: Oryx Press, 1997, s. 1-27.
Valdrová, J.: "Gender a jazyk." Gender ve škole, 2005, s. 57-60.

Vážené/í a milí/é studující, 

 

Doporučujeme vám začíst se do recenzí, uvedených níže. Získáte tak snadno představu o tom, jak se do vlastní analýzy filmu pustit. Vybraly jsme pro vás navíc takové texty, které genderové hledisko snímku reflektují a pracují s ním.

Dobrý den,

Vážené a vážení studující,

od genderových recenzí filmových děl se v tomto týdnu přeneseme k aspektům genderové socializace v médiích. Budeme pracovat s žánrem pohádky, a to jak s pohádkou filmovou, tak s pohádkou v literatuře. Seznámili jste se již s femininními a maskulinními televizními žánry a četli jste teoretická díla věnovaná literární a filmové teorii. Jste tak vybaveny/i k tomu, abyste se podívali na pohádku genderovýma očima a rozkryli, jak fungují genderové socializační praktiky v tomto žánru.

Ze svého studia již víte, že podle některých sociálních a také feministických teorií je každý jedinec v průběhu celého svého života socializován, jinými slovy učí se vědomě i podvědomě jakýmsi „pravidlům a zásadám“ společnosti, ve které žije. Důležité je, že tento proces probíhá v průběhu celého života. Teď se ovšem zaměříme na příjemce a příjemkyně, které jsou z genderového hlediska nejvíce „zranitelní“ – na děti.
Podle určitých socializačních teorií probíhá genderová socializace ještě předtím, že se děti narodí – v dnešní době je velmi snadné zjistit s velkou pravděpodobností pohlaví nenarozeného dítěte – a již v té době začíná odlišné chování rodičů a jejich okolí k jedinci, který se má narodit. Genderová socializace pak pokračuje v dětství a v dospívání, kdy je člověk citlivější na některé podněty a reakce svého okolí – a k socializaci přispívají samozřejmě velkou měrou také média.
Nás teď bude zajímat, jakým způsobem pracuje žánr pohádka s genderovými stereotypy. Z vlastní zkušenosti si můžete udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou pohádky zpracované, jaký obraz mužů a žen dětem (i dospělým) zprostředkovávají. Není pochyb o tom, že většina z nich konzervuje a reprodukuje genderové stereotypy a mýty. Ženy jsou v nich pasivní, muži aktivní. Ženy jsou oceňovány za svou krásu a další femininní rysy (křehkost, zranitelnost, atd.), zatímco muži za charakteristiky spojované s maskulinitou (fyzická síla, rozum a vychytralost, odvaha, atd.). Pohádky jsou navíc jako žánr velmi rigidní, což se týká také genderového aspektu. V řadě starších i nových českých i zahraničních pohádek naleznete zmiňované genderové stereotypy a mýty, k jejichž překročení dochází jen výjimečně.

(Detaily týkající se genderové socializace přehledně popisují Renzetti a Curran ve druhé části knihy Ženy, muži a společnost (Praha, Karolinum, 2003) nazvané „Jak nás učí naše příslušné role: Genderová socializace v raném dětství.“ Kniha je k dispozici v knihovně. V této osnově ji uvádíme pro Vaši informaci, není součástí sylabu – tedy povinné ani doporučené literatury.)

Podívejme se na dvě nejznámější české filmové pohádky. Například pověstná Pyšná princezna vykazuje genderové stereotypy velkou měrou – král se do princezny zamiluje na základě její krásy (přestože se k němu donesou zvěsti o jejích charakterových vadách) a rozhodne se ji „vychovat k obrazu svému“ (opět vzpomeňte na Lauru Mulvey). Princezna je rozmazlená a protivná, nicméně krásná, což je její jediná a největší kvalita (samozřejmě spojená s mocí a majetností, což lze u královské dcery očekávat). Pohádky ovšem v české tvorbě na sebe velmi často braly úlohu žánru, který zastupuje jiný, u nás nezpodobnitelný žánr. Podle filmového historika Pavla Tausigga tak například právě Pyšná princezna do jisté míry suplovala dobrodružné a akční filmy – viz. scéna jízdy princezny a krále na kládě. Podobně lze také v tomto filmu vysledovat ducha doby – trh s králem Miroslavem, kde lidé zpívají o tom, jak důležité je mít své řemeslo a „pracovat pro ostatní“. Nicméně zpět ke genderovým stereotypům – princezna je zdárně vychována (pomocí květiny, opět jsme u femininní charakteristiky) a přestože v závěru filmu pracuje, cestuje a jezdí na koni, v jedné z posledních scén jsme svědky a svědkyněmi toho, jak je symbolicky „polapena“ – tedy při útěku v sedle dohnána svým nastávajícím a stažena k němu na koně. A nechybí ani svatba a oslavné písně pro krále, který díky svému umínění vlastně vysvobodil celou zemi (nejen od pýchy jejich princezny, ale především také od krutovlády rádců). V této pohádce je také zajímavá mocenská pozice mezi hlavními představiteli – žena je princezna (sice dědička království, nicméně je jasné, kdo jí bude vládnout) a králem, který již jednu zemi spravuje.



Kde se naopak oproti literární předloze podařilo genderové stereotypy funkčně obrátit, je pohádka Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Libuše Šafránková představuje dívku-Popelku, kterou baví jezdit na koni a lovit zvěř v lese – v mnoha ohledech je šikovnější než nafoukaný a vlastně ne příliš zručný princ (v podání Pavla Trávníčka). Ve svém důsledku je to vlastně ona, která si prince vybere a přestože si klade podmínky, za jakých se stane jeho ženou, nakonec mu ji vlastně sama pomůže splnit – vzpomeňte na jednu ze závěrečných scén, kdy princ vlastně její hádanku neuhádne bez velké nápovědy samotné její ukladatelky. Popelka navíc nevystupuje vyloženě femininně – na ples si sice samozřejmě obleče krásné šaty a šperky a všichni v sále zkoprní nad její krásou (i kapela přestane hrát), nicméně příběh nám dává tušit, proč se do sebe vlastně mladík a dívka zamilují (setkali se totiž víckrát) – Popelka však umí lézt po stromech a v sedle se udrží lépe než princovi společníci. A když srovnáte závěrečnou scénu se zmiňovanou Pyšnou princeznou – oba snoubenci cválají vedle sebe a nakonec je to Popelka, která se dostane o notnou délku napřed – můžeme to tedy brát jako symboliku budoucího rovného partnerství a jisté neomezené svobody chytré a statečné dívky.

Kromě genderových stereoptypů je důležité zmínit se také o řadě mýtů, které se v pohádkách stále objevují a do omrzení opakují. Jedním z hlavních jsou mýty krásy a lásky (rozuměj heterosexuální). Princezna musí být krásná, a pokud není, plní to v pohádce svůj význam (ošklivé je spojováno se zlým) – dívka zoškliví za trest nebo naopak zkrásní za odměnu. Přestože se v některých případech řeší i mužská krása, povětšinou se jedná o výsadu žen. Vzpomeňte na pohádku, která je na tomto mýtu založena, tedy na Sněhurku. Zde hlavní hrdinka nejdříve musí opustit domov kvůli tomu, že ji macecha vyhodnotí jako rivalku v kráse, následně ze stejného důvodu její rukou i umírá a pak se znovu probere k životu – když ji princ (z neznámého důvodu, který by jinde než v žánru pohádky musel být vyhodnocen jako jistý druh sexuální úchylky) pro její krásu i po smrti odnáší k sobě do zámku a cestou se dočká zázraku oživení. Tato hrdinka o sobě nerozhoduje  ani v jednom jediném okamžiku – celý její „život“ (rozuměj v syžetu) je determinován její ženskou krásou.

Většinu nekorektních pohádek znáte nebo si dokážete vybavit, jako příklad si teď ukážeme ty, které můžeme z nějakého hlediska vyhodnotit jako pozoruhodné.
Je zřejmé, že příběhy se zvířátky nejsou genderově neutrální, protože zvířátka (pokud nemluvíme o quasidokumentárních cyklech typu Vydrýsek) přehrávají lidské – a tedy nutně i „mužské“ a „ženské“ role.
Podívejte se teď na jednu epizodu z nové řady příběhů o Krtkovi – vyznačují se jistou otevřeností a edukací pro nejmenší děti, tento díl má název Krtek a maminka a je něm jistým způsobem (samozřejmě ne zcela naturalisticky) zachycen porod:

http://www.youtube.com/watch?v=Ykzma3tiySw
 

Netradiční je také animovaná pohádka Vlasty Pospíšilové O Maryšce a vlčím hrádku. Všimněte si, jak jsou v ní rozvržené genderové role a charaktery jednotlivých postav:

http://www.youtube.com/watch?v=qYCJX2zMLbM
 

O přepisy pohádek se samozřejmě snaží feministky a feministi z celého světa. Jednou z nich je například pohádka O princezně v papírovém pytlíku nebo pohádky Jany Cvikové z organizace Aspekt (v případě zájmu si je můžete dohledat v knihovně). My vám teď nabídneme tři krátké animované pohádky, které nechala vyrobit nezisková organizace Gender Studies. Nutno však poznamenat, že nejsou příliš vydařené. Liší se sice od ostatních klasických pohádek tím, že je princezna aktivní a dokáže si sama poradit s drakem, černokněžníkem a obrem, nicméně používá „ženské“ zbraně – korále a vlnu na pletení. Navíc opět vyhlíží velmi femininně (má dlouhé vlasy a nosí šaty).

http://www.youtube.com/watch?v=mZy2cB0AIdQ&feature=youtu.be
 

Zde jsou povinné texty pro tento týden (pozor, jde o změnu oproti sylabu):

Bacchilega, C. An Introduction to the „Innocent Persecuted Heroine“ Fairy Tale. Western Folklore. Vol. 52, No. 1. pp. 1 – 12.
/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/Bacchilega.pdf

Messner, M. A. Bargie Girl versus Sea Monsters: Children Constructing Gender. Gender and Society. Vol. 14, No. 6. pp. 767 – 784.
/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/Barbie_versus_Monsters.pdf

Bignell, J. Writing the Child in Media Theory. The Yearbook of English Studies. Vol. 32, Children in Literature. pp. 127 – 139.
/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/Bignell.pdf

Článek Blanky Knotkové Čapkové „Ženská krása čekající na polibek aneb o Sněhurkách, princích a čarodějnicích“:
/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/gita_cerna_na_bile.pdf
 

Zde je zadání úkolu pro tento týden. Patrně tušíte, co jsme si pro Vás s kolegyní přichystaly, ale věříme, že Vás zadání bude bavit. Navíc se pro Vás úkol bude dobrou příležitostí zamyslet se nad tím, jak jste sami/y byli/y v dětství genderově socializováni/y v muže a ženy. Vaším úkolem je buď napsat vlastní genderově senzitivní pohádku, nebo se pustit do přepisu některé z klasických děl (viz. Sněhurka a další). Rozsah textu je 600-800 slov. Pokud budete pohádku přepisovat, odevzdejte v elektronické podobě také předlohu textu, se kterým jste pracovali. Termín je do půlnoci 24. dubna (pozor, jde o pět o středu), své práce vkládejte do složky Pohádky v odevzdávárně.

Dejte si s textem záležet, prosíme. Promýšlejte nejen syžet, ale také rekvizity, se kterými pracujete. Propracujte charakteristiky postav a dialogy, myslete na genderové stereotypy a mýty, s kterými se setkáte. Hodnotit budeme nejen naplnění původního záměru (dosažení genderové senzitivity), ale opět i vaši fantazii a stylistickou dovednost. Radíme vám, abyste se nepouštěli do pouhého obracení stereotypů naruby, ani abyste dané téma pouze zesměšňovali. Pamatujte na řadu normativ klasických pohádek, můžete se samozřejmě pustit i do bourání heteronormativity, pokud si troufnete. Nezapomeňte také vymyslet název pohádky, v případě možností ji můžete kupříkladu doložit ilustracemi, záleží na Vašem vlastním zvážení.


V případě dotazů se neváhejte obrátit na Ivu Baslarovou, nejlépe opět prostřednictvím diskusního fóra. Přejeme vám hodně zdaru a zábavy!

Vítejte v dalším výukovém týdnu kurzu.

V předchozích hodinách jsme naznačovaly, že genderovanost mediálních obsahů formuje řada faktorů, jejichž podobu lze rozkrývat za pomoci nejrůznějších teoretických východisek, ať už se jedná třeba o feministickou filmovou teorii, diskurzivní analýzu či politickou ekonomii médií.

Poněkud jsme přitom upozadily další klíčové složky komunikačního procesu, a to produkci a recepci mediálního sdělení. V následujícím zadání se proto více zaměříme na téma "cílové skupiny" a na to, zda a do jaké míry lze cílovou skupinu vymezenou genderovými hranicemi re-definovat. Téma mužských/ženských světů je v médiích permanentně přítomné, ať již latentně nebo explicitně; jednoduše proto, že vyhovuje mediálnímu pojetí reality: dělí svět na dvě kategorie (my/oni), přičemž obě kategorie splňují podmínky snadné rozpoznatelnosti a čitelnosti. Definice cílové skupiny jako skupiny žen/mužů pak v sobě nese předpoklad kolektivně sdílené ženské/mužské identity. Neboli, mediální obsahy takto chápanou dělbu legitimizují. Je nasnadě, že z pohledu teorie genderu se tato  legitimizace musí jevit jako problematická.

To, jakou podobu mužských a ženských identit  média pomáhají utvářet, je dlouhodobě velmi oblíbeným tématem závěrečných bakalářských či magisterských prací na FSS MU. Svého času tématu propadla i tutorka kurzu. Text "Vlasta - všechny stránky ženy" zachycuje mimo jiné snahu o marnou (a z principu nemožnou) dekonstrukci "ženské identity" v časopise Vlasta. Článek Dany Řeháčkové se pak věnuje de-konstrukci maskulinní identity a v návaznosti na studia mediální recepce klade důraz na "vyjednávání mediálních obsahů". Seznamte se s oběma texty, které definují onen symbolický prostor genderu v daném médiu/médiích. Tyto příspěvky totiž nezpochybňují dělbu cílové skupiny z hlediska politické ekonomie média na mužskou a ženskou; případné východisko nachází v aktivitě čtenáře a jeho schopnosti text dekódovat v závislosti na osobní životní situaci a zkušenosti. Problém tak převádějí do roviny individuální recepce.

Vůči tomuto "východisku" (nebo vlastně "závěru") se vymezuje Iris Marion Young ve svém konceptu seriality. Young hledá odpověď na skutečnost, že "musíme být schopni popsat ženy jako sociální kolektiv, ale zjevně se nám to nedaří bez falešného, normalizujícího a vylučujícího esencialismu". Přečtěte si překlad jejího textu "Serialita genderu: úvahy nad ženami jako sociálním kolektivem" publikovaný v časopise Sociální studia 1/2008. Zkuste se inspirovat teoretickým přístupem Iris Marion Young k otázce ženské/mužské kolektivity v podobě mediálního publika, než se pustíte do plnění úkolu.

Zadání
Vaším úkolem v následujícím týdnu bude pokusit se nejprve definovat genderovou identitu, kterou utváří konkrétní pořad veřejnoprávní televize. Tedy pokusit se nalézt a pojmenovat normu, kterou daný pořad reprodukuje.

Následně budete mít za úkol napsat glosu, tj. analytický žurnalistický útvar, v němž budete s využitím sociologické reflexe takto pojmenovanou normu kriticky reflektovat.

Toto je velmi obecný rámec zadání, nyní konkrétněji. Budete mít na výběr jeden ze dvou pořadů, který ve vysílání veřejnoprávní televize svým dramaturgickým záměrem obsaženým mj. v názvu, personálním obsazení, výběru témat oslovuje/oslovoval primárně publikum tvořené ženami; který nabízí/nabízel pohled na svět očima žen; respektive, který tak zpětně vytváří jistou "ženskou indentitu".

Prvním z nich je magazín Sama doma. Jak můžete zjistit z jeho webových stránek a ohlasů, jde o etablovaný pořad, sledovaný a oblíbený stálou diváckou skupinou; zároveň jde o formát, který je cílen na jasně genderované publikum s genderovaným poselstvím, a to i přes snahy občas pevné, esenciální kategorie překračovat - viz dramaturgický záměr pořadu (respektive něco, co se mu blíží).

Druhým je dva roky vysílaný diskuzní pořad Tah dámou, který měl nabízet komentář k aktuálnímu dění; jeho vysílání bylo ukončeno v září 2012, na internetu je vašk dostupný v archivu. Volil témata spjatá s politikou, objevuvovaly se však i diskuze ekonomické, kulturní, na téma sportu nebo samotné genderové otázky. V jeho základu je princip pozitivní diskriminace – ženy, které se méně často stávají subjekty veřejné debaty, zde dostávají prostor k vyjádření svého názoru, postoje, k prezentaci znalostí i zkušeností. Princip pozitivní diskriminace s sebou nese riziko, které kritici vyjádřili označeními  "dámská tlachárna" nebo "drbárna". Bohužel, dramaturgický záměr pořadu na jeho stránkách v současné době neobjevíte; nebo mě se to alespoň nepodařilo - určitá východiska nabízí první díl pořadu.

Pracovat budete tentokrát individuálně. Nejprve si v Přihlašování k balíkům témat/variant zvolte, zda budete sledovat Tah dámou nebo Sama doma. Přihlašovat se můžete do půlnoci 30. 4. 2012 (úterý). Poté byste měli zhlédnout nejméně tři díly vybraného pořadu; u pořadu Tah dámou prosím vyberte takové tři pořady, které uvádí vždy jedna z trojice moderátorek (tj. všechny tři vybrané díly by měla uvádět buď J. Voldánová, N. Fridrichová nebo M. Hergetová; jde o požadavek zohledňující skutečnost, že moderátorky a jejich komentátorky jsou výrazné osobnosti, což se promítá do celkového vyznění dílu a má za důsledek kolísající úroveň jednotlivých dílů). 

Poté sestavte seznam pěti charakteristik, kterými by bylo možné vystihnout identitu cílové skupiny daného pořadu. Například tvůrkyně pořadu Sama doma tvrdí, že "vychovávají generace maminek". Souhlasíte s takto definovaou cílovou skupinou? Pokud ano, vaše charakteristiky by měly zodpovědět, jaké tyto "maminky" jsou, jaké mají zájmy, schopnosti, životní cíle. Jakou ženu pořad oslovuje, tj. jakou ženskou identitu v důsledku konstruuje? Tah dámou zase otevírá svět aktuálního politického a společenského dění "očima žen". Kdo je ve světě tvořeném tímto pořadem ženou, jaké má vlastnosti, životní cíle, schopnosti, nebo třeba i jaká ideologie či feministická východiska jsou pro pořad typické?

Kategorie by měly odrážet celkové vyznění pořadu: zvolená témata, scénografii a vizáž vystupujících, zůsob komunikace - verbální i nonverbální projev, způsob vedení debaty, oslovování diváka/divačky, volbu jazykových prostředků atd. (Příklady - dichotomických - kategorií: aktivní-pasivní, rovnost-podřízenost, závislost-nezávislost, ambivalence-koherence, individualita-kolektivita; je však jen a jen na vás, nakolik zapojíte fantazii a jaké kategorie definujete, zda budou obecně analytické, nebo zda půjde o osobnější charakteristiky.) Volte však heslovité, nejlépe jednoslovné výrazy.

Na základě takto připravené "půdy" zpracujete vlastní úkol. Tím je sepsání GLOSY na téma "Jakou identitu ,ženství' reprodukuje vybraný pořad veřejnoprávní televize a nakolik je tato identita obhajitelná z poučeného pohledu sociální teorie?" Jinak řečeno, stvrzuje či nabourává pořad esenciální ženství? Umožňuje ženám realizaci v rámci svobodně zvolené kolektivity, nebo je ukotvuje ve zvnějšku definovaném (např. patriarchálním) řádu? Výše zmíněný koncept seriality můžete, ale nemusíte, využít jako klíčovou analytickou kategorii, můžete se opřít i o jiné vám známé teoretické koncepty genderu.

Téma je vymezeno složitým akademickým jazykem. Vy však tvoříte žurnalistický útvar, který bude otištěn v jednom z celostátních českých deníků (MF Dnes, Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny). Váš text by tedy měl být výstižný, srozumitelný, s jasným argumentem – pointou. Rozsah glosy je 1300–1500 znaků (s mezerami). Termín pro odevzdání je půlnoc 5. 5. 2012 (neděle).

Glosa patří spolu s úvodníkem a komentářem mezi nejčastější analytické žánry (druhou hlavní skupinou žurnalistických žánrů jsou žánry zpravodajské). Analytický útvar by měl vycházet z faktů, k nim však přidává nové informace, hledá souvislosti a fakta zobecňuje. Za základ si komentář i glosa vybírají jednu událost, tu interpretují a hodnotí. Komentář by měl vycházet z dobrého obeznámení s danou problematikou, původně šlo o jakési rozšíření, obohacení zprávy. Glosa pak bývá vymezována jako stručný komentář, narozdíl od komentáře klade mnohem větší důraz na jazykovou stránku, uplatňuje prvky sarkasmu, ironie, metafory, směřuje k pointě. Základní sdělení glosy by mělo být obsaženo již v titulku, jako určitá "červená nit" nabízející čitelné stanovisko autora/autorky.

Kritéria hodnocení
- teoretické ukotvení, odraz zvolených charakteristik v textu novinářské glosy
- jednoznačnost, srozumitelnost, čtivost
- výstižnost hlavního argumentu
- jazykové zpracování

Přeji hodně inspirace i zábavy při plnění dalšího úkolu.

Stránky pořadu Sama doma

Stránky pořadu Tah dámou

Povinná literatura:

Young, I. M: Serialita genderu: Úvahy nad ženami jako sociálním kolektivem. Sociální studia 1/2008: Genderové re-konstrukce. FSS MU Brno 2008, s.121-142.

Doporučená literatura:

Binková P.: „Vlasta, všechny stránky ženy.“ Média a realita 2000, MU Brno 2000, s. 121-144.

Řeháčková D.: „Konstruování maskulinity v časopisech životního stylu pro muže.“ Sociologický časopis,  Sociologický ústav AV ČR, Vol. 42/2006, No. 2, s. 291-306.

Charlotte Brunsdon: „Identity in Feminist Television Criticism“, In: Feminist Television Criticism, Oxford: Clarendon Press, 1997, s. 114-125.

William Body: „Amatér, hospodyňka a prodejna. Propagace poválečné americké televize.“ Iluminace, Praha: Národní filmových archiv, 4/2005, s. 27-38.

Tento týden tutoruje Pavlína Binková. S vašimi dotazy se na mě prosím opět obracejte nejlépe v diskusním fóru.

  ↵

Vážení/é a milé/í studující,

vítejte v poslední hodině e-learningového kurzu Gender v mediální praxi. Tentokrát se budeme věnovat tzv. mýtu krásy a fat studies, tedy studiím tloušťky.
Toto téma patří neodmyslitelně k nahlížení médií z genderového aspektu, patří mezi jedno z nejmarkantnějších a zároveň také nejlépe sledovatelných.

 

Tím, že dotazník poctivě a podrobně vyplníte, nám poskytnete cennou zpětnou vazbu, což bude zase ocenění pro nás.

Hodnocení vám zapíšeme až poté, co od vás dostaneme vyplněný dotazník - je to váš poslední úkol.

Abyste si byly/i jisté/í, že můžete skutečně bez obav napsat, co si o kurzu myslíte, odevzdejte dotazník až poté, co budete mít ve svých poznámkových blocích zapsané poslední úkoly - tehdy již budete vědět, na čem jste, nemusíte mít tedy obavu, že by vaše upřímnost mohla nějakým způsobem ovlivnit naše rozhodování.

Děkujeme vám za spolupráci a přejeme vám hodně štěstí v dalším studiu či v profesním životě, kde už zajisté nesundáte genderové brýle.

Hezký den vám všem.

Iva Baslarová, Pavlína Binková