Vítám Vás nad dalším tématickým blokem.

Vaším úkolem v následujících dvou týdnech bude v teoretické rovině nahlédnout, jaké politické, ekonomické a organizační (strukturní) faktory ovlivňují výslednou podobu mediálních obsahů, především zpravodajství a publicistiku; v našem případě navíc z genderového hlediska. V praktické rovině se pak pokusíme najít klíč k tomu, jak zpravodajské či publicistické žánry kriticky a poučeně "číst" pomocí nástrojů analýzy mediálních obsahů, konkrétně pomocí analýzy diskurzů.
Povinná literatura: Gaye Tuchman: „Women’s Depiction by Mass Media“. Signs, 4 (3), 1979, s. 528-542.

Tutorkou tohoto týdne je Pavlína Binková.
Termíny: Do 17. 3. se přihlásit k plnění úkolu; do 27. 3. vypracovat mediální rešerši.
Práce je tentokrát individuální.

Jednou z důležitých tradic mediálního výzkumu je tradice ozančená jako „politická ekonomie médií“. K teoretikům-zakladatelům této tradice patří Edward S. Herman a Noam Chomsky, kteří v knize Manufacturing Consent (1988) definují pět základních filtrů omezujících svobodu komunikace. Jsou jimi: 1) velikost, vlastnická struktura a prozisková orientace masových médií; 2) tlaky zadavatelů reklam (komercionalizace a komodifikace médií); 3) zdrojování mediálního zpravodajství (přístup k informacím, agenda setting apod.); 4) institucionální a zájmová kritika či nátlak; 5) ideologický kontext, v němž se daná společnost v daný čas ocitá (v případě popisovaném Hermanem a Chomskym – USA reaganovské éry – pak antikomunismus a antiterorismus) (citováno dle V. Kouřil: „Jak se vyrábí souhlas v USA“; podrobněji o propaganda modelu též V. Kouřil: „Předpoklady liberálního dorozumívání: Model propagandy E. S. Hermana a N. Chomského“, in Média a realita 04, FSS MU 2003). Uvedený model pěti "filtrů" či "bran" je poplatný době a místu jeho vzniku, i v současnosti však slouží jako vhodné východisko zkoumání (limitů) mediálních obsahů.

Herman a Chomsky poukazují ve svém textu na silné vlivy politických a ekonomických elit v průběhu utváření zpravodajství. Na tento aspekt upozorňují i další autoři a autorky zabývající se systémem redakční práce či analýzou procesu nastolování mediální agendy (tzv. agenda setting: stručná definice termínu viz např. heslář Revue pro média, "určování agendy"). Vedle poukazu na ideologické motivace vzniku mediální reality (podsouvání témat a obsahů ze strany politiků či vlivných firem) má ovšem na mediální obsahy podle kritiků Hermana a Chomského vliv také stereotypizace (další definice viz heslář RPM), rutinizace a organizace redakční práce; to co lze kritickým jazykem označit za „profesionální ideologii žurnalistiky“ či „technikalizaci redakční práce“, mnohdy pak skrývané pod imperativy „odpovědnosti“, „vyváženosti“ či „profesionality“ novinářů/ek (viz V. Kouřil 2003: 167).

Zkoumáním podmínek vzniku mediálních textů, se systematicky zabývala také Gaye Tuchman. Její článek věnovaný „obrazu žen v médiích“ je povinnou četbou na tuto hodinu. Jde o klasický text, opět poplatný době vzniku (rok 1979), jenž však zároveň obsahuje mnohá východiska i dnes užitečná pro pochopení systému mediální produkce. Byl uveřejněn v časopise Signs, jenž vedle Screenu, Media, Culture and Society či Camery Obscury tvořil jednu z hlavních platforem postupné reflexe genderových témat v oblasti médií. Přečtěte si uvedený text a zaměřte se přitom na následující:

Vůči jaké tradici se Tuchmann vymezuje a kým je tato reprezentována?
Jaké uvádí pozitivní příklady výzkumu médií z pozic feminismu? V čem spočívají?
V čem spočívá její kritika mimézis a jak chápete tento pojem?
Jaký je její názor na rovnítko: více žen v mediálních organizacích = spravedlivější status žen ve společnosti?
Jaké jsou její poznámky/tvrzení týkající se politické ekonomie médií? Které z pěti uvedených filtrů zmiňuje jako klíčové?

Pokud jste se dostali až sem, pokuste se pak pro sebe shrnout:
- autorčina východiska
- nabízená řešení.

Po stručném teoretickém úvodu do problematiky se ovšem pojďme podívat na praxi „symbolické anihilace žen“ či „stereotypizace mužů“ na mediální scéně České republiky. Jaké místo ve světě mediálně re-cyklovaných informací má termín "gender"? Jakými kanály je instutuce genderu medializovaná? Je referování o genderu genederově korektní? Jaké hlavní hodnoty obsahuje?

Ve vztahu ke genderu je pak v návaznosti na předchozí naším úkolem se ptát: Proč se některá (genderová) témata prosazují v médiích lépe a jiná hůře? Jaké faktory vstupují/mohou vstupovat do tohoto procesu? Jaký vliv mohou mít sami novináři a novinářky? Kdo je gatekeeperem, jenž má „právo“ iniciovat mediální/veřejnou debatu? Čím je dána přetrvávající sterotypizace a schematizace informování o genderových tématech? Nebo – existují též alternativní prostory, posunující mediální diskurz definující gender?

Zadání úkolu

Přidanou hodnotou tohoto úkolu byla v minulých letech práce s databází Anopress, do které mají studující Masarykovy university volný přístup. V letošním roce je však tato databáze zatím nedostupná, protože nebyly dosud dojednány podmínky spolupráce mezi universitou a společností; přístup do databáze tedy v tuto chvíli není možný a nelze určit, kdy a jak bude dojednán. Díky přístupu do databáze si v předchozích letech Vaši kolegové a kolegyně sami dohledávali vzorek mediálních texů, s nímž následně pracovali. Tento krok bude v letošním roce chybět. Přesto bych Vás chtěla na existenci Anopressu upozornit: tato společnost (podobně jako některé další, např. Newton Media IT) poskytuje službu mediálního monitoringu. Databáze obsahuje aktuální full-textové informace nejen z českých novin a časopisů, ale i přepisy rozhlasového a televizního vysíláni. Celkem je monitorováno přes 1 700 zdrojů a tento počet se stále zvyšuje (loni to bylo například "jen" 1 500). Dostupné jsou nejen čerstvé informace (denně aktualizované), ale i retrospektiva sahající – podle typu dokumentu – až do roku 1996. Pokud jste databázi neznali či dosud nepoužívali, možná ji využijete v budoucnu.

V letošním roce máte tedy již zvolený vzorek textů, Vaším úkolem bude poskytnout jeho díčí interpretaci.

Jakou reprezentaci genderu poskytl v posledních čtyřech letech názorový týdeník Respekt?

Metodologickým základem je výběr vzorku. Protože jde o cvičení, byl výběr proveden podle jednoduchého klíče. Hodnotili jsem všechny texty týdeníku Respekt, v nichž se v daných letech při hledání v archivu časopisu dostupném na internetu objevilo slovo „gender“. Pro analýzu jsme pak zvolili pouze texty, v nichž instituce genderu přestavovala hlavní nebo jedno z hlavních témat – tedy při důkladném pročtení textu se ukázalo, že článek pojednává o konstrukci mužství/ženství ve společnosti. Jde o významné zúžení celkového vzorku; ospravedlnitelné opět cvičným terénem kurzu. (Pokud bychom totiž opravdu usilovali o to, zodpovědět otázku v podnadpisu, museli bychom projít všechny texty časopisu, protože "gender" může být tematizován i implicitně, bez užití samotného termínu; nebo přinejmenším provést výběr relevantních klíčových slov; například při zadání slova "pohlaví" se v daném období objeví 345 výchozích textů místo 50 textů s tématem "genderu".) V období 1. 1. 2008 do 31. 12. 2012 jsme dohledali celkem 50 textů, v nichž se objevuje termín „gender“, po přečtení všech článků se jako relevantní pro analýzu ukázalo 19 textů. Přehled počtu textů v jednotlivých letech ukazuje tabulka.

Rok	Počet článků
2012	3
2011	3
2010	3
2009	3
2008	6

Takto vytříděná data by bylo možné dále zpracovávat metodologií kvantitativní či kvalitativní analýzy. Vzhledem k velikosti vzorku, s nímž pracujeme, jednoznačně volíme analýzu kvalitativní: vzorek o počtu textů nižším než například 500 nemá statistickou výpovědní hodnotu; lze ho ovšem velmi dobře vyhodnotit  za pomoci sémiotického rozboru významů či, s širším zacílením, pomocí diskurzivní analýzy; zde může být nižší počet textů naopak výhodou. Seznámení s metodou analýzy diskurzů bude náplní zadání následujících dvou týdnů.

Přečtěte si nyní texty časopisu Respekt vstupující do analýzy. Články jsem do formátu wodr převzala z internetové verze, včetně fotografií/obrázků, které mají pro kvalitatitvní analýzu často také velmi důležitý význam.

Zamyslete se nad tím, jaký obraz "genderu" časopis podává (viz například výše). Dělejte si při čtení jednotlivých textů poznámky; zapiště (minimálně) 5 klíčových charakteristik, postřehů, apod., které Vás při čtení napadají. Nemusí jít o souvislé myšlenky; spíše o jakousi "mapu" mediáního terénu, který se před Vámi z textů vynořuje.

Do čtvrtka 14. 3. se v interaktivní osnově objeví plné zadání úkolu. Budete pak mít dílčí možnost konfrontovat spontánní promýšlení tématu s jasněji vymezeným analytickým postupem; přičemž součástí výstupu bude odevzdat i Vaše uvodní poznámky.

Další doporučená literatura pro tuto chvíli:

S. Craig Watkins, Rana A. Emerson: „Feminist Media Criticism and Feminist Media Practices“, Annals of American Academy of Political and Social Science, Vol. 571, 2000, s. 151-166.

RPM 9/2004