vítejte v další hodině kurzu Gender v mediální praxi, v níž vás čeká další praktické cvičení, v němž napíšete svou (dost možná první) genderově senzitivní filmovou recenzi. Zúročíte tak teoretické poznatky z předchozích hodin a zároveň budete moci své nově získané vědomosti aplikovat do procesu své vlastní tvorby.

Nejprve si ale společně uděláme výlet na českou mediální scénu a podíváme se, jakým způsobem novináři a novinářky pracují (či nepracují) s genderovým hlediskem recenzovaných filmů.

 

 

Každý narativní film lze číst také z genderové perspektivy, liší se tak pouze mírou relevance. Nechceme v žádném případě tvrdit, že genderové hledisko je u každého filmu tím nejdůležitějším, na druhou stranu však řada recenzentů a recenzentek tento fakt zkrátka podceňuje nebo zcela zanedbává. Řada z nich zcela běžně pracuje s genderovými stereotypy a napomá tak jejich reprodukci. Jiné se genderové perspektivě naprosto vyhýbají, byť se nabízí jako jedno ze základních východisek. Příkladem může být letošní premiéra debutu režisérky Miry Fornay Lištičky. Snímek vypráví příběh dvou slovenských sester, které se vypravily hledat své štěstí do irského Dublinu. Jejich představa je velmi podobná: najít si vhodného muže, který by je dokázal zabezpečit a postaral by se o ně. Film dále tematizuje fenomén žen ze střední a východní Evropy, pracujících jako au-pair v západních zemích. Přestože se zde tedy genderová optika nabízí jako významný analytický nástroj, recenzentky a recenzenti ho opomíjí. Ukážeme si to na dvou příkladech:

 

 

 

iDnes.cz, Mirka Spáčilová:

kultura.idnes.cz/listicky-vyvolavaji-otazky-bohuzel-pouze-ty-nechtene-p1f-/filmvideo.asp

Cinema, Ivan Hladík:

www.cinemamagazine.cz/recenze/31072/listicky
 

 

V další recenzi je tomu naopak, genderové čtení je zde základním východiskem pro analýzu filmu:

Cinepur, Iva Baslarová:

 auth/el/1423/jaro2010/GEN133/um/Listicky-Baslarova.doc

 
 

Některé z recenzí jsou z hlediska genderového čtení rozpolcené - do jisté míry s ním pracují, ale to důležité opomíjí. Jako příklad nám poslouží recenze animovaného snímku Princezna a žabák. Jiří Flígl kupříkladu ve svém textu zmiňuje, pro jaké publikum je snímek primárně určen (dívky) a upozorňuje na to, jak jsou genderové stereotypy maskovány zdánlivou dějovou invencí. Přesto se však dál genderovým aspektem nezabývá, byť by mohl - tradiční téma a zdánlivě novátorské zpracování k tomu přímo vybízí.

 

Aktuálně.cz, Jiří Flígl:

 

 

 

Markéta Jirková v Lidových novinách pracuje především s faktem, že disneyovskou princeznou je vůbec poprvé v historii Afroameričanka, zabývá se tedy primárně etnicitou. Byť se zlehka dotýká i genderových aspektů, v zásadě je pomíjí:
 

Lidovky.cz, Markéta Jirková:

 

 
Míra vnímání genderových aspektů se tedy u "angažovaných" autorů a autorek výrazně liší. Přečtěte si například rezenci Kamila Fily, který se v genderové problematice částečně věnuje a dokonce ji zmiňuje v titulku článku:

 

Aktuálně.cz, Kamil Fila:

Bohužel těch, kteří/ré by se genderové analýze filmových děl věnovali/y, je stále velmi málo. Zajisté to není proto, že by toto téma nebylo hodné zájmu médií, ale protože zkrátka chybí genderově zcitlivělí/é publicistky/i. V následující recenzi můžete kromě genderové optiky odhalit také queer čtení filmového díla, o němž se více dozvíte v níže umístěném textu, doplněném vybranými články.

 

Cinepur, Iva Baslarová:

 

 

Queer čtení a psaní
 

Dalším z důležitých aspektů filmové kritiky je takzvané queer čtení. To lze aplikovat na řadu narativních filmů, pracujících s tradiční heterosexuální maticí. Lesby a gayové neměli a v současnosti stále nemají tolik identifikačních vzorců v případě vztahových modelů jako heterosexuální publikum, proto na film uplatňovali proces tzv. queer čtení. Velmi citované je kupříkladu vnímání Ripleyové (Sigourney Weaver) v sérii filmů Vetřelec. Weaver fungovala současně jako erotická ikona pro lesbické i pro heterosexuální publikum (tedy jeho „mužskou“ část). Nejvíce pak ve snímku Vetřelec – Vzkříšení byl vztah replikantky Ripleyové a kyborgyně ztvárněné Winonou Ryder lesbickým publikem vnímán jako lesbický vztah. Queer čtení působí subverzivně v rámci dominantního řádu, viz recenze s queer čtením Pirátů z Karibiku: Prokletí Černé perly z pera Kamila Fily, uveřejněná v deníku festivalu Mezipatra (nutno poznamenat, že zařazení tohoto filmu právě na festival filmů s gay a lesbickou tematikou vyvolalo velkou nevoli mezi heterosexuálními diváky a divačkami, kteří nedokázali pochopit, proč se snímek právě na tomto druhu festivalu objevil):

 

 

 

Jako další příklad kvalitního queer čtení filmu, který byl tentokrát autorkou zcela úmyslně natočen jako g/l/b/t motivovaný, uvádíme recenzi Jindřišky Bláhové pro festivalový deník Meziřady:

http://is.muni.cz/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/Nalodte_se.doc

 

Více o queer čtení a o českém queer filmu si můžete přečíst zde:

 

 

 

 

Bylo by naivní domnívat se či tvrdit, že filmová kritička/kritik musí být především objektivní. Recenzí se snažíme zprostředkovat naše přemýšlení o filmu, rozkrýt pro nás zašifrovaná poselství, kódovat řeč tvůrce/tvůrkyně, sledovat formální zpracování a zařazovat ho do našeho kontextu čtení filmového díla a nazírání světa. Filmová recenze je tedy do jisté míry subjektivní a velmi vypovídá nejen o recenzovaném snímku, ale i o samotné/m recenzentce/recenzentovi.

Důležité je však udržet si patřičný odstup, který nechává divačkám a divákům prostor pro vlastní přemýšlení a vlastní interpretaci. Přestože si tedy sedáte k počítači s představou o tom, jaký máte na film názor a zda se vám spíše „líbil“ nebo spíše „nelíbil“ (známe přeci tu snadnou otázku: Tak jak se ti to líbilo?), měli byste pamatovat na to, že vašim úkolem není snímek pouze oslavovat či naopak zavrhnout. Mějte na mysli, že zastáváte tzv. „pozici prázdného křesla“, kdy se snažíte k negativům hledat pozitiva a naopak. Práce recenzentek a recenzentů je totiž stále „servisní“ – vaším úkolem není intelektuálně exhibovat (vhodnější by byl možná termín intelektuálně masturbovat), ale nabídnout kvalitní analýzu filmu, která čtenářům a čtenářkám umožní začít o snímku dále přemýšlet a pouštět se do vlastních analýz.

Proto by také většina recenzí neměla být psána „ich-formou“, tedy v první osobě jednotného čísla. Porušit toto pravidlo si můžete dovolit, pokud zastáváte skutečně „krajní“, tedy velmi osobní názor, s nímž se většina čtenářek či čtenářů nemusí ztotožňovat či který by pro ně v tomto kontextu mohl být silně rušivý.

Nebojte se toho, že nejste filmové teoretičky, které nemají dostatečný background v podobě znalostí filmových teorií a formálního zpracování, filmové řeči. Vaše pozice je nyní jasná – jste genderové expertky a experti, kteří filmy nazírají především genderovou optikou. Proto jsme pro vás vybraly snímky, u kterých to bude poměrně snadné... Vybírejte pouze z uvedeného seznamu, prosím.

 

 

Letos jsme na seznam zařadily novinky, které jste už jistě viděly/i nebo je můžete v průběhu týdne zhlédnout v kinech a dva "starší" tituly. Důvod je jednoduchý - všechny velmi provokují k genderovému rozboru, proto by pro vás nemělo být těžké se do něj pustit.

Doporučujeme vám nechat si od filmu den dva odstup a přemýšlet o něm, než se pustíte do psaní. V průběhu sledování je také vhodné dělat si poznámky a při psaní recenze "rešeršovat" na internetu.

A ještě něco – nebojte se být vtipné/í a invenční, užívat neotřelé metafory, využívat svých odborných znalostí. Budeme hodnotit také stylistickou úroveň textu, který odevzdáte jako svou (možná první) filmovou recenzi.

www.cinepur.cz/article.php


Zadání úkolu

Rozsah: 600 – 800 slov

Nezapomeňte také vymyslet odpovídající titulek a uvést jím recenzi, stejně tak své dílo podepište a identifikujte se (např. autorka je studentkou genderových studií a sociologie).

Své práce vkládejte do Odevzdávárny, složky s názvem Recenze, a to nejpozději do půlnoci 7. dubna. Za každý další promeškaný den (počítáno od půlnoci) vám bude strženo pět bodů. V následujícím týdnu pak budete hodnotit jednu recenzi své/ho spolustudující/ho (tedy vlastně recenzovat recenzi, opět bude hlavním kritériem genderová optika).

 

Gmiterková, Šárka. Spodní tóny Pianistky. UK Praha, semestrální práce.
http://is.muni.cz/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/Pianistka.doc

 

Hanáková, Petra. Cesty Jane Campionové. Cinepur č. 16.
www.cinepur.cz/article.php

 

Děcká, Eliška. Miluji svou dívku, miluji svou zem. Cinepur č. 43, leden 2006.
http://is.muni.cz/auth/el/1423/jaro2012/GEN533/um/31567557/elizabethtown.doc

 

Baslarová, Iva. Značka: Sex ve městě. Týdeník A2, č. 29/08.
www.advojka.cz/archiv/2008/29/znacka-sex-ve-meste

 

Přejeme vám týden plný tvůrčí inspirace a všedních i nevšedních genderových filmových zážitků!