Charakteristika a hodnocení krajiny
2. cvičení - HEN, FSS MUNI


1. Úvod
•Jarní kvítí (S. K. Neuman)
•
„Sedmikrásky, jaterníky,
•bílé, žluté sasanky,
•petrklíče, koniklece,
•plicník, blatouch, fialky
•od poupat je pozoruji,
•doufám, čekám, miluji,
•až je toho náhle všude
•plná stráň a plný les.
•Dnem a nocí silná vášeň
•tvoří, plodí bez hluku-
•každý den se znovu zpíjím
•do sladkého šílenství, …“
•VESELSKÁ LADA
•
•Ó, hlohu, ty křivokališný obře,
•ty večerní stíne, když páchneš,
•povstalče šálivých větví,
•jsi ukrutný prastrýc
•s nemožnými kolci,
•pozval ses na večeři,
•která se podává
•jako studený květnový talíř,
•s myšími okraji
•a předloňskou slámou
•na popraskání huby!
•„Mami, co to tam tlustě stojí?“
•„Ale nic, ty má pastičko na prosík.
•To je jenom duch mosazné trávy,
•věštec nočních tkání,
•rozmazaný knížepán z meze psích fialí!“

2. Základní údaje o území
•Umístění – region, kraj, katastrální území
•Poloha – orientační mapka 1: 50 000, rozloha
•Hranice – přirozené, umělé, blízkost většího města
•Nadmořská výška – rozsah
•Popis prací v terénu
•ZCHÚ, přírodní park, biosférická rezervace, součást ÚSES apod.

situačka ruzice



Typologické členění krajiny
•Cíl – vymezit typy (řady) územně nesouvislých segmentů krajiny, které se v krajině opakují, mají
obdobné ekologické podmínky, jimž odpovídá relativně podobná biota
•Informace o určitých vlastnostech ekotopu a biocenózy
•Informace o určitých možnostech využití a způsobů péče
•Opakovatelnost
•Lesní typ, biochora, STG, svaz

Individuální členění krajiny
•Cíl – vystihnout souvislé, z určitého hlediska relativně homogenní celky lišící se do určité míry
složením bioty
•Jedinečnost, neopakovatelnost území
•Biogeografická provincie (5.105–106 km2)
•Biogeografická podprovincie (105 km2)
•Biogeografický region – bioregion (102-103 km2)
•PLO

3. Charakteristika širších územních vztahů a přírodních poměrů
•3.1 BIOGEOGRAFICKÝ REGION
•Začlenění do biogeografického regionu (Culek, 1996), stručný popis (rozloha, členění PF, reliéf,
typické rostlinné formace) – členění individuální
•3.2 TYPY BIOCHOR
•Vyšší typologická (opakovatelná) jednotka (nižší jednotka STG)
•V rámci jednoho bioregionu zpravidla 5-12 typů biochor (Culek, 2003)
•Mapový server AOPK ČR (http://mapy.nature.cz/)

bioregiony
Bioregiony (90)





lo_cis0
Přírodní lesní oblasti (41)


8289b http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8294b.gif http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8294b.gif
http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8294b.gif http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8294b.gif
http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8295b.gif http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8295b.gif
http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8295b.gif http://www.ckrumlov.cz/obr/atlas/8295b.gif
Fytogeografické členění ČR (Slavík 1987) – současný rostlinný pokryv

PŘÍRODNÍ POMĚRY
1.GEOMORFOLOGIE
•systém: Hercynský
•subsystém: Herynské pohoří
•provincie: Česká Vysočina
•subprovincie: Šumavská
•oblast: Šumavská hornatina
•celek: Novohradské podhůří
•podcelek: Stropnická pahorkatina
•okrsek: Strážkovická pahorkatina

800px-CZE_geomorf






PŘÍRODNÍ POMĚRY
•2. GEOLOGIE
üStručný popis v rámci bioregionu (Culek, 1996)
üKonkrétní popis matečné horniny v zájmovém území (geologické mapy na www.geology.cz, papírová
podoba)
üEdice chráněná území ČR  (AOPK ČR, Ekocentrum Brno)
ühttp://mapy.geology.cz/website/geoinfo/
•

CAO9Y7CT legenda_aims



PŘÍRODNÍ POMĚRY
•3. KLIMATICKÉ POMĚRY
üZařazení území dle klimatické rajonizace ČR (Quitt)
üZákladní klimatické charakteristiky – prům.teplota, srážky, mrazové dny,…
üZdroje:
•Atlas podnebí České Republiky 1901 – 1950. ČHMÚ, Praha
•Atlas podnebí Česka 1961 – 2000. ČHMÚ, UP Olomouc, MŽP, Praha. 2005
•http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Atmospheric conditions&keywordList=inspire
•
•
•

mapa.jpg, 319 kB
Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v
Brně, 73 s.

TEPLÁ
MÍRNĚ TEPLÁ
CHLADNÁ
T2
T4
MT2
MT3
MT4
MT5
MT7
MT9
MT10
MT11
CH4
CH6
CH7
oranžová
červená
khaki
tmavě zelená
olivová
zelená
světle zelená
světle žlutá
žlutá
okrová
šedá
modrá
světle modrá
LetD
50-60
60-70
20-30
30-40
40-50
0-20
10-30
HVO
160-170
170-180
140-160
120-140
140-160
80-120
120-140
MD
100-110
110-130
130-160
110-130
130-140
110-130
160-180
140-160
LD
30-40
40-50
30-40
60-70
50-60
°C I
-2 - -3
-3 - -4
-2 - -3
-4 - -5
-2 - -3
-3 - -4
-2 - -3
-6 - -7
-4 - -5
-3 - -4
°C IV
8-9
9-10
6-7
7-8
2-4
4-6
°C VII
18-19
19-20
16-17
17-18
12-14
14-15
15-16
°C X
7-9
9-10
6-7
7-8
4-5
5-6
6-7
s³1mm
90-100
80-90
120-130
110-120
100-120
90-100
120-140
140-160
120-130
s VO
350-400
300-350
450-500
350-450
400-450
350-400
600-700
500-600
s VZ
200-300
250-300
200-250
400-500
350-400
sp
40-50
80-100
60-100
60-80
60-100
60-80
50-60
140-160
120-140
100-120
o>0,8
120-140
110-120
150-160
120-150
150-160
120-150
130-150
150-160
o<0,2
40-50
50-60
40-50
50-60
40-50
30-40
40-50
Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta (Quitt 1971)


I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
teplota [ºC]
-2,9
-1,6
2,7
7,6
12,6
15,2
17,2
16,5
13,2
8,3
3,1
-0,9
srážky [mm]
36
26
38
43
64
71
78
78
52
54
47
39

PŘÍRODNÍ POMĚRY
•4. HYDROLOGICKÉ POMĚRY
üCharakteristika povodí – plocha, délka, pramen, průtok, významné toky
üPramenné vývěry, léčivé prameny, PHO,…
üZdroje:
•VLČEK, V. Vodní toky a nádrže, Praha, 1984.
•www.chmi.cz – český hydrometeorologický ústav, sekce hydrologie
•http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=00 – VÚV T.G.M., v.v.i. (hydroekologický informační systém)
•

PŘÍRODNÍ POMĚRY
•5. PEDOLOGICKÉ FAKTORY
üStručný popis půdních typů v rámci bioregionu (event. PLO)
üDetailnější studie půdních typů v zájmovém území, jejich charakteristika, zrnitost, půdní druhy,
BPEJ,..
üZdroje:
•Půdní mapy ČR 1:50 000 (Česká geologická služba, geoportal INSPIRE)
•http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Soil&keywordList=inspire
•Tomášek, M. Půdy České republiky, Praha: Český geologický ústav, 2 000, 68 s., ISBN 80-7075-403-6.

8



PŘÍRODNÍ POMĚRY
•6. BIOTA
üCharakteristika rostlinné a živočišné složky v rámci bioregionu – stručně!!
üPopis druhů R a Ž přímo v zájmovém území (typické, zvláštnosti, chráněné)
üZdroje:
•CULEK, M. et al. Biogeografické členění ČR, Praha: Enigma, 1996.
•ALBRECHT, J. Chráněné území České republiky – Českobudějovicko, Praha: AOPK ČR a Ekocentrum Brno,
2003.
•

str str knihy
üPřírodní podmínky regionu
üVliv osídlení na vývoj krajiny a historii ochrany přírody
üPodrobná charakteristika o chráněné přírodě v okresech, národních parcích a CHKO
üPopisy jednotlivých maloplošných zvláště chráněných území, přírodních parků a památných stromů
üFotografie, množství digitalizovaných map a leteckých snímků
üPodrobná bibliografie, rejstříky chráněných území, botanických a zoologických jmen (českých
i latinských), místopisných názvů i rejstřík neživé přírody
Edice „Chráněná území ČR“ (2000-2008)

4. Přehled a charakteristika typů biotopů
•Tvoří součást „biogeografické diferenciace krajiny
•v geobiocenologickém pojetí“ (Buček, Lacina 2007).
•Jednotlivé metodické kroky:
•1. Diferenciace potenciálního (přírodního) stavu geobiocenóz
•2. Diferenciace současného stavu geobiocenóz (typy biotopů)
•3. Kategorizace současných geobiocenóz dle intenzity antropického ovlivnění
•4. Kategorizace současných geobiocenóz dle stupně ekologické stability
•5. Diferenciace území z hlediska ochrany a tvorby krajiny včetně vymezení ekologicky významných
segmentů krajiny (EVSK)
•

4. Přehled a stručná charakteristika typů biotopů
•Hodnocení současného stavu vegetační složky geobiocenóz
•Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické vlastnosti, intenzita antropického vlivu
na vegetaci
•2 stupně mapování:
üMAPOVÁNÍ KRAJINY
üMAPOVÁNÍ FYTOCENÓZ
•

4. Přehled a charakteristika typů biotopů
•Postup prací:
A.Zmapování současného stavu vegetace (typů biotopů) vybraného zájmového území dle metodiky
Vondrušková a kol. (1994) + stručná charakteristika
B.Zařazení zjištěných typů biotopů dle Katalogu biotopů ČR (2001)
•Př. Biotop: T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd (Acidophilous grassland on shallow soils)
•Aktuální vegetace: 42.1 Louky přírodě blízké, extenzivní, s významným podílem přirozených druhů
•

4. Přehled a charakteristika typů biotopů
•Cíl – vylišit plochy s různým druhem a intenzitou antropogenních faktorů, jejichž důsledkem jsou
rozdíly v druhovém složení, struktuře a ekologických vlastnostech přítomných společenstev
•Základní výstup – vymezení relativně ekologicky stabilních společenstev - EVSK

5. Přehled a charakteristika EVSK a VHP
•EVSK = základ „kostry ekologické stability“
•Základní podklad pro zpracování návrhu ÚSES
•Mapujeme tedy SOUČASNÝ STAV!!!!
•Rostlinná společenstva – nejzřetelnější a nejsnáze rozlišitelný indikátor stavu ekosystémů
•

6. Přehled a charakteristika EVSK a VHP
•Významné historické prvky – příklady:
studankahubertolsany mokrad Smírčí kříž 1792 Zobrazit obrázek v plné velikosti 015308_05_042046

1_5a5f7e96b9fac544c6cc504e3febc787



RÚSES Plzeňského kraje - ukázka mapového listu Výřez z dokumentace ÚSES









6. Návrh zásad trvale udržitelného využití krajiny
•…“- stráně a suťová pole jsou pro zemědělskou produkci bez významu. Ani lesní hospodářství
neslibuje zisky. Jsem budoucím vlastníkem lesa v této lokalitě a vím, že dřevo z něj je sukovité,
prohnilé a často se nedá prodat ani jako palivo. Doporučuji ponechání lesů na stráních Suchého
žlebu jejich samostatnému vývoji. To předpokládá jejich odkup státem a začlenění do rezervace
MK-střed.
•- za velice cenné a neprávem opomíjené bych označil ostrůvky teplomilných a pastevních rostlinných
společenstev, které se uchovaly na několika ze skalnatých ostrohů, zejména pak v lokalitě Palouček
a vytvoření maloplošného chráněného území. V rámci ochrany genofondu bych doporučoval pravidelné
odstraňování náletových dřevin. Dále bych uvažoval o odstranění borovicového lesa západně od
Paloučku a rozšíření lokality.
•- z areálu Kozí horka navrhuji udělat maloplošné chráněné území teplomilných cévnatých rostlin.
Případně bych uvažoval o pastvě koz, která by zajistila udržení jalovcové louky….“

7. Závěr
8. Summary
•Závěr
•Na základě terénního šetření bylo vymapováno 23 různých typů aktuální vegetace a 14 skupin typů
geobiocénů. V současnosti na lokalitě převažuje se 190 ha orná půda, nemalou část zaujímá zástavba
(téměř 90ha). Lesy ovšem tvoří také významnou součást území (asi 160 ha) a téměř z poloviny jsou
dokonce tvořeny přírodě blízkými až přírodními porosty. Ze skupin typů geobiocénů převládá
s rozlohou přes 200ha STG 2BD3 – lipové bukové doubravy, nacházející se zejména na planině nad
městem, kde jsou v současnosti pole. Na základě srovnání současné a potenciální vegetace byla
vyhodnocena kostra ekologické stability a navržena ekologická síť, která z velké části tuto kostru
využívá, bylo ovšem navrženo i její doplnění.
•Summary
•This work deals with mapping and evaluating of contenporary vegetation based on the Vondrušková
metology and with evaluating the potential vegetation based on typological analyse based on Buček
and Lacina geobiocenological classification system. The dominant geobiocenological type group is
2BD3 – Fagi-querceta typica. At present crable land and built-up spaces prevail in the investigated
area, large part is also occupied by woodland, partly in natural condition. The ecological
stability skeleton was established on this mapping and this skeleton was used for construction of
the ecological network. Besides, two new habitat coridors were designed.
•

9. Literatura a prameny
•CULEK M. a kol.: Biogeografické členění České republiky. II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR, 2005. 589 s.
•CULEK M. a kol.: Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 2004.
•CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (eds.): Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k
evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. 304
s.
•KOKOLIA V.: Slovník grafiky 2. (dostupné na http://www.kokolia.eu/grafika2/slovnik-gr2)
•MACKOVČIN P. (eds.): Brněnsko: chráněná území ČR. IX. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny,
2007. 932 s.
http://generator.citace.com/

DĚKUJI ZA POZORNOST…