Výstupy ze väcch lěžcbnich vrtů sc obvykle vedou do jednoho sběrného potrubiH které ústi do scpar&toru, kde sc odděluje plyn od kapalin Plyn sc zkomprimuje a vysuší (nejčastěji ábšóipd vňdy v Uietylenglykúlu} rtt požadůvartuu úroveň. ŕľáiit plynu ie obvykle vrací do jedtiutlivýoli tržních vrtů pro ponurú lézby plynovým hfiem, prebytky plyrui se exportuji plynovodem nebo se skladuji v tlakovém plynojemu odkud se exportuji pomoci tankerů. Na některých plošinách (zatím jen zřídka) sc plyn před exportem tankery zkapalníme. Kapalná Jajfc zc separátom plynu se ohřeje v ohřívači, aby se usnadnil" tnldrkiH vody od ropy \ kapalinovém separátom (ohřívače se nepoužívají, pokud se ľeí i lehká ropa s vyĚsí teplotou;. Pokud je to treba, zbavuje se ropa další častí vody a anorganických soli v elektrostatických udsolovačích. Ochlazená ropa se buď sklady v nádrži na ropné plů&inř. odkud se periodicky pomocí tankerů dopravuje do nádrži umístěných na pobřeží, nebo se do těchto pobřežních nádrži dopni v uje ropovodem. Voda. která jie- odpouští ze separátoru a odsolovace. se v sedimentační tiidíži nebo hydrt»cyk}onccli zbavuje písku a jiných tuhých částic Před vypouštěním do nade nebo ukládáním zpít do vrtu (těžba zavodňováním) sc voda odplynnjc a případně v bvťLrocyklooectt zbavuje stfieňých uhlovodíků tak, aby splňovala ekologické limity pio vypóusiJni db inure nebo technické požadavky pru ukládání zpét do Eořiskii. 1.4 Spotreba a ctná ropy 1.4.1 Zásob} ropy Při porovnáváni různých dat udávajících zásoby ropy je nutno rořliSovat, záa se jedná o zásoby pravdepodobné, zjliléné nebo těžitelné. Celkové těžitelné zásoby ropy byl> v roce 2005 odhítánuty na 164 miliard tun {Gt), Cí>ž by při pn"ffnemč roční lěžbě ropy tců 3,9 Gt mělo vystačit na více než 40 let f rab. 1,4-i). Tyto odhady vycházejí ze známých nalezišť a ze současných technických možnosti tržby ropy. Tab I 4- L r Prokázané zásoby ropy v různých oblastech svčta v letech I9fo, 1995 a 2005 Oblast zásoby (Gt) Podíl na svetových zásobách í%) R/P* L'}85 1995 2005 19S5 1995 2005 2005 Sečemi Amerika LU i 1.7 7.S 12,7 a,4 4.S E 1.9 Jiřni a Střední Amerika i 2.0 i4ha KG &,6 9,0 4017 Evropa a Euroasie* i 0.7 LUČ 19h2 KU &,o 11,7 22.0 Střední Východ S&.7 90HL 1ŮL2 56,1 64,5 61.9 si.o Afrika 7.6 9 Já 7,i 93 Asie a Pacifik 53 5J 5,4 5.0 3,& 3.1 SVĚT CELKEM E04.fi I 139,7 163,6 lGOh0 100,0 40.6 Z toho OPEC 73.1 107 a 123,2 69,9 ■i: : 71J 1 Euroasic - zemí bývalého Sovírskéhu Svazu RíP - půmer prokázaných zásob a ruční těžby 23 Nejbohalsi oblasti na ropu je oblast Perského zálivu, ncjvétsi zásoby ropy jsou na územi Saudské Arábie, dále následuji s velkým odstupem Írán, Irák, Kuvajt a Sjednocené Arab£k£ I i n \ i". 11 - 1.4-1V Významne zásoby rupy se naulliTcji laké v Rusku. Mexik m USA 3 Činí. Nekleni slily n velkými zásobami ropy se jdmžily v ot£aniziid OPEC (Oreanization of Petroleum Exporting Countrica), která ntrl velký vliv na světovou těžbu ropy. a rim i na jej: cenu. Mezi země sdruží ně v OPEC patři Atiir, Indonésie, Irák. Írán. KäferT Kuvajt, TJbyfc, Nigery Sau*!íŮ Afatn'ŕ, Spojené A^bskŕ F.miriity a VenezLit-k V Ticmich OPrC se nachářH Cca 7^ % (ivéto-výtn rtipy. Tab L 4-2: Prokázaní- zásoby ropy f Cit) v rotí 1005 v zemjch s nejvřtfimi z;újobann" ŕypy Zcmč Zásobv Zcjné Zásobt ZásoM USA 3,6 Norsko Saudská Arábie Kanady :.3 Rusko KU Spojené Arabské Emiráty Mexiko l£ tan 18,9 Alžírsko l,í Brazílie Itf írAk 15,5 Angola 1,2 Venezuela Kuvajt I4.fí Libye 5,1 Azertejdžán úů Oman u,s Nigérie 4,8 K a?;trhslá.n 5.4 K.iur 2,0 Clil* LZ Hledáni nových Ložisek ropy je velmi intenzivní každá nove objevená oblast přiláká radu ropných společnosti, které se chtějí podílet na nalezeni daláich ložisek v nové oblasti a hlavne na pozdejsi tížbé ropy a zemního plynu Ková ložiska Sc nalézají hlavní v dříve nrprozkoumaných oblastech rozvojových zemí, v Šelfových oblastech mori a v polárních oblast ech. Triba v poäámic]] oblastech je viak pJubEeinaucká. a m nejen z hlediska technického, ale i z hlediska ochrany životního prostředí, které je velmi citlivé na jakékoli znečištěni Vriií naději dává tržba v šelfových oblastech moří, jejichž plocha sc odhaduje přibližné na 6milionů km7. Rozvoj těžební techniky umožňuje provádět vrty a tržit copu z hluubk> niiirt až 3 000 m a dti budouťrta Lír předpokládat i těžbu £ věl£Ech hloubek. Průměrné vytěženi ložiska ropy dosahuje v soucasne době" 30 - 60 %. Lze předpokládal, že se lidsho v přisticb desctileticb bude znovu vracet k málo vytěženým ropným lořísikům a zbylou ropu bude IěěLi. dídtonalejilirlli, i kdy? näkl^néjiíini tťĽhnJkaiiii. 1.4.2 ľmduliee n spnrŕŕha rnpy Vývoj celkové spotreby ropy ve svftť (obr. 1.4-11 dokládá velký narůst spotfrby ropy do ruku 1980, po tomto roce došlo k přechodnému sníženi apotfcby ropy, ale od roku I9S6 spotreba ropy zase roste (triba byla obdobná). V roce 2005 se ve světě vytěžilo 3-&JJ5íjt ropy. Ropa se. spolř ebovavá hlavni v Seveuii Americe, íivropé a v poslední dobe i v Asii a Pacifiku 4 obr 1 4-U. Spotfcba v Asii roste zejména, v důsledku rostoucí spotreby vCiné (nárůst spotřeby ze 140 Mt y roce 1993 na 327 Mt v roce 2005) a v rndii (nárůst spotreby zc 63 Mi. v roce 1993 na 116 Ml v roce 10051 24 " Severní: Amerika —*— Evropa a Euroasie Aiiŕ a Y'ací ňk Zbvte k svita 1995 20U5 2005 Obr I1: Vývoj spotřeby ropy v různých oblastech svčta Nejvit* ropy se rčíi v Lrbäasli Slŕťdni]m VýtliňdEi (asi 10%), ňejvítai spotrebu tnä Severní Amerika (3ít %|l Asiť u Austrálie (pfe devsím Cínu j Japonsku p (celkŕrti 29 "M a n3 Iŕelim misie jc Evropa s 2£ % (obr. 1.4-2]. Do oblasti, vc kterých, spotreba preves" Lrje v)aslní rěžbu (Severní Amerika. Evropa a Asie a Austrálie), se musí ropa dovážet z jiných oblasti pŕedŕvSím 7* Slrejpíhů výehrtriti, Afriky ä JižrtF Ameriky. Evropa a Euroasic Aŕnka Stf. a Jižni Amerika 1 Se, ve, tni AmEríb Asie i Pacifik Středili vvťhod I 4j ^ 0*4 1%5 1975 I9S5 3995 2ŮŮ5 Rok j i p i i l%5 1975 19S5 m? :ü&5 Rok II d& - ■r. -_- 21 fi H í ť i -■ i 11 V! z H i 4 t 3 H 1? ■ _ - ■ — -a -: Obr. 1.4-2: Vývoj težby ropy v různých oblastech »vtfa ] r4J Cena ropy Pi'iviklni .sľ v>kvcm m|i:i lí^[h;jv(ullĚ;j v barelech (kuVuvvLh HLiíledľi. pvotv Sť ji mnísi ví vyléžťné rtebo Spírtrebúvärtŕ ropy udavtdů v barelech (bbl|. Takto, vyjadrovaná produkce a spotreba ropy sc schovala do současné doby. Ropa se obvykle platí v amerických, dolarech (USD k proto se cena ropy obvykle uvádí v USD.'bbl. Jedna luna ropy obsahuje v íäviskurti na hustetô arpy 7 - S barelu (barel Je 0,líS9S7 mfy Cena nipy Se mení pť>dle tiahjdky A ptvptávky, ovlivňuji ji také numé politické vlivy \\ události. Na ropných burzách se sleduji hlavné čtyři následující druhy ropy. od ruch se odviji cena ostainich druhú ropy: L Brťnt - ropa zc Severního more (v kíccb 1976 - 1984 označovaná Forties). 2. WTI - West Tenas intermediate - americká ropa, iTUubai -roca z oblasti Perského zálivu (v letech 1972 - 1986 označovaná Arabian Lights -1. NifLcriůů Light ■ africká ropa. U cen ropy je nutno rozlišoval zdi se jedni o tzv. okamžití" ceny (spot prices j> o ceny v raislč Tialcziätč (FOB-Free On Board) nebo o ceny vřetni dopravy □ pojištění (OF - Cosi, Insurance, Freight). Na vyíj ceny ma take vliv, ida se jedni o dlouhodobé \:\:hwm díidávkj nebo okatuřilj nákup v vplýva jit-i .- naléhat é potrebj Genu mpj ovlivňuje i inflace v USA, protože ropu ne obvykle piati v amerických dolarech. Cena ropy závisí také na jejich vlastnostech, zejména hustote a obsahu síry fohr. 1.4-3) Čím má ropa nien&i hustotu, tím větíi má obsah destíláti vrouc icb do JM'C, klére he poiizivuii p|-» výrobu ]Kkhohnýt:h hmot, a tärrt je ti k č draž&i. Čim mi Ttrpti vŕtii obsah heteroatomů. kle re sc musí z mnoha frakci získaných jejim zpracováním odstraňoval, tim jc jej i cena menši. Cena ropy tížená v oblastech, kam se ropa musí ve velkých tfbjeinedi dovážet je vySSí. než cena v místech odkud k ropa vyvůzi. Frtrto je cena rtipy ttTI vft5i než rem mnohem lehči mpy Sahanm Rlcpd, jejíž cení se pro spotřebitele v USA zvýši o přepravní náklady. 11.30 ú\Ě2 0.84 Ů.Sti O.SS 0,90 0,0 LJ) 2,0 3,0 Hustota (ft/cm1) Obsah siry {% hm.l Obr. 1.4-3: Závislost průinérne okamžité ceny napy v roce 2003 najed hustote a obsahu siry Jako příklad je na obr. 1.4"* uveden vývoj priimcmé roíni ceny (spot prices) lehké ropy Brent (do rolí u 1983 podobné lehké ropy] vletech 1900 - 2003. Průmrmá roční cena ropy sě v leíech 1901 - ] 915 pohybovala v rozmezí 0,6 - 1,0 USD.bb), v letech 1950 - 1970 26 v rozmezí 1*7-2,1 USD-obL ale pote její ucna prudce ron-tla bchem krizi na Středním východě v letech 1974 a 1919. Po jklifinčni krize na Středním východě a zavedení □spúrtiých opůlřeni v ekonomicky vyspělých zem Elu. cúí. vedlo k rníméňiu poklesu uV/by \t Kpulfeby ropy ve Évřié (obr. 1.4*1 )T Cťna ropy klesla. V IeIl-ui I 9řlň - 1999 Sc průfflřínj roční cena ropy pohybovala v rozmezí 13-21 USD/bbL pole se zvčtšuvaJa až na 54.5USD/bbl v roce 2005. V nominální hodnotí sice cena ropy v roce 2005 výrazné píchla THiiiinální cenu r- období ropné krize v toče 19SG, po započteni inflace » poklesu kumi USD* ale tělo ceny sarim nechisýhla {obr. 1.4-4). Vývoj ceny jiných druhu ropy byl obdobný. - - II U LOO ._. -- É0- -Í e 40- 3 20- ■ M-.ľ u.il ill ■V cenách raku 2004 1900 1920 t94ú 1*60 19B0 2«K> Obr f 44 r Vývoj průměrné roční okamžitě ceny lehkě ropy Brent v letech 1900 - 2003 V průběhu roli u dochází Jí pomĚriie velkým smenám cen ropy, např. v roce L 999 se ctili ropy iSrenl pohybovala v rozmezí od 9,6 USD/bbl v lednu do 26J ĽSDTibJ v listopadu, s rotním prúmcrcm I USD't. Vývoj ceny ropy WTT na komodimi burze NYMEX {New York Mcivanrilc Exchange - ncjvetiSí burza energii na svete) v roce 2004 je uveden na obr. 1.4-5. Ona ropy v tumlu roce byla silní ovlivněna sabocäžeml v IrJku. Irupickýiflj bouřemi v Mexíckéiri zálivu, prubÉemy nejvétai ruské [ézehni spuIečniMiii JUKQS a povstáním v Nigérii, d& - ■r. -_- 21 JI ■ i 11 V! z H i 4 t 3 H 1? ■ _ " ■ — -a -: 29. S :_. i: Obr I 4-ř; Vývoj průměrné denní ceny lehké bezaime ropy WT1 na buret NYMEX 27 1 .4.4 Ropa v Ctskŕ republice Tradice léíby ropy na území bývalého Československa ľiihú uí do poloviny 19- Stoletý u.i- Se na eruzápädifiírn SJuvenfiJcu rOpä na několika miiítctri dobývala z tučné kopurnvh nakolik metru hlubokých jam (studni |. Vc své surové podoba sloužila napřiklad lékárníkům k \vrnbc mnoha medikament a nejrflziiějaj řemeslnic] ji použivaJi jako mazadlo a i-mpoiřfjníiini prostředek n* k»řř SkiUečné počátky historie průrnyslové těžby v bývalém Československu vŕíími az do slovenské obce Gbely, kde na počátku Lúku 1913 výbuch volné unikajiciho zemni ho plynu zničia domek místního zemédéíce. Díky teto nehodě byl ve G bělích neďalekú místa výbuchu zahájen průzkumný vrt V hloubce približní I+& metrů bylo navrtáno ložisko plynu, které dávalo denne přes 7 tisic m3 zemního plynu, Pokračovalo se dál a vrt v hloubce kolem 160 m narazil na ložisko lelifcé ropy. l3yJ to prvni objev ropy rta území tzv. vídenské pánve. 2 vrtu začalo derme" vyvěral 1,5 t ropy a unikat i 2 tis i ľ m1 plynu. Tuk, jak postupné stoupal hospodářský význam ropy. rostly i snahy o nalezeni ložisek ropy. Během minulého stoktí vzniklo na jižní Morave pres 2 000 průzkumných vrtů. Dala perspektívni místa pro téžbu rupy nacházejí na sevemt Moravě (Ostravsku, Jeseníky, Beskydy}. Zásoby ropy v Cft jsuu, bohužel, velmi malé. malá je také těžba ropy a zemního plynu (lab. 1.4*3). Ropa telená v České republice je obvykle kvalhnu má malý obsah siry (OJ - 0h3 % hm. ŕ a kovů (vanadu a niklu). Tab. 14-3; Triha ropy a z^rnniho plynu v ČR Rok [992 1994 199ri L WS 2ííuu 2pravu rapy, zejména na velfcě v-zdáíentuiti, t*ťvýbftdrtĽi jSňu velké počáteční náklady cwft vybudování ropovodu. Značná část ropy se dopravuje z naleziště do niŕsta spotreby přes moře (do USA. Japonska. Evropy apoďj. Nutnost obeplouvat ceJou Afriku při cestě ?. Perského zálivu do USA a I^poníka po zablokovaní Suezského kanálu pri izraelsko-arabské vifce v fote 1967 vedki k výVňji velkých lanketů n nosnosti až 55-0 kt ropy (délka pies 400 m, sitka kolem 60 m, ponor kolem 25 mj. NaJoieni uvedeného mnoistvi ropy trvá asi 20 hodin, vyloženi jen o několik hodin děle. Náklady na dopravu íedné runy klesají te stoupajícím množstvím II U d& - ■r. -_- 21 fi H tl i Š ■ i 11 V! z H i 4 t 3 í? f? -a -: 29 přepravované ropy Speciální tankery se používají také pro dopravu silacencho nebo zkapalněného zemni ba plynu RúfKwodv jsoi] velice výnadne. doprava topy je plynula. Forrubí je uloženu na povrchu, pod povrchem /eme nebti \c pomoci speciálních lodi, íiíl kterých se puinibi plynule svařuje a izoluje, ukládá m mofské dno. ľoužívaji se potrubí s průměrem 500- 1200 mm. délka ropovodu je až několik risic kilometrů. Nevýhodou ropovodu je vel(4 5dd*í kapaliny, nejriráijost minii ttafl^ mtônoet poSkOŕťrti v důsledku kotíme leronsáickéhn útoku r ^cmSífefiení apod Mapy dňlcžirýth nnjNwuiLíi ve střední Evropé je na obr 1j5-L Obr. 1.5']: Mapa důležitých ropovodu ve slfednä Ľvrcpe. (NWO - North West Oil Pipeline* RRP - Rotterdam Rhinc Pipelinc, SEPL - South Europcan Pipcline, TAL- Transalpinc ?ipe3ine. AWP-Adna TCien PipeJine, TKL- in^lstadr-Kriilupy-UtvinDv Pipeline) Do Ceskě republiky vede ropovod Družba, kterým se se států bývalého Sovětského svazu pfes území Ukrajiny, a Slovenska dopravuje ropa až do rafinérii \ Litvínové, Knilupetb nad Vltavou a v Pardubicích. V roce 199& byla dokončena výstavha ropovudu z Ingrtalachu (SRNr do Kralup a Litvirmva, čímž se ŕwtai republika napojila nq evropskou siť ropovodů a zbavila se tak jednostranné závislosti na ruské ropě. Ropovod z [ruíolstaífru bývá označován EKL (Ingolstadt ■ Kjalupy - Litvínov) nebo MERO íMirteleLbfopäisehe Roholkinmgi Ropa se z Tctstu nejprve dopravuje- do tankov iřrě u Ingolstadtu a odtífci ropovodem TKL do českých rafinérií 30 Ropovod Družba jí dlouhý vkc než 4 000 km* celková přepravní kapacita jc cca 60 Mí V CR j c ropovod Drn iba dlouhý 357 km, celková délka trasy v C R tí ctní zdvojeni a odboček je 50i km, jeho maximálni rocni přepravní kapacita je cca 9 Mt ropy. Ropovod IKJ. je dlouhý J4(J kmn z tňhn vC:V. 1 70 km, přepravní kapacita je 10 Ml rnpy. Ropovod TKL má průměr 714 mm, na jeho naplněni je třeba 140 tisíc m" ropy, pruměm,t rychlost toku ropy v tomto ropovodu je 3 ,5-4^2 km/hod. 1.5.2 Skladováni ropy a ropných produktu Pro ujištěni plynulosti výroby i odbytu musí mit každá raBneric irrcřrt zásoby ropy pro připlul re by doělo k nepředvídaným okolnostem a dodávka ropy ropovodem by byla zastavena. Také všechny kapalně a plynné produkty zpracování ropy musi být v určitém množství uloženy v zásobnících jednotlivých prndiiktú. než budou dodánj ke spotfcbitílírm Zásobníky tak č vyrovnav ajj mznč výkyvy vc ipotřebc" produktu. Každý stát si vyrváFi určitá rezervy strategických surovin pro různé nepředvídané mlikiiili neha válečný konflikt. Ropa a ropné produkty pochopitelné patři mezi velmi doležiié iTufnvirty. proto ač určité mnoislvi ropy, předepsaných pohonných hmot a mazacích prosí ľcdk ii ukládá v zásobnicích jako státní hmotné rezervy. Podle zákona musi počínaje rakem 1006 výše nouzových zásob ropy v ťH pro kazílou kategorii vybraných ropných pfůduklú. tj, a ] aulomobi(ová a letecká paliva benzinového typu, b) velmi lehké topné oleje, motorová nafta, petrolej a letecká paliva petrotejovéhotypm Ol lupne ůlrjft, trvale dosahoval úrovne vidy nejméně devade&áhidenní přijmeme spotřeby v předcházejícím kalendářním roce. Statni hmotné rezervy těchto produktu skladuje v nádrže nasáván vzduch retuperace 1 J i odvod < dešťové vody *—--J A - Nádrž s pevnou sítech™ kainnlina E - Nedrž s plovoucí střechou paml prostor -Nádrž s vnitřní plovoucí strechou plovoucí siícetia Obr 1-5-2: Zjednodušená Srhemítfa nadzemních skladovacích nádrži na ropu % kapalné ropné produkty Tab. t.5-1: lloaTtiěiy typických nadzemních nádrží na ropu Objem (in^ 50 000 I0Ú0OO Prúmér nádrže | m) (, plynech musi úřinné zachytával íiapr. rekuperaci {kap 1.5.3j. Nádrž s plovoucí střechou (obr. 1.5-2 B? je tvořena plástem, ve kterém se pohybuje Mrcirlu iu viutvŕ kiLfi.iiini, jukc* pis-l S l ŕccl u II- páliví ntfrinrYiu 5* n liší i r::'iíl.-vť. .in-. ui-dŕťháľelft k úniku skladované kapaliny. Mezi hladinou kapali rty 2 iifechou nádrže není rádný prostor pro plynnou fázi. U tohoto typu nádrže, která nemá strechu, je třeba zajistit odvod dešťové vody z píovouci strechy. Uprostřed stíechy je proto umístěna sběrná nádrž, do které steká dešťoví voda. K této nádrži jsou připojeny trubky, které vedou vnitřkem nádrže, tyto trubky jfiou napojovány klouby, takže ayj.trm trubek muže kopírovat pohyb plovoucí stíechy. Vyústení odtokového systému na dešťovou vodu bývá umístěno v boku naddnejn nádrže. Nádrž s vnitřní picnout i strechu u (obr 1.5-2 C) má vlastní strechy dvť. jedna jc pevni, druhá je plovoucí. Prostor nad plovoucí střechou může obsahovat těkavé stažkv. 32 ktcnŕ pronikly tesnením plovoucí strechy Při pohybu plovoucí střechy vzhůru je vytěsňována plynná fáze nad plovoucí střechu z nádrže. Obsah tekavých složek je vsak |hjdstjlne meoíi uei pfi ]Tuh ybn Kladiny v niidríi a pevnou Strechou. Pokud je plynná fáze vťJcňa na rtkuperacL nevznikaj; při skladováni iŕfcavých produktu v téchtů n£drzfrii prakticky žádné emise uhlovodíku. nádrže s plovoucí střechou a nádrže s vnitřní plovoucí střechou se obvykle používají kc skladováni ropy a benzinů, Podzemní nádrže íobr 1.5-1) se v současné dobé vyráběj i dvoupláSťbvé, maji různý tvar. Vnrtiru plášť je vyroben z ocelového plechu, v nejsi plášť je zhotoven napr. ze £pc?iá!niriu feminátu s velkou pevFjnírtí. Prostor mezi íihema, pláSti je evakuován, píwfclak je moinc konholovgt dálkoví pomocí elektrických cenzuru, které mohou zjistit připadne sníženi vakua, v důsledku poíkozeni v nejsi bo nebo vnitřního plášte, nádrže. pLnĚni rekuperace vyprazdňován JI H kapalina parní prostor evakuovaný prostor nosníky Obr i .5-3: Schéma podzemní skladovací nádrže na ropu a kapalné ropné produkty Plynně uhlovodíky (|iapí. UPG] se vzhledem k n Ľ/kému ImxÍu vlíql skladuji v tlakových nádržích, klerc mají ivar koule nebo válce se zaoblenými dny. Při zrněné reptoty okoli nedochází u tlakových nádrži k dýcháni jako u netlakových nádrži. Pni mŕŕeni vý&ky hladiny v nádržích se v současné dobe jxvuíivaji obvykle hliidJmvuĚTy na principu Fajtiru ] 33 Sniríiváni emisi trkavých organ ickýplt látek i- nádr?í řte sníženi emisí organických látek, které by se mohly dostat do ovzdidi pťi skladovaní trkavých ropných frakci, při jejich přečerpávání ze zásobníku výrobce do přepravních zásobníků umístěných na automobilech a železničních vagónech u z těchto přepravních zásobníků do zásobníků čerpacích stanic, sc ponži vaji následující metody: L Páry vytlačované z plněného zásobníku jsou vraceny do zásobníku, i. nehoř je kapoJný produkt čerpán. 2. Páry vytlačované zc zásobniku jsou jímány v plynojemu a poté použily jako palivo 3. Uhlovodíky z plynné fáze se zachycují na vhodném adsorbentu, z něj Se poté desorbují a vhĺ-krným zpiriňljem využiji (regenerativní L«l\orpCeí. 4. T ľhkmxliky t. plynné fazr Se jtachytují ahSdrpĽÍ v pude hlazeném heny] nu. Irterý se ytjľÍ zpít do nádrže (rekuperacc). 33