Biografie MVZ453 Výzkum konfliktů Mgr. Jana Urbanovská, Ph.D. 23.4.2013 Obsah lVývoj biografické metody l lVyužití biografie v politických vědách l lTypy biografie l lTvorba biografie l lVýhody a nevýhody biografie Vývoj biografické metody lzaměření na život člověka, jeho zkušenosti a způsob, jak o nich vypovídá l lzákladem přesvědčení, že výzkum jeho života nám umožní pochopit společnost l lživotopisy mezi nejstaršími literárními památkami l lstředověk – vyprávění ze života svatých l lrenesance – světské osobnosti (umění, literatura) l l= cíl obecně platného poučení l lkonec 19. století – klasická antropologie l lsnaha popsat mimoevropské společnosti („primitivní“ kultury) lWilliam I. Thomas a Florian Znaniecky (chicagská sociologická škola): „The Polish Peasant in Europe and in America“ (1918) l lklasické dílo sociálních věd l lzpracovává osobní, hist., náb. a ekon. dokumenty z polské společnosti à zachycení její změny před 1.s.v. l lvývoj rolnických skupin, donucených industrializací k imigraci do Ameriky a Německa l l5 dílů, vč. autobiografie rolnického imigranta Wladka Wiszniewského l là charakteristika polské společnosti v amerických městech a na polském venkově là začátek rozkvětu empiricko-teoretického výzkumu sociologického oddělení na Chicagské univerzitě l lvliv na celý vývoj kvalitativního výzkumu l lvýznamný pokus o podrobení biografického materiálu sociologické analýze l lzákladem osobní dokumenty shromažďované v Americe a Polsku (zejm. dopisy přistěhovalců) l lpotlačení rozhovorů a pozorování (zkreslení skutečnosti) lpo 2.s.v. – útlum ve využití biografií lrozvoj kvantitativních metod lsilné proudy marxismu a strukturalismu l lkonec 70. let – zájem obnoven ltechnologický vývoj (rozšíření magnetofonu) lzvyšující se zájem o jedince a každodenní život = „biografický obrat“ ve společenských vědách l à více o biografickém obratu viz Chamberlayne – Bornat – Wengraf 2000 l langlofonní recenzované časopisy: „Biography: An Interdisciplinary Quarterly“ a „Auto/Biography“ l lČR: rec. časopis „Biograf“ l à více o biografickém výzkumu v ČR viz např. Konopásek 2000 a Roth 2002 („Naše životy jako databáze“, projekt SAMISEBE) Využití biografie v politických vědách lmálo textů v oblasti politologie a MV l lbiografie považována za nedostatečně vědeckou, vhodnou max. při psaní politických životopisů nebo četbě pamětí státníků l lzájem o jedince v politologii a MV potlačen (když, tak nejvyšší političtí představitelé) l lpolitická biografie obdařena schopností proniknout k podstatě X trpí nedostatkem kritérií a konceptualizace l lpolitologové si většinou všímají obecného X biografie se zabývá konkrétním l lpotenciál pochopit skrze studium jedince společenské mechanismy i v oblasti domácí a mezinárodní politiky l lvyužití k vytváření případových studií za účelem testování a hodnocení teorií lbiografie jako zvláštní verze případové studie l l l lKevin Theakston: výzkumu vůdcovství v britské státní správě (ve Whitehallu) l lbiografie neoprávněně opomíjena l lvyužití komparativní biografie l lhl. teze: biografické případové studie mohou objasnit vykonávání vůdcovství ve Whitehallu a měnící se roli a kulturu britské státní správy l l9 vysokých britských státních úředníků ve Whitehallu (mj. Evelyn Sharpová, první žena na pozici stálého tajemníka britského úřadu vlády) l lkromě vypracování biografií také zobecňování à ponaučení (zkoumáním minulosti, osobnostních rysů, metod a úspěchů i neúspěchů osobností) l lhodnocení biografických případových studií ve světle teorií vůdcovství (transformativní X konzervativní model, konz. vhodnější pro Whitehall) l l--> více o pojetí biografií jako případových studií viz Theakston 1997 l lvýzkum vůdcovství relevantní i pro výzkum konfliktů (role jedinců v konfliktu) l Typy biografie lKlíčové pojmy: l lepistemologický zlom l lobtížné vytvořit si dostatečný odstup; biografie všudypřítomné (ve veřejném i soukromém prostoru) l lintuitivně vlastnímu životu a životu ostatních rozumíme X vliv současných společenských struktur l lEZ tento postoj pomáhá překonat; spočívá ve schopnosti oddělit vědeckou interpretaci společenských pochodů od naivního přístupu k životu l lúzké propojení mezi vědcem a subjektem znesnadňuje provedení EZ l lbiografická iluze l lvíra, že lidský život můžeme zachytit ve své plnosti l lvždy ale zdůrazňovány pouze ty události, které získaly ex post nějaký smysl = „umělé vytváření smyslu“ lEpistemologické předpoklady à 3 typy biografie: pozitivistická, konstruktivistická a kritická l l(1) Pozitivistická biografie l lprostřednictvím vědeckých metod je možné dojít k objektivnímu poznání skutečnosti l lzaměření na životní fakta l lobhajován nárok biografie na všeobecnou platnost l lmožný zájem pouze o určitý aspekt života à oslabeno riziko biografické iluze l ldoporučována triangulace s dalšími kvali a kvanti metodami l l l l(2) Konstruktivistická biografie l lzásadní význam – pohled aktéra a interakce mezi vědcem a předmětem jeho studia l lživotu zkoumaného jedince přiznávána subjektivita l lbiografie nikdy nemůže obsáhnout celou lidskou existenci l lfakta vždy zprostředkovaná l lbiografie výsledkem projekcí, schematizací, stylizací nebo ideologických interpretací l lživotní příběh jako legenda – biografie založena na paměti l lzbraň popíračů holocaustu (nesrovnalosti ve výpovědích přeživších) l(3) Kritická biografie l lnejen odhalení pojmů a konstruktů, ale také úsilí o jejich proměnu jako prostředek změny společenských vztahů l lzpochybnění kritérií vědeckosti (à nízký zájem politických věd) l lfeministická metodologie l lodmítá předpoklad nezávislosti vědce lpohled „zespodu“ společnosti losobní zapojení vědců do prostředí výzkumu (tzv. akční výzkum), skutečnost poznávat také tím, že ji budou měnit lzvyšování povědomí zkoumaných subjektů o své situaci lhlas pro ty, kteří by jinak nedokázali představit své myšlenky l lméně radikální – genderová studia l lpostkoloniální a afroamerická studia l ltzv. testimonio (zvláštní forma životní historie, morální imperativ svědčit o prožitých utrpeních utlačovaných potomků pův. obyvatel Lat. Am.) l„Já Rigoberta Menchúová“ (1982) – Elizabeth Burgasová, RM jako hlas všech venkovanů, vlna solidarity s pův. obyvateli Guatemaly lClifford (1970) à typy biografie na základě stupně objektivity / subjektivity l lobjektivní biografie lnemožná; minimální interpretace ze strany výzkumníka; „fakta mluví sama za sebe“ l lvědecko-historická biografie lsilný důraz na fakta; větší historické pozadí a snaha rozvinout na něm charakter subjektu; nejčastější forma l lumělecko-vědecká biografie lstejně intenzivní výzkum, výzkumník navíc v roli kreativního umělce, předkládá detaily co nejživějším a nejzajímavějším způsobem l lnarativní biografie lfikce založená na skutečných dokumentech; výsledek jak faktický, tak smyšlený; blízko beletrii l lfiktivní biografie ltéměř historický román; minimální pozornost původnímu výzkumu Tvorba biografie lvýběr předmětu výzkumu lsnazší u autobiografie, ale i tam nutné ospravedlnění l lhledání problému lnutná kreativita, vliv osoby výzkumníka l lshromažďování dat: l lvnitřní výzkum: využívání archivních materiálů l lvyužít stávající archivy l lvytvořit vlastní l lvnější výzkum – nejčastěji rozhovor – krajní typy: l lstandardizovaný (důraz na fakta) l ldiskurzivní / konstruktivistický (důležitá interakce) l lv praxi často něco mezi l l l l„Interviewing is rather like a marriage: Everybody knows what it is, an awful lot of people do it, and behind each closed door there is a world of secrets.“ (Oakley in Fontana and Frey 2005: 722) l là více o rozhovoru viz: lzpůsob uspořádání dat = kódování à lepší analýza a interpretace l lneustálý proces, ve kterém zapracováváme nová data a přiřazujeme jim předem stanovené kódy l l à více o kódování viz Reichel 2009 l ldůležité najít a rozvinout vlastní téma (chronologie není vším) l lproblém, jak se dostat k podstatě věci – Smith: výraz „figure under the carpet“ l lvolba formy biografie l lzasazení hrdiny/hrdinky do kontextu Výhody a nevýhody biografie lNevýhody: l lnedostupnost zdrojů l lnedůvěra v existující zdroje l lnekvalitní zdroje l lnedostatečný odstup l lneznalost metodologie ze strany vědecké komunity lVýhody: l ldlouhodobá perspektiva l lhloubka výzkumu l lpřístup k neoficiálním dokumentům l lmožnost komparace a diferenciace objektů výzkumu l lvyšší přidaná hodnota výzkumu Zdroje lChamberlayne, Prue – Bornat, Joanna – Wengraf, Tom (2000): The Turn to Biographical Methods in Social Science. Comparative Issues and Examples, London and New York, Routledge. lDallek, Robert (1996): Lyndon Johnson and Vietnam: The Making of a Tragedy, Diplomatic History, Vol. 20, No. 2, pp. 147-162. lFontana, A. – Frey, J. H. (2005): The interview: From neutral stance to political involvement, in Denzin, N. K., Lincoln, Y. S. et al.: The Sage handbook of qualitative research, Sage, Thousand Oaks, pp. 695-727. lHendl, Jan (2008): Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace, Praha, Portál. lHorký, Ondřej – Tomalová, Eliška (2008): Biografie, in: Drulák, Petr (ed.): Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích, Praha, Portál, s. 177-202. lKonopásek, Zdeněk (ed., 2000): Our Lives as Database – Doing a Sociology of Ourselves, Praha, Karolinum. lMurphy, W. (1969): Populist in the Pulpit, The Yale Law Journal, Vol. 78, pp. 725–730. lPopadiuk, Natalee (2004): The Feminist Biographical Method in Psychological Research, The Qualitative Report, Vol. 9, No. 3, pp. 392-412. lReichel, Jiří (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, Praha, Grada. lRoberts, Brian (2002): Biographical Research, Buckingham – Philadelphia, Open University Press, s. 1-17. Dostupné on-line (http://www.mcgraw-hill.co.uk/openup/chapters/0335202861.pdf). lRoth, Wolff-Michael (2002): Auto/Biography as Method: Dialectical Sociology of Everyday Life (Review Essay), Forum: Qualitative Social Research, Vol. 3, No. 4. lSeligman, Lester G. (1950): The Study of Political Leadership, The American Political Science Review, Vol. 44, No. 4, pp. 904-915. lSmith, L. M. (1994): Biographical Method, in Denzin, N. K., Lincoln, Y. S. et al.: Handbook of Qualitative Research, London, Sage, pp. 286-305. lTheakston, Kevin (1997): Comparative Biography and Leadership in Whitehall, Public Administration, Vol. 75, No. 4, pp. 651-667.