HOSPODÁŘSKÉ DĚJINY 6 ECONOMIC H ISTO R Y Praha 1980 Prague 1980 Ludvik Kopačka ENERGETICKÁ ZÁKLADNA V HOSPODÁŘSKÉM VÝVOOI ČSSR PO ROCE 1945 Úvod Rozsah studie umožňuje dotknout se ve stručnosti Jen některých aspektu rozsáhlé problematiky vývoje průmyslu paliv a energetiky v celém komplexu hospodářství. Důraz Je kladen na postiženi základních rysů celého poválečného vývoje, zejména však vývoje v sedmdesátých letech, který přinesl zcela nové a zároveň obtížné podmínky reprodukčního procesu a zmenil predpoklady pro dalál hospodářský rozvoj. První část studie obsahuje stručnou charakteristiku historického vývoje využíváni energetických zdrojů ve světe a v ČSSR a základních vývojových rysů v Jednotlivých etapách po - 147 - roce 1945. V dslěi čest i hodnotia význam a postaveni průmyslu paliv a en8rgetiky Jako jednoho z nejdůležitějších prvků hospodářského a průmyslového systému. Tento systémům je vlastni specifický charakter daný geografickou polohou a podmínkami, politickou strukturou a orientaci, historickým vývojea ap. Fungování a struktura průmyslu, i jednotlivých odvětvi, v nesen připadá paliv a energetiky, odráží vývoj v rozdílných so-cio-ekonoalckých a politických podmínkách a v různých zemích. Struktura hospodářství a průmyslu však neni nikdy konečná, podléhá vývoji a proměnám, které Ji prověřuji, upravuji, nutí ke změnám pddle potřeb a požadavků dané doby. Proto nemůžeme určitému dobovému vývoji, který probíhal za specifických podmínek, přisuzovat průběh. Jaký bychom mohli očekávat podle současné situace a současných znalosti. Ovlivňují-li vzájemné relace a proporce mezi jednotlivými prvky systému z velké části fungováni a výsledky struktury Jako celku, pak o vztahu hospodářství a průmyslu paliv a energetiky to platí v současné dobé dvojnásob. K dokresleni tohoto vztahu používám několika vybraných ukazatelů, jako Je například vazba mezi energetikou a tvorbou národního důchodu, spotřeba primární energie celkem a na 1 obyvatele, postaveni průmyslu paliv a energetiky v odvetvové struktuře průmyslu a jiné. Samostatnou část věnuji ve studii vývoji struktury spotřeby primárních energetických zdrojů Jako základnímu ukazateli, ve kterém se odráží celá složitá energetická problematika. Krátce si všímám uhlí jako nejdůležitějšiho a tradičního čs. energetického zdroje s krátkým exkursem do problematiky přírodního a životního prostředí. Studie Je doprovázena tabulkami a grafy, ve kterých jsem se snažil postihnout souvislé vývojové řady jednotlivých ukazatelů od roku 1948 (1950) do současnosti a vyjádřit v nich typické rozdíly a etapy rozvoje. Stručný historický vývoj využíváni energetických zdrojů. a) Ve s v é t é Rozvoj hospodářství každého státu je přímo závislý na e-nergetických zdrojích a na spotřebě nejrůznějšich forem paliv a energie.*' Čím je země ekonomicky vyspělejší, tim větší má spotřebu energetických zdrojů, 1 když ne vždy je dokáže úměrně své vyspělosti racionálně využívat. Až do 18. a 19. atoleti se spotřeba energetických zdrojů ve světě omezila převážně na dřevo a organický odpad a na využití sily vody a větru. Zmínky o využiti ropy a uhlí jsou Již ze starověku a středověku, rozmach těžby a využiti uhli však přináší až promyslová revoluce v Anglii koncem 18. století (roku 1800 bylo v Anglii vytěženo 10 mil.t uhli). Přes rychlý růst těžby uhlí v Anglii a postupně i jinde v Evropě i zámoří si dlouho zachovalo dominující postaveni dřevo a organický odpad. Odhaduje ae, že Ještě v roce 1850 připadalo na dřevo v USA 90 % celkové spotřeby energetických zdrojů a v 148 - - U9 - Rusku přes 95 %. ' V roce 1859 bylo v Penneylvánii v USA navrtáno ložisko ropy a tato událost se považuje za zrod naftového průmyslu. Ve dvacátých letech 20. století vzniká v USA petrochemie. Po svatové hospodářské krizi 1929-1933 přerušila rozvoj svetové energetické základny druhá svetová válka. Válka podnítila rozvoj leteckého prônyslu a výrobu spalovacích motorů, byl vyřešen problém získáni Jaderné energie. Po skončeni války prudce stoupá spotřeba energetických zdrojů, zejména ropy a zemního plynu. Paliva ee stávají převežujíci složkou zahraničního obchodu a těžiště těžby ropy. která se dostává do popředí energetických zdrojů, se stéle více přesunuje do rozvojových zemi, hlavně na Střední východ a později také do Afriky, Velkým producente*, ropy a zemního plynu se stává Sovětský svaz, který se dostává na první mleto ve světě v těžbě ropy. Pro uvedený vývoj Je charakteristický přesun ke spotřebě neobnovitelných energetických zdrojů a růst intenzity jejich čerpáni. Tlato způsoben se však svět nutně dostává k otázce životnosti zásob a vyčerpáni zdrojů pevných paliv, ale hlavně paliv kapalných a plynných. Zlomem v nazíráni na tyto otázky byl rok 1973, kdy vypukla ve světě energetická krize. Shrneme-li celkový vývoj energetiky ve světě, pak můžeme středověk označit za éru dřeva a dřevěného uhlí, 19. století stoletím uhlí, 20. století Je pak érou ropy a zemního plynu. Koncem 20, století se těžiště vývoje v energetické oblasti přesune na jadernou energii, klasické energetické zdroje si - 150 - však nadále podrží rozhodující postaveni. Velmi nerovnoměrné geografické rozmístění nalezišt a druhů energetických zdrojů a Jejich spotřeby, o kterém bude Ještě zmínka dále, způsobuje, že problematika vývoje a struktury spotřeby paliv a energie má své specifické rysy a zvláštnosti v jednotlivých zemích či oblastech a odráží se v celkovém hospodářském rozvoji. Specifickému rozvoji a místu energetických zdrojů v hospodářství československa si všímám podrobněji dále. V současnosti se ve světě chápe budoucí období z energetického hlediska Jako přechodné. Zpoždění v energetickém využiti Jaderné energie, Jejíž možnosti byly značně přeceněny, a malý význam Jiných alternativních energetických zdrojů způsobuje, že ve světě dochází k intenzivnímu čerpáni klasických energetických zdrojů, především ropy. Nápor na těžbu ropy již vyústil ve snahu rozvojových zemi, které produkují a vyvážejí ropu, stabilizovat popřípadě snižovat těžbu a prodloužit tak životnost zásob. Nutnost přestavby struktury energetické spotřeby ve světě je Již zřejmé, Jaderná energie Je jedním ze zdrojů, které v ni v blízké budoucnosti sehraji významnou ú-lohu. V přechodném období se zatím obnovuje význam uhlí Jako staronového zdroje, významným "zdrojem" se stává široká racionalizace epotřeby a úspory energie na všech stupních. Rychlý růst energetické spotřeby v průběhu 19. a zejména 20. století byl doprovázen neméně intenzivními změnami struktury a kvality a způsobů využiti spotřebovávaných zdrojů a in- - 151 - tenzlty využiti palivové, energetické nebo surovinové substance. Energetická krize sedmdesátých let urychlila kvalitativní a strukturální zněny ve všech aspektech energetiky a Jejího vztahu k hospodářství. Stránka využiti, výsledné produkce a užitné hodnoty získané z Jednotky paliva či energie se stává podnětem k nebývalému vědeckotechnickému a technologickému rozvoji a k proměnám zaběhlých spotřebních névykä. Cílem je dosáhnout optimalizace spotřeby paliv a energie ve viech fázích výroby i spotřeby. Rychlý růst světové energetické spotřeby založený na stabilních cenách a čerpáni relativně levných a dostupných energetických surovin skončil v roce 1973, tento vývoj však silně ovlivnil strukturu celého hospodářství. Při úzkém vztahu, který existuje mezi dosaženým stupněm hospodářského rozvoje e energetickou náročnosti, se změnou základního vstupu začaly prosazovat do vzájemných vztahů mezi spotřebou energie a hospodářským vývojem nové faktory.3^ Od vypuknuti energetické krize doělo k podstatným přesunům v diferenciaci energetických zdrojů podle druhu, ale také z hlediska teritoriálního. Promyslově vyspělé země, mezi které Československo patři, rozvinuly svůj těžký průmysl na bázi relativně levných a dostupných energetických zdrojů domácího původu nebo z dovozu a Jejich vysoká energetická spotřeba Je dána Již stupněm ekonomické vyspělosti a cenovou i faktickou dosažitelnosti a druhovou skladbou energetických zdrojů. Málokterá z těchto zemi věak má dostatečné vlastní energetické zdroje v potřebné druhové skladbě. Proto pronikavé změny cen paliv, energie a surovin po roce 1973 a podmínek Jejich získáváni ve světě změnily nejen pozici palivoenergetického komplexu ve sféře hospodářství, ale vyvolaly nutnost přizpůsobeni se celého hospodářství ve spotřebě, účinnosti využiti zdrojů, z hlediska nových technologii, výrobků, nové organizace výrobniho procesu i nového teritoriálního rozmístěni výroby a spotřeby energie. Tyto změny, ve kterých v popředí figuruje cena energetických zdrojů, maji široké mezinárodně politické a hospodářské pozadí. Cena Je pouze výsledkem objektivního historického a hospodářského vývoje a koncentruje v sobě celou ře-du obecných a specifických vlivů. Prudké zvraty v mezinárodni politické a hospodářské situaci po roce 1973 odhalily, že orientace na levná a dostupné energetické zdroje způsobila zaostání výzkumu ve využiti kle-sických, ale zejména nových netradičních zdrojů paliv s energie. Změna ve struktuře spotřeby palivoenergetických zdrojů Je dlouhodobou a investičně náročnou záležitosti, proto se změny silně promítly do úrovně spotřeby a využiti paliv a e-nergie. Celková zranitelnost ekonomik vyspělých kapitalistických zemi z hlediska absolutních dodávek ropy byla posílena zranitelnosti ekonomickou ze zvyšováni cen ropy. Teprve tento vývoj vyvolal zvýšeni zájmu a investic do výzkumu nových forem energie,, paliv a surovin a do výzkumu Jejich optimálního využiti a spotřeby. Značná část dneiniho vědeckotechnického - 152 - - 153 - a spotřeba naj různějších surovin a paliv tak bohatá, že každý stát je vice či néně závislý na široké dělbě práce. K surovinové a energetické spotřebo se váže produkce celého hospodářství, vědeckotechnický rozvoj, úroveň řízeni. Například proti toku surovin a paliv z rozvojových zení probíhá v opsčnéa směru tok vědeckých a technických lnforaacl, hotových promyslových výrobků, potravinářských výrobků. Čím větší je hospodářské Monokultura, tím vyhraněnější a intenzivnější je tento proud. Závšrea hodnoceni vývoje a současné světové energetické situace zařazuji na následující straně graf 1 vývoje spotřeby p r mám ich energetických zdrojů ve světě v období 1950-1978. Z grafu Je zřetelná světové energetická orientace na kapalná a plynná paliva a na využití vodní a Jaderné energie. Pevná paliva v této etapě hospodářského vývoje ustoupila do pozadí. Graf 1. VÝVOJ SPOTŘEBY PRIMXrNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ VB SVÉTfi V OBDOBÍ 1950-1978 (1950 = 100) 700 600 500 400 - 300 200- 100 / Š! I a/ŠIJ '///// // 7/ 156 b) V Československu Vývoj průmyslu s energetické základny v Československu, které patrilo a patři k nsJprumyslovôjSía ženia svéta, probíhal v úzké návaznosti na vývoj svetového hospodářství a odrážel většinu soudobých svetových tendenci, i když vývoj po roce 1945 se značně liôil od vývoje v kapitalistických ženich. Präayelová vyspělost československa Je výsledkea dlouhého a eložitého vývoje. Jehož vrcholea Je etapa socialistické industrializace. V celéa toato vývoji hrála významnou úlohu právě paliva. Před nástupea uhli do hospodářských dějin u nás byla potřebná energie pro rozvinutou řemeslnou výrobu, hornictví a prôaysl získávána ze dřeva, vody popřípadě větru. Růst těžby a spotřsby uhli se v Čechách posunuje do třicátých let 19. století a Je vyvolán rozvojea hutnictví a železářství založe-néa na uhlí, rozělřujicla se používania parního stroje a stavbou železnic, české zeaě, které vlastnily převážnou část uhelných zdrojů Rakouska-Uherska, se staly v průběhu 19. století průayšlovou základnou aonarchle. V roce 1848 bylo v Čechách vytěženo asi 0,6 ail.t uhli. V proběhu padesátých let 19. století se na bázi černého uhli rozvinulo kladenské železářství. V roce 1890 bylo vytěženo Již 8,3 ail.t černého uhli s 50 % podilea Ostravska a 12,3 ail.t hnědého uhli s 80 % podílen Mostecka. Oo prvni světové války se těžba dále zvýšila, u černého uhli o 70 %, u hnědého o 88 %. Koncem 19. a začátkea 20. století byly založeny rafinerie ainerálnlch olejů v Pardu- - 158 - bicích a Kolíně. Vlastni ropu začalo Československo těžit v roce 1913. Na úzeal nově vzniklé ČSR zůstalo v roce 1918 asi 90 % těžby černého a 84 % hnědého uhli. Uhli se stalo základen hospodářství předmnichovské republiky. Po hospodářské krizi v letech'1929-1933 došlo do roku 1938 k oživeni uhelného prfl-■yslu. Za německé okupace byla těžba uhlí vyhnána do výše potřebami německé válečné ekonomiky. V roce 1943 bylo dosaženo těžby 24,5 ail.t černého uhlí (vzrůst proti roku 1937 o 47 %, pro srovnáni to bylo asi 88 % dnešní těžby) a 27,7 nil. t hnědého uhli a lignitu (o 54 % proti roku 1937). Průmysl paliv a energetiky představoval po skončeni války v roce 1945 v obnovené československé republice silnou základnu pro další rozvoj, i když byla tato základna po válečných letech ve špatněn stavu. Obdob! 1946-1960 Je charakteristické tin, že s výjimkou let 1958-1959 byl trvalý nedostatek paliv způsobený zaostáváním uhelného hornictví za rychle rostouclai potřebami rozvíjejícího se průmyslu. Oůrsz na zvyšování výroby kvantitativní cestou spolu 9 přednostním rozvojem energeticky náročného těžkého průmyslu vedl k tomu, že byly kladeny vysoké požadavky na těžbu uhlí, které bylo možné investičně i z důvodu krátkého času těžko splnit. Oiné zdroje než uhli hrály Jen malou úlohu. V roce 1950 byl dokonce podii pevných paliv ve struktuře spotřeby větší než roku 1937 a podílu tekutých paliv ve spot robě z roku 1937 bylo dosaženo až roku 1953. Za- - 159 - ti*co Jiné zeně ve světě nastoupily hned po skončení druhé světové války cestu zvyšováni spotřeby ropy a zenniho plynu, ve struktuře spotřeby v Československu se tento trend prosadil nnohe* později. Přírůstky v těžbě černého uhlí byly ze 70 % určeny pro kokaochenii a vývoz. V té době se přednostně budovala metalurgická základna u nás a v ostatních socialistických státech. Hnědé uhlí postupně převzalo rozhodující ú-lonu v zásobováni dopravy, obyvatelstva a průmyslu, ale zejména úlohu paliva pro klasické tepelné elektrárny. V období do roku 1962 spadá také rozvoj československé vodní energetiky s výstavbou vltavské a vážska kaskády vodních elektráren, který* se podstatně zvýěilo využiti vodní energie a zajistil se špičkový zdroj elektřiny. V prvé* období socialistické výstavby přibližně do roku 1960, který Je určitýn zlomen v hospodářské* vývoji, rostla taká těžba donaci ropy a zenniho plynu. V celkové* něřitku energetické spotřeby nedosáhla však donací těžba ušlechtilých druhů paliv většího vyznánu. Jestliže bylo období do roku 1960 v rozvoji československého hospodářství na rozdíl od vývoje ve světě ve znamení u-helného "nonopolu" v zajišťováni energetických potřeb se vše-■i požitlvnini (donaci zdroj) 1 negatlvnini projevy (obrovské Investiční náročnost, úzeeni koncentrace investic, pracovníků, obyvatelstva a infrastruktury do uhelných oblasti, zásahy do ekologie krajiny a přírodního a životního prostředí, nlžii pružnost a dynanlčnost hospodářství založeného na uhlí), pak následující období je charakteristické kroně pok- račujícího trendu využíváni uhlí růste* dovozu ropy a později zenniho plynu. Proti předpokladů* se podstatně opozdil rozvoj jaderné energetiky a po roce 1962 ustale také výstavba velkých vodních elektráren. V sedmdesátých letech se v návaznosti na zněny v celosvětová energetické situaci posílila v Československu orientace na využiti donacích energetických zdrojů, nezi kterými dominuje uhlí. Intenzita využiváni uhli však dosáhla Již takové ú-rovně, ie další zvyšováni Je stále obtížnější a přechod do horších dobývacích podnínek s klesající kvalitou a výhřevnosti uhli způsobuje zhoršováni výsledků měřeno v měrném palivu. Další rozvoj palivoenergetické základny se v přírůstcích začal stále více ubírat cestou rostoucího dovozu ropy a zemního plynu (připadne elektřiny a uhli) i při rostoucích cenách a v posledním období i urychlenou orientaci na rozvoj Jaderné energetiky a v případě vodní energie na výstavbu přečerpávacích vodních elektráren, která nohou být vhodnýn doplňkem Jaderných elektráren pro odběr Jejich produkce nočního elektrického proudu. Společný* znaken pro celou oblast paliv a energie Je stoupající růst investičních nákladů i nákladů na palivo a zvyšující se negativní dopad těžby a zpracování paliv n8 přírodní a životní prostředí. Vedle velké investiční náročnosti. Jakou představuje výstavba klasických tepelných uhelných elektráren, jejichž éra v Československu postupně končí, a výstavba jaderných elektráren a výrobno-technická základny pro rozvoj Jaderné energetiky, stoupá na významu o- - 160 - - 161 - tázka zajištěni devizových a finančních zdroja pro kryti rostoucího dovozu paliv a energie za cenově stále obtížnějších podmínek z hlediska teritoriálního. Tyto prostředky musí ze-jlětovat předevšía ta průmyslová odvětvi, která Jsou nositeli dnešního vědeckotechnického pokroku, a ta, která se stala nosnými v poválečném období, týká se to především strojírenství. De všeobecné známo, že se to zmíněným odvětvím v poslední době daří méně, než Je potřeba. Oe třeba si hned na začátku uvědomit, že poválečný hospodářský vývoj Československa ve vztahu ke sféře paliv a energetiky prošel třemi základními etapami od Jednostranného zaměřeni na uhlí v padesátých letech přes postupné a nutné zvyšování úlohy ropy a zemního plynu probíhající v podmínkách e-konomického přehodnoceni investičně náročného extenzivního vývoje padesátých let až k vývoji v lstech sedmdesátých, kdy se ve světě, v RVHP a ČSSR samotné od základu změnily všeobecné hospodářské podmínky a situace v oblasti paliv, energie a surovin zvláště. Dak jsem Již uvedl v předchozí studii,5' byl nedostatek paliv a energie v padesátých a šedesátých letech především výsledkem investičního zpožděni v odvětví paliv a energetiky za tempem růstu hospodářství při nedostatečné pozornosti kvalitativním ukazatelům. Dnes Je však národní hospodářství nejen závislé na domácích zdrojích s stále více s rostoucími cenami na zdrojích ze zahraničí,, ale zároveň musí platit energetice' určitou daň za předchozí extenzivní vývoj náročný na paliva a energii Jak z hlediska měrné spotřeby, tak z hlediska účelu využiti a druhové skladby s převahou pevných paliv. Přitom adaptaci na zásadní změny v energeticko-geografických a hospodářských podmínkách ztěžuje nejen ztížená mezinárodně--politická, hospodářská, geografická a zahraničně-obchodnl situace, ale také vlastní problémy s vytvořenou hospodářskou strukturou v nových podmínkách. Evropa je jako celek přes své velké zásoby uhlí a v některých zemích i ropy a zemního plynu výrazně energeticky deficitní oblastí. Orientace evropských vyspělých kapitalistických zemi na progresivní ušlechtilé energetické zdroje ropu a zemni plyn znamená, že do Evropy proudí z celého světa tyto dnes žádaná suroviny. Československo řeší svůj deficit ropy a zemního plynu dovozem převážně ze SSSR, Nesoběstačnost v kryti energetických potřeb a růst dovozu ze SSSR v návaznosti na nutnost přestavby druhové skladby československé palivoener-getické spotřeby ve prospěch uilechtilých druhů a forem paliv a energie se od sedmdesátých let dostaly do zcela odlišných podmínek. Vedle růstu investičních nákladů a cen paliv a energie při Jejich získáváni a těžbě se zároveň relativně zmenšuji možnoeti získávat zdroje ze zahraničí. Z hlediska polohy a zahraniční orientace Je pro Československo důležitý vývoj v rámci RVHP a zejména přesun, ke kterému dochází v SSSR, Rostoucí energetický deficit evropské části SSSR vede spolu s vývozem sovětské ropy a zemního plynu do evropských socialistických a kapitalistických zemi k tomu, že zdrojovou oblasti 163 - 162 - se stává předavši* Sibiř se všemi z toho vyplývajícími důsledky a dopady. "Přestože má Sovětský svaz velké energetické zdroje, naráží dalěi zvyšováni Jejich vývozu na objektivní něze. Evropská čáet SSSR pocituje deficit paliva, který musí uhrazovat Sibiř. Východní oblasti zeno Jsou hlavními zdroji vývozu ropy a plynu, to mé za následek obrovské další výdaje na dopravu a na osídleni nových, pro život málo přizpůsobených oblasti. Vzhledem k rozsahu těžby a exportu ropy, plynu a některých Jiných energetických zdrojů, kterého bylo dosaženo, nesmíme už dále ignorovat skutečnost, že tyto zdroje Jsou omezené a nelze Je obnovit. Samozřejmě že fakt, že se Sovětský svaz přiblížil k hranici zvyšování exportních kapacit v palivových a surovinových odvětvích, vnáší nové důležité momenty do řešeni energetického problému."6^ V Jiné práci Je uvedeno, že "podle ocenění sovětské strany Jsou možnosti rozvoje exportu některých surovin po roce 1980 omezené a v Jednotlivých případech bude zabezpečeni dodávek na úrovni roku 1980 spojeno s překonáváním složitých problémů. Týká se to zejména ropy, plynu, železných a některých neželezných kovů."7^ Ve výčtu tedy figuruji suroviny, které ČSSR z větší části a ve velké* množství dováží a Jež se vysokým procentem podílejí na celkovém československém dovozu ze SSSR. Souhrnně řečeno -ČSSR • ostatní země RVHP stoji před důležitým úkolem zásadních kvalitativních změn ve struktuře a úrovni spotřeby energetických zdrojů a ve struktuře hospodářství m průmyslu. - 164 - Paliva a energie v hospodářství ČSSR Význam pelivoenergetickóho hospodářství Je v Československu stejně jako v Jiných průmyslově vyspělých státech a v dnešnim světě Jako celku značný. Oeho váha se ukázala zejména v průběhu sedmdesátých let, kdy se ve světě a zprostředkovaně i v ČSSR a zemích RVHP projevil vliv energetické krize. At už byly důvody vypuknuti této krize a její průběh a dopady v jednotlivých oblastech a zemích světa jakékoliv, ukázBlo se, že odvětvi paliv a energie ná ve fungováni celé moderní industriálni společnosti rozhodující úlohu. Až do roku 1973 byla tato úloha spiše otázkou zajiitěni potřebných energetických zdrojů bez velkých problémů. Po roce 1973 došlo k radikálni změně v dlouhodobém klidném cenovém vývoji paliv a energie a enormní zvýšeni cen nebývale zhodnotilo význam a postaveni celé sféry paliv a energie z hlediska získáváni, druhové skladby, spotřeby, míry využiti a úlohy v hospodářství. Místo absolutního objemu spotřeby energetických zdrojů nastoupila na prvni místo otázka kvality a měrné spotřeby a celý svět byl donucen k adaptaci na nové podmínky. Odvětvi paliv a energie začala prověřovat celý dosavadní vývoj ve vztahu hospodářství a energetiky a měnit další perspektivy v tomto vztahu. Každá porucha v odvětví paliv a energie se ihned řetězově promítá do celého hospodářského systému. Oe to dáno tím, že energie doprovází každou lidskou činnost; Je univerzálni a nelze ji ničím nahradit, je možné Jen snižovat racionalizaci je- - 165 - Ji spotřebu. Vliv poruch se nemusí projevovat Jen na široce mezinárodní úrovni. Jakou Je třeba energetická krize a energetický problém současnosti a budoucnosti. Ukázkou krátkodobého ovlivněni celého hospodářství poruchou v odvétví paliv a energie byl například náhlý poklea teplot začátkem roku 1979 u nás i Jinde v Evropě, který vyvolal nejen velké potíže ve vlastni energetice, ale v celém hospodářství. "Energetika rozhoduje o vývoji celého národního hospodářství státu Jako celku a do určité míry i o Jeho geografickém rozloženi uvnitř státu."8' Tato tendence se zvléšt silně prosadila v hospodářských dějinách Československa a zesílila v období rozmachu průmyslu za socialistické industrializace. Hlavním cílem hospodářské politiky po roce 1948 byl urychlený rozvoj těžkého průmyslu s důrazem na výrobu výrobních prostředků potřebných při industrializaci a rozvoji zemi socialistického tábora. Orientace tímto směrem znamenala silnou vazbu na energetické a palivové zdroje, v prvé etapě hlavně na domácí zdroje pevných paliv. Územně směřoval tento trend k dalšímu posílení uhelných pánvi a tradičních průmyslových oblasti a k obrovským přesunům uhli z uhelných pánví ke spotřebitelům po celé republice. Růst přepravovaných objemů byl podmíněn budováním průmyslu ve všech oblestech, zejména však na Slovensku, které bylo výrazně energeticky deficitní, ale také tím, že v československu byl a dodnes je nízký podíl elektřiny v konečné spotřebě energie. Vliv energeticko-geografické polohy Československa, jak Ji rozeznával I.M.MajergoJz,9' na - 166 - hospodářský vývoj v podmínkách socialistické industrializace a cílů hospodářské politiky po roce 1948 měl zpočátku předavším vnitrostátní charakter. Československo bylo víceméně soběstačné a dovoz tekutých a pevných paliv nebyl ve svých objemech a z hlediska možností zahraničního obchodu problémem. Od šedesátých let však domácí zdroje pevných paliv (černého a hnědého uhli a lignitu), na nichž byl založen předchozí průmyslový rozvoj, přestaly stačit rozvoji hospodářského potenciálu ČSSR, zpočátku zejména z důvodu rostoucích nároků na nové ušlechtilé druhy paliv a energie (tekutá a plynná paliva a suroviny, elektřina), později 1 z důvodu rostoucích nároků na objemy dovozu. Ekonomicky vedl tento vývoj k postupnému omezováni a nakonec k zastavení výroby tekutých paliv z hnědého uhlí, při které bylo v období 1945-1972 zkarbonizováno asi 90 mil.t mosteckého uhli.*0' Energeticko-geografické poloha začala mít pro ČSSR širší mezinárodni význam a v průběhu sedmdesátých let se stala hlavním faktorem v rámci celkové ekono-aickogeografické polohy Československa. Vývoj v oblasti paliv a energie začal gradovat v roce 1973, kdy ve světě došlo k enormnímu zvýšení cen peliv, energie a surovin ve srovnáni s dosavadním kontinuálním vývojem. Tento skok vedl nutně k dopadům v celém avětovém hospodářství. Od tohoto roku se palivoenergetická oblast dostala do popředí politického, hoepodářskáho a vědeckotechnického zájmu nejen ve světě, ale nutně i v zemích RVHP a zvláště v Československu. Vývoj v energetické oblasti postavil do nového světla a - 167 - vývojových souvislostí celé Československé hospodářství. Jeho odvetvovou a územní strukturu a energetickou náročnost z hlediska absolutních objemů a druhové skladby a z hlediska využívání zdroja. Oošlo k podstatným změnám v možnostech získáváni energetických zdrojů na svetových trzích i mezi socialistickými státy v rámci RVHP, protože "řešeni energetického problému v rámci RVHP Jako ostatná na celém světe je komplikováno rastem cen surovin a paliva. Od konce roku 1973 do letošního roku (tj. do roku 1980 - L.K.) se ceny ropy ve svitě zvýšily více než 10 krát. Tato tendence světového trhu se dřivé či později i • určitými korek t ivy přenese do vzájemných vztahů členských zemi RVHP, Třebaže Jsou ceny ropy ve vzájemném obchodě států společenství nlžěi než na evětovém trhu, přesto jsou několikrát vyšší, než byly v letech 1974-1975."11 * Vývoj v RVHP Je tedy ovlivňován vývojem na světovém trhu a Jednotlivé země se musí světovému vývoji přizpůsobovat. Pro názorný přehled vývoje světových cen černého uhli a ropy viz graf 2 na následujici straně. Graf 2. VÍVOJ SVATOVÝCH CEN K CEN ČS.DOVOZU U ČERNÉHO UHLÍ A KOPT V LETECH 1960-1978 (1979) l2) (t Kčs obchodní parity za t) 1100 1960 19«5 1970 1975 1 světová cena černého uhlí 2 světová cena ropy 3 světová cena dieselového oleje 4 cena ís.dovozu černého uhlí 5 cena čs.dovozu ropy - 168 - - 169 - Existuje řada ukazatelů. Jak hodnotit postaveni určitého odvětvi v odvětvové struktuře průmyslu a v hospodářství jako celku. Oednim přístupem Je hodnoceni pozice průmyslových odvětvi paliv a energetiky v odvětvové struktuře čs. průmyslu. Za základ odvětvové struktury průmyslu ČSSR vezmu zaměstnanost a pokúsim ss srovnat postaveni odvětvi paliv a energetiky podle tohoto ukazatele s postavením na základě jiných kritsríi. 0. Mareš ukazuje ve svém korelačním grafu,*3^ že u-kazatel počtu pracovníků tvoři zhruba střední hodnotu mezi u-kazatelem hrubé výroby a základními fondy, má nejmenši rozptyl a rovnoměrnější průběh a lze Jej bez nesnází srovnávat v čase. Navíc má vztah k ostatním sociálně ekonomickým složkám v území. Odvětvová struktura průmyslu vykazuje podle ukazatelů počtu precovníků, hrubé výroby, základních fondů, investic, spotřeby elektřiny a mezioborových vztahů charakteristické rozdíly, které lze vyčíst z grafu 3. Právě průmysl palív a energetiky Je příkladem odvětvi, kde je vysoké zatíženi základními fondy a investičními nároky a tím i energetickou náročnosti. Ukazatele hrubé výroby a zejména pracovníků vykazuji hodnoty podstatně nižši. Oalěi možnosti, jak charakterizovat postaveni průmyslu paliv a energetiky ve vztahu k průmyslu jako celku a dalším odvětvím hospodářství, je využiti bilance mezioborových vztahů, která vyjadřuje tvorbu a užiti produkce a zdrojů v národním hospodářství ČSSR. Používám bilance z roku 1977,*5' podle niž Je zpracován graf 4, Průmysl paliv a energetika Jsou pře- pí Ph O ts £~ JrH CO o o W E-" JO < tSJ < < £ g « >• EH Ä W > E-c U KŮ rH > 9 a o o Ph ■9 u o o o o o oo o o VO o OJ 1978 É „f i 55 CO 00 t- z o ^ q vh ^ 55 g ►J ►H W OS g N «1 3 o M > as n '"S O H W § O > S Ph W 1 M « CD I P. p. ^ .X v; xň O *H -r< ■*» 08 -H t. > 00 efl ř> r. rH -P o o a p. o r. vr-> > CO !>> rH g CO O >> t} a c? H NH XB C "O ? U MU >N •o o o oj m -j- ir\ vis rH! rH i-4 rH rH +» o Pi I o u o p. d c ja o> 4-> CO >% o s U o Xh Ch •o p. 3 ř> á) M ■* k - o. co rH VI J* C CO rH • «H a +» (h v p. *> f- OD Cr> O rH o G n 0J 0) rH N rH 01 O CD r*> rH *H S O 0) «3 *J C U « 4 P. * M M p. 01 0) O r"» ** -H S Ih B fi C 3 p. «> ň o •H hH c a H-> CU n x: 0) a u ■o o p. % v *H o p. CO SS ■s rH Q) +J aj E> 9) TJ o ■O > o rH -H r. e H->C- cd t-s on tH cd ■CO Ch ■m cd h n o cc cdA r. « tí •a > o — Ä u SH->2 C > •° P O Fh H (M n ■* ia - 170 - - 171 - devši* dodavatelskými odvětvími, která zásobuji palivy, energii, surovinami a výrobky všechna ostatní odvštvi národního hospodářství. Protože Jsou tato odvětvi základem fungováni každé hospodářské činnosti, patři také dodávky z ostatních odvětví do promyslu paliv a energetiky k základním vazbám. Intenzitu dodavatelských a odběratelských vazeb co do množství i vzájemného poměru dokumentuje graf 4, jejich průmět do odvětvové struktury průmyslu obsahuje graf 3. Z hlediska odběratelského připadá u průmyslu paliv na dodávky z průmyslu téměř 93 % a u energetiky 90 %, obě odvětvi pak dodávají do průmyslu 86 resp. 85 % svých mezioborových vazeb. Průmysl paliv zprostředkovává velkou část svých odběratelských vazeb uvnitř vlastního odvětví (73 %), ve velkém odstupu pak následuje e-nergetika, ostatní průmyslová výroba, strojírenství, chemie, mimo průmysl především doprava. Průmysl paliv Jako dodavatel realizuje kolem 43 % dodávek opět uvnitř vlastního odvětví, pětinu odebírá energetika, desetinu hutnictví železa, následuje chemie, průmysl stavebních hmot a strojírenství, z odvětvi mimo průmysl pak doprava a stavební výroba. U energetiky Jsou vazby podobné, nejsou však zejména u dodávek jiným odvětvím tak vyhraněné a jednostranné. Z hlediska odběru Je pro energetiku nejdůležitějěl průmysl paliv, na který připadá 46 %, silná Je vlastni spotřeba (27 %) a dodávky z ostatní průmyslové výroby (13 %). Ostatní průmyslová odvětvi Jsou ve velkém odstupu podle svá významnosti pro energetiku. Mimo průmysl je silná vazba na oblast materiálně technického záso- 172 - Graf 4. BILANCE MEZIOBOROVÝCH VZTAHŮ ZA BOK 1977 PRO PRŮMYSL PALIV A ENERGETIKY (v cenách výrobců, celková spotřeba) ENERGETIKA PRŮMYSL PALIV □ průmysl paliv energetika hutnictví železa □hutnictví neželezných r-i kovů n □ □ □ □ □ □ Q □ □ □ H □ r chemický průmysl strojírenství elektrotechnika a kovodělný průmysl 1_J průmysl stavebních hmot dřevozpracující _ průmysl průmysl papíru a celulózy průmysl skla, r-1 keramiky a porcelánu l—I textilní průmysl b oděvní průmysl • kožedělný průmysl ■ polygrafický průmysl D □ potravinářský průmysl ostatní průmyslová výroba rj^jri Odběr a dodávky uvnitř odvětví Idodávky lodběrl ! |odběr I d^k^jj 11 100 5 00« I 00D I »00 ÉEL Výrobní (dodavatelská) spotřeba výrobní >gp (materiálová) ^ spotřeba celkem | {■z toho dovoz) P Materiálová (odběratelská) spotřeba [" | zemědělství □ lesnictví ■ stavební výroba ^ | n geologická činnost B m projektová činnost B EJ doprava B spoje B □ obchod □ MTZ íl □ nákup □ bovén1 a na dopravu. Z hlediska dodévek největši odběr z energetiky vykazuje vlastni energetika (21 %), dále chemický promysl (14 %), promysl paliv (7 %), hutnictví železa; oetatni průmyslová výroba a další průmyslová odvětvi, mimo průmysl Je to především doprava, obchod a stavební výroba. Menál dodávky do odvětvi těžkého průmyslu souvisí s tím, že závody mají často svou vlastni energetiku založenou ne dodávkách paliv z rezortu paliv (závodní elektrárny a teplárny). Bohužel neni v této studii možný hluběi rozbor bilance (například vztahu mezi uhelným a ropným průmyslem u průmyslu paliv, kdy vysoký podii dovozu Je dán importem ropy, zemního plynu, uhli a dal-Slch surovin), na Jej i průmět do konkrétních územních vazeb, které Jsou geograficky nej zajímavější, a na vývoj dodavatelských a odběratelských vztahů (bilance z roku 1962, 1967, 1969, 1970, 1973). Pro charakteristiku vzájemného vztahu mezi celkovým hospodářským vývojem a jeho energetickým zajištěním zde používán relace mezi tvorbou národního důchodu jako celkovým ukazatelem výsledků celého hospodářství a mezi spotřebou energetických zdrojů ne tuto tvorbu v období 1950-1979. Z vývoje Je možné eledovat kvantitativní a kvalitativní stránku vztahu. Oemněj-ilm ukazatelem je vztah mezi použitými primárními energetickými zdroji • výrobou elektřiny (koeficient elektrizece energetické spotřeby v kwh/tmp)16' a spotřeba elektrické energie na tvorbu národního důchodu. Déle si budu v následujícím textu všímat vývoje celkové spotřeby primárních energetických - 174 - zdrojů v ČSSR, úrovně spotřeby na 1 obyvatele v mezinárodním srovnáni a konečně dalši důležité stránky - vývoje druhové struktury epotřeby paliv a energie a Jejího zajlštováni z tuzemských a zahraničních zdrojů. K vývoji vztahu mezi tvorbou národního důchodu e spotřebou primárních energetických zdrojů se vztahuje série grafů 5,6,7 a 8, Ukazatel spotřeby primárních energetických zdrojů na tvorbu národního důchodu v grafu 5 dokumentuje. Jek se po třicet let vyvíjela ekonomika ve vztahu k potřebě energie e Jak byla tato tvorba energeticky náročná.1'7' Trend poklesu e-nergetícké náročnosti tvorby národního důchodu v padesátých letech, tj. v době invsstlčně náročného období výstavby těžkého průmyslu, byl přerušen začátkem šedesátých let, kdy vlivem hospodářských potižl došlo k růstu nad úroveň dosaženou v roce 1950. Po roce 1965 dochází k prudkému poklesu energetické náročnosti a po roce 1969 se obnovuje poklesový trend z padesátých let, 3e však všeobecně známo, že energetická náročnost reprodukčního procesu v ČSSR je vysoká, proto nás pokles energetické náročnosti v období 1950-1979 o aal 42 % nesmi mýlit, nebot trend poklesu Je pomelý. Dalši graf 6 ukazuje úzký vztah mezi národním důchodem e energetickými zdroji srovnáním národního důchodu, spotřsby primárních energetických zdrojů e výroby elektřiny podle Jednotlivých let období 1950-1979 přírůstkovou metodou. Tento vztah byl vice narušen Jen velkými výkyvy v průběhu šedesátých let. Grsf ukazuje, že předstih výroby elektřiny před tvorbou - 175 - Graf 5. ENERGETICKÍ NÁROČNOST TVORBY NÁRODNÍHO DŮCHODU V ČSSR T OBDOBÍ 1950-1979 (tnp/1000 Kča HD) 0,4 8 0,3 ■ s- 0,2 "O *C C*-w» CA ff* ON ON ON 15?* 10 5 *> O o fe. -5 -3 -ío | 8 -15 5 -g Graf 6. VÝVOJ VYTVORENÉHO NÁRODNÍHO DŮCHODU, SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ A VÝROBY ELEKTRIKY V ČSSR V OBDOBÍ 1950-1979 18) (prír-ůatek % proti předcházejícímu roku) primární energetická zdroje elektřin* národní dlebod o ir\ o irv či )^ ^ Si ^ Graf 7. VÝVOJ KOEFICIENTU ELEKTRIZACE ENERGETICKÉ SPOTŘEBY (kVh/tmp) A SPOTŘEBY ELEKTŘINY NA TVORBU NÁRODNÍHO DŮCHODU (Wfh/1000 Kča ND) V ČSSR V LETECH 1950-1979 18) 700 600 500 5 wo 300 250 200 180 160 3 3 i*>§ ■-t 120 á S 100 o u\ O IA irt in vo so t> 0\ 0\ Q\ w> ©> e- Graf 8. VÝVOJ NÁRODNÍHO DŮCHODU, SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ A VÝROBY ELEKTŘINY V ČSSR Y LETECH 1950-1979 (1950 = 100) 800 18) 700 600 500 400 300 200 100 O *— elektřina. _národní dflchod primární • energetická zdroje ir\ uS VP Vfi ^ &\ 0\ G\ 0\ O - 176 - - 177 - národního důchodu neaá potrebnou úroveň zejména v poslednla období. Graf 7 zachycuje vývoj elektrizace energetické spotreby, které na s výkyvy v Šedesátých letech stále vzestupný trend. Přechod k všeobecnému používáni elektřiny Je patrný ze života všude okolo náe, přesto ve srovnáni s vyspělými zeměmi nedosahujeme potřebné úrovně. Méné příznivý vývoj vykazuje vývoj spotřeby elektrické energie na tvorbu národního důchodu, který má po růstu v padesátých letech a akceleraci růstu začátkem šedesátých let od roku 1965 klesající tendenci. Ta by sama o sobé nebyla negativní, zde všek souvisí s nedostatečným podílem elektřiny v palivoenergetické spotřebě. Poslední graf 8 v sérii shrnuje vývoj uvedených tři ukazatelů na základě vývojového Indexu, kde za základ Je vzat rok 1950. Oo vývoje se zde opět. promitaji výkyvy Šedesátých let, výrazně progresivnější Je růst výroby elektřiny před národním důchodem, ovšem zásluhou hlavně padesátých a částečně šedesátých let. Základními závěry z provedené analýzy vývoje je, že období 1950-1979 se zřetelně členi na tři rozdílné dekády. Vývoj v energetické a surovinové oblasti po roce 1973 se ve vývoji použitých ukazatelů neprojevuje žádnýa skokem nebo velkou změnou, svědčí to o nizké přizpůsobivosti československé ekonomiky rychlýa hospodářským změnám ve světě. Dokreslující pohled nm výsledky če. zahraničního obchodu19' ukazuje, že za poklesovými tendencemi většiny použitých ukazatelů Je Jako Jeden z hlavních důvodů právě otázka zajištováni energetických a surovinových potřeb hospodářství a nízká adaptabilita hospodářství na zásadní změny v oblasti paliv, energie a surovin. Rok 1979 s poklesem energetické spotřeby ukazuje vliv úsporných opatřeni a racionalizace spotřeby vyvolaný problémy v energetice na začátku roku. Zatim se úspor dosahuje extenzivní cestou využíváním značných rezerv. Tyto zdroje Jsou sice značné, hlavni zdroj úspor do budoucna Je však spojen se změnami ve struktuře celého hospodářství a ve výrobě, které budou dlouhodobou a investičně náročnou záležitosti. 3e pochopitelné, že uvedené ukazatele Jsou Jen některými z těch, kterýai Je možné dokumentovat celkový společenský, politický a hospodářský vývoj. Hospodářské problémy ze začátku šedesátých let souvisely s cslkovým spolsčsnským vývojem a nahromaděnými problémy v ekonomice a promítly se do velkých změn v politické a ekonomické nadstavbo. Změna v řízeni národního hospodářství po roce 1965 byla nutným krokem k řešeni složité problematiky. Politické a hospodářská stabilizace po roce 1969 se promítla i do vývoje ukazatelů. Oe všek třeba zdůraznit, že vzhledem k velkým změnám v oblasti surovin, paliv a energie, ke kterým došlo po roce 1973 ve světě, Js pokles energetické náročnosti tvorby národního důchodu a reprodukčního procesu v Československu pomalý. Oe to Jeden z důvodů neuspokojivého vývoje efektivnosti e celkových hospodářských výsledků. Ekonomika Je zatížena značným energetickým břeaenea zděděnýa z předchozího extenzivního energeticky náročného vývoje. Toto břeae- - 178 - - 179 - no tvoři rozsáhlý palivoenergetický komplex s vysokou a náročnou těžbou tuzeaského uhli a investice do něho, nevyhovující struktura podle druhu energetického zdroje, vysoká měrná spotřebo paliv, surovin a energie ve většině odvětvi. Paliva a e-nergie zneaenaji stále rostoucí položku ve výrobních nákladech. Zvyšující se Import vede při zvyšováni cen k pasivu v zahraničně obchodní bilanci ee zpětnými dopady do ostatních odvětvi národního hospodářství a do spotřební oblasti. Onešni stav československého energetického hospodářství, který Je výsledkem dlouhodobého vývoje. Je charakterizován takto:20) ČSSR patři mezi země s nejvyšši spotřebou energie na obyvatele a jednotku společenské produkce. Vysoká úroveň spotřeby prvotních energetických zdroju má kořeny ve vysoké materiálové náročnosti čs. ekonomiky, v nízké úrovni využíváni základních fondů, v zaostávání výrobní základny průmyslu a uplatňováni technologických postupů zs světovou špičkou, v nedostatečném zhodnocováni surovin a materiálů v celém reprodukčním procesu až do finálních výrobků. Ve spotřebo prvotních energetických zdrojů převažuji pevná paliva. Podii spotřeby elektrické energie na konečné spotřebě energie a ve vztahu k celkové spotřebě energetických zdrojů Je nizký. Vzhledem k nedostatku vlastních paliv rychle roste dovoz a Jeho náročnost. Technické vybaveni těžebních. Opravárenských a výrobních kapacit, rozvodu, přenosu a distribuce paliv a energie zaostává za světovou špičkou ve výkonu, provozu, spolehlivosti i měr- ných spotřebách energie. Citované závěry obsahují v kostce celou složitost energetické problematiky ČSSR a celého Jejího hospodářství. Uvedená specifika palivoenergetické sféry jsou výsledkem vývoje v celém hospodářství a zároveň výsledky hospodářství zásadně ovlivňuji. Doplňme uvedenou charakteristiku 1 o zhodnoceni. Palivoenergetxké zdroje "Jsou na základě současných zkušenosti světové ekonomiky rozhodujícím klíčem k efektivnímu ekonomickému rozvoji a hospodářské prosperitě. Relativně vysoká e-nergetická a materiálová náročnost naši výroby Js také výsledkem nedostatečně účinného ekonomického tlaku na zhodnocováni 211 paliv, energie a surovin ve výrobní spotřebě." Jasně se o této problematice mluví i v materiálech 14. pléna ÚV KSČ z prosince 1979, které konstatovalo, že ekonomický rozvoj Je nižši, než předpokládala pětiletka, a za příčinu negativních tendencí označilo nedostatečnou efektivnost reprodukčního procesu, vysokou spotřebu surovin, paliv a energie a investic na 22) Jednotku výroby. ' Dosavadní pasívni a extenzivní způsob řešeni potřeb paliv a energia Jejich absolutním zvyšováním narazil Již na pevné bariéry ekonomického a devizového charakteru uvnitř země i ve vztahu k zahraničí. Nahromaděných problémů je mnoho a řešeni bude dlouhé, složité a obtížné. Tato situace není pochopitelně výsledkem krátkého období. SečítaJÍ se zde specifické podmínky energeticky náročného obdobi po válce, které nám zanechalo velkou energetickou setrvačnost, kterou Je třeba změnit, se zásadními změnami ve světovém hospodářství - 180 - - 181 - a energetice, které ee do energeticky náročného č», hospodářství promítají zvláště silná. K tonu Je třeba připočítat menil schopnost če. ekonomiky rychle reagovat a přizpůsobit se novým vývojovým trendům. Ve srovnáni s Jinými vyspalými zeměmi musíme konstatovat, že naše energetická náročnost Je o vice Jak třetinu vyšší. Každá mezinárodni srovnáni má své ošidnosti dané specifickými podmínkami a možnostmi každého státu či oblasti, toto srovnáni Je víak Jen Jedním z aspektů hospodářské problematiky. Spotřebitelem paliv a energie je celé národní hospodářství, kde se především projevuje vysoká měrná spotřeba a energetická a investiční náročnost. 0 výsledku ve sféře energetiky se rozhoduje nejen v odvětvi samotné, ale dnes stále vice v odvětvích mimo energetiku, a to bud spotřebou dodávek z odvětvi paliv a energetiky, nebo parametry dodávek do těchto odvětvi. Kvalitativní stránka výrobního procesu se prosazuje přes potíže v za-Jlětovánl absolutních objemů. Každé kvalitativní řešeni v e-nergetlcké spotřebě je dnes motivováno poklesem nároků na paliva a energii na Jednotku výroby a k nejžádanôjôimu energetickému zdroji, úspoře. Čim větší Je úspora, tio menši nutnost získávat tuzemské zdroje s převahou uhlí při rapidně ee zhoršujících technických, ekonomických a kvalitativních ukazatelích těžby, nebo ze zahraničí při dnešních a budoucích cenových, ekonomických a teritoriálních relacích. Oestliže vývoj dó sedmdesátých lst probíhal více ve směru energetická náročnosti, pak vývoj v sedmdesátých letech a dále nutí k o- paku a pro tento vývoj je třeba v čs. ekonomice vytvořit odpovídající podmínky a změnit mnohé principy fungováni ekonomického mechanismu. Stejně Jako byl energeticky náročný hospodářský vývoj do sedmdesátých let doprovázen hlubokými strukturálními přeměnami v hospodářství, průmyslu, zemědělství i v oblastním pohledu, vyžaduje si nový vývoj neméně hluboké strukturální změny hlavně kvalitativního charakteru. Ekonomové se shoduji, že půjde hlavně o mikroekonomické změny v rámci závodů, podniků a VHO s využitím přednosti vybudované národohospodářské struktury. V současné době nedisponuje hospodářství volnými či potenciálními zdroji Jako byly od počátku padesátých let pracovni síly, zdroje ze zemědělství a malovýroby, rozvojové u-helné revíry, výjimečné postaveni mezi socislistlckými státy a v mnoha ohledech i ve světě, aktivní zahraniční obchod, V těchto změnách může sehrát energetika ve vztahu k celému národnímu hospodářství významnou roli, dá se dokonce říci, že kromě řízeni Je třeba začít především zde. Rozhodujíc! roli pro všechny oblasti hospodářského a společenského života však v této stapě důrazu na kvalitu musi převzít vědeckotechnický rozvoj, který je v současných podmínkách jedinou možnou cestou úspěšného dalšího rozvoje československého hospodářství a celé společnosti. ČSSR disponuje rozeáhlou vědecko--výzkumnou základnou, která byla vybudována v průběhu celého poválečného období. Tato základna převyšuje v přepočtu svých pracovníků na 10 tisíc obyvatel 2 - 2,5 krát úroveň takových - 182 - 183 - zemi Jako Ja Francia, NSR, Japonsko, švýcarsko. ' Tento stav však silně kontrastuje s malou výkonnosti, výsledky a zejména s realizaci výsledků ve výrobní a společenské sféře a také v oblaati energetiky, kam ee zejména v posledním obdobi směřuje velké čest vědeckého a technického výzkumu ve světě ve sneze snížit spotřebu energie. Názornou představu o technickém a technologickém zaostáváni československého průmyslu a tím i nepřimo o vyšší energetické náročnosti nám dávají údaje o nových výrobcích. Ty svědčí o přežíváni extenzivních tendenci ve výrobě a nízké technické a ekonomické úrovni nových výrobků. Nové průmyslové výrobky ve vybraných skupinách průmyslových oborů tvořily v období 1970-1975 asi 11-13 % celkové hodnoty průmyslové výroby, z nich pak 33-47 % připadalo na výrobky světové úrov-241 ně. ' Od roku 1976, kdy již byla sledována všechna průmyslová odvětví • výjimkou energetiky. Jsou ukazatele podstatně nižéi - nové výrobky představovaly v letech 1976-1978 8-10 % z hodnoty vyrobeného zboží a podíl nových výrobků technicky na světová úrovni z hodnoty nových výrobků byl 13-15 %. ' Přitom technická úroveň ee dnes hodnotí u nových výrobků v prvé řadě také podle měrné spotřeby energie a energetické ú-činnostl, které významně spolurozhoduji o prodejnosti výrobků. Uvedae třsba naěe osobni automobily, které právě ve směru spotřeby pohonných hmot a energetické účinnosti, pomineme-ll dalii parametry, zaostaly za světovým vývojem. Dnes dosahujeme za naše strojírenské výrobky za 1 kg produkce podstatně - 184 - nižších cen než vyspělé kapitalistické státy při neúměrně vySái spotřebě paliv, energie, surovin, materiálů a lidské práce. Přitom Jde o výrobky odvětvi, které bylo přednostně budováno v celém obdobi socialistické industrializace a Je nosným odvětvím čeekoslovenakého průmyslu. Zaostáváme zejména tam, kde Je vysoký podíl zavádění nsjnovějSich výsledků vědy a techniky do výroby a spotřeby, které ve svém konečném efektu přímo váží na energetickou spotřebu a účinnost a tvorbu 26 \ národního důchodu. ' Odhaduje sa, že v roce 1974 bylo v čs. hospodářství spot- 27 1 řebováno asi za 500 ald Kčs materiálu, ' ale měrná spotřeba surovin, paliv a energie na Jednotku výroby byla o 40-50 % vyšší než u některých průmyslově vyspělých států.28' Tento rozpor mezi kvantitou a kvalitou nutně vytváří nůžky s dopadem na celé hospodářství a tvorbu národního důchodu. Nižší technická a technologická úroveň se promítá i do vybaveni základními fondy. Výrobce, který není vybaven moderními výrobními fondy, může dnes stěží vyrábět výrobky na světové úrovni z hlediska užitné hodnoty a funkce výrobku a v našem případě i s minimálni spotřebou energie při vlastní výrobě i při provozu výrobku. Stále vlce platí, že dnes Již nestačí šikovné ruce, ale rozhoduji šikovné stroje, organizace, inovace. Ne nadarmo klade soubor opatřeni ke zdokonalení soustavy plánovitého řízeni národního hospodářství po roce 1980 takový důraz na snižováni materiálové, surovinové, palivové a energetické náročnosti (například zrušením ukazatele hrubé výroby a zave- - 185 - denia ukazatele vlastních výkonů), na efektivnost a kvalitu výroby, na prosazováni vědsckotechnickáho pokroku a jeho u-rychleného uváděni do praxe. Současné hospodářské probléay nuže v československých podainkách řež ít jen velkoryse prosazovaný a realizovaný vědeckotechnický pokrok a pružná hospodářská struktura rychle reagující na rychlé zaěny v "náladové" světové ekonomice, již jsae součásti. Exportní výkonnost Je Jistě především otázkou požadavků na světovém trhu, zároveň však otázkou našich vlastních schopnosti. Přitom nešalme zapomínat na vlastni trh, kde spokojenost nebo nespokojenost s nim se promítá do pracovní motivace. Při velké průmyslové kapacitě, intsnzitě ekonomických aktivit a výrobní spotřebě na jednotku výroby a tvorbu národního důchodu dosahuje československá ekonomika neúměrně nižší výsledné produkce, kvality a v konečném výsledku i životni úrovně než Jiné průmyslově vyspělé státy. V současné politicky i ekonomicky náročné vývojové etapě jde o radikálni a rychlou změnu dlouhodobě vypěstovaných hospodářských návyků Jak v řízeni, tak ve vlastní výrobě i spotřebě. Ukázali jsae si. Jak těené vazba existuje mezi rozvojea hospodářství a zdroji paliv a energie. Vyspělost země se často měři podle množství spotřebovávané primárni energie na 1 obyvatele a podle způsobu využiti zdrojů. V prvním ukazateli sa ČSSR řadi na přední aisto ve světě, ve způsobu využiti zdrojů a ve výsledné produkci připadající na spotřebu energie však zůstává pozadu za výspělýai státy. - 186 - V roce 1978 přesáhla celková spotřeba primárních energetických zdrojů v ČSSR poprvé hranici 100 mil.tmp.29' Představu o vývoji celkové spotřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR v obdobi 1950-1979 a rámcový přehled o růstu významu dovozu podává graf 9. Jsou v něm použity údaje ze dvou prame- 301 nů, ' z nichž za základ považuji údaje čs. statistiky. Rozdíl proti vyšším hodnotám v materiálu OSN lze považovat za nepřímé znázorněni zhoršujících se kvalitativních ukazatelů těženého uhli v ČSSR, nebot materiál OSN převádí skutsčné palivo na měrné pomoci hrubého stabilního koeficientu průměrné výhřevnosti černého a hnědého uhli (s aktualizaci po roce 1970), zatímco čs. statistika podchycuje při výpočcu měrného paliva pokles výhřevnosti těženého uhlí. Výpočet OSN podstatně přeceňuje kalorickou hodnotu uhli a mírně výhřsvnost těženého a dováženého zemního plynu, naopak mírně podceňuje kalorickou hodnotu dovážené sovětské ropy s elektřinu z vodní e Jaderné energie. Znamená to, že úloha dovážených zdrojů paliv a energie Je v přepočtu na měrné palivo vyšší než uvádí materiál OSN. Srovnáni údajů uvádím v následující tabulce: Tab.l. Spotřeba primárních energetických zdrojů v ČSSR 197831' Čs.statistika Údaje OSN ?ozdil tis. tmo % tis. tmg % tis. tmg Spotřeba celkem z toho: pevná paliva kapalná paliva plynná paliva elektřina a teplo z vody a jádr; 100,9 65,4 27,2 7.2 , LI 100,0 64.8 26.9 7,2 1.1 114,0 80,7 24,4 7,8 1.1 100,0 70,8 21,4 6,8 1.0 -13.0 -15,3 ♦ 2.8 - 0,6 -6.C ♦ 5,5 + 0,4 +0,1 - 187 - Graf 9- CELKOVÁ SPOTŘEBA PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ V ČSSR V OBDOBÍ 1950-1979 A DOVOZ 30) (v mil.tmp) Podle údaju spotřeba dovoz OSN produkce spotřeba dovoz produkce Čs.statistika p. d#3 11 i i o m on in in Údaje podle čs.statistiky pro léta 1950-1959, 1961-1964 a 1966-1969 jsou odhadnuty Budene-li orientační považovat za dovoz celý objem kapalných a plynných paliv (ponecháme stranou dovoz a vývoz uhlí, vlastni téžbu ropy a zemního plynu a dovoz elektřiny), pak ČSSR koncem sedmdesátých let dovážele již téměř 35 % své energetické spotřeby. Váha tohoto dovozu v cenovém vyjádřeni Je Ještě daleko vyšši, Oovoz znamená velké zatížení zahraničního obchodu a jeho bilance. Pouhá reprodukce stejných objemu dovozu Je stále cenově i teritoriálně náročnější. Výhodou dodávek ropy a zemního plynu ze SSSR Je stálost dodávek z ne-devizové oblasti, cenový vývoj a vzestup však ani zde nelze odstranit. Základním doprovodným ukazatelem celkové spotřeby primárních energetických zdrojů je relativní ukazatel jejich spotřeby na 1 obyvatele. Ten dosáhl v ČSSR v roce 1979 vysoké hodnoty 6,55 tmp na 1 obyvatele (rok předtím 6,67 tmp). Srovnáni této úrovně s některými státy světa a zároveň srovnáni se spotřebou měrného paliva na dolar hrubého domácího produk- tu obsahuje následující tabulka 2 .32) - 188 - - 189 - Tab.2. Spotřeba primárních energetických zdrojů na 1 obyvatele a společenskou produkci ve vybraných socialistických a kapitalistických ženich Spotřeba v top na 1 obyvatele 1973 Spotřeba v kg Berného paliva na dolar HOP 1971-73 sbs. ČSSR-1,00 abe. ČSSR»1,00 ČSSR 6 .82 1 ,00 3 .31 1 ,00 NOR 6 ,38 0 ,94 3 .10 0 .94 PLR 3 .51 0 ,51 2 ,83 0 .85 SSSR 3 ,66 0 ,54 3 ,09 0 ,93 V.Británie 5 .51 0 ,81 2 .51 0 ,76 NSR 5 ,99 0 ,88 2 .42 0 .73 Belgie-Luceeibursko 7 ,04 1 ,03 2 .56 0 .77 švédsko 5 .97 0 ,88 2 ,40 0 .72 USA 11 ,90 -1 ,74 3 .85 1 .15 Poznámka: HDP « hrubý domáci produkt Z tabulky je patrné, že vysoká spotřeba paliv a energie na 1 obyvatele Je pro vyspělou zemi samozřejmosti, přesto Je epotřeba v ČSSR ve srovnáni se evětem e ve vztahu k vytvořenému společenskému produktu přílli vysoké. Částečné vysvětleni Je třeba hledat v tom, že "vysoká energetická náročnoet československého hospodářství je především důsledkem vysokého podílu energeticky náročných odvětvi těžkého průmyslu a výrobků, zastaralé technické úrovně značné části výrobních kepecit a uplatňovaných technologických poetupů. Energetický problém ČSSR nemůže být do budoucna úspěšně řešen bez záeedniho zvýšeni stupně zhodnocováni použitých paliv a energie."33' Hlav- ni problém tedy neni hlavně ve sféře paliv a energetiky, ale v celém hospodářství. Vyjádřeno slovy ekonoma "v zemi, která stejně jako mnoho dalších průmyslových zemi, nemá komplexní surovinovou základnu a je převážně odkázána na dovoz, Jsou ob tíže v zásobováni surovinami důsledkem nedostatečné prodejnos ti jejich průmyslových výrobků na světových trzích, kde by ji nak bylo možno za výrobky světové úrovně zajiátovat - v zásadě í v současných podmínkách - v dostatečné míře potřebné suroviny. Tzv. odtrženost čs. ekonomiky od vývoje její surovino vé základny neni výsledkem jakési specifičnosti její struktury, zejména struktury Jejího průmyslu, ale odrazem nedostateč ného vývoje Její efektivnosti, který Je zřejmě podmíněn především působením dané motivační soustavy pro podniky a pracu-Jící."34* Kombinace spotřeby primárních energetických zdrojů na 1 obyvatele se strukturou podle druhů v ČSSR a ve světě v poválečném vývoji Je obsažena v grafu 10. Vývoj struktury spotřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR Základní charakteristikou vztahů a kvantitativního a kvalitativního poměru mezi Jednotlivými druhy paliv a energie je struktura spotřeby primárních energetických zdrojů. Hospodářský vývoj v Československu byl v historii tradičně z větši časti vázán na vlastni palivové a energetické zdroje. Před průmyslovou revoluci to bylo dřevo, dřevěné uhli, voda a vítr - 191 - od začátku promyslová revoluce převzalo rozhodující roli uhlí, bez něhož sl průmyslový rozvoj nelze představit. Uhli prakticky až do Šedesátých lst 20. století dominovalo čs. spotřeba primárních energetických zdrojů a bylo a stále Je základem celého hospodářství. Oeětě v roce 1960 byl podíl pevných paliv v palivoenergetické bilanci Českoslovsnska přes 90 %. v roce 1979 pak 63 %. Vazba na uhli v hospodářství ČSSR se posílila po roce 194B v souvislosti s prudkým hospodářským rozvojem a budováním těžkého průmyslu založeným na využiti uhli. Možnosti uhelného průmyslu 1 odhady zásob uhli a Jejich životnosti však byly v nedávné minulosti značně přeceňovány. Plány těžeb uhli z padesátých i Šedesátých let počítaly a daleko vyěálmi objemy těžby uhlí, než kterých bylo skutečně dosahováno. Uhelný průmysl ztratil Již v průběhu Šedesátých let svoji dynamiku růe-tu, a to nejen vzhledem k rostoucímu dovozu ropy a později zemního plynu, ale také proto, že Jeho možnosti začaly být limitovány geologlckotechnickými, technologickými, ekonomickými a v neposlední řadě ekologickými podmínkami. československo ilo cestou zvyšováni exploatace svého uhlí v době, kdy ve světě docházelo k omezováni těžby uhli a k rychlému přechodu na ropu a zemni plyn. Bylo to dáno Jak skladbou vlastni energetická základny s převehou zásob uhlí, tak specifickým hospodářským vývojem věech soclelistických států východní Evropy. Přesto se ani socialistické země včetně ČSSR nevyhnuly nezbytnému růstu úlohy ropy a zemního plynu - 192 - (v doprevě, zemědělství, chemickém průmyslu a Jinde) a problémům s tlm spojeným, nebot moderní hospodářství se bez ušlechtilých energetických zdrojů a bez elektřiny nemůže obejít. Rope a zemni plyn jsou v mnohé směrech svého využiti nezastupitelné. Celá doeavadni energetická orientace ve světě a specificky i v ČSSR je prověřována a korigována současnou situaci, změněnými podmínkami a málo optimistickým budoucím vývojem. Na XI. světové energetické konferenci v Mnichově v září 1980 se konstatovalo, že přes vážný nedostatek zdrojů energie se má její spotřeba do budoucna dále podstatně zvýšit. Při omezenosti zásob některých primárních zdrojů, kdy ropa s zemni plyn maji doeáhnout těžebního vrcholu koncem tohoto století, a při předpokladu, že řádový vliv nových energetických zdrojů - především jaderné energie - lze očekávat až ke konci století, dochází postupně k velké renezanci uhli, ale také k prudkému pohybu v cenách energetických zdrojů ss všemi hospodářskými a mezinárodně politickými dopady a při celosvětovém růstu nákladů e investic. Na konferenci ss kladl důraz na nezbytnost všestranného a všeobecného šetřeni energii cestou omezováni nejen produktivní spotřeby, ale i změnou zvyklosti v osobni a individuální spotřebě hlavně u průmyslově vyspělých zemi, dále pak na otázky životního prostředí. ' Ve světle světového energetického a surovinového problému jsou nevyhnutelné zásadní změny nejen cslé energetické orientace, ele prakticky celé hospodářské a průmyslové struktury a vytvořené struktury spotřební. - 193 - Celý tento proces Již ve svítě intenzivně probíhá a Jeho hlavní* znakem je zrychleni vědeckotechnického rozvoje a pokroku. V případě ČSSR Jde v této etapě předevši* o prosazeni intenzivního hospodářského vývoje a o radikální omezování energetické a surovinové náročnosti z hlediska absolutního objemu a měrných spotřeb, o změnu dlouhodobých spotřebních návyků na straně výrobců i spotřebitelů. Vytvořeni podmínek pro skutečný intenzívni vývoj je základem pro vývoj samotný. Nutná je o-rientace na nové přístupy k využíváni všech zdrojů - hlavně viak energetických, které Jeou dnes katalyzátorem změn dalších. Oe to Jeden z nejdůležitějšlch předpokladů celkových strukturálních změn v celé* hospodářství, ale i strukturálních změn v energetice samotné. Kulminace těžby domácího uhlí a postupná vyčerpáváni uhelných zásob se projev! v ČSSR koncem tohoto století a Je obdobou možná kulminaci a vyčerpáváni zásob ropy a zemního plynu ve světě s tím rozdílem, že možnosti zvyšováni zásob ropy, zemního plynu 1 uhlí ve světě zdaleka neskončily (viz například poslední objevy ropy a zemního plynu v Mexiku), zatímco možnosti dalších objevů na našem území jsou v podstatě vyloučeny a i možnosti zvyšováni dnešních objemů těžeb Jsou omszené, Investičně a ekonomicky stále náročnější. S klesající kalorickou hodnotou těženého uhlí Je potřeba vyšil absolutní těžby ke stabilizaci úrovni v měrné* palivu. Například v období 1970-1979 poklesla výhřevnost všeho uhlí v ČSSR v průměru o 7 % s ti*, že u černého uhlí diky Oet-ravsko-ksrvinskáau revíru poklesla Jen málo. u hnědého uhli a lignitu činil však pokles 7,5 %. nejvíce u Severočeského hnědouhelného revíru Jako nejdůležitějši těžební oblasti. Pokles výhřevnosti v SHR o 10 % představuje téměř 10 mil.t uhli z dnešni těžby. Použivá-li výpočet měrného paliva v materiálech 0SN3S) pro ČSSR hrubého stálého koeficientu výhřevnosti uhlí 0,6 měrného paliva, pak skutečná výhřevnost 0,52 v roce 1979 znamená při celkové těžbě 125 mil.t uhlí v ČSSR rozdíl přes 10 mil.tmp. Bližší údaje o poklesu výhřevnosti uhlí podává následující tabulka: Tab. 3 Vývoj výhřevnoetí uhli v ČSSR v obdobi 1970-197937) Výhřevnost Index Výhřevnost uhli Měrné pali- v tis.kO £1970 .100} celkem ■ 1,00 vo * 1^00 1970 1975 1979 1975 1979 1970 1975 [l979 1970 1979 Uhlí celkem 16.6 16,1 15.4 97,0 92,9 1,00 1,00 1,00 0.57 0.52 Černé uhlí 25.2 25,2 25,1 99,9 99,7 1.52 1,57 1,63 0,86 0.86 OKO 26.4 26.3 26.4 99.9 100,0 1,59 1,64 1.71 0.90 0.9C KO 18.9 17.7 16.8 93,7 88.8 1.14 1.10 1,09 0,64 0.57 Hnědé uhli a lignit 13.5 13,1 12.5 97.2 92,6 0.82 0,82 0,81 0,46 0.43 SHO 14.1 13,5 12,8 95,8 90.3 0,85 0,84 0,83 0,48 0,44 HO B 12.0 12.3 12.1 102,8 100,7 0,72 0.77 0,78 0 ,41 0,41 ULB, 9.5 9.4 9,0 98,9 94.5 0,57 0,58 0,58 0.32 0.31 OKO - Ostrsvsko-karvinská doly HOB - Hnědouhelné doly a bri- ketárny KO - Kladenské dolv , t y ULB - Uhoíné a lignitové bane SHO - Severočeské hnědouhelné DML - Jihomoravský lignit doly - 194 - - 195 - Renezance uhli Jako energetického zdroje Je v podmínkách ČSSR značné omezena a podstatné a dlouhodobější zvyšováni těžby uhlí, které Jako zdroj plnilo rozhodující úlohu po celé poválečné obdobi, není dále možné. Také dovoz ropy a zemního plynu po prudké, ale krátké dynamice v šedesátých a sedmdesátých letech, která vyústila v 35 % podii na palívoenergetické bilanci, má avé největšl růstové možnosti za aebou, aniž bylo dosaženo potřebné úrovně Jejich spotřeby a vlivu na rozvoj hospodářství. Kromě toho jsou ropa a zemni plyn nepostradatelnými surovinami pro dnešní moderní chemický průmysl. Zůstane--li tedy světu s vyčerpáváním zdrojů ropy a zemního plynu možnost návratu k intenzivnímu využíváni uhlí Jako staronového zdroje a možnoat alternativních zdrojů (Jaderná, vodní, geotermlcká, slapová, sluneční energie), čeekoslovensku zbývá vedle importu a zapojeni do světové dělby práce z alternativních zdrojů především jaderná energie. ČSSR musí nutně v předstihu budovat a Již dnes ee plně orientovat na využiti Jaderné energie, a to v daleko větši míře než Jiné země. Urychlený rozvoj a přechod na Jadernou energetiku má dva velmi pozitivní aspekty - může být založen na domácích zdrojích Jaderných paliv a může zvýšit úlohu elektroenergetiky na bázi primární elektrické energie. V poslední době jsou pro tento vývoj vytvářeny konkrétní předpoklady Jak výstavbou Jaderných elektráren voroněžského typu a 440 M* bloky (Oaslovské Bohunice, Dukovany), tek budováním výrobně technické základny Ja-děrného programu v řadě závodů. ' Proces změn ve struktuře spotřeby primárních energetických zdrojů se ve světě í v ČSSR dostává do nové kvalitativně odlišné fáze. Vývoj struktury spotřeby primárních energetických zdrojů ve světě a v ČSSR podává graf 10 na následující st raně. Spotřeba primární energie na 1 obyvatele Je sice v ČSSR vice jak 3 krát vyšší než ve světovém průměru, svět však vykazuje podstatně příznivější strukturu spotřeby s převehou ropy a zemního plynu. I když je zřetelné zastaveni přesunu ve prospěch ropy a plynu ve světové struktuře energetické spotřeby, zůstávají nadále tyto zdroje základem světové energetiky. Patrná je již renezance uhlí. Úloha nových zdrojů reprezentovaných elektřinou z vodních. Jaderných a jiných elektráren se zatím výrazněji neprojevuje, i když v přírůstcích se zvyšuje, na její zvýšení bude třeba čekat minimálně do konce století. Československo však musíme v tomto ukazateli srovnávat s jinými průmyslově vyspělými státy, světový průměr je jen orientačním vodítkem. Srovnáni se strukturou apotřeby primárních energetických zdrojů těch zemí, které Jsou Již u-vedeny v tabulce spotřeby na 1 obyvatele, tzn. zemi, které s výjimkou švédska mají zásoby vlastního uhlí. Je obsaženo v tabulce 4. - 196 - - 197 - Graf 10. STRUKTURA SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ VE SVĚTĚ A V ČSSR 39} Struktura spotřeby podle energetických zdroju (%) O 10 20 JO 4o 50 60 70 80 90 100 SVĚT ČSSR SVĚT ČSSR SVĚT ČSSR SVĚT ČSSR pevná paliva | | plynná paliva tekutá paliva gig elektřina a teplo 198 - Teb. 4 Struktura 9potřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR a vybraných zemich v roce 1975 (56) 40) Paliva Elekt řina z vodních a j ad.elektráren pevná kapalná plynná ČS3R 67,4 (74,3) 25.6 (19.8) 5,6 (4.9) 1.4 (1,0) NOR 72,6 18,4 8.5 0,5 PLR 83,3 10.4 6.2 0.1 SSSR 34.6 36,8 27.5 1.1 V.Británie 42.3 39,3 16,9 1.5 NSR 32,1 49.7 16,5 1.7 Belgie 24,2 50,7 23,7 1.4 švédsko 5.4 77,5 0,0 17.1 USA 22,2 44,3 30,9 2.5 Svět 32,8 44,0 20,4 2.8 Z tabulky je zřejmá silná orientace ne využiti vlaetnich zdrojů uhli hlevně v NOR, která má navic zásoby Jen hnědého uhli, a v Polsku, obecně pak s výjimkou SSSR • Rumunska ve všech socialistických evropských zemích. Západní průmyslově vyspělé země maji všeobecně vyšší podii: ušlechtilých forem paliv a energie. Postaveni ČSSR ee ve srovnáni s nimi v posledním období v tomto směru podstatně zlepšilo. V současných podmínkách je všek dalši zlepšováni struktury energetické spotřeby závislé především ne rozvoji jaderné energetiky. Změnu ve významu jednotlivých zdrojů pro další rozvoj pallvoenergetického komplexu ČSSR a celého hoepodářstvl dokumentuji čísla o podílu energetických zdrojů na přírůstku spotřeby v Jednotlivých obdobích poválečného vývoje v tebul- - 199 - kách 5 a 6. I když Je použitá metoda přírůstků v pětiletých intervalech schematická, dává vcelku dobrou představu o zásadních strukturálních přesunech v zajištováni primárních energetických zdrojů. Za základní vývojové tendence lze stručně označit tyto: - Od padesátých let stále klesá relativní přírůstek spotřeby primárních energetických zdrojů, zejména u pevných paliv (viz řetězový index v tabulce 5). S rostoucím objemem spotřeby je to vývoj přirozený, přesto se v posledním období výrazně promítá vliv změn ve evětové 1 československé energetice. - Nepřetržitý růst spotřeby u kapalných paliv, který probíhal po celé poválečné období, zejména pak od uvedeni ropovodu Družba do provozu v roce 1963, se po roce 1975 zpomalil a v roce 1979 dochází poprvé k pokleeu spotřeby kapalných paliv pod ú-roveň dosaženou v roce předcházejícím. - Od druhé poloviny šedesátých let stoupá význam dovážených plynných paliv ze SSSR dodávaných postupně několika větvemi plynovodů. Plynofikace ee více než v celkové palivoenergetické bilanci projevuje v optimalizaci spotřeby tam, kde je plyn nej-výhodnějěím energetickým zdrojem (přímé vytápění, rychlý, přímý a čistý ohřev, technologické procesy ve eklárnách a Jinde). Ani tento zdroj věek nemůže za součaené energetické eltuace ve světě i v RVHP zajistit do budoucna krytí přirůatků spotřeby a zlepšování struktury spotřeby. - V roce 1979 došlo k poklesu spotřsby u pevných a tekutých paliv proti roku 1978 a přírůstkovými zůstala Jsn plynná paliva (zvyšující se dodávky z trenzltniho plynovodu) a primární 200 tn o u Ol e c o c u >■ .n W 1*1 in in \ O -h r. o 10 * cm n cm_ -h o <3 o O -H rH -H -H rH rH N - kd ť*) o rn tn to co «-> n n pj h h o g> ...... tCC * <—< —* i—I i—* *H -t r> t —i h h h n m m (o •-< .h n m co n n n n Ifl io o ....... M w n io w ao m • o o g g o o g m o o o o o o O CO ^< .-t ,-1 -H -H *H r-( r* o n -< o h h n q. o o h h b ....... m —t cm m oo •h to io *n »h ta (n- *H ....... ■ o h n o «• n io — h n n ■e ioou3 O • cn i. e c a sz u >h c í. 10 B ■h t. a o a. • o o Uil _>■ a 0.1 J< I m __i a i o Hl U I -rl I *_ _t a i CLI fO I U I 9 _I *-» I Jt I 3 W l w I OT O CM rH CM CM O O to 01 CO rH rH n CO cn CM 10 o 01 in m m o o rH 10 •». rH to r* CM CM m m m CO rH CO 10 rH rH o o o o o o o g g g o o o o o UJI H Hl -II r~ 0.1 O. I s -I *-l I • I r-l Hl -rt i e n n co o o* o* I i >a i w 3 00 O rH M * + ♦ rH 00 « 10 01 rH m> . l-l 10 CO + + + + ♦ to (0 CO o 00 ft 01 CO CD rH rH o ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ + l -H o * I o I < ■ o m to n -t m o cm n m o m o m cn m to to r*» r* c* i i i i ■ i 0 m o m o m tn tn to to r* n 01 01 01 01 01, 01 a c -h h_ HO « c Jt c e >-< rH • a a a > o •H rH rH a ta e u _i • Q. H -a HO *-c 3 > ■* e e a.*' > > to e a. o. 201 elektrina. U ni zajistila zasadni zvýšeni dodávek elektřina dodávaná z prvni průmyslové jaderné elektrárny voroněžského typu v Oaslovských Bohunicích. - Zajištovala-li ropa v páté pětiletce 1971-1975 kolen dvou třetin přírůstku domáci spotřeby primárni energie a plyn asi pětinu a v Šesté pětiletce 1976-1980 ropa a3i Jednu třetinu a plyn skoro polovinu, pak od sedmé pětiletky 1931-1985 převezme postupně rozhodující úlohu v kryti přirůstku energetické spotřeby v ČSSR Jaderná energetika. V osmé pětiletce 1986-1990 má už podíl nového energetického zdroje představovat přes polovinu uvažovaného růstu snergetické spotřeby. Oůvod je ten, že jaderná energie se v podmínkách ČSSR za dané mezinárodni situace stala v podstatě jediným rozvojovým energetickým zdrojem. I když zdaleka nejsou vyřešeny všechny otázky okolo výroby e-lektřlny v jaderných elektrárnách, z hlediska potřeb československého hospodářství dosáhla jaderná energie stupně "zralosti* a průmyslové a ekonomické realizovatelnosti.42' - S přechodem k intenzivnímu využíváni jednotlivých energetických zdrojů souvisí i zásadní změny ve struktuře energetické spotřeby. V počátcích socialistické industrializace až do poloviny šedesátých let dominovalo uhlí, po roce 1963 začalo období růstu významu ropy a od sedmdesátých let zemního plynu. Rokem 1979 začal rozvoj Jaderné energetiky, která by měla v relativně krátké době zajistit nejen přírůstky v energetické spotřebě, ale pomoci řešit i problémy spojené s kvalitou a fungováním ce-lého palivoenergetíckého komplexu a hospodářství a se ziskává- nim klasických zdrojů domácich i dovážených. - Z přírůstků spotřeby pevných paliv vysvítá, že omezování těžby uhlí v druhé polovině šedesátých let bylo jednak otázkou politickou, jednak otázkou dalších možnosti rozvoje československého uhelného promyslu. Přee velké úsilí a investice v uhelném průmyslu se v sedmdesátých letech zvýšila těžba měřeno v měrném palivu jen málo, ač k tomu bylo zapotřebí podstatně vyšši skutečné těžby a velkých investic. Klesající výhřevnost a zhoršováni kvality těženého uhli (podii tříděných druhů. 9irnatost, popelnatost) Je odrazem přechodu do horších dobývacích podmínek a ložisek. Vývoj struktury spotřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR v období 1950-1979 v absolutním a relativním vyjádřeni zachycuji grafy 11 a 12. Dokumentuji vizuálně to, co bylo řečeno o vývoji struktury spotřeby primárních energetických zdrojů v předchozím textu. Růst významu ropy a zemního plynu od šedesátých let je prakticky úplně spojen s dovozem, nebot vlastni produkce Je nízká a od šedesátých let klesá. Oednotlivé etapy produkce a spotřeby primárních energetických zdrojů souvisí se změnami v celém hospodářství. Oedním z příkladů, jak struktura energetické spotřeby ovlivňuje jiné hospodářské sektory. Je územní rozmístěni ekonomických aktivit. Uhelný průmysl a uhli Jako energetický zdroj ovlivňuji lokalizaci ekonomických a v návazností na to i společenských aktivit zcela Jinak než ropa, zemní plyn nebo elektřina. Základni rozdíl je už v tom, že uhli se těží, upravuje a apotře- - 202 - - 203 - Graf 11. PRIMÁRNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE POUŽITÍ Y CSSR V OBDOBÍ 1950-1979 A JEJICH STRUKTURA 43 } (v «11.tup) elektřina a teplo plynná paliva tekutá paliva pevná paliva O Graf 12. VÝVOJ STRUKTURY SPOTŘEBY PRIMÁRNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ POUŽITÝCH V CSSR V OBDOBÍ 1950-1979 (v %) 445 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 O 10 20 30 40 1950 C -19 1953 C 1955 C ZE3M 1960 1965 1970 1975 1979 T pevná paliva \Z3 plynná paliva tekutá paliva ■■ elektřina a teplí) - 204 - - 205 bovává převážně v tuzemsku a jinak než ropa a plyn, které se dováží, jsou mobilnější a mají zcela jiné parametry použiti a využití. Důležitý je také možný způsob dopravy a rozdíl ve výhřevnosti mezi ropou a zejména hnědým uhlím. U elektriny je podstatný rozdíl v tom, zda Jde o výrobu v tepelných, vodních či Jaderných elektrárnách. Mobilnější a ušlechtilejší zdroje, mezi které Je nutno ropu. plyn a elektřinu počítat, umožňuji brát v úvahu Jiné faktory než je tomu u pevných paliv s Jejich setrvačnosti, dopravními nároky a vlivem na přírodní a životni prostředí. Umožňuji optimalizovat územní rozmístění spotřeby podle potřeb odvětvové a sektorová přestavby hospodářství, podle potřeb rozvoje sídelní sítě, dopravy, zemědělství, komunální a bytové sféry. Proto se etapa do poloviny šedesátých let spojená s intenzivní exploatací domácího uhlí projevila v územním rozmístěni průmyslu a všech ekonomických aktivit zcela jinak, než Je tomu u aktivit založených na jiných energetických zdrojích. Od šedesátých let dochází proto také k podstatným změnám v lokalizaci ekonomických aktivit a k určitému oslabeni gravitačního působeni uhelných oblasti. Struktura spotřeby primárních energetických zdrojů je výchozím podkladem k analýze celé energetické problematiky. Tato struktura se věak podstatně llél od konečné spotřeby, nebot Jednotlivé druhy paliv a energie procházej! různými formami zušlechťování a přeměny až ke konečné spotřebo a tyto procesy Jsou doprovázeny rozdílnou mírou ztrát. Účel spotřeby si často vynucuje druh paliva nebo energie, cilem zušlechťovacích 206 procesů Je tedy nejen úprava, ale také transformace Jednoho druhu paliva v druhý. Příkladem je třeba výroba koksu z kok-sovatelného černého uhlí pro potřeby hutnictví za vzniku plynu a dehtů (surovina pro chemický průmysl), nebo svítiplynu krakováním hnědého uhli. Nejtypičtějšim příkladem je pak výroba elektřiny opalováním různých energetických zdrojů. Formy přeměny primárních energetických zdrojů jsou bu3 pŕimé (spalování uhlí na výrobu tepla), nebo Je cilem Jiná forma paliv či energie nebo surovina. Některé způsoby přeměn u uhlí jako hlavního čs. energetického zdroje Jsou tyto: černé uhlí -»■ přímé spalováni (teplo, péra) koks plyn kamenouhelný dehet-+ chemický průmysl elektřina hnědé uhlí elektřině mechanický pohcn tepelná energie oevětleni • chemický průmysl svit iplyn hnědouhelný dehet -hnědouhelný koks brikety Vývoj těžby černého a hnědého uhli a struktura Jsjich spotřeby v ČSSR v období 1953-1979 Je náplni série grafů 13 at 16.45' Z grafů Jsou na první pohlsd zřejmé zéssdnl rozdíly v použiti černého uhli a hnědého uhli a postupná vývojová krystalizace základních a rozhodujících způsobů využiti uhlí. Na tyto rozdíly a na krystalízeci využití pochopitelně v kon- 207 SPOLEČNÁ LEGENDA PRO GRAFY 13 - 16 STRUKTURA SPOTŘEBY ČERNÉHO A HNEDÉHO UHLÍ Spotřeba na výrobu koksu na výrobu elektřiny na výrobu topné a průmyslové péry na výrobu plynu na výrobu briket na chemické zpracováni pro dopravu pro obyvatelstvo ostatní spotřeba Graf 13. VÝVOJ TÉ2BY ČERNÉHO UHLÍ V ČSSR A STRUKTURA JEHO SPOTÄEBY V OBDOBÍ 1953-1979 (v mil.t) 45* mil. t 30 20 10 oo o k\ in 4 in mm 0\ o on os o in o in CA - 208 Graf 14. VÝVOJ TŽŽBY HNEDÉHO UHLÍ V ČSSR A STRUKTURA JEHO SPOTREBY V OBDOBÍ 1953-1979 (v mil.t) 4 2 09 O 35 0"i sa c- « rH z 1 ro ir\ t" CN m rH w TX >h OT 0B Oh o c/l CQ O 1 > H HS S co « Eh t/i > • vo i-l -i>r\ UH o 33 o\ t— Ov « f-l 1 •o m i/\ on g rH KS, Vh E-i 03 O O Oh o m o < g > EM tx í«ä w U) « Eh U> > • i-H Sh (0 f-. o 1955 1953 krétnlm území váže i výrobní program a celý hospodářský a společenský vývoj. U černého uhli je dnes polovina určena na výrobu koksu, čtvrtina na výrobu elektřiny a pétlna na výrobu topné a promyslové páry. U hnedého uhli přes polovinu těžby putuje do elektráren na výrobu elektřiny (a tepla) a čtvrtina připadá na výrobu topné a promyslové páry. Hnědé uhli také pokrývá větší čáat potřeb obyvatelstva. Přechod železniční dopravy na dieselovou, dieselelektrickou a elektrickou trakci odstranil uhli z typické oblaati spotřeby, která byla přímo spojene a počátky průmyslové revoluce a podnítila její rozmach. V podmínkách ČSSR Je velmi důležitým a citlivým faktorem dalělho vývoje hospodářství nejen zaJ letováni potřebných e-nergetických zdrojů a vliv celé oblaetl paliv a energetiky na rozmístěni a fungováni systému ekonomických aktivit, ale také územní rozložení a působeni škodlivých vlivů na přírodní a životni prostředí a na ekologii krajiny. Při získávání, zušlechťováni a konečné epotřebě energetických zdrojů vzniká větěi část škodlivých vlivů. Hlavní úlohu v tomto směru hraje exploatace uhlí Jako hlavního československého energetického zdroje, který Je územně výrazně koncentrován do dvou oblasti, do podkrušnohorských pánvi a na Ostravsko. Plošná devastace krajiny vlastní povrchovou nebo hlubinnou těžbou Je doprovázena stále rostoucím znečiětěnlm ovzduší a následujícími škodami v rozsáhlých územích. Oiž dnes Je zřejmé, že velké plochy území zejména v ČSR zaplatí daň průmyslovému - 211 - I I rozvoji založenému na využiti domácího uhli, nebot uhli a e-nergle z uhelných pánví hraje příliš velkou úlohu ve vybudovaném hospodářském komplexu, než aby bylo možné se bez neho obejit. Přee nahromaděné ekologické problémy si hospodářská reprodukce vyžaduje pokračováni průmyslové výroby, kde právě uhli přes reletivni ztráty ve prospěch Jiných energetických zdrojů zůstává v současné světové energetické situaci pro československou ekonomiku základem. Závěr Energetická základna ČSSR prošla stejně jako celé hospodářství vývojem e hlubokými změnami. Změna sektorové struktury hospodářství, odvětvové struktury průmyslu, územního rozmístěni ekonomických aktivit, politické, hospodářské a zahraničně obchodní orientace, to vše se odrazilo v budováni a fungováni energetické základny s Jejím zpětným vlivem na hospodářství. V období socialistické industrializace v padesátých a šedesátých letech zajletoval průmysl paliv a energetiky založený na bázi domácích zdrojů pevných paliv rozmach těžkého průmyslu. Prudké změny ve světovém hospodářství po roce 1973 vedly k tomu, že hospodářský vývoj dostal nové směry a tendence a nový charakter. Při rostoucí úloze dovážené ropy a zemního plynu v hospodářství ČSSR, která Je záležitostí nutné změny struktury spotřeby paliv a energie a i náhradou za omezené další možnosti rozvoje těžby vlastního uhlí, se tato změna postupně promítla do energetické základny a československého hospodářství Jako celku, které musi značné prostředky vyčleňovat na stále náročnější dovoz paliv a energie. Ode o dlouhodobý a zásadní obrat, který znamená radikálni úpravy dosavadního pojeti hospodářského vývoje a nutnost adaptace. Ve spotřebě energetických zdrojů se přechází stále více k intenzifikaci využiti, racionalizaci spotřeby a k úaporám. V podmínkách ČSSR Je nyni úkolem celého hospodářství, zejména však těžkého průmyslu, zajistit svou výrobou, racionalizaci energetické spotřeby a úsporami možnosti získávání energetických zdrojů v přechodném období zvýšeného tlaku na Jejich spotřebu a přestavby hospodářské struktury. ČSSR je proti jiným zemím v dvoji nevýhodě. Tradičně má v palivoenergetické bilanci málo efektivní a dynamickou strukturu s převahou pevných paliv při nízkém podílu elektřiny na konečné energetické spotřebě, k tomu se přidává vysoká měrná spotřeba paliv a e-nergie jak v odvětvích paliv a energetiky samotných, tak na jednotku výroby všeobecně a na tvorbu národního důchodu. Zanedbatelná není taká spotřeba paliv, energie e surovin na v podstato zbytečnou výrobu resultujici ze zaostáváni technické úrovně a funkčních parametrů výrobků za úrovni dosahovanou ve vyspělých průmyslových zemich. V posledním období dochází nejen ve světě, ale i v rámci RVHP k podetatné změně v úloze ropy a zemního plynu. Vzájemné dodávky Jsou vlastně Jednostranným proudem ropy a plynu ze SSSR do ostatních evropských socialistických zemi, který na- - 212 - - 213 - ráží na bariéru Jeho dalšího posilováni, československo bude zajištovat růst potřeb paliv a energie potřebných pro rozvoj ekonomky stále obtižnšji a bez možnosti volit optimálni druhovou skladbu. Neménš těžkým a problematickým úkolem bude celková strukturální přestavba hospodářství a průmyslu, kde by otázka snižováni energetické a materiálové náročnosti mšls sehrát dominující roli. Souběh těchto faktorů spolu s tlakem času vytváří situaci, kdy Je zapotřebí velkorysých s koncepčních opatřeni. Nové trendy vývoje zasahuji do orientace investic, vyžaduji urychleni přeetavby dosavadních výrobních fondů vybudovaných v období relativního dostatku paliv, energie a surovin v podmínkách stabilních a proti dnešku nízkých cen. Vývoj ve světě nijak nenaznačuje, že by se cenová spirála ve výhledu zastavila. Možnosti další intenzifikace přechodu na uhli a výrobu ušlechtilých paliv a energie z uhlí Jsou v ČSSR na rozdíl od světa omezené, nebot vlastni těžba Je blízko vrcholu svých možností. Přestože je uhli i nadále pro ČSSR nejdůležitějšlm energetickým zdrojem, zdaleka již není zdrojem najprogresívnejším. Jeho úloha se dá přirovnat k základnímu zatíženi elektrárenské soustavy, zatímco jiné zdroje plni funkci špičkového výkonu (ropa, zemni plyn, elektřina z vodních a Jaderných elektráren). Oedlným skutečně rozvojovým energetickým zdrojea se v podainkách ČSSR stává Jaderná energie, která postupně převezme rozhodujíc! úlohu v kryti přírůstků energetických potřeb a poatupně i ve spotřsbě priaárních zdrojů. Tato cesta je eaaa o sobě i svýa průkopnickým charakterea technicky, technologicky, investičně a finančně náročná a Je ovlivněna aožnoatai a schopnostmi celé ekonomiky. Dovoz ropy a zemního plynu Je však rovněž náročný a Jeho perspektivy nejsou nikterak optimistické. Rozdíl v těchto dvou směrech řešeni energetické problematiky Je v tom, že v případě ropy a zemního plynu Je dovozní závislost ČSSR úplná, kdežto v případě Jaderné energie má ČSSR bohaté zdroje domácich Jaderných paliv. Rozvoj čs. jaderné energetiky Je však rovněž záležitosti široké mezinárodní spolupráce a kooperace. Významnou součásti vývoje československé energetické základny byla energetická náročnost hospodářství. V posledním období vzrostl v návaznosti na vývoj ve světě 1 uvnitř Československého hospodářství ekonomický tlak na podstatné omezeni vysoké energetické náročnosti reprodukčního procesu a tvorby národního důchodu. Zásadního obratu nelze při složitosti celého problému dosáhnout přes noc, přesto dílčí výsledky naznačuji, že budovat na moderní bázi energetiku a plýtvat zdroji ve spotřsbě by bylo dále jen pokračováním extenzivního vývoje, který nemá v naši současné ekonomice místa. - 214- - - 215 - Poznóaky 1) Přehledné rozdelení energetických zdrojů na obnovitelné a neobnovltelnó víz A. Wrzosek, Geografia energetykl swiata. Warezewa, Wydannictwe Szkolne i Pedagogiczne 197.7, e, 8. 2) Tamtéž, a. 11. 3) Bliže k energetické náročností viz K. Zeman, Energetická náročnost ekonomického růstu. Plánované hospodářství 1977. č. 12, s. 53-69. 4) čerpáno z World Energy Supplies 1950-1974. New York, United Nations 1976 (pro obdobi 1950-1974) a W o r 1 d Energy Supplies 1973-1978. New York, United Natlone 1979 (pro obdobi 1970-1978). 5) L. Kopačka, Some Economlco-Geogrsphical Aspecta of the Development of Czechoslovak Industry after the Year 1945, Historická geogrefie - Historical Geography 19, Praha, ÚČSSO ČSAV 1980, a. 355-356. 6) 0. Bogomolov, Kolektivní hledání řešeni. Palivový a energetický problém v zemích RVHP. Otázky míru a socialismu 1980, č. 8. s. 55. 7) A. Anderle, Hospodářská a védeckotechnická spolupráce ČSSR-SSSR. Plánované hospodářství 1980, č. 3, s. 17. 8) V. Haufler, Ekonomická geografie Českosloveneka. Praha, Academia 1978, s. 168. 9) I.M. Hajergojz, Studium současné ekonomíckogeografické polohy zemi, zejména Československa. In: Studia geographies 52. Brno, GÚ ČSAV 1975, s. 132. 10) R. Kubíčka. Vývoj chemického využiti uhli v Chemických závodech ČSSP. Referát na konferenci "Véda v Čeekosloven-Sku 1945-1960." Praha, 22.10.1980. 11) 0. Bogomolov, Kolektivní hledáni .... s. 58. 12) K. Černý. Vývoj světových cen v letech 1960-1978. Praha, ÚVTEI/UTEIN 1960, s. 60 (tabulka 14). 13) 3. Mareš, Průmyslové regiony ČSR, Rozpravy ČSAV, Řada matematických a přírodních věd. Ročník 90 - Sešít 6. Praha, Academia 1980, s. 10. 14) Čerpáno ze Statistických ročenek ČSSR. 15) Bilance mezioborových vztahů za rok 1977 viz Statistická ročenka ČSSR 1980. Praha. SNTL 1980. s. 124-131. 16) Blíže viz M. Cibula, Energie a rozvoj hospodářství. Plánované hospodářství 1979, č. 3, 8. 81. 17) Bliže k otázce energetické náročnosti ve vztahu k národnímu důchodu viz K. Zeman, Energetická náročnost s. 53-69, K. Zeman, Srovnávací analýza prognóz vývoje národního hospodářství rozvinutých zemi do roku 2000. Praha, ÚVTEI/UTEIN 1980, 154 stran; přehledně Je tato problematika zpracována například v Encyclopedia of Energy. New York, McGraw-Hill 1976 v úvodní části Ensrgy Perspectives, s. 1-64 a v 8. Berry - E. Conkling - 0. Ray, The Geography of Econoaic Systems. Englewood Cliffs, New Oersey, Prentice-Hall 1976, 529 stran. 16) Podkladem byly Statistické ročenky ČSSR, dále Ukazatele hospodářského vývoje v zahraničí 1965, 1968, 1970. 1972, 1976, 1978. Praha. ÚVTEI a World Energy Supplies 1950-1974 (1973-1978). 19) Viz graf v článku L. Kopačka; Some Economico .... 20) M. Cibula, Energie a rozvoj ..... s. 80. 21) B. Habart, Záměry a cíle úprav velkoobchodních cen paliv a energie. Plánované hospodářství 1980, č. 6, s. 17. 22) Z a s e d á n i ÚV KSČ ve dnech 10.-11.12.1979. Praha, Svoboda 1979, s. 12-13. - 216 - - 217 - 23) S. KÍvačová - M. Zmeškal. Charakt eristické rysy čs. výzkumné a vývojové základny. Plánované hospodářství 1930, č. 9, s. 43. 24) Statistické ročenka ČSSR 1977. Praha, SNTL 1977, s. 230. 25) Statistická ročwnka ČSSR 1979. Praha, 3NTt_ 1979, s. 235. 26) Viz srovnáni s vyspělými kapitalistickými státy Evropy u K. Černý, Vývoj světových cen ..... s. 38-40, tabulka 10. 27) M. Bursa, Svět a my. Hospodářské noviny 1975, č. 16, e. 8. 28) J. Vladyka a kol.. Přehled čs. a světové promyslové politiky na začátku 6. pětiletky. Praha, ÚVTEI/UTEIN 1976, s. 8. 29) Tato hodnota Je převzata ze Statistické ročenky ČSSR 1979, s. 354 a odpovídá u pevných i ostatních paliv vývoji výhřevnosti. Polský geograf A. Wrzosek v knize Geografia energetyky šwiata, s. 11 upozorňuje na to, že všechny údaje týkající se otázek energetiky, zvláště ve světovém měřítku, jsou pouze statistickým přiblížením. Existuji velké rozdíly v Jednotkách, čase, v metodice sběru, zpracováni a interpretaci dat, v otázce hranic. Velké problémy Jsou s přepočty různých druhů paliv a energie na měrné palivo a s přechody od jednoho informačního zdroje k druhému. Například Ukazatele hospodářského vývoje v zahraničí 1978 vykazuji pro ČSSR celkovou spotřebu primárních energetických zdrojů v roce 1975 na 105,9 mll.tmp, World Energy Supplies 1973-1978 v temže roce 102,5 mil.t rap, Stetistická ročenka ČSSR 1979 pak pouze 92 mil.top. Dalái problémy vznikají s přepočty struktury spotřeby podle druhů a Jinde. Různorodost dat. Jejich zpracováni a interpretace způsobuje, že se v literatuře obtížné hledají stejné úda- je. Pokud je to možné, přidržuji se v této práci údajů ze Statistických ročenek ČSSR. 30) W o r 1 d Energy Supplies 1950-1974 (1973-1978) a Statistické ročenka ČSSR 1979 (1980). 31) Tamtéž. 32) Údaje převzaty z H. Cibule, Energie a rozvoj .... s. 82. 33) M, Cibula, Energie a rozvoj .... s. 81-82. 34) 3. Goldman, Strukturní vývoj československého průmyslu a poznatky pro další rozvoj ekonomiky. Revue průmyslu a obchodu 12. 1975, č. 6. s. 31-34. 35) Viz Energie a budoucnost. Hospodářské noviny 1980, č. 39. s. 11. 36) w o r 1 d Energy Supplies 1950-1974 (1973-1978) .... 37) Údaje čerpány ze Statistické ročenky ČSSR 1979 a 1980, s. 356 resp. 368. 38) Blíže viz V. Pérka - S. Kain. Velkoryeé perspektivy. Hospodářské noviny 1980. č. 38, s. 1 a 11. 39) Údaje pro svět z World Energy Supplies 1950-1974 (1973-1978), pro ČSSR ze Statistických ročenek ČSSR. 40) Údaje pro svět e zahraniční země z Ukazatele hospodářského vývoje v zehraniči 1978, s. 179-180, údaje pro ČSSR ze stejného pramene (číslo v závorce) a ze Statistické ročenky ČSSR 1979, s. 354. Údaje za ČSSR podle obou pramenů ee značné liší, za základ považuji údaje z ročenky. 41) Údaje čerpány ze Statistických ročenek ČSSR. 42) Z. Mareš a kol. , Jaderná energie v současném světě. Praha, Svoboda 1980, s. 13. - 218 - - 219 - 43) Statistická ročenka ČSSR 1980, s. 36«. Údaje pro roky před 1960 a pro 1961-1964 a 1966-69 odhadnuty na základě údajO ze statistických ročenek, 44) Ke zpracováni grafu použito údajů ze Statistických ročenek ČSSR, publikací Ukazatele hospodářského .... a World Energy .... a knihy L. Kopsc, Rozvoj energetické základny ČSSR. Praha, SNTL 1962. 93 stran. 45) Údaje ze Stetistických ročenek ČSSR. Adresa autora: Ústav čs. a svět. dčjin ČSAV Vyěehradská 49 128 26 Praha 2 S e z n a ■ tabulek grafů Tab. 1. Tab. 2. Tab. 3. Tab. 4. Tab. 5. Tab. 6. Graf 1. Graf 2. Graf 3. Graf 4. Graf 5. Graf 6. Graf 7. Spotřeba primárních energetických zdrojů v ČSSR 1978. Spotřeba primárních energetických zdrojů na obyvatele a společenskou produkci ve vybraných socialistických a kapitalistických zemích. Vývoj výhřevnosti uhli v ČSSR v obdobi 1970-1979. Struktura spotřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR a vybraných zemích v roce 1975. Struktura spotřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR. Přírůstek spotřeby primárních energetických zdrojů v ČSSR a Jeho struktura. Vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů ve světě v obdobi 1950-1978. Vývoj světových cen a cen čs. dovozu u černého uhli a ropy v letech 1960-1978 (1979). Odvětvová struktura československého průmyslu podle vybraných ukazatelů. Bilance mezioborových vztahů za rok 1977 pro průmysl paliv a energetiky. Energetická náročnost tvorby národního důchodu v ČSSR v obdobi 1950-1979. Vývoj vytvořeného národního důchodu, spotřeby primárních energetických zdrojů a výroby elektřiny v ČSSR v obdobi 1950-1979. Vývoj koeficientu elektrizace energetické spotřeby a spotřeby elektřiny na tvorbu národního důchodu v ČSSR v letech 1950-1979. - 220 - - 221 - Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf 8. Vývoj národního důchodu, spotřeby primárních energetických zdrojů a výroby elektřiny v ČSSR v letech 1950-1979. 9. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů v ČSSR v obdobi 1950-1979 a dovoz. 10. Struktura spotřeby primárních energetických zdrojů ve světě a v ČSSR. 11. Primárni energetické zdroje použité v ČSSR v obdobi 1950-1979 e Jejich struktura. 12. Vývoj struktury spotřeby primárních energetických zdrojů použitých v ČSSR v obdobi 1950-1979. 13. Vývoj těžby černého uhli v ČSSR a struktura jeho spotřeby v období 1953-1979. 14. Vývoj těžby hnědého uhli v ČSSR e struktura jeho epotřeby v období 1953-1979. 15. Struktura spotřeby černého uhli v ČSSR v období 1953-1979. 16. Struktura spotřeby hnědého uhli v ČSSR v obdobi 1953-1979. JIbäbhk K o n a i k a pHepreTKiecKaa Sasa b sKOBommecKon pasBMTim tJCCP nocae 1945 roffa Pe sjoue 3 paóoTe TpaxTyeTca o paeBHTitH lexocnoBamcofi BBepreTH^ie-CKoü SaaH nocae 1945 rofla b öojiee miípoKmc BeaiiuocBas&x c exo-HOMHiecKHM pasBMTiaeu cTpaHii b u.ezoti. ynop AeJiaeTca Ha onpcue--.eHKe rjiaBHUx TeHÄeHUMÜ u HanpaaaeHHil a-roro pasBjíTida. Cauoe Oojihaioe uecTo y^e-ajieTca ouemce no;iojceHKa a 70-x rojax, Korja KecT8Jio SüCTpoe yxyjunemie ycjioBitít b oojiacTH TomiHBa, ejieKTpo-3Heprwi, cHpta k uaTepnasoB, Korfla KocseuHiai ofipasoM MsueHiuiiicb npeanocbuiKH BocnponaBOÄCTBeHHoro npouecca h ÄSjüHeßinero skoho-ť.nyecKoro ncnieua b nesou. 3 r.epBoň nacxis paöoTH .naeTca xapaKTepwcTMKa HCTopjreecKoro paEBMTMa Hcnojib80BaHJia jacToiHMXoB eBeprim b Jiupe k b tJCCP k npMBOÄSTca rJiaBHHe HanpaBJseHMa k TeHAemum pasBHTita hb OTíejib-Hux 3Tanaz nocae 1945 ro.na, ocoĎeHHo nocae 1973 ro.ua, xorja KBKeHJuicH npesajaü HenpepiiBHHň aKoHoiuitecKiiA noblen. 3 ps^e uecT paSoTU aHajiKSKpyeTCfl, Kaxoe oTHOiiiemie uuejDT npiiHiyinidaĽitHHe ne-pekjeHH b sKOHOMMiecKcu paaBHTMM k npexHeň CTpyKType skohouhkh n npoMKLĽieHHOCTM "4CCP, k ee xawecTBy, 8