STRATEGICKÝ A TRŽNÍ PŘÍSTUP K ENERGETICKÉ POLITICE – PŘÍPAD ČR Mgr. Martin Jirušek 6.3.2013 Energetická politika – konceptuální poznámka Politika? 3 složky: polity, policy, politics  polity – systém a jeho nastavení  policy – politika jako určitý naplňovaný program  politics – procesy naplňující programy  - energetická politika reprezentuje složku policy (viz angl. „Energy policy“) Teoretické přístupy k energetické politice  1) strategický – (neo)realismus  2) tržní – (neo) liberalismus  3) konstruktivistický - dominance 1. a 2. - silné postavení kmenových teorií Strategický přístup  vychází z tradice realismu (realismus a jeho neo- varianta)  hra s nulovým součtem  určující role „3S“ - statism - selfhelp - survival Tržní (tržně orientovaný) přístup  vychází z tradice liberalismu neoliberalismu (liberální institucionalismus a regulační liberalismus)  v centru zájmu je trh  nevyhnutelná (a žádoucí) interdependence  různé přístupy k fungování trhu v rámci směru - zcela volný průběh - „lassez-faire“ - regulativní  hra s nenulovým součtem Tržní (tržně orientovaný) přístup 2 varianty tržního přístupu a) tržní varianta v užším smyslu – trh bez státních zásahů, schopný zajistit efektivní alokaci zdrojů, absolutní (binární) aspekty b) institucionálně-tržní varianta – trh jako ideologický konstrukt, produkt cílené politiky, akceptace státních zásahů, instrumentální nazírání trhu, důraz na relativní aspekty Konstruktivistický přístup  primát idejí nad materiálními složkami reality  marginalizace konkrétních definičních kategorií  spíše návod k výkladu, alternativní pohled na interpretaci  důležitý je systémový kontext - role aktéra v systému je definována na základě vztahů, postojů, symbolů, mezinárodního kontextu, ideologie...  interpretativní a kontextuální přístup k energetické bezpečnosti – spíše jiný druh náhledu Strategický a tržní přístup z hlediska teoretických východisek Realistické pojetí (strategické) Liberální pojetí (tržně orientované) zaměření na relativní / absolutní zisky Zaměření na relativní zisky, snaha získat vždy více než ostatní subjekty v systému. Zaměření na absolutní zisky, snaha o maximalizaci výhodnosti vlastní pozice bez ohledu na ostatní subjekty. energetická politika jako hra s nulovým / nenulovým součtem Energetická politika je hra s nulovým součtem z důvodu omezených zdrojů. Zisk na jedné straně tak znamená ztrátu pro jiného aktéra. Hra s nenulovým součtem. Produkce může být navýšena díky spolupráci a funkčnímu trhu, profitovat mohou všichni zúčastnění. režim mezinárodních vztahů Mezinárodní vztahy založené na bilaterálních vztazích. Ty jsou předvídatelnější a ovlivnitelnější. Spoléhání na mezinárodní organizace. Takový režim je stabilnější. role trhu Vysoké riziko tržního selhání. Suroviny má kontrolovat stát, což zajistí větší spolehlivost. Důvěra v tržní síly a utváření ceny na základě nabídky a poptávky. pojetí energetických surovin Předmět strategického zájmu státu, omezené. Běžná tržní komodita. Definiční kritéria strategického přístupu  energetika jako primární a vitální zájem státu  nacionalismus v energetice  důraz na bezpečnostní otázky  pravděpodobnost vzniku konfliktů o zdroje  zajišťování energetických potřeb svépomocí  organizace jako nástroje států  nežádoucí závislost na jiných aktérech  interdependence a spolupráce může mít vliv na zvýšení bezpečnosti  interdependence však není garantem bezkonfliktního prostředí  energetické zdroje a energie mohou být nástroji politiky  ekonomické zájmy v oblasti energetiky mají sloužit státu  tržní síly nejsou schopny zajistit efektivní alokaci zdrojů  spoléhání spíše na bilaterální dohody Definiční kritéria tržně orientovaného přístupu Tržně orientovaná varianta v užším smyslu  volný trh bez zásahů- volné působení nabídky a poptávky.  důraz na absolutní (binární) aspekty energetické bezpečnosti: - dostatečné zásobování - dostupnost Institucionální, tržně orientovaná varianta  trh jako ideologický konstrukt  instrumentální nazírání na trh  akceptace zásahů na trhu  důraz na relativní aspekty energetické bezpečnosti - udržitelnost - cenová přiměřenost Definiční kritéria tržně orientovaného přístupu Kritéria společná oběma směrům v rámci tržně orientovaného přístupu  významná role trhu (obecně)  není důležitý původ energie  měřítkem energetické bezpečnosti je míra shody nabídky s poptávkou  důraz na obchod a spolupráci  není pravděpodobné použití energie jako instrumentu/zbraně  mezinárodní organizace jako legitimní aktér  stát není jediným aktérem v systému  interdependence snižuje riziko konfliktu  nižší důraz na bezpečnostní otázky  nežádoucí snahy o nezávislost a izolacionismus Státní energetická koncepce  základní koncepční dokument zabývající se fungováním a rozvojem sektoru energetiky  nemá formu zákona, je schvalován vládou  odpovědný orgán státní správy – Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)  od roku 2004 současná podoba koncepčního dokumentu  koncepce přesahující více volebních období – složité vyjednávání podléhající spíše aktuálnímu politickému diskursu Případ ČR - kontext ČR  Energetická politika ČR, „E. zákon“(1992- 1994)  Státní energetická politika (2000) restrukturalizace, privatizace, reformy  Energetický zákon (2000)  Státní energetická koncepce (2004)  „Zpráva Pačesovy komise“ (2008) koncepční  Aktualizace státní energetické koncepce (2010) dokumenty, výhledové  Aktualizace státní energetické koncepce (2012) EU  1.5.2004 – vstup ČR do EU  Zelená kniha: Strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (2006)  Energetická politika pro Evropu (2007)  Lisabonská smlouva (2009)  Energie 2020 (11/2010)  Energetický plán („Roadmap“) do roku 2050 (2011) Případ ČR – základní otázky  Jaké přístupy se projevují v SEK?  Existuje posun z hlediska přístupů mezi jednotlivými dokumenty?  Existuje souvislost mezi sílícím významem energetické politiky EU a teoretickým posunem SEK?  Mění se vzájemné postavení ČR a EU? Státní energetická koncepce (2004)  vydána 2004  po období konsolidace, restrukturalizace a celkových reforem sektoru energetiky snaha dodat české energetice koncepční výhled  zaměření do budoucna - nový výrazný rys oproti předešlým dokumentům SEK 2004 – projevy strategického přístupu  Základní nastavení priorit – 2 ze 3 jsou výrazem strategického přístupu a) nezávislost b) bezpečnost c) udržitelný rozvoj  důraz na bezpečný energetický mix  vyšším využitím a efektivitou využívání domácích zdrojů a OZE ke snížení dovozní energetické závislosti (spíše než enviro. aspekty)  maximalizace využití fosilních paliv – vytěžení černého a především hnědého uhlí  rozvoj jaderné energie jako cesta k větší nezávislosti na dovozu (skladovatelnost paliva, „bezpeční“ dodavatelé)  maximálně diverzifikovat zdroje a dodavatele SEK 2004 – projevy tržního přístupu  patrný vliv vstupu ČR do EU (1.5.2004) – přizpůsobení legislativy, zapojení do vnitřního trhu s elektřinou a plynem  liberalizace trhu s plynem a elektřinou (vertikální dekoncentrace - unbundling)  mezinárodní spolupráce s ostatními aktéry (státy, organizace) SEK 2004 - shrnutí  SEK 2004 se nachází blíže strategickému pojetí - soběstačnost, maximální využití vlastních zdrojů, omezení importu, efektivizace  pronikání tržního přístupu v otázkách ovlivněných vstupem do EU  první znaky „posunu“ energetické bezpečnosti z hranic státu na hranice EU („o úroveň výš“)propojení trhů, zajištění bezpečného zásobování Unie jako celku Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu  tzv. „Zpráva Pačesovy komise“ – předseda V. Pačes  vydána 2008  expertní zpráva, ne návrh aktualizace SEK – větší volnost (?)  přezkoumání SEK, návrh nových postupů v energetice  nepromítla se do vydání nové SEK „Zpráva Pačesovy komise“ – projevy strategického přístupu  vymezení priorit – dominantní strategické pojetí - nezávislost na cizích zdrojích - spoléhání na domácí zdroje - bezpečnost zdrojů - udržitelný rozvoj (sociální, ekonomický, enviro.)  důraz na domácí zdroje energie – zejména uhlí  doprava – zvýšení podílu plynu a snížení dominantní závislosti na ropě „Zpráva Pačesovy komise“ – projevy strategického přístupu  OZE, efektivizace a výrobní synergie ve výrobě tepla a elektřiny (kogenerace) prodloužit životnost vlastních zdrojů  důraz na dostatečné zásoby energ. surovin - bezpečnost  instrumentální nazírání na postavení státu v MVZ – využít postavení tranzitní země  diverzifikace dodavatelů fosilních paliv  důraz na jádro (prodloužení životnosti, výstavba, těžba elektřina v dopravě) „Zpráva Pačesovy komise“ – projevy tržního přístupu  propojování evropských energetických trhů  působení v mezinárodních strukturách - lepší pozice při mezinárodní spolupráci než při samostatném jednání - využití mezinárodních platforem - akcent na roli společného trhu s energiemi v rámci EU „Zpráva Pačesovy komise“ – shrnutí  silné akcenty strategického přístupu  tržní přístup patrný zejména v otázkách mezinárodní spolupráce  kritika zcela volného působení trhu – negativní dopad na energetickou bezpečnost  stát by měl vystupovat v roli regulátora- částečný posun k institucionálně - tržnímu pojetí Aktualizace státní energetické koncepce České republiky  vydáno v únoru 2010 – zamýšlená aktualizace SEK 2004  poslední schválený dokument tohoto typu (dle stránek MPO)  následována neuveřejněným návrhem ministra Kocourka ASEK 2010 – projevy strategického přístupu  bezpečnost a diverzifikace tras, důraz na domácí zdroje, dostatečné zásoby a zpracovatelská kapacita  rozvoj OZE a jádra – posun spíše k environmentálním hlediskům (posun od SEK 2004)  důraz na jádro a uhlí (i za limity, větší důraz na efektivitu využití)  akcent na výhodnou tranzitní polohu ČR  důležitost bilaterálních dohod s důležitými aktéry  prosazování zájmů ČR v MVZ ASEK 2010 – projevy tržního přístupu  zvyšující se důraz na systémové působení v rámci EU  regionální spolupráce, koordinace se sousedními zeměmi a EU  propojení s okolními trhy, rozvoj přeshraniční infrastruktury – spolufinancování  přejímání regulačních mechanismů EU  potřeba společné energetické politiky EU  příklon k institucionálně-tržní variantě tržního přístupu (působení trhu v rámci státem vymezených „mantinelů“) ASEK 2010 - shrnutí  patrný vliv evropské integrace – silné akcenty spolupráce  koordinace v rámci EU, signály pro přesun některých pravomocí na úroveň EU  stát by měl zachovat kontrolní postavení  posun k institucionálně-tržní variantě Aktualizace státní energetické koncepce České republiky 2012  po neúspěchu návrhu předchozího minstra Kocourka zatím poslední pokus o aktualizaci SEK  momentálně čeká na tzv. posouzení vlivu na životní prostředí  vypracována expertní skupinou opět za účasti V. Pačesa a D. Drábové ASEK 2012 – projevy strategického přístupu  energetika jako vitální součást ekonomiky země  soběstačnost v hospodaření s energiemi, ale např. i ve výrobě energ. komponent  dostatečné zásoby skladovatelných energetických surovin (ropa, plyn, uhlí, jaderné palivo)  dostatečná zpracovatelská kapacita (s potenciálem k vývozu produktů)  bezpečnost dodávek a infrastruktury, diverzifikace zdrojů ASEK 2012 – projevy strategického přístupu  zachování silné role státu v otázkách výroby a dopravy energie (vstup do ropovodu TAL, vlivu ve společnostech ČEZ, ČEPS, ČEPRO,...) - v kontextu spíš posun k institucionálně-tržnímu přístupu  klíčovými surovinami uhlí a jádro (posilování jádra)  zvýšení efektivity snížení dovozu, stejně tak využívání OZE (posun zpět k SEK 2004)  zachování většinového podílu domácí elektřiny ASEK 2012 – projevy tržního přístupu  změna v základních prioritách: bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost (srov. s SEK 2004 - bezpečnost, nezávislost a udržitelný rozvoj přesun k tržnímu pojetí - soulad s dlouhodobými prioritami nastavenými ve strategických dokumentech EU  oslabení role státu, ALE přenesení pravomocí „o úroveň výš“ – na úroveň EU  role státu jako regulátora (viz předchozí slide) ASEK 2012 – projevy tržního přístupu  zahraniční dimenze energetické politiky jedním z dominantních rysů ASEK 2012  výstavba a provoz infrastruktury vzhledem k okolním zemím a zapojení do energ. politiky EU  doslova: „zásobování energií je v současné době založeno na tržních principech“ ASEK 2012 - zhodnocení  rozdělení energ. politiky na 2 úrovně - státní – oslabení role státu, stát jako regulátor trhu, propojování s okolím - unijní –prvky strategického přístupu na úrovni EU: bezpečné dodávky, jednotný přístup vůči třetím stranám, koordinace politik, rozdělení systémových rolí mezi členskými zeměmi (např. v otázkách OZE – producenti vs. tranzitéři) - přesun k institucionálně-tržnímu pojetí: EU v roli centrálního regulátora, státy jako lokální regulační jednotky - spíše odpor ke zcela volnému působení trhu Závěrečné otázky  Jaké přístupy se projevují v SEK?  Existuje ideový posun mezi jednotlivými dokumenty?  Existuje vztah mezi sílícím významem energetické politiky EU a ideovým posunem SEK?  Mění se vzájemné postavení ČR a EU? Děkuji Vám za pozornost jirusek.martin@mail.muni.cz