Občanská a politická socializace Jan Šerek 2. 5. 2013 Psychologie adolescentů Program •Vymezení •Občanská, nebo politická socializace? •Proč je důležité se tím zabývat? •Vývojové hledisko •Socializační činitelé •Současné trendy •Náš výzkum • • Vymezení •Makro-rovina •studium toho, jak si sociální a politické systémy udržují svou stabilitu prostřednictvím vštěpování určitých hodnot, přesvědčení a norem chování svým občanům • •Mikro-rovina •studium vzorců a procesů, kterými na individuální rovině probíhá politický/občanský vývoj, učení a utváření vlastního specifického vztahu k politickému/občanskému prostředí, ve kterém člověk žije • •(Sapiro, 2004) Vymezení C:\Program Files (x86)\Microsoft Office\MEDIA\CAGCAT10\j0302953.jpg Rodina Školní třída mikrosystém Bronfenbrenner, 1979 Wilkenfeld et al., 2010 Vymezení C:\Program Files (x86)\Microsoft Office\MEDIA\CAGCAT10\j0302953.jpg Rodina Školní třída mikrosystém Bronfenbrenner, 1979 Wilkenfeld et al., 2010 mezosystém Vymezení C:\Program Files (x86)\Microsoft Office\MEDIA\CAGCAT10\j0302953.jpg Rodina Školní třída mikrosystém Bronfenbrenner, 1979 Wilkenfeld et al., 2010 mezosystém exosystém Pracoviště Školská rada, osnovy Vymezení C:\Program Files (x86)\Microsoft Office\MEDIA\CAGCAT10\j0302953.jpg Rodina Školní třída mikrosystém Bronfenbrenner, 1979 Wilkenfeld et al., 2010 mezosystém exosystém Pracoviště Školská rada, osnovy makrosystém Kulturní hodnoty a normy, politická kultura, ideologie dominujícího ekonomického a politického systému … Občanská, nebo politická socializace? •pasivní mládež …? Občanská, nebo politická socializace? Občanská, nebo politická socializace? Norris, 2003 Data: European Social Survey Občanská, nebo politická socializace? Norris, 2003 Data: European Social Survey Občanská, nebo politická socializace? Norris, 2003 Data: European Social Survey Občanská, nebo politická socializace? Norris, 2003 Občanská, nebo politická socializace? Norris, 2003 Občanská, nebo politická socializace? Norris, 2003 Syvertsen, Wray-Lake, Flanagan, Osgood, & Briddell, 2011 psaní veřejným činitelům, darování peněz kandidátovi a práce v politické kampani účast na zákonné demonstraci a bojkot určitých výrobků či obchodů účast na záležitostech místní komunity nebo dobrovolná práce Občanská, nebo politická socializace? Občanská, nebo politická socializace? občanská politická starší přístupy k politické socializaci se soustředily zejména na politické činnosti spjaté s volením a stranami (e.g. Gallatin, 1980; Sears, 1975) tento postup však není adekvátní s ohledem na skutečné chování současných mladých lidí přestože dochází k poklesu tradiční politické angažovanosti, zapojení do méně formálních aktivit je stále významné, či dokonce narůstá dobrovolná práce – alternativní aktivity – aktivity spojené s volením a stranami Proč je důležité se tím zabývat? •politická/občanská socializace je zprávou o budoucím vývoji naší společnosti Proč je důležité se tím zabývat? •politická/občanská socializace je zprávou o budoucím vývoji naší společnosti • •dění ve veřejné sféře považuje podstatná část mladých lidí za důležité Proč je důležité se tím zabývat? •politická/občanská socializace je zprávou o budoucím vývoji naší společnosti • •dění ve veřejné sféře považuje podstatná část mladých lidí za důležité • •občanský vývoj úzce souvisí s dalšími oblastmi vývoje (například morální a hodnotový vývoj) Vývojové hledisko •„Do okamžiku, kdy dítě ve věku 14 let nastupuje na střední školu, jsou již jeho základní politické orientace ve vztahu k režimu a komunitě pevně usazené. Proto přinejmenším během následujících čtyř let na střední škole můžeme zaznamenat pouze málo podstatných změn.” • •(Easton & Hess, 1962, 236) Vývojové hledisko •Kritika: Cook, 1985; Merelman, 1972; Niemi, & Hepburn, 1995; Renshon, 1992. • •Dva nepřijatelné předpoklady: Vývojové hledisko 1) Předpokládá se, že děti mají kvalitativně stejné kognitivní procesy jako dospělí Vývojové hledisko •Výzkum politické kognice dětí Josepha Adelsona a spolupracovníků (Adelson & O‘Neil, 1966; Adelson, O‘Neil, & Green, 1969; Adelson & Beall, 1970): •do věku 13-15 děti nedokáží rozlišit mezi abstraktními politickými úřady (např. prezident) a konkrétními osobami, které tyto úřady zastávají •do adolescence nejsou mladí lidé schopní vzít v úvahu dlouhodobé důsledky zákonů a jiných sociálních norem, jejich soulad s obecnými morálními principy a jejich důsledky pro různé sociální skupiny •ačkoli děti ve věku 10-12 rozlišují mezi místní a národní vládou a znají některé základní informace o politických stranách, nerozumějí, proč politické strany mezi sebou soupeří a jaký je rozdíl mezi demokracií a diktaturou •do věku 13 dětí nerozumějí, že politické strany reprezentují zájmy odlišných sociálních skupin • Vývojové hledisko •Obecnější teorie kognitivního vývoje: • •Jean Piaget •schopnost abstraktního uvažování se objevuje okolo věku 11-12 •Robert Selman •od věku 12-14 se stáváme schopní zaujmout perspektivu „třetí“ nezúčastněné osoby •od věku 15 se stáváme schopní pochopit perspektivy „třetích“ nezúčastněných osob, které vycházejí z odlišných kulturních a hodnotových systémů Vývojové hledisko •2) Předpokládá se, že politické orientace dětí a dospělých mohou být měřeny stejnými nástroji Vývojové hledisko •Proč adolescence…? • •rozvoj sociální složky identity (Erikson, 1968) •společenské a institucionální pobídky –vzdělávací systém (Niemi & Hepburn, 1995) –politická práva • Vývojové hledisko •Hypotéza vnímavých let • • • •Celoživotní otevřenost adolescence dospělost adolescence dospělost Vývojové hledisko •Hypotéza vnímavých let • • • •Celoživotní otevřenost adolescence dospělost adolescence dospělost Vývojové hledisko •co podporuje hypotézu vnímaných let? • 1.longitudinální výzkum ukázal, že politické orientace mají nejnižší stabilitu v adolescence a mladé dospělosti, zatímco v další životě zůstávají relativně stabilní (Krosnick & Alwin, 1989; Prior, 2010; Sears & Levy, 2003) Eckstein, Noack, & Gniewosz (2012) popsali narůstající stabilitu politických orientací v průběhu adolescence Vývojové hledisko •co podporuje hypotézu vnímaných let? • 2.stejný vzorec se projevuje i u dalších sociopolitických postojů, které mohou souviset s politickým/občanským chováním, jako je například autoritářství, dogmatismus, tolerance, etnocentrismus či podpora sociální rovnosti (Duckitt, 2009; Vollebergh, Iedema & Raaijmakers, 2001) Vývojové hledisko •co podporuje hypotézu vnímaných let? • 3.výzkumy kolektivní paměti ukazují, že si lidé z paměti nejlépe vybavují politické události (např. změny režimu), které se udály během jejich adolescence nebo mladé dospělosti, zatímco události z jiných období si vybavují hůře (Valencia & Páez, 1999) historické události mají největší dopad na politický vývoj člověka, pokud se stanou v období adolescence či mladé dospělosti (Sears, 2002; Sears & Levy, 2003) Socializační činitelé Socializační činitelé Socializační činitelé Socializační činitelé Socializační činitelé Současné trendy •Aktérství (agency) •Směry vlivu •Intervence • • Současné trendy •Aktérství (agency) •dítě/adolescent jako pasivní příjemce vs. aktivní činitel Současné trendy •Aktérství (agency) •dítě/adolescent jako pasivní příjemce vs. aktivní činitel •současné teorie ve vývojové psychologii zdůrazňují, že proces socializace není pouhým přenosem okolních vlivů na člověka (Maccoby, 2007; Nurmi, 2004) Současné trendy •Aktérství (agency) •dítě/adolescent jako pasivní příjemce vs. aktivní činitel •současné teorie ve vývojové psychologii zdůrazňují, že proces socializace není pouhým přenosem okolních vlivů na člověka (Maccoby, 2007; Nurmi, 2004) •politická přesvědčení adolescentů odrážejí spíše jejich hypotézy o přesvědčeních jejich rodičů než skutečná přesvědčení jejich rodičů (Westholm, 1999) Současné trendy •Aktérství (agency) •dítě/adolescent jako pasivní příjemce vs. aktivní činitel •současné teorie ve vývojové psychologii zdůrazňují, že proces socializace není pouhým přenosem okolních vlivů na člověka (Maccoby, 2007; Nurmi, 2004) •politická přesvědčení adolescentů odrážejí spíše jejich hypotézy o přesvědčeních jejich rodičů než skutečná přesvědčení jejich rodičů (Westholm, 1999) •občanská/politická socializace je proces, ve kterém mladí lidé aktivně připisují významy okolnímu světu na základě informací a zkušeností, které jim poskytují socializační činitelé (Metzger & Smetana, 2010) Současné trendy •Směry vlivu • Adolescent Socializační činitelé Současné trendy •Směry vlivu • Adolescent Socializační činitelé Současné trendy •Směry vlivu • Adolescent Socializační činitelé hlavní oblasti: nové modely politické komunikace (McDevitt, 2005) internet (Dahlgren, 2009) rodiny imigrantů (Wong & Tseng, 2008) Současné trendy •Intervence •školní programy •výuka (znalosti) •praktický nácvik (dovednosti) •mimoškolní programy •povinná práce pro komunitu • Náš výzkum •longitudinální data od asi 800 dětí (ELSPAC) • •existují nějaké rané zkušenosti či charakteristiky, které mohou predikovat vyšší politickou důvěru v pozdní adolescenci? Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) může být vysvětleno teorií rané citové vazby (attachment): na základě interakcí s rodiči si děti utvářejí svá obecná očekávání vůči autoritám Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) možná vysvětlení? Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) hypotéza 1 Pozitivnější postoj ke škole Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) nepotvrzena Pozitivnější postoj ke škole Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) hypotéza 2 Větší zájem o politiku Náš výzkum Šerek & Macek (under review) Verbální schopnosti (věk 11) Formální schopnosti (věk 11) Rodičovská vřelost (věk 11) Politická důvěra (věk 17) potvrzena Větší zájem o politiku Náš výzkum •děti, které vnímají své rodiče jako vřelejší, v adolescenci více důvěřují politice • •děti s rozvinutějšími verbálními schopnostmi v adolescenci více důvěřují politice • •může to být proto, že si tyto děti v průběhu adolescence osvojují hlubší znalosti o politice, díky čemuž na ni mají více diferencovaný náhled a neztotožňují se s rozšířenou normou politického cynismu Náš výzkum •longitudinální data od přibližně 200 adolescentů ve věku 18-19 let • •jaké krátkodobé faktory vedou k nárůstu zájmu jít volit mezi prvovoliči? • • Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen červen Volení Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen červen Volení Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen červen Volení Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen červen Volení Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen červen Volení Náš výzkum Šerek & Umemura (in preparation) Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky únor Zájem jít volit Sledování médií Diskuze s rodiči Diskuze s vrstevníky květen červen Volení Náš výzkum •adolescenti, kteří před volbami více diskutovali se svými vrstevníky, se stali více rozhodnutými jít volit • •diskuze s rodiči a sledování médií tento efekt neměly • •diskuze s rodiči mohou mít efekt skrze stimulaci diskuzí s vrstevníky