PSY479 Psychometrika
Kurz seznamuje studenty se základy psychometriky jako aplikované psychologické
disciplíny, jejíž zvládnutí je podmínkou sine qua non pro další rozvíjení dovedností jak
v oblastech psychologické praxe (psychologická diagnostika), tak teoretického výzkumu. Cílem je
poskytnout absolventům základní teoretické poznatky oboru a posílit schopnost adekvátně je
uplatňovat, v budoucnu například při posuzování a volbě psychodiagnostických metod a při
jejich konstrukci pro konkrétní aplikační účely.
Vyučují
Jan Širůček: sirucek@fss.muni.cz; místnost 2.47
Hynek Cígler: hynek.cigler@mail.muni.cz; místnost 2.47
Preferujte prosím kontakt elektronickou poštou.
Požadavky k úspěšnému ukončení předmětu
Kreditová hodnota zkoušky činí 5 ECTS. Základním požadavkem přístupu ke zkoušce je
splnění studijních povinností během semestru. Ty zahrnují vypracování seminární práce a
absolvování nejméně dvou písemných testů v průběhu semestru. Zkoušku je nutno úspěšně
složit ve zkouškovém období příslušného semestru.
K úspěšnému zvládnutí kurikula předmětu jsou nezbytné též znalosti základů psychologie
osobnosti, vývojové psychologie a statistické analýzy dat v rozsahu povinných kurzů
přednášených na Katedře psychologie FSS MU.
Přehled témat
Upřesnění a povinná literatura k jednotlivým tématům jsou uvedeny níže.
Č. Datum Téma Poznámka
1 18. 2. 2013 Psychometrika, měření a psychologická diagnostika
2 25. 2. 2013 Měření v psychologii a příbuzných oborech (úvod do CTT)
4. 3. 2013 Vlastní studium – historie a využití měření v psychologii
3 11. 3. 2013 CTT: Reliabilita I. Zadání seminární práce
4 18. 3. 2013 CTT: Reliabilita II.
5 25. 3. 2013 CTT: Validita I. Písemný test – témata 1 až 4
1. 4. 2013 Velikonoční pondělí
6 8. 4. 2013 CTT: Validita II.
7 15. 4. 2013 Tvorba a analýza položek
8 22. 4. 2013 Standardizace a normy Písemný test – témata 5 až 7
9 29. 4. 2013 Raschův model a Item Response Theory
10 6. 5. 2013 Sociometrie Odevzdání seminární práce
11 13. 5. 2013 Konfrontace teorií měření v psychologii Písemný test – témata 8 až 10
Tematický přehled
Tento přehled představuje optimální sumu teoretických znalostí, které by absolvent měl
získat k tomu, aby byl schopen absolvovat úspěšně předmět a uplatnit poznatky v praxi.
Vzhledem k omezené době trvání kursu jsou na přednáškách probírány pouze nejpodstatnější
problematiky; zejména CTT.
Téma 1, 2
a) Vymezení psychometriky v systému psychologických věd a její smysl
b) Historie měření v psychologii, metodologické a etické aspekty: měření rozumových
schopností a psychometricky založený přístup v psychologii osobnosti
c) Základní pojmy z oblasti matematické analýzy dat (míry centrální tendence, analýza
rozptylu, kovariance a korelace, úrovně měření a typy rozložení proměnných)
Gould, S. J. (1998): Jak neměřit člověka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
Hunt, M. (2000): Dějiny psychologie. Praha: Portál.
Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál
Břicháček, V. (1978): Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy,
n. p.
Swoboda, H. (1977): Moderní statistika. Praha: Svoboda.
Hendl, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.
Téma 3 - 6
Klasická teorie testů (CTT)
a) motivace CTT - paralela s jednoduchým měřením v přírodních vědách; pojem pravého skóru
a chyby měření; pravý skór jako latentní proměnná, lineární vztah mezi hrubým skórem a
latentní proměnnou
b) aparát pro vyjádření teorémů CTT: pojem rozptylu a korelace;
c) reliabilita - obecná formule, techniky k odhadu reliability, uplatnění předpokladu
invariantnosti opakování
d) validita - kriteriální validita, konstruktová validita, průzkum validity položek faktorovou
analýzou
e) příklad analýzy položek podle CTT elementární (korelace), globální (faktorová analýza)
f) slabiny CTT: předpoklad intervalových škál pro analýzu rozptylu, závislost výsledků na
rozložení latentních proměnných resp. na vyšetřované populaci, obtížnost položky jako
závislost na populaci; nerealističnost předpokladu lineárního vztahu hrubých skórů a
latentní proměnné příklad; psychometrický paradox
Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál
Téma 6
Odhad konstruktové validity pomocí strukturálního modelu
a) Strukturální modelování, konfirmatorní faktorová analýza
b) Typy proměnných z hlediska strukturálního modelování (manifestní, latentní, reziduální,
endogenní, exogenní)
c) Metody odhadu modelu; předpoklady o proměnných (rozložení, linearita vztahů)
d) Problémy a svody konfirmatorní faktorové analýzy: problémy spojené s konstrukcí a
interpretací modelu, hierarchické a aditivní modely, chyba reifikace.
Urbánek, T. (2000): Strukturální modelování v psychologii. Brno: Psychologický Ústav AV ČR.
Gorsuch, R. L. (1974): Factor analysis. Philadelphia: W. B. Saunders Comp.
McDonald, R.P. (1991): Faktorová analýza a příbuzné metody v psychologii. Praha: Academia.
Téma 7 a 8
Konstrukce a analýza metody dle CTT
a) Základní parametry položek: diskriminační schopnost položky, popularita resp. obtížnost,
reliabilita škály a její úpravy; požadavky na reliabilitu a předpoklady reliability
b) Standardizace a normalizace metody
Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál
Břicháček, V. (1978): Úvod do psychologického škálování. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy,
n. p.
Téma 9
Pravděpodobnostní přístup v měření, Raschův model
a) modelový příklad selhání CTT, nutnost oddělené konceptualizace vlastností položek a
testovaných osob
b) Gutmannovo řešení a jeho deterministický model
c) Raschovo řešení a jeho pravděpodobnostní model; pozorování konstantnosti poměrů
obtížnosti položek při změně hodnot latentní proměnné pojem specifické objektivity
d) separovatelnost parametrů: parametr položky a osoby
e) formule Raschova modelu, pojmy teorie pravděpodobnosti stochastická nezávislost
f) logaritmická transformace Raschova modelu (jednoduchý logistický model)
g) techniky odhadu parametrů grafická kontrola, párové srovnávání jako podmíněný odhad,
procedury pro n položek: podmíněný odhad (conditional estimation), odhad na základě
maximální věrohodnosti (maximum likelihood estimation);
h) testování modelu: jsou data v souladu s modelem?; párový test invariantnosti poměrů
parametrů položek v různých souborech; techniky pro n položek;
Andrich. D. (1976). Rasch models for measurement. New Delphi: SAGE Publications. (s. 24-34)
Rasch, G. (1966). An item analysis which takes individual differences into acount. The British Journal of
Mathematical and Statistical Psychology, 19, 49-57.
Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Praha: Portál
Item Response Theory
a) Historie vývoje IRT návaznost na Raschovy modely
b) Jednoduchý logistický model jako jednoparametrový IRT model
c) Rozlišovací účinnost položky; Birnbaumův model (dvouparametrový IRT model): zavedení
diskriminačního parametru
d) Trojparametrový IRT model: parametr uhádnutelnosti
e) Spory o IRT modely: otázka realističnosti, splnitelnosti předpokladů, problémy s interpretací
specifické objektivity IRT modelů, potenciální zneužitelnost IRT modelů
f) IRT a počítačové adaptivní testování
Urbánek, T., Šimeček, M. (2001). Teorie odpovědi na položku. Československá psychologie. 5, str. 428- 440.
Průběžné testy, seminární práce a zkouška
V průběhu semestru studující vykonají tři písemné testy, a to v termínech určených
sylabem. Každý test je hodnocen maximálně 10 body. Do závěrečného hodnocení jsou
započítány dva lepší bodové výsledky.
Seminární práce v rozsahu max. 4 normostran je zadána a odevzdána v termínu určeném
sylabem a hodnocena maximálně 10 body. Seminární práci není možno opravit.
Přístup ke zkoušce je podmíněn vypracováním nejméně dvou písemných testů a
odevzdáním seminární práce. Zkouška sestává ze dvou částí, první je písemná (20 bodů) a druhá
ústní (10 bodů).
Celkem lze tedy v předmětu získat 60 bodů. Závěrečné hodnocení proběhne podle
následujícího klíče:
A: 54 – 60 b B: 48 – 53 b C: 42 – 47 b D: 36 – 41 b E: 30 – 35 b F: 29 b a méně