1. seminární práce Statistická analýza dat, PSY 717 Barbora Čunátová 397537, Mediální studia a žurnalistika - Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 27. dubna 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012-2013 Atraktivní lidé jsou hodnoceni jako důvěryhodnější, popisuje [A1] výzkumná studie Výzkumná studie Lenky Šrámkové přinesla zajímavé výsledky ohledně vztahu atraktivity a důvěryhodnosti. Studie, která byla zveřejněná v roce 2011[A2] , zjistila, že fyzická atraktivita lidí ovlivňuje, zda hodnotíme člověka jako důvěryhodného nebo naopak. Dvanáct mužů a dvanáct žen[A3] bylo posuzováno muži (policisty) ve věku 20 - 35 let. Cílem výzkumu bylo především připravit půdu pro následující studii, která zkoumá, zda dopravní policisté jsou při určování výše přestupku ovlivněni tím, jak atraktivní jsou hříšníci[A4] . Fyzická atraktivita ovlivňuje naše navazování kontaktů i to, zda nám určitý člověk přijde sympatický či nikoliv. Již od dětství hodnotíme hezké děti jako šikovnější, milejší a dovednější. Stejné je to i v dospělosti. Mnohé studie dokazují, že fyzicky atraktivní lidé častěji dostávají lepší práci a jsou v kolektivu oblíbenější. Cílem výzkumu Lenky Šrámkové bylo zjistit, zda vnímaná atraktivita lidí souvisí s důvěryhodností lidí na fotografiích. Na základě odpovědí[A5] účastníků bylo vytvořeno 12 typologií lidí, zakládajících se pouze na vzhledu. Nakonec byly do každé kategorie nafoceny dvě fotografie muže a ženy ve věku 20-30 let s neutrálním výrazem ve tváři. Jednalo se například o romantický, intelektuální nebo alternativní typ. Autoři si položili otázku: [A6] "Jaký je vztah mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností?" Chtěli zjistit, zda nejatraktivnější[A7] jedinci budou považováni za nejvíce důvěryhodné a naopak. Výzkumníci předpokládali mezi atraktivitou a důvěryhodností silný vztah[A8] . Hodnotícími lidmi byli muži, budoucí policisté, studující Vyšší policejní školu ministerstva vnitra v Brně, ve věku 20 - 35 let. Průběh výzkumu probíhal tak, že výzkumníci předložili před každého policistu v obálce 12 fotografií žen a 12 fotografií mužů. Respondenti měli za úkol seřadit fotografie zaprvé podle atraktivity a za druhé podle důvěryhodnosti - ženy i muže zvlášť. Při hledání[A9] výsledků výzkumníci nejdříve seřadili fotografie podle průměrného pořadí atraktivity a poté i důvěryhodnosti. Největší skok [A10] mezi pořadím u atraktivity a důvěryhodnosti zaznamenal muž, jenž se posunul o devět pozic dozadu. Celkově byl skok maximálně do pěti pozic. U žen byl největší skok o osm pozic dozadu, jinak se držel maximálně do čtyř míst. [A11] Korelace byla vyšší než u mužů, s vynecháním zmíněné ženy měla velmi vysokou hladinu[A12] . U mužů i žen vyšel vysoký vztah [A13] mezi atraktivitou a důvěryhodností. Můžeme tedy říci, že atraktivita souvisí s tím, jak důvěryhodně hodnotíme druhé lidi. Sama autorka říká, že problémem výzkumu jsou nejasně definované pojmy atraktivita a důvěryhodnost. Tyto složky osobnosti totiž každý člověk vnímá jinak. Také je troufalé posuzovat atraktivitu a důvěryhodnost pouze z předložených fotografií - v reálném životě poznáváme člověka jako osobnost z masa a kostí, vnímáme jeho verbální a neverbální komunikaci nebo i kontext situace. Výzkum byl koncipován jako příprava na následující studii, ve které budou fotografie předkládané policistům společně s přestupkem, který dotyčný jakoby spáchal. Na respondentech bude navrhnout trest pro daného člověka. Všem bude předložen stejný přestupek, ale polovině lidí bude dána fotografie nejatraktivnějšího člověka ze skupiny a druhé polovině nejméně atraktivnějšího. Cílem je zjistit, zda platí rčení Co je hezké, to je dobré. Výzkum zhodnotí, zda se policisté rozhodují objektivně, nebo dávají důraz na vzhled člověka a jeho atraktivitu. Dobře se to četlo, jdete na to podání čtenáři dobře, je to čtivé a přitom nevynecháváte podstatné informace… jen ta sekce s prezentací výsledků by prosím zasloužila přepracovat – v duchu komentářů. Děkuji. Zdroje a použitá literatura Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2-3), 9-23 [cit. 26. dubna 2013.] Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8853. ________________________________ [A1]To popisuje asi není tak úplně přesné, ta studie to až tak nepopisuje, zkuste se zamyslet nad vhodnější formlací… jinak fajn, že je hlavní sdělení hned v úvodu [A2]Fajn, že sdělujete i autorku i rok, dá se dohledat [A3]Mohl by být rozdíl v tom, že to nebyli muži a ženy , ale jejich fotografie? Není nutní redukovat informace všude… [A4]Fajn sdělení, i to, že se dále věnujete zase tomu hlavnímu a neodbíháte příliš [A5]Opět značná redukce… jako čtenář netuším, co si pod tím představit… [A6]Asi není nutné ji zde takto explicitně prezentovat, již byla zmíněna… klidně bych pokračovala tou další větou [A7]Jen ti NEJ? Ano, zaznělo to tam, ale je tohle předmětem korelace? [A8]Tj? [A9]Není příliš vhodná formulace [A10]Nejprve bych možná prezentovala to hlavní, ale možná toto chcete zdůraznit.. jen pozor, aby se hlavní sdělení neztratilo v množství údajů [A11]Maximálně do 4, přitom vlastně maximum bylo 8… jakou informaci si tedy jako čtenář mám vybrat? Chybí mi tu prezentovaná statistika a možná její trochu obratnější vysvětlení… nicméně oceňuji tento pokus, jdete na to ze správného konce [A12]Co to znamená ta hladina? Sama nevím… [A13]Tzn? chybí mi tu prezentovaná nějaká ta statistika a vysvětlení, co ten vztah tedy znamenal…