Jsou dopravní policisté snadno ovlivnitelní atraktivitou druhé osoby při svém rozhodování? Statistická analýza dat, PSY117 Veronika Dostálová 414804, Psychologie – Politologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 20. 4. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Jsou dopravní policisté snadno ovlivnitelní atraktivitou druhé osoby při svém rozhodování?[A1] Atraktivita, ať už vědomě či nevědomě, ovlivňuje společenský kontakt. Její vliv je pozorovatelný např. při obsazování herců do filmů, kdy ve filmech kladné postavy hrají atraktivní herci, zatímco do postav záporných jsou obsazováni herci neatraktivní. Dochází tak k utváření společenského stereotypu, kdy to co je atraktivní, je i dobré. Atraktivita jedince spočívá ve třech směrech [A2] – fyzické přitažlivosti, statutární přitažlivosti (jsme přitahování např. prestiží) a osobní přitažlivostí, přičemž největší vliv při sociálních vztazích má právě fyzická atraktivita, protože vzhled je první informací, kterou při běžném kontaktu zaznamenáváme. V souvislosti s atraktivitou je také zajímavé zmínit tzv. hypotézu rovnocennosti [A3] páru (matching phenomenon), která říká, že lidé si obvykle vybírají partnera, který je na stejné úrovni atraktivity jako oni sami. V roce 2011 provedla Lenka Šrámková výzkum zabývající se atraktivitou a důvěryhodností. Cílem výzkumu bylo zjistit korelaci [A4] mezi percipovanou[A5] atraktivitou a přisuzovanou důvěryhodností, tedy do jaké míry spolu atraktivita a důvěryhodnost souvisejí, a také definovat nejméně a nejvíce přitažlivého muže a ženu. Výsledky mají být následně použity do hlavního výzkumu soustředěného na dopravní policisty, který má zkoumat vliv fyzické přitažlivosti člověka na jeho hodnocení. [A6] Nejprve byly sestaveny typologie lidí dle vzhledu. Padesáti lidem byla položena následující otázka: „Kdybyste měl/a roztřídit jednotlivé lidi věkové kategorie 20 – 30 let, a to čistě podle vzhledu, jak by podle vás skupiny vypadaly a jaké by měly názvy?“ [A7] Ze všech odpovědí bylo sestaveno 12 kategorií. Následně bylo provedeno 30 fotografií lidí ve věku 20 – 30[A8] let, kteří měli na fotografii neutrální výraz. Dalších padesát lidí (jiný vzorek než pro sestavení typologií) poté přiřazovalo ke každé kategorii jednu fotografii muže a jednu fotografii ženy. Byla tedy vytvořena sada 24 fotografií – 12 fotografií mužů a 12 fotografií žen, kdy každá fotografie odpovídala jednotlivé kategorii. Následně byl proveden výzkum, jehož cílem bylo zjistit korelac[A9] i atraktivity a důvěryhodnosti, přičemž se předpokládalo, že nejatraktivnější[A10] jedinci budou vnímání jako nejvíce důvěryhodní a nejméně atraktivní jedinci budou vnímáni jako nejméně důvěryhodní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 100 respondentů. Jednalo se o budoucí policisty, muže, ve věku 20 – 35 let, jejichž průměrný věk činil 25, [A11] 5 roku. Respondentům byly předloženy 2 obálky – jedna obsahovala 12 fotografií mužů a druhé obsahovala 12 fotografií žen. Respondenti měli za úkol seřadit fotografie nejprve podle atraktivity a následně podle důvěryhodnosti. Po vyhodnocení výsledků byla zjištěna vysoká korelace [A12] atraktivity a důvěryhodnosti u mužů i u žen. U mužů byla hodnota korelace 0,538[A13] , u žen dokonce 0, 668[A14] . Po odstranění jedné fotografie s abnormálními výsledky byla hodnota korelace u mužů 0, 748 a u žen 0, 864[A15] . Protože byla míra korelace vysoká, byla potvrzena stanovená hypotéza[A16] , kdy tedy atraktivnější lidé jsou skutečně vnímání jako důvěryhodnější, zatímco méně atraktivní lidé jsou vnímáni jako méně důvěryhodní. Snadná ovlivnitelnost dopravních policistů atraktivitou druhé osoby nyní zůstává pouze neověřenou hypotézou, jejíž pravdivost může potvrdit až následující výzkum, který bude zaměřen na vliv fyzické přitažlivosti člověka na jeho hodnocení. Oceňuji, že prezentujete velké množství informací, nicméně to není předmětem popularizace… takhle to spíše působí jen jako přepsaná studie (zkrácená),ale bez přidané hodnoty v tom, proč by to měla být popularizace… zkuste vybrat to podstatné, věnovat se tomu podrobněji, zkusit to čtenáři představit, vysvětlit tu kterou zvolenou statistiku… prosím přepracovat… díky Seznam literatury: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2-3), 9-23[cit. 20. 4. 2013]. Dostupný na . ________________________________ [A1]Fajn že popularizujete… nicméně toto je trochu vzdálené od toho, co bylo hlavním zjištěním výzkumu, který prezentujete… pokud to byl záměr, tak ok, ale pozor na to.. navíc ovlivnitelnost se tam zatím nijak nezkoumala [A2]Spočívá ve třech směrech? Poněku zvláštní formulace… ale čtu ji po několikáte, takže už vím, že je přímo z výzkumné studie… ;) příště bych možná přepsala vlastními slovy… [A3]Má to nějaký vztah k tématu zkoumání? Nebo jen k atraktivitě… chápu, že jste chtěla přidat něco navíc, ale mělo by to mít v článku nějaký svůj význam… [A4]V popularizaci statistické pojmy nepoužíváme [A5]Taktéž pro laika asi nepříliš srozumitelné, na to pozor… to je spíš do diplomky [A6]Sdělujete tu hodně informací… to je fajn, ale může to čtenáře zavádět… zatím není moc jasné, oč tedy půjde [A7]Možná je nadbytečné dávat sem to přesné znění… asi bych to dala jen pokud by se to týkalo hlavního zjištění, nikoliv jen tvorby těch fotografií, které byly vlastně jen prostředkem použitým k výzkumu [A8]Je tu dost čísel.. já jako čtenář většinu přeskakuju a rozhodně si je nezapamatuji… popularizace je také o vhodné selekci údajů [A9]Viz výše [A10]Jen ti NEJ? [A11]Opět spousta nadbytečných čísel [A12]To znamená?? [A13]3 desetinná místa jsou do popularizace až trochu dost… jedno by stačilo, zato dobře vysvětlit, co to znamená [A14]Jak velký je ten rozdíl? Co si může čtenář představit? [A15]Opět moc čísel, ztrácím se… stačí se věnovat podrobněji jednomu zjištění a další příp. volně okomentovat [A16]Nepatří do popularizace