Jsou dopravní policisté snadno ovlivnitelní atraktivitou druhé osoby při svém rozhodování? Statistická analýza dat, PSY117 Veronika Dostálová 414804, Psychologie – Politologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 24. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Jsou dopravní policisté snadno ovlivnitelní atraktivitou druhé osoby při svém rozhodování? Atraktivita, ať už vědomě či nevědomě, ovlivňuje společenský kontakt. Projevuje se ve třech dimenzích – fyzické přitažlivosti, statutární přitažlivosti (jsme přitahování např. prestiží) a osobní přitažlivostí, přičemž největší vliv při sociálních vztazích má právě fyzická atraktivita, protože vzhled je první informací, kterou při běžném kontaktu zaznamenáváme. Vliv atraktivity je také pozorovatelný např. při obsazování herců do filmů, kdy ve filmech kladné postavy hrají atraktivní herci, zatímco do postav záporných jsou obsazováni herci neatraktivní. Dochází tak k utváření společenského stereotypu, kdy to co je atraktivní, je i dobré. Právě formování tohoto společenského stereotypu přivedlo v roce 2011 Lenku Šrámkovou k realizaci výzkumu, ve kterém zjišťovala, do jaké míry má atraktivita jedince vliv na naše vnímání důvěryhodnosti dané osoby, tedy zdali pokud budeme komunikovat s atraktivním jedincem, jej budeme vnímat jako více důvěryhodného díky vysoké míře jeho přitažlivosti. Výsledky tohoto výzkumu jsou klíčové, protože mají být následně použity do hlavního výzkumu soustředěného na dopravní policisty, který má zkoumat vliv fyzické přitažlivosti člověka na jeho hodnocení. Tento případný vliv se může projevit např. při placení pokut, kdy se lidé často snaží vymluvit na různé události, aby pokutu nemuseli platit. Pro účely výzkumy byly nejprve sestaveny typologie lidí dle vzhledu. První skupina účastníků byla požádána, aby roztřídila lidi ve věkové kategorii 20-30 let dle atraktivity do jednotlivých skupin, popsala, jak by jednotlivé skupiny měly vypadat a pojmenovala je. Ze získaných odpovědí bylo následně vytvořeno 12 kategorií přitažlivosti, přičemž ke každé z nich byla na závěr přiřazena jedna fotografie muže a jedna fotografie ženy. Jak probíhal samotný výzkum? Výzkumu se účastnila skupina budoucích policistů, kterým byly dány dvě různé obálky, přičemž jedna obsahovala fotografie žen a druhá fotografie mužů. Jejich úkolem bylo seřadit fotografie nejprve dle atraktivity a následně dle důvěryhodnosti. Autorka výzkumu předpokládala, že atraktivnější jednici budou policisty vnímání jako důvěryhodnější. Ačkoli se u obou pohlaví objevila fotografie, kdy osoba na ní byla považována za velmi atraktivní ale naopak málo důvěryhodnou, potvrdil výzkum autorčin předpoklad. Ve většině případů [r1] policisté skutečně označili atraktivní osobu současně i za důvěryhodnou[r2] . Z výsledků výzkumu tedy vyplývá, že atraktivita významně souvisí s důvěryhodností a to u obou pohlaví, přičemž u žen byl zjištěn výraznější vliv než u mužů. Atraktivita s důvěryhodností jsou u žen natolik provázány[r3] , že můžeme dojít k závěru, že ve většině případů bude atraktivnější žena vnímána jako důvěryhodnější. I přes průkazné výsledky výzkumu zůstává snadná ovlivnitelnost dopravních policistů atraktivitou druhé osoby nyní pouze neověřeným předpokladem, jehož pravdivost může potvrdit až následný výzkum zaměřený na vliv fyzické přitažlivosti člověka na jeho hodnocení. Nicméně již nyní můžeme dojít k závěru, že atraktivní lidé jsou považování za více důvěryhodné, a tudíž tento vzájemný vztah může sehrát svou roli v případě placení pokut. Oceňuji, že se vám podařilo práci zredukovat na podstatné informace.. bohužel ta redukce byla až moc velká, v komentáři k přepracování jsem vás vyzývala k představení a vysvětlení statistiky (v tomto případě korelace), vy jste ji ale úplně vypustila L Bohužel takto bez jakýchkoliv čísel či velikostí účinku, efektů,… přepracování nemohu přijmout L Seznam literatury: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2-3), 9-23[cit. 20. 4. 2013]. Dostupný na . ________________________________ [r1]Tohle není moc o statistice a statistickém testování… kolik případů?? Co by to znamenalo ta většina?? [r2]Fajn laické načrtnutí významu té korelace… jen tu nikde nevidím prezentovanou tu statistiku, jak bylo zadáno L.. a toto je na vysvětlenou opravdu málo L [r3]Nakolik?