Popularizační sdělení - Rodinné zázemí jako základ problematického chování dospívajících? Aneta Hořavová 414982, psychologie – sociologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2013 Od ledna do června roku 2012 probíhal výzkum, který vedli pánové Jan Novotný a Petr Okrajek. Na základě získaných údajů od 1635 dospívajících, jejich rodičů a ošetřujících lékařů, napsali článek do časopisu E-psychologie s názvem „Vliv vybraných charakteristik rodinného prostředí na rizikové chování 15tiletých adolescentů“. Rozložení chlapců a dívek v daném vzorku lidí bylo přibližně rovnoměrné, blížilo se tedy 50%. Vybrané charakteristiky rodinného prostředí znamenají vlivy, které mohou ovlivnit vývoj dítěte v rámci rodiny. Bylo sem zařazeno kouření, užívání alkoholu, konflikty rodičů s dětmi, zaměstnání či dlouhodobé nemoci. Jako rizikové chování pak chápeme negativní projevy dospívajících. Pro tento výzkum je to užívání návykových látek (kouření, alkohol, drogy) a poruchy chování (agresivita, záškoláctví). Co ovšem v tomto výzkumu není bráno v potaz, jsou ostatní vlivy na rizikové chování jako například vrstevníci. A autoři to sami zmiňují. Je potřebné na toto mínus brát ohled a výsledky, který níže prezentuji, nechápat jako stoprocentní a jednoznačné. V mnohých ohledech mohou hrát právě vrstevníci významnou roli v projevování rizikového chování. Děti tráví mnoho času ve škole a se svými kamarády a jsou jimi ovlivňováni. Nicméně kolektiv se může změnit, rodina už hůře a tak ji stále můžeme brát jako velmi důležitý faktor. [VK1] Kouření ano, alkohol ne? Ve výzkumu byly prokázány souvislosti mezi vlivem kouření rodičů a kouření dětí, ale u požívání alkoholu souvislost prokázána nebyla. Tyto výsledky mohou být spojeny s faktem, že alkoholismus bývá provázen nepříjemnými zážitky s rodičem alkoholikem. Častá absence v domácnosti, pozdní opilecké příchody, agresivní chování či neschopnost zabezpečit rodinnou pohodu, nepřináší dětem nic jiného než špatné vzpomínky a často averzi k alkoholu. U kouření byla zjištěna souvislost mezi kuřáctvím rodičů a dětí. Pokud kouřili oba rodiče, 52% adolescentů také kouřilo. Pokud kouřil pouze jeden rodič, bylo to 47%. Rozdíl mezi tím, zda kouří oba nebo jeden rodič tedy není velký. Velký rozdíl se objevuje až v momentě, kdy nekouří ani jeden z rodičů. Zde kouřilo pouze 33% dospívajících. Nekouřilo tedy 67 %, což je dvojnásobek a to už je rozdíl J V celkovém pohledu to znamená, že pokud kouří oba rodiče, 48% adolescentů nekouří. To je o 4% více dospívajících, kteří také kouří[VK2] , rozdíl je tedy pouze 65 osob z celkového vzorku 1635. Za velký rozdíl se to počítat nedá, zvláště ne na vzorku tvořícím přibližně dvě sto dvaceti pětiny obyvatelstva České republiky. Nehledě potom na populaci celého světa.[VK3] Hádky také nepomůžou! S rostoucím napětím, hádkami a konflikty se zvyšuje procento dospívajících užívajících alkohol. Stejně tak se zvyšuje procento kouřících adolescentů. Z výzkumu nevyplývá nijak velký rozdíl, ale přece jen, i malý rozdíl je rozdíl [VK4] a nemůžeme ho zcela opomenout.[VK5] Na závěr bych jen zmínila, že jakkoli rozsáhlý výzkum máme, nikdy neobsáhne celou populaci. Na to nejsou peníze. A vždy může dojít například k chybě ve výběru daného vzorku, který neodpovídá rozložení dané populace, nebo k jednoduché náhodě. [VK6] Je hezké, že se rozepisujete o rozdílech, ale píšete pouze o rozdílech obecně, je třeba se vyjadřovat k rozdílům v kouření adolescentů s různých rodinným zázemím apod. Vzhledem k chybám uvedeným výše opravu nepřijímám. 0b ________________________________ [VK1]S působením více faktorů se v sociálních vědách budete potkávat často, stejně jako s nestoprocentními výsledky. Kouzlo statistiky je v tom, že umí vyčíslit, nakolik procent jsou její závěry platné. [VK2]Líbí se mi, že se rozepisujete o rozdílech, ale jdete na to z ne úplně správného konce – je třeba porovnávat rozdíl v počtu kouřících adolescentů u rodičů kuřáků vs. rodičů nekuřáků ;) [VK3]Ano, ve světovém měřítku jsou všechna čísla zanedbatelná. Ale statistiku máme právě k tomu, že z rozdílu ve vzorku dokážeme usoudit na rozdíl v populaci, klidně celosvětové ;) [VK4]Takže tady nám malý rozdíl stačí? [VK5]A co to tedy znamená – souvisí hádky v rodině s alkoholismem adolescentů a nebo ne? [VK6]Nemohu než souhlasit, ale jak jsem již zmínila výše, statistiku máme k tomu, abychom nemuseli měřit celou populaci a abychom byli schopni korigovat případné chyby či s nimi počítat v interpretacích.