Popularizační sdělení (Výzkumná studie Lenky Šrámkové „Atraktivita a důvěryhodnost“) Statistická analýza dat (PSY 117) Tomáš Kalina, UČO: 414672 Studijní kombinace: Psychologie – Politologie Fakulta sociálních studií MU, školní rok 2012/2013 Jste atraktivní? Policisté vám budou věřit víc! Atraktivní jedinci nás obklopují každý den, a to nejen v reklamách. Přitažliví, krásní lidé bývají oblíbenější ve společnosti a sama společnost se k nim chová mnohem shovívavěji než osobám neatraktivním. Můžeme jim ale důvěřovat? Je atraktivní osoba důvěryhodnější než neatraktivní? Pokud Vás zajímá odpověď na tyto otázky, pak čtěte dále. Odpovědi totiž podává výzkumná studie Lenky Šrámkové. Výzkumu se zúčastnilo 100 budoucích dopravních policistů z Vyšší policejní školy ministerstva vnitra v Brně ve věku od 20 do 35 let. Před samotným šetřením musel tým Šrámkové ovšem na základě odpovědí na otázku, jak by roztřídili jedince v rozmezí 20 až 35 let čistě podle vzhledu, a jaké charakteristiky a názvy by vzniklým skupinám následně přiděli, vytvořit kategorie spolu s jejich charakteristickými rysy. V její typologii můžeme najít například světlovlasého, modrookého „romantika“ nebo tmavého, brýlatého „intelektuála“. Poté bylo na základě těchto skupin vybráno a vyfoceno 30 mladých lidí a budoucí policisté měli vybraných 12 fotografií mužů a žen seřadit nejprve podle atraktivity a následně podle důvěryhodnosti. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda je vnímaná atraktivita jedince spjata i s jeho důvěryhodností. Nejatraktivněji vnímanému jedinci tak měla být zároveň přisouzena největší důvěryhodnost, a naopak. A jaký je tedy výsledek, ke kterému tým Šrámkové dospěl a který je ve studii prezentován? Budoucí policisté opravdu hodnotili z jejich pohledu nejatraktivnějšího jedince i jako nejdůvěryhodnějšího. Vztah mezi přisuzovanou atraktivitou a důvěryhodností byl zjištěn jako středně silný až silný jak u mužů (korelační koeficient 0,54), tak u žen - u něžného pohlaví dokonce ještě víc než u mužů (korelační koeficient 0,67)! To znamená, že policisté označili na fotografii jako nejdůvěryhodnější takovou osobu, které předtím přidělili statut nejatraktivnější osoby, a zároveň nejméně atraktivní byla hodnocena i jako nejméně důvěryhodná[A1] . Ve výsledcích byly zjištěny i dvě anomálie vztahující se ke kategorii „frajer“, kdy žena, která byla průměrně hodnocena jako nejatraktivnější, se na žebříčku důvěryhodnosti velmi výrazně propadla. Ten samý osud potkal i mužského zástupce „frajerské“ kategorie, který se jako druhý nejatraktivněji hodnocený jedinec na žebříčku důvěryhodnosti propadl o 9 míst, tedy ještě o jedno místo hlouběji než „frajerka“. Pokud ale tyto dvě fotografie odstraníme, vztah mezi přisuzovanou atraktivitou a důvěryhodností se ještě zvýší a může být považován za velmi silný, v samotné psychologii vcelku ojedinělý. Šrámková bude ve svém výzkumném úsilí pokračovat a výše popsaný výzkum jí bude sloužit jako předvýzkum pro rozsáhlejší a hlubší průzkum toho, jaký vliv má atraktivita a důvěryhodnost na úsudek dopravních policistů. Policistům budou v následujícím výzkumu předloženy nejlépe a nejhůře hodnocené fotografie a jejich úkolem bude vybrat vyfoceným jedincům trest. I když o výsledcích plánovaného výzkumu může prozatím jen spekulovat, pokud jste atraktivní, ale nevypadáte jako frajer, a překročíte povolenou rychlost v obci, je možné, že policisté uvěří důvodům vašeho spěchu a pokutě se vyhnete. Spoléhat se na to ovšem nedá a zákony je navíc třeba dodržovat vždy, protože od toho je přece máme! Bohužel doplnění 2 hodnot a jednoho vysvětlení, které ještě není tak úplně správně, mi jako přepracování nestačí L Práci nepřijímám ani v této podobě… ________________________________ [A1]Nemusí to nutně znamenat nej je nej (viz. právě ony výjimky)… škoda, že to dále nevysvětlujete víc… jaká byla třeba velikost toho efektu (čtenář neví, co je korelace 0,67… a zajímalo by mne, jak byste tímto vysvětlením odlišil např. 0,5 od 0,7)