Vědci nalezli odpověď na otázku, proč jsou záporné postavy ve filmech neatraktivní![A1] Taky jste už zažili moment, kdy jste viděli někoho nepěkného a okamžitě jste měli pocit, že se jedná o osobu nezasluhující si důvěru? Zaujalo Vás někdy, že do rolí záporných postav ve filmech bývají obsazováni neatraktivní herci? Do rolí kladných pak herci atraktivní? Pokud jste odpověděli na výše uvedené otázky ano, pak Vám můžeme říct, že v tom nejste sami. Tato otázka totiž zaujala i samotné vědce, a tak Vám zde můžeme ukázat, proč to tak vlastně je. A jen tak mimochodem, máme pro vás i informaci o tom, jaký muž a jaká žena jsou nejvíce atraktivní, nejste jim náhodou podobní? K překvapujícím zjištěním však vedla dlouhá cesta, vědci si prvně museli položit otázku, zda vůbec existuje vztah mezi lidmi posuzovanou atraktivitou a důvěryhodností, kterou osoba vyvolává. Tímto vztahem je myšleno například, zda čím bude člověk atraktivnější, tím bude také důvěryhodnější[A2] , statistickým jazykem tedy řečeno, zda spolu bude atraktivita a důvěryhodnost posuzovaná na základě vzhledu vysoce korelovat. Výzkumníci byli však sami pevně přesvědčeni[A3] , že to tak je, a tak se jali výzkumu, který by to potvrdil. Jejich cílem ale nebylo pouze výše uvedené, chtěli také na základě tohoto výzkumu vybrat fotku nejatraktivnějšího muže a ženy, ale také fotku muže a ženy, kteří jsou atraktivní naopak nejméně. Tyto fotky pak měly mít uplatnění v navazujícím výzkumu. Aby mohli ke spokojenosti všech dojít ke kýženým výsledkům, museli vědci prvně na základě odpovědí jedinců vytvořit dvanáct provizorních kategorií mladých lidí podle vzhledu a vybrat do nich vhodné zástupce, kteří se měli poté stejně vyfotit. Celkem bylo vybráno čtyřiadvacet lidí, tedy 12 mužů a 12 žen do každé kategorie. Jejich atraktivitu pak měla posuzovat stovka budoucích strážců zákona s průměrným věkem čtyři a půl do třiceti, tedy 25,5 a z věkového rozmezí od 20 do 35 let, kteří navíc[A4] , což je velmi důležité, posuzované osoby neznali. Budoucím strážcům zákona byly předloženy dvě obálky s náhodně zamíchanými fotografiemi a měli za úkol bez časového omezení seřadit fotky podle atraktivity a důvěryhodnosti, zvlášť ženy a muže a toto pořadí zanést do záznamového archu. Aby měl výzkum punc [A5] serióznosti, měli následně fotografie zamíchat, aby po nich následující strážce zákona nedostal fotografie již někým seřazené. Výsledky pak byly seřazeny podle součtu pořadí atraktivity a důvěryhodnosti vyděleného počtem respondentů, tedy stem[A6] . Z těchto výsledků vědci dovodili (statistickým jazykem[A7] ) korelaci mezi atraktivitou [A8] a důvěryhodností, která ještě stoupla, pokud z výsledků odstranili jedince, kteří měli největší rozdíl v pořadí mezi atraktivitou a důvěryhodností (u mužů rozdíl 9, u žen 8). Ptáte se, jak rozumět vysoké korelaci? Vysoká korelace nám ukazuje, že mezi atraktivitou a důvěryhodností je vědci prokazovaná závislost[A9] . Jakou odpověď na otázku, proč jsou ve filmech obsazováni do rolí záporných neatraktivní herci a do kladných atraktivní herci, je možné na základě výzkumu dovodit? Jednoduše takovou, že neatraktivní herci budou v záporných rolích pravděpodobně více autentičtí, protože je budou lidé považovat sami od sebe za více nedůvěryhodné, naopak to pak platí pro herce atraktivní. A abychom nezapomněli, zde máte slibovanou informaci o tom, která žena a muž jsou dle výzkumu nejvíce atraktivní. Tak co, jste jim podobní? Pokud ne, nic si z toho nedělejte, každý je nějaký a každý se může líbit někomu jinému. Je to fajn, je to čtivé… hlavní jádro je zachováno, jen tu trochu chybí ta prezentace statistiky a její vysvětlení (co to znamená v našem výzkumu?)… prosím doplňte. Zdroj: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2-3), 9-23 [cit. 29. 4. 2013]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8853. ________________________________ [A1]Hodně vzdálené od výsledků výzkumu, ale na internetový článek by to byla fajn popularizace, která zaujme… [A2]Fajn pokus o vysvětlení korelace [A3]Ano? [A4]Možná zbytečně moc čísel a nesrozumitelné… [A5]Zní trochu devalvačně… (záměr?) [A6]Opět složitě řečeno.. co zprůměrovány? [A7]To by do popularizace asi nepatřilo… troche se tak vyhýbáte tomu přemostění ze statistiky do popularizace… [A8]Ano, korelaci… ale jakou?? [A9]Ano, korelace je závislost… dalo by se to vzhledem k těm zjištěním ještě nějak přeložit do “lajčtiny”?