Většina dospívající závislých na drogách se může vyléčit Tři čtvrtiny mladistvých uživatelů heroinu, pervitinu a dalších tvrdých drog se do mladé dospělosti ze závislosti vyléčí a začlení zpět do fungování běžné společnosti. To je jeden z pozitivních závěrů, které vyplývají z výzkumu realizovaného Psychiatrickým centrem Praha a Centrem adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK. To ale není zdaleka vše. Ladislav Csémy a kol. ve své studii, publikované časopisem Českomoravská psychologie v roce 2012 pod názvem Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: Analýza psychosociálních charakteristik, zkoumali, v jakém prostředí vyrůstali a jaké problémy mají dnes stálí uživatelé drog v různých životních oblastech ve srovnání s těmi, kteří s drogami v současnosti problémy nemají. V úvodní části projektu bylo vyšetřeno 180 dospívajících problémových uživatelů drog, nejčastěji ve věku 16 až 19 let, z nichž 124 souhlasilo s následným opětovným vyšetřením. To proběhlo o 14 let později, kdy již průměrný věk respondentů činil 31 let, spadali tedy do období mladé dospělosti. Tohoto šetření se zúčastnilo 52 lidí, tedy 42% původního vzorku, ostatní se z různých důvodů opakovaně vyšetřit nepodařilo. Mezi skupinami opětovně vyšetřených a těch, které se znovu sehnat nepodařilo, však nebyly významné rozdíly, a tak by tento nedostatek podle autorů studie neměl mít na její výsledky velký vliv. V době realizace druhé části výzkumu mělo stále problémy s drogami 25% respondentů. Prokázanými rizikovými faktory pro přetrvání závislosti bylo, pokud byl jejich primární drogou heroin a pokud drogu užívali denně. Jediným rizikovým faktorem z oblasti rodiny, u kterého byla potvrzena určitá souvislost s přetrvávající závislostí, byla nadměrná konzumace alkoholu u matky. Co se týče současného života, má skupina, u které problémy s drogami přetrvávají, výrazné problémy v oblasti tělesného zdraví, v oblasti zaměstnání a v oblasti dodržování zákona[VK1] . Obě skupiny mají největší problémy v oblasti zaměstnání, což patrně souvisí s jejich spíše nižším dosaženým vzděláním ve srovnání s běžnou populací (54 % abstinujících a 77 % problémových uživatelů dokončilo pouze základní školu nebo se vyučilo). Určitá souvislost s užíváním drog se projevila také v případě rodinných a psychologických problémů. Zajímavostí je, že s alkoholem nemá větší problémy ani jedna z dotazovaných skupin. U nadměrné konzumace alkoholu byla potvrzena pouze souvislost s psychologickými problémy a nikoli s ostatními oblastmi. Oblastí, ve které se obě skupiny významně rozcházely, je životní spokojenost. Skupina bez drogových problémů uváděla, že je se svou životní situací spokojenější, než skupina problémová, což patrně nikoho nepřekvapí. Ze závěrů studie vyplynulo několik zajímavých skutečností, které se jeví v poměrně optimistickém světle. Problematiku drogové závislosti rozhodně nezlehčují a potvrzují její obecně předpokládané dopady, přinášejí ale také poznatky o tom, že se i život lidí s drogovou minulostí může s abstinencí výrazně zlepšit a stát se kvalitnějším. Chválím za jasně deklarovanou volbu cílové skupiny čtenářů a líbí se mi váš věcný a přitom jednoduchá styl psaní. Bohužel zaujatým laikům by myslím nestačilo, že jsou zde „určité souvislosti“. Zkuste vyjádřit míru těchto souvislostí, nejlépe slovy. V tomto smyslu prosím práci přepracujte. ________________________________ [VK1]Takto to vypadá, že má problémová skupina výrazné problémy s dodržováním zákona. Skutečně?