Popularizační studie Statistická analýza dat, psy117 Sára Klečková 414704, bakalářské dvouoborové studium (psychologie – sociologie) Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 1. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2013 Ovlivňuje atraktivita důvěryhodnost lidí? Fyzická přitažlivost je jedním z hlavních faktorů, které nás ovlivňují při seznámení se s novým člověkem a následném navázání vztahu. Je to totiž první informace, kterou o dané osobě dostáváme. V následující studii se autorka zaměřila právě na fenomén atraktivity, který zkoumala v souvislosti s důvěryhodností. V tomto výzkumu jde zejména o atraktivitu tváře, nikoli tělesné proporce apod. Účastníci výzkumu posuzovali právě fotografie tváří. Bylo zjištěno, že atraktivní tvář ženy má např. snědší pleť, husté řasy, plné rty. U mužů je zase atraktivní např. výrazná spodní čelist a brada. Hlavními znaky atraktivity obecně je průměrnost, symetričnost a zachování mladistvých znaků. Fyzicky přitažliví lidé mají podle dostupných výzkumů velmi často vyšší společenský status, vysoké sebevědomí, více přátel. Zároveň bylo zjištěno, že jsou vnímání také jako více úspěšní, šťastní, přívětiví, důvěryhodní a spolehliví (Langlois et al., 2000). Odborná studie Lenky Šrámkové, studentky psychologie filosofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, která byla provedena na stovce budoucích policistů, prokázala vysokou souvislost mezi atraktivitou a důvěryhodností dané osoby. Ke studii byly použity fotografie 12 mužů a 12 žen, kteří byli vybráni jako zástupci 12 vzhledových typů – např. romantický typ nebo typ frajer. Tyto fotografie byly poté předloženy stovce budoucích policistů, kteří dostali za úkol seřadit fotografie žen a mužů nejprve podle atraktivity a poté podle důvěryhodnosti. Ukázalo se, že existuje velká provázanost mezi pořadím fotografií vytvořeného na základě atraktivity a důvěryhodnosti. Lidé, kteří byli označeni za nejvíce atraktivní se často vyskytovali také na předních příčkách žebříčku důvěryhodnosti. Naopak lidem, kteří byli označeni jako nejméně atraktivní, byla zároveň připsána také nejnižší důvěryhodnost. Tento vztah popisuje korelace 0,5 u mužů a 0,7 u žen (nejslabší korelace má hodnotu 0, nejsilnější 1). U žen byla přitom souvislost mezi těmito faktory zjištěna o trochu vyšší než u mužů. Tato hodnota korelace tedy ukazuje na významný vztah mezi atraktivitou a důvěryhodností. Zajímavostí byl fakt, že v kategorii žen i mužů se objevila jedna osoba, která mimochodem byla určena jako zástupce typu „frajer“, která byla sice označena jako velice atraktivní, současně ale i velice málo důvěryhodná, což výrazně ovlivnilo právě hodnotu korelace. Po experimentálním vyřazení této „problémové“ fotografie se hodnota korelace změnila u žen na 0,86 a u mužů na 0,75, což už můžeme označit za velmi významnou souvislost (korelaci) mezi atraktivitou a důvěryhodností. Zároveň je stejně významné, že lidé shodně identifikují jeden typ vzhledu – typ frajer, jako velmi atraktivní, zároveň však za velmi nedůvěryhodnou (nespolehlivou, „rebelskou“). Podobný výzkum již byl proveden s dětmi, které byly označeny jako více či méně hezké (Dionová, 1972). Ukázalo se, že pokud jim lidé měli určit trest za tentýž přestupek, který vykonali, měli sklon ukládat hezkým dětem mírnější tresty a hodnotit je méně přísně. Také se mnohem menší míře domnívali, že dítě daný přestupek zopakuje, pokud se jednalo o hezké dítě. Je tedy možné, že také policisté se nechají ovlivnit atraktivitou „hříšníka“ a uloží mu mírnější sankci, pokud bude pro policistu přitažlivý. Ok, v tom vysvětlení statistiky se dalo jít určitě ještě dál, např. se věnovat průměrnému rozdílu pořadí, atd., ale práce byla fajn už na první pokus a nyní ji tedy přijímám.