1. SEMINÁRNÍ PRÁCE STATISTICKÁ ANALÝZA DAT, PSY 117 Matěj Konštacký 391150, Psychologie Vyučující: Stanislav Ježek Datum odevzdání: 28.5.2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Rodinné prostředí má vliv na rizikové chování 15ti letých, říká výzkumná studie Výzkumná studie Jan Sebastiana Novotného a Petra Okrajka přišla se zajímavým zjištěním, že výskyt rizikového chování u rodičů zvyšuje šanci na to, že se tak budou chovat i jejich potomci. Studia byla zveřejněna v roce 2012. Cílem výzkumu bylo stanovit, zda existuje přímý vliv mezi rizikovým chováním rodičů (např. kouření) a tímto chováním u jejich dětí. Dále se studie zabývala i nepřímým vlivem chování rodičů na rizikové chování dětí (např. hádky s rodiči) a v neposlední řadě i působení negativních okolností (např. snížená možnost kontaktu dítěte s rodičem). Rodinné prostředí na nás má nepochybně nesmírný vliv, k rodičům vzhlížíme s respektem, přebíráme jejich hodnoty a jsme jimi vychovávaní, poskytují nám domov a zaopatření. Jak zjišťuje tato výzkumná studia, nejsou to jen pozitivní vlastnosti a hodnoty, které se přenáší z rodičů na dítě, ale i vlastnosti negativní či rizikové. Studie se účastnilo 1635 adolescentů ve věku 15 let a jejich rodič (rodiče). Výzkumnou skupino tvořilo 52 procent chlapců a 48 procent dívek. Výzkumná data byla zjišťována pomocí dotazníkové metody s cílem zjistit souvislosti mezi rizikovým chováním rodičů a jejich potomků. Jako rizikové chování označili autoři testu kouření, alkohol, nelegální drogy, houby (psychoaktivní), čichání těkavých látek. Za poruchy chování bylo stanoveno agresivní chování a záškoláctví. Cílem autorů bylo zjistit odpověď na otázku „Zda a jak velký existuje vztah mezi popsaným chováním rodičů a chováním jejich dětí“. Když se podívám na výsledky studie, zjistíme, že studie ukazuje předpokládaný vliv rodičů na chování jejich potomků, jako nejvýznamnější zástupce jednotlivě zkoumaných skupin jsem vybral kouření u přímého vlivu, konflikty s rodiči z vlivu nepřímých a snížení možnosti kontaktu matky s dítětem kvůli práci či hospitalizaci. Teď se na tyto 3 zjištění podíváme podrobněji a začneme u kouření. Zde byl zjištěn nárůst mezi 13 a 15 procenty[Vera Kont1] v porovnání dětí, jejichž rodiče kouří v porovnání s dětmi, jejichž rodiče nekouří, nárůst byl pozitivní, tedy u rodičů - kuřáků bylo zjištěno více potomků, kteří kouří. Nárůst byl zjištěn i v rozdílu zda kouří oba rodiče nebo jeden, ale pouze 5 procent, (což je číslo, které nám při daném vzorku rozhodně nestačí, abychom tento trend mohli považovat za obecný fakt) ve prospěch zvýšení se počtu dětí, které mají oba rodiče kuřáky a samy kouří v porovnání s dětmi, u nichž kouří pouze jeden z rodičů[Vera Kont2] . Dále se podíváme na hádky, u dětí u nichž bylo zjištěno, že se hádají se svými rodiči, byl nárůst mezi 5 a 11 procenty u rizikového chování. Z výzkumů dále vyplynulo, že zvýšená zaměstnanost u matky, tedy práce o víkendech či v noci zvyšuje riziko konzumace alkoholu, či kouření o zhruba 5 procent. Zbylé zkoumané hodnoty se měnily do 5 procent, a tudíž jsou dle mého[Vera Kont3] při tomto vzorku nevýznamné a nelze z nich vyvodit prakticky žádné závěry. Z předložených výsledků, z nichž jsem vybral ty statisticky nejvýznamnější[Vera Kont4] se, jako největší projevuje nárůst počtu dětí, které kouří ať už v závislosti na kouření rodičů, či domácích konfliktů. Je tedy pravděpodobné, i když ne zcela jisté, že z rizikového chování, je to právě kouření, které nejvíce ovlivňují svým chováním rodiče[Vera Kont5] . Zda však existuje přímý vliv mezi rizikovým chováním dětí a rizikovým chováním rodičů z tohohle jednoho výzkumu rozhodně soudit nemůžeme[Vera Kont6] , přestože některé trendy výzkum ukazuje a v budoucnu by mohly být podpořeny dalšími studiemi. Vzorek 1635 adolescentů jistě není malý, ale rozhodně z něj nemůžeme vyvodit obecné pravdy, nicméně na statistické poměry [Vera Kont7] už je celkem značný a nepochybně výsledky, k nimž výzkumníci došli, musíme brát jako možné a zkusit je podpořit v dalších výzkumech a tím pádem třeba i potvrdit. Výzkum má však jeden zásadní nedostatek, jak uvádějí i jeho autoři a to ten, že byl zkoumán pouze rodinný vliv bez dalšího kontextu, jakým by byly například sociální podmínky a status rodičů, nebo prostředí ve kterém se dítě pohybuje mimo domov, tedy škola a vrstevníci. Novotný, J.S. & Okrajek, P. (2012). Vliv vybraných charakteristik rodinného prostředí na rizikové chování 15tiletých adolescentů. E-psychologie [online], 6 (2), 9-21 [cit.28. května 2013]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8853. Líbí se mi pasáže, které jste do práce doplnil. Některé sice zůstaly stejné, i přes mé předchozí semináře. Ale úkol považuji za splněný. 10b ________________________________ [Vera Kont1]Procenta a nebo procentní body? [Vera Kont2]Kapku kostrbaté konstrukce. [Vera Kont3]Možná vás to překvapí, ale nemusíte se spoléhat jen ne svůj úsudek, v povodním článku máte k dispozici statistiky. [Vera Kont4]Ono je něco statisticky významné a významnější? [Vera Kont5]Pěkná úvaha. [Vera Kont6]Škoda, že chybí vyjádření proč. [Vera Kont7]Co to je? :-o