popularizační sdělení



                                  statistická analýza dat, psy117



                                          Petra Koporová

                               408559, psychologie – sociální práce
















Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D                           Datum odevzdání: 1.5.2013






                               Fakulta sociálních studií MU, 2012/13

              Užíval jsi v adolescenci drogu? Čekají Tě problémy po celý život![VK1]

Máte doma syna nebo dceru právě v tomto citlivém období? Nebo Vás to teprve čeká? Měli byste si dát
pozor na to, s kým a jak Vaše ratolest tráví volný čas. Pokud v mladistvém věku sklouzne k užívání
drog, zaručí si tím problémy přetrvávající až do dospělosti, přestože již ve vyšším věku bude
abstinovat.

Výzkumný tým, sestávající z L. Csemyho, T. Zábranského, K. Grohmannové, Z. Dvořákové, J. Brenzy a
B. Janíkové provedl v Praze výzkum psychosociálních charakteristik jedinců, kteří před 14 lety
užívali tvrdé drogy v adolescentním věku. Z původního počtu 124 uživatelů se podařilo kontaktovat a
znovu vyšetřit 52 jedinců. ¾ zkoumaných osob (39) již drogu neužívalo, jejich demografické a
sociální charakteristiky však byly srovnatelné (bez statisticky významných rozdílů[VK2] ) s těmi,
kteří drogu užívali do současnosti.

Výzkum se skládal ze tří částí. Rozhovor se zkoumanými osobami, který byl zaměřený na celkové
hodnocení životní situace (např. vzdělání, zaměstnanost a rodinný stav) a klíčové okamžiky v
jejich životě (např. problémy v primární rodině). V další části zkoumaní jedinci vyplňovali
dotazník ASI-Lite, pomocí kterého můžeme vyhodnotit obtíže v sedmi problematických oblastech (např.
problémy s drogou nebo alkoholem, zdravotní problémy, problémy se zaměstnáním, …). Ve třetí části
vyplňovali psychologické dotazníky, zaměřené na temperament, sebehodnocení, životní spokojenost,
depresivitu a duševní zdraví.

Skupina, která již nemá problémy s tvrdými drogami (heroin, pervitin, kokain ani substituční látka
jako metadon), průměrně ve většině oblastí [VK3] dopadala lépe, rozdíly však většinou byly ze
statistického hlediska zanedbatelné. [VK4] Jedinci bez drogových problémů měli procentuálně o něco
vyšší vzdělání a byli o něco častěji zaměstnaní, resp. pracující. Zajímavé je srovnání, že 38%
abstinujících pracovalo manuálně, zatím co těch, co mají problémy s drogami v současnosti, bylo
53%. Skupiny nevykazovaly žádný rozdíl v procentuálním zastoupení psychiatrických pacientů (31%).
Největší rozdíl byl asi v počtu těch, kteří během života absolvovali detoxifikační léčbu (0,3 vs.
3,5%).[VK5]

V dotazníku ASI-Lite vyšel výrazně horší skór skupině, která užívá drogy[VK6]  v oblasti problémů
se zdravím, problémů se zaměstnáním a problémů s dodržováním zákona. Skupina, která již drogy
neužívá, však dosáhla poměrně vysokého skóru v oblasti problémů se zaměstnáním (0,39 z 1), což může
být znakem obtížného pracovního uplatnění i u těch, kterým se již s drogy podařilo přestat užívat.

Skupina bez současných drogových problémů dosahovala o něco lepších výsledků na škále neuroticismu,
psychoticismu, sebehodnocení, depresivity i mentálního zdraví. Směrodatné odchylky jsou však tak
velké, že je tento rozdíl mezi skupinami statisticky nevýznamný. Významnější rozdíl byl zaznamenán
pouze v průměrném výsledku testu životní spokojenosti.

Na závěr je nutné podotknout, že vzorek byl bohužel složen z opravdu malého počtu zkoumaných
jedinců (52), který ještě ke všemu tvořil pouze 42% vzorku původního, data tak mohou být velmi
zkreslená[VK7] . Přestože abstinující skupina vychází z testů o něco lépe, je stále lepší snažit se
předcházet tomu, aby Vaše dítě začalo mít problémy s drogami.

Zdroje:

Csemy, L., Zábranský, T., Grohmannová, K., Dvořáková, Z., Brenza, J. & Janíková, B. (2012).
Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: Analýza psychosociálních charakteristik.
Československá psychologie, 56 (6), 505 – 517.

Líbí se mi, že neprezentujete i čísla, ale i je interpretujete. Toto je pro popularizaci klíčové a
zároveň to značí pochopení statistické teorie. Přesto vám tam zůstává několik nedostatků zmíněných
výše. Zkuste text upravit tak, aby si čtenář odnesl adekvátnější závěry a vyvarujte se přitom
statistických termínů.

Prosím tedy o přepracování textu.
________________________________

 [VK1]Varovné…

 [VK2]Toto je pro laika nesrozumitelná formulace.

 [VK3]Toto už působí jako příliš velká zkratka.

 [VK4]Dopadla lépe vs. statisticky zanedbatelné… píšete to správně, ale co dál? Jaký si má čtenář
na základě toho udělat závěr?

 [VK5]0,3 vs 3,5 je největší rozdíl? 38 vs 53 je větší rozdíl. A nebo nejde o velikost rozdílu, ale
o něco jiného? A o co?

 [VK6]čárka

 [VK7]…a pro laického čtenáře ztrácejí veškerá zjištění prezentovaná dosud hodnotu. Skutečně by si
měl z textu odnést takovýto závěr?