popularizační sdělení



                                  statistická analýza dat, psy117



                                          Petra Koporová

                               408559, psychologie – sociální práce
















Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D                           Datum odevzdání: 1.5.2013






                               Fakulta sociálních studií MU, 2012/13

                 Užíval jsi v adolescenci drogu? Čekají Tě problémy po celý život!

Máte doma syna nebo dceru právě v tomto citlivém období? Nebo Vás to teprve čeká? Měli byste si dát
pozor na to, s kým a jak Vaše ratolest tráví volný čas. Pokud v mladistvém věku sklouzne k užívání
drog, zaručí si tím problémy přetrvávající až do dospělosti, přestože již ve vyšším věku bude
abstinovat.

Výzkumný tým, sestávající z L. Csemyho, T. Zábranského, K. Grohmannové, Z. Dvořákové, J. Brenzy a
B. Janíkové provedl v Praze výzkum psychosociálních charakteristik jedinců, kteří před 14 lety
užívali tvrdé drogy v adolescentním věku. Z původního počtu 124 uživatelů se podařilo kontaktovat a
znovu vyšetřit 52 jedinců. ¾ zkoumaných osob (39) již drogu neužívalo, jejich demografické a
sociální charakteristiky však byly srovnatelné s těmi, kteří drogu užívali do současnosti.

Výzkum se skládal ze tří částí. Rozhovor se zkoumanými osobami, který byl zaměřený na celkové
hodnocení životní situace (např. vzdělání, zaměstnanost a rodinný stav) a klíčové okamžiky v
jejich životě (např. problémy v primární rodině). V další části zkoumaní jedinci vyplňovali
dotazník ASI-Lite, pomocí kterého můžeme vyhodnotit obtíže v sedmi problematických oblastech (např.
problémy s drogou nebo alkoholem, zdravotní problémy, problémy se zaměstnáním, …). Ve třetí části
vyplňovali psychologické dotazníky, zaměřené na temperament, sebehodnocení, životní spokojenost,
depresivitu a duševní zdraví.

Skupina, která již nemá problémy s tvrdými drogami (heroin, pervitin, kokain ani substituční látka
jako metadon), ve většině oblastí dopadala lépe (měla menší problémy v životě), jak by také
normální člověk očekával, rozdíly však nebyly tak velké, aby pro nás byly přesvědčivé. Jedinci bez
drogových problémů měli procentuálně o něco vyšší vzdělání a byli o něco častěji zaměstnaní, resp.
pracující. Zajímavé je srovnání, že 38% abstinujících pracovalo manuálně, zatím co těch, co mají
problémy s drogami v současnosti, bylo 53%. Skupiny nevykazovaly žádný rozdíl v procentuálním
zastoupení psychiatrických pacientů (31%). Největší rozdíl byl asi v počtu těch, kteří během života
absolvovali detoxifikační léčbu (v současnosti drogově závislých bylo skoro 12 krát [VK1] více).

V dotazníku ASI-Lite vyšel výrazně horší skór skupině, která užívá drogy, v oblasti problémů se
zdravím, problémů se zaměstnáním a problémů s dodržováním zákona. Skupina, která již drogy neužívá,
však dosáhla poměrně vysokého skóru v oblasti problémů se zaměstnáním (0,39 z 1), což může být
znakem obtížného pracovního uplatnění i u těch, kterým se již s drogy podařilo přestat užívat.

Skupina bez současných drogových problémů dosahovala průměrně o něco lepších výsledků i na škále
neuroticismu, psychoticismu, sebehodnocení, depresivity i mentálního zdraví. Bezproblémová skupina
měla nižší průměr, výsledky však byly tak podobné, že se někteří jedinci napříč skupinami [Vera
Kont2] vůbec nemuseli lišit. Významnější rozdíl byl zaznamenán pouze v průměrném výsledku testu
životní spokojenosti.

Na závěr je nutné podotknout, že vzorek byl bohužel složen z opravdu malého počtu zkoumaných
jedinců (52), který ještě ke všemu tvořil pouze 42% vzorku původního, data tak mohou být velmi[Vera
Kont3]  zkreslená. Přestože abstinující skupina vychází z testů o něco lépe, je dost pravděpodobné,
že několik jejích členů je na tom stále srovnatelně s drogově závislými[VK4] . Proto je určitě
lepší snažit se předcházet tomu, aby Vaše dítě začalo mít problémy s drogami, protože by si svou
mladickou hloupostí mohlo zajistit problémy po zbytek života.

Zdroje:

Csemy, L., Zábranský, T., Grohmannová, K., Dvořáková, Z., Brenza, J. & Janíková, B. (2012).
Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: Analýza psychosociálních charakteristik.
Československá psychologie, 56 (6), 505 – 517.

Líbí se mi, jak jste se nakonec popasovala s interpretací směrodatných odchylek. Sice vám tam
zůstaly některé problematické pasáže, např. ta o zkreslenosti dat nebo o přesvědčivosti výsledků,
ale celkově jsem s orpavou spokojená. Úkol jste splnila. 10b

________________________________

 [VK1]Toto je děsivé.

 [Vera Kont2]Trochu nešikovně napsané, ale myšlenka dobrá.

 [Vera Kont3]Vážně? Proč?

 [VK4]Dobrá úvaha, byť dost tendenční.