Popularizace výzkumné studie Statistická analýza dat (psy117) Barbora Krejčí 414810, psychologie - politologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 13 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Atraktivita předpokládá důvěryhodnost Mnozí autoři (např. Walsterová, viz níže) se již dlouho zabývají celkovou atraktivitou jednice. Tu tvoří osobní přitažlivost (zejména vlastnosti jako je veselost, otevřenost), statutární přitažlivost (symboly prestiže) a tělesná přitažlivost (ideál krásy, zdraví). A právě na roli poslední jmenované složky v mezilidské interakci se zaměřilo mnoho výzkumů. Jeden z nich, z něhož vyplývá, že přitažlivější děti jsou chápany jako hodnější, vedla Dionová. Respondenti, kteří měli navrhovat trest pro jednotlivé děti za stejný přečin, tvrději sankcionovali děti méně přitažlivé, zároveň mnohem častěji u těchto dětí předpokládali recidivu. Další dnes již velice známý výzkum, který lze dohledat na serveru Youtube, zvaný „Počítačový večírek“ provedla Walsterová. Účastníkům večírku byl náhodně přidělen partner. Po skončení večírku byli nejžádanější ti jedinci, kteří byli ohodnoceni jako atraktivní. Na tento výzkum navázali Aronson, Abrahams a Rottmann. Na druhém večírku nebyli účastníci párováni. Po tomto večírku účastníci uváděli, že by se chtěli znovu setkat s osobami, kteří byli stejně atraktivní. Existuje však vztah mezi vnímanou atraktivitou a přisuzovanou důvěryhodností? Na to nám poskytl odpověď výzkum Lenky Šrámkové. Nejprve bylo vybráno dvanáct fotografií žen a stejný počet fotografií mužů a každá byla zařazena do jedné z dvanácti kategorií podle vzhledu (romantický typ, intelektuální typ). Úkolem respondentů bylo seřadit fotografie nejprve podle atraktivity, posléze podle přisuzované důvěryhodnosti. Vztah mezi těmito dvěma proměnnými, tedy atraktivitou a přisuzovanou důvěryhodností, se lišil o 13%[A1] u fotografií mužů a žen. Oba výsledky však zaznamenaly vysokou korelaci (tedy vzájemný vztah mezi oběma proměnnými). Pro muže činí 0,53, ženy mají výsledek vyšší, tedy 0,66 (zde se promítá výše zmíněných 13%). V obou prezentovaných skupinách, kde maximální rozdíl mezi pořadím v přisuzované atraktivitě a důvěryhodnosti byl u mužů 5 a u žen 4[A2] , se vyskytovala fotografie, jejíž pořadí se lišilo o 9, resp. 8 pozic. Lidé na těchto fotografiích byli shodně na počátku ohodnoceni jako „typ frajer“. Dalo by se říci, že pořadí v přisuzované atraktivitě a důvěryhodnosti téměř odpovídají. Pokud bychom fotografie s extrémními vynechali, korelace průměrného pořadí podle atraktivity a průměrného pořadí podle důvěryhodnosti by činila 0,74 u mužů a 0,86 u žen. Tyto výsledky prošly ověřením, na jehož základě byly označeny za statisticky významné. Zdají se vám výzkumy na toto téma nadbytečné? Vězte, že jejich zjištění mohou být aplikovatelná v běžném životě. Závěry těchto experimentů mohou být užitečné např. v policejní profesi, kde atraktivita a důvěryhodnost jsou schopny hrát velkou roli v rozhodování dopravních policistů nebo při výslechu očitých svědků. Zdroj: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2 - 3), 9-23 [1. 5. 2013]. Dostupný z WWW: http://e-psycholog.eu/pdf/sramkova.pdf Práci jste doplnila v duchu, který jsem měla na mysli… ale těmi procenty jste si to tedy velice pokazila… vzhledem k tomu, že se práce ubírala dobrým směrem již na první pokus, tak ji nyní přijímám, ale za ty procenta Vás přinejmenším důrazně nepochválím!!! ________________________________ [A1]Ajaj… tohle není ta správná cesta, převádět korelace na procenta L doufám, že na písemku se připravíte lépe… co podle vás znamená 13% [A1] vztahu??? [A2]ok