Popularizační sdělení PSY717 – Statistická analýza dat Martina Kühpastová psychologie, mediální studia a žurnalistika Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. UČO: 359604 Datum odevzdání: 1. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Drogová závislost nemusí být věčná Odborníci zjistili, že intenzivní užívání těžce návykových drog, jako je pervitin či heroin, v období dospívání přetrvává do mladé dospělosti pouze u jedné čtvrtiny závislých. Tři čtvrtiny v dospívání závislých tak jsou v dospělosti schopni vést normální život. V době, kdy je u nás marihuana k dostání téměř na potkání a čím dál tím více mladistvých ji alespoň jednou vyzkoušelo, není neobvyklé, když se dospívající posunou od lehkých drog směrem ke tvrdým. Výzkum Ladislava Csémy a kolektivu z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabýval dlouhodobým dopadem užívání drog na život jedince. V České republice byla tato studie první prací na dané téma. Zkoumanými objekty byli nejčastěji klienti nízkoprahových zařízení K-centra a Drop-Inu, vyšetřeni pracovníky zařízení v průměrném věku 17,5 let v rozmezí let 1996 a 1998. Další vyšetření proběhlo po zkontaktování těchto osob v letech 2010 až 2011. Výzkumníci zjistili, že problémy s drogami silně souvisejí s problémy zdravotními, problémy se zaměstnáním, s dodržováním zákona, ale i s rodinnými a psychologickými problémy – na rozdíl od alkoholu, který vede[VK1] pouze k psychologickým problémům. Vzdělání také hraje roli Výzkum ukázal, že u skupiny lidí, kteří se drogové závislosti nezbavili a mají problémy s drogami i v dospělém věku, je výrazně vyšší zastoupení uživatelů heroinu jako primární drogy (až[VK2] 92 %). Přitom užívání heroinu, stejně tak jako jiných opiátů, klesá na oblíbenosti. Přestože tři čtvrtiny respondentů, kteří byli drogově závislí v období dospívání, byli v druhém kole vyšetřování označeni jako „bezproblémové v oblasti drog“, jejich zapojení do reálného života nemusí být bezproblémové v celkovém měřítku. Obě skupiny měly závažné těžkosti v oblasti pracovního uplatnění, které souvisí i s nižší úrovní dosaženého vzdělání. U abstinujících mělo základní vzdělání 54 % respondentů, u problémových uživatelů drog to bylo až 77 %. Zde je znát, jak užívání drog v dospívání může ovlivňovat studijní úspěšnost. Na druhou stranu skupina, která již problémy s drogami neměla, vykazovala významně vyšší životní spokojenost, dosahovala vyššího vzdělání, uplatňovala se na pracovních pozicích s vyšším statusem a větší část žila v manželském nebo trvalém partnerském svazku. Výsledky studie tak potvrdily, že život s drogovou závislostí je pro jedince náročný nejen z hlediska psychického a zdravotního stavu, ale i z hlediska postavení ze společnosti. Na druhou stranu však dávají naději blízkým rodinám a přátelům těch, kteří jsou závislí v období dospívání, že je z drogových hlubin cesta ven a je zde možnost pro normální a uspokojivý život. Váš text patří k těm lepším, které jsem četla. Ač není úplně bez chyb, viz komentáře, většinou prezentuje výzkumná zjištění korektně a srozumitelně zároveň. Práci přijímám. ________________________________ [VK1]Alkohol způsobuje psychické problémy? Skutečně? [VK2]Až? Co si pod tím mám představit – nějaké spektrum?