Popularizační sdělení Statistická analýza dat, PSY117 Denisa Lakomá 414925, psychologie - sociologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 27. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Vědecky potvrzeno: Fyzicky atraktivní lidé vzbuzují větší důvěru „Atraktivnější lidé jsou v životě úspěšnější“. „Co je hezké, to je dobré.“ Něco takového jste určitě už někdy zaslechli. To, že atraktivní lidé to mají v životě jednoduše řečeno lehčí, je už obecně známá věc potvrzená mnoha výzkumy. „Zřejmé je to například u obsazování herců do filmů, seriálů, reklam – často se setkáváme s tím, že kladné postavy jsou vyobrazovány jako atraktivní, záporné jako neatraktivní,“ uvádí autorka výzkumu, studentka Lenka Šrámková. Vědci z Palackého Univerzity v Olomouci v čele s již zmíněnou studentkou se však zaměřili na něco, co ještě nikým zjištěno nebylo: Jestli má atraktivita vliv také na důvěru, kterou daní jedinci ve svém okolí vzbuzují. Řídí se policisté při udělování pokut vzhledem? Pro tento výzkum byla inspirací zajímavá otázka - jestli policisty při udělování pokut nějakým způsobem ovlivňuje atraktivita řidiče. Výzkumníci nejdříve specifikovali 12 typů lidí podle toho, jak je nazvali, a jaké charakteristiky jim přidělili náhodně vybraní lidé. Mezi tyto typy patřil například typ romantický, který lidé charakterizovali jako světlý, plavý, jemný, modrooký nebo blond, nebo typ intelektuální, který byl charakterizován jako brýlatý, tmavovlasý, s ostrými rysy a vysokým čelem. Ke každému z dvanácti typů byli náhodně vybráni dva jeho typičtí zástupci, jeden muž a jedna žena. Výzkumu se účastnilo 100 studentů policejní školy s průměrným věkem 25,5, kteří byli vybráni jako zástupci budoucí generace strážců zákona. Jejich úkolem v tomto výzkumu bylo seřadit fotografie mužů, a poté také žen, nejdříve podle toho, jak jim přijdou atraktivní, a potom podle toho, jakou v nich vzbuzují důvěru. Výsledky tohoto výzkumu přinesly šokující zjištění. Být hezký se prostě vyplácí Výsledky opět potvrdily, že být atraktivní se vyplácí. Vztah mezi atraktivitou a vzbuzovanou důvěryhodností byl výzkumníky vyjádřen pomocí korelačního koeficientu, který udává, jak moc spolu dva jevy (v tomto případě atraktivita a vzbuzovaná důvěryhodnost) souvisí na škále od 0 (vůbec nesouvisí) do 1 (velice významně spolu souvisí[A1] ). Mezi jevy byla u skupiny fotografií žen zjištěna korelace 0, 668[A2] , která vypovídá o významném vztahu mezi atraktivitou a důvěryhodností[A3] . U mužů byl tento vztah jen o něco méně těsný (korelace tady vyšla 0, 538). Výsledky by se tedy daly prezentovat tvrzením: Čím více je člověk atraktivní, tím vyšší bude pravděpodobně vzbuzovat důvěryhodnost[A4] . Navíc síla vztahu ještě stoupla (u žen až na korelaci 0, 864), když byly z výsledků vyřazeny dvě fotografie, které byly hodnoceny jako atraktivní, ale málo důvěryhodné. Velice zajímavé je, že obě tyto fotografie – muž i žena, patřili podle již zmíněné typologie k typu „frajer“. Typičtí frajeři jsou tedy lidmi většinou hodnoceni jako atraktivní, ale málo důvěryhodní. Nejde však jen o vzhled Ani méně fyzicky atraktivní lidé si však nemusí zoufat, protože tento výzkum byl zaměřen pouze na vzhled, a to navíc hodnocený pouze podle fotografií. Faktorů, které ovlivňují to, jestli působíme atraktivně, je však více. Mezi ně patří například charisma, držení těla, oblékání, nebo i situace, ve které se nacházíme. Mimo to, nelze určit žádná obecně platná kritéria pro fyzickou atraktivitu, vždy záleží na preferencích lidí, kteří nás hodnotí. Hezká tvářička = menší pokuta? Výzkum tedy odhalil významný vztah mezi mírou fyzické atraktivity a důvěryhodností, kterou lidé vzbuzují ve svém okolí (v této studii především u budoucích policistů). Nicméně ta hlavní a nejzajímavější část výzkumu bude teprve provedena. Bude se zaměřovat přímo na výši trestu, který jednotliví policisté přiřadí lidem v předešlém výzkumu zvoleným jako nejatraktivnějším a nejméně atraktivním za stejný přestupek. Stěžejní otázka, která asi většinu z nás nejvíce zajímá, jestli hezcí lidé dostávají menší pokuty než ti méně atraktivní, bude tedy teprve zodpovězena. Výsledky tohoto velice zajímavého výzkumu Vám samozřejmě co nejdříve poskytneme. Popravdě řečeno nevím… nikde zde není uvedeno, co ta korelace znamená. Píšete, že mezní hodnota je 1, ale ani u té není vysvětleno, co by to znamenalo… v tuto chvíli mi práce na přijetí nestačí… L Literatura: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E – psychologie [online], 5(2-3), 9-23. Staženo 23. 4. 2013 z: https://is.muni.cz/auth/el/1423/jaro2013/PSY117/39725643/Sramkova_2011.pdf. ________________________________ [A1]Co by znamenala ta velice významná souvislost? Tohle nepovažuji za dostatečné vysvětlení korelace L [A2]Pozor na tu mezeru… a navíc ty 3 desetiny jsou moc i do diplomky, natož do článku [A3]Tzn? [A4]Ano, konečně nějaké vysvětlení, co to (obecně) znamená ten vztah/korelace/souvislost… Ale co to znamenalo ve výzkumu? Jaké zjištení, jak velké efekty?