1.Seminární práce Statistická analýza dat, PSY 117 Štěpán Mašek 414733, Psychologie – Sociologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 1. května 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012-2013 Fyzická atraktivita významnou měrou ovlivňuje lidské navazování kontaktů. Fyzický vzhled, neboli to, jak člověk vypadá, je často úplně tou první informací, kterou o daném člověku získáme. Ať už chceme nebo nechceme, fyzická atraktivita ovlivňuje společenský kontakt. Jedná-li se např. o role ve filmu, můžeme si všimnout, že do rolí tzv. záporáků jsou často obsazováni lidé méně atraktivní něž je tomu u obsazování do rolí „klaďasů“.[A1] V roce 2011 přišla[A2] studentka psychologie Lenka Šrámková se svou výzkumnou studií zaměřenou na vztah atraktivity a důvěryhodnosti. Cíle práce byly dva- prvním bylo zjistit, jak moc (a zda vůbec) spolu souvisí atraktivita lidí s jejich důvěryhodností. Druhým cílem práce bylo připravit podklady pro jinou studii, která se zabývala otázkou, zda jsou dopravní policisté ovlivňováni atraktivitou hříšníka, kterého mají pokutovat. Po proběhnutí předvýzkumu, v němž 50 lidí odpovídalo na otázku „Kdybyste měl/a roztřídit lidi ve věkové kategorii 20 – 35 let, a to čistě podle vzhledu, jak by podle vás skupiny vypadaly a jaké by měly názvy?“[A3] , bylo vybráno 12 nejčastěji se opakujících typologií lidí. Do každé z typologie byly vyfoceny 1 žena a 1 muž ve věku od 20 do 30 let. Cílem bylo zjistit,[A4] zda jedinci hodnocení jako nejatraktivnější, respektive nejméně atraktivní, budou zároveň hodnocení i jako nejdůvěryhodnější, resp. nejméně důvěryhodní, přičemž autorčiným předpokladem bylo, že mezi důvěryhodností a atraktivitou existuje vysoká korelace [A5] (silný vztah). Soubor účastníků výzkumu byl tvořen ze 100 mužů ve věkovém rozmezí od 20 do 35 let. Všichni respondenti byli zároveň budoucími policisty, studující Vyšší policejní školu ministerstva vnitra v Brně. Průměrný věk hodnotitelů byl 25,5 let. Na začátku výzkumu byly respondentům předloženy dvě obálky. Každá z obálek obsahovala 12 fotografií žen, resp. mužů, které byly náhodně seřazeny a označeny různými písmeny. Poté byli policisté vyzváni, aby subjektivně seřadili fotografie podle atraktivity a důvěryhodnosti, přičemž jednu „hromádku“ tvořily ženy a druhou muži. Po dokončení této etapy výzkumu výzkumníci všechny fotografie seřadili podle průměrného pořadí atraktivity a důvěryhodnosti. Největší rozdíl [A6] mezi pořadím atraktivity a důvěryhodností činil 9 pozic a byl zaznamenán u muže, v ostatních případech byl rozdíl v pořadí max. 5 míst. Největší skok u žen mezi pořadím atraktivity a důvěryhodností činil 8 pozic, v ostatních případech byl rozdíl max. 4 místa. V ženské kategorii se dokonce vyskytl případ, kdy tatáž fotografie, která byla označována za nejatraktivnější, byla zároveň označena i za nejdůvěryhodnější. Jak výsledky mužů, tak výsledky žen vykazují [A7] vysokou korelaci mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností. Při pohledu na výsledky výzkumu tak lze konstatovat, že atraktivita opravdu souvisí s hodnocením důvěryhodnosti. V závěru práce autorka uznává, že pojmy jako je atraktivita či důvěryhodnost jsou značně subjektivní. Tuší, že právě subjektivita může být hlavním kamenem úrazu tohoto výzkumu. Za problém ve svém výzkumu také považuje nejednotnost fotografií, tzn. různé osvětlení či špatnou ostrost některých fotografií[A8] . Jak už bylo zmíněno v úvodu, tento výzkum byl pojímán především jako jakási příprava na jiný výzkum. V něm budou fotografie spolu s popisem údajného přestupku prezentovány dopravním policistům, kteří budou mít za úkol navrhnout trest. Cílem plánovaného výzkumu je zjistit, zda policisté při posuzování prohřešku viníka berou v potaz i fyzický vzhled. Oceňuji, že prezentujete velké množství informací ze studie, bohužel se v něm však ztrácí hlavní sdělení… a kromě úvodu se jedná spíše o popis dané studie, než o popularizaci. Prosím zkuste to ještě jednou, zároveň se pokuste prezentovat vybranou statistiku, věnovat se především jít, pokuste se ji čtenáři nějak vysvětlit Zdroje: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2-3), 9-23 [cit. 26. dubna 2013.] Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8853. ________________________________ [A1]Fajn – zajímavý úvod a hned ke studii… [A2]Ok.. v popularizaci asi může být, jinak bych nepoužila [A3]Tohle už je možná pro čtenáře nadbytečné… stačilo by něco o tom, že byly vytvořeny kategorie… dále už stejně neosvětlujete, co se s tím dělalo… [A4]To už jste zase zpět u výzkumu, ale vypadá to jako by to bylo cílem té kategorizace… [A5]Zde bych zůstala spíše u toho vztahu, než korelace… [A6]Prezentujete tu maximální rozdíly, ale není z toho vůbec jasné to sdělení pro čtenáře… co je tedy oním zjištěním??? A ta prezentovaná statistika? Věnujete se více výjimkám, než samotnému zjištění [A7]Co to tedy znamená?? Jaký efekt nebo co se od toho odvíjí? [A8]V popularizaci bych možná neupozorňovala na nedostatky, ale ještě pro čtenáře zdůraznila co vyšlo… jaké to má potažmo dopady (může mít)…