Seminární práce 1 Popularizační sdělení STATISTICKÁ ANALÝZA DAT PSY 117 Vojtěch Mýlek 414750, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 01.05.2013 Fakulta sociálních studií MU, 2013 Mojžíšova iluze a čitelnost textu[SJ1] Zeptáte-li se lidí na prostou otázku "Kolik zvířat od každého druhu vzal Mojžíš na svou archu?", většina asi odpoví, že dvě. A přitom je tato odpověď nesprávná, neboť biblickou archu nepostavil Mojžíš, nýbrž Noe. Tento jev, kdy lidé ignorují nesrovnalosti a spontánně odpovídají, jako kdyby otázka byla správně se nazývá Mojžíšova iluze. Vědci Hyunjin Song a Norbert Schwarz z University of Michigan se ve svém výzkumu snaží dopátrat, které okolnosti mohou ovlivňovat náchylnost člověka k podlehnutí Mojžíšově iluzi. Zaměřují se přitom na Mojžíšovu iluzi v psané formě a předpokládají, že významnou roli bude hrát čitelnost pokládané otázky. Základním kamenem úvah Songa a Schwarze je rozšířené přesvědčení lidí, že zcela nové informace je náročnější přijímat, než ty, které co už známe. Toto přesvědčení je sice pravdivé, nese s sebou však i jisté zpětné důsledky. Bylo totiž experimentálně zjištěno, že lidé postupují i naopak, a informace, které jsou pro ně snazší přijímat (např. lépe čitelný text) v nich vyvolávají mnohdy chybné pocity, že jde o něco známého či povědomého. Další výzkumy poukazují na to, že co se nám zdá povědomé, nám připadá také správné - pravdivé[SJ2] . Snáze čitelný text nám tedy bude připadat povědomější, a tím pádem i pravdivější. Toto tvrzení potvrzuje například výzkum Rebera a Schwarze, ve kterém lidé častěji považovali předkládaná tvrzení (např. "Orsono je město v Chile") za pravdivá, pokud byla napsána čitelnějším fontem. Na základě těchto zjištění Song a Schwarz předpokládají, že při použití hůře čitelného fontu budou mít lidé větší šanci prohlédnout Mojžíšovu iluzi, protože budou mít menší pocit povědomosti a tím pádem budou obezřetnější. Na druhou stranu však budou kritičtější při odpovídání na otázky bez nesrovnalostí, což se projeví ve větším počtu chyb v těchto otázkách oproti lidem, kteří dostanou stejné otázky napsané čitelnějším fontem. Tyto hypotézy vědci testovali ve dvou experimentech, ve kterých byla účastníkům pokládána vždy jedna "správná" a jedna "nesprávná" otázka. Účastníci byli přitom rozděleni do dvou skupin - jedna měla otázky zadané čitelnějším a druhá hůře čitelným fontem. Prvního pokusu se účastnilo 32 lidí a potvrdily se předpoklady vědců. Otázky s nesrovnalostí odhalilo v případě horší čitelnosti 40% lidí (6 z 15), zatímco v případě dobře čitelného textu pouze 6% lidí (1 ze 17). I druhý předpoklad byl potvrzen, neboť na správně položené otázky ve hůře čitelné formě odpovědělo správně 53% lidí (7 z 15[SJ3] ) a v lépe čitelné 88% lidí (15 ze 17) Druhého experimentu se účastnilo 60 lidí a probíhal obdobně jako experiment první - pouze byly obměněny pokládané otázky. Opět se potvrdil první předpoklad - Mojžíšovu iluzi prohlédlo více lidí ze skupiny s hůře čitelným textem (40% čili 12 z 30) než ze skupiny s lépe čitelným textem (23% čili 7 z 30). Druhý předpoklad se tentokrát nepotvrdil, protože rozdíly mezi skupinami byly jen malé. Výsledky obou experimentů byly následně zkombinovány podle Rosenthalovy procedury, která potvrdila jejich průkaznost. [SJ4] Stojí však za povšimnutí, že výsledky pocházejí z poměrně malého vzorku lidí, a bylo by tedy asi unáhlené přijímat je za obecně pravdivé. Pokud bychom však výsledky přijali za spolehlivé, vypovídaly by například o tom, že pokud chceme lidem prezentovat něco, o čem víme, že obsahuje jakékoliv nesrovnalosti, které se snažíme zakrýt, je pro nás výhodnější podat toto sdělení v co nejsnáze srozumitelné formě, nikoliv jej zastírat nejasnostmi[SJ5] . Výchozí literatura Song, H., & Schwarz, N. (2008). Fluency and the Detection od Misleading Questions: Low Processing Fluency Attenuates The Moses Illusion. Social Cognition, 26(6), 791-799. Práci přijímám, SJ ________________________________ [SJ1]V nadpisu je dobré rovnou napsat, co vyšlo, a ne, o čem to bude. [SJ2]Dobře jdete k jádru té studie. [SJ3]Uvedení absolutních četností je zde dobrý nápad. Když si uvědomíte, proč to děláte (…malý vzorek), mohlo by vás to pobídnout i k tomu, abyste zkusil nějak komunikovat i výsledek těch chíkvadrát testů. [SJ4]Co si o tomhle čtenář pomyslí, netuším. Když bude googlit „Rosenthalova procedura“ taky se nic nedozví. [SJ5]Dobrá pointa!