Popularizační článek o studii Atraktivita a důvěryhodnost Statistická analýza dat (PSY117) Hoa Nguyenová 414764 Mediální studia a žurnalistika; Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D. Datum odevzdání: 1. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2013 Na vzhledu záleží[A1] . Studie ukazuje, že hezcí lidé působí důvěryhodněji Krásní lidé mají všechno jednodušší, říká se, a ať souhlasíme či ne, vzhled člověka má nezanedbatelný vliv na první dojem, který si o něm utváří. Mnoho studií prokázalo, že atraktivita opravdu – podvědomě či nevědomě - ovlivňuje mezilidský kontakt. Většina atraktivních lidí je už od dětství mezi ostatními oblíbená, má více přátel a také vyšší sebevědomí. Údajně jim také přisuzujeme kladné povahové vlastnosti. Jaký to má ale dopad na praktický život kromě toho, že pokud jste se dobře narodili, máte život v některých ohledech ‚snazší‘? Například policisté, zvláště ti dopravní, přicházejí každý den do styku s velkým množstvím lidí a na jejich hodnocení člověka může často záležet. To samé platí i například pro soudce. Pokud by se tedy podobní lidé nechali ovlivnit atraktivitou někoho, kdo mohl spáchat trestný čin, řádně by to narušilo celý právní systém.[A2] Intelektuá[A3] l, frajer nebo romantik aneb dvanáct kategorií vzhledu Tato otázka [A4] zajímala Lenku Šrámkovou z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své přípravné studii, která má předcházet vlastnímu výzkumu o vlivu fyzické atraktivity na posouzení člověka druhými, se rozhodla otestovat hypotézu[A5] , že hezcí lidé vzbuzují v ostatních větší důvěru. Snažila se definovat nejatraktivnější a nejméně atraktivní muže a ženu, jejichž fotografie použije do budoucího výzkumu. Nejdříve padesát různých respondentů odpovídalo na otázku: Kdybyste měl/a roztřídit lidi ve věkové kategorii 20 – 35 let, a to čistě podle vzhledu, jak by podle vás skupiny vypadaly (několik vzhledových charakteristik) a jaké by měly názvy? [A6] Z nejčastějších odpovědí Šrámková provizorně [A7] definovala dvanáct hlavních kategorií vzhledu (např. „intelektuál“ nebo „alternativní typ“), na jejichž základě byli vybráni určití lidé. Do každé kategorie připadli dva (jeden muž a jedna žena). Jak moc věříte hezkým lidem? Testovací skupinu tvořilo sto mladých mužů z Vyšší policejní školy ministerstva vnitra v Brně. Měli za úkol seřadit fotky podle atraktivity a podle důvěryhodnosti vyfocených lidí, muže a ženy zvlášť. U každého pohlaví se ovšem objevila fotka[A8] , která, přestože ji mladí policisté vyhodnotili jako přitažlivou, v žebříčku důvěryhodnosti se propadla téměř na konec. Tato fotka znatelně ovlivnila výslednou korelaci, čili míru těsnosti vztahu mezi dvěma proměnnými [A9] - v našem případě mezi pěkným vzezřením a důvěryhodností. Jedna z nich byla fotka ženy, kterou respondenti vyhodnotili jako nejatraktivnější, avšak v důvěryhodnosti skončila na devátém místě. Kdyby spolu atraktivita a důvěryhodnost v této studii vysoce nekorelovaly (0,538 [A10] u mužů; 0,668 u žen) a nahlíželi bychom na ně zvlášť, fotka této ženy by spolu s fotkou nejatraktivnějšího muže nemohla [A11] „postoupit“ do plánovaného výzkumu. Proč Šrámková vybrala fotky a nezkoumala přímo chování těchto lidí? Vzhledem k tomu, že je předvýzkum zaměřen na vzezření člověka, se snažila vyloučit např. herecké schopnosti, upravenost oblečení nebo intonaci hlasu. S použitím fotek se však objevily jiné komplikace – např. to, že člověk vždy vypadá trošku jinak ve skutečnosti, než na fotce. Předvýzkum Lenky Šrámkové tedy ukazuje, že mezi atraktivitou a důvěryhodností člověka v našem vnímání existuje vztah. Neznamená to však, že krásní jedinci mohou začít s klidem porušovat předpisy – krása je totiž velmi subjektivní pojem a mohlo by se stát, že se tomu policistovi, který vás zastaví, líbit nebudete… Prosím zkuste lehce doladit ________________________________ [A1]Fajn popularizační nadpis [A2]Fajn čtivý úvod [A3]Oceńuji, že popisujete I tento (podle mého zajímavý) design výzkumu… a čtivým způsobem [A4]Jaká? [A5]Přemýšlím, jestli je toto slovo ještě vhodné do popularizace.. ale asi může být…(tak na hraně ;) [A6]Asi není třeba uvádět celou otázku… ale nějak to přepsat [A7]Podle mého nadbytečné slovo [A8]Prvně bych prezentovala výsledky, pak výjimky z nich, a ne naopak [A9]Možná až moc vědecky vysvětleno.. J (ale oceňuji, že to vysvětlijete)… šlo by to I jinak? Co to znamená v tomto výzkumu ta těsnost vztahu proměnných?? [A10]Opravdu… 3 desetinná místa do popularizace? [A11]Tomu tak úplně ani sama nerozumím… a je to pro čtenáře nějak relevantní?