Seminární práce: Popularizační sdělení[A1] Výzkumná studie s názvem Atraktivita a důvěryhodnost, jejíž autorkou je Lenka Šrámková, [A2] je součástí přípravy pro plánovaný výzkum[A3] , který bude zkoumat vliv fyzické atraktivity na posouzení a ohodnocení člověka jinými lidmi. Těmi v tomto případě budou dopravní policisté, jelikož právě oni jsou často vystaveni nutnosti rozhodnout se na základě prvního dojmu. Skutečnost, že přitažlivost (ať už vědomě či nevědomě) ovlivňuje společenský kontakt, byla prokázána mnoha studiemi. Atraktivita hraje v lidském životě důležitou roli a interpersonální přitažlivost je předpokladem vzniku sympatií. Svou roli tu hraje i tradiční stereotyp „co je hezké, to je dobré“, díky kterému atraktivní lidé již od dětství dostávají pozitivnější zpětnou vazbu než lidé nepřitažliví, neboť jsou jim přisuzovány pozitivní vlastnosti. Cílem autorky této studie bylo zjistit[A4] , zdali existuje společný vztah mezi atraktivitou a přisuzovanou důvěryhodností a zda jedinec hodnocený jako nejatraktivnější bude zároveň považován za nejdůvěryhodnějšího. Postup výzkumu byl následující[A5] . Nejprve bylo vybráno 12 mužů a stejný počet žen tak, aby byly pokryty všechny předem určené kategorie charakterizované určitými vzhledovými rysy (typ romantický, intelektuální, alternativní, apod.). Vybraní lidé, ve věku 20 – 30 let, byli za stejných podmínek [A6] vyfotografováni a fotografie na základě pohlaví roztříděny do dvou obálek. Tyto obálky byly následně předloženy 100 respondentům - budoucím policistům. Ti měli za úkol seřadit fotografie podle atraktivity a důvěryhodnosti, muže a ženy zvlášť. Poté byly fotografie seřazeny podle průměrného pořadí atraktivity a důvěryhodnosti. Ukázalo se, že u výsledků žen i mužů existuje silný vztah [A7] mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností. V souboru mužů i žen však byla jedna [A8] fotografie, která obsadila jednu z nejvyšších příček v žebříčku atraktivity, ale zároveň jednu z nejnižších pozic z hlediska důvěryhodnosti. Zajímavé je, že obě fotografie, vyznačující se výrazným rozdílem pozic mezi atraktivitou a důvěryhodností, patřily do téhož typu/kategorie vzhledu – „typ frajer“. V souboru fotografií mužů i žen byl nejhůře vzhledem k atraktivitě i důvěryhodnosti hodnocen jeden a tentýž člověk. Za pozornost stojí také fakt, že fotografie muže i ženy, hodnocené jako nejvíce atraktivní, nesou výrazné znaky související s vysokou hladinou testosteronu, resp. estrogenu. Hlavním zjištěním této studie je tedy skutečnost, že mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností týchž lidí (resp. jejich fotografií) existuje vztah, který lze označit za statisticky významný[A9] . Bohužel zde vidím spíš jen popis studie, než popularizaci… prosím, zkuste to více upravit, aby to bylo čtenářsky zajímavější… zkrátka více popularizujte…. A taktéž ještě poprosím o tu prezentaci statistiky, která mi tu chybí ________________________________ [A1]Možná by se pro popularizaci hodil nějaký pěkný název [A2]Vypadá to, že začínáte dělat popis té studie, nikoliv popularizaci… [A3]Nevím, jestli je to pro čtenáře důležité… spíš jde o zjištění [A4]Zatím stále spíše popisujete tu studii, než byste popularizovala [A5]Také… [A6]Stejné podmínky jsou pro nás důležité ve výzkumu, ne už tolik u popularizace [A7]Co považujete za silný vztah? Zde měla být prezentována vybraná statistika… a vysvětleno, co to znamená… [A8]Fajn, že zmiňujete tuto výjimku [A9]Neuvádíme do popularizace