Atraktivní lidem je přisuzována větší důvěryhodnost Zkoumání vztahu mezi atraktivitou a důvěryhodností se věnovala Lenka Šrámková ve výzkumné studii, která byla uveřejněna v roce 2011. Autorka došla k závěru, že fyzická atraktivita člověka má vliv na to, jaká míra důvěryhodnosti je mu přisuzována. Na zjištění této studie bude navazovat výzkum, jehož úkolem je zjistit, zdali jsou policisté při posuzování přestupků ovlivněni atraktivitou pachatelů. Skutečnost, že přitažlivost (ať už vědomě či nevědomě) ovlivňuje společenský kontakt, byla prokázána mnoha studiemi. Atraktivita hraje v lidském životě důležitou roli a interpersonální přitažlivost je předpokladem vzniku sympatií. Svou roli tu hraje i tradiční stereotyp „co je hezké, to je dobré“, díky kterému atraktivní lidé již od dětství dostávají pozitivnější zpětnou vazbu než lidé nepřitažliví, neboť jsou jim přisuzovány pozitivní vlastnosti. Autorka se tedy zaměřila na to, zdali existuje společný[r1] vztah mezi atraktivitou a přisuzovanou důvěryhodností a zda jedinec hodnocený jako nejatraktivnější bude zároveň považován za nejdůvěryhodnějšího. Bylo vybráno 12 mužů a stejný počet žen tak, aby byly pokryty všechny předem určené kategorie charakterizované určitými vzhledovými rysy (typ romantický, intelektuální, alternativní, apod.). Vybraní lidé, ve věku 20 – 30 let, byli vyfotografováni a na základě pohlaví roztříděny do dvou obálek. Tyto obálky byly následně předloženy stovce budoucích policistů. Ti měli za úkol seřadit fotografie podle atraktivity a důvěryhodnosti, muže a ženy zvlášť. Poté byly fotografie seřazeny podle průměrného pořadí atraktivity a důvěryhodnosti. Mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností v souboru mužů i žen byla zjištěna vysoká korelace, tedy vzájemný vztah[r2] . Ta bývá označována číslem od 0 do 1, přičemž nula by v tomto případě znamenala, že mezi atraktivitou a důvěryhodností není žádný vztah, jednička by naopak znamenala, že pořadí, kterého dosáhl každý jedinec v hodnocení atraktivity, bude stejné jako pořadí dosažené v hodnocení důvěryhodnosti[r3] . V souboru mužů byla zjištěna korelace 0,75, v souboru žen dokonce 0,86 – lze tedy hovořit o velmi silném vztahu. Tyto korelace jsou uvedené po odstranění dvou fotografií, které dosáhly abnormálních výsledků. V souboru mužů i žen totiž byla jedna fotografie, která obsadila jednu z nejvyšších příček v žebříčku atraktivity, ale zároveň jednu z nejnižších pozic z hlediska důvěryhodnosti. Zajímavé je, že obě fotografie, vyznačující se výrazným rozdílem pozic mezi atraktivitou a důvěryhodností, patřily do téhož typu/kategorie vzhledu – „typ frajer“. V souboru fotografií mužů i žen byl nejhůře vzhledem k atraktivitě i důvěryhodnosti hodnocen jeden a tentýž člověk. Za pozornost stojí také fakt, že fotografie muže i ženy, hodnocené jako nejvíce atraktivní, nesou výrazné znaky související s vysokou hladinou testosteronu, resp. estrogenu. Hlavním zjištěním této studie je tedy skutečnost, že mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností týchž lidí existuje významná souvislost. Zdroj: Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-Psychologie [online], 5 (2-3), 9-23 [cit. 29. 5. 2013]. Dostupný z WWW . ISSN 1802-8853. Oproti předchozí verzi je to velký rozdíl, proto jsem se rozhodla práci přijmout, i když by prezentace statistiky mohla být lepší (neprezentovat to přes význam 0 a 1, ale rovnou přes pořadí, dala by se přes něj prezentovat i velikost efektu, který byl ve výzkumu zjištěn – průměrný rozdíl pořadí, atd.). ________________________________ [r1]pryč [r2]ok [r3]není potřeba vysvětlovat čtenáři, co je která hypotetická hodnota (i když chápu záměr, ale nedovedu si to představit v časopise), ale spíš potom co znamená to, co vyšlo… vysvětlení přes pořadí je ale fajn