Popularizační sdělení PSY 117 Statistická analýza dat Zuzana Pacholíková 407906, obor psychologie - prezenční Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 29. 4. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Užívání tvrdých drog v adolescenci se promítá do mladší dospělosti Průzkumy ukazují, že přes 20% uživatelů drog do dvaceti let umírá. A z těch, co přežijí, minimálně[VK1] 25% nadále drogu užívá. Na začátku 90. let se v ČR rozšiřuje užívání ilegálních drog mezi adolescenty a i mladými dospělými. V letech 1996 – 1998 vzniká projekt „Mládež návykové látky“, který zkoumá adolescenty převážně ve věku kolem 16 – 19 let, kteří užívají pervitin či heroin. O 14 let později na část tohoto výzkumného projektu, navazuje nový výzkum zabývající se životním vývojem zkoumaných osob po 14 letech. Výzkum byl prováděn na 52 lidech v Praze. Studie potvrzuje, že užívání tvrdých drog během dospívání má nepříznivý dopad na zdravotní stav a sociální fungování v mladší dospělosti – tedy ve věku kolem 31. roku. U adolescentů užívající drogy se zjišťuje, že často i jejich nejlepší kamarádi jsou taktéž uživateli drog. Dále pochází z rodin, kde u třetiny případů má otec problém s alkoholem anebo matka má psychické problémy. Ve své mladší dospělosti čtvrtina účastníků má i nadále problémy s drogami – jsou to především lidé, jejichž primární drogou byl heroin, častěji jej užívali denně, měli více detoxikací a léčeb a u 38% osob v době jejich dospívání měly matky problém s alkoholem – na rozdíl od zbývajících 75% lidí, kteří již nemají problém s drogami a u nichž heroin byl primárně zastoupen jen u necelé poloviny[VK2] . Lidé, co užívali drogy v dospívání, mají nižší vzdělaní a to silně ovlivňuje jejich budoucí pracovní pozici. U těch, kteří mají i nadále problémy s drogami v mladší dospělosti, je problém se zaměstnáním ještě větší. „Skutečnost vyšší míry abstinence ovšem nutně neznamená, že tito původně intenzivní uživatelé drog jsou zcela bezproblémoví v dospělosti. I bezproblémová skupina (z hlediska současného užívání drog) má závažné těžkosti v oblasti pracovního uplatnění,“ jak potvrzují výzkumníci. Avšak stále dosahují o něco vyššího vzdělání a tedy i lepší práce. Jsou na tom i o něco lépe v jiných rovinách sociální adaptace, např. větší procento z nich žije v manželství nebo jiném trvalém partnerském vztahu. To vede[VK3] k tomu, že neproblémová skupina vnímá svoji životní situaci lépe – jsou na tom lépe se svým sebehodnocením a nejsou tolik depresivní.[VK4] Ve studii se ukazuje, že mezi problémovou a neproblémovou skupinou však není v jistých oblastech žádný statistický rozdíl. Necelých 20% osob je v mladší dospělosti ve vazbě, 13,5 % se léčí z virové hepatitidy C a u 30,8% byl výskyt psychiatrické poruchy, která si vyžádala odborné léčení, kdy nejčastěji šlo o depresivní poruchu. Jak vidno adolescentní užívání drog má nepříznivý dopad pro další životní vývoj. Je důležité říci, že studie se zabývala tvrdými drogami, proto nemůžeme výsledky uplatňovat na lehké drogy jako například marihuana. Problémem také je, že studie měla velice malý vzorek a byla uplatněna pouze ve velkoměstě, a tak na kvalitnější výzkum si ještě budeme muset počkat. Literatura: Ladislav Csémy, Tomáš Zábranský, Kateřina Grohmannová, Zuzana Dvořáková, Jiří Brenza, Barbora Janíková (2012). Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: analýza psychosociálních charakteristik. Československá psychologie, 56, 6, 505-517. Líbí se mi vaše snaha překládat zjištění autorů do slov. Je třeba to ale dělat korektně a v souladu s tím, co autoři skutečně vyzkoumali. Zkuste se více zaměřit na to, co autoři skutečně zjistili, zda nám jejich výsledky dovolují např. i závěry o kauzalitě a které jevy spolu skutečně souvisí. V souladu s tím prosím přepracujte svůj text. ________________________________ [VK1]A toto víme odkud? [VK2]Chybí vždy údaj i pro druhou skupinu. Co si má čtenář odnést z čísla 38%, když neví jaká byla míra jevu ve druhé skupině? A navíc nestačí úvést jen číselný údaj. [VK3]Pozor na vyjadřování o kauzalitě. [VK4]Opravdu?