Popularizační sdělení PSY 117 Statistická analýza dat Zuzana Pacholíková 407906, obor psychologie - prezenční Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 27. 5. 2013 Fakulta sociálních studií MU, 2012/2013 Užívání tvrdých drog během dospívání, jak to ovlivní budoucnost v dospělosti? V dnešní době se dostat k drogám není nikterak velký problém. Spousta mladých lidí s nimi experimentuje a zkouší, jaké to je. V České republice se začíná užívání ilegálních drog rozšiřovat od začátku 90. let, s čímž přichází i výzkumy zabývající se jejich vlivem. Minulý rok se v Praze uskutečnil výzkum, který zkoumal vliv užívání drog v mládí na dospělost. Jde o vůbec první práci v České republice, která se zabývá dopadem drog v životním vývoji. Tento výzkum byl proveden Ladislavem Csémy a kolektivem z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Psychiatrického centra Praha. Navazoval na již starší projekt „Mládež a návykové látky“ z let 1996 – 1998, který se zabýval adolescenty ve věku 16 – 19 let, kteří užívali pervitin či heroin. V navazujícím výzkumu se nyní zaměřili na to, jak jejich život vypadá po 14 letech. Pokračujícího výzkumu se zúčastnilo 52 lidí – všichni s drogovou minulostí. Studie ukázala, že z drogové závislosti se dostalo 75% z nich. Tedy většina lidí nakonec dokázala začít žít normální život bez drog. Zbylých 25% mají problémy se závislostí. Jsou to především ti, jejichž primární drogou byl heroin a užívali drogu denně. Výzkumníci se zaměřili na různé aspekty dospělého života, které by mohly být ovlivněny drogovou závislostí a minulostí. Zabývali se zdravím, zaměstnáním, vztahy, životní spokojeností a dalšími. Výsledky ukázali, že z problémů s drogami lze usuzovat na problémy se zdravím – čím větší problémy s drogami, tím častěji se i vyskytuji problémy se zdravím. Takové problémy má převážně skupina s nadále trvající drogovou závislostí. Dále se ukázal nepříznivý dopad[VK1] ohledně vzdělání a následného zaměstnání. U drogově závislých většina dosáhla pouze základního vzdělání nebo vyučení – přesněji 77%. U abstinujících je procento také vysoké (54%), ale oproti předchozí skupině je výrazně nižší. Toto se i následně odráží v zaměstnanosti. Obě tyto skupiny však jsou na tom přibližně stejně v otázce zaměstnání. Jen polovina má nějakou práci. Rozdílem je, že drogově závislý pracují v manuálních profesích více než abstinující skupina. Bezproblémová skupina tedy vnímá svoji životní situaci lépe než problémová, a tak jsou i méně depresivní a vykazují vyšší sebehodnocení.[VK2] Ačkoli se ukázalo, že bezproblémová skupina je na tom o něco lépe než stále závislý jedinci, tak sami autoři upozorňují, že „skutečnost vyšší míry abstinence ovšem nutně neznamená, že tito původně intenzivní uživatelé drog jsou zcela bezproblémoví v dospělosti.“ Užívání drog během dospívání má nepříznivý dopad na zdravotní stav a sociální fungování v mladší dospělosti, toto riziko narůstá o to víc, pokud jedinec zůstane nadále závislý. Avšak je zde vysoká pravděpodobnost, že se člověk nakonec ze závislosti dostane a bude žít relativně uspokojivý život jako ostatní. Chválím úplné přepsání, takto si představuji opravu. Sice interpretace výsledků mohlo výt ještě více, opravu přijímám. 10b Literatura: Ladislav Csémy, Tomáš Zábranský, Kateřina Grohmannová, Zuzana Dvořáková, Jiří Brenza, Barbora Janíková (2012). Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: analýza psychosociálních charakteristik. Československá psychologie, 56, 6, 505-517. ________________________________ [VK1]Pozor na taková slova… [VK2]Vážně? (zůstalo od minula)