Statistická analýza dat – PSY 117 – Tarabíková Lenka (414635) – popularizační studie

Dostávají atraktivnější lidé za přestupky nižší tresty?

Nejen na tuto otázku se pokusí odpovědět plánovaný hlavní výzkum Lenky Šrámkové, jehož cílem bude
navázat na předvýzkum zkoumající souvislosti mezi vnímanou atraktivitou a důvěryhodností.

I když se snažíme nehodnotit druhé podle jejich vzhledu, to, jak vypadají, má i nevědomky na naše
usuzování vliv. Obzvláště pokud jde o první dojem, vytváříme si vlastní názor na člověka na základě
nápadného rysu, kterým může být právě atraktivita. Tu vytváří komponenty fyzické krásy, charakteru
a také prestiže. Společnost vnímá atraktivní jedince pozitivně a chová se k nim shovívavěji než
k těm méně atraktivním a celkově náš vzhled ovlivňuje jednání ostatních lidí k nám. Tento fakt
podporuje nejen rčení „Šaty dělají člověka“, ale také skutečnost, že pokud se účastníme důležité
schůzky nebo slavnostní události, chceme se obléci a vypadat co nejlépe, abychom zapůsobili.

Cílem tedy bylo zjistit, jestli jsou skutečně atraktivní lidé považováni za více důvěryhodné. Pro
účely výzkumu bylo zhotoveno celkem 30 fotografií mužů a žen, které byly následně roztříděny vždy
po páru do 12 kategorií zastupující určitý typ vzhledu (například: alternativní, intelektuální,
romantický, frajer,…). Byly zařazeny pouze fotografie nejlépe vystihující danou kategorii. Výzkumu
se pak účastnilo 100 mužských studentů z brněnské Vyšší policejní školy ministerstva vnitra,
jejichž úkolem bylo seřadit všechny fotografie podle stupně atraktivity a poté podle stupně
důvěryhodnosti. Jelikož právě policisté svá rozhodnutí mnohdy činí na základě několika málo
informací a prvního dojmu, byli pro účely výzkumu vybráni zrovna oni.

Budoucí policisté seřadili fotografie mužů a žen tak, že čím hodnotili atraktivitu jako vyšší, tím
větší ji přiřadili důvěryhodnost. Rozdíly v tomto pořadí činily u mužů maximálně 5 pozic, u žen 4
pozice. Výjimku tvořila kategorie fotografií „frajer“, které byla u mužů (rozdíl 9 pozic) i u žen
(rozdíl 8 pozic) přiřazena sice vysoká atraktivita, ale zároveň byla hodnocena jako nedůvěryhodná.
Pokud by se do výsledků řadila i kategorie „frajer“, byl by vzájemný vztah mezi vzhledem a
důvěryhodností hodnocen jako středně silný (u mužů r= 0,538; u žen r=0,668[r1] ). Výsledky byly
mnohem[r2]  významnější bez zařazení kategorie „frajer“ a vztah mezi atraktivitou a důvěryhodností
byl s mírným rozdílem silný u obou pohlaví (u mužů r= 0,748; u žen r=0,864).

Tento výzkum sloužil zejména jako podklad pro hlavní výzkum, kde budou použity fotografie mužů a
žen hodnocené v předvýzkumu jako nejvíce a nejméně atraktivní. Vybrané fotografie budou předloženy
dopravním policistům. Zároveň jim bude presentován fiktivní popis přestupku, který měl
vyfotografovaný muž či žena spáchat. Zadáním úkolu bude podle vlastního subjektivního dojmu
stanovit trest nehledě na platné zákony. Hlavním cílem bude zjistit, nakolik je atraktivita
důležitá pro hodnocení druhými lidmi, zda je pro všechny určující či hodnotíme jednání vždy
objektivně.


Oceňuji pořadové vysvětlení korelace, i s velikostmi efektu (pořadími). Práci přijímám.


Použitá studie:

Šrámková, L. (2011). Atraktivita a důvěryhodnost. E-psychologie [online], 5 (2-3), 9-23.
________________________________

 [r1]Ajajaj… 3 desetinná místa do popularizace jsou trochu moc ;)

 [r2]Pokud nemáte toto slovo nějak přesně podložené, pak bych se mu vyhnula (a významnější výsledky
taktéž není zrovna nejpřesnější formulace – spíše byl zjištěn silnější vztah)