Kapitola druhá
ROZŠÍŘENÍ SYSTÉMU ŠTĚDRÉ DARY, ČEST, PLATIDLA
i.
PRAVIDLA ŠTEDROSTI, ANDAMANCI (N. B.)
Podle otce Schmidta1 najdeme tyto obyčeje také u Pyg-mejů, těch nejprimitivnějších z lidí. Brown si už v roce 1906 všiml podobných jevů mezi Andamanci (na Severním ostrově) a výstižně popsal, jak jsou jednotlivé skupiny domorodců vůči druhým pohostinné a jak se navzájem navštěvují, popsal svátky, trhy, jež slouží k dobrovolně povinným směnám [směna perleti a plodů moře za lesní plody atd.): „Přes důležitost této směny, a protože sociální skupina či rodina si za jiných okolností dokáže vystačit, pokud jde o různé náčiní apod., neslouží tyto dary témuž účelu jako obchod a směna v pokročilejších společnostech. Jejich účel je především morální, předmět má vytvořit pocit přátelství mezi dvěma osobami, které jsou ve hře, a jestliže akce nepřinese tento výsledek, pak je vše ztraceno,.,"^
N. B. Veškerá tato fakta, jakož i fakta následující, Jsou vytěžena z etnograficky dosti různorodých oblasti. Jejichž vzájemnou propojenost studovat nehodláme. Z etnologického hlediska nemůže byt ani stín pochyb o tom. že existuje tichomorská civilizace, což částečně vysvětluje společně rysy, například melančského a amerického potlaěe, jakož 1 totožnost poliace severnastjského a severoamerického. Na druhé straně jsou však Jeho počátky H ľV^mcjň velmi pozoruhodné. Stopy potlacc indoevropského,
0 nichž budenie hovořit dále, rovněž. Zdržíme se tedy Jakýchkoli módních připomínek k přenosu institucí. V našem případě je příliš snadné a příliš nebezpečné mluvit o výpůjčce a neméně nebezpečné hovořit o nezávislých vynálezech. Navíc vše. co stavíme na odiv, jen dokazuje naše chabě znalosti či současnou nevědomost. Pro tuto chvílí nechť nám postačí ukázat povahu a široké zastoupení jednoho právního tématu: Jeho dějiny ať sepíší jiní, jestli to svedou.
1 Die Stellung der Pygmäenvolker, 1910. V tomto bodě se Schmidtem nesouhlasíme. Viz Année Sociologique, di! XII. s. 65 n.
1 Ai\daman íslanders, 1922, s. 83: „I když na tyto předměty pohlíželi jako na dary, očekávali, že dostanou věc téže hodnoty, a zlobili se, pokud dar na oplátku temuto očekávání neodpovídal."
37
„Nikdo nemá volbu odmítnout nabízený dar. Všichni muži i ženy, se předhánějí v štědrosti. Soupeří v tom, kdt dá nejvíce cennějších předmětů."3 Dary se pečetí manžel ství. utvářejí vztahy přízně mezi oběma páry příbuzných Dávají oběma „stranám" stejný ráz a tato povahová klen tlta se projevuje zákazem, Jenž bude už od prvního ozná mení zásnub až do konce života navzájem tabuizovat obi skupiny příbuzných, které se už neuvidí, nepromluv, spolu, ale neustále si budou vyměňovat dary.'1 Tento zá kaz ve skutečnosti vyjadřuje důvěrnost i strach, jež panují mezi tímto druhem vzájemných věřitelů a dlužníků Že je to obecná zásada, dokazuje skutečnost, že totéž ta bu, vyznačující se důvěrnosti a odtažitostí zároveň, s< ustavuje už mezi mladými lidmi obou pohlaví, kteří spoli prodělali obřad .pojídání želvy a pojídáni vepře"5 a kteř, jsou rovněž na celý život zavázáni k vzájemné výměně da rů. S podobnými jevy se setkáme i v Austrálii.0 Browii nás ještě upozorňuje na obřady setkáni po dlouhém odloučení, obřady objímání a uslzených pozdravů, a ukazuje, že výměny darů jsou k těmto obřadům ekvivalentní a jakým způsobem se do toho mísí city a osoby8.
V zásadě se směšuje všechno. Duchové splývají s věcmi, věci s duchy. Spojují se životy, spojují sc osoby a věci, opouštějí každá svou sféru a splývají — v tom přesně tkvi smlouva a směna.
Tam., s. 73, 81; Brown si všímá, jak je tato smluvní činnost nestálá a vede k náhlým rozepřím, i kdvž často měla za cíl jc zmírnit.
4 Tam., s. 237.
5 Tam., s. 81.
6 Tento jev je dokonale srovnatelný se vztahy kaíduke a ngia-ngiampe u Narrinyerriú a jučín uDieriů: k tomuto tématu se ještě vrátíme.
7 Taní., s. 237.
Tam., s. 245—246. Brown podává skvělou sociologickou teorii těchto projevů Jednoty, shody pocitů, povinného a zároveň svobodného rázu jejich projevů. Vyvstává zde další otázka, ostatně úzce související, na kterou (sme již upozornili: Expressinn obligatoire des sentíments. Journal de Psychologie. 1921.
n.
ZÁSADY, DŮVODY a INTENZITA VÝMĚNY DARŮ (MELANÉSIE)
U Melanésanů se zachoval a rozvinul potlač více než u Polynésanů.9 To však není předmětem našeho zájmu.
V každém případě se u nich na jedné straně zachoval a na druhé rozvinul celý systém darů a této formy směny. A protože se v Mclanésii mnohem jasněji než v Polynčsii objevuje pojem platidla10, systém se částečně komplikuje, ale též upřesňuje.
NOVÁ KALEDON1E. — Nejen představy, kterými se chceme zabývat, ale i jejich vyjádření nacházíme v dokumentech, které k tomuto tématu shromáždil Leenhardt. Začal popisovat pilu-pilu* a systém slavností, darů. závazků všeho druhu, včetně peněžních11, systém, jejž můžeme bez váháni označit za potlač. Právní odkazy ve slavnostních proslovech obřadníka jsou v tomLo ohledu typické. Tak při slavnostním podávání jamů12 během hostiny říká: „Je-li nějaké staré pilu, před nímž jsme u Wi... atd. nestáli, tento jam tam spčehá, jako kdysi podobný jam přišel od nich k nám..."13 To se vrací věc sama.
V temže proslovu duch předků nechává „sestoupit,., na tuto část potravin ohlas jejich působení a síly." „Výsledek činu, který jste vykonali, se projeví ještě dnes. Všechna pokolení se zjevila v jeho ústech," a zde máme jiný. neméně výrazný způsob, jak znázornit právní vazbu: „Naše slavnosti jsou pohyb jehly, kterou se sešívají jednotlivé části slaměné střechy, aby z nich byla střecha jediná, jc-
s Viz výše, s. 34, pozu. 73.
10 Bylo by na místě znovu se zabývat otázkou platidla v Polynčsii. Viz výše, s. 19, pozn. 17, Ellův citát o samejských rohožích. Platidlem Jsou nesporně velké sekery, výrobky z nefritu, tifci, vorvaní zuby, jakož i celá řada mušlí a krystalů.
11 LEENIIARDT, La momxaíe nóo-caládoniennc. 1922, s. 328, zvlášť co sc týče platidel o pohřbil a jejich principu, s. 332. La Fěle du Pitou en Nou-veUe-Calédoiiie, Anthropologic. s. 22C ti.
" Tam., s. 236—237; srov. s. 250 a 251. "S. 247; srov. 250—251.
38
39
dině slovo."1'1 Vracejí se stále stejné věci, provlěká se totéž vlákne.15 Tyto skutečnosti zaznamenávají i jiní autoři.10
TROBRIANDSKÉ OSTROVY. — Novokaledonskému systému odpovídá Jiný velice rozvinutý systém na druhém konci melanéského světa. Ohyvatelč Trobriandských ostrovů patří mezi těmito národy k ncjclvillzovančjširn. Dnes bohatí lovci perel a před příchodem Evropanů bohatí výrobci hrnčířského zboží, platidel z mušlí, kamenných seker a vzácných věcí, byli vždy dobrými obchodníky a smělými moreplavci. D. Malinowski je nazývá skutečné pravým jménem, srovnává-li je s Jasanovými společníky: „Argonauty západního Pacifiku". V knize. Jež patři v oboru deskriptívni sociologie k iicjlepšim, se omezil téměř výhradně na téma, které nás zajímá, a popsal skoro celý systém mezikmenověho a vnitrokmenového obchodu, který se nazývá kula.17 Očekáváme, že ještě popíše všechny instituce, kde převládají tytéž právní a hospodářské zásady: sňatek, slavnost mrtvých, iniciace atd.. a tudíž popis, který zde podáme. Je zatím pouze provizorní. Fakta však jsou to podstatná a zjevná.18
/íiiíaje svého druhu velký potlač, který podněcuje rozsáhlý mezikmenový obchod. Zahrnuje všechny Trobri-andské ostrovy, části ďEntrecasteauxových ostrovů a ostrovů Amphlett. Na všecli těchto územích nepřímo zasahuje všechny kmeny a přímo několik velkých kmenů: kmeny Dobu na Amphlettech, Kiriwina, Sinaketa a Kitava na Trobrtandech, Vaku ty na ostrově Woodlark. Malinowski nám neposkytuje překlad tohoto slova, jež bezesporu znamená kruh; a vskutku je to tak, jako kdyby veškeré tyto kmeny, jejich výpravy na moře, jejich cennosti i předměty běžné spotřeby, strava a slavnosti, obřady všeho druhu, kultovní i sexuální, muži i ženy byli chyceni do nějakého kruhu10 a vykonávali kolem něj v čase i prostoru pravidelný pohyb.
Obchod /ctdaje svou povahou aristokratický20. Zdá se, že je vyhrazen náčelníkům, kteří jsou zároveň veliteli lodí a člunů, obchodníky a též příjemci darů od svých vazalů, svých děti a švagrů, kteří jsou také jejich poddanými a současně náčelníky různých podřízených vesnic. Probíhá vznešeným způsobem, zdánlivě zcela nezištným a prostým21. Domorodci jej pečlivě odlišují od pouhé ekono-
w Pitou, s. 203" Srov. AJonrmie, s. 332.
15 Tato formule je zjevné součásti polynéské právní symboliky. Na poloa-tnln Mangaia (Cookovy ostrovy) mir symbolizoval „dobře, zastřešeny dům"; pod „dobře spletenou" střechou se shromažďovali bohové a celé rodiny. W. GILL, Myths and Songs ofthc South Pacific, s. '294.
16 Otec II. A. LAMBERT, Mocws des Sauvages néo-calurtoniens, 1900. popisuje četné potlače: jeden Z roku 1856 na a, 119: řadu smutečních slavností, s. 23-1—235: potlač pn druhém pohřbíváni, 3, 2-10—2-1(3; vyrozuměl, že porušeni či dokonce vypuzení poraženého náčelníka byl postih za neopětovaný dar a potlač, s, 53, a pochopil, že .každý dar vyžaduje na oplátku jiný dar", s. 11(1; používá lítiového výrazu oplátka, dary na oplátku Jsou vystaveny v chýši bohatých, s 125. Jdcmr-li k nikomu na návštěvu, dary jsou povinně. Jsou Ičž podmínkou uzavření sňatku, s. 10, 93—94; nemohou být staženy a .oplácejí se i s úrokem", zvláště pak bengamoui, bratranci 7. druhého kolena, s. 215. Tríanda, tanec darů. s. 158, je skvělým příkladem toho. Jak zde splývá lpění na ibnné, obřadnictvť a právní estetika.
" Viz Kula. Man. červenec 1920, č. 51, s. 90 II. Argoimuls of Ihe Western Pnct/ie, London 1922. Veškeré, odkazy v tomto oddíle, nejsou-Ii označeny jinak, se týkají této knihy.
Malinowski nicméně přehání v tom smyslu, že popisované skutečnosti Jsou úplné novum (s. 513 a 515]. Předně kula není v podstatě nic Jiného
než mezikmenový potlač, v Mclančsii došli rozšířený, k němuž se pojí výpravy popisované otcem Lninberlcm v Nové Kalcdonll, velké výprav)' olo-olo Fidžljcú atd. Viz M. MAUSS, Extcnsion clu potlačil en Mélanésie, u Proces verbaux dc 1'I.F.A.. Antliropologic, 1920. Význam slova IculnJc podle mne spjat s významem jiných slov téhož, typu, například nit; tilu. Viz RIVERS. Ilistonj of the Melanesían Society, d. II, s. 415 a 485. d. I, s. 1G0. Ale ani kula není v mnoha ohledech lak charakteristická Jako americký potlač, neboť ostrovy jsou menší a ostrovní společnosti nejsou tnk bohaté a mocně jako společností na pobřeží Britské Kolumbie, ktle nalezneme veškeré rysy mczikmcilových poilačů. Setkáme sc tu dokonce sc skutečnými mezinárodními potlačí; například Haklové proti TllngiLiiiii (Silka bylo vlastně společným ničstem a Nass Rivcr trvalým místem setkáni). Kvaki-tulové proti Deilakolům, proti 1 leiltsukúin. Haklové proti Cltnšjanňm atd.; to Je ostatně v povaze věci; formy smeny se mohou rozvinout a stát se mezinárodními; zde í jinde bezpochyby využívaly a zároveň razily obchodní cesty mezi bohatými přímořskými kmeny. |,J Malinowski sl oblíbil výraz Hkvla ring". 50 Tnm.. „urozenost zavazuje".
,: Tam., výrazy skromnosti; „vezmi sl, co ml zbylo z jídla na dnešní den; už tl to nesu", a přitom se předává vzácný náhrdelník.
40
41
mické směny potřebného zboží, jež se nazývá gimwalŕ Ta vskutku probíhá vedle kuly při velkých primitivnid trzích, jimiž Jsou mezlkmenová shromáždění kula, či pi malých trzích vnitřního obchodu kula: vyznačuje se ur putným smlouváním z obou stran, což je postup kuly nehodný, O jedinci, který nevede obchod kula s patřičnou velkomyslností, se říká, že jej „vede jako gimwaW. Kult alespoň zdánlivě — podobně jako severoamerický potlat — spočívá v tom, že jedna strana dává a druhá dostává23 přičemž ti, kdo dnes dávají. Jsou budoucími obdarovanými. I v té nejcelistvější, nejslavnostnější, nejhonosnějši, nejsoutéživější podobě kuly , při velkých námořních výpravách uvalaku. bývá pravidlem vyplout a nebrat s sebou nic ke směně, ba ani to, co by bylo možno darovat, třeba výměnou za potraviny, o které výprava dokonce odmítá požádat. Předstírá, že jen bere. Až bude navštěvující kmen příštího roku hostit příslušníky navštíveného kmene, budou dary splaceny i s úrokem.
Existuje však i kula menšího rozsahu, kdy se využívá cesty po moři k výměně nákladů a obchodují sami náčelníci a představení kmene. Jde o složité rituály, pro které mají domorodci ustálená pravidla a teoretická zdůvodnění. Je požadována25, poptávána a směňována spousta věci a mimo kulu se navazují vztahy všeho druhu; kula však vždycky zůstává cílem, rozhodným okamžikem těchto vztahů.
Sám akt darování má velice slavnostní podobu; přijatou věcí se pohrdá, lidé se před ní mají na pozoru, berou ji do ruky jen na okamžik a vzápětí ji odhazují na zem.
22 Tam. Mallnowski fadi ícuiu mezi „slavnostní druh směny s platbou" (se zpětným darováním), s. 187, z důvodů ryze didaktických, aby to Evropané pochopili.
Viz Primitiva Economics oj' the Trobriand Islanders, Eeonoinic Journal, březen 1921.
M Obřad tanarere. vystavení produktů pocházejících z výpravy na břeh ostrova Muwa, s. 374—375. Srov. Uualaku na Dobu, s. 381 (20.—21. duben). Ten. kdo byl nejkrásnčjší, rozuměj kdo měl nejvítši štěstí, jc určen za nejlepšího obchodníka.
25 Obřad wawoyla, s. 353—354; magie k němu se pojící, s. 360—363.
Dárce zase předstírá přehnanou skromnost26: když slavnostně a za troubení na lasturu dar přinese, omlouvá se, že nabízí jen zbytky, a hodí k nohám soupere a partnera darovanou věc27. Nicméně troubení lastury a obřadník ohlašují všem slavnostní předání. Tím vším se má prokázat štědrost, svoboda, nezávislost a zároveň důstojnost28. A presto to jsou ve své podstatě závazné mechanismy, kdy se člověk zavazuje věcně.
Hlavním předmětem smčny-darování jsou vat/git'a, svého druhu platidla.29 Jsou dvojího druhu: mwali, vyřc-
26 Viz výše, s. 41, pozn. 21.
27 S. 471. Viz irontispis a lbtograiic ilustrací.
28 Jako výjimku ukážeme, že tato mravní ponaučení jsou srovnatelná s ncjkrásnějšiini paragrafy z Eulaj Nikomachovy o velkorysosti [mcgcúopre pia) a štědrosti leieuthería).
29 ZÁKLADNÍ POZNÁMKA o POUŽITÍ POJMU PLATIDLO. Přes námitky 13. MaJinowskčho {Primitive Currency. Economic Journal. 1923) trvá tne na užiti tohoto pojmu. Malinowski předem proLcstoval proti jeho nadužívaní {ArgonauLs, s. 499. pozn. 2) a kritizuje Scliginanovu terminologii. Pojem platidla vyhrazuje předmětům, které slouží nejen Jako prostředek směny, ale I jako základní míra hodnoty. Podobné námitky vůči používání slova hodnota ve společnostech daného typu proti mně vznesl i Símiand. Oba vědci mají ze svého hlediska jislě pravdu; pojmy platidlo a hodnota chápou v úzkém slova smyslu. V tomto pojetí ekonomická hodnotu existuje pouze tehdy, cxistujc-li platidlo, a platidlo existuje pouze tehdy, když cenné věci. které v sobě samy soustřeďuji bohatství a zároveň jsou jeho znakem, byly skutečně přeměněny v platidlo, staly se platidlem. To znamená, žc byly označeny, odosobněny a zbaveny veškerých vazeb s jakoukoli právnickou osobou, ať už kolektivní či Individuální, kromě státního úřadu, který platidlo razí. Je-11 ovšem otázka položena laklo, neznamená nic Jiného než svévolně omezeni, vnucené při užíváni toho slova. Podle mého míněni lze takto definovat pouze druhý typ plalidla: ten náš.
Ve všech společnostech předcházejících ty. kde se staly platidlem zlaté, bronzové a stříbrné mince, se Jako prostředku směny a platidla používalo různých kamenů, mušli a hlavně cenných kovů. Tento systém v,mnoha společnostech, jež nás dosud obklopuji, skutečně funguje, a právě ten popisujeme.
Jc pravda, žc tyto cenné předměty se od toho. co si obvykle představujeme jako nástroj zprošťující závazku, liší. Předně mají kromě své ekonomické povahy, své hodnoty, spíše povahu magickou a jsou především ta-lismany; lije givers (dárci života), jak říkal Rivcrs a jak pravi pánové Pcrry a Jackson. Navic slouží jako zavedené obeživo uvnitř jedné společnosti či několika společností, zůstávají však spjaty s osobami či rody (první římské mince razily gentes). s individualitou svých někdejších vlastníků a se smlouvami mezi právnickými osobami. Jejich hodnota Jc ještě subjektivní a osobni. Například platidlo z navlečených mušlí se v Mclančsii dosud
vy
42
43
závane a hlazené mušlové náramky, které nosí pfi slavnostních příležitostech jejich majitelé či příbuzní, a sula-va, náhrdelníky vyrobené zručnými řemeslníky ze Sina-kety z krásné perleti červené ostnovky. Nosí je při slav-
sv. I. s. 189, v. 15; Híiftschnur, d. 1, s. 263, ř. G, atd. Všimneme sl 1 dalších zajímavých příkladů takovýchto institucí. Tyto hodnoty jsou ovšem dosud nestálé, nejsou zatím laková povahy, aby se mohly stát základní mírou hodnoty: Jejich cena kupříkladu roste á klesá s počtem a rozsahem transakci, při nichž jsou použity. Malinowski velice pěkné srovnává vay-gíľa Trobrianďanů, nabývající hodnoty během Jejich cest. s korunovačními klenoty. Také hodnota měděných předmětů s rodovými znaky na americkém Severozápadě a hodnota samajských rohoží vzrůstají při každém poliaci, pri každé směně.
Na druhé slrané však tyto cenné věci mají z dvojího hlediska tytéž funkce jako peníze v našich společnostech a v důsledku toho si zaslouží, abychom je priradili alespoň k témuž druhu. Mají určitou kupní sílu a tato síla se da číselné vyjádřit. Za takovou americkou „měď" se musí vydat tolik a tolik přikrývek, lakovému uaygďa odpovídá tolik a tolik koší'i |amu. Představa množství existuje, třebaže je lo množství stanovené jinak než úředně a Uši se od Jednoho obchodu kula či potlače k druhému. Navíc tato kupní síla skutečně zprošfuje závazku. I tehdy. Je-li daná věc uznávána jako prostředek směny pouze mezi určitými Jedinci, rody a kmeny, a výhradně mezi společníky, neznamená to, že Její kupní síla není uznávána obecně, že není předem dána. nemá pevný podklad. Brurio, přítel 13. Mali-nowského. který podobné jako on dlouho pobýval na Trobriandských ostrovech, platil své lovce perel ve vaygu'a, stejně tak jako v evropských penězích či ve zlx>ží s pevné daným směnným kursem. Přechod od Jednoho systému k druhému se odehrával plynule, byl tedy možný. — ARMSTRONG nám k platidlu na ostrově Rossel, sousedícímu s Trobriand-skými ostrovy, podává velice jasné Informace a setrvává ve stejném omylu jako my, pokud se v tomto směru myli: a unlque monetary systém, Eco-nomic Journal, 1924.
Podle nás lidé dlouho tápali. V první fázi napřed zjistili, že některé věci, vesměs magické a vzácné povahy, se užíváním neničí, a přisoudili jim kupní silu: viz M. MAUSS, Oiigines de la notion de Monnate. Anthropolo-gie. 1914, v Proces verbal de ľl.F.A. (Tehdy jsme znali jenom vzdálený původ peněz.) Ve druhé fázi, když se podařilo uvést věci do oběhu v rámci kmene I mimo něj, lidé zjistili, že tylo kupní nástroje by mohly sloužit i Jako prostředek počítáni u oběhu bohatství. To Je právě ono stadium, které popisujeme. A lepivé potom, v poměrně dávné době v semitských společnostech, avšak dost možná ne zase lak dávné, bezpochyby vynalezli prostředek — to Je (a třetí láze —, jak tyto cenné včel oddělit od skupin a od lidi. učinil z nich tivalé nástroje měřeni hodnoty, nástroje univerzální, neřkuli účelové.
Podle našeho soudu tedy existovala určitá forma platidel, Jež předcházela ty naše. A to ani neberu v potaz užitné predmety, například ještě dnes v Asii a Africe používané měděné, železné aj. destičky či pruty, a ne-pořilám dobytek, používaný jako míra hodnoty v našich starověkých a současných afrických společnostech (o dobytku viz dále. s. 103n.),
Omlouváme se. že jsme byli nuceni zúčastnit se těchto příliš širokých debat. Dotýkají se však úzce našeho tématu a museli jsme sl udělat jasiio.
44
nostních příležitostech ženy30, výjimečné je navlékají i muži. například při umíráni31. Oba dva druhy jsou povětšinou tezaurovány, člověk je má proto, aby se těšil z jejich vlastnictví. Výroba náramků, výlov a klenotnícke zpracování lastur a směňování těchto prestižních predmetu jsou spolu s jinými, méně obřadnými a všednějšími obchody zdrojem úspěchu Trobrianďanů.
Podle B. Malinowského vykonávají tato uaygu'a určitý kruhový pohyb: mwali, náramky, se pravidelně předávají ze západu na východ, a sulava putují vždycky z východu na západ.32 Oba tyto protichůdné pohyby probíhají mezi všemi Trobriandskými ostrovy, mezi ostrovy d'Entre-casteauxovými, Amphlett i osamocenými ostrovy Wood-lark, Marshall Bennett, Tube-tube a konečně nejvzdále-nější částí Jihovýchodního pobřeží Nové Guineje, odkud pocházejí neopracované náramky. Zde se tento obchod střetává s podobnými velkými výpravami přicházejícími z Nové Guineje (Massim, jih)33, které popsal Seligman.
Obéh těchto znaků bohatství je v zásadě nepřetržitý a neodvratný. Člověk Je nesmí držet příliš dlouho, nesmí postupovat příliš pomalu ani příliš vehementně34, když se jich zbavuje, ani jimi poctít někoho jiného než předem určené partnery v určitém směru, ve „směru náramku", ve „směru náhrdelníku",35 Musí a smí si je ponechat od
30 Obr. XIX. Zdá se, že žena na Trobriandských ostrovech, podobně Jako „princezny" na americkém Severozápadě a několik dalších osob jsou svým způsobem využívány k tomu, aby stavěly na odiv ozdobné předměty..., a to pomí|íme skutečnost, že tímto způsobem Jsou i „očaravávány". Srov. H. THURŇWALD. Forsch Salomo Inseln. d. ], s. 138, 159, 192, v. 7.
31 Viz dále.
32 Viz mapa na s. 82. Srov Kula, v Man, 1920, s. 101. Malinowski prý nenašel. Jak nám sám říká. mytické důvody ani jiný smysl tohoto obélm. Bylo by velice důležitě je znát. Je-li totiž oběh motivován směrováním těchto předmětů, které se mají vrátit do výchozího bodu a sledují určitou trasu mytického původu, pak Je to zcela totéž jako polynéské. maorské hau.
33 O této civilizaci a Jejím obchodu viz C. G. SELIGMAN, The Melanesians oJBritish New-Guinea, kap. XXX1I1 n. Srov. Année Sociologlque. d. XII. s. 374: B. MALINOWSKI, Argonavls ojthe Western. Pacific, s. 96.
3"' Lidé z Dobu jsou „při obchodě kula tvrdí", Argonauts oj the Western Pacific, s. 94. 3i Tam.
jednoho obřadu kula k druhému a celé společenství se pyšní předměty uayqu'a, které obdržel jeden z jeho náčelníků. Za určitých okolností, jako je příprava smutečních obřadů, velkých s'oi, je dokonce povoleno brát a nic za to nedávat36. Ale pouze do obřadu, během něhož má být opět všechno vráceno a vydáno. Existuje tedy vlastnické právo, které má člověk na přijatý dar. Je to však právo určitého typu. Dalo by se říci, že je součástí všech právních zásad, jež jsme my, lidé moderní doby. pečlivě vzájemně izolovali. Je to vlastnictví i držba, zástava i pronajatá věc, věc prodaná i koupená a současně uložená, poukázaná a odkázaná třetí osobě, neboť vám ji dají pouze za podmínky, že ji využijete pro druhého nebo předáte třetí osobě, „vzdálenému partneru" zvanému murí nutrí37. Takový Je ekonomický, právní a etický komplex, který Malinowski dokázal objevit, vysledovat, pozorovat a popsat.
Zmíněná instituce má rovněž svou mytickou, náboženskou a magickou stránku. Vaygu'a nejsou žádné netečné předměty, pouhá platidla. Každé, alespoň ta nejdražší a nejžádanéjší — a téže vážnosti se těší i jiné předměty38 — má vlastní jméno39, osobnost, historii, legendy, takže jim dokonce někteří jedinci propůjčují své jméno. Nelze říci, že jsou skutečným předmětem kultu, protože Trobri-anďané jsou svým způsobem pozitivisté. Nelze jim však upřít výjimečnost a posvátnost. Mít některé z nich „samo o sobě rozveseluje, osvěžuje, konejší".40 Majitelé je ohmatávají a dívají se na ně celé hodiny. Pouhým dote-
36 S. 502, s. 492.
37 ..Remote partner" [murí miiri. srov. murí C. G. SELIGMAN, Melanesiaiis, s. 505. 752), je znám alespoň části z celé rady ..partners", jako Jsou známi naši obchodní partneři v bankách.
38 Viz oprávněné poznámky obecného dosahu, s. 89 a 90, o obřadních předmětech.
39 S. 504, párové názvy, s. 89, 271. Víz mýtus, s. 323: způsob, jakým je zmiňována suíaua.
i0S. 512.
46
kem přebírají jejich vlastnosti.41 Vaygu'a se kladou na i čelo, na hruď umírajícího, třou mu Jimi břicho, komíhají
inu Jimi před nosem. Přinášejí nešťastníkovi největší úlevu,
Ale je tu ještě něco. Povaha platidel vaygu'a ovlivňuje i samu smlouvu. Nejen náramky a náhrdelníky, ale všechny statky, ozdoby, zbraně, vše, co patří partnerovi, je natolik oživeno cítěním, ne-li vlastní duší, že se také podílí na smlouvě.42 Velice hezká průpověď, „čarování s lasturou"43, slouží napřed k vzývání, poté k za říkáváni a přičarování věcí44 „potenciálnímu partnerovi", věcí, které má žádat a získat.
[Stav vzrušení15 se zmocňuje mého partnera 6,| Stav vzrušení se zmocňijjejeho psa. Stav vzrušení se zmocňuje jeho opaslcu...
■" s. 513.
" S. 340, komentář, s. 341.
13 O použiti lastur)' víz s. 340. 387, 471. Srov. obr, LX1. Lastura je nástroj, na nějž se troubí při každé transakci, při každém slavnostním okamžiku společné hostiny atd. O rozšíření a historii užívání lastury viz J. W. JACK-SON. Pearls and Shells (Univ. Manchester Scrics, 1921).
S využitím trumpet a bubnu o slavnostech a při uzavírání smluv se setkáme ve velkém počtu společností černošských (gisinejských a bantus-kýcli), asijských, amerických, indocvropských atd. Je spojeno s tématem práva a ekonomie, které zde studujeme, a zasluhuje si zvláštní studii, jak kvůli sobě samému, tak kvůli svč historii.
4A S. 340. Mwaníta. mwanlta. Srov. text obou prvních veršů (podle našeho mínění druhého a třetího) v kiriwinštitič, s. 448. Tímto slovem se označují dlouzí červi s černými prstenci, s nimiž jsou ztotožňovány náhrdelníky z ostnovky, s. 341. Následuje toto zaklínání-vzývání: .Přijďte tam společně. Přivolám vás tam společně. Přijdte tam společně. Přivolám vás lam společně. Objeví sc tam duha. Objeví se tu duha. Přivolám sem duhu." Malinowski podle vzoru domorodců považuje duhu za pouhou předzvěst. Může však také označovat mnohonásobné odlesky perleti, Výraz: .Přijďte tam společně" je určen cenným včccin, které budou pojaty do smlouvy. Pohrávaní sc slovy „sem" a „tam" zde nahrazují pouhé zvuky maw, jakési formanty: tyto zvli.ky.jsou velmi časté v magií.
Následuje druhá část úvodu: „Jsem jedinečný muž, jedinečný náčelník" atd. Taje však zajímavá z jiných hledisek, hlavně z hlediska potlaěc. ■** Slovo, jež je tu takto přeloženo, je — srov. s. 440 — mimumwaynise; vzniklo zdvojením výrazů mwana či mwayna vyjadřujících iíching (svědční) či slate qfexcitement (vzrušeni).
16 Předpokládám, že tam podobný verš být musel, protože Malinowski na s. 340 výslovně říká. žc toto ústrední slovo kouzla označuje duševní rozpoložení, které sc zmocni partnera a jež ho vede k tomu, aby poskytl štědré dary.
47
A tak dále: ...jeho gwara (tabu týkající se kokosových ořechů a betelu)'17..., jeho náhrdelníku bagido'u..., jeho náhrdelníku bagíriku.... jeho náhrdelníku bagidudu1 atd.
Tutéž myšlenku vyjadřuje jiná průpověď, mytičtější u, podivnější, avšak typově běžnější. Partner v kula má pomocné zvíře, krokodýla, jejž vzývá a který mu musí přinášet náhrdelníky (na Kitavě tzv. mwali).
Krokodýle, vpadni na něho, přines svého člověka, ulož ho pod gebobo (do skladovacího prostoru v člunu).
Krokodýle, přines mi náhrdelník, přines mi bagido'u, bagíriku atd.
Jedna z předchozích formulí téhož rituálu vzývá dravého ptáka50.
Poslední zaříkávači formule společníků a účastníků smlouvy (na Dobu či na Kitavě pronášená lidmi z Kirlwl-ny) obsahuje strofu51, která se interpretuje dvojím způsobem. Obřad je velice dlouhý a nesčíslněkrát se opakuje. Má za cíl vyjmenovat vše, co kula zapovídá, vše, co je
J/ Obecně předepsané v případe obchodu kula a s'oí, smutečních slavností, s cílem nahromadit nutně potraviny a arekové ořechy, jakož i cenné předměty. Srov. s. 347 a 350. Kouzlo se vztahuje i na potraviny.
Různé názvy pra náhrdelníky, Jež v tomto díle nerozebíráme, Názvy sc skládají z výrazu bagí. náhrdelník (s. 351) a různých dalších slov. Následuji další zvláštní názvy pro náhrdelníky, rovněž očarovaně.
Jelikož tato průpověď se pojí ke kule na Sinaketě, kde se žádají náhrdelníky a nabízejí náramky, je řeč Jen o náhrdelnících. Táž průpověď se používá při kule na Kirlwinč, ale v tomto případě, jelikož se požaduji náramky, se uvádějí různé názvy náramků, jinak se formule v ničem neliší.
Zajímavý Je 1 závěr průpovědi, ale opět Jen z hlediska potlače: „Já jdu kula' (obchodovat), oklamu svého kula (partnera). Okradu svého hulá oloupím svého ícuia. budu kula, až se má loď potopí... Má pověst, to je hrom. Můj krok, zemětřesení." Klauzule působí podivně americky. Podobné najdeme i na Šalamounových ostrovech. Viz dále.
* S. 344, komentář, s. 345. Konec formule je stejný jako ten, který Jsme právě citovali: „Budu ,fcu!a'" atd.
S. 343. Srov. s. 449, znění prvního verše s mluvnickým komentárem. 51 S. 348. Tato strofa přichází po sledu veršů (s. 347). „Tvá zlost, člověče z Dobu, ustupuje Qako moře)." Pak přijde týž sled s ..ženou z Dobu". Srov. dále. Zeny z Dobu jsou tabu, zatímco kiriwinskč ženy se proslHuuji návštěvníkům. Druhá část zaříkávání je. téhož, typu.
48
spjato s nenávistí a válkou, a co je třeba zažehnat, aby obchod mohl být zahájen jako mezi přáteli.
Tvá zlost, pes čenichá,
Tvá válečná kresba, pes čenichá
Atd.
Jiné verze praví5'2:
Tvá zlost, pes je poslušný, atd.
nebo:
Tvá zlost ustupuje jako odliv, pes si hraje, Tvůj hněv ustupuje jalco odliv, pes si hraje
Atd.
Tomu je třeba rozumět: „Z tvé zlosti se stává hravý pes". Podstatná je metafora psa, který vstane a jde pánovi olizat ruku. Tak má jednat muž nebo i žena z Dobu. Druhá verze, poněkud vyumělkovaná, scholastická, jak praví Malinowskl, a!e zjevně domácího původu, uvádí jiný výklad, který se lépe shoduje s tím, co víme: „Psi si hrají čenich na čenichu. Když se pronese slovo pes, jak je předepsáno z dávných dob, přijdou (si hrát) i cenné vécl. Věnovali jsme náramky, vrátí se nám náhrdelníky a při tom se spolu setkají (jako psi. když se očichávají)." Jako výraz jDodobenství je to hezké. Vyjadřuje se jim naráz celý soubor kolektivních pocitů: možná nenávist společníků, izolovanost platidel vaygďa, která se ruší zaříkávántm, lidé a cenné věci shlukující se jako psi, kteří si hraji a přibíhají na zavolanou.
Dalším symbolickým vyjádřením je spojení náramků mívali, ženských symbolů, a náhrdelníků sulava, symbolů mužských, litere k sobě tíhnou jako samec k samici.53
S, 348. 3-19.
49
Tyto různé metafory znamenají přesně totéž, co jinými slovy vyjadřuje mytické zvykové právo Maorň. Sociologicky vzato je to opět směs věcí, hodnot, smluv a lidi.5'1
Právní řád, kterým se tyto transakce řídí. nám není bohužel dostatečně znám. Anebo si jej informátoři B. Ma-linowského, lidé z Kirlwiny, neuvědomují či jej špatně formulují. Anebo je jasný Trobrianďanům a jako takoví,' by měl být předmětem nového výzkumu* My máme k dispozici jen jednotlivosti. První dar vaggu'a. kterým se transakce zahajuje, se nazývá vaga, opening gijl (vstupní dar)5r>. Nezvratně zavazuje příjemce k tomu, aby poskytl nějaký dar na oplátku, tzv. yotťře56, což Malinowski skvěle přeložil jako clinching gift, dar stvrzující transakci. Jiný název tohoto daru Je kudu, zub, který kouše, který doopravdy řeže, ukrajuje a uvolňuje57. Je povinný, očekávaný a musí být rovnocenný daru prvnímu. Za jistých okolností je možno si jej vzít silou anebo využít momentu překvapeni58; v případě neodpovídajícího gotile se lze5n mstít60 pomocí magie nebo alespoň urážkou či nevraživostí. Pokud obdarovaný nemá možnost dar opětovat, může v nejhorším poskytnout jistě basi, jež kůži pouze „prorazí", ale neukousne, tudíž nezavršuje obchod. Je to jakýsi přípravný dar. úrok z prodlení, jenž má na dobu
53 S. 356. možná že zde jde o Jakýsi mýtus směrováni,
54 Mohli bychom zde použít výrazu, který obyčejně používá Lévy-íiruhl: .účast". Jenomže tento termín Je neujasněný a nejednoznačný, vychází z právních klasifikací a identifikací takového typu. jako jsou ty. jež tu právě popisujeme.
Držíme se zde určité zásady a |e zbytečné zabývat se jejími důsledky.
55 S. 345 n. ™S. 98.
57 Ve slově jc možná obsažena narážka na staré platidlo z kančích zubů. s. 353.
68 O užili lebuviz s. 319. Srov. Mythe, s. 313.
59 Důrazný protest {mjwia}, s. 357 (viz mnoho zpěvů tohoto typu V M. THtJRNWALD. Forscfiungen, I).
00 S. 359. O jednom slavném vaygu'a se praví: ..Mnoho lidí pro něj zemřelo." Zdá sc. alespoň v případe Dobu Is. 356), žc yoítle bývá vždycky nuuaii, náramek, ženský princip transakce: „VVe do notkwaypolu ořpokala triem. they are Looman," Na Dobu je však poptávka pouze po náramcích a Jc dost možné, žc tato skutečnost nemá žádný zvláštní význam.
50
určitou zrušit dané závazky: uklidní věřitele, minulého dárce; dlužníka01, budoucího dárce, však povinností nezbavuje. Veškeré tyto jednotlivosti jsou zvláštní a celek je ve svých výrazech zarážející; trestní postih však nemáme. Jc ryze morální62 a magický? Cožpak jc jedinec, který projeví při obchodu kula „tvrdost", vystaven jen pohrdání a případně i kouzlům? Neztrácí zrádný protějšek něco jiného — své vznešené postavení či alespoň místo mezi ná-' celníky? To ještě musíme zjistit.
i
Na druhé straně však jc to systém typický. Vyjma starého germánského práva, o kterém budeme mluvit dále, by bylo za současného stavu pozorování, našich historických, právních a ekonomických znalostí těžké setkat se s výraznější, úplnější, vědomější praxí „dar-směna" a současně praxí lépe chápanou pozorovatelem, než jc ta, s niž sc Malinowski setkal na Trobrlandcch'''\ i Kuča, její základní forma, je pouze jedním, nejslavnost-
nčjším momentem širokého systému darů a protidarů, jež ve skutečnosti postihuje patrně veškerý ekonomický a společenský život Trobriandánú. Kula se jeví pouze jako vrcholový bod tohoto života, zvláště pak kula mezinárodní a mezikmenová: sice je jedním z cílů života a velkých cest. ale vesměs se jí zúčastňují pouze náčelníci, a to ještě náčelníci přímořských kmenů či spíše jen několika přímořských kmenů. Kula jen konkretizuje, sdružuje mnoho dalších institucí.
sl Zdá sc, že zde existuje povícero systémů různých vzájemně se prolínáních transakcí, Basi může být náhrdelník, srov. s. 9K, čí náramek nevalné hodnoty. Jako basi sc však mohou dával i jiné předměty, které přísně vzato ani k obchodu kula nepatři: stěrky na vápno (na betel), neopracované náhrdelníky, velké hlazené sekery (beku), s. 358, ■181; ty všechny mohou zastávat úlohu platidla. 02 S. 157, 359.
f'! Malinowskčho kniha podobně Jako kniha Thurmv.ildova ukazuje, jak výjimečným pozorovatelem jc skutečný sociolog. Na stopu těchto skuteč-tvosti nás ostatně přivedly Thurnwaldovy postřehy o mamoku. d. III, s. 40. a tri.. „Trostgabe" na Buinu,
51
Predné je sama směna vaygiCa během obchodu kula součástí pŕepestré škály různých druhú směny, od smlouvání po mzdu, od žádosti po ryzí zdvořilost, od dokonalé pohostinnosti k zdrženlivosti a studu. Kromě velkých slavnostních yýpray ryze obřadního a soutěživého razn , zvaných uvalaku, jsou veškerá kula hlavne príležitostí ke ginunali. běžné směně, jež nemusí nutně probíhat mezi partnery f,r\ Vedle užšího sdružování dochází mezi jednotlivými příslušníky spojeneckých kmenů k volné směně. Mezi partnery v obchodě kula rovněž dochází k nepřetržitému toku dodatečně přijímaných a předávaných darů i k povinným obchodním výměnám. Jsou dokonce předpokladem kuhj. Společenství, které kukt vytváří a které je jejím principem1'', začíná prvním dárkem (vaga). jehož se „žadatelé" mermomocí domáhají; kvůli tomuto prvnímu daru se snaží získat přízeň budoucího, dosud nezávislého partnera, kterého uplácejí první řadou dárků6'. Zatímco jsme si jistí, že vaijgua bude jako opětovaný dar [ijoUlc, „závora"*) vrácen, nejsme si jisti, zda vaga bude dána a „žadatelé" vůbec přijati. Tento způsob požadování a přijímání dani je pravidlem; každý z řady nabídnutých dárků má zvláštní název a před vydáním je vystaven; v takovém případě se mu říká pari.(iK Jiné dary mají název označující vzneše-
nou a magickou povahu věnovaného předmětu. Přijmout však některý z těchto darů znamená dát najevo, že jsme ochotni zasáhnout do hry, případně se jí dál činně účastnit, Některé názvy darů odrážejí právní stav, který s sebou přináší jejich přijetí70: tentokrát je obchod považován za uzavřený, Darem bývá zpravidla nějaká cenná věc — například velká sekera z hlazeného kamene či lžíce z velrybí kosti. Kdo jej přijme, zavazuje se, že poskytne vaga. první požadovaný dar. Prozatím je však pouze polovičním partnerem. Teprve tradice slavnostního předání ho zavazuje definitivně. Důležitost a povaha těchto darů vyplývá z nebývalé soupeřivosti, k níž dochází mezi možnými partneri' z přijíždějící výpravy. Ti vyhledávají nejlepšího partnera z protivníkova kmene. Věc je vážná, neboť společenství, které tu postupně vzniká, vytváří mezi partnery něco na způsob klanu71. Při výběru příhodného partnera je tedy nutno svádět. oslňovat7". Žadatel sice musí brát zřetel ke společenskému postavení73, ale snaží se dospět k cíli před ostatními, uspět lépe než oni a zahájit tak hojnější směnu dražších předmětů, jež jsou přirozeně majetkem nej-bohatších lidí. Pohnutkami, z nichž veškeré toto počínání pramení, jsou soutěživost, řevnivost, touha předvádět se. snaha být slavný a důležitý74.
"' S. '211
s. 18!). Srov. "lir. XXXVII. Sniv. s. 100. .secondary trade'. "'• Srov. s. urt.
"' Zdá sc. lylii dary nmji druhové Jméno wawoyla. s. ■ -i—354; srov. s. 360—3íS i. Srov. H'oijin, „kula eimrllng* Ikulská dvornosti, s, -130. v ma-(rlfké formuli, kili' (snu |>i'vsiié vyčísleny všechny předměty, jež míižr vlaslull budoucí partner a o jejíchž „vřeni" musí rozhodnout dárce. Mezi těmito věcmi je právě řada dařit,
68 Jc to obecnějií lermin: ..presentation goods" [prezentnení zbuži), s. -130, 205 a 350. Slovo vníďi označuje tytéž dárky od lidi z Dobu. Srov, s. 391. Tylo ..arrival gilts" (přivezené dary) jsou v průpovědi vypočítávány: „Múj hrnec na Vápno; len vře, má lžíce, la vře, můj košíček, len vře aid." (totéž téma a tytéž výrazy, s. 200)
Krmně lěehjo druhových názvu existuji ještě zvláštní názvy pro různé dárky při různých příležitostech. Potravinové dary, jež lidé ze .Sinakcly přinášejí na Dobu (a ne uicc versa), hrnčířské výrobky, rohože aid., mají prošlý název pukaln, fenž celkem dobře odpovídá pojmu odměna, obélina aid. Kxlsluji Iiv. píikrúa. rjwrju'n, ..personal belonHiuLs" (osobní náležitosti),
s. 501. srov. s. 313, 270, jichž se Jednotlivec vzdává ve snaze přilákat (po-kci-pokala) svého budoucího partnera, srov. s. 369. V těchto společnostech st: projevuje velice vyhraněný cit pro rozlišování věci osobni potřeby od věci. jež jsou ..properties" (majetek), věci trvalé, patřící celé rodině a určené k oběhu. ^ Př. na s. 313. blina. * Př. karihutu, s. 3-!4 a 358.
" Malinowskěmu bylo řečeno: „Múj partner je totéž co příslušník mého klanu [kakaveyogu]. Mohl by proti mně bojovat. Můj skutečný příbuzný Je totéž co pupeční šňůra, vždy bude na mé straně1' (s. 276). 11 Tak se projevuje kouzlo kuly, brv. mmasíln. 73 Velitelé výpravy a velitelé člunů mají ve skutečností přednost. 71 Jeden zábavný mýtus, háj o Kasabwaybwayrétovi, s. 342, sdružuje všechny lví o pohnutky. Jsme svědky toho, jak hrdina získal pověstný náhrdelník Guiuakarakedakeda, Jak překonal všechny své partnery pří kide. ald. Víz těž mýtus o Takasikunovi, s. 307.
53
Takže tu máme privezené dary: těm pak odpovídají a vyrovnají se dary odvezené (na Sinaketč nazývané ta-ío'í)75, venované před odplutím, které rovněž svým bohatstvím vždy převyšují dary přivezené. Vedle obchodu kula se zde už uzavřel cyklus služeb a protislužeb s úrokem.
Po celou tu dobu, co transakce probíhají, se návštěvníkům poskytuje pohostinství, jídlo a na Sinaketč i ženy, Kromě toho po celý ten čas dochází k předávání dalších, dodatečných darů. jež jsou pravidelně opětovány. Dokonce nám připadá, že výměna těchto darů, zvaných koro-turnna, je primitivní podobou kuly neboť rovněž spočívá ve směně kamenných seker77 a zahnutých prasečích klů78.
Jinak Je celý mezikmenový obchod kula podle našeho mínění jen nejkrajnějším, n ej slávnostnej š im a nejdrama-tičtějším případem v rámci obecnějšího systému. Vyvádí celý kmen z úzkeho okruhu jeho hranie, ba i jeho zajmú a práv; uvnitř něj jsou však rody a vesnice běžně spjaty pouty téhož druhu. Tentokrát jsou to jenom místní a domácí skupiny se svými náčelníky, kdo vycházejí ven, navštěvují se, obchodují spolu a uzavírají vzájemné sňatky. Tomu už se asi kula neříká. Nicméně Malinowski v protikladu k „přímořské kule" mluví právem „o kule vnitrozemské" a o „společenstvích kuly", která, vybavují náčelníka směnnými předměty. Není však přehnané mluvit v takovýchto případech o potlači v pravém slova smyslu. Například účast lidí z Kiriwi.ny na smutečních obřadech s'oi79 na Kitavě zahrnuje zcela jiné věci než směnu vay-
7E Sir 300. Na Dobu. s. 362, 365 aid. 79 Na Sinaketč, ne na Dobu.
77 O obchodě s kamennými sekerami viz C. G. SELIGMAN, Melanesians aid., s. 350 a 353. Tzv. komtim-ina. Argonauts of Western Pacific, s. 365. 358, jsou zpravidla malované lžíce z velrybí kosti, malované lopatky, jež [aké slouží jako basi. Existují i další zprostředkovatelské dary.
78 Doga, dogína.
79 S. 486—491. O rozšířeni těchto zvyků ve všech civilizacích tzv. severního Masjmu viz C, G. SELIGMAN, Melanesians, s. 5S4, Popis walaga, s. 594 a 003; srov. Argonauts of Western Pacific, s. 48G~487.
gu'a; jsme svědky předstíraného útoku {youlawada) , rozdělování potravy spojené s výstavou prasat a jamů.
Na druhé straně vaygu'a a všechny zmíněné předměty nezískávají, nevyrábějí a nesměňují vždy sami náčelníci81 a dá se říci, že je náčelníci ani nevyrábějí82, ani nesměňují pro sebe. Většinou je získají jako dar}' od příbuzirých v nižším společenském postaveni, zvláště od švagrů, kteří jsou zároveň jejich vazaly83, nebo od synů, kteří jsou obdařeni každý zvlášLním lénem. Když se výprava vrátí, bývají vaygu'a slavnostně předána náčelníkům vesnic, stařešinům rodů, ba i rozdělena mezi obyčejné lidi ze sdružených rodů; zkrátka všem, kdo se přímo či nepřímo, a často velice nepřímo., na výpravě podíleli81. Všichni jsou takto odměněni.
Konečně vedle tohoto systému vnitřního obchodu kula, čí chcete-li nad ním, pod ním, všude kolem něj a podle nás i v jeho pozadí ovládá veškerý hospodářský, kmenový a morální život Trobrianďanů systém směňovaných darů. Jejich život je jím přímo „prosycen", jak velmi správně říká Malinowski. Je to neustálé „dáváni a braní" ''. Jako by jejich životem všemi směry procházel nepřetržitý proud darů, předávaných, přijímaných, ojjětovaných z povinnosti či ze ziskuchtivosti, pro slávu či nějakou protislužbu, jako výzva či zástava. Nemůžeme teď popsat vše, co sám Malinowski nestihl ještě uveřejnit. Pozastavme se napřed u dvou základních skutečností.
,n ň. 479 S1 S. 472.
82 Výroba a darováni mwall švagry sc nazývá youio. s. 503. 280. 81 S. 171 n.: srov, s, 98 n
8,1 Týká se například výstavby člunů, shromažďování hrnčířských výrobků ri dodávek potravin.
^ S. 1G7: ..Veškerý' kmenový život není nic jiného než ustavičné .dávat a přijímat': žádný obřad, žádný pravili čl zvyklo.siní úkon sc neobejde bez hmotného daru a protidam. které jej provázejí; dávané a přijímané statky jsou ledním z hlavních nástroju uspořádání společnosti, náčelníkovy moci, příbuzenských pokrevních pout i příbuzenských pout vznikajících na základě sňatku," Srov. s, 175—17C a porůznu (viz rejstřík: Give and Ta-Jcd,
54
55
I
í
Zcela analogický vztah ke ícuíe vytváří wasře. Stanovuje pravidelnou, povinnou směnu mezi partnery z řad zemědělských kmenů na jedné straně a kmenů přímořských na straně druhé. Zemědělský společník skládá své výrobky před domem svého partnera rybáře. Ten zase po úspěšném rybolovu vrátí i s úrokem zemědělské vesnicí výtěžek ze své práce.87 Je to týž systém dělby práce, jaký jsme zjistili na Novém Zélandě.
Další důležitá forma směny má podobu výstavss. Je to sagali, velké rozdělování80 potravy, které se koná u několika příležitostí, jako jsou žně, stavba chýše pro náčelníka, výroba nových člunů, pohřební slavnosti90. Potraviny se rozdělují skupinám, jež poskytly nějakou službu náčelníkovi a jeho rodu01: zemědělské práce, přeprava velkých kmenů stromů na místo, kde se z nich vydlabávají čluny nebo otesávaji trámy, služby pří smutečním obřadu, poskytované příslušníky kmene mrtvého atd. Takovéto rozdělování se zcela vyrovná tlingitskému potlačí, neboť i zde se objevuje těma boje a soupeřeni. Střetávají se při něm rody a bratrstva, spřízněné rodiny a vzhledem k tomu, že se při něm neprosazuje náčelníkova individualita, jde patrně o skupinové akce,
Ale kromě těchto skupinových práv a kolektivní ekonomiky, které už mají ke ícuíe dosti daleko, všechny ostatní individuální směnné vztahy jsou podle našeho míněni tohoto typu. Snad jen některé z nich mají povahu prostého směnného obchodu. Avšak vzhledem k tomu, že tento obchod probíhá pouze mezi příbuznými, spřízněnci
Bývá totožná s kiíluii. partneři bývají často tiž, s. 193: popis wasí viz s. 187— 188. Srov obr. XXXVI.
67 Tato povinnost trvá ještě dnes navzdory obtížím a ztrátám, jež postihuji lovce perel, nucených pouštět se do rybolovu a přijít o podstatné zisky kvůli ryze společenské povinnosti. sa Viz obr. XXXI) a XXXIll.
S'J Slovo sagali znamená rozdělování, distribuci (jako polynéské hakari], s. 491. Popis s. 147—150; s. 170. 182—183. * Viz s. 491.
*' To je obzvlášť zřrjmé v případě smutečních slavností. Srov, C. G. SlíUGMAN, Melane&tutň. s. 594—003.
či partnery v kule? či wasi, se zdá, že nejde o skutečně volný směnný obchod. Dokonce to, co člověk přijímá a nabývá tak do svého vlastnictví — lhostejno jakým způsobem —, si nenechává pro sebe až na případy, kdy se bez toho nemůže obejít; zpravidla to předá někomu dal-
1 šímu, například švagrovi92. Stává se, že tytéž věci, které
jste získali a dali dál, se k vám ještě téhož dne vrátí.
Do tohoto rámce spadají veškeré náhrady za poskytované věci nebo služby. Bez nároku na nějakou hierarchi-zaci zde uvádíme ty nejdůležitějši.
Pokala93 a /caríburu94. sollicitory gifts (výprosné dary), se kterými jsme se setkali při řettíe, jsou případy mnohem širšího jevu, který bychom mohli označit naším pojmem mzda. Ta se poskytuje bohům a duchům. Jiným případem mzdy jsou vakapulaJ5, mapulcP6, jež jsou projevem vděku a příznivého přijetí a musí být nabídnuty na oplátku. V této souvislosti učinil97 podle nás Malinowski velký
> objev, který osvětluje všechny ekonomické a právní vzta-
hy mezi pohlavimi uvnitř manželství: služby všehu druhu poskytované manželem manželce se považují za odměnu-
32 s. 175
03 S. 323, jiný výraz kwaypolu, s. 356. 91 S. 378—379, 354.
95 S. 163, 373. Vakapula má podskupiny, které mají zvláštní názvy, např. veuioulo [inttial giß, zahajující dar) a yomelu [final giß, uzavírající dar) (což dokazuje totožnost s kutou, srov. vztah yolile vaga). Zvláštní název má i jistý počet plateb: karibudaboda označuje odměnu těch, kdo pracují na člunech, a obecně těch. kdo pracují, např. na polích, a především označuje konečné platily za úrodu [urigubu, v případě ročních dávek z úrody poskytovaných švagrem, s. 03—65, 181) a platby za výrobu náhrdelníků, s. 394 a 183. Nazývá sc rovněž sousala. Je-li dostatečně velká (výroba ko-loučú na Kaloniě, s. 373, 183). Voulo Je název platby za výrobu náramku, Puwayn za jídlo dané na povzbuzení partě drvoštěpň. Viz pěknou písničku, s. 129:
Vepřové, coco (pití) i jamy už došly a my pořád... dřeme.
96 Obě slova, uakapula a mapida, jsou různými mody slovesa pula, přičemž oaJcu je zřejmě kauzativm formant. O výrazu mapula viz s. 178 n., 182 n. Malinowski jej často překládá Jako repayment (splacení). Obecně bývá srovnáván s ..náplastí", neboť tiší bolest a únavu z prokázané služby, vyvažuje ztrátu předaného předmětu či tajemství, postoupeného titulu či výsady,
a? S. 179. Název ..darů za sexuální služby" je také buwana a sebuwana.
56
57
dar za službu, již žena prokazuje, když mu poskytuje to, co Korán nazývá „polem".
Poněkud dětský právní jazyk Trobrianďanů rozmnožil kritéria pro rozlišení různých typů protislužeb podle názvu vynahrazované služby08, darované včciaa. podle okolností100 atd. Některé názvy zohledňuji veškeré tyto zřetele, například dar kouzelníkovi nebo dar určený k získání nějakého titulu se nazývá loga10*. Je neuvěřitelné, do jaké míry se celá tato slovní zásoba komplikuje kvůli zvláštní neschopnosti rozdělovat a definovat i podivným výstřelkům v názvosloví.
JINÉ MELANÉSKĚ SPOLEČNOSTI
Rozšiřovat srovnání o další místa v Melanésii není nutné. Nicméně některé detaily sebrané na různých místech posílí naše přesvědčení a dokáží, že Trobrianďané a No-vokalcdonci nerozvinuli žádný abnormální princip, který bychom nenašli u jim příbuzných národů.
Na jižní výspě Melanésie, Fidžijských ostrovech, kde jsme identifikovali potlač, fungují jiné pozoruhodné instituce patřící k systému darů. Existuje období kere-kere, během něhož nelze nikomu nic odmítnout : vyměňuji se dary mezi dvěma rodinami při uzavíráni sňatku103 atd. Fidžíjskč platidlo z vorvaních zubů Je navíc přesně téhož druhu jako u Trobrianďanů. Nazývá se tombua10'; jako platidlo sc též užívá kamenů — „matek zubů" a ozdob,
s* Viz předchozí poznámky: také Kahigidoya. s. 164, označuje obřad spojený s předváděním nového člunu, lidi, kteří jej provádějí, akt, který vykonávají („rozbít hlavu nového člunu"], atd.. a dary, které se ostatně vrací 1 s úrokem. Další výrazy označuji protiajmutí člunu, s. 1SB, dary na uvi-lanou, s. 232, atd.
33 Blina, dary big cowtíe shell (velké mušle kauri), s, 317.
100 ybulojc vayga'a dané Jako odměna za práci při sklizni, s. 280.
101 S. 186. 426 atd. zjevně označuje jakýkoli závazek s úrokem. Existuje totiž další vyraz, uía-ula, používaný k označení prosté koupě magických formulí [sousaia, Jsou-li ceny-dárky značné, s. 183). Uki-ula sc rovněž fiká, jsou-li dary poskytované jak živým, iak mrtvým, (s. 183). atd.
104 DREWSTER, Híl! Tribes qfFiJÍ. 1922, s. 91—92. íoa Tam., s. 101.
101 Tam., s. 23. Poznáváme slovo tabu, tambu.
58
jakož i různých maskotů, talismanů a kmenových amuletů. Fidžijci chovají ke svým tartibna stejné city, jaké jsme popsali výše: „Zacházejí s nimi jako s panenkami; vyndávají je z košíků, obdivují jc a mluví o tom, jak jsou krásná, potírají olejem a lešti jejich .mailu:'"1 '. Jejich vystavováni představuje žádost, přijmout jc znamená zavá-zatse106.
Melančsané z Nové Guineje a někteří jimi ovlivnění Papuánci nazývají svá platidla íau-taii1"7; jsou téže povahy a pojí se k ním tytéž představy jako k platidlu Trobrianďanů108. Avšak i tento název musíme přirovnat k výrazu tahu-laluL'0', který znamená .zápůjčka prasat" (ostrovy MoLu a Koita). Název110 je nám ovšem dobře známý. Je to dokonce polynčský výraz, kořen slova taonga, jež na Samoí a na Novem Zélandu znamená klenot a rodinný majetek. Slova sama. tak jako označované věci, jsou poly-néská111.
Jc známo, že Melanésané a novoguinejští Papuánci mají potlač112.
Průkazné dokumenty o kmenech Ontn a o Daná-rech11'1. které nám zanechal Thunrwald, poskytují množství srovnávacího materiálu. Jc v nich zjevná náboženská povaha směňovaných věcí, zvláště pak v případě platidla
"0 Taní., s. 24. Tam.. S. 20
Cli. G. SEUGMÁN. tSeMclcmcstans (.Hlosář. s. 754 a 77, 03. 04, 100. 204).
"'" Viz popis doa. tam., s. 8!), 71, 01 á id. "*' Tam,. s. 95 h 14G.
110 Platidla nejsou jediná věc z lohoto systému daru, kterou kmeny z Papuánskeho zálivu nazývají stejně jako Polynésané ,hž výše jsme si všimli toho, že novozélandské licikari jc totožné s hekarai. slavnostním vystavováním potrávili, popsaným SELIGMAXEM na Nové Guineji (Motu a Koita). viz Tlie Melancsiaas, s. 144—145. obr. XVI—XVIII.
■" Viz výše. Jc pozoruhodná, že slovo tun, v motském dialektu (Eanksovy ostrovy) — zjevně lotožnč s laonga— má význam kupovat (zvláště pak ženu). R. II CODRLMGTON. v báji o patoví kupujícím si noc {Melanesian Languagcs. s. 307—308, pozn. Ó). překládá: „koupit za vysokou cenu". Ve skutečnosti jde o koupi uskutečňovanou podle pravidel potlače, v, Ičlo části Melanésie široce doloženého.
Viz dokumenty citované v Aimčc řinciologi<]t!é, XII, s. 372. '13 Viz zvláště Forsdumqcn, III. s, 38—11. '" Zcítscbriľt lur Etlmciiogie. 1922.
59
a ve způsobu, jakým se Jím odměňuje zpěv. ženy, láska, různé služby; podobně Jako u Trobrianďanů je platidlo jakousi zástavou. Konečně Thurnwald na jednom zvláštním, zevrubné studovaném případě115 rozebral skutečnosti, jež nejlépe ilustrují, v čem spočívá systém vzájemných darů, a to. čemu se nesprávně říká koupené manželství. To ve skutečnosti zahrnuje dary putující všemi směry včetně darů od nevěstiny rodiny; žena, jejíž rodina neposkytla dostatek darů za dary přijaté, je poslána zpátky k rodičům.
Zkrátka celý ostrovní svět a patrně i část obyvatel jižní Asie, kteří jsou s nim spřízněni, zná týž právní a ekonomický systém.
Představa, kterou si o těchto melanéských kmenech, ještě bohatších a obchodné zdatnějších, než jsou kmeny polynéské. musíme udělal., se tedy od naši běžné představy značně liší. Tito lidé mají ekonomiku přesahující rámec svého území a velmi rozvinutý systém směny, možná mnohem výkonnější a intenzivnější, než jaký znali naši rolníci či rybářské vesnice na našem pobřeží ješté asi před necelými sto lety. Mají bohatý hospodářský život a rozsáhlý obchod, přesahující hranice ostrovů a dialektů. Systémem přijímaných a nabízených darů tak zdatně nahrazují systém koupě a prodeje.
Tento právní systém — a uvidíme, že stejně tomu tak bylo i s právem germánským — uvázl na jejich neschopnosti zobecňovat a rozlišovat mezi ekonomickými a právními pojmy. Vlastně to ani neměli zapotřebí. V těchto společnostech mezi sebou nedokáží rozlišovat klany ani rodiny a nedokáži dělat rozdíly mezi svými činy; ani jednotlivci, jakkoli jsou vlivní a uvědomělí, nedokáží pochopit, že se mají vzepřít jedni druhým a že mezi jednotlivými svými činy musí umět rozlišovat. Náčelník splývá se svým kmenem a kmen s ním; jednotlivci dokáži jednat jen na jeden způsob. Holmes trefně poznamenává, že oba jazyky
"s Fóršch. III, obr 2, pozn 3.
— jeden papuánsky, druhý melanéský — kmenů, které poznal při ústí řeky Finke (Toaripiové a Namauové), mají „pouze jediný výraz pro označení koupě a prodeje, braní půjčky a její poskytování". „Týmž slovem Jsou vyjádřeny protichůdné operace"6". „Přesně vzato neuměli poskytovat a brát si půjčky v tom smyslu, v jakém tyto výrazy používáme my, ale vždy získali na oplátku za poskytnutou půjčku nějaký dar. který vrátili, když byla vrácena půjčka"117. Tito lidé nemají ponětí o prodeji či o úvěru, a přesto provádějí právní a ekonomické úkony, jež maji tutéž funkci.
Ani pojem směny není pro Melanésany přirozenější než pro Polynésany.
Jeden z nejlepšich etnografii, Kruyt, slova prodej používá a popisuje přesně118 tento stav mysli u obyvatel středního Celebesu (Sulawesi). Je to zvláštní, vždyť tamní původní obyvatelé, Toradžové, jsou přece odedávna ve spojení s Malajci, velkými obchodníky.
Jedna poměrně bohatá a pracovitá část lidstva, vytvářející nezanedbatelné přebytky, tak dokázala a dokáže ve velkém směňovat věci jinými formami směny a z jiných pohnutek, než jsou ty, jež známe my.
III.
AMERICKÝ SEVEROZÁPAD ČEST a ÚVĚR
Z těchto úvah o několika melanéských a polynéských národech si již lze udělat o systému darů jasnou předsta-
118 In prímitive Neiv-Gutnea. 1924, s. 294.
1,7 Holmes nám vlastně popisuje systém zprostředkovatelských darů dosti špatně, víz výše, basi.
Viz práci citovanou výše. Nejistota stran význaim! některých slov. jež nepřesné překládáme jako .koupit, prodat", není vlastni jen tichomorským společnostem. Dále se k tomuto tématu ještě VTátime, už teď však připomínáme, že i v běžné francouzštině slovo vente označuje stejně tak prodej (ueníe) jako koupi [acliat) a že v čínštině mezi oběma Jednoslabičnými slovy, jež označuji akt prodeje i akt koupě, existuje pouze rozdíl v lénu
60
61
vu. Materiální i duchovní život a směna v něm funguji v nestranné a přitom závazné podobě. Závazek se navíc vyjadřuje mytickým, obrazným či chcetc-li symbolickým a kolektivním způsobem, neboť nabývá podoby zájmu o směňované věci, které nejsou nikdy zcela odloučeny od svých směnitelů; jednota a spojenectví, jež nastolují, jsou relativně nerozlučitelnč. Ve skutečnosti tento symbol společenského života — trvalý vliv směňovaných věcí — pouze poměrně přímo vyjadřuje způsob, jakým jsou podskupiny těchto rozčleněných společnosti archaického ly-pu na sobě navzájem závislé a cítí, čím vším jsou si povinovány.
Indiánské společnosti z amerického Severozápadu vykazují tytéž instituce. V jejich případě však Jsou ještě zřetelnější a důraznější. Nejprve dlužno říci. že směna jc u nich neznámá. Ani po dlouhém styku s Evropany119 se nezdá, že by nějaký význačnčjší převod majetku120, k němuž Lam trvale dochází, probíhal jinak než ve slavnostní podobě potlače121. Popíšeme tuto instituci z našeho hlediska.
Pom.: Jcštč předtím jc však nezbytné tyto společnosti stručné popsal. Kmeny, národy či spíše kmenová uskupení'", o nichž budeme mluvit.
119 S Rusy od osmnáctého století a s írankokanadskými trapery mi počát-kn sinici i devatenáctého.
120 Přesto viz prodeje otroků: J. R. SWANTON. Haida Te.vfs and Myths. o Bur. Am. Etlin. Duli.. 29, s. 410.
121 Základní bibliografie teoretických práci o potlačí jc uvedena výše.
"2 Tento stručný přehled jc podán bez jakéhokoli odůvodněni. Je však nutný. Upozoriiujcme na to. žc neru" vyčerpávající ani z hlediska množství a názvů kmenů, ani z hlediska jejich instituci.
Stranou zůstal velký počet kmenů, zvláště pak tyto: 1. Nntkové (wakaš-ská či kvakiutlská Jazyková skupina], Bellakolové (sousední), 2. Sališové IPloskohlavci) z Jižního pobřeží. Na druhé straně výzkumy týkající sc rozšíření potlače by měly pokračovat dál na jih, až do Kalifornie. Tam — což je pozoruhodné z Jiných hledisek — se instituce potlače podle všeho rozšířila vc společnostech etnických skupin Penuliii a Hoka-Indiánů: viz např. POWERS. Trťbes ojCalijomia (Contribution to Norlh American Klhnology, III), s. 153 (Pumové), s. 238 (WIntunové), s. 303. 31 1 (Malduové): srov, s. 247. 325. 332. 333 k ostatním kmenům: obecné poznámky s. 411.
Instituce a umělecká řemesla, která zde popisujeme jen několika slovy, jsou jinak nekonečně složité a nepřítomnost určitých prvků Je zde stejné zajímavá Jako přítomnost jiných. Neznají například hrnčířstvi jako v po slední civilizační vrstvě v jižním Pacifiku.
sídli na severozápadním pobřeži Ameriky, na Aljašce (Tllngilové a Ilaldové) a v Britské Kolumbii [hlavně Haidové. {.'Imšjanové a Kvakluílové)123. i ony žiji spíše z říčního či mořského rybolovu než z lovu. ale na rozdíl od Mcla-íiesaiiů a Polyněsanů nemají zemědělství. Přesto jsou velmi bohatě, protože I dnes jim z rybolovu a lovu kožešinově zvěře zůstávají značné přebytky, pocitámc-lljc v evropských cenách. Zc všech amerických kmenů maji nej-bylrlučjší obydli a velice rozvinulo zpracování cedrového dřeva, Maji i dobré čluny, a Ircbnže sc nepouštějí na širé moře. dokáží .se jilavlt mezi ostrovy a kolem pobřeží. .Jejich hmotná kultura Je na velmi vysoké úrovni Jcšlé než sc k nim v 18, sloleli dostalo železo, uměli získávat, lavii. odléval a koval měď. která sc nalézá v přírodním slávu na uzdili Gfmšjanů a Tlliigilú. Některé z lěchto měděných předmětů, skulcčnč mince s rodovým znakem, jim sloužily jako určité platidlo. Jiným druhem platidla jistě
Prameny, jež umožňuji studium těchto společnosti, jsou rozsáhlé; Jsou velmi hodnoverné, oplývají filologickými údaji a zahrnuji přepisy i překlady lextú. Viz základní bibliografie v DAVY. Fotjuréa. s, 21. 171 n 215. K nim se pojí hlavně: F. BOAS a G. III INT. ElhnolOgiJ ojlhc Kwaklutl (dále Ethn, Kina.). 35"'An. Rcp. of tlíc Bur. rif Aincr. Hlhnnlugy. 1921. viz [>osu-dek dále: F. BOAS. Tsimshiaji Mythology, 31" An. Rcp. of lha Bur. ojAmer. Elhn.. 1016. vydaný 1923 [dále Tsim. Mylh.). Všechny tyto prameny maji přesto jednu nevýhodu: bud' slaré prameny nedostačují, anebo nové, navzdory své dctaílnosli a hloubce, nejsou z hlediska toho. co nás zajímá, dostatečně ucelené. Pozornost P. Boase a jeho spolupracovníků z jesup Expcdition sc upírala k hmotné kultuře, k jazykovědě a mytologické lilc-ratiiře. Podobně zaměřené jsou i práce profesionálních etnografii, ať už starších (Krause, Jacobscn) či mladších (Ľ. Sapir, Ilill Toul atd.). Zbývá nc-ll provést, tedy alespoň dokončit právní, ekonomickou a demografickou analýzu. (Studium sociální morfologie bylo nicméně zahájeno prostřednictvím různých censů z Aljašky a Britské Kolumbie ) Barbcau nám slibuje vyčerpávající monografii o Čímšjancch. Očekáváme tuto nepostradatelnou informaci a přáli bychom si. aby tohoto příkladu záhy následovali dalši badatelé, dokud je ještě čas. V mnoha bodech týkajících se ekonomiky a práva [sou slaré dokumenty — dokumenty ruských cestovatelů. A. KRAUSEIIO (tlínldí Indiattcr). G. M. DAWSONA (o Ilaidcch. Kvakiuílcch. Bcllakolceh aid.J. vesměs vydané v bulletinu kanadského geologického výzkumu (Geological Survcy ) či v kanadských Procccdings of the Royal Society, J. G. SWANA (Nutkově). Indians ojCape Flattcnj. Smilhs. Conirib. lo Knovvledgc. 1870: R. Ch. MAYNEA. Four ycars tn Dnttsh Columbia, Ijin-don 1862, pořad nejlepší a údaje v nich obsažené jim udělu|i trvalou valut.
Při pojmenováváni těchto kmenů vyvstává pntiž. Kvakiutlově tvoří kmen, ale týmž Jménem nazývají i několik dalších, přidružených kmenů, jež spolu s nimi tvoři skutečný národ toho jména. Pokaždé se budeme snažit uvést, o kterém kvakiutlském kmeni právě mluvíme. Nobudc-li dále upřesněno, půjde o Kvakiully v pravém slova smyslu. Slovo kvakiutl ostatně znamená jenom bohatly, ..dým světa", a samo o sobě už ukazuje na závažnost ekonomických skutečností, jež budeme popisovat.
Nebudeme reprodukovat veškeré pravopisné detaily slov z t čelilo jazyků.
62
63
byly lež Izv. chilkalské1" , nádherne zdobené přikrývky, jež dosud slouží na okrasu, přičemž některé z nich mají značnou hodnotu. Tylo národy maji vynikající řezbáře a profesionální kreslíře. Dýmky, kyje a hole. vyřezávané lžíce z rohoviny atd. jsou ozdobou našich etnografických sbírek. Veškerá tato kultura je na poměrně širokém prostoru pozoruhodně Jednotná. Zmíněna společenství se ovšem už odpradávna vzájemně prolínala,
125
ačkoli Jazykové náleží k nejméně třem rozdílným etnickým skupinám " . Jejich živol se v zimě. i pokud jde o kmeny sídlící nejjižněji, podstatně liší od života v létě, Kmeny maji dvojí morfologii: od sklonku jara Jsuu rozptýleny na lovu. na sběru kořenů a šťavnatých bobuli v horách, na rybolovu lososu u řeky a s příchodem zimy se opět soustřeďují v osadách, které nazývají „měsly". A tehdy, pn celou dobu soustředěni, jsou ve stavu trvalého vzruchu. ?.ije se čilým společenským životem. Ještě intezivnějšim než na kmenových shromážděních, klerá mohou vznikat v létě. Spočívá v ustavičném shonu, kdy se neustále vzájemné navštěvují celé kmeny, rody a rodiny. Je to období opakovaných, na sebe navazujících oslav, z nichž každá irvá často velice dlouho. U příležllostl sňatku, různých obřadů, společenského povýšeni se bez ohledu na množství spotřebuje vše. co se na jednom z nejluihalštrh pobřeží světa umně nashromáždilo za celé lét:) a podzim. Podřizuje se tomu 1 soukromý život: když sc uloví tuleň, když se otevře nádoba s bobnleml či konzervovanými kořínky, jsou zváni příslušníci téhož klanu: když na břehu uvázne velryba, jsou zváni všichni.
Duchovni kultura je rovněž pozoruhodné jednolitá. 1 když způsob organizace společnosti kolísá mezi režimem frátrie (Tlingitové a Haklové) mntrilineárni a volnějším rodovým svazem patriliiieárním U Kvakiutlů, obecné charakteristiky uspořádání společnosti, zvláště pak v případě to-temisimi. jsou téměř u všech kmenů stejné. Podobně jako v Melanésii na Banksovýeh ostrovech zde mají bratrstva, nevhodně nazývaná lajné společnosti, často mezinárodni, v nichž však společnost mužů a u Kvakiutlů rozhodně společnost žen Jde napřič rodovým uspořádáním. Část darů n prutldarů. o meh/ budeme mluvit. Je Jako v Melanésii1"'' určena k plnl-
121 O chilkatských přikrývkách viz ĽMMONS. The Chilkat Blanket Alem ojthe Aitter. Mu.*, ajnttí. Hiát., III.
1 Viz lil ve t v A. MĽII.I.ET a COH15N, Langues du Monde, s. GIG n. Jazyky thngit a haida s konečnou platností přiřadil k rodině athabaska E. SAP1Ř, Na-Déné Languayas. American Anthropologist. 1915.
,3" O léehlo platbách, jimiž se vykupuje postaveni, viz DAVY, Foi jurěe, s. 300—305. Pokud Jde li Melanésii. viz příklady v R. II. CODRINGTON, Mc-
127
bě za povýšeni a hierarchický vzestup v těchto bratrstvech. Rituály bratrstev a rodových svazů provázejí sňatek náčelníků, .prodej měděných předmětů", zasvčcování, šamanské obřady 1 obřady smuteční, které jsou rozvinutější u Haklů a Tllngitů. To vše se uskutečňuje v průběhu nekonečných „pollačů*. Pořádají se potlačc všemi možnými směry, které Jsou odpovědí na jiné potlače z různých stran. Tak Jako v Melanésii existuje i zde ono trvalé gtve and take, „dávat a brát."
Potlač sám, tak. typický jako sociální fakt a zároveň tak příznačný pro tyto kmeny, není nic jiného než systém vyměňovaných darů128. Liší se jenom prudkostí, přeháněním, nevraživostí, jež vyvolává na Jedné i na druhé straně, určitým nedostatkem právních pojmů, jednodušší, primitivnější strukturou než v Melanésii, zvláště u obou severních národů, Tlingitů a Haidů129. Kolektivní povaha smlouvy130 je zde zjevnější než v Melanésii a Poly-nésii. Tyto společnosti, i když to tak na první pohled nevypadá, jsou v zásadě blíže tomu, čemu říkáme totální prosté závazky. Stejně tak právni a ekonomické pojmy jsou zde ménč výrazné a vědomě propracované. V praxi však jsou tyto principy kategorické a dostatečně jasné.
lauesinns. s. 106 n., atd.: PJVERS, History ojthe Melanesian Society, 1, s. 70 n.
137 Slovo vzestup je nutno brát ve vlastním i přeneseném slova smyslu. Tak jako pozdně védské slovo vádžapeja zahrnuje výstup po žebříku, i melanéské rituály spočívají v tom. že se mladý náčelník vysadí na Jakousi plošinu. Snahnajmukové a Susvapové ze Severozápadu znají stejné lešení, odkud náčelník rozděluje svůj potlač. F. BOAS. 9íh Report on tlie TYibes oj Noith-Western Canada. Brit. Ass. Adv. Sc., 1891, s. 39: 9th Report (Brit. Ass. Adv. Sc.. 1894). s. 459. Ostatní kmeny znají pouze plošinu, na které usedají náčelnici a zástupci kmenových bratrstev.
Takto popisují Jeho mechanismus staří autoři. Mayne, Davvson, Krause atd. Viz zejména A. KRAUSE. Tiínfcít frtdianer, s. 187 n.. sbírka dokumentů starých autorů.
Je-li hypotéza jazykovědců přesná a Jsou-li Tlingitové a Haklové pouhými Athabasky, kteří přejali severozápadní kulturu (hypotéza, k niž má ostatně blízko 1 Boas), hrubý ráz tlingitského a haldského potlače se tím vysvětlují sám o sobě. Je rovněž možné, že drsnost severoamerického potlače Je zapříčiněna tím, že se v této civilizaci střetávají dvě skupiny národů, které jej laké měly: civilizace přicházející z jižní Kalifornie a civilizace původem z Asie (o té viz výše s. 28 n.). ''" Viz 15, DAVY. FoiJitrée. s. 247 n.
64
65
Dva pojmy jsou na americkém Severozápadě přesto mnohem patrnější než v melanéském potlačí nebo v pokročilejších či rozrůzněnějších institucích v Polynésii: je to pojem úvěru, termínu a též pojem cti131.
Jak již jsme viděli, dary v Melanésii a Polynésii kolují s jistotou, že budou vráceny, přičemž tato „jistota" tkví v moci darované věci. Jež je sama o sobě touto „jistotou". Ale v kterékoli společnosti zavazuje dar k určitému termínu. Jc už v povaze věci, že společně Jídlo, rozdílení kávy, talisman, který si dotyčný odnáší, nemohou být opětovány okamžitě. Jakýkoli protidar vyžaduje „čas". Logicky zde tedy vyvstává pojem terminu, jedná-li se o opětování návštěv, dojednáni sňatku, spojenectví, nastolení míru, o pravidelnou účast na hrách a zápasech, o postupné slavení svátků, o poskytování rituálních či čest-
131 To nejlepši, co Boas napsal o potlačí, so nachází na léta stránce: 12th Report on ihe North-Western Tribes of Canada, Brit. Ass. Adv. Se. 1898, st. 54—55 fsrov, Fljlh Report s. 38): .Ekonomický systém indiánů z britské kolonie se plní zakládá na úvěrti, jako je tomu u civilizovaných národů. Vc všem. co indián podniká, se spoléhá na pomoc přátel. Slibuje, že jim tuto pomoc později splatí. Jdc-li o věcnou pomoc. Jejíž hodnotu poměřují Indiáni přikrývkami, jako my ji poměřujeme penězi, slibuje, že Jím vrátí hodnotu půjčky 1 s úrokem. Indián nemá písmo, a tak transakce probíhá veřejně, aby ji dodal záruky. Nadělat si dluhy na jedné slranč, zaplatil dluhy na slranč druhé — to je potlač. Tento ekonomický systém se natolik rozvinul, že kapitál, který vlastní všichni jedinci sdruženi v kmeni výrazne přesahuje množství existujících hodnot, které jsou k dispozici; jinak řečeno, podmínky jsou naprosto analogické těm, jež převládají v naši spolcčnosU: kdybychom si přáli, aby nám splatili všechny naše pohledávky, zjistili bychom, že vlastně není dostatek peněz. Výsledkem pokusu všech věřitelů získat zpět veškeré půjčky by byla strašná panika, z které by se společnost ještě dlouho vzpamatovávala.
-Je třeba chápat, že indián, který pozve všechny své přátele a sousedy na velký potlač, kde zdánlivě piomrhá veškeré plody své mnohaleté práce, sleduje dvě věcí. jimž nelze upřít, že jsou moudré a chvályhodné. Jeho prvním cílem je splatit dluhy. Děje se tak veřejně, s velkou dávkou obřad-nosti a Jako pří notářském ověřování. Druhým cílem jc umístit plody své práce tak, aby z nich vytěžil co nejvčíší zisk pro sebe i pro své déti. Ti. kdo o této slavnosti dostanou dary, je berou jako půjčku. Již použijí vc svém současném podnikání, ale po několika letech jc musí i s úrokem vrátil dárci čí jeho dědicovi. Tak jc potlač nakonec indiány považován za prostředek, jak zajistit blahobyt svým datem, osiří-Ii, když jsou ještě malé..."
Opravíme-U výrazy „dluh, platba, splátka, půjčka" a nahradíme jc vvra-zy dary poskytnuté a dary vrácené, Jež Boas nakonec používal, máme po-měrně přesnou představu o tom, Jak funguje pojem úvěru při potlačí.
O pojmu čest viz F. BOAS, Sevěníh Report on the N. W. Tribes, s, 57.
ných služeb, o vzájemně „prokazování úcty"* , o vše, co sc mezi jednotlivci směňuje, podobně jako předměty, stále početnější a cennější, jak dané společnosti bohatnou.
Současná ekonomická a pravili historie sc v tomto bodě velice mýlí. Nasákla moderními myšlenkami, a tak si dčlá apriorní představu o vývoji133, přičemž se řídí takzvaně nutnou logikou; v zásadě se však drží starých tradic. Není nic nebezpečnějšího než tato „neuvědomělá sociologie", jak ji nazval Simiand. Cuq například ještě praví: „V primitivních společnostech znají jen režim směny; v pokročilejších sc praktikuje prodej za hotové. Prodej na úvěr je charakteristický pro nejvyšší stupeň civilizace: zprvu se objevuje v zastřené podobě jako kombinace prodeje za hotové a půjčky131." Východisko je ve skutečnosti jinde. Bylo dáno v právní kategorii, již právníci a ekonomové, kteří se o daný problém nezajímají, ponechávají stranou. Je ji dar — komplexní jev, zvláště pak vc své nejstarší podobě, v podobě totálního závazku, jejž v této rozpravě nestudujeme — a k daru se nutně váže pojem úvěru. Vývoj nepříVodil přechod práva ekonomiky naturální směny k prodeji a přechod prodeje za hotové k prodeji na úvěr. Ze systému věnovaných a k jistému termínu vracených darů na jedné straně vznikla —- zjednodušením, přiblížením dříve oddělených časových úseků — naturální směna, na straně druhé koupě a prodej na úvěr nebo za hotové, a také půjčka. Nic totiž nedokazuje, že by některý z právních systémů, jež překonaly fázi, kterou zde popisujeme (babylónské právo především) nepoznal úvěr — znají jej všechny archaické společnosti, přežívající kolem nás. To je jiný prostý a realistický způsob, jak ro-
ltt Tlingilský vyraz: .1. R. SWANTON. TligUl Indians, s. -121 aid.
Nikdo si nevšiml, že pojem termín je nejen stejně slarý. ale i stejně urosiv, a ehrrtc-li. stejně složitý jako pojem hotovost.
Studie o smlouvách z údobí první babylónské dynastie, Nouvcllc Revue de lllisloire du Droit, 1010. s. 477.
66
67
zŕešit problém dvou „časových momentů", jež sjednocuje smlouva a které studoval už Davy.1"'5
Nemenší úlohu v transakcích mezi indián}' hraje pojem cti.
Nikde jinde není osobni prestiž náčelníka a jeho kmene tak spjata s utrácením a s důsledností, s jakou musí i s úrokem vracet přijaté dary, se způsobem, jak přemčnit v dlužníky ty. kteří jsou mu zavázáni. Spotřeba a ničení zde neznají mezi. Při některých potiacich musí člověk vydat všechno, co má, a nic si nenechat1"1*3. Vítězi ten, kdo Je nejbohatší a kdo též nejbezuzdněji plýtvá. Vše se zakládá na principu nevraživosti a soupeřivosti. Politický status jednotlivců v bratrstvech a rodech, postavení v hierarchii se získává ..válkou majetku"1'17, podobně jako válčením, dílnu štěstěny, dědictvím, spojenectvím nebo sňatkem. Všechno je však pojato tak, jako by šlo o „zápas bohatství   K. Sňatku dětí, postaveni v bratrstvech se do-
us G. DAVY. Foiji.ivc. s. 207.
nň Rozdání vcškci rho majetku: Kvakiutlnvé. I\ BOAS. Secret Societies and Social Organt/.at a a t of the■ Kwakiutt Indians. Rep. Alitor. Nat. Mi is., 1895 Idále jei> Sec. .Soc). s. -1G9. V připadč iniciace novice, tarn., s, 551; Knskl-iliove, Susvapnvc: přerozděleni, ľ. BOAS. 7th Heport. 1890. s. 91: J. R S WANTON, ľliniiit Indians. 21th An. Řep, Hur. of Ainer. Ethn. (dale Tim-£7it), s. -1-12 (v pi oslovu): „tltrtitil vše, aby ho bylo viděl" (|cho synovce). Přerozděleni všeho, co se získalo ve hře, J. R. S WANTON, Texts and Myths oj the Tlingit Indians. Hull Č, 38, Bur. oi Am. Ellin. (dál Tfingii T. M.). s. 139.
O válce majetku viz zpěv Man. Sec. Soc. s. 577, G02: .Bijeme sc s majetkem." Protiklad, válka bohatství — krvavá válka najdeme v proslovu předneseném na tomtéž pollaéi roku 1895 ve Tort Rupert. Viz ľ. BOAS a G HUNT, Kitxdv'udJ Texts, 1. řada, .lesup Expedition, d. Ill (dále Kwa, d. Ill), s. 485, 482: « Sec. Soc. s. (168 a 573.
Viz zejména mýtu* o lkuyasovi {Haida Texts, .lesup. VI. č. 83. Massed, klorý zlralil Jvai". pri hře a zemřel. Jeho sestry a syiiovt i drží smutek. uspoí.ida]i Hit ivvmiin i5otl.li'- ,i on v.slanez mrtvých.
V léto souvislosti by bylo na mislé studovat hru. která ani u nás není považována za smlouvu, ale za siluaei. do niž se zapojuje čest a při které sc vydávají statky, které by celkem vzatu vydány být nemusely, lira Je jednou z loretu potl.ičc a systému daru. Je pozoruhodné, jak sc rozšířila až na americký Severozápad. Třebaže je Kvaktiitlúiii známa (viz Ethn. Kina., s. 1391 !i -.'.n ebnyti: kostky (7), heslo lepa, s. 1435, s rov. lep. s. 1448, „druhý poliac, lance": srov. s. 1423, heslo mciqicacíe). Zdá se, že u nich nehnije úlohu srovnatelnou s úlohou, jakou hraje u Haidú, Tlín-ijitů a Ciinšianů. Ti [sou nenapravitelnými a věčnými hráči. Viz popisy brv s hůlkami u H.udij. SWANTON, Hnidn (Jcsui) Exped.. V, I). s. 58 n„ 141
sáhuje pouze při opětovaných potiacich, kdy se obě strany revanšuji. Při potlačí se prohrává, jako se prohrává ve válce, ve hře, v závodě, v zápase13". V některých případech nejde ani o to dávat a brát, ale ničit140, aby vznikl
u., kvůli figurám a názvům: tatáž hra n TUngttŮ: popis s názvy hůlek: .SWAVrON. TCíngít. s. 443. Vítězná 1'iRura. naq u Tllngitů, se rovná djílu
u llaldú.
Vyprávěni oplývají příběhy o hrách, o náčelnicích, kteři ve hře přišli
0 všechno. Jeden cimšjanský náčelník dokonce prohrál své děti a rodiče: Tsim. Myth., s. 207, 101; srov. F. BOAS. tam., s. 409. Jedna haidská pověst líčí příběh hry všech Cimsjanů proll Ilaldům. Viz Haida T. M., s. 322. Srov. tutéž pověst: lir)' proti TliiuJUům, tam., s. 94. Soupis témat tohoto druhu najdeme ve F. BOAS, Tsim. Myth.. s. 843 a 847. Etiketa a morálka si vyžaduji, aby vítěz ponechal poraženému, jeho ženě a dělem Svobodit. Tltngit T. M.. s. 137. Je zbytečné zdůrazňovat příbuznost tohoto rysu s asijskými pověstmi.
Koneckonců zde najdeme nepopiratelné asijské vlivy. O rozšířeni asijských hazardních her v Americe viz krásnou práci E. B. TYl.ORA, On American Lol-games, as evidence oj Asiate Intercourse. Bastlan Festschr., v prii. Int. Arch. ľ. lithii,, 189G. s. 55 n.
Téma výzvy, soupeření vyložil Davy. k němu Je třeba přičlenit téma sázky. Viz napr. V. BOAS. íricitnuísc/ie Sagen. s. 203—20G. Sázku na žra-vost, na zápas, na vzestup atd. v legendách. Srov. tam., s. 3G3. pro utříděni témat. Tato práva a morálka v sázce doposud přeživaji. Dává všanc pouze česl a důvěru, a presto uvádi do oběhu Ijohatslvi. * O ničivém potlačí viz DAVY. Foi Jurée. s. 224. k tomu nutno připojit následující poznámky. Dát znamená zničit, viz Sec. Soc,, s. 334, Určitý počet darovacích obřadů zahrnuje ničení: např. rituál vyplácení věna či — jak jej nazývá Boas — „spláceni manželského dluhu", obsahuje výjev, jemuž se říká „potápění člunu"; Sec. Soc, s. 518, 520. Úkon je lo však jen symbolický. Nicméně při haidském a clmšjanském potlačí se čluny návštěvníků doopravdy ničí. Citii.šjanč je ničí po příjezdu, když svědomitě pomáhali vyložil víc. eo obsahovaly. Při odjezdu dají hostům čluny ještě hezči: Iv BOAS, Tsim. Myrh., s. 338.'
Zdá se, že vlastní ničení je nejvyšší formou spotřeby. U Cimsjanů a Tlingitú se tomu říká „zabíjet majetek". F. BOAS. Tsim. Ml/třu, s. 344; J. R SWANTON. Ttinjjíř. s. -142. Ve skutečnosti se léhož výrazu používá i při rozdíleni přikrývek: ..tolik přikrývek přišlo nazmar, aby ho viděli", Tlingit, tam.
Do praxe ničeni při potlačí zasahují Ještě dvě pohnutky: 1. téma války: potlač je válka. U Tllngitů se mu říká .válečný tanec". J. R. SWANTON, ľíiiigil. s. 458. Tak Jako ve válce se lze zmocnil masek, Jmen a výsad Jejich zabitých majitelů, tak se ve válce majetku zabijí majetek: buď vlastni, aby jej neměli druzí, anebo druhých tito, že se Jim dají statky, které budou nuceni vrátit a oni (oho nebudou mocni.
2. Druhé téma je téma oběti. Viz výše. Když lze majetek zabít, znamená to, že je živý. Viz dále. Jeden ohradník říká: .Ať náš majetek zůstane přičiněním našeho náčelníka naživu, ať naše měděné předměty zůstanou nedotčené." Ethn. Kwa., s.  1285,. ř.  1. Takto lze možná vysvětlit
1 význam slova „yáq", ležet mrtev nebo rozdělovat potlač, srov. Kwa. T., III. s. 5D, ř. 3, a rejstřík, Ethn. Kluci.
V zásadě však Jde jako při běžné obětí o to. předat zničené věci duchům, v daném případě rodovým předkům. Toto téma je ovšem rozvinutější
68
69
dojem, že sl ani nepřejete, aby vám něco vraceli. Pálí se celé bedny rybího {candle-fish, koruška) či velrybího tuku141, spalují se domy a tisíce přikrývek; rozbíjí se nejd-ražši měděné předměty, házejí se do vody, abychom rozdrtili, „umlčeli" svého soupeře142. Tak postupuje na společenském žebříčku nejen jednotlivec sám, ale i jeho rodina. Máme tedy před sebou právní a ekonomický systém, ve kterém se ustavičně vydává a převádí značné bohatství. Chceme-li, můžeme tyto převody nazývat směnou či dokonce obchodem. prodejemM3; ale je to obchod vznešený, prodchnutý velkorysostí, a probíhá-li v jiném duchu, s výhledem okamžitého zisku, stává se předmětem značného opovržení144.
u Tlingitů (J. R. SWANTON, Tíingií, s. 443. 462), u nichž se předkové nejen účastní poliacu a těží z ničení, ale těží i z darů. které jsou věnovány jejich žijícím Jmenovcům. Pro toto téma se zdá příznačné ničení ohněm. Víz velice zajímavý mýtus u Tlingitů, ŤlingítT. M„ s. 82, Haklové, obětování ohni (Skldegate); J. R. SWANTON, Haida Texts and Mylhs. Bull. Dur. Ani. Ethn., č, 29 (dále Haida T. M.). s. 36. 28 a 91. Téma není tak patmé u Kvakiutlů. i když u nich existuje božstvo zvané .Sedící na ohni", jemuž se např. za odměnu obětuje oděv nemocného dítěte: Ethn. Kwa.. s. 705, 706.
141 F. BOAS, Sec. Soc. s. 353 ald.
142 Viz dále, v souvislost) se slovem plEs.
143 Dokonce se zdá, že slova „směna" a „prodej" Jsou kvakiullštiiiě cizí. Já sám jsem slovo prodej v různých Boasových glosářích našel pouze v souvislosti s prodejem měděného předmětu. Toto dražení však iná s prodejem pramálo společného, je to svého druhu sázka, utkání v štědrostí. A pokud jde o slovo směna, nalezl jsem je pouze ve tvam Ľaij, ale v textu označeném Kwa. T„ III, s. 77. ř. 41 se užívá pouze ve spojitosti se změnou jména.
144 Viz výraz „lačný potravy", Ethn. Kwa., s. 1462. „toužící po rychleni zbohatnutí", tam., s. 1394: viz krásné proklínáni „malých náčelníků": ..Malí. kteří rokují; malí, kteří pracují; [....] kteří jsou poraženi; |...| kteří slibují, že dají čluny; [...] kteří berou daný majetek; |...| kteří pasou po majetku; [...] kteří pracují jen pro majetek (výraz, překládaný Jako proper-ty (majetek), je „maneq, prokázat laskavost, tam., s. 1403), zrádci." Tam.. s. 1287. ř. IS—18, srov. jiný proslov, kde je řečeno o náčelníkovi, který uspořádal potlač, a o jeho lidech, kteří berou a nikdy nevracejí: „dal |im najíst, pozval je Í...J, naložil si Je na hřbet...", lam., s. 1293; srov. 1291, Viz jiné proklínání „malých", tam., s. 1381.
Nemysleme si, že morálka tohoto druhu protiřečí ekonomice čl odpovídá komunistické zahálčivosti. Cimšjaiiovč odsuzují lakotu a vyprávě|í o ústředním hrdinovi Havranoví (stvořileli), jak ho otec kvůli lakomství zapudil: Tstm. Myrh., s. 61, srov. s. 444, Týž inýtus existuje u Tiingitil, Ti odsuzují také zahálku a žebrání hostí a vyprávějí. Jak bylí potrestáni Havran a Jeho lidé, kteří putovali od města k městu a nechávali se zvát: Tíingií M, T.. s. 260, srov. 217.
Jak vidíme, pojem cti, který má tak mocný vliv v Poly-nésii, který je stále přítomen v Mclanésii. tady způsobuje skutečnou spoušť. V tomto ohledu nevěnují klasické nauky náležitou pozornost silám, jež poháněly lidstvo, ani tomu, zač vděčíme společnostem, jež předcházely tu naši. I tak poučený vědce jako Huvclin považovat za svou povinnost odvodit pojem cti, pokládaný za nepůsobivý. od pojmu magické moci14r\ Ve cti. vážnosti spatřuje pouze její náhražku. Skuločnosl.je však složitější. Pojem cti není těmto civilizacím cizí, jako jim není cizí pojem magie1'10. Sama polynéská mnnet symbolizuje nejen magickou sílu každé bytosti, ale též její čest, a jedním z nejlepších překladů toho slova je autorita, bohatství1'17. Tlingitský či haidský potlač vychází z toho, že se považuje za čest prokazovat si navzájem ůsluhy1'8. I ve skutečné primitivních kmenech, jako jsou ty australské, jsou lidé neméně citliví
lir' Injuria. Mélangcs Apptclon: Magie et Droít individucí. Anuée Soc. X, s. "B Platí se za čcs"t mocí tancovat u Tlingilu: Ti. AI. T., s. 141. Úhrada náčelníkovi, který tanec složil. U Cimšjaníi: „Vše děláme pro čest... Všchcno ostatní |e bohatství a přehlídka marnivosti": I". DO AS. Fifth Rcprot. 1899. s. 19. Duncan v MAVNIÍ. Four Years. s. 265. už fikal: .7. pouhého chlubení věcmi". Tytéž zásady navíc nacházejí výraz ve velkém portu rituálů nejen v rituálu vzestupu atd.. ale i v třeli, které například spočívají v „pozvednuti měděného předmětu' (Kvakiutlové). Kwn. T., III. s. 499. i. 26. „vzyt-čeni kopí" (Tlingitovč) 71. M, T,, s. 1 17. „vztyčení pollařnvého sloupu", pohřebního a totemického, „vztyčeni nosného trámu domu" na způosb máje. Nesmíme zapomínat, že potlač má za ril zjistit, která „rodina" je. „nejvýše postavená" (komentáře náčelníka Katišana k báji o I iavranovi, Tlingitovč TI M. T., s. 119. pozn. aut.)
117 E. TREGEAR. Maori Comparaiivc Díctionary. heslo Mana.
Bylo by na místě rozebral si pojem bohatství jako lakový, Z hlediska našeho výkladu bohatý člověk je ten, kdo má v Polynésii manu, v Římě auc-torttas. a ten. kdo je u amerických kmenů „štědrý", ujaias lElhn. Kuja.. s. 1396). Musíme poukázat na vztah mezi pojmem bohatství, autority, práva rozkazovat těm, kdo přijímají dary. a potlačeni: Je zcela zjevný. Např. u Kvakiutlů je Jedním z liejdůležitějšich klanů klan Walasaků (současné jméno rodiny, název tance a jednoho bratrstva); to Jméno znamená „velcí, kteří přicházejí shůry", kteří rozdávají při potlačil walasíla znamená nejen bohatství, ale též „rozdávání přikrývek u příležitosti vydražovaní měděného předmětu", Jiná metafora spočívá v tom. že člověk je považován za „zičžklého" pořádanými potlačí: Sec. Soc.. s. 558, 559. O náčelníkovi se praví, že „pozřel kmeny", jimž rozděluje bohatství; „zvrací majetek" a tet
Tliugilská piseň říká o Irátríi Havrana: ..Ona čini Vlka vaiuable (hod-nolnýmr. TI M. T„ s. 398. ě. 38. U obou kmenů je jednoznačně stanovena zásada, že „vážnost" a „pocty", které se mají vzdávat a opětoval, zahrnují dary- R- SWANTON. Tlinnír. s. 451; SWANTON. Hnida. s. 162, připouští, že některé dary nemusejí být opláceny,
70
71
na čest než v těch, jimiž se zabýváme, a prokazují si ji různými službami, vzájemným nabízením potravin, přednostmi, rituály, stejné tak jako dary1'10. Lidé dokázali ručit ctí a jménem dávno před tím, že se uměli podepsat.
Potlač na americkém Severozápadě byl dostatečně studován ze všech stránek, které se týkají samé formy smlouvy. Přesto je nutné zařadit studii, jež o ní sepsal Davy a L. Adam150, do širšího rámce, v jakém by měla být s ohledem na téma, jež nás zajímá, nahlížena, Potlač je totiž něco víc než pouhý právní jev: je jedním z jevů, jež navrhujeme nazývat „totálními". Je to jev náboženský, mytologický a šamnnistický, protože náčelníci, kteří se do potlače zapojuji, ztělesňuji předky a bohy, jejichž jméno nosí, jejichž tance tancují a jejichž duchové je ovládají1'1. Je to jev ekonomický, a je tedy potřeba změřit jeho hodnotu, důležitost, příčiny a důsledky transakcí, obrov-
149 Srov. dále (ľráw) s. 136. i>ozn. 7.
U těchto kmenu se pří hostině, při důstojném přejímání daru, který nebyl vyžádán, neobyčejně dbá na etiketu. Uveďme si pouze tři, pro nás velice ixmčné příklady u Kvakiutlů, Haklů a Cimšjanů: náčelnici a urozenci jetli při hostinách málo, hodné jedí jejich vazalové a obecný lid: doslova mají .mlsný jazýček": F. IJOAS, Kwa. Ind.. Jesup., V, II, s. 427, 430; nebezpečí přejídání. Tsiin. Mi/m., s. 59, 149. 153 ald. (mýty); při hostině zpívají, Kwa, Ind.. Jesup líxped., V. II, s. 430, 437. Troubí se na lasturu, „a-by se vědělo, že neumíráme hladem". Kwa, T.. III, s. 486. Urozenec nikdy nic naléhavě nežádá. Šaman léčitel si nikdy neřekne cenu. jeho .duch" inu to zapovídá. Ethn. Kwa., s. 731, 742; Haida T. AI, s. 238. 239 Presto u Kvakiutlů existuje „žebrácké" bratrstvo a tanec. lw Viz výše uvedená bibliografie, s. 14 n.
151 Tento princip zvláště rozvinul fllnglfský a haídský potlač. Srnv. Tlingil tntíinns. s. 443. 162- Srov, rozpravu v 71. ~M T,. s. 373; duchové kouří, dokud kouří hosté. Si.iv. s. 385. f. 9: „My. kteří zde pro vás tančíme, nejsme vlastně my sami. Tanči tu naši dávno mrtví strýcové." Hosty jsou duchové, lalismntty gona qnrtPt. tam., s. 119, pozn. a. Ve skutečnosti zde prostě došlo k splynuti dvou principu, oběti a daru: je srovnatelné, snad s výjimkou působeni na přírodu, se všemi případy, které jsme doposud (vyšel uváděli. Dát živým znamená dát mrtvým. V jedné pozoruhodně tlingilské báchorce (TI. M. T.. s. 227) stoji, že člověk, klen1 vstane z mrtvých, ví, jak za něho uspořádali potlač; téma duchů, kteří vytýkají živým, že za ně neuspořádali potlač, je běžně. Kvakiutlové měli dozajista stejné zásady. Př. proslov, Ethlt, Khii.. s. 788. Živí u Cimšjanů zastupují mrtvě; Tate píše Uoasovi: „Oběliny maji zpravidla podobu daru předaných na nějaké slav-nosli." Tsím. Mi/fli.. s. -152 (historické legendy), s. 287. Sbírka témat. F. IiOAS, lam., s. H 16. ke srovnání s Haldy Tlingity a Kvakiully.
ských i dnes. kdy je převádíme na evropská měřítka1 2. Potlač je rovněž jev z oblasti sociální morfologie: shromáždění kmenů, rodů a rodín, ba i národů při něm vyvolává značnou nervozitu a vzrušeni; lidé se sbratřují. a presto si zůstávají cizí, komunikují a soupeří spolu v obrovském obchodě a trvalém zápolení153. Dostáváme se k estetickým jevům, které Jsou neobyčejně početné. Konečně je třeba doplnit poznámku 1 k právnímu hledisku, k tomu, co již bylo řečeno o formě těchto smluv a co bychom mohli nazvat lidským předmětem smlouvy, a k právnímu statutu smluvních stran. I hmotné předměty smlouvy, věci, které se při jejich uzavírání směňují, mají totiž zvláštní moc, Jež způsobuje, že jsou dávány a hlavně vraceny.
Iiylo by prospěšné — kdybychom měli dostatek místa —, pro náš výklad rozlišoval na americkém Severozápadě čtyři formy potlače: 1. potlač, jehož se zúčastňují výhradně či téměř výhradně frátrie a rodiny náčelníku (Tliiii>ilovč); 2. potlač, pří kterém hraji téměř stejnou úlohu frátrie. rody, náčelnici a rodiny; 3. potlač mezi náčelníky soupeřících rodů (Cimšjano-vé): -1. potlač náčelníků a bratrstev (Kvakiutlové). Zabralo by nám však
příliš mnoho času. kdybychom takto postupovali, a kromě toho rozlišení
154
tři forem [chybí ta cimšjanská) už předložil Davy . Koneckonců pro potřeby naší studie, týkající se tří aspektů daru, povinnosti dávat, povinnosti přijímat a povinnosti oplácel, Jsou všechny čtyři formy potlače téměř totožné.
lw Viz dále několik příkladů hodnoty mědčnvch předmětů, s. 93, pozn. 242.
A. KIÍAUSE, Tlinnií Indlaner, s. 240, dobře popisuje způsob, jakým k sobě tlingitské kmeny vzájemně přistupují,
154 DAVY. roi Jurée. s. 171 n„ 251 n. Cimšjanská forma se znatelně neliší od 1'ormy haidské. Úloha rodu je snad výraznější.
72
73
!
TROJÍ POVINNOST:
DÁVAT, PŘIJÍMAT, OPLÁCET
Základem potlače je povinnost dávat. Náčelník musí uspořádat potlač za sebe, za svého syna, zetě čí dceru155 a za své mrtvé156. Zachová si autoritu vůči svému kmenu a své vesnici, potažmo vůči vlastní rodině, udrží si své postavení mezi náčelníky157 — z hlediska národního i mezinárodního — jen tehdy, dokáže-li. že obcuje s duchy, kteří jsou mu — podobně jako majetek156 — příznivě nakloněni, že se ho majetek drží a on se drží jeho159. Velikost majetku může dokázat jen tím, že jej prohýří, rozdělí a poníží tím druhé, nebot je „zastíní svým jménem"100,
155 Jc zbytečné rekapltulovat Davyho výklad o vztahu mezi potlačcm a politickým statusem, zvláště pak mezi zetěm a synem. Jc rovněž zbytečné vyjadřovat se k významu hostiny a směny z hlediska utužováni spojenectví. Například výměna člunů mezi dvěma lidmi způsobí, že pak maji ..Jen jedno srdce", jeden jc tchánem a druhý zetěm: Sec. Soc., s. 387. Text, Ktoa. T., III. s, 274. dodává: „Bylo to, jako kdyby si byli vyměnili jména." Viz též tam., III, s. 23: v jednom mýtu o slavnosti Nimkišú (dalšího kvakí-ullského kmene) má svatební hostina za cíl uvést dívku do vsi, „kde bude jíst poprvé".
Pohřební potlač Je doložen a dostatečně prostudován u Haklů a Tlin-gítů: u Címšjaníi je patrně více spjat s ukončením smutku, se vztyčením totemového sloupu a se zpopelněním: Tsim. Myřli-, s. 534 n. Boas nás na pohřební potlač u Kvnkiutlů neupozorňuje, avšak popis takovéhoto poliace nalezneme v jednom mýtu: Kwa. T., III, s. 407.
157 Potlač k zachování práva na rodový znak, J. R. SWANTON, Haida, s. 107. Viz příběh Lcg.cka. Tsím. Myth.. s. 386. Leg.ek je titul hlavního cimšjanskěho náčelníka. Viz též tam., s. 364, příběhy o náčelníku Ncsba-lasovi. což jc další honosný titul cimšjanskěho náčelníka, a způsob, jakým se vysmíval náčelníku Haimasovi. Jedním z nejdůležitějších titulů u Kva-klutlů (Lewikílaq) je Dabcnd [Kwa. T., III. s. 19. ř. 22: srov. dabend-gaľala, Eí/tn. Kwa., s. 1406. sloupec 1). který má před potlačeni jméno, jež znamená „neschopen dosáhnout svého cíle" a po potlačí získává jméno, jež znamená ..schopen dosáhnout svého cíle".
Jistý kvaklullský náčelník pravil: ..Na čem si zakládám: na Jménu, na kořenech své rodiny, všichni mí předkové byli..." la zde udává své Jméno, které je zároveň titulem a Jménem obecným) .pořadateli maxvy" (velkého potlače): Etřtrt. Kwa.. s. 887, ř. 64; srov. s. 843, ř. 70.
Viz dále (v proslovu): „Jsem ověnčen majetkem. Jsem bohatý na majetek. Jsem měřič majetku." Ethn. Kwa., s. 1280, ř. 18.
,6° Koupit si měděný předmět znamená zanést jej ..pod jméno" kupujícího. F. ĽOAS. Sec. Soc s. 345. Další metafora jc v tom, že jíněno pořadatele potlače uspořádaným potlačeni „nabývá na váze". Sec. Soc, s. 349: „ztrácí na váze" přijatým potlačem. Sec. Soc. s. 345. Táž idea. idea nadřazenosti dárce nad obdarovaným, je vyjádřena různě: zahrnuje představu, že obda-
Vznešený Kvakiutl a Haida maji přesně tutéž představu o tom, co jc to ..tvář", jako čínský vzdělanec: či důstojník16 . O jednom z velkých bájných náčelníků, který nepořádal potlač, se praví, že měl „prohnilou tvář"162. Tento výraz je zde ještě přesnější než v Číně. Na americkém Severozápadě totiž ztratit vážnost znamená ztratit duši. Je to „tvář", taneční maska, právo ztělesnit nějakého ducha, nosit štít, totem, persona sama, které jsou takto ve hře. o něž lze přijít při potlačílc"\ při hře o dary1" , tak jako o uč lze přijít ve válce1'''či důsledkem nějakého prah řeš -
rovaný je svým způsobem otrokem, dokud se nevykoupí (tehdy „jc |méno Spalné", říkají Haklové, J. R. SWANTON. Haida. s. 70; srov. dále); Tlingi-tnvé říkají, žc „házejí d ary na hřbet těm. kdo jc přijímají". J. R. SWANTON. TUngit. s. 428. I laidové pro to mají dva příznačné výrazy: „uvést do pohybu". ..rozkmitat" svou jehlu (srov. novokalcdoiiský výraz výše. s. 39). jež patrně znamenají „porazit někoho druhořadého". J. K. SWANTON. Haida, s. 1g2.
101 Viz příběh o Haimasovi. který' zírali] svou svobodu, své výsady, masky a všechno ostatní, své pomocné duchy, rodinu a majetek, Tsím. Mythology, s. 361, 362.
■ Ethn. Kwa.. s. 805; Huni. kvnkiutlský spolupracovník Boase. napsal: ..Nevím, proč náčelník Maxuyalidzc (vlastně .pořadatel potlačcj nikdy neuspořádal žádnou slavnost. To je vše. Tak lio nazvali Qclscm. ledy Prohnilá tvář." Tam., i. 13—15
1,1 Potlač jc ve skutečností nebezpečná věc; nebezpečné je při něm nedat, stejné jako přijmout. Osoby, které sc dostavily na mytický potlač, z toho ukTv sinrl [Hakla T.. Jesup., vi, s. 626; srov. s. 667, týž mýtus, Cimšjané). Srov. trž 13. BOAS, Indianische Sagcn, s. 356. č. 58. Jc nebezpečné mít něco z hmotného základu toho. kdo potlač pořádá: např. požít něco na potlačí duchů v zásvětí. Kvakísitlská legenda (Awikenoq). Ind. Sagcn, s. 239. Viz krásnou báj o Havranovi, jenž vytahuje ze svého těla potraviny (několik variant). Ctatlocj. !nd. Sagcn. s, 76: Nutkové, lam., s. 106. Srovnání v F. HOAS. Tsím. Myth.. s. 694. 695,
lnl Potlač je vlastně hra a zkouška. Tato zkouška spočívá napr. v tom, nedoslat v průběhu hostiny škytavku. ..Raději zemřít než mít škytavku." říká sc. I". BOAS. Kiualciuli índíans, Jesup Expcdílioil, v. V. část II. s. 428. Viz zněni výzvy: ..Pokusme se je vyprázdnit prostřednictví::) našich hostů (misky)..." Eíhíi. Kwa,, s. 091, ř, 43; srov. s. 902. O významové nejednoznačností u slov. jež znamenají dát někomu najíst. Ojilalíl někomu Jídlo a revanšoval sc. viz glosář (Ef/in. Kwa., heslo yenesa. yr.nka: dát najíst, odměnit sc, oplatil něco někomu).
"'' Víz výše rovnítko mezí potlačeni a válkou. Symbolem kvaklullského potlače jc nůž připevněný na konci hole. Kwa. T.. III. s. 483. u Tlingitů Je to vzlyécné kopí. Tlírigří M. T.. s. 117. Viz rituály kompenzačního potlače u Thngitii. Válka kmene Kloo proti Cimšjaiiům. Tlinfj. T. M.. s. 432. 133. požil. 34: tance kvůli lomu. že byl někdo zotročen; potlač bez tanec za to, že byl někde zabit. Srov. dále obřad darováni měděného předmětu, s. 221, pózu. 6.
74
75
ku při rituálu166. Ve všech těchto společnostech se předhánějí v darech. Neexistuje okamžik vymykající se běžnému životu, ani při slavnostech a zimních shromážděních, aby člověk nebyl povinován zvát přátele, dělit se s nimi o výtěžek z lovu či ze sběru plodů, pocházející od bohů a totemů1"7; aby nebyl povinován dále rozdělit vše, co mu připadlo z potlače. jehož byl podílníkem"'8; aby nebyl nucen projevit darem uznáni za jakoukoli službu ">y ze strany náčelníků170, vazalů či příbuzných171; to vše
'"° O rituálních prohřešcích u KvakiulJů viz p. BOAS. Sec. Soc. s. -133. 507 ntd. Odčinil vinu lze právě lim, že uspořádáme polině či alespoň předáme nějaký dar.
V těchto společnostech existuje jedna velice důležitá právní a rituální zásada. Rozdělování bohatství hraje úlohu pokuty, oběh k usmířeni duchů a k obnoveni porozumění mezi lidmi. Otce H. A. LAMI3ĽKT, Moenrs des sauvages nčo-catédoniens. s, 60, už u Kanaků zaznamenal práva mateřských příbuzných požadovat odškodnění v případě, že někdo z nich prolije krev v rodině svého otce. Přesné tutéž instituci najdeme u Cimšja-nů. Dimcan v li. Cli. MAYNE. Four Years. s. 205; srov. s. 290 (potlač v případě proliti synovy krve). Ta by patrní měla být prirovnávaná k nia-orské instituci múru.
Stejným způsobem dlužilo interpretovat potlače určené k vykoupení zajatců. Rodina, která nechala zotročit svého príbuzného, totiž musí uspořádat poli.a" nejen kvůli převzetí zajatce, ale též kvůli obnoveni ..jména". Viz příběh o Dzebasovi, Tsim. Myth., s, 388. Totéž pravidla plutí n Tlingitů, A. KRAUSE, Tlinfdt Indiána; s. 245; PORTER, Xlth Census, s. 54; J. R. SWANTON. Tlingit. s, 44D.
Kvakiutlských potlačil k vykoupení prohřešků proti obřadům je mnoho. Za povšimnuli sloji jKJtlač k odčiněni viny rodičů dvojčat chodících pracovat, Ethn. Kwa., a. 091. Potlač k znovuzískáni manželky dlužíte tchánovi v případě, že vás — prokazatelně vaši vinou — opustila. Viz slovník, tam,, s. 1423, sl. 1 dole. Tuto zásadu lze uplatňovat i neopodstatněně: když chce mít náčelník příležitost k potlači, odešle svou ženu k tchánovi, aby měl záminku k novému rozdíleni bohatství, F. BOAS, 5lli Report, s. 12. "" Dlouhý seznam těchto povinnosti o slavnostech, po rylwlovu. sběru, lovu, otevření konzerv je uveden v Ethn. Kwa., 1. s. 757 ti,; srov. s. 607 n„ o elikelě. altl.
",H Viz výše, s. CH. pozn. 136,
■* Viz Tsim. Myth. s. 512, 439; srov. s. 53-1. o placení služeb. U Kvakiutlú příklad platby odpočítávači přikrývek, Sec. Soc, s. 614. 629 (Nimklšové. letní slavnost).
"° Cimšjanové mají pozoruhodnou instituci, která předepisuje náčelníkům a vazalům podělit se vzájemně o statky ze svých potlačů. aby na každého připadl podií, který mu náleží. Ačkoli se soupeři střetávají uvnitř různých feudálnu lt tříd dělicích se na klany a frátrle, existují práva, která se uplatňuji od třídy ke třídě, F. BOAS, Tsim, Myth., s. 539. '" Platba rodičům, Tsim. Myth., s, 534; srov. G. DAVY, FoíJurée, o protichůdných systémech u Tlingitů a Uaidů, dělení potlače mezi rodiny, s. 11 in
s vidinou trestu, alespoň pokud jde o lidi urozené, kteří, když poruší pravidla společenského chování, ztratí své postavení1 2.
Povinnost zvát je naprosto zjevná, jde-li o vzájemné pozváni mezi rody nebo kmeny. Pozvání má dokonce smysl pouze tehdy, je-li určeno lidem mimo vlastní rodinu, rod či frätrji , Náleží se pozvat každého, kdo se může174 a chce175 anebo kdo se jde zúčastnit576 slavnosti, potlače177, Opomenutí má neblahé důsledky178. Významný
172 llaidský mýtus zaznamenaný MASSETEM [Halda Texts, Jesup. VI, č. 43) vypraví, jak jeden starý náčelník nepořádá dost potlačů: ostatní ho nezvou, on kvůli tomu zemře, jeho synovci mu postaví sochu, vystrojí jeho jménem slavnost, deset slavností, a on lak znovu ožije. V jiném mýtu u MASSETA, tam., s. 727, osloví náčelníka duch: „Máš přespříliš majetku, budeš z něj muset vystrojit potlač" [wal = rozdělování, srov. slovo walgai potlač). Náčelník postaví dům a zaplatí stavebníky. V jiném mýtu, tam., s. 723, ř. 34. náčelník říká: „Nenechám sl nic pro sebe", srov. dále: .Uspořádám desetkrát potlač" [wal).
m O tom, jak se kmeny pravidelně setkávají (Kvaklutlově), F. BOAS, Sec. Soc, s. 343; (Cimšjanové), F. BOAS. Tsim. Myth., s. 497. Přirozená věc je to v kraji obývaném frátriemi, viz J. R. SWANTON, Halda, s. 162: Tlingit, s. -124. Tato zásada Je pozoruhodně vyložena v mýtu o Havranovi, Tlingit T. M. s. 115 n.
"J Obejdeme se ovšem bez těch, kdo nedostáli zvyklostem, nepořádali slavnosti, nemají jména získaná během slavnosti, G. IIUNT, v Ethn. Kwa., s. 707; bez těch, kdo neoplatili potlač, srov. tam., rejstřík, heslo Waya a Wayapo Lela, s. 1395; srov. s. 358, ř. 25.
Odtud I příběh, který je vlastní I našemu evropskému a asijskému folkloru, příběh o nebezpečí, jemuž se vystavujeme, nepozveme-ll sirotka, opuštěného člověka či chudého pocestného. Př. Indlanísche Sagen, s. 301, 303; viz Tsim. Myth., s. 295, 292: žebrák, který Je totemem, totemovým bohem. Soupis témat, F. BOAS, Tsim Myth.. s. 784 n.
"° Tlingitové pro to mají skvělý výraz: o hostech se předpokládá, že .plují", jejich čluny .bloudi po moři", totemový sloup. Jejž přinášejí. Je vydán na pospas proudu, zastaví je až pozvání, potlač. TI. M. T, s. 394. č. 22: s. 395, ŕ. 24 (v proslovech). .Jedním z poměrné běžných titulů kvakiullskěha náčelníka jě ..len, ke kterému se pádluje", „místo, kam se smeruje", př. £í/in. Kura.', s. 187. ŕ. 10 a 15.
Urážka, jež spočívá v tom, že se na někoho zapomene, způsobí, že se účasti na potlači zdrži i příbuzní. V jednom cimšjanském mýtu se duchové nedostaví proto, že nebyl pozván Velký duch. a přijdou v plném počtu, až když je pozván 1 on. Tsim. Myth,, s. 277. V dalším příběhu se vypráví o tom, že když nepozval! velkého náčelníka Nesbalase. nepřišli ani ostatní cimšjanští náčelnici; říkali: „Je to náčelník, nemůžeme se s ním rozkmot-řlt." Tam., s. 357.
178 Urážka mívá politické důsledky. Například potlač Tlingitů vůči východním Alhabaskům, J. R. SWANTON. Tlingit. s. 435. Srov. Tiing. T. M„ s. I 17.
76
77
clmšjanský mýtus179 ukazuje, z jakého duchovního podloží vzešlo základní téma evropského folkloru, téma zlé vily, kterou zapomněli pozvat na krtiny či na svatbu. Jasně zde vyvstává osnova institucí, na níž je téma vet-káno; je vidět, v jakých civilizacích fungovalo. Princezna z jedné z cimšjanských vesnic otěhotněla v „zemi vyder" a jako zázrakem porodila „Malou Vydru". Vraci se s dítětem do vsi svého otce náčelníka. „Malá Vydra" naloví velké kambaly a její děd z nich vystrojí hostinu pro všechny spolubratry, náčelníky všech kmenů. Všem Vydru představí a klade jim na srdce, aby ji nezabijcli, narazí-li na ni při lovu ve zvířecí podobě: „Zde mé vnouče vám přineslo potravu, již jsem vám, svým hostům, podal." Děd pak zbohatne z nejrůznějších darů, které mu přinášejí, kdykoli k němu zajdou pojíst masa velryb, tuleňů a čerstvých ryb, jež Malá Vydra nosila v období zimního hladu. Jistého náčelníka však zapomněli pozvat. A tak se stalo, že jednoho dne, když posádka člunu opomenutého kmene narazila na moři na Malou Vydru držící v tlamě velkého tuleně, lučištník z člunu Malou Vydru zabil a tuleně jí sebral. Děd a příslušníci všech kmenů pak Malou Vydru hledali, až zjistili, co se stalo opomenutému kmeni. Ten se omlouval, že nevěděl, kdo Malá Vydra je. Jeji matka princezna zemřela žalem; náčelník, který se nechtěně provinil, přinesl starému náčelníkovi všemožné dary na usmířenou. A báj se uzavírá takto160: „Proto národy pořádaly velké slavnosti, narodil-li se některému náčelníkovi syn a dostal jméno, aby se nestalo, že o tom někdo nebude vědět." Potlač, rozdávání statků je základním aktem vojenského, právního, ekonomického, náboženského „uznání", ve všech významech toho slova. Náčelník či jeho syn jsou takto „uznáni" a lidé jsou mu „vděčni " ,
m Tsím. My i/l., s. 170 a 171.
IS" Boas zařadil do poznámky včtu z textu svého domorodého scpísovatcle Tatea. lam., s. 171, pozn. a. Moralitu z mýtu Je naopak třeba spájct s mýtem samým.
181 Srov. tento detail z eimšjanského mýtu o Ncgunaksovt, tam., s. 287 n. a poznámky na s. 846 o ekvivalentech tohoto tématu.
Rituál slavností182 Kvakiutlů a dalších kmenů této skupiny někdy vyjadřuje tuto zásadu povinného zvaní. Stává se, že část zmíněných slavností začíná slavnosti Psů. Ty zpodobňují muži v maskách, kteří vyrážejí z jednoho domu, aby násilně vtrhli do domu druhého. Slavnost připomíná událost, kdy lidé z dalších tří klanů kmene vlastních Kvakiutlů opomněli pozvat Guetcly, nejvýše postavený klan mezi nimi183. Ti nechtěli zůstat „nezasvěceni", vtrhli do domu tanců a všechno zničili.
Stejně zavazující je povinnost přijímat. Člověk nemá právo dar nebo potlač odmítnout18'1. Učinit tak znamená projevit obavu, že budete muset oplácet, že budete „umlčen", dokud vše nevrátíte. „Umlčen" jste vlastně už teď. Znamená to, že vaše jméno „ztratilo váhu"185, žc předem přiznáváte porážku181', nebo se naopak v některých případech prohlašujete za vítěze a neporazitelného'87. Skutečně se zdá, alespoň u Kvakiutlů, že uznávané postavení v hierarchii či vítězství při předchozích potiacich umožňují pozvání odmítnout nebo dokonce — ůčastnitc-li se potlačc — odmítnout dar, aniž kvůli tomu vznikne válka. Ale len, kdo odmítne, se zavazuje k uspořádání potlačc: zvláště pak musí vystrojit bohatší slavnost tuku, při niž lze tento obřad odmítnutí konkrétně sledovat188. Náčel-
I'ř.: pozváni na slavnost černého rybízu, kdy ohradník říká: „Zveme vás. vás, klcří fslc nepřišli."' Eíhrt. Kira., s. 752.
I". BOAS, Sec. Soc, s, 543. leJ U TUtifillů se pozvaným, kteří oláleli dva roky, než přišli na potlač, říká „ženy". T. M. T., s. 119, pozn. a. 188 T. BOAS. Sec. Soc, s. 345.
186 U Kvakiutlů musíte přijít na slavnost tuleňů, i když se vám z jejich tuku zvedá žaludek. Ktlm. Kwa., s. 104G; srov. s. 104H: „pokus se sníst všechno",
187 Proto sc někdy obracejí k hostiím s obavou: odmítnon-li loliá nabídku, ji: tomu lak proto, žc sc považuji za nadřazené. Jistý kvakiiillský náčelník říká koskimoskémn náčelníku (kmenově přislušcjicimu k léinuž národu): „Neodmítejte mou laskavou nabídku, nebo budu zahanben, neodvrhujte mé srdce, atd. Já nejsem z těch. kdo si činí nějaké nároky, z těch. kdo dají jenom těm. kteří od nich nakoupí 1= dají jím). Tak je to. přátelé." 1". DOAŠ. Sec. Soc, s. 54G.
IM I'. BOAS, Sec. Soc, s. 355.
78
79
nik, který se považuje za nadřazeného, odmítne lžíci plnou tuku, kterou mu podají; vyjde ven, vyhledá svůj „měděný předmět" a vrátí se s ním „uhasit oheň" (živený tukem). Následuje řada formalit, které znamenají výzvu a zavazuji náčelníka, který odmítl, aby sám uspořádal další potlač, další slavnost tuku   . V zásadě je však každý dar vždycky přijat a pochválen100. Člověk musí hlasitě ocenit jídlo, které pro něho připravili   , Je si však vědom toho, že když je přijme, zavazuje se tírri   . že přebírá dar „břemeno"193. Nepřijal totiž pouze nějakou věc či účast na slavnosti, přijal i výzvu, a to si mohl dovolit jen proto, že si je jist, že se bude moci revanšovať01, dokázat, že si s dárcem v ničem nezadá105. Při takovýchto střetecli se náčelnici dostávají do komických situací, které jsou i jako takové pociťovány. Jako ve staré Galii či Germanii, jako při našich studentských, vojenských či vesnických zábavách se hosté oddávají obžerství, aby tímto groteskním způsobem „vzdali hold" tomu. kdo je pozval. Uctít hosty musíte i tehdy, jste-11 jen vyzyvatelovým potomkem10í>.
Nedat či nepřijmout197 znamená zadat si — podobně jako neoplácet108.
Povinnost, oplácet109 prostupuje celý potlač, pokud ovšem nespočívá v pouhém ničení. Takovéto ničení, které má začasté úlohu obětováni duchům, zřejmě nemusí být bezpodmínečno opláceno, zvláště pak je-li dílem nejvyšši-ho náčelníka klanu či náčelníka klanu, který je uznán za nadřazený200. Běžně však má být potlač oplácen i s úrokem a totéž platí i o každém daru. Úrok se vesměs pohybuje od třiceti do sta procent ročně. I když příslušník kmene dostane od svého náčelníka za prokázanou službu přikrývku, u příležitosti svatby v náčelníkově rodině, synova nástupnictví atd. mu za ni vrátí dvě. Je ovšem pravda, že náčelník se s ním zase podělí o všechny dary, které získá při příštích podacích, kde mu budou soupeřící klany oplácet prokázané dobrodiní.
180 Viz £t/in. Klon., s. 771 n., jiný popis slavnosti oicjc H salalovýeh bobulí; Jo to popis lliuuíiv a zdá se lepší; rovněž se zdá, že tohoto rituálu se používá v případě, kdy se nezve a nedává. Rituál o slavnosti téhož druhu, pořádané jako vyraz pohrdáni vůči soupeři, zahrnuje zpěvy a bubnování (tam. s. 770: srov, s. 70-1). Jako u Eskymáků.
1,J" Ilaidská průpověď: .Udělej lu co Já a dej ml dobré |idlo" (v mýtu), f/ai-da Texts. Jesnp VI. s. G85, C86; (Kvakiutlové). Ethn. Kwa., s. 7G7'. ř. 39; s. 738. ř. 32; s. 770). příběh PoLelasy.
m Žpěw projevující nespokojenost jsou velice přesné dané (Tlingitové). Tfingií Af. T.. s. 396, ě. 26. 29.
''J2 Náéeliiiei u Cimájanů zpravidla vysílají posla, aby prověřil dary, které jmi přinášejí pozvaní na potlač, Tsim. Myth.. s. 184; srov. s. 430 a -134. Podle kapilulniho řádu z roku 803 byl na dvoře Karla Velikého úředník pověřený podobnou inspekcí. Tento íákl. uvedený Uémeunicrcm, mi sdělil Mauner.
Viz výše. Srov. latinský výraz oerc obocralus. zatížený dluhy. IJ' Mýtus o Havranovi u TMnjjilů vypráví o lom, jak Havran se nezúčastňuje slavnosti, protože ti druzi [soupeřící frňtrie; špatně přeloženo J. P, Svy antonem, klcrý měl napsat frňtrie soupeřící s Havranem), se projevovali příliš hlučně a přestoupili středovou čáru, jež v domě tance obě frátríe od sebe odděluje. Havran se obával, že jsou neporazitelní. 71. M. 7'., s. 118. lu'' Nerovnost, která je důsledkem loho, že Jste něco přijali, je dobře vyložena v kvakiutlskvch proslovech, Sec. Soc., s. 356, 667, ř. 17. atd.; srov. s. 609. ř. 9.
Vf. Tlnjjiluvé, J. Ii. SWANTON. Timgít. s. 440. 4 11.
Jistý rituál u Tlingitú umožňuje nechat si zaplatit více a hostiteli zase na druhé straně umožňuje donutit hosta převzít dárek; nespokojený host naznačí, že se má k odchodu; tehdy mu dárce nabídne dar dvojnásobné hodnoty a uvede jméno zemřelého příbuzného, J. R SWANTON, Tlingit !n-dians. s. 442. Tento rituál se pravděpodobně pojí k oprávněním obou smluvních stran zastupovat duchy svých předků.
198 Viz proslov}-. Ethn. Kwa., s. 1281: „Kmenoví náčelníci nikdy neoplácejí |...|. oni sami se uvedli v neinilost, a ty čníš jako velký náčelník mezi těmi. kteří upadli v nemilost."
1J" Viz proslov (historické vyprávění) při potlač! velkého náčelníka l.egeka (titul cimšjanského prince). Tslm. Aíyíh., s. 386: ten praví k Haidům: ..Budete poslední z náčelníků, protože nejste s to hodit do more měděné předměty, jak to udělal velký náčelník."
200 Ideální by bylo uspořádat potlač, který nebude oplacen. Víz v Jednom proslovu: „Přeješ sl dát to, co nebude oplaceno." Ethj\. Kwa., s. 1282. ř. 63. Člověk, který uspořádal potlač, je přirovnáván ke stromu, k hoře: „Jsem velký náčelník, velký strom, vy jste pode mnou |...j má palisáda |...|. rozdám vám majetek." Tam., s. 1290, 1. sloka. „Vztyčte nedotknutelný pollaěový sloup, to je jediný silný strom, jediný silný kořen..." Tam., 2. sloka. Ilaidové totéž vyjadřuji metaforou kopí. Lidé, kteří něco přijmou, žiji „z jeho kopí" (náčelníkova). MASSET. Haida Texts. s. 486. Je to ostatně lakový druh mýtů.
80
81
Povinnost důstojně oplácet jc bezpodmínečná201. Člověk ztratí navěky „tvář", ncoplácí-ll či neničí-li odpovídající hodnoty202.
Trestem za porušení povinnosti oplácet je otroctví kvůli dluhům. Uplatňuje se alespoň u Kvakiutlů, Haidů a Cimšjanů. Je to instituce, jež je svou povahou i funkcí vpravdě srovnatelná s římským nexem*. Jednotlivec, který nemohl vrátit půjčku či oplatit potlač, ztrácí své společenské postavení i status svobodného človčka. Když si u Kvakiutlů nedůvěryhodný jedinec vypůjčí, říká sc, „prodává se Jako otrok". Je zbytečné dále zdůrazňovat, že tento výraz je totožný s výrazem římským203,
Haidové204 — jako kdyby sami od sebe přišli na latinský výraz — o matce, která při příležitosti zásnub svého ditěte dává dar matce mladého náčelníka, dokonce říkají, že „na něho hází síť".
Ale tak jako „kula" u Trobrianďanů není nic jiného než krajní případ výměny darů, i potlač ve společnostech na americkém Severozápadě není nic jiného než svého druhu zvrhlý produkt systému darů. Alespoň v oblastech frátrií, u Haidů a TUngitů, přetrvávají důležité pozůstatky někdejšího totálního závazku, koneckonců velice příznačného pro Athabasky, významnou skupinu spřízněných kmenů. Dary se vyměňují při každé příležitosti, kdykoli se poskytuje nějaká „služba", a všechno se později či neprodleně vrací, aby to bylo vzápětí opět někomu
201 Viz příběh o urážce kvůli nedostatečné oplacenému potlačí, Tsim. Myth., s. 314. Cimšjanové stále vzpomínají na dva měděné předměty, které jím dluží Wutscnalukové, tam., s. 364.
202 „Jméno" zůstává pošramocené, dokud se nerozbije měděný předmět téže hodnoty, jakou měl ten. který byl předmětem výzvy, F. BOAS, Sec. Soc.. s. 543.
2ra Když si takto znevážený jedinec půjči, aby mohl poskytnout povinny dar či dar opětovat, „dává své Jméno všanc", a synonymiii výraz zní: ..prodává sc za otroka", F. BOAS, Sec Soc. s. 341: srov. Etlm. Kwa.. s. 1424. 1451. heslo: kelgelgcnd. srov. s. 1420.
JM Budoucí nevěsta sc třeba ještě nenarodila, a mladý muž už je smluvně zavázán. J. R. SWANTON, Haida s. 50.
přiděleno20". Téměř stejná pravidla si uchovali Cimšja-né20G a u Kvakiutlů v mnoha případech fungují i mimo potlač207. Nebudeme sc tímto zjevným případem dále zabývat: staří autoři nepopisují potlač jinak, takže vyvstává otázka, tvoří-li vůbec odlišnou instituci208. Připomeňme si. žc u Činuků, jednoho z nejméně známých kmenů, kte-
1 i
Viz výše. Zvláště nsmirnvaeí rituály u Haidů. Olmšjnnů a Tlingilů spočívají ve službách a okamžitých protislužbách; v podstatě jde o výměnu zástav (zdobených móděných předmětů] a rukojmích, otroků a žen. l'ř. ve válce Cimšjanů proti Haidům. Haida T. M., s, 395: „Jelikož na každé ze zúčastněných stran sí brali ženy z protivníkova tábora a byla obava, aby sc znovu nerozkmotřili. byl sjednán mír." Za války Haidů proti Tllngilům viz kompenzační potlač, tam., s. 396. 206 Víz výše a zvláště F. BOAS. Tsím. Mylh.. s. 511, 512. ™ (Kvaklutlové): postupné rozdělování majetku oběma směn'. F. BOAS. Sec Soc. s. 418; přišlí rok placení pokut za prohřešky proti riluálu. tam.. s. 596: přeplacení kupní cenv nevěsty, tam.. 365. 366. s. 518—520. 563. s. 423. ř. 1
1O slovu potlač viz výše, s. 14. pozn. 13. Zdá se, ž,e ani idea. ani názvosloví předpokládající použili tohoto výrazu nemají v jazycích amerického Severozápadu onu přesnost, jakou jim dává anglo-intiiánský „sablr" na základě člnučliny.
V každém případě cimšjanšfina rozlišuje mezi yaokem. velkým mezi-kmenovým potlačeni (F. BOAS ITatcl, Tsim. Myth.. s. 537: srov. s. 511; srov. s. 968, nevhodně přeloženým jako potlač) a ostatními. Haklové činí rozdíl mezi ..watgalem" a „sitkou". J. R. SWANTON, Haida. s. 35. 178. 17!). s. 68 (Masselův text), smutečním potlačcm a pollačem pořádaným v. jiných důvodů.
V kvakiullšlině slovo ..pc-Uť (nasytil), společné Kvakiullům a Cinukům (Kura. T.. III, s. 211. ř. 13, PoL — nasycen, tam. III. s. 25. ř. 7) zjevně označuje nikoli poljač, ale hostinu či její účinek. Slovo .poLás" označuje pořadatele hostiny [Kwa. T.. 2. řada; Jesup. sv. X. s. 79. ř. 14: s. 43. ř. 2) a rovněž, místo, kde se účastníci nasytili. (legenda o jíněnu Jednoho z náčelníků Dzawadaenoxu.) Srov Ethn. Kwa.. s. 770. ř. 30). Nejobecnější název v kvakiutlálinč jc .p!Es~ „zničit, umlčel" (Jméno soupeře) (rejstřík. Etl\n. Kwa. heslo) nebo koše pŕl vysypávaní [Kwa T.. 111. s. 93. ř, 1; s. 451, ř. 4). Velké kmenové a mezikmenovč potlače mají zřejmě vlastni jméno, mazwa ÍKwa. T., III. s. 451. ř. 15); BOAS odvozuje oď kořene mu dvě další slova způsobem dosll nepravdepodobným: Jedno z nich jc matoťí. iniciační místnost, a druhé název pro kosatku (Eííin. Kwa.. rejstřík, heslo). — u Kvakiutlů vskutku nalezneme množství odborných výrazů pro označení všech druhů potlače. Totéž platí pro označeni ncjrúznějších plateb a odškodnění či spíše darů a prolidarů: .svalebních darů. náhrad šamanům, záloh, úroků z prodlení, slovem všech druhů výdajů a přerozdělováni Pŕ. .menia}, ..pic)( np". Eíhn. Kwa., s. 218: malý poliaě. při kterém jsou dívčí šaly předhozeny lidu. aby si je rozebral: „pni/oí". „darovat měděný předmět"; jiný výraz pro darováni člunu. Eilin. Kiva., s. 1-148. Mnohé z těchto výrazů, konkréta. Jsou rozkolísané a významově se překrývají, jak lomu v archaickém názvosloví bývá.
82
I
83
rý však patří k těm, jež by bylo skutečné záhodno studovat, slovo potlač znamená dar209.
S/LA VĚCÍ
Můžeme jít ve své analýze ještě dále a dokázat, že předměty vyměňované při potlači mají schopnost donutit dary obíhat, být dávány a opláceny.
Předně alespoň Kvakiutlové a Cimšjanové rozlišují mezi různými druhy majetku stejně tak jako Římané či Trobri-and'ané a Samojci. Na jedné straně pro ně existují spotřební předměty a předměty, které se běžné rozdávají210 (Stopy po směně jsem však nenašel.) Na straně druhé jsou rodinné cenností211, talismany, zdobené měděné
2U" Viz C. M. BAIÍBICAU. ha Policiích. Uull. Hoc. Cléorg.. Québec 10] 1, sv. III. s. 278. [íitóu. 3. kvůli významu a odklizům. '"" Možná 1 prodávají.
1,1 Mezi majetkem a zásobami je v eimšjaiišliiié jasný rozdíl, Tsfm. Aíiyfh., s. -13f5. Bnas tvrdí, nesporné podle Ta ten, svého dopisovatele: „Vlastnictví toho, čemu se říká .tich Jooď, bohatá strava (srov. lam., s. -106), bylo základním předpokladem uchování rodinné vážnosli. Zásoby však nebyly považovány za součást bohatství. Bohatství se dosahuje prodejem (my bychom řekli ve skutečnosti výlučnou darů) zásob či jiných statku, které se napřed Shromažďuji a pak rozdávají na potlači." (Srov. vyše s. 59. pozn. 111. Melanésie).
Kvakiutlové rovné/, rozlišují mezi prostými zásobami a bohalstvim--majetkem. Poslední dvč slova Jsou souznačná. Používají se pro ně zjevně dvě označení, Ethn. Kwa., s. 1454. První je yäqči yäq (jazykovedné pokulháváni B. Bosse), srov. rejstřík, heslo, s. 1393 Isrov. yágu, rozdávat, rozdělovat). Slovo má dvě odvozeniny, „yeqala. majetek, a „yrLvuhf (talismany a paraferiiálni jmění), srov. slova odvozená od yä. Lam. s. 1406. Další slovo Je .dadekas". srov. rejstřík v Kilo. T.. III, s. 519: srov, tam., s. -173, č. 31: v íiewetleeském nářečí dauma, dedemala Irejstŕík v Ethn. Kwa., heslo). Kořenem tobolo slova je dá. Ten zvláštní shodou okolností znamená přesně lolež jako indoevropský kořen ..í/ä": přijímat, brát, nést v ruce, ohmatával ald. Symptomatické Jsou i odvozeniny. Jedna znamená i „sebrat kus odevu nepřítele a očarovat jej-, druhá ..vložit do ruky", „donesl domů" (významově blízké výrazům innniis a Jamilia, viz dále) (o přikrývkách daných jako zálohu při koupi měděných předmětů, tj. přikrývkách, které se mají i s úrokem vrátit); jiné slovo znamená „složit určitý porci přikrývek na .soupeřovu hromadu, přijmout Je", když lak bylo učinění). Jiná odvozeninu oil léhož kořene je Ještě podivnější; dttffcfei. ..závidět jeden druhému", ríioct. '/'., s. 133, ř. 22; původní význam určitě byl: „přijala věc. kierá vzbuzuje závist"; srov. dadego, „zápasiť, nepochybně zápasit s majetkem.
Tyž význam, ale presnejší, maji jiná .slovu, Nápř. „majetek v domě", piia-••.<•!,:<.'., Ktvti. V., III, s. lli!J. r. Úti..
84
předměty, pokrývky z kůží či tkané přikrývky ozdobené rodovým znakem. Tento druh předmětů se předává stejně slavnostně, jako se předávají ženy do manželství, „výsady" ze ti, jména a hodnosti dětem a zeťům21". Bylo by dokonce nepřesné mluvit v jejich případě o zcizení. Jsou to předměty určené spíše k zapůjčení než k prodeji a skutečnému postoupení. U Kvakiutlů nemůže být jistý počet y, nich postoitpen, třebaže se objevují na potlači. Tento „majetek" vlastně tvoří sacra, jichž se rodina nikdy nezbavuje, anebo jen velmi nerada.
Pozornější sledováni vede ke zjištění, že stejně jsou věcí rozděleny u Haklů. Ti vlastně jíojem vlastnictví, majetku dokonce zbožštilí na způsob starých Reků a Římanů. V oblasti mytologie a náboženství vyvinuli úsilí v Americe
2)2 Viz početné proslovy u příležitosti převodu statků, F. BOAS a G. HUNT, Ktím, Kwa., s. 70G n.
Neexistuje téměř nic duchovně ani hmotně cenného (záměrně neužíváme slova užitečného), aby se k tomu nepojily podobně představy. Duchovní statky jsou vlastně věcmi, majetkem, předmětem darování a směny. Stejně jako v primitivnějších civilizacích, kupříkladu autralských. je na kmeni, na nějž se nějaká věc převedla, aby po potlači stvrdil, předvedl, že s ní byl obeznámen; také u Tlingltů se po potlači lidem, kteří potlač uspořádali, „ponechává" výměnou tanec, J. R, SWANTON. Tlingtt Indians. s. 442. Základním, nejnedotknutelnějšim majetkem, který vzbuzuje u lidí závist, je Jméno a totemový znak. Tam., s. 416 atd.: pro Tlingily je to ostal ně majetek, který činí lidi šťastnými a bohatými.
Totemové znaky, slavnosti a potlače. jména získaná při těchto potiacich, dar)', které vám druzí musí oplatit a které Jsou s pořádanými potlači spjatý, to vše na sebe navazuje: př. Kvakiutlové v jedné promluvě: ,A teď má slavnost přechází na něho" (ukáže na zetě, Sec. Soc., s. 356). Takto se předávají a oplácejí „křesla" a též „duchové" tajných společnosti (viz proslov o společenském postaveni majetku a majetku pojícího se se společenským postavením), Eílm. Kwa., s. 472. Srov, tam., s. 708, jiný proslov: „To je váš zimní zpěv, váš zimní tanec, všichni na ni budou brát majetek, na zimní přikrývku; toto Je váš zpěv, toto je váš tanec." Jediné slovo v kvaki-utl.šlině označuje talismany urozené rodiny a její výsady: slovo „Jdezo", „znak, výsada", př. Kwa. T„ III, s. 122, ř. 32-
u Cimšjanň se maskám a zdobeným kloboukům k tanci a slavnostním příležitostem říká „určité množství majetku" podle množství rozdaného při potlač! (podle darů, které náčelníkovy tety z matčiny strany rozdaly „ženám kmene"): Tate ve F. BOAS, Tsim. Myth.. s. 541.
Naproti tomu napr. u Kvakiutlů Jsou věci pojímány duchovně, zvláště pak dvě cenné věci, základní talismany. „smrtonosný" [lialayu) a „živá voda' (kterými je zřejmě jediný krystal křemene), přikrývky atd., o nichž jsme mluvili. V jednom podivném kvakíutlském pořekadle jsou tyty para-lernálie ztotožňovány s dědem, což Je přirozené, neboť se půjčuji zeti Jen protn. aby je předal vnukům. F. BOAS, Sec. Soc. s, 507.
85
!
často nevídané, vzepnuli se natolik, že zhmotnili abstrakci: „Pani vlastnictví" (anglicky píšící autori ji nazývají Property Woman). Vypraví se o ní v bájích a dochovaly se její popisy213. Pro Maidy je přímo matkou, bohyní, jež založila hlavni frátrii. frátrii Orlů. Na druhé straně je však zvláštní to, Že ji zjevně ztotožňují s „královnou"214, ústřední figurou hiy s hůlkami, která bere vše a jejíž jméno částečně nosí, což vyvolává velmi vzdálené reminiscence na asijský a antický svět. S touto bohyni sc rovněž setkáme opět v kraji Tlingitů215 a její mýtus, neřkuli kult, se objevuje i u Cimšjanů216 a Kvakiullů217.
2,3 Mýtus o Džílaqonsovi najdeme v J. R. SWANTON. Hnida, s. 92, 95. 171. MASSETOVA verze jc obsažena v Halda T.. Jesup. VI, s. 94. 98; SK1DEGATEOVA v tíaida T. M.. s. 458. Jeho Jméno figuruje v určitém počtu rodných Jmen Hatdíi patricích k frátrii Orlů. Viz J, R, SWANTON, Halda, s. 282, 283, 292 a 293. Podle Masscta jméno bohyně bohatství Je spíše Skíl, Halda T., Jesup VI, s. 665, f. 28.' s. 306: srov. rejstřík, s. 805. Srov. pták Skíl. Skírl (J. R. SWANTON, Halda, s. 120). Skiltagos znamená mčď-majetek a k témuž jménu se poji bájný příběh o tom. jak nalézt ..měděné předměty", srov. s. 146, obr. 4. Vyřezávaný sloup zpodobňujc Džil-qadtl. jeho měděný předmět, sloup a znaky, J. R. SWANTON. Haida. s. 125: srov. příl. 3. obr. 3. Viz popisy u Newcoinba, tam., s. 46. Srov. přetištěné obrázky, tam., obr. 4. Jeho fetiš muSl být přeplněn kradenými věcmi a sám být kradený.
Přesný název bohyně zní, tam., s, 92, „majetek působící rozruch". Kromě toho má ětyřl dodatečná jména, tam., s. 95. Má syna zvaného .Kamenná žebra" (ve skutečností měděná, íain.. s. 110. 112), Kdo ji potká, jí nebo jejího syna čl dcera, má štěstí ve Ure. Bohyně má čarovnou rostlinu; kdo jí pojí, len zbohatne a zbohatne rovněž ten. kdo se dotkne čásli její přikrývky, kdo nalezne mušli, kterou ona navlékala, atd,, tam., s. 29. 109.
Jedním z jejích jmen Je ..Majetek sc drží v domě". Velmi mnoho jedinců má složená jména obsahující Skíl: „Kdo čeká Skíl", .cesta ke Skil". Viz v haldských genealogických soupisech, E. 13, E. 14 a ve frátrii Havrana R. 14, R. 15, R. 16.
211 O haidském džílu a tlingitském ndqu viz výše, s. 68, pozn. 138. 2,5 Mýtus najdeme v nezměněné podobě též u Tlingitů. TI. Aí. T.. s. 173, 292. 368. Srov. J. R. SWANTON. Tlíngií. s. 450. U Sitky se Skil bezpochy by jmenuje Lcnaxxidek. Je to žena. která má dítě. Je slyšet hluk. Jejž ditě. způsobuje, když saje: lidé sc za nim rozběhnou, a jestli děcko někoho po-škrábc a zůstanou mu jizvy, strupy ze škrábanců učiní druhé lidi šťastnými .
21a Cimšjanský mýtus není celý. Tsim. Myth.. s. 154. 197, Srovnat, s poznámkami F. BOASE, tam., s. 746, 760. Boas neurčil Její totožnost, ale ta je zřejmá. Cimšjanská bohyně nosí „šat bohatství" (goxment oftuealíh). 217 Mýtus, jehož hlavní postavou je gominoqa, „bohatá" (žena), je možná tíhni původu. Zdá sc, žc jc předmětem kultu vyhrazeného některým klanům u Kvakiutlú: př. Ethn. Kwa., s. 862. Jeden hrdina Qoc.xsolcnoqů má
86
Výše uvedené cennosti vc svém celku tvoři magické dědictví; jc totožné s dárcem i s příjemcem, a také s duchem, litery obdařil rod těmito talismany, nebo s hrdinou — zakladatelem klanu, kterému jc duch předal218. V každém případě soubor takovýchto předmětů bývá u všech těchto kmenů duchovního původu a povahy219. Přechovává sc v bedně či spíše velké, rodovými znaky zdobené truhle220, jež je sama nadána osobitou mocí221 — mluví, lne k svému mnjitcli, obsahuje jeho duši. atd.222
jméno „tělo z kamene" a stává sc „vlastnictvím nad tělv", Kwa. T., 111, s. 187: srov. s. 247.
218 Viz např. mýtus o klanu Kosatek. I". BOAS. Handbook oj American Languagcs. I, s. 554—559, Hrdina, zakladatel klanu, jc sám příslušníkem klanu Kosatek. „Snažím sc najít íopiua od vás" [lalisman, srov. s. 554, ř. 49), říká duchovi, jehož potká: má tvář člověka, aleje kosatkou, s. 557, ř. 122. Duch v něm pozná příslušníka svého klanu, daruje mu harpunu s měděným hrotem, klen' zabíjí velryby (v textu, s. 557, opomenuto): kosatky Jsou „killcr-whalcs" (zabíječi velrybí. DA mu rovněž jméno (pollačové). Hrdina se bude jmenovat, „místo nasycené bytosti", „ten. kdo se. cítí nasycen". Jeho dům bude „dům kosatky", s „kosatkou namalovanou v průčelí". „A kosatka bude tvou miskou v domě (miska bude mít tvar kosatky) a lalismancm hnlayu [smrtonosným) a 'živou vodou' a nožem se zuby z křemene (i zuby budou z kosatek]", s. 559.
2IJ Zázračná truhla, obsahující velrybu, která dalo své jméno hrdinovi, sc nazývá „bohatství přicházející na břeh", F. DOAS. Sec. Soc. s . 374. Srov. „majetek unášený ke mně", tam., s. 247. 414. Majetek „budí rozruch", viz výše. Jméno jednoho z hlavních náčelníků u Masscta zní: „Ten. jehož majetek budí rozruch", Haida Tcxts, Jesup VI, s. 684. Majetek žije (Kvaki-utlové): „Ať náš majetek zůstane jeho přičiněním naživu, ať naše měděné
i přcdmčty zůstanou nerozbily." zpívají Maainíagílové, Ethn. Kwa,, s. 1285,
I É *'
I 2211 Rodinné parafcmálic*. klcré obíhají mezi muži, jejich dcerami čl zelí
a vracejí se k synům, když Jsou nově zasvěceni nebo sc ožení, bývají uloženy vc zdobené, značené truhle či bedně, jejíž úprava, výroba a použití jsou pro tuto civilizaci na severozápadě Ameriky (od kalifornských Juroků po Beliringovu úžinu) příznačné. Na této Irulilc Jsou vesměs znázorněny tváře a oči totemů nebo duchú, jejichž atributy obsahuje; jsou to zdobené přikrývky, talismany „života" a .smrti", masky, masky-klobouky. klobouky a véncc, luk. Mýtus často zaměňuje ducha s touto truhlou a jejím obsahem. Př. Tíirtgťt M. T.. s. 173: gonaqadet. který jc lolčž co truhla, měděný předmět, klolxmk a chrastílko s rolničkami.
21 Předáni, darování této truhly, jak na počátku, tak při každé nové iniciaci či při příležitostí svatby, mění příjemce v ..nadpřirozenou" bytost, v zasvěcence, šamana, kouzelníka, urozence, tanečníka a držitele míst v bratrstvu. Viz promluvy v příbězích kvakiutlskych rodin. Errat; Kwa.. s. 0C5. 966; srov. s. 1012.
221 Zázračná skříňka je vždycky obestřena tajemstvím, a palří mezi rodinné tajnosti, Mohou existovat skříňky ve skříňkách, uzavřené ve velkém počtu jedny v druhých (u Haidů), MASSET, Halda Texts, Jesup. VI. s. 395. Obsahuje duchy, např. ..ženu myš" (u Ilaídů). H. T. M., s. 340, čl Havrana.
í
87
jsou i domy a trámy, zdobené stěny227. Vše mluví, střecha, oheň, sošky, malby, neboť magický dům Je zbudován228 nejen náčelníkem a jeho lidmi či lidmi ze sousední frátric, nýbrž i bohy a předky; tento magický dům zároveň přijímá a vyvrhuje duchy a mladé zasvěcence.
Každá z těchto cenností229 má ostatně tvořivou moc230. Není jen znakem a zámkou; je i znakem a zárukou bohatství, magickým a náboženskjhn principem společenského postavem a hojnosti231. Oživenými věcmi jsou i ma-
Srov. mluvicí rohož, Haida Texts; MASSET, Jcšup Expcdition VI. s, 430, 432. Kult přikrývek, rohoží, kožešin upravených na přikrývky se zjevně blíží kultu zdobených rohoží v Polynésll.
227 Tlingitové připouštějí, že v domě vše mluví, že duchové mluví k trámům a krovům a z trámů a krovů a žc i ty promlouvají, a že hovory mezi sebou vedou i totemická zvířata, duchové, lidé a věci v domě; na této zásadě stojí tlingitskč náboženství. Př. J. R SWANTON. Ttingit. s. 458, 459. U Kvakiullů dům poslouchá a mluví, Ki.ua. Eí/in., s. 1279, ř. 15.
228 Dům je pojímán Jako svého druhu movitost. (Vime, žc tak tomu nadlouho zůstalo v germánském právu.) Člověk jej přenáší a on sám se pře" náší. Víz přečetně mýty o „čarovném domě", vybudovaném v jediném o-kamžiku, zvláště pak ty, Jež poskytl děd (soupis vc F. BOAS. Tsím. Mytli., s. 852, 853). Viz příklady is Kvakiutlů, F. BOAS, Sec. Soc, s. 376. a obrázky a přílohy, s. 376. 380.
™ Cennými, čarovnými a náboženskými předměty jsou také; 1. orlí pera. éasto ztotožňována s deštěm, s potravou, s křemenem či s ..dobrým lékem". Př. Tlingit T. M„ s. 128. 383, 128 atd.; Haidovč (MASSET), Haida Tcxts. Jesup, VI. s. 292; 2. hole a hřebeny. Tlingit T. M., s. 385. Haidové. J. R. SWANTON. Haida, s. 38; F. BOAS. Kwakiutl Indlans. Jesup, V, část II, s. 455: 3. náramky, př. kmen z Lower Frascr, B. BOAS, íiidianísc/ur Sa-gen, s. 36; (Kvaklutlové) F. BOAS. Kwa. Ind, Jesup V. II, s. 454.
Všechny tyto předměty, včetně lžic, jídelních misek a měděných předmětů, maji v kvakiutlštině druhové jméno logwa, což přesně znamená ta-lisman, nadpřirozená věc. (Viz připomínky k tomuto slovu v naši práci Origines de la notion de monnaie a v naši předmluvě. II, HUBERT a M. MAUSS, Mélanges ďhistoire des Religions.) Pojem „logwa" odpovídá přesně pojmu mana. Ale v tomto daném případě a z hlediska toho, co nás zajímá, je to „moc" bohatství a potravy, která vytváří bohatství a potravu. V jednom projevu se mluví o tallsmanu „logwa", který je ..velkým, bývalým rozmuožitelem majetku", Ethn. Kwa., s . 1280. ř. 18. Jistý mýtus vypráví o tom, jak jeden „logwa" byl „rád, žc muže získat majetek", a jak čtyři „logwa" (opasky atd.) ho sebraly. Jeden z nich sc nazýval .věc. která způsobuje hromadění majetku", Kwa. T., III, s. 108. Ve skutečnosti bohatství dělá bohatství. V jedné haldskč báchorce se v souvislosti v mušlemi aba-lone. které nosí dospívající dívka, přímo říká, žc „majetek činí bohatým", J. R, SWANTON, Haida. s. 48.
231 Jedné masce sc říká „získávající potravu". Srov. „a budete bohatí na potravu" (nimkišský mýtus), Kwa,, T., III, s. 36, ř. 8. Jeden z nejdůležitčj-ších urozenců u Kvakiutlů má titul „Zvoucí", „dárce potravy", „dárce prachového orlího peří". Srov. F. BOAS, Sec. Soc, s. 415.
lovanč, totemem rodu či symbolem společenského postavení zdobené vyřezávané misky? a lžíce233, s nimiž sc stoluje při slavnostních příležitostech. Jsou replikami nevyčerpatelného náčiní, tvůrců pokrmů, jež duchové darovali předkům. Samy jsou joovažovány za zázračné, Předměty se tak zaměňují s duchy, jejich původci, jídelní náčiní s potravou. Rovnčž kvakiutlskč jídelní misky a haid-ské lžíce jsou základními statky s velmi omezeným oběhem a jsou pečlivě rozděleny mezi rotíý a rodiny náčelní-ků23'1. '
„PLíYTÍDLO DOBRÉ POVESTI'2'35
Předmětem důležitých věr, ba i kultu233, však jsou hlavně mčdčnč předměty zdobené rodovými znaky237, zá-
Flgurálně zdobeně koše a bedny (napr. ty, které slouží ke sběru bobulí) jsou rovněž kouzelné; př. haídský mýtus (MASS1ÍTI. Haida T.. Jesup, VI, s. 404: ve významném mýlu D Qälsovi sc směšuje, štika, losos, buřiiák a koš. který'' pouhé plivnuti tohoto ptáka naplní bobulemi. (Kmen od lx>-vver Frascr River) Ind. Sag.. s. 31; obdobný mýtus u Avlkcnonů, 5íh Re port. s. 2H; koš se zde nazývá „nikdy prázdný".
*" Jídelní misky jsou nazývány podle toho, co řezba na nich představuje. U Kvakiullů zpodobřiuji „vůdce zvířat", Srov. výše. s. 88, pozn. 223. Jedna z nich se jmenuje „miska, která Je stále plná", F. BOAS, /ÍLuaíciuíl Tales (Columbia University), s. 264, ř. 11. Ty které pocházejí od určitého klanu, jsou ,.logwa"; mluvily s předkem. Zvoucím (viz předchozí poznámka) a řekly tnu, aby si je vzal. Ethn. Kwa., s. 809. Srov. mýtus o Kaniqilakuo-vi. Inď. Sag.. s. 198: srov. Kwa. T„ 2. řada, Jesup, X. s. 205: jak ten, kdo dokáže přeměňoval, dal svému tchánovi (který ho trápil) pojíst bobuli z čarovného koše. Ty se proměnily v ostružiní a vyrazily inu z celého těla. "J Viz výše. 231 Viz výše. tam.
2j5 Výraz je převzat z německého Rermomiergeld a byl použit Kríckebcr-gem. Velice přesně popisuje použití těchto rodových štítků-penčz. kotoučků, jež slouží jako platidlo a především jako předměty, jimiž sc honosí o potiacich náčelnici či tí, v Jejichž prospěch se. potlač pořádá. "° Chápeme sc příležitosti, abychom napravili omyl, jehož jsme sc dopustili ve studii Note sw Vorígine de la notion de monnaie. Spletli jsme si slovo Laaa. Lanuja (Bnas používá oba způsoby psaní) se slovem logLoa. Omluvou nám budiž In, že. Iíoas tou dobou často psal obě slova stejně. Ale pak bylo zřejmé, že jedno znamená červeň, měď. a druhé pouze něco nadpřirozc néíio, cennost, lalisman atd. Přesto jsou všechny měděné předměty logwa. takže náš výklad platí. V daném případě však má slovo vlastně platnost adjeklivui a synonymickou. Př. Kw. T.. III, s. 108. dva názvy „logiua". jimiž Jsou měděné předměty: ten, který „rád nabývá majetek", „ten. který'
90
91
kladní statky při potlačí. Předně u všech uvedených kmenů existuje kult a mýtus mědi238 jako živé bytosti. Měď je. alespoň u Haidů a Kvakiutlů, ztotožňována s lososem, který je sám předmětem kultu230. Ale kromě to-
zpúsobuje hroin.ulčni majetku". Všechna logwa však nejsou měděnými předměty.
*7 I když se o výrobě měděných předmětů na americkém Severozápadě hojně diskutovalo, mnoho se toho o ní dosud nevi. R1VET ve své pozoruhodné práci o zpracováni drahých kovů v předkolumbovské Americe (Or-fěvreríe précolombicnne, Journal des Américanisles, 1923] je úmyslně ponechal stranou. V každém případě se zdá jisté, že loto uměni vzkvétalo jíž před příchodem Evropanů. Tlingitnvé a Cinišjanové, kmeny ze severu, vyhledávali, těžili a získával med z Copper River. Srov. staré autory a A. KRAUSE, ÍTinfcít Indtaner, s. 18G. Veškeré tyto kmeny mluví o ..velké měděné hoře": (Tliucllové) TI. M. T.. s. 1(50: (Haidové). J. R. SWANTON. Hnida. Jesup, V. s. 130; (Cimšjanové). Tsim. Myth.. s. 299. *" Měď je živouei věc: její důl, |eji hora jsou čarovné, plné ..rostlin bohatství". MASSET. Hnida Te.vts.' Jesup, VI. s. 681, 692. Srov. J. R. SWANTON. Halda. s. MG, Jiný mýtus. Je pravda, že voní. Kwa. T.. III. s, 61. ř. 8. O výsadě zpracovávat měď pojednává důležitý cyklus pověsti u Clmšjanú: mýlus o Tsaudovl a Gaovi, Tsim. Myth., s. 306 n. k soupisu obdobných témat viz K. BOAS. Tsim. My tli., s. 856. Mčd je zjevně personalizována u Bellakolů. Ind. Sagen, s. 261; srov. F. DOAS. Mythology oj Die flella Coola Indums, Jesup Exp.. I. část 2, s. 71. kde se mýlus o mědi poji s mýtem o mušlích abalone. Clinšjanská báj o Tsaudovl se váže k mýtu o lososovi, o němž se. ještě zmíníme.
a39 Pro svou červenou barvu je měď ztotožňována: se Sluncem, př. THnnít T. M.. č. 39. č. 81; s ..ohněm spadlým s nebe" (název jednoho měděného predmetu), F. liOAS. Tstmshtan Texts and Myllis. s. 467, a ve všech uvedených případech s lososem. Toto ztotožněni je obzvlášť jednoznačné v případe kultu dvojěat u Kvakiutlů, lidí lososa a mědi, Ethn. Kwa.. s. 685 n. Mytická posloupnost se jeví takto: jaro, tah lososa, nově slunce, červená barva. měď. Ztotožňovat měď s lososem je příznačnější pro národy ze severu (viz Soupis obdobných cyklů. F. BOAS. Tsim. Aíyíh., s. 856). Př. haldský mýtus v MASSET. Hairía Texts. Jesup, VI, s. 689, 691, ř. 6 n., pozn. 1; srov. s. 092, mýtus č. 73. Najdeme zde přesnou obdobu pověsti o Polykratové prstenu: pověst o lososovi, kíerý spolkl předmět z mědi, SKIDEGATE {H.T.M., s. 82). Tlingilové (a po nich Haidové) maji mýtus o bytosti, jejíž jménu se překládá do angličtiny jako Monldy-eiid (Jméno lososa): viz mýtus u Sítky: měděné řetězy a lososi. TI M. T.. s. 307. Losos v truhle se mění v člověka, jiná verze u Wrangela. lam., č. 5. Obdoby mýtu viz F. BOAS, TSim Myth.. s. 857. Jednomu měděnému předmětu n Cimš-janů se říká „měď plující proti proudu řekv", což je zjevná naráika na lososa. F. BOAS, Tsim. Myth.. s. 857.
Bylo by záhodno vyzkoumat, co přibližuje kult médi ke kultu křemene, viz výše. Př. mýtus o křemenové hoře. Kura. T., 2. rada, Jesup X. s. 111.
Ke kultu mědi je rovněž nutno přirovnat kult nefritu, alespoň u TlhigUů: nefrit-losos mluví. TI. Sf, T.. s. 5. Nefrltový kámen mluví a pojmenovává, SÍTKA, Tí. M. T.. s. 116. Nakonec nutno připomenout kult mušlí a co jej spojuje s kultem médi
hoto mytologicko-metafyzického a technického prvku240 jsou všechny měděné výrobky, každý zvlášť, předmětem individuálních speciálních věr. Každý nejcennější měděný předmět v rodinách náčelníků klanů má své jméno2'11, vlastni osobitost, svou vlastní hodnotu2"12 v pravém smyslu toho slova, hodnotu magickou i ekonomickou, která je trvala, věčná navzdory proměnám — někdy
Viděli jsme. že u Cimšjanů Je rodina Tsaudova patrně rodinou zakladatelskou a uchovává tajemství mědi. Zdá se, že téhož druhu Je báj o vládnoucí rodině Dzawadaenoqui] u Kvakiutlů. Sdružuje Laqwagílu, tvůrce mědi, s Qomqomgllou, Bohatým, a Qomoqoou, „Bohatou", která vyrábí měděné předměty, Kwa. T., !II, s. 50; a celek propojuje s bílým ptákem (sluncem), synem buřňáka, který cítí měď a proměňuje se v ženu. Ta jki-rodi dvojčata. Jež také cítí měď. Kwa. T., 111, s. 61—67. 2JI Každý měděný předmět má své jméno. „Velké předměty z mědi, Jež mají jména", praví se v kvaklutlských proslovech. F. BOAS. Sec. Soc s. 348—350. Soupis názvů měděných předmětů, bohužel bez udáni kmene, který Je trvale vlastní. tam., s. 344. Jsme poměrně dobře informováni o názvech velkých měděných předmětů u Kvakiutlů. Ukazují, Jaký kult a víra se k nim pojí. Jeden z nich se nazývá „Měsíc" (kmen Niska), Ethn. Kií>a.. s. 856. Jiné nesou jméno ducha, jejž ztělesňuji, a který je daroval. Př.. Dzonoqoa. Ethn. Kwa., s. 1421; dokonce reprodukují jejich tvář. Daiší mají Jména duchů, kteří založil! totemy: jeden předmět se nazývá „tvář bobra", EDin. Kwa., s. 1427; jiný „mořský lev", tam., s. 894. Další Jména pouze narážejí na Jejích tvar, „měděný předmět do T" či „dlouhá horní část", íarn., s. 862. Jiné se jmenují prostě „Velký měděný předmět", tam., s. 1289. „předmět, který zvoní", tam., s. 962 (rovněž Jméno náčelníka). Další jména narážejí na potlač, který ztělesňují a jehož hodnotu v sobě soustřeďuji. Název měděného předmětu Maxtoselem je „ten, kterého se ostatní stydí". Srov. Kwa. T, III, s. 452, pozn. 1: „stydí se za své dluhy" (dluhy: gapím). Další jméno, „vyvolává hádky", Ethn. Kwa., s. 893, 1026 atd.
O názvech měděných předmětů u Tllngltů viz J. R. SWANTON, Tlíngií. s. 405, 421. Jména jsou to vesměs totemická. Pokud jde o názvy měděných předmětů u Haidů a Cimšjanů, známe pouze ty, Jež maji totéž Jméno Jako náčelníci, Jejích vlastnici.
íis Hodnota měděných předmětů u Tlingitů se lišila podle velikost! a vyjadřovala se v počtu otroků. TI. M. T., s. 131. 260. 337 (Sítka a Skidegate, atd., Cimšjanové). Tate v F. BOAS. Tsim. Myth. s. 540; srov. tam., s. 436. Obdobná zásada: (Haidové). J. R. SWANTON, Hafda s. 146.
Boas zkoumal, jak vzrůstá hodnota každého měděného předmětu na každém novém potlači. Napr. hodnota měděného předmětu Lesaxalayo byla někdy v letech 1906—1910 9000 vlněných přikrývek, každá v hodnotě 4 dolarů, 50 člunů, 6000 zapínacích přikrývek. 260 stříbrných náramků, 60 zlatých náramků, 70 zlatých náušnic, 40 šicích strojů, 25 gramofonů, 50 masek. Ohradník říká: „Za prince Laqwagilu dám všechny tyhle ubohé věci." Ethn. Kwa., s. 1352; srov. tam., ř. 28. kde je předmět přirovnáván k „lělu velryby".
92
93
i částečnému či úplnému zničeni2'13 —, jimž je předmět vystaven při potlači,
Mají ještě jednu vlastnost: přitahuji další měděné předměty, tak jako bohatství přitahuje další bohatství, vysoká hodnost pocty, vládu nad duchy, výhodné svazky2'", a naopak. Žijí a pohybují sc po svčm2'15 a strhávají s sebou246 další měděné předměty. Jednomu z nich2'17 se
O principu ničení viz výše, Přesto se. zdá, žc ničení měděných předmejú je zvláštního rázu. U Kvakiutlů probíhá po částech, při každém potlači sc ulomí jedna čtvrtina. Pokus získat nu dalších pol lacích všechny částí zpátky a znovu je snýtoval do původní podoby Je včcí cti. Takovýto předmět pak má vyšší hodnotu, F. DOAS, Sec. Soc, s. 334.
V každém případě vydat je. rozbít znamená zabit je. Ethn. Kwa., s. 1285, ř, 8 a 0. Obecný výraz ..hodit jc do moře" je znám i u TJimjitů, Ti M. T.. s. 63; s. 399, zpěv č. 43. Pokud sc tyto předměty nepotopí, neuváznou na mčlčinč. nezemřou, znamená to. žc jsou falešné, dřevěné a udrži sc na hladině. (Příběh jednoho potlače Cimšjanň proti Haldťim. Tsim. Myth., s, 369.) Jakmile Jsou rozbité, řiká se, že „umřely na písčitém břehu" (Itvaki-ullové), F. DOAS, Sec. Soc, s. 564 a pozn. 5,
241 Zdá sc, žc u Kvakiutlů ničil dva druhy měděných předmětů: ty nejdu-lcžilčjši neopouštěly rodinu a bylo možné je rozbít jen proto, aby se daly znovu roztavit; ostatní, ne tak hodnotně, kolovaly bez úhony a zdá sc, žc byly souputníky lěclt prvních. Př. F. BOAS. Sec Soc, s. 564. 579. Vlast-niclví těchto druhořadých předmětů u Kvakiutlů bezpochyby odpovídá šlechtickým titulům a společenskému postavení druhého řádu, s nimiž cestuji od náčelníka k náčelníkovi, od rodiny k rodině, mezi pokoleními a pohlavími. Zdá sc, žc velké tituly a velké měděné předměty zůstávají trvale uvnitř klanú a kmenů (přinejmenšíml. Těžko by tomu bylo ostatně Jinak.
*" Jeden haidský mýtus o potlačí náčelníka Ilayase líčí, jak jistý měděný předmět zpíval: „To je velice špatné. Přestaň, Gomshvo (název města a jméno hrdiny), kolem tohohle malého měděného předmětu je mnoho dalších měděných předmětů." Halda Texts, Jcsup, VI, s. 760. Jedná sc o „malý měděný předmět", který se stane sám od sebe ..velkým" a kolem nějž se ostatní seskupují. Srov. výše vztah měď a losos.
M V dětské písničce, Ethn, Kwa., s. 1312. ř. 3. ř. 14. ..sc kol něho shromáždi měděné předměty sc slavnými jmény kmenových náčelníků". Má se za to, že předměty „padají samy od sebe do náčelníkova domu" (Jméno jednoho haidského náčelníka. J. R, SWANTON, Halda, s. 274. E). ..Setkávají se v domě", jsou „plochými věcmi, které se tam scházejí". Ethn. Kwa., s. 701,
*' Viz mýtus o „přlnašeči měděných předmětu" v mýtu o ..Zvoucím" (go-exsoťenox), Kwa. T., til. s. 248. ř. 25, 26. Týž předmět je nazýván „přina-šcč majetku", F. BOAS, Sec. Soc, s. 415. Tajný zpěv urozence, který má titul Zvoucího, zní:
..Mě jméno bude .majetek směřující ke mně' díky mému .přinašeči majetku'".
„Měděné předměty ke mně směřují diky .přinašeči měděných předmětů'". V kvakiutlském textu přesně stoji „aqwagíla", „tvůrce měděných předmětů", a ne pouhý .přinaseč".
u Kvakiutlů říká „vůdce měděných předmětů", což již samo o sobě vypovídá o tom, jak se kolem něj měděné předměny seskupují a jeho majitel přitom přebírá jméno „majetek plynoucí ke mně". U Haidů a Tlingitů měděné předměty vytvářejí „opevnění" kolem princezny, která je přináší2""; náčelník, který je vlastní2413, sc stává neporazitelným. Jsou to domácí „placaté božské věci"250. V mýtu často splývají v jedno duchové-dárci měděných předmětů251, majitelé těchto předmětů a předměty sani)'2''2. Nedokážeme rozlišit, v čem jc síla ducha jednoho a bohatství druhého: měděný předmět mluví, nespokojeně mručí253; požaduje, aby byl darován či zničen. Zahalují jej do
,:s Pf. v proslovu na thngu.skčm potlači. 71. M. T., s. 379: (Oimšjanové) měděný předmět je ..štít", tsim. Myli!., s. 385.
141 V proslovu o darování měděných předmětů k poctě nové zasvěceného syna ..jsou darované předměty .krunýřem'", „krunýřem majetku", F. BOAS, Sec Soc. s. 557. (Narážka na měděné přívěsky kolem krku.) Titul mladého muže jc ostatně Vaqois. „přinašcě majetku".
a5° Tyto představy sc jasně projevují v důležitém rituálu, provozovaném v době, kdy jsou dospívající kvakiutlské princezny odloučeny od světa: nosí předměty z mědi a mušle abalone a v danou chvill samy přejímají titul měděných předmětů, .placatých a božských věci vyskytujících sc v domě". Tehdy sc říká. žc .ony a jejich manželé snadno nabudou měděné předměty", Eí/tn. Ku>a., s. 701. ..Měděné predmety v domě" Jc titul scslry jednoho awikcnorkčho hrdiny. Kwa. T.. III. s. 430. Zpěv vznešené kvakiutlské dívky, předjímající něco na způsob indické svájamváry. výběr ženicha, patří patrně k témuž rituálu a vyjadřuje se laklo: „Sedím na měděných předmětech. Matka mi tká pás na dobu. až budu mít .jídelní misky v domě", ald.. Eíhn. Kwa.. s 1314.
551 Měděné predmety bývají ztotožňovány s duchy. Je ío předabře známé téma štítu a oživeného heraldického znaku. Totožnost mědi a „Dzonoqoy" a ..Qominoqy," Eíhn, Kwa.. s. 860. 1421. Měděné předměty jsou totemická zvířata. F. BOAS. Tsim. Myth., s. 460. V Jiných případech jsou pouhými atributy některých bájných zvířat. Při kvakiutlských letních slavnostech hrají svou úlohu „měděný daněk" a jeho „měděné výsady" (paroží). F. BOÁS. Sec. Soc. s. 630, 631: srov. s. 729: „Velkolepost na jeho těle" (doslova bohatství na Jeho těle). CimšJanové považují měděné předměty za ..vlasy duchů", K. BOAS, Sec. Soc. s. 326. za ..výměšky duchů" (soupis téinal, F BOAS. Tsim. Myth,, s. 837), za „drápy ženy-říční vydry". tam;,, s. 563. Měděné předměty užívají duchové při potiacich, jež pořádají mezi sebou, Tsim. Myth., s. 285; Ttíngíŕ T. M.. s. 51. Měděné předměty ..sc Jim lilii". Co se srovnáni týce. viz F. BOAS, Tsim. Myth., s. 846; viz výše. s. 30—31.
Zpěv Ncqapcnkcma (Tvář zvíci deset loktů): -Sestávám z kusů mědi a kmenoví náčelníci jsou rozbité měděné předměty." F. BOAS. Sec. Soc.. s. 482: srov. s. 667. text a jeho doslovný překlad.
ÍM Měděný předmět Dandalayu ..mruči v domě", aby byl darován. F. BOAS. Sec. Soc, s. 622 (projev). Mědéný předmět Maxtoslcm ..si stěžoval,
94
95
přikrývek, aby byl v teple, tak jako zahaluji náčelníka do přikrývek, které má rozdělit"5,1.
Na druhé straně se však spolu s hmotnými statkyajS předává i bohatství a štěstí. Měděné předměty a talisma-ny, které jsou samy o sobě prostředky k získání měděných předmětů, bohatství, postavení i duchů (vše má ostatně stejnou hodnotu) předává zasvěcenci jeho duch, Jeho pomocní duchové. Vezmeme-li v potaz veškeré měděné výrobky a další trvalé formy bohatství, které jsou rovněž předmětem tezaurace a potlače (masky, talismany atd.), zjistíme, že vlastně u všech těchto předmětů splývá hmotná podstata s jejich určením a účinností 6. Jejich
že jej nerozbili". Přikrývky, kterými zaň zapjatí, ..Jej udržuji v lepíc", F. BOAS, Sec, Soc. s. 572. Připomeňme si, že se nazývá „Ten. na nějž se 0-statní měděné předmět stydí podívat", Další měděný predmet se zúčastní potlače a ..stydí se". EíJm. Kwa., s. 882, ř. 32.
Jeden měděný předmět u fluidit (MASSKT). Haida Texts. Jesup. VI, s. 689, majetek náčelníka ..Toho, jehož majetek vyvolává rozruch", zpívá, když byl rozbil: „Slmiju tady, strhl Jsem s sebou hodně lidí" (do sinrli. kvůli poliaci).
Tji Olja rituály dárce čí obdarovaného pohřbených pod horou přikrývek či chodících po nich Jsou rovnocenné: v Jednom případě je člověk nadřazen, ve druhém podřazen svému vlastnímu Uihatství.
2Ä5 Všeobecná připomínka: Poměrně dobře víme, jak a proč. při jakých obřadech se na americkém Severozápadě předávají, spotřebovávají a ničí různé statky Zatím jsme však špatně informováni o formách samého aktu předáváni věcí. zvláště těch měděných. Tato otázka by měla být předmětem zvláštního .šetření. Tu málo, co víme, je kromobyčejuě zajímavé a dozajista poukazuje na vazbu mezi majetkem a vlastníky. Nejen tomu. co odpovídá postoupeni měděného předmětu, se říká „uložit měděný předmět do stínu Jména" toho a íoho, a získat měděný předmět dodává u Kvakiutlťt novému majiteli ..na váze". F. DOAS. Sec. Soc, s. 3-19, u Haidů nejenže se vztyčuje nějaký měděný předmět na znamení toho, že se kupuje půda, Haida T. M„ s. 8ti, ale měděných předmětů se používá 1 k stvrzováni poklepem jako v římském právu: udeří se jimi o lidi, kterým se předají. Tenlo obřad je doložen í v jednom příběhu (Skidegate), tam., s. 432. V tomto případě predmety, kterých st: měděný předmět dotkne, jsou k němu připojeny a zabity: takový je ostatně rituál „smíru" a „dani",
Kvakiutlové si zachovali, alespoň v jednotil mýtu (F. DOAS, Sec. Soc. s. 383 a 385: srov. s. (377. ř, 10), vzpomínku na obřad převodu, jaký najdeme í n Fskymáků hrdina kouše do všeho, co dává, Jeden haidský mýtus |X>písine, jak Paní Myš ..olizovala" vše. co dávala, Haida Texts, Jesup, VI,
*50 Při jednom svalebnini rituálu [rozbit symbolický člun) se zpívá:
..Půjdu a rozbijú na kusy horu Stevens. Udělám si z ní (jejich úlomků)
kameny na ohniště.
Půjdu a roztluču horu Qatsaj. Uděláni si z ní kameny na ohniště. Od velkých náčelníků se k němu odevšad hrne bohatství,
prostřednictvím člověk dosahuje společenského postavení: ziská-li bohatství, získá i ducha a ten má zase moc nad hrdinou zdolávajícím překážky; a tento hrdina si dává platit za komunikaci s duchy, za rituální tance, za služby svým vůdcům. Vše spolu souvisí a splývá; věci mají svou osobnost a osobnosti Jsou svým způsobem věcně připoutány k rodu. Tituly, talisrnany, měděné předměty a duchové náčelníků jsou homonyma a synony-
ma
257
téže povahy a funkce. Obéh hmotných statků se řídi pohybem mužů, žen a dětí, sledem hostin, obřadů, slavností a tanců, ba i kolováním žertů a nadávek. V podstatě s ním splývá. Pokud si lidé dávají a oplácejí věci, je tomu tak proto, že si tím prokazují a oplácejí „úctu" — a my bychom dodali — prokazují „zdvořilosti". A člověk tím, že dává, dává i sebe, a to, že dává sebe, znamená, že „dluží" — sebe i svůj majetek — ostatním.
PRVNÍ ZÁVĚR
Ve čtyřech důležitých skupinách obyvatelstva jsme tedy shledali; u dvou či tří skupin nejprve potlač, pak hlavní účel a běžnou formu potlače jako takového; kromě to-
Ze všech stran se k němu hrne bohatství; Všichni velcí náčelníci se jim nechají ochraňovat."
557 Bývají ostatně totožné, alespoň u Kvakiutlů. Některé urozence ztotožňuji s jejich potlačeni. Ncjdůležitějším titulem hlavního náčelníka je prostě Maxva. což znamená „velký potlač", Ethn. Kwa.. s. 972, 976. 805. Srov. v témž klanu Jména „pořadatelů potlače", atd. U jiného kmene téhož národa, u Dzaivadínoxiui, je Jedním z hlavních titulů „Polas". Viz výše, s. 83, pozn. 208; viz Kwa. T., III, s. 43, k Jeho genealogii. Hlavni náčelník Heilt-sitqu je ve styku s duchem „Qomlnoqou', „Bohatou", a má jméno „Strůjce lxihatslvi". řrmi.. s. 424. 427. Princové Qaqlseno<]U mají „letni Jména", tj. jména klanil, jež označují výhradně „majetek", jména na ..yaq": „majetek na těle", „velký majetek", „vlastník majetku", „místo majetku", Kwa. T„ III, S. 191: srov. s. 187, ř. 14. Jtný kvakiutlský kmen, Naqoatoqnvč, udili svému náčelníkovi titul „Maxva" a „Vaxlein", „potlač" a „majetek"; toto jméno se vyskytuje v mýtu o „Kamenném těle". (Srov. Kamenná žebra, syn Paní Majetku u Haldu.) Duch k němu praví; „Tvé jméno bude .Majetek', Vaxlem... Kwa. T., III. s. 215. ř. 39.
Rovněž u Haldu má náčelník jméno: „Ten, Jehož si nelze koupit" (měděný předmět, který si sok nemůže koupit), J. R. SWAfJTON, Haida. s. 294, XVI, 1. Týž náčelník má také titul; „Vše dohromady", tj. „shromážděni k potlačí'', tam., č. 4. Srov. výše tituly „Majetek v domě".
97
ho ve všech čtyřech skupinách archaickou formu směny — věnovaných a oplácených darů. Dále jsme zjistili, že oběh věcí v těchto společnostech odpovídá pohybu práv a osob. Zde bychom se mohli v nejhorším případě zastavit. Množství, široký výskyt a význam těchto skutečností nás bez nadsázky opravňují stanovit režim, který nutně platil pro velkou část lidstva po velice dlouhé přechodné období a který jinak přežívá pouze u národů, o nichž jsme se tu rozepisovali. Umožňují nám zformulovat tezi, že princip výměny darů byl vlastni společnostem, jež překonaly fázi „totálních závazků" (od klanu ke klanu, od rodiny k rodině) a zatím se ještě nedopracovaly k čisté inciíuí-duální smlouvě, k trhu, kde obíhají peníze, k prodeji v pravém smyslu toho slova a zvláště pak k pojmu ceny vyjádřeně v penězích.
Kapitola třetí
PŘEŽÍVÁNÍ TĚCHTO PRINCIPŮ VE STARÝCH PRÁVNÍCH SYSTÉMECH A EKONOMIKÁCH
Všechna výše uvedená fakta pocházejí z oblasti, již nazýváme etnografií. Navíc jsou lokalizována do společností, |ež obývají břehy Tichého oceánu1. Takováto fakta se zpravidla používají jako kuriozity, nebo nanejvýš pro srovnání, abychom změřili, nakolik se naše společnost vzdaluje či přibližuje institucím, jež nazýváme „primitivními".
Jsou to však fakta, která mají obecnou sociologickou hodnotu, neboť nám umožňují pochopit určitý moment společenského vývoje. Ba co víc, mají význam i pro sociální historií. Instituce tohoto typu skutečně umožnily přechod k našim právním a ekonomickým formám. Mohou nám historicky ozřejmit naše vlastní společnosti. Morálka a směnná praxe obvyklé ve společnostech, jež bezprostředně předcházely ty naše, si dosud uchovávají více či méně důležité stopy veškerých principů, které jsme zde analyzovali. Domníváme se, že budeme moci dokázat, že naše právo a ekonomie se vlastně zrodily z institucí podobných těm předchozím2.
Žijeme ve společnostech, jež činí výrazný rozdíl (tento protiklad dnes kritizují i sami právníci) mezi věcnými právy a právem osob. mezi osobami a věcmi. Je to rozdělení zásadní, neboť přímo podmiňuje určitou část našeho systému vlastnictví, jeho převodů a směny. Je tedy cizí
1 Přirozeně víme, že oblast jejich výskytu je. širší (viz dále. s. 150. pozn. 38) a žc výzkum se omezil na tato území jen provizorně.
2 A. Mcillet a H. Lčvy-Druhl. jakož i náš zesnulý přítel P. Iluvclin. nám laskavě poskytli cenné rady k odstavci, jenž bude následovat.
98
99