SOCIÁLNÍ PRÁVO [ ] Zpracovala: JUDr. Iva Kernová Brno 2013 Sylabus: Cíl: Uvést studenty hlouběji do současného stavu sociálního zákonodárství v ČR. Dát možnost získat praktickou orientaci v oblasti sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Vést i k samostatnému řešení konkrétních sociálních situací. Obsah výuky: Sociální zabezpečení: pojetí, sociální práva, základní pilíře, financování Ø Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění soc. zabezpečení Dávky nemocenského pojištění: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství (podmínky nároku, účel, výše, výpočet dávky, uplatňování nároku, vyhotovování žádosti) Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění Dávky důchodového pojištění: zákon o důchodovém pojištění, druhy důchodů (podmínky nároku, účel, výše, výpočet dávky, uplatňování nároku), zvyšování důchodů, penzijní připojištění Ø Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění Ø vyhl. MPSV č. 284/1995 Sb. kterou se provádí zákon o důch. pojištění Ø Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění Dávky státní sociální podpory: zákon o státní sociální podpoře, druhy a podmínky jednotlivých dávek, účel dávek, výše, výpočet dávky, uplatňování nároku, vyhotovování žádosti Zákon č. 117/1995 Sb. o státní soc. podpoře Životní minimum a existenční minimum Zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu Služby sociální péče Ø Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách Ø Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o soc. službách Pomoc v hmotné nouzi Ø Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Ø Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Pomoc OZP Ø zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Ø vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Podpora v nezaměstnanosti Ø Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Problematika uprchlíků na území ČR: právní postavení uprchlíka, podmínky získání statutu uprchlíka, nároky uprchlíků, řešení konkrétních problémových situací Zákon č. 498/1990 Sb. o uprchlících, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., Zákon č. 317/1993 Sb. Zákon č. 150/1996 Sb. Úmluva o právním postavení uprchlíků přijatá v Ženevě dne 28.7.1951 a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků, přijatý v New Yorku dne 31.1.1967 (v ČR vyhlášena pod č. 208/1993 Sb) Pobyt cizinců na území ČR Ø Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Ø Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání Ø Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu Ø Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR Problematika státního občanství ČR Zákon č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství ČR, v platném znění DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Studijní cíl: získat praktickou orientaci v oblasti sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci; naučit se samostatně řešit konkrétní sociální situace. Dávky sociálního zabezpečení upravuje právo sociálního zabezpečení. Je to právní odvětví, které upravuje instituce, zařízení a právní vztahy, jejichž prostřednictvím se zmírňují následky sociálních událostí, v nichž se mohou občané ocitnout. Sociálními událostmi jsou různé sociálně tíživé situace, které právo uznává a upravuje postup orgánů v nich. Mezi základní okruhy společenských vztahů upravených právem sociálního zabezpečení řadíme vztahy vznikající při zabezpečení v různých životních situacích - nemoc, stáří, invalidita, narození dítěte... Právní úprava této oblasti je velmi roztříštěná. ZÁKLADNÍ PILÍŘE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR I. PILÍŘ: pojištění: a) nemocenské pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění): · Nemocenské · Ošetřovné · Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství · Peněžitá pomoc v mateřství b) důchodové pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) · starobní důchod (obecný, předčasný) · invalidní · vdovský · vdovecký · sirotčí 2. PILÍŘ: státní sociální podpora (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) a) poskytované v závislosti na výši příjmu: · přídavek na dítě · příspěvek na bydlení · porodné b) poskytované bez závislosti na výši příjmu: · rodičovský příspěvek · pohřebné 3. PILÍŘ: sociální péče, služby a) dávky hmotné nouze (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi): · příspěvek na živobytí · doplatek na bydlení · mimořádná okamžitá pomoc b) zákon o sociálních službách ( zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách): · příspěvek na péči c) Pomoc OZP (zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením , vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ) · Příspěvek na mobilitu · Příspěvek na zvláštní pomůcky Životní minimum Existenční minimum (zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Jednotné výplatní místo · Od 1. ledna 2012 se sjednocuje proces výplaty nepojistných dávek sociální ochrany. · Rozhodování a administrace těchto dávek je kprováděno jediným orgánem, kterým je Úřad práce · Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 detašovaných, resp. výjezdních pracovišť ÚP lze po 1. 1. 2012 vyřídit veškeré služby – v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postižením. Karta sociálních systémů Pozor!! Napadnuta Úřadem na ochranu osobních údajů Funkce Karty: · identifikační, · autorizační · dobrovolná platební. K identifikaci na úřadě. U osob se zdravotním postižením plní funkci průkazky TP, ZTP a ZTP/P se všemi jejími výhodami. Autorizační funkce umožní z domova realizovat činnosti spojené s veřejnou správou. Příjemce bude mít prostřednictvím internetu přehled o čerpaných sociálních dávkách. Pro koho je určena · Kartu dostanou ti, kteří čerpají sociální a zdravotní dávky s tím, že platební funkce nebude povinná. · Povinnost platit kartou sociálních systémů bude vyžadována u osob, které čerpají dávky pomoci v hmotné nouzi, a současně u nich existuje riziko zneužití. · Příjemci dávek, kteří již v současnosti disponují bankovním účtem a jednotlivé sociální dávky jsou jim převáděny bezhotovostně, nebudou muset využívat platební funkce Karty sociálního systému. Za podmínky, že nečerpají dávky pomoci v hmotné nouzi a zároveň u nich nehrozí riziko zneužití této dávky. Co bude obsahovat · běžné identifikační údaje, které jsou obvyklé pro bankovní kartu · jméno a příjmení, číslo karty, rodného číslo (bude uvedeno na zadní straně, aby při identifikaci nebylo ihned vidět, dokud ji držitel nedá z ruky), podpis a fotografie · U osob zdravotně postižených stupeň mimořádných výhod. Jak s Kartou nakupovat? · bude plnohodnotnou platební kartou se všemi jejími funkcemi · bude možné vybírat hotovost z běžných bankomatů. Nebudou existovat speciální bankomaty · Zapojit se do nového systému budou moci všichni obchodníci s autorizovaným terminálem. · Autorizace bude provádět Ministerstvem práce a sociálních věcí, nepovolí ji například v baru nebo herně. · Se spuštěním systému MPSV počítá během roku 2012. · Náběh jednotlivých příjemců sociálních dávek do systému bude postupný. Sankce za neplnění povinné školní docházky od 1.1.2012 Ø Krácení nároků rodičovského příspěvku • snížení celkové částky o 22 800 Kč • u rodiče bez volby výše, nenáleží po dobu 3 kalendářních měsíců • po dobu trvání sankce nemůže nárok na rodičovský příspěvek uplatnit druhý rodič Ø Krácení nároků odměny pěstouna • vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nenáleží po dobu 3 kalendářních měsíců (přepočet dávky) Ø Krácení dávek lze použít opakovaně NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění Hlavní principy právní úpravy 1. Jednotnost systému - jednotný pro všechny pojištěné osoby: zaměstnance, příslušníky ozbrojených sborů i pro OSVČ, pouze s nezbytnými odchylkami 2. Zvýšení spravedlnosti - nadále se sice vychází z principu solidarity, ale do výše nemocenského se více promítá výše příjmu 3. Účinnější prostředky proti zneužívání - lépe upraveno posuzování a uznávání pracovní neschopnosti, zavedeny vysoké pokuty za neplnění povinnosti a možnost i odejmout oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti 4. Finanční neutrálnost - systém by neměl zatěžovat státní rozpočet. Příjmy z vybraného pojistného by se měly vyrovnat výdajům na dávky a na správní výdaje potřebné k provádění nemocenského pojištění. 5. Zajištění dodržení mezinárodních závazků - respektuje se právo EU i uzavřené mezinárodní smlouvy. Účast na pojištění § 2: · povinné - zaměstnanci (§ 5 písm. a ) · !!! nově i u dohod o provedení práce je-li odměna v daném měsíci vyšší než 10 000 Kč · dobrovolné - osoby samostatně výdělečně činné, zahraniční zaměstnanci (§ 3 písm. q.) Okruh pojištěných osob § 5 · zaměstnanci: zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci policie ČR, státní zaměstnanci, členové družstva, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, soudci, členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí , poslanci, senátoři PČR, členové vlády, prezident, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, pěstouni, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce · osoby samostatně výdělečně činné V okruhu pojištěných osob už nejsou uvedeni studenti a žáci, společníci a jednatelé s.r.o., komandisté komanditních společnosti. Od 1.1.2007 nejsou již tyto osoby nemocensky pojištěni; posuzují se, jako kdyby dne 31.12.206 ukončily studium nebo výdělečnou činnost, z níž byly dosud účastny NP. Studenti zůstávají nadále důchodově pojištěni podle § 5 odst. 1 písm. m) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (t.j. po dobu prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let) Podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění § 6 Nemocenské pojištění vzniká vstupem do zaměstnání a zaniká skončením zaměstnání. Podmínky pojištění: 1. Výkon zaměstnaní : a) na území ČR b) v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a zaměstnanec není pojištěn podle předpisů státu kde pracuje a má trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU 2. zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů 3. minimální výše sjednaného příjmu (rozhodný příjem) – v současné době 2000 Kč (bude zvyšována podle průměrné mzdy) Účast na nemocenském pojištění tedy nezaloží zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů (dříve 7 kalendářních dnů). To neplatí, jde-li o opakující se zaměstnání téhož pracovníka u téhož zaměstnavatele, kdy od skončení předchozího zaměstnání do vstupu do krátkodobého zaměstnání neuplynulo alespoň 6 měsíců. Přitom pro tyto účely se za zaměstnání nepovažuje zaměstnání malého rozsahu podle § 7. Pojištěni jsou i smluvní zaměstnanci. Souběh pojištění z více zaměstnání § 8 Pokud zaměstnanec vykonává více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Druhy dávek § 4: · nemocenské · peněžitá pomoc v mateřství · ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) · vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Ochranná lhůta § 15 (doba po zániku pojištění po níž se nárok na dávku zachovává) · Nemocenské - 7 kalendářních dnů (původně 42) ode dne zániku NP. Nevyčerpaný zbytek ochranné doby již není možné připočítat k nové ochranné lhůtě. · Peněžitá pomoc v mateřství - 180 dnů (původně 6 měsíců) od zániku NP. Ale nemůže být delší, než trvala účast na pojištění. · Ochranná lhůta se nevztahuje na ošetřovné. · Neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu, ze zaměstnání malého rozsahu.. Denní vyměřovací základ § 18/1 Obecně průměrný příjem připadající z příjmů zjištěných za rozhodné období na jeden den, příčemž se určité dny při tomto výpočtu vylučují . Výpočet je pro všechny dávky nemocenského pojištění stejný. Vyloučené dny § 18/8 · kalendářní dny omluvené nepřítomnosti v práci · dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží náhrada mzdy za prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény · dny poskytování dávek nemocenského pojištění · u OSVČ dny v měsíci za které neplatí pojistné Rozhodné období § 18/3 · Období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. · Pokud neuplynulo 12 kalendářních měsíců - období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost . · Pokud sociální událost vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění - období od vzniku pojištění do konce tohoto kalendářního měsíce Úprava denního vyměřovacího základu Redukce denního vyměřovacího základu § 21- 22 Tři redukční hranice . Stanoví se vždy k 1. lednu. Výše může být zveřejněna nejdříve v září předchozího roku, protože dříve nejsou známy údaje o výši průměrné mzdy. první redukční hranice 863 Kč druhá redukční hranice 1 295 Kč třetí redukční hranice 2 589 Kč · do částky 1. redukční hranice se započte z denního vyměřovacího základu: - 90 % u nemocenského a ošetřovného, - 100 % u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství · z částky mezi 1. redukční hranicí a 2. redukční hranicí se započte 60 % DVZ · z částky mezi 2. redukční hranicí a třetí redukční hranicí se započte 30 % DVZ · k částce nad 3. redukční hranicí se nepřihlíží DÁVKY Nemocenské § 23 - 31 Peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnost, nebo nařízení karantény. Od 4. do 21. dne (do 31.12.2013) pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku. OSVČ neobdrží za tuto dobu žádnou náhradu. Podmínky nároku: · účast na nemocenském pojištění (u OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně před sociální událostí) · dočasná pracovní neschopnost (karanténa) · ztráta příjmu Nárok nemá pojištěnec · který si úmyslně přivodil pracovní neschopnost · kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož vznikl nárok na výplatu důchodu; nárok na nemocenské zaniká posledním dnem před dnem nároku na výplatu důchodu. · u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody Výše nemocenského: 60 % DVZ za kalendářní den Výše nemocenské se snižuje za kalendářní den na 50 % nemocenské pokud si PN způsobil · zaviněnou účastí ve rvačce · jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nebo · při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku · Podpůrčí doba (doba poskytování) · Započítávají se do ní předchozí obdob PN bez ohledu na to, zda byly za dny PN poskytovány náhrada mzdy a nemocenské, nebo náhrada mzdy a nemocenské nenáležely, například proto, že si zaměstnanec způsobil PN úmyslně. · Délka podpůrčí doby - 380 kalendářních dnů · Po vyčerpání podpůrčí doby může OSSZ na žádost zaměstnance nebo OSVČ prodloužit poskytování nemocenského maximálně o 350 kalendářních dnů Podpůrčí doba poživatele starobního a invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně · 63 kalendářních dnů při jedné i více PN, za které je nárok na nemocenské a to od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti Režim dočasně práce neschopného: Stanoví ošetřující lékař: · Léčebný režim · Povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek · Vycházky nejvýše 6 hod. denně a to od 7 hod. do 19 hod. !!! Krácení nebo odnětí nemocenského Na max. 100 kalendářních dnů: · Porušení režimu dočasně práce neschopného · Nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného Porušení režimu v době prvních 21 dnů - přestupek Peněžitá pomoc v mateřství § 32 - 38 Peněžitá nároková dávka nemocenského pojištění poskytovaná po vymezené období těhotenství a mateřství. Nárok má: · pojištěnka, která porodila dítě · těhotná pojištěnka před porodem v době nejdříve od počátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu · pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu · pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela · pojištěnec – otec dítěte, nebo manžel matky dítěte, který o dítě pečuje, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně PN (§ 57 odst. 1 písm. E) a nemá nárok na výplatu PPM · pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem matky dítěte, pokud s ní uzavřel písemnou dohodu podle § 32 odst. 7, že bude pečovat o dítě; lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte Po uplynutí 6 týdnů po porodu může matka dítěte dát písemný souhlas, aby otec dítěte, nebo manžel nadále o dítě pečoval. Tím se vzdává PPM a tato dávka bude poskytována muži na základě jeho žádosti. Podpis matky musí být úředně ověřen. Dohodu lze také podepsat na OSSZ bez dalšího ověřování. Dohodu lze zrušit i jednostranně, musí být ale ověřen podpis. Podmínky nároku Účast na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství alespoň 270 kalendářních dnů. Do doby účasti na pojištění se započítává také: · doba úspěšně ukončeného studia na SŠ, VOŠ, VŠ · doba pobírání plného invalidního důchodu, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí vznikla, případně trvala pojištěná činnost · doba přerušení pojištění Nezapočítává se: · doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání · doba pobírání důchodu z důchodového pojištění (výjimka PID za podmínek § 32 odst.4 písm. b) Podpůrčí doba (doba poskytování) · 28 týdnů - pojištěnka, která porodila osamělý pojištěnec · 37 týdnů – pojištěnka která porodila zároveň 2 nebo více dětí a po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí · 22 týdnů - pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů pečuje o dítě, jehož matka zemřela otec dítěte, nebo manžel matky dítěte, který o dítě pečuje, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně PN o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem matky dítěte, pokud s ní uzavřel písemnou dohodu podle § 32 odst. 7, že bude pečovat o dítě · 31 týdnů 1. pojištěnec, pokud převzal 2 a více dětí do péče nahrazující péči rodičů 2. pojištěnec, který pečuje o 2 a více dětí jejichž matka zemřela 3. otec dítěte, nebo manžel matky dítěte, který pečuje o 2 a více dětí, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně PN, 4. otec nebo manžel matky dětí, pokud s ní uzavřel písemnou dohodu podle § 32 odst. 7, že bude pečovat o 2 a více dětí pokud po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby dále pečuje alespoň o 2 z těchto dětí · U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů po porodu · Jestliže dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, končí podpůrčí doba uplynutím 2 týdnů od úmrtí dítěte Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává: · 8-6. týden před očekávaným dnem porodu · dnem porodu pokud nastal dříve než 8-6. týden před očekávaným porodem · dnem převzetí dítěte do péče Výše dávky: Za kalendářní den 70 % denního vyměřovacího základu Ošetřovné § 39 - 41 Peněžitá nároková dávka nemocenského pojištění, která náleží zaměstnanci, který nemůže vykonávat práci z důvodu ošetřování dítěte (péče) o dítě nebo jiného člena domácnosti. Podmínky nároku Zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodů: · ošetřování v dítěte mladšího 10 let v případě nemoci, úrazu v jiného člena domácnosti z důvodu nemoci, úrazu, porodu, pokud to jeho stav vyžaduje · péče o zdravé dítě mladší10 let, protože v školské zařízení a pod. jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu (havárie, epidemie..) v nařízena karanténa ve školském zařízení v fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla jí nařízena karanténa a proto nemůže o dítě pečovat Podmínkou nároku na ošetřovné je společná domácnost. Neplatí to v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V témže případě náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, pokud se v témže případě vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou. Změna druhu diagnózy se nepovažuje za nový případ ošetřování. Podpůrčí doba (délka poskytování) · 9 kalendářních dnů · 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku Potřeba ošetřování se přerušuje přijetím ošetřovaného do nemocnice nebo jiné ústavní péče. Výše ošetřovného Za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu !!! Nárok na výplatu není v době prvních 14 kalendářních dní PN nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31.12. 2013 v době prvních 21 kalendářních dní PN nebo nařízené karantény. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství § 42 – 47 Peněžitá nároková nemocenského pojištění, poskytovaná v době těhotenství a mateřství po dobu převedení na jinou práci. Podmínky nároku: dočasné převedení na jinou práci zaměstnankyně, která konala práci zakázanou těhotným ženám (matkám do konce 9. měsíce po porodu), nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství (zdraví, mateřství), nebo je zakázána kojícím matkám, nebo ohrožuje schopnost kojení pokles započitatelného příjmu bez jejího zavinění; nepřihlíží se však k poklesu v důsledku kratší pracovní doby. Doba poskytování · poskytuje se za kalendářní dny po dobu převedení na jinou práci · těhotné zaměstnankyni nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu · po porodu v případě převedení nejpozději do konce 9. měsíce po porodu. Výše dávky: rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení a průměrem započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po převedení. Společná ustanovení o dávkách § 45-52 Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek a uplatněním nároku. Zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka, nebo její část náleží. Vzdání se nároku na výplatu dávky Pojištěnec se může na základě písemného prohlášení podaného plátci dávky vzdát nároku na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného. Výplaty peněžité pomoci v mateřství je možné se vzdát nejdříve po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ne dříve, než uplyne 6 týdnů ode dne porodu. Žádost o dávku podává zaměstnanec na předepsaném tiskopisu u svého zaměstnavatele a ten ji spolu s podklady zašle na příslušnou OSSZ. Uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění Zaměstnanec předá žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé přijímají žádosti o dávku i od svých bývalých zaměstnanců. Služební útvary provádějí nemocenské pojištění příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáků z povolání, odsouzených ve výkonu trestu, kteří vykonávají práci ve výkonu trestu, a osob obviněných vykonávajících práci ve vazbě. Způsob výplaty dávek Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2008 již nemocenské pojištění svých zaměstnanců neprovádí tzv. velké organizace, ale příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (a příslušné služební útvary). Okresní správa sociálního zabezpečení nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Okresní správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost této správě doručena. Zaměstnanec má možnost si zvolit způsob výplaty dávky. Upřednostní-li výplatu na svůj účet vedený u peněžního ústavu v České republice, uvede v žádosti o dávku číslo tohoto účtu. Druhou možností je výplata v hotovosti (poštovní poukázkou); v takovém případě hradí náklady za doručení. O druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, vydá okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci písemné oznámení. Nebude-li zaměstnanec s výší dávky souhlasit, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení o dávce, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž má možnost podat odvolání. Organizace a provádění nemocenského pojištění Orgány nemocenského pojištění § 81 · OSSZ · ČSSZ · MPSV · služební orgány: § Ministerstvo vnitra § Vězeňská služba ČR § Generální ředitelství cel § Bezpečnostní informační služba § Úřad pro zahraniční styk a informace Nemocenské pro všechny pojištěnce ( s výjimkou příslušníků osob ve vazbě a odsouzených) provádí pouze OSSZ ne již zaměstnavatel Informační systémy nemocenského pojištění § 120 - 121: · registr pojištěnců § 122 · registr zaměstnavatelů § 123 Správce registrů: · ČSSZ – zaměstnané osoby, OSVČ, zaměstnavatelé zaměstnaných osob · Služební orgán v oborech své působnosti – odsouzené osoby a jejich příslušníci . Výplata dávek: OSSZ ve lhůtě 1 měsíce následujícího po dni, kdy byla žádost o dávku doručena Způsob výplaty § 110: · na účet · v hotovosti (poštovní poukázkou) Institut zvláštního příjemce § 112 – umožňuje řešit situaci, kdy pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce nemůže dávku přijímat. Může jím být osoba fyzická i právnická. Povinnosti stanovené zaměstnavatelům, zdravotnickým zařízením a jiným subjektům. Zákon stanoví nové povinnosti. Porušením nebo nesplněním zákonem taxativně stanovených povinností se fyzické osoby (pojištěnci nebo příjemci dávky, zaměstnanci, OSVČ, zaměstnavatelé atd.) dopouštějí přestupků, za které je možné ukládat pokuty. Právnické osoby (zaměstnavatelé, zdravotnická zařízení apod.) se dopouštějí porušením nebo neplněním zákonem stanovených povinností správních deliktů, za které jsou stanoveny pokuty. Posuzování zdravotního stavu Dočasná pracovní neschopnost § 55 - stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v zákoně o nemocenském pojištění uvedené důvody neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než pojištěnou činnost. V případě, že po uplynutí 180 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti je pojištěnec schopen vykonávat i jinou než dosavadní pojištěnou činnost, resp. plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, dochází k ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Zákon stanovuje komplex povinností ošetřujícího lékaře a zařízení závodní preventivní péče (§§ 54, 61-63) v oblasti nemocenského pojištění a zrcadlově stanoví jejich práva. Pokud neukončí lékař na pokyn lékaře správy sociálního zabezpečení opakovaně neodůvodněnou pracovní neschopnost nebo potřebu ošetřování, může mu být stanoven zákaz rozhodovat o těchto věcech. KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Co je to právo sociálního zabezpečení? 2. Jaké jsou základní pilíře sociálního zabezpečení v ČR? 3. Vyjmenujte druhy dávek nemocenského pojištění. 4. Jaký je charakter a jaké jsou podmínky vzniku nároku jednotlivých dávek nemocenského pojištění? 5. Jaká je výše a doba poskytování jednotlivých dávek? 6. Kde se uplatňuje nárok a kdo je plátcem jednotlivých dávek? 7. Který orgán rozhoduje ve sporu o jednotlivou dávku nemocenského pojištění? DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ účinnost 1.1.2012 Zákon č. 150/95 Sb., o důchodovém pojištění; Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se novelizuje zákon o důchodovém pojištění Z důchodového pojištění se poskytují důchody: přímé: · starobní · invalidní odvozené: · vdovský · vdovecký · sirotčí Účast na důchodovém pojištění: Rozlišuje se povinná a dobrovolná účast. Osoby povinně účastné:: · osoby, jejichž účast na důchodovém pojištění je vázána na účast na nemocenském pojištění podle zvláštních předpisů: zaměstnanci v pracovním poměru, osoby ve služebním poměru, soudci, členové družstva · osoby samostatně výdělečně činné; osoby spolupracující se považují přímo za osoby samostatně výdělečně činné · osoby, které jsou v zákoně vyjmenovány a nejsou při tom účastníky nemocenského pojištění, neplatí také pojistné na důchodové pojištění: osoby konající vojenskou nebo civilní službu, osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po níž jim náleží hmotné zabezpečení, osoby pečující o dítě do 4 let nebo do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu, nebo o blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let, poživatelé plného invalidního důchodu Osoby dobrovolně účastné (starší 18 let) bez časového omezení: · studium po uplynutí prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let, · nezaměstnanost, · dlouhodobá dobrovolnická služba, · zaměstnání v cizině a činnost na území ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele. Nově (od 1.1.2010): · jakékoliv studium po roce 2009 (bez ohledu na to, zda již uplynulo prvních šest let studia po dosažení věku 18 let nebo nikoliv), dále · doba pobytu v cizině, po kterou osoba následuje svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR a dále · doba, po kterou byla osoba poslancem Evropského parlamentu. Dobrovolného pojištění obecně mohou být účastny pouze osoby starší 18 let. časové omezení na 10 let · osoby starší 18 let, které podaly přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a získaly dobu pojištění aspoň v délce 1 rok Náhradní dobou pojištění přestává být studium na střední, vyšší odborné škole nebo vysoké škole. · Studenti mají od 1. 1. 2010 možnost být účastni důchodového pojištění dobrovolně.( Pro rok 2010 činí nejnižší měsíční pojistné 1 660 Kč, tj. 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2010. ) Studium absolvované do 31. 12. 2009 se i pro nároky na důchody vzniklé po tomto datu hodnotí podle dosavadních pravidel. To znamená, že za náhradní dobu pojištění se považuje studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, a to maximálně po dobu prvních šesti let takového studia. · Pro účely nároku na invalidní důchod se však doba prvních šesti let studia po dosažení 18 let věku (i doba studia od skončení povinné školní docházky do dosažení 18 let věku) považuje za dobu pojištění vždy, tedy i když byla získána v roce 2010 a později. Výpočet důchodu: Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou a je stejná u všech důchodů. Procentní výměra se stanoví procentní sazbou a to: · z výpočtového základu (u důchodů starobních a invalidních) · z procentní výměry důchodu zemřelého (u důchodů pozůstalostních) Výpočtový základ = osobní vyměřovací základ (měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce) za rozhodné období. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 8 400 Kč, bere se v úvahu z částky osobního vyměřovacího základu do 20 500 Kč 30%, nad 20 500 Kč 10%. Výše procentní výměry činí vždy nejméně 770 Kč měsíčně. STAROBNÍ DŮCHOD Druhy starobních důchodů: při dosažení důchodového věku (řádný starobní důchod) před dosažením důchodového věku: ŘÁDNÝ STAROBNÍ DŮCHOD Peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná po získání potřebné doby důchodového pojištění a dosažení stanoveného věku pro vznik nároku na starobní důchod Podmínky nároku na řádný starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění) · doba pojištění nejméně 25 let · dosažení důchodového věk nebo · doba pojištění15 let a dosáhl · dosažení aspoň 65 let věku. Nově (od 1.1.2010): Zákon č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, zavedl s účinností od 1. ledna 2010 postupné prodlužování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků (resp. z 15 roků na 20 roků v případě kratší doby pojištění); tempo prodlužování – jeden rok za každý rok účinnosti zákona. Doba pojištění (§ 29) 1. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň důchodový věk před rokem 2010, b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. 2. Pojištěnec má nárok na starobní důchod, pokud nesplnil podmínky výše uvedené, také tehdy, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, f) 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození. 3. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky uvedené v bodě 1. písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob pojištění. 4. Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v bodech 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené zákonem o důchodovém pojištění. 5. Má nárok na starobní důchod také, pokud dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, jeli vyšší než 65 let, pokud mu zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (§61b) PŘEDČASNÝ STAROBNÍ DŮCHOD (§31) Peněžitá nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná po získání potřebné doby důchodového pojištění, kdy do dosažení důchodového věku pro vznik nároku na tzv. obecný starobní důchod chybí nejvýše zákonem vymezená doba. Nově od 1.1.2012!!! : Podmínky nároku na předčasný trvale krácený starobní důchod (§ 31 zákona o důchodovém pojištění) Pojištěnec má nárok na předčasný trvale krácený starobní důchod, jestliže · získal potřebnou dobu pojištění (§ 29 odst. 1 nebo 3) a · do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše Ø 3 roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 Ø 5 roků, pokud jeho důchodový věk je alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let Přiznání tohoto důchodu vylučuje nárok na řádný starobní důchod. Důchodový věk (platí pro oba důchody) · Důchodový věk činí u pojištěnců narozených před rokem 1936. a) u mužů 60 let, b) u žen 1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 5. 57 let, Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936 Rok narození Důchodový věk činí u mužů žen s počtem vychovaných dětí 0 1 2 3 a 4 5 a více 1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r 1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r 1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r 1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r 1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r 1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r 1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r 1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m 1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m 1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r 1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r 1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r 1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m 1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m 1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m 1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m 1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 1964 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m 1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m 1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m 1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m 1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m 1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m 1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m 1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m 1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m 1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m 1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 1976 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 1977 67r 67r 67r 67r 67r 67r 1978 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 1979 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 1980 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 1981 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 1982 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 1983 68r 68r 68r 68r 68r 68r Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené v roce 1984 a mladší vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky. Výpočet důchodového věku u pojištěnců narozených po roce 1977: k věku 67 let se přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Příklad: rok narození 1982: 67+ 2(1982-1977)= 67r+ 10m VÝŠE Výše řádného starobního důchodu (§ 33 a 34 zákona o důchodovém pojištění) Skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. · Výše základní výměry od 1.1.2013 2 330 Kč měsíčně. · Výše procentní výměry za každý celý rok doby pojištění (která se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření) získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. · Výše procentní výměry za každý celý rok doby pojištění (která se kryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření) získané do vzniku nároku na tento důchod 1,2 % výpočtového základu měsíčně Do doby pojištění se započítává i tzv. náhradní doba pojištění (§ 5 zákona o důchodovém pojištění), avšak pouze v rozsahu 80 %, Výše procentní výměry se zvyšuje za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání tohoto důchodu, a to za každých celých 90 kalendářních dnů o 1,5 % výpočtového základu. !!! Byla zákonem č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, zavedena s účinností od 1. ledna 2010 možnost zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod · při jeho souběžném pobírání v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo · při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů. Toto opatření se týká období výdělečné činnosti vykonávané po 31. prosinci 2009. Výše procentní výměry důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti (37 zákona o důchodovém pojištění) · Výplata řádného starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu nezávisle na tom, zda je uzavřen na dobu určitou nebo neurčitou. · Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku platí stejná pravidla jako v případě řádného starobního důchodu. INVALIDNÍ DŮCHOD peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu naplňujícím kritéria invalidity. · Zákonem č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, se s účinností od 1. 1. 2010 nově vymezuje invalidita. Místo dosavadní plné a částečné invalidity byla zavedena třístupňová invalidita (invalidita třetího, druhého a prvního stupně). · Současně byla místo plného invalidního a částečného invalidního důchodu zavedena jedna dávka, a to invalidní důchod (pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně). · Pokud jde o důchody přiznané před 1. 1. 2010 považuje se s účinností od 1. 1. 2010 plný invalidní důchod ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. · Částečný invalidní důchod se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, považuje od 1. 1. 2010 za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 % · Za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech (méně než 50%). Podmínky nároku na invalidní důchod (§ 38 zákona o důchodovém pojištění) Pojištěnec: · nedosáhl věku 65 let · stal se invalidním · získal potřebnou dobu pojištění. Invalidita (§ 39 zákona o důchodovém pojištění) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. · Invalidita prvního stupně - pokles nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, · Invalidita druhého stupně - nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % · Invalidita třetího stupně - nejméně o 70 %, Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod (§ 40 zákona o důchodovém pojištění) · ve věku do 20 let - méně než 1 rok · od 20 do 22 let - 1 rok pojištění · od 22 do 24 let - 2 roky pojištění · od 24 do 26 let - 3 roky pojištění · od 26 do 28 let - 4 roky pojištění · nad 28 let - 5 roků pojištění Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem invalidity. V případě pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje rovněž za splněnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Výše invalidního důchodu Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. · Základní výměra - činí od 1. 1. 2011 2 330 Kč měsíčně. · Procentní výměra - invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění: a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně - invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně - invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, u žen stanoveného pro bezdětné ženy Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění . Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech (§ 42 zákona o důchodovém pojištění) · Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území ČR a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu. · Procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí v těchto 45 % výpočtového základu. Pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání tohoto invalidního důchodu, vynásobený příslušným koeficientem. Přeměna invalidního důchodu na důchod starobní · Nárok na vyplácený invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let, a tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod, tj. neprovádí se výpočet starobního důchodu. · Poživatel takového starobního důchodu však může požádat i o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel, v takovém případě mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší. · Nové !!! : Nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření, zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let, nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let. (§ 61b) Pozůstalostní důchody Vdovský a vdovecký důchod Peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při úmrtí manžela (manželky). Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod (§ 49 a 50 zákona o důchodovém pojištění) Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který · byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu (před 1. 1. 2010 plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu), nebo · splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod (před 1. 1. 2010 na plný invalidní důchod) nebo · podmínky nároku na starobní důchod, předčasný starobní důchod anebo · zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže · pečuje o nezaopatřené dítě, · pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, · pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, · je invalidní ve třetím stupni (před 1. 1. 2010 plně invalidní), nebo · dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do 2 let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. (u důchodů kde nárok vznikl do 31.12.11 platí do 5 let ) To platí obdobně i pro nárok muže na vdovecký důchod. Nárok na vdovský důchod dále zaniká: · uzavřením nového manželství ( od 1.1.12 ruší se nárok na odbytné !!) · dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu Výše skládá se ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. · Výše základní výměry - od 1. 1. 2011 2 330 Kč měsíčně. · Výše procentní výměry - 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti Sirotčí důchod Peněžitá, nároková dávka důchodového pojištění, poskytovaná při úmrtí rodiče, osvojitele nebo v určitých případech také osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. případech také osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Podmínky nároku Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě · zemřel-li rodič (osvojitel), nebo · osoba, která převzala dítě na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů · jestliže rodič (osvojitel) a) byl ke dni smrti poživatelem/poživatelkou starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo c) splnil ke dni smrti podmínky nároku na starobní důchod, předčasný starobní důchod , a nebo d) zemřel/a následkem pracovního úrazu · Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. · poskytuje se vyšší důchod v plné výši a nižší ve výši procentní výměry. · Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. · Jsou-li současně splněny podmínky nároku na sirotčí důchod po rodiči a po osobě stejného pohlaví (která převzala dítě do péče) náleží poze jeden důchod, a to vyšší. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu. Výše sirotčího důchodu (§ 53 zákona o důchodovém pojištění) Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. · základní výměra - 1. ledna 2013 2 330 Kč měsíčně ( v případě oboustranného sirotka náleží pouze jednou) · Procentní výměra - 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Doba poskytování: Po dobu nezaopatřenosti dítěte. Oboustranně osiřelému dítěti, které má nárok na dva sirotčí důchody, se poskytuje vyšší důchod v plné výši a nižší ve výši procentní výměry. SOUBĚH NÁROKŮ NA STAROBNÍ DŮCHOD A INVALIDNÍ DŮCHOD Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu (obecného nebo předčasného) a plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen 1 důchod, a to vyšší. Pokud by byly současně splněny podmínky nároku na tyto důchody ve stejné výši, vyplácí se ten důchod, který si občan zvolí. Dnem úpravy výplat těchto důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí. Občan může mít tedy nárok na výplatu jen 1 přímého důchodu SOUBĚH NÁROKŮ NA STAROBNÍ DŮCHOD A VDOVSKÝ NEBO VDOVECKÝ DŮCHODJsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z druhého důchodu se vyplácí polovina procentní výměry Je-li výše důchodu stejná, krátí se tímto způsobem vdovský nebo vdovecký důchod Výše úhrnu důchodů při souběhu není nijak omezená, tj. není stanovena žádná hranice pro úhrn důchodů ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODU Pravidla pro zvyšování důchodů: stanovena v § 67 zákona o DP ŽÁDOST O DŮCHOD A PŘIZNÁNÍ DŮCHODU Všechny důchody se přiznávají na základě žádostí pojištěnců. Pro sepisování žádosti o důchod platí stanovená pravidla. Předstihové řízení Je to první fáze řízení o přiznání důchodu, která probíhá již v období před vznikem nároku na starobní důchod. Je to fáze přípravná, jejíž účelem je podat pojištěnci informaci o skutečnostech, které má Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci. Od 1.1.2006 zasílají orgány soc. zabezpečení občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění. Občan má na jeho zaslání právo jedenkrát za kalendářní rok. Obsahuje: přehled dob důchod. pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu soc. zabezpečení. List je zaslán do 90 dnů od doručení žádosti. Ve výpisu dob pojištění z evidence ČSSZ je uveden přehled dob pojištění, které má tento orgán ve své evidenci, a přehled neprokázané doby, tj. doby, kterou ČSSZ nemá ve své evidenci. Na základě výpisu by si měl občan zajistit doklady o době, která není uvedená ve výpisu v přehledu dob pojištění, aby tyto doklady mohl přiložit k žádosti o důchod. Při podání žádosti občan rovněž předkládá výpis dob pojištění, který mu ČSSZ zaslala. Podávání žádosti o důchod (§ 82 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) · Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle místa trvalého pobytu občana nebo místa hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince. · Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci. Žádost může rovněž podat fyzická osoba na základě plné moci. · Žádost lze podat nejdříve čtyři měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat. · Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když má za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. · Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne, kdy obdržel výzvu okresní správy sociálního zabezpečení sepisující žádost o dávku důchodového pojištění, sdělit písemně požadované údaje. Platí pro všechny druhy důchodů. ROZHODNUTÍ O DŮCHODU Rozhodnutí o důchodu se vydává vždy písemně. V rozhodnutí se uvádí, od kterého dne byl důchod přiznán a v jaké výši a dále jsou v rozhodnutí uvedeny skutečnosti, které byly vzaty v úvahu při výpočtu důchodu. Součástí rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění, kde je uveden přehled jednotlivých dob pojištění, vyměřovací základ v jednotlivých kalendářních letech, počet vyloučených dob a koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu; dále je zde uveden součet dob pojištění a postup při stanovení výpočtového základu. Z osobního listu důchodového pojištění se občan může přesvědčit, zda byly při výpočtu jeho důchodu vzaty do úvahy všechny údaje a zda je výpočet správný. Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených důchodů; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení důchodu. OPRAVNÝ PROSTŘEDEK PROTI ROZHODNUTÍ O DŮCHODU Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat opravný prostředek, a to do 30-ti dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí. Opravný prostředek se podává u krajského soudu (Městského soudu v Praze), v jehož obvodu má občan bydliště, nebo u ČSSZ. Proti rozhodnutí krajského soudu (Městského soudu v Praze) lze podat odvolání, o němž rozhoduje vrchní soud; odvolání může podat občan i ČSSZ. Odvolání se podává ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení rozhodnutí krajského soudu (Městského soudu v Praze). Proti rozhodnutí vrchního soudu se již nelze odvolat. Podání opravného prostředku je osvobozeno od soudních poplatků. Prameny ke studiu: Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění Vyhl. č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, v platném znění KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Jaké druhy důchodů se poskytují z důchodového pojištění? 2. Jaké jsou základní principy úpravy důchodového pojištění? 3. Jaký je obecný princip výpočtu výše důchodu? 4. Charakteristika a podmínky nároku na starobní důchod. 5. Charakteristika a podmínky nároku na invalidní důchod 6. Jaké jsou druhy pozůstalostních důchodů a jaké jsou podmínky jejich poskytování? 7. Jak se řeší souběh nároků na starobní důchod a invalidní důchod? 8. Jak se řeší nárok na starobní důchod a vdovský nebo vdovecký důchod? 9. Jaká jsou kritéria pro zvyšování důchodu? 10. Co je to předstihové řízení? 11. Jak probíhá řízení o přiznání důchodu? 12. Jaké jsou opravné prostředky proti rozhodnutí o důchodu? Tři pilíře důchodové reformy · V souvislosti s důchodovou reformou se mluví o tzv. třech pilířích financování penzí. · Jedná se o složky, z nichž se bude důchod budoucích penzistů skládat. · Do pilířů je počítána: o státní penze o výnos z průběžného spoření o penzijního připojištění. První pilíř – sociální a důchodové pojištění · klasický důchod v té podobě, jak jej známe dnes. · účast na sociálním pojištění je v naprosté většině případů povinná. První pilíř se · financuje se metodou průběžného financování, která je založena na solidaritě mezi generacemi aktivních občanů a příjemců důchodu. · Výše penze v prvním pilíři příliš nezávisí na objemu finančních prostředků, které jednotlivec během svého života do systému odvedl. Snižující se poměr mezi aktivně činnými jednotlivci v produktivním věku a lidmi, kteří penzi pobírají, je příčinou dlouhodobé neudržitelnosti průběžného financování penzí v podobě, jak jej známe dnes. Výše státem vypláceného důchodu se bude snižovat a poroste význam dalších složek (pilířů) financování penze. . Druhý pilíř – individuální spoření · Největší změna důchodové reformy · možnosti spořit si na penzi u specializované investiční společnosti · založen na základě dobrovolnosti · možnost investovat 3 % odvodů na sociální pojištění a 2 % své hrubé mzdy · nelze z něj vystoupit Spoření na penzi v rámci druhého pilíře je · pravidelné investování do specializovaných fondů. Proto · s sebou nese nutnost rozhodnutí o správné investiční strategií. · vyšší riziko investic bude samozřejmě vyváženo vyšším zhodnocením úspor, naopak · u fondů s nižším rizikem nebude toto zhodnocení tak vysoké. Investiční strategie v rámci druhého pilíře · půjde během života změnit. Finanční poradci většinou · doporučuje se začít spořit do fondu s vyšším zhodnocením a vyšším rizikem poklesu hodnoty investic a s postupně blížícím se obdobím čerpání penze přecházet na fondy s menším rizikem. Třetí pilíř – penzijní připojištění · dobře známý spořící produkt · založený na dobrovolnosti · považován za doplňkový, ale · může být dobrým zdrojem pozdějšího kapitálu. · velká výhoda : o příspěvky od zaměstnavatelů a o státní podpora. Od 1. ledna 2013 se mění III. důchodový pilíř: · penzijní připojištění se státním příspěvkem se mění na doplňkové penzijní spoření, · mění se pravidla výplaty dávek, · zavádí se tzv. předdůchod · Předdůchod · možnosti odejít až pět let před nárokem na řádný starobní důchod mohou · ti, kteří spoří nejméně pět let v penzijních fondech (nově penzijních společnostech) a · mají našetřeno alespoň 30 procent průměrné mzdy na každý měsíc čerpání důchodu · neztrácí se nárok na klasický důchod (není trvale krácen) Třetí důchodový pilíř 2013 Od 1. ledna roku 2013: · ze současných penzijních fondů se stávají transformované a · vznikají nové fondy – tzv. účastnické. · klienti stávajících penzijních fondů si mohou vybrat: o zůstat v transformovaném fondu nebo o přejít do nových účastnických fondů. Transformované fondy · zůstanou zachovány aktuální podmínky: o garance nezáporného zhodnocení, o státní příspěvky (ovšem v jiné výši), o příspěvky zaměstnavatele, o výsluhová penze a jednorázové vyrovnání. · mezi transformovanými fondy nebude možné přecházet a · možnost založit staré penzijní připojištění pouze do 30. 11. 2012. Účastnické fondy · zachovají: o státní příspěvky o daňové úlevy i s o možnost příspěvku zaměstnavatele · nebudou: o mít garanci nezáporného zhodnocení prostředků – bude v nich možné dosáhnout vyšších, ale i záporných výnosů. o poskytovat výsluhové a pozůstalostní penze. · Povinně bude existovat konzervativní fond, případně mohou penzijní společnosti zakládat další (dynamičtější) účastnické fondy. · Majetek fondu a majetek penzijní společnosti bude oddělen, fondy tak budou fungovat obdobně jako klasické otevřené podílové fondy. · Výhodou budou nízké poplatky za správu, které definuje zákon · Mezi novými účastnickými fondy bude možné přestupovat. Každý by měl mít dnes založené penzijní připojištění minimálně na 300 Kč měsíčně, aby měl později nárok na státní příspěvek. · Ideálně pozdějí na 1000 korun · Jde o tvrdě konzervativní produkt. Přesto · státní příspěvek ale jeho atraktivitu zvyšuje a · času na možný „přestup“ do nových dynamičtějších „účastnických“ bude ještě dost. Tabulka: Výše současného a budoucího státního příspěvku Vlastní měsíční příspěvek účastníka Státní příspěvek aktuální Státní příspěvek od 1. 1. 2013 100 Kč 50 Kč 0 Kč 200 Kč 90 Kč 0 Kč 300 Kč 120 Kč 90 Kč 400 Kč 140 Kč 110 Kč 500 Kč 150 Kč 130 Kč 600 Kč 0 Kč 150 Kč 700 Kč 0 Kč 170 Kč 800 Kč 0 Kč 190 Kč 900 Kč 0 Kč 210 Kč 1000 Kč 0 Kč 230 Kč KONTROLNÍ OTÁZKY Co je to penzijní připojištění a jaký je jeho účel? Co je charakteristické pro penzijní připojištění? Kdo může být účastníkem penzijního připojištění? Jaké jsou druhy dávek penzijního připojištění? Jaké jsou druhy příspěvků na penzijní připojištění? V čem spočívá daňové zvýhodnění penzijního připojištění? Při pilíře důchodové reformy STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA zákon č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů podle úpravy zákona č.261/2007 Sb. O stabilizaci veřejných rozpočtů Druhy dávek: a) poskytované v závislosti na příjmu: 1. přídavek na dítě 2. příspěvek na bydlení 3. porodné b) ostatní (bez závislosti na výši příjmu): · rodičovský příspěvek · pohřebné Nárok na dávky · pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky (občané České republiky) nebo mají trvalý pobyt (cizinci) na území České republiky a mají zde bydliště. · Cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území České republiky se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. · Dávky státní sociální podpory náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. · Do okruhu oprávněných osob spadají také občané Evropské unie · Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje. · Při posuzování nároků na dávky SSP se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek. · Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů osoby či rodiny je životní minimum. · Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky: · příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti · dávky nemocenského a důchodového pojištění · podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci · obdobné příjmy z ciziny. · Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. · Do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Vyplácení dávek · prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti – výběrem z bankomatu, využitím platební funkce karty sociálních systémů – přímý nákup zboží a služeb v obchodě. Neplnění povinné školní docházky dítěte, za něž je rodiči pravomocně uložena sankce, má za důsledek postih v podobě snížení výplaty rodičovského příspěvku. Orgány státní sociální podpory: · Úřad práce ČR – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky – rozhodují o dávkách · MPSV – odvolací orgán, prominutí trvalého pobytu · Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné) zaniká nárok uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku. Nárok na dávku - vzniká splněním všech zákonem stanovených podmínek a to dnem splnění časově poslední podmínky. Vzniká bez ohledu na to, zda oprávněný o dávku požádá či ne. Nárok na výplatu dávky - vedle splnění podmínek pro vznik nároku na dávku je třeba podat žádost o přiznání dávky. Organizace a řízení: · o dávkách rozhodují krajské pobočuy ÚP, jejich kontaktní místa · Řízení o přiznání dávky se zahajuje vždy na žádost oprávněné osoby · Pokud však jde o změnu již přiznané dávky, může být řízení zahájeno také z podnětu ÚP · Řízení se řídí správním řádem s výjimkou případů, kdy zákon stanoví od správního řádu odchylky. · O odvolání proti rozhodnutí ÚP rozhoduje MPSV Rozhodnutí a oznámení: Písemné rozhodnutí o dávkách se vydává jen když dávka není přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, bude odejmuta nebo jde o další v zákoně vyjmenované případy. Nejedná-li se o uvedené případy, vydává se jen oznámení a rozhodnutí se vydává pouze tehdy, uplatní-li se proti tomuto postupu ve lhůtě 30 dnů náměty. . Přídavek na dítě * je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí * Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. * Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte. Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně do 6 let 500 od 6 do 15 let 610 od 15 do 26 let 700 Příspěvek na bydlení * Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. * Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. * Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže * jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň * součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 pro: a. bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 - 99 999 obyvatel 10 000 - 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel 1 7 489 5 964 5 687 4 858 4 665 2 10 750 8 663 8 284 7 150 6 886 3 14 637 11 908 11 412 9 929 9 584 4 a více 18 307 15 017 14 419 12 631 12 214 b. v družstevních bytech a bytech vlastníků Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel 50 000 - 99 999 obyvatel 10 000 - 49 999 obyvatel do 9 999 obyvatel 1 4 396 4 396 4 396 4 396 4 396 2 6 557 6 557 6 557 6 557 6 557 3 9 131 9 131 9 131 9 131 9 131 4 a více 11 615 11 615 11 615 11 615 11 615 * Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). * Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech Lhůta 84 měsíce se začíná počítat od 1. 1. 2012. Rodičovský příspěvek od 1.1.2012 Nárok má rodič , jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Čerpání rodičovského příspěvku od 1. 1. 2012 1. Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: · Lze pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem vyčerpat až 220 000 Kč, · nejdéle však do 4 let věku dítěte. · Výši příspěvku je možné měnit jednou za 3 měsíce. Výše příspěvku: limitována výší peněžité pomoci v mateřství (PPM) – 70 procent 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše však činí 11 500 Kč za měsíc. 2. Pokud nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: · Výši měsíční částky rodičovského příspěvku si může nově zvolit i rodič, jenž si neplatil nemocenské pojištění, které se u zaměstnanců povinně odvádí z příjmu (nebyl účasten nemocenského pojištění), ale jen v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte. · Pokud ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení, a tedy nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, Výše příspěvku zůstává v pevných částkách – 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a poté 3 800 Kč do 4 let věku dítěte podle právní úpravy od 1. ledna 2011. 3. Rodiče, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011 a kteří pobírají rodičovský příspěvek v pevných částkách dle své volby nebo zvolit nemohli, mohou buď čerpat rodičovský příspěvek podle původní právní úpravy, nebo kdykoli po 1. 1. 2012 písemně požádat o změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy, přičemž částky rodičovského příspěvku z důvodu péče o totéž dítě již vyplacené se započítají do celkové částky 220 000 Kč. 4. Rodič, který se rozhodl, že bude i nadále pobírat rodičovský příspěvek "postaru" v pevných částkách do tří nebo čtyř let věku dítěte, nebude omezen celkovou částkou rodičovského příspěvku 220 000 Kč, nemůže zvolenou výši dávky změnit. Ostatní podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výplatu, včetně souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči nebo možnosti umístit dítě starší dvou let do předškolního zařízení bez časového omezení, platí pro všechny příjemce rodičovského příspěvku stejně, bez ohledu na právní úpravu platnou v době vzniku nároku. 5. Děti se zdravotním postižením * Jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči, je s účinností od 1. prosince 2012 rodiči po podání písemné žádosti umožněno současně pobírat obě tyto dávky. 6. Rodičovský příspěvek i na děti ve školce · U dětí starších než dva roky se ruší omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, ale jen za předpokladu, že rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. ledna 2012. · U dětí mladších než dva roky se zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v zařízení pro děti, aniž by rodič ztratil nárok na příspěvek 7. Příjem rodiče není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. 8. Jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, pouze je-li vyšší než dávky nemocenského pojištění. V tomto případě je doplacen rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a uvedenými dávkami. 9. Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce. . Žádosti o příspěvek: vyřizují úřady práce podle místa trvalého pobytu. Porodné: s účinností od 1. 1. 2011 · nárok na vyplácení porodného pouze na první živě narozené dítě · nárok – pouze rodina s rozhodným příjmem do výše 2,4 násobku životního minima rodiny (Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.) · porodné na 1. živě narozené dítě činí – 13 000 Kč, při vícečetném porodu - 19 500 Kč nárok má: o žena, která dítě porodila o otec dítěte /dětí, pokud žena, která porodila, zemřela o osoba, která převzala poprve do trvalé péče dítě do 1 roku jeho věku Pohřebné Přispívá se na náklady spojené s vypravením pohřbu, pevnou částkou ve výši 5 000 Kč . Příjem rodiny se netestuje. Náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, zemřelá osoba měla (s výjimkou mrtvě narozeného dítěte) ke dni úmrtí trvalý pobyt a bydliště na území ČR. Dávky pěstounské péče Právní úprava od 1. 1. 2013 S účinností od 1. ledna 2013 nepatří do dávek státní sociální podpory a upravuje je zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci (osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a osobou pečující, tedy osobou: · která je pěstounem (nikoli na přechodnou dobu), · která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, · které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče), · která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo · která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: · 4 500 Kč pro dítě ve věku do 6 let, · 5 550 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, · 6 350 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, · 6 600 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let. Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte: Dítě ve věku Dítě ve stupni závislosti I (lehká závislost) Kč Dítě ve stupni závislosti II (středně těžká závislost) Kč Dítě ve stupni závislosti III (těžká závislost) Kč Dítě ve stupni závislosti IV (úplná závislost) Kč Do 6 let 4 650 5 550 5 900 6 400 6 – 12 let 5 650 6 800 7 250 7 850 12 – 18 let 6 450 7 800 8 300 8 700 18 – 26 let 6 750 8 100 8 600 9 000 Příspěvek při ukončení pěstounské péče Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednorázového příspěvku činí 25 000 Kč. Odměna pěstouna Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci (osoba pečující i po dosažení zletilosti dítěte, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte). Pokud jsou oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc: a) 8 000 Kč, je-li pečováno o jedno dítě, b) 12 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti, c) 20 000 Kč, · je-li pečováno alespoň o 3 děti, · je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), · jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě, nebo d) 24 000 Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna zvyšuje vždy o 4 000 Kč. Pokud je osoba pečující nebo osoba v evidenci rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, náleží jí odměna pěstouna · vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo o alespoň 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. · V ostatních případech (pečuje-li o 1 nebo 2 zdravé děti či děti v I. stupni závislosti pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na její sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. Příspěvek při převzetí dítěte Nárok má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku: · do 6 let, 8 000 Kč, · od 6 let do 12 let, 9 000 Kč, · od 12 let do 18 let, 10 000 Kč. Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla Na příspěvek má nárok osoba pečující, která · má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo · má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. · nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti. Výše příspěvku :70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. KONTROLNÍ OTÁZKY 1) Které dávky státní sociální podpory jsou poskytované v závislosti na výši příjmu a které nezávisle na výši příjmu? 2) Kdo je oprávněnou osobou u jednotlivých dávek státní sociální podpory? 3) Co je základní podmínkou vzniku nároku na dávku státní sociální podpory? 4) Kdo rozhoduje o dávkách? 5) Kdy vzniká nárok na dávku a kdy nárok na výplatu dávky státní sociální podpory? 6) Jak probíhá řízení o dávkách státní sociální podpory? 7) Kdy se vydává rozhodnutí a kdy oznámení o dávce státní sociální podpory? 8) Charakter, podmínky nároku, výše a doba poskytování jednotlivých dávek státní sociální podpory. ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM Životní minimum : · minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb · Není sociální dávkou, ale kritériem, ze kterého se vychází při určování nároku, případně i výše některých soc. dávek. · nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. · Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Výše ŽM od 1.1.2012 : Ø jednotlivce : 3 410 Kč Ø první dospělá osoba v domácnosti 3 140 Kč Ø druhá nebo další dospělá osoba v domácnosti v pořadí: 2 830 Kč Ø nezaopatřeného dítěte do 6 let : 1740 Kč Ø nezaopatřeného dítěte 6 až 15 let: 2140 Kč Ø nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let: 2450 Kč Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Společně posuzované osoby : · rodiče a nezletilé nezaopatřené děti · manželé nebo registrovaní partneři · rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, · jiné osoby, které společně užívají byt (s výjimkou těch, kteří písemně prohlásí, že společně trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby) Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt. Přednost má společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí. V ostatních případech se okruh společně posuzovaných osob stanoví podle jejich souhlasného prohlášení. U více generační rodiny se rodina starobního důchodce posuzuje samostatně. Společně posuzovanými osobami jsou také osoby, které se přechodně (zdravotní důvody, ..) zdržují mimo byt, který užívají k bydlení. Posuzování dítěte s rodičem při svěření do péče • pokud bylo svěřeno do péče jednoho z rodičů, neposuzuje se společně s druhým rodičem • v případě svěření dítěte do společné, nebo střídavé péče rodičů, posuzuje se společně s tím rodičem, se kterým má být posuzováno na základě souhlasného prohlášení rodičů • neposuzuje se společně s rodiči, pokud je v plném přímém zaopatření ústavu • za rodiče se považuje i osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů Započitatelné příjmy S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou: · příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek, · příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby, · náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy, · peněžní pomoci obětem trestné činnosti, · sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, · podpory z prostředků nadací a občanských sdružení, · stipendií, · odměn za darování krve, · daňového bonusu, · příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob), · příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů, · dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů, · zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa. Existenční minimum: minimální hranice příjmů osob, které se považují za nezbytné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Výše: 2 200 Kč. Částka je stanovena jednotně pro všechny fyzické osoby bez ohledu na jejich věk a pořadí. Vylučuje se jeho použití: · u nezaopatřených dětí · u poživatele starobního důchodu · u osoby plně invalidní · osoby starší 65 let Valorizace životního a existenčního minima Ø Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Ø Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Ø Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Ø Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace. SOCIÁLNÍ PÉČE, SLUŽBY POMOC V HMOTNÉ NOUZI Systém pomoci v hmotné nouzi zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. · Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. · Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Zákon o pomoci v hmotné nouzi · Vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. · Napomáhá řešení některých nárazových životních situací. Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze. · Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. · Právo na poskytnutí sociálního poradenství · V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Osoba v hmotné nouzi · stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Hmotná nouze dle zákona: stav, kdy příjmy občana po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahují částky na živobytí a přitom si občan vzhledem k svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů příjem zvýšit vlastním přičiněním nemůže. Nově lze za osobu v hmotné nouzi považovat také osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost Příjem Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: 70 %: a) tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených krajskou pobočkou ÚP 80 %: b) příjmy z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů, do 31.12.2013 po dobu prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a z dávky nemocenského pojištění, c) z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci 100%: d) ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává). Příjem se zjišťuje zpravidla za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku. Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu Ø řádným uplatněním nároků a pohledávek Ø prodejem nebo jiným využitím majetku. Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje, a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. V hmotné nouzi není osoba, · která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, · která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, · která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, · které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, · která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, · které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, · která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby. Dávky a jejich výplata · Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: 1. příspěvek na živobytí 2. doplatek na bydlení 3. mimořádná okamžitá pomoc * O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR. Příspěvek na živobytí · Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Výše: · Rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny). · Stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. U osoby, která: · dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky · je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu · které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Doplatek na bydlení · řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Oprávněná osoba: · nájemce nebo vlastník bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí. · ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně · i žadatel, který využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše: stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Výplata: · časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. · Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. Mimořádná okamžitá pomoc Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací: a) Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). b) Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč. c) Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. d) Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč. e) Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč. f) Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč. Řízení o přiznání dávky · Zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na krajských pobočkách Úřadu práce ČR nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/. · Žádosti se podávají na příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana. · V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. · Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém práce a sociálních věcí. Zabezpečení sociální práce na ÚP ČR Výslovné stanovení povinností sociálním pracovníkům: Ø shromažďovat a analyzovat údaje pro posouzení situace osoby v hmotné nouzi Ø dohodnout s osobou způsob řešení situace Ø používat vhodné metody a postupy a vést o nich záznamy Ø Zvýšit pomoc osobám, které dlouhodobě (více než 3 měsíce na PnŽ) setrvávají ve stavu hmotné nouze Ø spolupracovat s poskytovateli sociálních služeb, poradnami, organizacemi v obcích Zabezpečení sociální práce v přenesené působnosti Ø vyhledávání a pomoc osobám ve stavu hmotné nouze Ø shromažďovat a analyzovat údaje pro posouzení situace osoby v hmotné nouzi Ø dohodnout s osobou způsob řešení situace Ø používat vhodné metody a postupy Ø spolupracovat s dalšími subjekty Ø vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka (součástí jednotného informačního systému) průkaz sociálního pracovníka – náležitosti ve vyhlášce k HN Veřejná služba od 1.1.2012 nové § 18a Nezaměstnaní se r nemusí v roce 2013 podle rozhodnutí Ústavního soudu z listopadu 2012 povinně zapojovat do veřejně prospěšných prací, aby měli nárok na výplatu dávek. Veřejná služba zůstává pouze dobrovolná · Pomáhá rozvíjet pracovní schopnosti a dovednosti osob, které jsou dlouhodobě ve stavu hmotné nouze a dlouhodobě nezaměstnaným, podporuje jejich sociální začleňování · je zaměřena na pomoc obcím v činnostech, které jsou v jejich zájmu (např. údržba ulic a městské zeleně, zlepšování životního prostředí, pomoc v oblasti kulturního rozvoje i sociální péče apod.). Organizování veřejné služby: Ø převedení organizace na ÚP ČR – možnost dohody s obcemi a dalšími subjekty Ø rozšíření o osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání Ø pojistné smlouvy zajišťuje ÚP ČR pokud se nedohodne s obcemi či dalšími subjekty jinak Ø ÚP ČR poskytne osobám ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s obcemi či dalšími subjekty nedohodne jinak Ø aplikační program pro veřejnou službu Ø žádná bonifikace v hmotné nouzi za činnost ve veřejné službě Ø zákon o zaměstnanosti - odmítne-li osoba bez vážného důvodu nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce - sankční vyřazení z ÚP ČR KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Charakterizuj životní minimum 2. Účel životního minima 3. Způsob výpočtu životního minima 4. Charakterizuj existenční minimum 5. Osoby společně posuzované podle zákona o životním minimu 6. Co je to hmotná nouze 7. Charakterizuj jednotlivé dávky hmotné nouze Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v Účelem zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou z různých důvodů (věk, zdravotní postižení, krizová životní situace...) oslabeni v jejich prosazování. v Zákon vytváří právní rámec pro vztahy mezi lidmi a institucemi v případech, kdy je nezbytné zabezpečit podporu a pomoc lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. v Vymezuje práva a povinnosti obcí, krajů, státu a poskytovatelů sociálních služeb v Upravuje oblast, týkající se podmínek výkonu sociální práce, a to ve všech společenských systémech, kde sociální pracovníci působí. Nároky a práva občanů podle tohoto zákona § 2 · Žádat pomoc a podporu ze strany veřejné správy a poskytovatelů sociálních služeb, v případě, že nejsou sami schopni řešit svou nepříznivou sociální situaci · Zákon garantuje, že poskytnutá podpora a pomoc musí - zachovávat lidskou důstojnost klienta - vycházet z individuálních potřeb člověka - působit na něj tak, aby byla posilována jeho schopnost sociálního začlenění. · Bezplatné sociální poradenství vztahující se k možnostem řešení jejich nepříznivé sociální situace. Musí jej poskytnout každý poskytovatel sociálních služeb · Nárok na příspěvek na péči · Na poskytnutí sociální služby není nárok, její rozsah a charakter je vždy založen smlouvou mezi uživatelem a poskytovatelem služby. Oprávněné osoby § 4 · občané ČR · občané členských zemí EU · občané jiných států, pokud mají na území členské země EU legální dlouhodobý pobyt Výkon státní správy § 5: · Ministerstvo práce a sociálních věcí · krajské úřady - přenesená působnost · obecní úřady obcí s rozšířenou působností - přenesená působnost · krajské pobočky úřadu práce · Poskytovatelé sociální služby § 6 · územní samosprávné celky a · jimi zřizované právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti oprávnění podle tohoto zákona · nejsou jím rodinní příslušníci nebo jiné osoby, které pečují o své blízké nebo jiné osoby v domácím prostředí Uživatelem sociální služby je kdokoliv, kdo vstoupí do smluvního vztahu s oprávněným poskytovatelem sociální služby. Pojmy § 3 · sociální služba - činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence · nepříznivá sociální situace - oslabení nebo ztráta schopností z důvodů - věku - nepříznivého zdravotního stavu - pro krizovou sociální situaci - životní návyky - způsob života vedoucí ke konfliktu se společností - sociálně znevýhodňující prostředí - ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby - jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením · zdravotní postižení - tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit člověka závislým na pomoci jiné osoby. · dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav - stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb · přirozené sociální prostředí o rodina a sociální vazby k osobám blízkým o domácnost osoby o sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost místa, kde osoby pracují vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity · sociální začleňování - proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené, nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít život, který je ve společnosti běžný · sociální vyloučení - vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace Příspěvek na péči Je určen pro občany, kteří jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby v oblasti péče o vlastní osobu a při soběstačnosti Nárok na příspěvek: · osoba starší 1 roku, pokud je · posouzena v jednom ze čtyř stupňů závislosti Pro posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby dle § 9 zákona · Mobilita (zvládat vstávání, usedání, chůze) · Orientace (orientovat se zrakem, sluchem, pomocí psychických funkcí) · Komunikace (dorozumět se a porozumět – mluvenou řečí i psanou zprávou) · Stravování (stravu naporcovat, najíst se a napít se, dodržovat dietní režim – dietu) · Oblékání a obouvání (vybrat si oblečení a obutí, oblékat se, obouvat se, svlékat se a zouvat se) · Tělesná hygiena (umývat si obličej, ruce a celé tělo, česat se, péče o ústní hygienu) · Výkon fyziologické potřeby (používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky) · Péče o zdraví (dodržování stanoveného léčebného režimu, ošetřovatelská opatření) · Osobní aktivity (stanovit si a dodržet denní režim, zapojit se do aktivit odpovídajících věku) · Péče o domácnost (nakládat s penězi, obstarat si nákup potravin, nosit běžné předměty) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve · stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby, · stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, · stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, · stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby. Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve · stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, · stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, · stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, · stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Výše příspěvku na péči Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc · 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) · 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) · 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) · 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc · 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) · 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) · 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) · 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Řízení o příspěvku na péči · Zahajuje se na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem · .Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce ČR, která je příslušná dle místa trvalého pobytu žadatele. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení z úřední moci. · Krajská pobočka Úřadu práce ČR (sociální pracovník) provádí nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. · Následně krajská pobočka Úřadu práce ČR zašle okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby. · Při posuzování stupně závislosti osoby pak vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby, doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. * Na základě tohoto posudku pak krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv. * Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat, o odvolání rozhoduje MPSV. Výplata příspěvku na péči * vyplácí se měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží * v české měně * prostřednictvím karty sociálních systémů, a to využitím platební funkce karty nebo * převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku, anebo * v hotovosti. Zvýšení příspěvku na péči Příspěvek na péči může být zvýšen o částku 2 000 Kč měsíčně, a to v případě splnění podmínek jednoho ze dvou následujících důvodů: 1. z důvodu nízkého příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných, a to · nezaopatřenému dítěti do 18 let věku, kterému náleží příspěvek na péči (výjimkou je dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře; dítě, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protože požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, a dítě, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež), · rodiči, kterému náleží příspěvek na péči, a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku, jestliže rozhodný příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných je nižší než dvojnásobek částky životního minima oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných podle zákona o životním a existenčním minimu. 2. z důvodu podpory zdravotně postižených dětí předškolního věku · zvýšení příspěvku na péči náleží dítěti ve věku od 4 do 7 let v případě, že má nárok na příspěvek na péči ve stupni III nebo stupni IV (výjimkou je dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře; dítě, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protože požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než tento příspěvek, a dítě, které je v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež). Příjemce příspěvku § 19 · oprávněná osoba · zákonný zástupce · jiná fyzická osoba, které byla oprávněná osoba svěřena do péče Zvláštní příjemce příspěvku na péči § 20 · Fyzická osoba, která je ustanovena místně příslušnou krajskou pobočkou, aby zajistila správné použití příspěvku na péči. · Nelze takto ustanovit osobu, která s tím nesouhlasí nebo je v konfliktu zájmů s osobou, které příspěvek přiznán · za zvláštního příjemce nejsou považováni zákonní zástupci ani osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče · zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat pokud je to možné a vhodné, podle pokynů oprávněné osoby · zvláštní příjemce je povinen příspěvek používat ve prospěch oprávněné osoby Situace, kdy je ustanoven zvláštní příjemce: · oprávněná osoba z objektivních důvodů nemůže příspěvek přijímat (vážná nemoc) · dochází ke zneužití příspěvku nebo k jeho nesprávnému používání a to jednak nesprávným jednáním příjemce nebo nesprávným jednáním pečujících osob Povinnosti příjemce příspěvku na péči · podrobit se sociálnímu šetření pro účely přiznání příspěvku na péči · písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR do 8 dnů všechny změny, které mohou mít vliv na nárok, výši nebo výplatu příspěvku na péči · na vyžádání krajské pobočky Úřadu práce ČR prokázat, že dávka byla využita k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů. Použití příspěvku · na výdaje, které souvisí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na pomoci jiné osoby · může být "spotřebován" jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby · na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi nebo jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby · oba způsoby může příjemce kombinovat dle vlastní potřeby · osoba, která je příjemcem označena že bude zabezpečovat péči, si může od příslušného obecního úřadu vyžádat potvrzení o této skutečnosti. Potvrzení může uplatnit vůči příslušné OSSZ pro účely zápočtu doby péče jako náhradní doby pro účely výpočtu důchodu (jen doba, ne výše odměny) a vůči příslušné pobočce zdravotní pojišťovny pro účely uznání statutu "státního pojištěnce", kdy zdravotní pojištění za osobu platí stát. · příspěvek na péči není považován za příjem Důsledky zneužití příspěvku: · výplata příspěvku zastavena · ustanoven obecním úřadem "zvláštní příjemce" příspěvku · příspěvek nepřiznán · příspěvek odňat Sociální služby § 32 - 77 Jsou to specializované činnosti, které mají člověku pomoci řešit jeho nepříznivou sociální situaci. Příčiny vzniku nepříznivé situace jsou velmi různé, proto také existuje velmi pestrá škála druhů sociálních služeb. Základní druhy § 32: a) sociální poradenství: - základní sociální poradenství - povinni poskytnout všichni poskytovatelé sociálních služeb, a to bez ohledu, kdo je o radu požádá - odborné sociální poradenství - poskytují ho specializované poradny, které se profilují buď podle nějakého jevu (např. problematika domácího násilí), nebo podle cílové skupiny ( osoby se zdravotním postižením, senioři, cizinci apod.) b) služby sociální péče - zaměřeny na to, aby pomáhaly lidem zajistit si fyzickou a psychickou soběstačnost; nabízí pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. K zajištění poskytování těchto služeb je možné použít příspěvek na péči c) služby sociální prevence - zaměřují se na jevy a situace, které mohou vést k sociálnímu vyloučení a nejsou způsobeny neschopností pečovat o sebe z důvodu věku nebo zdravotního stavu; zaměřují se především na oblast tzv. "sociálně negativních jevů" jako je např. kriminalita, bezdomovectví, zneužívání návykových látek, krize v rodině apod. Formy poskytování sociálních služeb § 33 · pobytové - spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb · ambulantní - služby za kterými osoba dochází, nebo je doprovázena nebo dopravována, součástí služeb není ubytování · terénní - služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí Pro poskytování sociálních služeb jsou zřizována zařízení sociálních služeb různého charakteru § 34: 1. centra denních služeb 2. denní stacionáře 3. týdenní stacionáře 4. domovy pro osoby se zdravotním postižením 5. domovy pro seniory 6. domovy se zvláštním režimem 7. chráněné bydlení 8. azylové domy na půl cesty 9. zařízení pro krizovou pomoc 10. nízkoprahová centra 11. nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 12. noclehárny 13. terapeutické komunity 14. sociální poradny 15. sociálně terapeutické dílny 16. centra sociálně rehabilitačních služeb 17. pracoviště rané péče Kombinací zařízení lze budovat mezigenerační a integrovaná centra. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb viz § 35 Poskytovatel sociálních služeb je povinen (§ 36) zajistit ve svých zařízeních (§ 34 c-f) poskytujících pobytové služby zdravotní péči a to formou zvláštní ambulantní péče - prostřednictvím zdravotnického zařízení - prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří mají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání · Služeby sociální péče § 38 - 52 1. Osobní asistence - terénní služba určená zejména lidem se zdravotním postižením a seniorům. Osobní asistenti pomáhají člověku zvládnout péči o sebe a umožňují jim účastnit se života společnosti. 2. Pečovatelská služba - převážně terénní služba poskytovaná především v domácnosti. Služba je určena zejména lidem se zdravotním postižením, seniorům a případně i rodinám s dětmi. Pečovatelé pomáhají člověku zvládnout péči o sebe a o domácnost 3. tísňová péče - nepřetržitá telefonická nebo jiná elektronická komunikace s lidmi, kteří jsou vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života. Je možné zprostředkovat neodkladnou pomoc v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu. 4. Průvodcovské a předčitatelské služby - určeny lidem, kteří mají sníženou schopnost komunikovat nebo se orientovat v prostoru. Jedná se zejména o osoby se smyslovým postižením. Služba pomáhá zejména při obstarávání osobních záležitostí. 5. Podpora samostatného bydlení - služba podobná pečovatelské službě, zaměřuje se však více na posilování osobních schopností člověka samostatně bydlet. 6. Odlehčovací služby (lze je také nazývat sdílené či respitní služby) - různá kombinace činností péče, které mají za cíl umožnit pečujícím osobám nezbytný odpočinek, tj.sdílí péči nebo na určitou dobu převezmou péči o člověka, který má sníženou soběstačnost. Obvykle je tato služba nabízena i v rámci jiných druhů služeb. 7. Centra denních služeb (dosud nazývané domovinky nebo i centra osobní hygieny) - ambulantní služba, kterou mohou v průběhu dne (pravidelně i občasně) využívat osoby se sníženou soběstačností s cílem zajištění pomoci s osobní hygienou a současně pomoci s vyřízením osobních záležitostí nebo nabídkou sociálně terapeutických činností. 8. Denní stacionáře - ambulantní služba, kterou pravidelně navštěvují osoby se sníženou soběstačností. V průběhu dne je zde zabezpečována komplexní péče s ohledem na potřeby uživatelů a současně nabízí výchovné, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. 9. Týdenní stacionáře - pobytová služba pro osoby se sníženou soběstačností, které potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby. Pobyt je zabezpečován obvykle po dobu pracovních dnů. Služba nabízí komplexní péči a současně nabízí výchovné, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. 10. Domovy pro osoby se zdravotním postižením - pobytová služba s celoročním provozem která zabezpečuje osobám se sníženou soběstačností vyžadujícím pravidelnou pomoc komplexní péči a současně nabízí výchovné, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. Tato služba je určena především těm lidem, kterým z objektivních důvodů již nelze zabezpečit pomoc v jejich přirozeném domácím prostředí. 11. Domovy pro seniory - pobytová služba s celoročním provozem, která zabezpečuje seniorům se sníženou soběstačností vyžadujícím pravidelnou pomoc komplexní péči a současně nabízí aktivizační a sociálně terapeutické činnosti. Tato služba je určena především těm seniorům, kterým z objektivních důvodů již nelze zabezpečit pomoc v jejich přirozeném sociálním prostředí. 12. Domovy se zvláštním režimem - pobytová služba s celoročním provozem s obdobnou nabídkou jako domovy pro osoby se zdravotním postižením nebo seniory. Jejich služby jsou však uzpůsobeny zvláštním potřebám osob, které trpí duševní nemocí, jsou závislé na návykových látkách nebo trpí Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Provoz této služby může být součástí domova pro seniory nebo domova pro osoby se zdravotním postižením. 13. Chráněné bydlení - moderní typ pobytoví služby pro osoby se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, ale mají schopnost žít víceméně samostatně v prostředí, které je svým charakterem fakticky totožné s běžným bytem. 14. Sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny) se poskytují osobám, které se neobejdou bez pomoci jiné osoby a současně nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení, protože není v danou chvíli možné jim zabezpečit péči v domácnosti nebo v zařízeních sociálních služeb. · Služby sociální prevence § 53 - 70 1. Raná péče - terénní případně i ambulantní služba určená dětem do 7 let se zdravotním postižením a jejich rodičům, aby jim napomáhala zvládnout specifické potřeby spojené s vývojem dítěte 2. Telefonická krizová pomoc - poskytuje se osobám, které se nacházejí v ohrožení života nebo zdraví, nebo jsou v obtížné životní situaci a nemohou tuto situaci momentálně řešit vlastními silami. Jedná se především o provoz linek důvěry a podobných telefonních služeb 3. Tlumočnické služby - poskytují se obvykle osobám se smyslovým postižením za účelem pomoci v komunikaci s okolím a při vyřizování osobních záležitostí. Jsou poskytovány obvykle jako terénní služba. 4. Azylové domy - pobytové služby pro osoby, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Jsou různého druhu, např. azylové domy pro rodiče s dětmi, azylové domy pro ženy, pro muže, případně i pro osoby mladší 18 let. Vedle poskytnutí ubytování je vždy nezbytné poskytnout také podporu, která vede k vyřešení nepříznivé sociální situace, a to především prostřednictvím sociální práce. 5. Domovy na půl cesty - pobytové služby pro osoby do 26 let, které žily dlouhodobě ve školských zařízeních ústavní nebo ochranné výchovy, nebo v jiných zařízeních pro děti a mládež a pro osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Pomáhají k úspěšnému startu do života. 6. Kontaktní centra - obvykle ambulantní zařízení určené osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Služby zde poskytované mají za cíl snižovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. 7. Krizová pomoc - terénní, ambulantní, ale i pobytová sociální služba určená osobám, které se přechodně nacházejí v situaci ohrožení zdraví a života a nejsou schopny tuto situaci v daném okamžiku řešit vlastními silami. Součástí krizové pomoci je i poskytování pomoci obětem domácího násilí. Krizová pomoc vedle poskytnutí stravy , ubytování nabízí především socioterapii a pomoc při vyřizování nezbytných osobních záležitostí 8. Nízkoprahová centra - jsou určena osobám bez přístřeší a nabízejí pomoc se zajištěním osobní hygieny, zajištěním stravy a vyřízením nezbytných osobních záležitostí. 9. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - poskytují zejména ambulantní služby pro děti a mládež ve věku 6 až 26 let, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy (kriminalita, drogy, alkohol apod.). Cílem služby je zejména nabízet smysluplné využití volného času, pomoc v orientaci ve společenském prostředí a pomoc se změnou životního stylu, který je ohrožuje. 10. Noclehárny - nabízejí osobám bez přístřeší možnost přenocování a podmínky pro osobní hygienu. 11. Služby následné péče - určeny osobám trpícím chronickým duševním onemocněním nebo osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu. Cílem je pomoc při zvládnutí běžných životních podmínek a prevence "recidivy". 12. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - nabízejí rodinám s dětmi pomoc se zvládnutím dopadu dlouhodobě krizové sociální situace rodiny nebo jejího člena. 13. Sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením a seniory - pomoc těmto lidem při zvládnutí běžných životních situací tak, aby nedošlo k jejich ohrožení sociálním vyloučením. 14. Sociálně terapeutické dílny - poskytovány osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Účelem služby je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. 15. Terapeutické komunity - poskytují pobytové služby pro osoby závislé na návykových látkách nebo i osoby s chronickým duševním onemocněním s cílem zbavit se závislosti a vytvořit dobré podmínky pro začlenění do společnosti. 16. Terénní programy - realizovány s cílem vyhledávat osoby, které žijí rizikovým způsobem života nebo žijí v sociálně vyloučených komunitách a pomáhat jim v minimalizaci rizik spojených s tímto způsobem života a v začlenění do společnosti. 17. Sociální rehabilitace - cíl pomoc lidem k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností a posilováním návyků potřebných pro samostatný život. Služby je určena osobám se zdravotním postižením, ale také osobám, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z jiného důvodu např. etnické příslušnosti, chudoby, dlouhodobé nezaměstnanosti apod. · Úhrada nákladů za sociální služby § 71 - 77 Úhrada - platba uživatele sociální služby poskytovateli za činnosti v rozsahu uvedeném ve smlouvě o poskytování sociální služby. Řada druhů sociálních služeb je poskytována bez úhrady. Služby poskytované bez úhrady: · sociální poradenství (§ 37) · raná péče (§ 54) · telefonická krizová pomoc (§ 55) · tlumočnické služby (§ 56) · krizová pomoc (§ 60) · služby následné péče (§ 64) · sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66) · terénní programy (§ 69) · sociální rehabilitace · sociální služby v kontaktních centrech (§ 59) a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež (§ 62) · služby sociálně terapeutických dílen (§ 67) o U ostatních služeb zákon vždy uvádí,za které činnosti je požadována úhrada. Výše úhrad je prováděcí vyhláškou ministerstva regulována tak, aby byly služby pro uživatele finančně dostupné. o Výše úhrady bude sjednávána v rámci smlouvy o poskytování sociální služby. Poskytovatel sestavuje pro tyto účely "sazebník" úhrad za jednotlivé činnosti. o Pokud jsou smlouvou sjednány činnosti, které jdou nad rámec tzv. základních (povinných) činností, může být požadována úhrada až do výše skutečných nákladů za tyto činnosti. o Vyhláška bude určovat maximální výše úhrad, to znamená, že poskytovatel se s uživatelem musí ve smlouvě dohodnout na konkrétní výši úhrady. Ta nesmí překročit stanovený limit. o Poskytovatel má také právo požadovat podíl na úhradě za služby i od tzv. osob povinných výživou vůči uživateli služby , především od manžela, manželky dětí, a to v případech, kdy příjmy uživatele nepostačují na úhradu nákladů o Princip úhrady nákladů: § za poskytnutou péči je určen především příspěvek na péči § pobyt a stravu hradí uživatel ze svých příjmů (mzda, důchod, jiné pravidelné příjmy např. z nemovitostí apod.). § v pobytovém zařízení sociálních služeb - úhrada za péči je automaticky stanovena ve výši příspěvku na péči. § pobyt v týdenním stacionáři - úhrada za péči ve výši 75 % příspěvku na péči. § ostatní případy - úhrada za péči je dojednána smlouvou podle rozsahu a intenzity úkonů, které poskytovatel osobě zabezpečuje. o Současně je uživatelům pobytových služeb garantováno, že jim po úhradě nákladů za stravu a pobyt musí zůstat alespoň 15% jejich příjmů. Podmínky poskytování služeb § 78 - 96 Registrace Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Smlouva o poskytnutí sociální služby Působnost při zajišťování sociálních služeb Registrace (řídí se správním řádem). · Podmínkou pro poskytování služeb je zařazení do registru . Výjimkou jsou zdravotnická zařízení ústavní péče, které zabezpečují činnost, jejichž charakter odpovídá zákonu o sociálních službách. · Na registraci je právní nárok. Pokud žadatel splňuje stanovené podmínky, je příslušný správní orgán povinen registraci (oprávnění k poskytování služeb) udělit. · Oprávnění k poskytování sociálních služeb je současně ochranou uživatelů sociálních služeb. · Plnění registračních podmínek a dalších zákonných povinností je předmětem kontroly, kterou provádí Inspekce sociálních služeb. · Poskytovatelé zařazeni do registru budou mít bez ohledu na jejich právní formu stejná práva a povinnosti. (Vyřešena současná nerovnost, zvláště u nestátních neziskových organizací apod.). · Z registru, který je veden v listinné a elektronické podobě bude vytvořen informační systém o sociálních službách a bude provozován na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Registrace se nevyžaduje § 83: · Poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká, nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel Podmínky pro registraci § 79 · Podání žádosti na místně příslušný krajský úřad. Náležitosti žádosti - § 79 odst. 5. · odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat službu · bezúhonnost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat službu právnické osoby, která bude poskytovat sociální služby · zajištění hygienických podmínek · vlastnické nebo jiné právo k objektu · zajištění materiálních technických podmínek · skutečnost, že na majetek nebyl prohlášen konkurs ... Rozhodnutí o registraci § 81 Vydává se, pokud žadatel splnil zákonem předepsané podmínky. Rozhodnutí o registraci obsahuje · označení poskytovatele sociálních služeb · název a místo zařízení · druhy sociálních služeb, které budou poskytovány · okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány · údaj o kapacitě poskytovaných služeb Poskytovatel je povinen před započetím poskytování sociálních služeb uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb a to na celou dobu. Do 15 dnů od uzavření pojistné smlouvy musí ověřenou kopii smlouvy poslat registrujícímu orgánu. Současní poskytovatelé sociálních služeb jsou považováni za poskytovatele sociálních služeb podle nového zákona až do 30. června 2007. Nejpozději k tomuto datu jsou povinni podat žádost o registraci. Kontrola poskytování služeb · Poskytovatelé sociálních služeb budou kontrolováni prostřednictvím Inspekce sociálních služeb. Bude prováděna v režimu státní kontroly a budou ji provádět: - Krajské úřady vůči subjektům, které registrovaly - MPSV vůči subjektům, které jsou zřízeny kraji · Hlavním cílem inspekce je zajištění ochrany zájmů osob, kterým jsou služby poskytovány proti neodborným, nedostatečným postupům při poskytování služeb a podpora rozvoje kvality služeb u každého poskytovatele. obsah kontroly: - plnění podmínek stanovených pro registraci - plnění dalších povinností stanovených zákonem - kvalita poskytovaných sociálních služeb Standardy kvality sociálních služeb - soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. ASISTENT SOCIÁLNÍ PÉČE nové od 1.1.2012 !!!! § 83 Ø může jím být být pouze fyzická osoba, která · je starší 18 let věku a je · zdravotně způsobilá (zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e) zákona o sociálních sužbách) · jedná se o jinou než blízkou osobu (např. soused), · není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb Ø je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít formální písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci Ø náležitosti smlouvy: · označení smluvních stran · rozsah pomoci · místo a čas poskytování pomoci · výše úhrady za pomoc · úhradu za poskytnutou pomoc hradí asistentu sociální péče zdravotně znevýhodněná osoba ze svého příspěvku na péči a zároveň je povinna uvést tuto skutečnost také do formuláře – Oznámení o poskytovateli pomoci Výhody · je z úhrnu jeho příjmů plynoucích z péče o poživatele příspěvku osvobozen od daně z příjmů příjem do 12 000 Kč (příjmy přesahující tuto částku podléhají dani z příjmů – podle znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů) · možnost zajištění péče o zdravotně znevýhodněnou osobu v místě, kde není žádný registrovaný poskytovatel, který by tak mohl péči zajistit anebo není žádná jiná možnost individuální péče (např. pro nezájem ze strany rodiny nebo tyto osoby žádnou rodinu nemají) · pokud odvádí řádnou péči, není omezen v počtu osob, o které může pečovat · výkon asistenta sociální péče není podmíněný žádnou registrací poskytovatele sociální služby, · ani k této činnosti nemusí mít živnostenský list, pouze odvádí daň z příjmu v případě, že jeho měsíční příjem je vyšší než 12 000 Kč Okruh pracovníků v sociálních službách § 115 a) Sociální pracovníci b) Pracovníci v sociálních službách c) Zdravotničtí pracovníci d) Pedagogičtí pracovníci e) Manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby Sociální pracovník – vykonává § 109 · sociální šetření, · zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů · sociálně právní poradenství · analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti · odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence · depistážní činnost · poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace · zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb nové Předpoklady · Způsobilost k právním úkonů · Zdravotní způsobilost · Odborná způsobilost Odborná způsobilost: a) Vyšší odborné vzdělání získané v akreditovaném vzdělávacím programu v oborech zaměřených na: Ø sociální práci a sociální pedagogiku Ø sociální a humanitární práci Ø sociální práci Ø sociálně právní činnost Ø charitní a sociální činnost b) Vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu zaměřeném na Ø sociální práci Ø sociální politiku Ø sociální pedagogiku Ø sociální péči Ø speciální pedagogiku c) Absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů ve výše uvedených oblastech v celkovém rozsahu 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončení vysokoškolského vzdělání Další vzdělávání sociálního pracovníka: § 111 Pracovníci v sociálních službách §116 Další vzdělávání Ø Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Ø Dále je zaměstnavatel povinen zabezpečit pracovníkovi v sociálních službách další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci, s tím, že účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního předpisu Formy dalšího vzdělávání Ø specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazujícími na získanou odbornou způsobilost k výkonu sociálního pracovníka Ø účast v akreditovaných kurzech Ø odborné stáže v zařízeních sociálních služeb Ø účast na školících akcích – max. 8 hod. , organizované zaměstnavatelem Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu (ZP) KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Účel zákona o sociálních službách 2. Příspěvek na péči, oprávněné osoby, výše 3. Základní druhy soc. služeb 4. Asistent sociální péče 5. Formy poskytování soc. služeb 6. Pracovníci v soc. službách 7. Předpoklady výkonu práce soc. pracovníka 8. Druhy a podmínky dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Pomoc osobám zdravotně postiženým · zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením , · vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Druhy dávek: · příspěvek na mobilitu, · příspěvek na zvláštní pomůcku, · průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají. Kompetence · krajské pobočky Úřadu práce České republiky (dále jen „krajské pobočky ÚP“) · Ministerstvo práce a sociálních věcí – odvolací orgán Oprávněné osoby a) osoba, která je na území ČR hlášena k trvalému pobytu nebo která má na území ČR trvalý pobyt, b) osoba, které byla udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany, c) cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, d) občan členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu EU, e) rodinný příslušník občana členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu EU, f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU, pokud je hlášen na území ČR k dlouhodobému pobytu, a to, pokud má bydliště na území ČR. Bydliště je vyjádřením spjatosti s ČR. PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU · opakovaná a nároková dávku · poskytována osobám starším jednoho roku, které o nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, o opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a o nejsou jim poskytovány sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů v domově pro OZP, v domově pro seniory nebo domově se zvláštním určením nebo zdravotnickém zařízení ústavní péče o z důvodů hodných zvláštního zřetele i osobě, kteréjsou poskytovány pobytové sociální služby. VÝŠE příspěvku - v kalendářním měsíci 400 Kč (tj. max. 4 800 Kč za rok) · dávce rozhoduje Úřad práce ČR · nová dávka sloučila tyto dřívější dávky: o příspěvek na individuální dopravu o příspěvku na provoz motorového vozidla PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU · jednorázová a nároková dávka · určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým mentálním postižením · zaměřena na pomoc v oblasti pomůcek (které umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod.), · zakoupení a úpravy motorového vozidla a úprav bytu poskytuje se v případech: a) Příspěvek na zvláštní pomůcku: · maximální výše příspěvku je 350 000 Kč b) Příspěvek na pořízení motorového vozidla: · maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, opakovaně lze příspěvek přiznat po uplynutí 10 let · součet vyplácených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 · dávce rozhoduje Úřad práce ČR · nová dávka sloučila tyto dřívější dávky: o jednorázový příspěvek na opatření zvláštních pomůcek o příspěvek na úpravu bytu o příspěvek na zakoupení motorového vozidla o příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla Průkaz osoby se zdravotním postižením · Nahradí průkaz mimořádných výhod osvědčujících stupeň zanikajícího institutu „mimořádné výhody“. · Ačkoli je institut „mimořádných výhod“ rušen, benefity, které osobám se zdravotním postižením vyplývaly z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P, zůstávají v platnosti. · Průkaz není samostatnou listinou, ale je součástí karty sociálních systémů. Jednou z funkcí karty je funkce průkazu osoby se zdravotním postižením. Průkaz TP náleží * osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). * Pokud by však tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. * Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP). Průkaz ZTP náleží * osobám, které jsou závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a * osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. * Pokud osoba ve stupni závislosti II není schopná zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (nesmí se jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě). Průkaz ZTP/P náleží osobám, * které jsou závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), * osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace s výjimkou zletilých osob, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému postižení. Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na · vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, · přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na · vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, · přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, · bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), · slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy. Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na · vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, · přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, · bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), · slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy, · bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě, · bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce. Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové. Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy ( zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti). Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod (papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P) vydané podle předpisů účinných do konce roku 2011 zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015. KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Dávky pro zdravotně postižené 2. Průkaz osoby se zdravotním postižením Nezaměstnanost zákon č. 435/2004 Sb. . Podmínky poskytování podpory v nezaměstnanosti Uchazeči o zaměstnání, kterému není do 7 kalendářních dnů ode dne podání žádosti zprostředkováno vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace na nové, má nárok na hmotné zabezpečení (podporu v nezaměstnanosti). Náleží ode dne zařazení uchazečů o zaměstnání do evidence na ÚP. Vhodné zaměstnání: zaměstnání, které: · podléhá odvodům pojistného, · délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, · je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a · odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti · občan s bydlištěm na území ČR, · který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění · potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob (např. doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby Kdo platí zdravotní a sociální pojištění. · zdravotní pojištění po dobu evidence na ÚP hradí stát · sociální pojištění stát nehradí, ale doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to po dobu, kdy náleží PvN, nejvýše však v rozsahu jednoho roku po dobu, kdy podpora náleží Podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce ČR · Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, může být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání. · Stejně tak může být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. Výše podpory: · první dva měsíce – 65 % průměrného čistého měsíčního příjmu · další dva měsíce – 50 % · po zbývající podpůrčí dobu – 45 % · uchazeči, který ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem se podpora snižuje na 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu maximální měsíční podpora 14 157 korun Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti: · do 50 let věku uchazeče o zaměstnání - 5 měsíců · od 50 do 55 let - 8 měsíců · více než 55 let - 11 měsíců * při podpoře v nezaměstnanosti není možné si přivydělat Odstupné · Podpora není poskytována uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné - podpůrčí doba se nekrátí, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. · Pokud zaměstnavatel má zákonnou povinnost vyplatit zaměstnanci odstupné, ale neučiní tak, vyplatí uchazeči o zaměstnání kompenzaci ve výši 65 procent odstupného Úřad práce a poté ji bude vymáhat po zaměstnavateli. Veřejná služba podle rozhodnutí ÚS 11/2013 už jen dobrovolná !!!! · Pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetržitě déle než 2 měsíce v rozsahu až 20 hodin týdně. · Jestliže uchazeč bez vážného důvodu odmítne nabídku, bude vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. · Při organizování veřejné služby se posiluje spolupráce mezi krajskými pobočkami ÚP ČR a obcemi. · Veřejná služba neznamená jen úklid veřejných prostranství a komunikací, ale i práci v nemocnicích a jiných veřejných budovách, ve školství, v oblasti životního prostředí a ochrany zvířat, v sociální, charitativní, sportovní oblasti apod. Rekvalifikace Pojem rekvalifikace · získání nové kvalifikace nebo · rozšíření stávající kvalifikace · vychází se z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností uchazeče, a to ve formě získání nových znalostí a praktických dovedností · za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních nebo vysokých školách Nový nástroj – zvolená rekvalifikace !!!! · Uchazeč o zaměstnání si může od 1. 1. 2012 sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, · které však musí mít akreditovaný vzdělávací program. · úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a · zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. · Stanoven je maximální limit úhrady ceny za rekvalifikaci, pokud se překročí, rozdíl ceny hradí sám uchazeč. · Úřad práce zvolenou rekvalifikaci uhradí pouze v případě, když předem vydá zájemci o tuto rekvalifikaci potvrzení, že po doložení úspěšného absolvování kurzu rekvalifikační kurz uhradí. · Podpora při rekvalifikaci: · 60% průměrného čistého měsíčního příjmu po celou dobu rekvalifikace · Maximálně 15 866 korun Spolupráce s agenturami práce od 1. 1. 2012 !!!! Sdílené zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentury práce Uchazeče o zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit, na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem, do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání, v němž Úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. · agentury práce mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání · další příspěvek, když umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a také, když si tento člověk udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců. · za umístění uchazeče o zaměstnání však nebude považováno, když ho přijme do pracovního poměru agentura práce pověřená zprostředkováním zaměstnání · dohoda mezi Úřadem práce ČR a agenturou práce bude obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu prováděného zprostředkování zaměstnání Agentury práce · Zpřesňují se práva a povinnosti agentur práce při zajišťování povinného pojištění pro případ svého úpadku. · Informační povinnost agentur práce se rozšiřuje o hlášení počtu uchazečů o zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce (sdílené zprostředkování). · Agentura práce nebude moci dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo který je osobou se zdravotním postižením. Postih práce na černo !!!! Nevýhody práce na černo Člověk, který pracuje na černo, neplatí daně ani sociální pojištění: · v případě nemoci nebo úrazu nedostane nemocenské, po dobu trvání své pracovní neschopnosti proto zůstává bez jakéhokoliv příjmu · nezíská nebo ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě ztráty výdělečné činnosti · doba výkonu nelegální práce pak člověku chybí při přiznání starobního i invalidního důchodu Postih práce na černo. · Zpřísňuje se postih za výkon nelegální práce, maximální částka pokuty se zvyšuje z 10 000 Kč na 100 000 Kč. · Pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč je možné uložit člověku, jenž se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a vykonává pro ni práci, za to, že odmítne osvědčit svou totožnost a prokázat legálnost pracovněprávního vztahu. Opatření má působit preventivně v oblasti nelegální práce. Definice nelegální práce je nově upravena tak, aby bylo její prokazování snazší a jednoznačné. Zabrání se tím úniku finančních prostředků v oblasti pojistného a daní. Jako opatření k potírání nelegální práce se zvyšuje maximální částka pokuty za umožnění výkonu nelegální práce z 5 milionů Kč na 10 milionů Kč. Minimální výše pokuty činí 250 000 Kč. Kontrolní činnost státu Boj s nelegálním zaměstnáváním, které způsobuje podle odhadu resortu MPSV ztrátu desítek miliard korun ročně, se od ledna 2012 výrazně posiluje a zefektivňuje. Kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti se nově slučuje pod Státní úřad inspekce práce. Navyšuje se počet kontrolorů, MPSV zajistí provoz 180 tzv. mobilních kanceláří, tedy automobilů vybavených technikou potřebnou k výkonu efektivní a rychlé kontroly. Téměř čtyřnásobně v roce 2012 vzroste i počet kontrol. Czech POINT - DONEZ MPSV spolu s Úřadem práce ČR realizuje projekt Docházka nezaměstnaných – DONEZ, jehož cílem je ztížit podmínky nelegálního zaměstnávání firmám i nezaměstnaným evidovaným na Úřadu práce. Vytipovaní uchazeči o zaměstnání docházejí v určený čas v běžné pracovní době na kontaktní místo Czech POINT, kde obdrží nabídku volných pracovních pozic. Veřejně prospěšné práce - VPP · jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (dalšími nástroji jsou např. společensky účelná pracovní místa či rekvalifikace). · podpora pracovního uplatnění a zvýšení zaměstnanosti uchazečů o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (z důvodu jejich problémů s pracovním uplatněním). Co znamenají a pro koho jsou určeny · časově omezené pracovní příležitosti zaměřené především na údržbu veřejného prostranství, úklid a údržbu veřejných budov · může jít také o práci osobního asistenta osob se zdravotním postižením, pomocné charitativní práce, sociální, kulturní, pomocné práce ve školách a školských zařízeních, údržbářské práce ve prospěch obcí, státních a obecně prospěšných institucí a občanských sdružení · jsou určeny pro ty uchazeče o zaměstnání, kteří jsou hůře uplatnitelní na trhu práce z nejrůznějších důvodů (např. žádná nebo nízká kvalifikace, dlouhodobá nezaměstnanost, vyšší věk, zdravotní omezení apod.) · umožňují obnovit a získat pracovní návyky a pomáhají sociálně nepřizpůsobivým osobám integrovat se do společnosti a zapojit se do pracovního režimu Organizování VPP · úřady práce, které sepíšou dohodu se zaměstnavateli (tj. obcí, firmou) o vytvoření takové činnosti · za vykonanou činnost v rámci VPP náleží zaměstnanci mzda · činnost je vykonávaná v rámci pracovního poměru · ÚP na tyto pracovní činnosti poskytuje zaměstnavateli příspěvky na mzdové náklady – max. však na dobu 12 měsíců (úhrada za výkon VPP až do výše mzdových nákladů, vč. SZ a ZP odvedených za zaměstnance zaměstnavatelem) Překlenovací příspěvek: * pro ty osoby, které se rozhodnou řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti * úřad práce poskytne těmto osobám na základě dohody příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa * překlenovací příspěvek bude možné vyplácet nejdéle po dobu pěti měsíců a jeho výše se bude odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího Jednotná minimální mzda od 1.1.2013 * Nejnižší možný měsíční plat (pobíraný za 40hodinovou týdenní pracovní dobu) činí osm tisíc korun. * Lidé, kteří jsou placeni podle počtu odpracovaných hodin, musí dostávat minimálně 48,10 korun za hodinu práce. Pobyt na území ČR zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 1. 2000) Studijní cíl: získání orientace v problematice pobytu cizinců na našem území, seznámení s příslušným zákonem, připravenost pro sociální práci v této oblasti. Podmínky vstupu a pobytu na území ČR jsou odlišné pro následující skupiny cizinců: Ø občané Evropské unie (tzv. osoby požívající právo Společenství na volný pohyb) – stejný režim je uplatňován vůči občanům Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska Ø občané třetích zemí - rodinní příslušníci občanů Evropské unie (tzv. osoby požívající právo Společenství na volný pohyb) – stejný režim je uplatňován vůči rodinným příslušníkům občanů Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska Ø občané třetích zemí 1. Občané Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska Vstup na území ČR Státní hranice ČR, které jsou vnitřními hranicemi schengenského prostoru, lze překročit v jakémkoliv místě, aniž by se prováděla hraniční kontrola osob bez ohledu na jejich státní příslušnost. Hraniční kontrola se provádí pouze na vnějších schengenských hranicích, tj. na mezinárodních letištích ČR při letech z/do zemí mimo Schengen. Hraniční kontrola spočívá v tzv. minimální kontrole, jejímž účelem je zjištění totožnosti na základě předložení cestovních dokladů (za cestovní doklad se považuje i průkaz totožnosti). Součástí kontroly dokladů je ověření výskytu známek pozměnění nebo padělání, v případě potřeby s použitím technických prostředků a nahlédnutím do příslušných databází k vyhledání informací výlučně o odcizených, neoprávněně užívaných, ztracených nebo neplatných dokladech. Nemá-li občan EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska nebo Švýcarska cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu EU nebo výše uvedených států, prokázal jiným dokladem. Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na osobu mladší 15 let, která je zapsána do cestovního dokladu jiné osoby, s níž cestuje. Pravidla překračování vnějších hranic detailně stanovuje tzv. Schengenský hraniční kodex . Pobyt na území ČR Jediná povinnost vyplývající z cizineckého zákona pro tyto osoby je ohlašovací povinnost v případě, že doba jejich předpokládaného pobytu v ČR je delší než 30 dnů. Za této situace jsou povinny ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území ČR ohlásit svoji přítomnost příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR. Tato povinnost neplatí v případě, že ohlašovací povinnost přísluší ubytovateli. Ohlašovací povinnost se rovněž nevztahuje se na občana mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v ČR, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému Ministerstvo vnitra zajišťuje ubytování. Občané EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska mohou přechodně pobývat na území ČR bez jakéhokoli zvláštního povolení, a to pouze na základě cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti.. Pokud hodlají na území ČR pobývat po dobu delší než 3 měsíce, jsou oprávněni požádat o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území stanovuje § 87a odst. 2 cizineckého zákona.^ Občané EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska a Švýcarska jsou oprávněni požádat o vydání povolení k trvalému pobytu. Podmínky a náležitosti žádosti stanovuje § 87g a § 87i cizineckého zákona. 2. Občané třetích zemí - rodinní příslušníci občanů Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska Definice rodinného příslušníka občana EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska nebo Švýcarska je stanovena § 15a cizineckého zákona. Rodinní příslušníci Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Evropské unie 1b) mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti, c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie. Je-li účelem pobytu občana Evropské unie studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě. Za nezaopatřenou osobu se podle odstavce 1 písm. d) se považuje občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. · Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud 1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti, 2. je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo 3. se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo b) má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti. · Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky. Vstup na území ČR Státní hranice ČR, které jsou vnitřními hranicemi schengenského prostoru, lze překročit v jakémkoliv místě,aniž by se prováděla hraniční kontrola osob bez ohledu na jejich státní příslušnost. Hraniční kontrola se provádí pouze na vnějších schengenských hranicích, tj. na mezinárodních letištích ČR při letech z/do zemí mimo Schengen. Hraniční kontrola spočívá v tzv. minimální kontrole, jejímž účelem je zjištění totožnosti na základě předložení cestovního dokladu a kontrola dokladů potvrzujících rodinný vztah k občanu EU nebo výše uvedených států. Součástí kontroly dokladů je ověření výskytu známek pozměnění nebo padělání, v případě potřeby s použitím technických prostředků a nahlédnutím do příslušných databází k vyhledání informací výlučně o odcizených, neoprávněně užívaných, ztracených nebo neplatných dokladech. Nemá-li rodinný příslušník občana cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana EU nebo uvedených států, prokázal jiným dokladem. Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na osobu mladší 15 let, která je zapsána do cestovního dokladu jiné osoby, s níž cestuje. Pokud podléhají vízové povinnosti (viz nařízení č. 539/2001 v platném znění), je od rodinných příslušníků v zásadě požadováno vízum. K pobytu do 3 měsíců nepotřebují vízum v případě, že jsou držiteli platného povolení nebo průkazu k (přechodnému nebo trvalému) pobytu vydaného státem EU nebo Islandem, Norskem, Lichtenštejnskem či Švýcarskem. Rodinným příslušníkům je možné udělit vízum na hraničním přechodu. V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie. Aby mohli rodinní příslušníci vstoupit na území ČR, resp. Schengenu, nesmí být vedeni v SIS jako osoby, jimž má být odepřen vstup z důvodu, že představují trvající hrozbu pro veřejný pořádek nebo bezpečnost kteréhokoliv ze schengenských států. Existence přetrvávající hrozby musí být potvrzena při každém odmítnutí vstupu. Cestovní doklady rodinných příslušníků se při překračování vnějších hranic Schengenu, tj. při vstupu i výstupu do/ze Schengenu opatřují otiskem razítka v případě, že nepředloží doklad o povolení (k přechodnému nebo trvalému) pobytu na území EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska nebo Švýcarska. Pravidla překračování vnějších hranic detailně stanovuje tzv. Schengenský hraniční kodex. Pobyt na území ČR Občané třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU nebo výše uvedených států, jsou povinni ohlásit svoji přítomnost na území ČR příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR, a to: · ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území ČR, pokud jejich předpokládaný pobyt v ČR bude delší než 30 dnů, pokud na území ČR pobývají společně s občanem EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska nebo Švýcarska, · v ostatních případech ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR. Tato povinnost neplatí v případě, že ohlašovací povinnost přísluší ubytovateli. Ohlašovací povinnost se rovněž nevztahuje na osoby mladší 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v ČR, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému Ministerstvo vnitra zajišťuje ubytování. Podmínky pro krátkodobý pobyt na území ČR (tj. po dobu nepřekračující 3 měsíce) Rodinní příslušníci - občané třetích zemí bez vízové povinnosti mohou v ČR pobývat až 3 měsíce bez víza - pouze s cestovním pasem. Rodinní příslušníci - občané třetích zemí podléhající vízové povinnosti, mohou pobývat na území ČR bez víza po dobu nepřesahující 3 měsíce za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního pasu a platného povolení nebo průkazu k (přechodnému nebo trvalému) pobytu vydaného státem EU nebo Islandem, Norskem, Lichtenštejnskem nebo Švýcarskem. Rodinní příslušníci mohou pobývat na území ČR přechodně bez víza rovněž v případě, že jejich vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum pozbylo platnost. Musí však na území pobývat s občanem EU nebo některého z výše uvedených států a doba jejich pobytu na území ČR nesmí překročit 3 měsíce. Rodinní příslušníci mohou na zastupitelských úřadech ČR podat žádost o průjezdní vízum (typ B) nebo vízum k pobytu do 90 dnů (typ C). Náležitosti žádosti o udělení víza stanovuje § 23 odst. 3, resp. § 27 odst. 5 cizineckého zákona. Na rozdíl od jiných státních příslušníků třetích zemí je rodinným příslušníkům takové vízum vydáno bezplatně. V případě zamítnutí žádosti o udělení víza má rodinný příslušník právo na písemné sdělení důvodu neudělení víza a právo požádat Ministerstvo zahraničních věcí o přezkoumání důvodu neudělení víza. ČR uznává pro krátkodobý pobyt na svém území rovněž jednotná schengenská víza vydaná jinými schengenskými státy za podmínky, že není z platnosti daného víza územně vyloučena. Podmínky pro dlouhodobý pobyt na území ČR (tj. po dobu překračující 3 měsíce) Při společném pobytu s občanem EU nebo některého z výše uvedených států, jehož předpokládaná doba pobytu na území ČR překročí 3 měsíce, jsou rodinní příslušníci povinni do 3 měsíců od vstupu na území ČR požádat policii o vydání povolení k přechodnému pobytu. Náležitosti žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu stanovuje § 87b odst. 2 za použití § 87a odst. 2 cizineckého zákona. Žádost lze podat osobně, v zastoupení na základě plné moci nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Pokud se rodinný příslušník obrátí na zastupitelský úřad ČR v zahraničí, tento pouze postoupí žádost na místně příslušný orgán cizinecké policie. Pokud rodinný příslušník nepobývá v ČR společně s občanem EU, Islandu, Norska, Lichtenštejnska nebo Švýcarska, vztahují se na něj podmínky pobytu v ČR stejné jako pro státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají pod kategorii osob požívajících právo Společenství na volný pohyb. Podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu a náležitosti žádosti stanovuje § 87h a § 87 za použití § 87g odst. 7 cizineckého zákona. Žádost o vydání povolení k trvalému pobytu se podává na ministerstvu vnitra a lze ji podat osobně, v zastoupení na základě plné moci nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Pokud se rodinný příslušník obrátí na zastupitelský úřad ČR v zahraničí, tento pouze postoupí žádost na místně příslušný orgán v ČR. 3. Občané třetích zemí zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 1. 2000) Vstup na území ČR Státní hranice ČR, které jsou vnitřními hranicemi schengenského prostoru, lze překročit v zásadě v jakémkoliv místě, aniž by se prováděla hraniční kontrola osob bez ohledu na jejich státní příslušnost. Hraniční kontrola se provádí pouze na vnějších schengenských hranicích, tj. na mezinárodních letištích ČR při letech z/do zemí mimo Schengen. Hraniční kontrola spočívá v tzv. důkladné kontrole, při které se ověřuje totožnost státních příslušníků třetích zemí na základě kontroly platnosti předloženého cestovního dokladu a současně splnění všech podmínek pro vstup na území Schengenu, tj.: * mají platný cestovní doklad nebo doklady, které je opravňují k překročení hranice, * mají platné vízum, pokud je požadováno, (vízum se nevyžaduje jde-li o držitele platného povolení k pobytu), * zdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu a mají zajištěny dostatečné prostředky pro obživu na dobu předpokládaného pobytu i na návrat do své země původu nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jejich převzetí, anebo jsou schopni si tyto prostředky legálním způsobem opatřit, * nejsou osobami vedenými v Schengenském informačním systému (SIS), jimž má být odepřen vstup, * nejsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek, bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoliv ze schengenských států. Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na osobu mladší 15 let, která je zapsána do cestovního dokladu jiné osoby, s níž cestuje. Cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí se při překračování vnějších hranic Schengenu, tj. při vstupu i výstupu do/ze Schengenu, opatřují otiskem razítka. Detailní pravidla překračování vnějších hranic, hraničních kontrol a podmínek vstupu na území schengenského prostoru stanovuje tzv. Schengenský hraniční kodex. Pobyt na území ČR Občané třetích zemí jsou povinni ohlásit svoji přítomnost na území ČR příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR. Tato povinnost neplatí v případě, že ohlašovací povinnost přísluší ubytovateli. Ohlašovací povinnost se rovněž nevztahuje na osoby mladší 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v ČR, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému Ministerstvo vnitra zajišťuje ubytování. 1. Podmínky pro krátkodobý pobyt na území ČR (tj. po dobu nepřekračující 3 měsíce) Občané třetích zemí bez vízové povinnosti (viz nařízení č. 539/2001 v platném znění) mohou pobývat na území ČR či jiných schengenských států po dobu 3 měsíců během půl roku ode dne prvního vstupu, tj. ode dne překročení vnější schengenské hranice vyznačeného na razítku otištěném v cestovním dokladu. Doba jednotlivých pobytů v různých schengenských státech včetně ČR se sčítá. Občan třetí země je povinen schengenský prostor opustit nejpozději v den uplynutí uvedené 3 měsíční doby pobytu. Zůstat na území ČR či jiného schengenského státu je možné pouze v případě, že se občan třetí země stal držitelem národního dlouhodobého víza či povolení k pobytu. Bezvízový pobyt na území ČR i po uplynutí 3 měsíců strávených na území schengenského prostoru v daném půl roce je možný v případě, že to umožňuje bilaterální smlouva o bezvízovém styku uzavřená mezi ČR a třetí zemí před vstupem ČR do Schengenu. Ve výjimečných případech je možné získat schengenské vízum s omezenou územní platností pro území ČR. Osvobození od vízové povinnosti se nevztahuje na pobyty za účelem výdělečné činnosti. V těchto případech (tj. např. za účelem zaměstnání či podnikání) si tyto osoby musí před příjezdem na území ČR požádat o udělení krátkodobého víza. Občané třetích zemí s vízovou povinností (viz nařízení č. 539/2001 v platném znění) mohou pobývat na území ČR bez víza po dobu nepřesahující 3 měsíce za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního dokladu a · dokladu o povolení či průkazu k (přechodnému nebo trvalému) pobytu vydaného jiným schengenským státem, nebo · povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU, nebo · národního dlouhodobého víza typu D+C vydaného jiným schengenským státem, přičemž možnost pobytu v ČR se vztahuje pouze na dobu prvních tří měsíců platnosti daného víza (tj. nikoliv po dobu 3 měsíce ode dne vstupu na území). V ostatních případech mohou občané třetích zemí pobývat na území ČR pouze na základě jednotného schengenského víza, které držitele opravňuje k pobytu na území Schengenu po dobu vyznačenou ve vízu, nejvýše však 3 měsíce během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území Schengenu. Zastupitelské úřady ČR udělí jednotné schengenské vízum platné pro celé území Schengenu, pokud předloží náležitosti stanovené k udělení požadovaného druhu víza a občan třetí země současně splňuje tyto podmínky: · není zařazen do SIS za účelem odepření vstupu, · není důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl při pobytu na území jiného schengenského státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy schengenských států, · ČR je hlavním cílem cesty, nebo v případě průjezdu územím více států je prvním schengenským státem, do kterého žadatel na toto vízum vstoupí, · cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech států Schengenu. Existují tři druhy víz umožňujících krátkodobý pobyt na území ČR, resp. schengenského prostoru. Od vstupu ČR do schengenského prostoru jsou standardně vydávána ve formě jednotných schengenských víz. · Letištní vízum (typ A) je výjimkou z obecného práva na bezvízový pobyt v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území ČR pouze na základě uděleného letištního víza stanovuje vyhláška č. 446/2005 Sb., ve znění pozdějších úprav. Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, nejdéle však na 3 měsíce. Letištní vízum se uděluje jako jednosměrné (opravňuje k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence) nebo obousměrné (opravňuje k dvojímu pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence). Vízum uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který žádost vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. · Průjezdní vízum (typ B) opravňuje občana třetí země k průjezdu územím ČR (a jiných schengenských států) při cestě z jednoho třetího státu do jiného třetího státu. Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců. Průjezdní vízum se uděluje jako jednosměrné (opravňuje k pobytu na území po dobu max. 5 dnů), obousměrné (opravňuje ke dvojímu pobytu na území po dobu max. 5 dnů) a bez omezení počtu cest (opravňuje k opakovanému pobytu na území po dobu max. 5 dnů). Vízum uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který žádost vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. · Vízum k pobytu do 90 dnů (typ C) opravňuje občana třetí země k pobytu na území ČR (a jiných schengenských států) po dobu v něm uvedenou s tím, že celková doba pobytu nesmí překročit 3 měsíce během půl roku ode dne prvního vstupu, tj. ode dne prvního překročení vnější schengenské hranice, vyznačeného na razítku otištěném v cestovním dokladu. Vízum uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který žádost vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Náležitosti k žádosti o udělení jednotlivých druhů víz jsou uvedeny v § 25 (letištní vízum – typ A), § 23 (průjezdní vízum – typ B) a § 27 (vízum k pobytu do 90 dnů – typ C) cizineckého zákona. Občané třetích zemí žádost o udělení průjezdního víza a víza k pobytu do 90 dnů mohou výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených v Nařízení Rady (ES) č.415/2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům. V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie. Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání jednotného schengenského víza s platností pro celé území Schengenu, může ČR ve výjimečných případech omezit územní platnost takového víza pouze na území ČR anebo několika schengenských států. V takovém případě se jedná o tzv. vízum s omezenou územní platností. 2. Podmínky pro pobyt na území ČR delší než 3 měsíce Podmínky pro pobyt na území ČR delší než 3 měsíce jsou upraveny cizineckým zákonem. Jediná harmonizace s ostatními státy Schengenu se týká vydávání dlouhodobých víz typu D+C, která po dobu prvních tří měsíců platnosti opravňují k pobytu i v jiných schengenských státech. Podmínkou jeho udělení je však splnění podmínek požadovaných k udělení jednotného schengenského víza. Občané třetích zemí potřebují pro pobyt na území ČR delší než 3 měsíce dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Podmínky pro udělení národního dlouhodobého víza ČR (tj. vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D+C nebo D) jsou stanoveny v § 30 – 34 cizineckého zákona. V případě, že jsou zároveň splněny podmínky pro udělení jednotného schengenského víza, je vízum uděleno jako vízum typu D+C; Pokud cizinec tyto podmínky nesplňuje, je uděleno vízum typu D. Vízum typu D opravňuje jeho držitele při cestě do ČR pouze k průjezdu územím ostatních schengenských států; doba průjezdu může trvat maximálně 5 dnů. Některé schengenské státy však povolují držitelům dlouhodobého víza pouze první průjezd svým územím směrem do státu, který vízum vydal. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů se podává na zastupitelském úřadu ČR, a pouze v zákonem stanovených případech Policii ČR. Lhůta pro vyřízení žádosti je do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvláště složitých případech do 120 dnů ode dne podání žádosti; pokud je účelem pobytu studium nebo pedagogická či výzkumná činnost, je lhůta pro vyřízení žádosti do 60 dnů ode dne podání žádosti a jde-li o udělení víza za účelem strpění pobytu na území do 30 dnů. Vízum se uděluje s dobou platnosti na 1 rok; v případě víza za účelem strpění pobytu na území z dobou platnosti na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. Náležitosti týkající se podání žádosti o dlouhodobé vízum jsou uvedeny v § 31 cizineckého zákona a pokud jde vízum za účelem strpění pobytu na území v § 34 cizineckého zákona. Občan třetí země přechodně pobývající na území ČR, který zde hodlá pobývat po dobu delší než 1 rok, je oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR; pouze v zákonem stanovených případech je cizinec oprávněn takovou žádost podat na zastupitelském úřadu. Podmínky a náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu jsou stanoveny v § 42 – 48 cizineckého zákona. Podmínky a náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou stanoveny v § 42a a § 42b cizineckého zákona. Podmínky a náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia jsou stanoveny v § 42d cizineckého zákona. Podmínky a náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou stanoveny v § 42f cizineckého zákona. Podmínky a náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu občanu třetí země, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, jsou stanoveny v § 42c cizineckého zákona. Podmínky povolení k trvalému pobytu občanů třetích zemí a náležitosti žádosti jsou stanoveny § 65 – 75 cizineckého zákona. Trvalý pobyt se standardně vydá státnímu příslušníkovi třetího státu po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR. Problematika udělení mezinárodní ochranyl ZÁKLADNÍ POJMY: Bezpečná země původu - stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště Ø v němž státní moc dodržuje lidská práva Ø který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodu uvedených v zákoně o azylu - § 12 Ø který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách Ø který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv Bezpečná třetí země - stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může vrátit a požádat u udělení postavení uprchlíka. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud na něj lze vztáhnout překážky vycestování - § 91 cizinec jeho územím pouze projížděl Azylant - cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu Pronásledování - ohrožení života nebo svobody, opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, která jsou prováděna, podporována nebo trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem nebo ve státu posledního trvalého bydliště, v případě osoby bez státního občanství Trvalé bydliště - stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy Azylové zařízení - přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko Průběh správního řízení o udělení mezinárodní ochrany Správní řízení o udělení mezinárodní ochrany provádí Ministerstvo vnitra České republiky (dále ministerstvo) jako orgán I. stupně. Zahájení správního řízení o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu zákona o azylu je vázáno na písemně či ústně do protokolu učiněné prohlášení cizince, ze kterého je zřejmý úmysl požádat o udělení mezinárodní ochrany, tzv. prohlášení o mezinárodní ochraně. Takové prohlášení lze učinit pouze na území České republiky (nikoliv tedy například prostřednictvím ambasády), a to Ø cizinecké policii na zákonem o azylu stanovených místech, konkrétně na hraničním přechodu, v přijímacím středisku, Ø na oblastním ředitelství služby cizinecké policie (za podmínky, že se cizinec dostavil dobrovolně) a v zařízení pro zajištění cizinců (s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství). Ø Výjimkou jsou případy, kdy se cizinec nachází ve zdravotnickém zařízení, či vykonává vazbu nebo trest odnětí svobody. V těchto případech lze učinit úmysl prohlášení o mezinárodní ochraně přímo vůči ministerstvu. Po učinění úmyslu o mezinárodní ochraně má cizinec povinnost Ø dostavit se do 24 hodin do přijímacího střediska, kde následně Ø podá žádost o udělení mezinárodní ochrany. Ø Výjimkou jsou pouze situace, kdy se cizinec z objektivních důvodů nemůže do přijímacího střediska dostavit (hospitalizace, vězení) a pracovník ministerstva jej tedy navštíví za účelem sepsání žádosti o mezinárodní ochranu, případně dalších úkonů přímo v místě jeho aktuálního pobytu. Ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl cizinec propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, je opět povinen dopravit se do přijímacího střediska. V přijímacím středisku je cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, především povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo. Dále je cizinec povinen Ø odevzdat svůj cestovní doklad, a Ø strpět osobní prohlídku a Ø prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku anebo elektronické komunikační zařízení. Ø Je rovněž podroben lékařským vyšetřením zaměřeným na zjištění, zda netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob. Po provedení všech nezbytných úkonů je žadatel o mezinárodní ochranu přemístěn do pobytového střediska, kde vyčkává rozhodnutí v prvním stupni. Ministerstvo může také rozhodnout o povinnosti žadatele setrvat v přijímacím středisku i po provedení všech výše jmenovaných opatření, a to až po dobu 120 dní, zejména pokud nebyla spolehlivě zjištěna jeho totožnost (nemá platný cestovní doklad nebo je jeho doklad totožnosti padělaný), případně, pokud představuje nebezpečí pro bezpečnost státu. Proti tomuto rozhodnutí má žadatel právo podat ve lhůtě žalobu k soudu. V žádosti o mezinárodní ochranu, jejíž přesné znění je obsaženo v příloze zákona o azylu, a kterou sepíše s cizincem pracovník ministerstva, se Ø vedle faktografických údajů o cizinci a jeho rodině zjišťují i Ø důvody, které jej vedly k odchodu ze země. Následně je v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany veden s žadatelem jeden či více pohovorů, ve kterých má možnost blíže specifikovat důvody, které jej vedly k odchodu ze země a podání žádosti o mezinárodní ochranu v České republice. V odůvodněných případech, nebo na výslovnou žádost, zajistí odbor azylové a migrační politiky MV ČR vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví. Pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany patří mezi nejdůležitější úkony azylové procedury, neboť dává žadateli o mezinárodní ochranu dostatečný prostor popsat své problémy a situaci v zemi původu. Žadatel má rovněž možnost předložit či navrhnout ministerstvu další důkazní prostředky, kterými chce podpořit svá tvrzení během řízení. V řízení o udělení mezinárodní ochrany má cizinec právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Během celého řízení má nárok na bezplatné poskytnutí tlumočníka, náklady na něj hradí stát. Pokud chce, můžete si přizvat i dalšího tlumočníka podle své volby, ovšem to již na své vlastní náklady. Cizinci starší 18ti let mají právo jednat v řízení o udělení mezinárodní ochrany samostatně, osoby mladší musí být během řízení zastupovány, a to již při podání žádosti, svým zákonným zástupcem (otec, matka), a není-li to možné, je jim na návrh OAMP ustanoven soudem opatrovník pro pobyt. Pokud nemůže cizinec v řízení samostatně jednat z důvodu svého zdravotního stavu, ustanoví mu OAMP MV ČR opatrovníka pouze pro účely řízení o udělení mezinárodní ochrany. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany má rovněž v průběhu řízení právo požádat o právní pomoc jinou osobu, popřípadě se nechat v řízení touto osobou zastupovat. Takové osobě musí vyhotovit písemnou plnou moc k zastupování s úředně ověřeným podpisem. Podpis na plné moci nemusí být úředně ověřen, pokud je cizinec zastupován advokátem. Rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany je ovšem vždy povinen převzít osobně, bez ohledu na zvoleného zmocněnce. Po celou dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany má žadatel o udělení mezinárodní ochrany také právo být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nebo se obrátit na organizace, které se zabývají ochranou práv žadatelů o udělení mezinárodní ochrany. Jejich seznam obdrží od ministerstva v momentě požádání o mezinárodní ochranu. Rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo do devadesáti dnů ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení žadateli. Cizinecká policie tento den vystaví cizinci výjezdní příkaz. Řízení o udělení mezinárodní ochrany může být ukončeno rozhodnutím ve věci (negativním či pozitivním), zamítnutím žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, nebo zastavením řízení. Druhy mezinárodní ochrany Ministerstvo udělí cizinci azyl , bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že 1. cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo 2. má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. Ministerstvo udělí azyl v případě hodném zvláštního zřetele (dle § 13 zákona o azylu ) Ø rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14, a to za účelem sloučení rodiny. Ministerstvo udělí humanitární azyl cizinci, Ø jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, ale budou shledány zvláštního zřetele hodné důvody pro udělení azylu z humanitárního důvodu. Ø V případě udělení azylu obdrží azylant průkaz povolení k pobytu azylanta, který jej opravňuje trvale pobývat na území ČR. Zároveň má možnost požádat na cizinecké policii o speciální druh cestovního dokladu pro uprchlíky. Ministerstvo udělí doplňkovou ochranu Ø cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, Ø bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy a že Ø nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. Za vážnou újmu se podle zákona o azylu považuje Ø uložení nebo vykonání trestu smrti, Ø mučení nebo Ø nelidské či ponižující zacházení nebo Ø trestání žadatele o mezinárodní ochranu, Ø vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo Ø pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Ministerstvo udělí doplňkovou ochranu dle § 14b zákona o azylu rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany v případě hodném zvláštního zřetele, a to za účelem sloučení rodiny. V případě udělení doplňkové ochrany obdrží cizinec průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, který mu umožňuje legální pobyt na území ČR po dobu v něm uvedenou. Nejpozději 30 dnů před plynutím doby, na kterou byla žadateli doplňková ochrana udělena, má možnost požádat ministerstvo o její prodloužení. V případech neshledání důvodů pro udělení jedné z výše uvedených forem mezinárodní ochrany vydá ministerstvo rozhodnutí o jejím neudělení, tj. negativní rozhodnutí ve věci. Ministerstvo zamítne žádost cizince o mezinárodní ochranu podle § 16 jako zjevně nedůvodnou, jestliže Ø žadatel uvádí pouze ekonomické důvody, Ø bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo Ø tyto údaje odmítá uvést, Ø žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze, Ø přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, Ø uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné, s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu, anebo Ø s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, Ø nebo podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo vydání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve. V případě zjevně nedůvodných žádostí ministerstvo provádí tzv. zrychlené řízení. V takovém případě musí být rozhodnuto nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany Řízení o udělení mezinárodní ochrany nemusí být ukončeno pouze rozhodnutím ve věci, ale také zastavením řízení. Ministerstvo řízení zastaví, pokud například žadatel o udělení mezinárodní ochrany vzal žádost o udělení mezinárodní ochrany zpět, získal státní občanství ČR nebo zemřel; dále rovněž jestliže se žadatel o udělení mezinárodní ochrany bez vážného důvodu nedostavuje k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout nebo když žadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu nebo se o neoprávněný vstup na území jiného státu pokusil aj. Řízení o udělení mezinárodní ochrany se zastavuje i v případě tzv. nepřípustných žádostí dle § 10a zákona o azylu Nepřípustnými jsou žádosti Ø podané občanem Evropské unie, Ø žádosti, k jejichž posouzení je příslušný jiný členský stát Evropské unie Ø žádosti v případech, kdy bylo cizinci uděleno postavení uprchlíka jiným státem EU Ø mohl-li cizinec nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu. Ø žádost, kterou podal opakovaně cizinec, aniž by uvedl nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany. Žaloba proti tomuto správnímu rozhodnutí nemá ze zákona odkladný účinek.) Pobyt cizince v azylových zařízeních Zákon o azylu hovoří o azylových zařízeních. Rozumí se tím přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko. Rozlišení azylových zařízení spočívá v účelu, který jednotlivá střediska plní. Zřizovatelem všech těchto zařízení je Ministerstvo vnitra. Azylová zařízení provozuje Správa uprchlických zařízení, organizační složka státu. V přijímacím středisku je žadatel povinen po určitou zákonem stanovenou dobu pobývat (za účelem provedení identifikačních úkonů, lékařského vyšetření apod.) Porušení povinnosti pobývat v přijímacím středisku je hodnoceno jako přestupek. Přijímací střediska se nacházejí: Ø v obci Zastávka u Brna Ø na mezinárodním letišti Praha - Ruzyně Následně je žadatel přemístěn do pobytového střediska. Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na poskytování ubytování, stravy, jiných služeb a za podmínek stanovených zákonem o azylu na kapesné. Podílí se na úhradě nákladů na stravu a ubytování; k úhradě těchto nákladů však mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele, které převyšují částku životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob. Žadatel má také možnost pobytové středisko za splnění určitých podmínek opustit, popř. pobývat v soukromí (to pouze pokud ministerstvo na základě informací policie odchod na soukromou adresu povolí). V případě, že je žadatel hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, lze mu za určitých podmínek poskytnout finanční příspěvek, který se vyplácí nejvýše tři měsíce a který je určen k překonání problémů v prvních měsících pobytu mimo azylové zařízení. Pobytová střediska se nacházejí v obcích: Ø Kostelec nad Orlicí (Rudé armády 1000, 517 41 Kostelec nad Orlicí) Ø Havířov (735 64 Havířov - Dolní Suchá) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantů. Integrační azylová střediska se nacházejí v obcích: Ø Brno - Židenice Ø Česká Lípa Ø Jaroměř - Josefov Ø Předlice Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o mezinárodní ochraně také v zařízení pro zajištění cizinců. Zařízení pro zajištění cizinců se nacházejí v obcích: Ø Bělá pod Bezdězem - Jezová (č.p. 1501, 294 21 Bělá pod Bezdězem) Ø Poštorná (Hraniční 1303, 691 46 Břeclav – Poštorná) Prameny * čl. 43 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č.2/1993 Sb.) * zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů (vstup v účinnost, tj. od 1. 1. 2000) * zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (vstup v účinnost od 1. 1. 2006) * zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (účinnost k 1. 1. 2003) * zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (vstup v účinnost od 1. 1. 2000) * zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů (účinnost většiny ustanoveni od 1. 1. 2004) * Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na ni navazující Newyorský protokol z roku 1967 (publikováno pod č. 208/1993 Sb.), tzv. Ženevská úmluva * Úmluva o právech dítěte (publikováno pod č.104/1991 Sb.) * Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 (publikováno pod č. 209/1992 Sb.) * evropské právo upravující zejména problematiku azylu a uprchlictví PROBLEMATIKA STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČR Právní úprava Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 471/2003 Sb.) - zejména ustanovení § 6 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona. 413/2005 Sb. Státní občanství je svazek mezi fyzickou osobou a státem. Vyznačuje se stabilitou, je relativně trvalý a nemění se ani pobytem občana v cizině. Není omezen v čase ani prostoru. Při pobytu v cizině požívá občan práva diplomatické ochrany, které stát realizuje prostřednictvím svých diplomatických a konzulárních zastoupení. Na osoby, které se nalézají v tomto svazku, na státní občany, se vztahuje právní řád státu v plném rozsahu. Cizinci požívají těchto práv podle čl. 42 Listiny základních práv a svobod, pokud nejsou přiznány výslovně občanům. NABÝVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ Ø Státní občanství České republiky se nabývá: Ø narozením § 3 Ø osvojením § 3a Ø určením otcovství § 4 Ø nalezením na území ČR § 5 Ø prohlášením § 6 nebo § 18a Ø udělením § 7 až § 12 První čtyři způsoby nabývání občanství se týkají nezletilých osob, ostatní osob zletilých. Narozením Dítě nabývá státní občanství České republiky narozením, · je-li alespoň jeden z jeho rodičů státním občanem České republiky. · Jsou-li oba rodiče osobami bez státního občanství, dítě nabývá narozením české státní občanství, pokud má alespoň jeden z rodičů trvalý pobyt na území České republiky a dítě se na jejím území narodí. Ø Místo narození dítěte nemá na nabytí Českého státního občanství narozením žádný vliv. Ø Rovněž skutečnost, že dítě nabyde automaticky ze zákona vedle českého státního občanství i státní občanství cizího státu, nic nemění na nabytí státního občanství České republiky dítětem. Český právní řád připouští, aby v takovém případě mělo dítě dvojí popř. víceré státní občanství za předpokladu že je nabylo již narozením, tj. automaticky ze zákona; Ø Vpřípadě, že dítě nabyde cizí státní občanství na žádost svých zákonných zástupců, české státní občanství tím automaticky pozbyde. Ø O bytí státního občanství České republiky není třeba v tomto případě nijak žádat, dítě jej nabývá automaticky ze zákona již narozením. Ø Dítě, jehož oba rodiče jsou osobami bez státního občanství (bezdomovci), nabývá narozením státní občanství České republiky, pokud má alespoň jeden z rodičů trvalý pobyt na území České republiky a dítě se na jejím území narodí .O nabytí státního občanství České republiky není třeba nijak žádat, dítě jej nabývá automaticky ze zákona již narozením. Jedná se pouze o vydání dokladů, kterými se české státní občanství prokazuje, např. cestovní pas, občanský průkaz, v případě dítěte narozeného v zahraničí také o vydání českého rodného listu. Skutečnost, že uvedené doklady nejsou vydány, nic nemění na tom, že dítě má české státní občanství (za splnění výše uvedených podmínek), pouze o tom nedisponuje žádnými doklady. Ø Zjišťování státního občanství České republiky u nezletilé osoby se provádí zpravidla až při vydávání prvního občanského průkazu, popř. dříve, má-li být dítěti vydán cestovní pas nebo požádají-li o zjištění státního občanství dítěte rodiče. Ø U dítěte narozeného v zahraničí je třeba nejprve požádat o zápis jeho narození do tzv. zvláštní matriky na základě kterého je dítěti vydán český rodný list, který je nezbytný k vydání např. občanského průkazu nebo cestovního pasu ČR. K zápisu narození do zvláštní matriky je třeba připojit i osvědčení o státním občanství České republiky dítěte Osvojením Ø Dítě nabývá státní občanství České republiky osvojením dnem právní moci rozsudku o osvojení, je-li alespoň jeden osvojitel státním občanem České republiky. Ø Nezáleží na tom, zda se jedná o osvojení zrušitelné či nezrušitelné. Ø Dítě nabyde osvojením české státní občanství i tehdy, rozhodne-li o osvojení dítěte soud cizího státu a jedním z osvojitelů dítěte je český státní občan. V takovém případě není třeba, aby rozhodnutí cizozemského soudu o osvojení dítěte bylo uznáno rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky. Takové rozhodnutí cizozemského soudu musí však mít náležitosti veřejné listiny, tj. musí být opatřeno doložkou právní moci, vyšším ověřením a úředním překladem do českého jazyka. Ø nabytí státního občanství České republiky osvojením není nutné nijak žádat, dítě jej nabývá automaticky ze zákona dnem právní moci rozsudku o osvojení. Ø nabytí státního občanství České republiky není třeba nijak žádat, dítě jej nabývá automaticky ze zákona dnem právní moci rozsudku o osvojení. Jedná se pouze vydání dokladů, kterými se české státní občanství prokazuje (např. cestovní pas nebo občanský průkaz ČR), v případě dítěte narozeného v zahraničí také o vydání českého rodného listu. Skutečnost, že uvedené doklady nejsou vydány, nic nemění na tom, že osvojené dítě má české státní občanství (za splnění výše uvedených podmínek), pouze o tom nedisponuje žádnými doklady. Zjišťování státního občanství České republiky u nezletilé osoby se provádí zpravidla až při vydávání prvního občanského průkazu, popř. dříve, má-li být dítěti vydán cestovní pas nebo požádají-li o zjištění státního občanství dítěte a vydání osvědčení o českém státním občanství jeho rodiče. Ø U osvojeného dítěte narozeného v zahraničí je třeba nejprve požádat o zápis jeho narození do tzv. zvláštní matriky na základě kterého je dítěti vydán český rodný list, který je nezbytný k vydání např. občanského průkazu nebo cestovního pasu ČR. K zápisu narození do zvláštní matriky je třeba připojit i osvědčení o státním občanství České republiky dítěte Určením otcovství Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní (osobou bez státního občanství) a otec českým státním občanem, nabývá státní občanství České republiky · dnem, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství, nebo · dnem právní moci rozsudku o určení otcovství. Ø O nabytí státního občanství České republiky určením otcovství není nutné nijak žádat, dítě jej nabývá automaticky ze zákona dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství nebo dnem právní moci rozsudku o určení otcovství. Ø Rozhodné je státní občanství otce v době určení otcovství k dítěti, nikoli v době narození dítěte. Ø Dítě nabývá státní občanství České republiky určením otcovství za výše uvedených podmínek i tehdy, pokud dojde k určení otcovství v cizině za předpokladu, že určení otcovství bylo provedeno v souladu s právním řádem státu, kde k určení otcovství došlo. Doklad o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů nebo jiným obdobným úkonem, ke kterému došlo v zahraničí, však musí mít náležitosti veřejné listiny, tj. musí být opatřen vyšším ověřením . Ø Došlo-li k určení otcovství rozhodnutím orgánu cizího státu, je nezbytné, aby takové rozhodnutí bylo uznáno rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. Nevyžaduje-li se podle mezinárodní smlouvy uznání cizozemského rozhodnutí o určení otcovství rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, musí mít takové rozhodnutí cizího orgánu rovněž náležitosti veřejné listiny, tzn. že musí být opatřeno doložkou právní moci, vyšším ověřením (superlegalizací nebo tzv. Apostillou, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak) a úředním překladem do českého jazyka. Ø V případě, že se dítě narodí mimo manželství, avšak otcovství k němu určil český státní občan ještě před jeho narozením, dítě nabývá státní občanství České republiky narozením (za předpokladu, že alespoň jeden z rodičů dítěte má v době jeho narození české státní Ø Zjišťování státního občanství České republiky u nezletilé osoby se provádí zpravidla až při vydávání prvního občanského průkazu, popř. dříve, má-li být dítěti vydán cestovní pas nebo požádají-li o zjištění státního občanství dítěte a vydání osvědčení o českém státním občanství jeho rodiče. Ø U dítěte narozeného v zahraničí, které nabylo české státní občanství určením otcovství, je třeba nejprve požádat o zápis jeho narození do tzv. zvláštní), na základě kterého je dítěti vydán český rodný list, který je nezbytný k vydání např. občanského průkazu nebo cestovního pasu ČR. Ø K zápisu narození do zvláštní matriky je třeba připojit i osvědčení o státním občanství České republiky dítěte Nalezením na území ČR Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území ČR je jejím občanem, pokud se neprokáže, že narozením nabyla státní občanství jiného státu. Prohlášením Prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 6 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou učinit fyzické osoby, které byly k 31. 12. 1992 státními občany České a Slovenské federativní republiky, ale neměly ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské republiky. Jejich potomci v přímé linii, kteří nabyli zletilosti, mohou učinit takové prohlášení pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství. Prohlášení o volbě státního občanství České republiky může učinit pouze osoba, · která byla k 31. 12. 1992 státním občanem ČSFR, a nebyla státním občanem České republiky ani státním občanem Slovenské republiky. · Prohlášení může samostatně učinit fyzická osoba, která nabyla zletilosti. Ø Rodiče, popř. jeden z nich, mohou do prohlášení zahrnout i dítě, popř. učinit pro dítě samostatné prohlášení. Ø Potomci fyzické osoby, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské federativní republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské republiky, v linii přímé, kteří nabyli zletilosti, si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením, pokud jde o bezdomovce (osoby bez státního občanství). Prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 6 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů se činí: · u krajského úřadu (v hlavním městě Praze u úřadu městské části, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátů těchto měst) příslušného podle místa trvalého, popř. posledního trvalého pobytu prohlašovatele na území České republiky · na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, činí-li prohlášení v cizině K prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 6 zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je třeba připojit · vyplněný předepsaný tiskopis · doklad totožnosti · rodný list · oddací list (pokud žadatel uzavřel manželství) · rodné listy rodičů · doklady prokazující státní občanství ČSFR · čestné prohlášení o trvalém pobytu v České či Slovenské republice a v jaké době (pokud činíte prohlášení v cizině u zastupitelského úřadu ČR) Pokud je do prohlášení zahrnuto i dítě, je třeba navíc předložit: · rodný list dítěte pokud prohlášení činí pouze jeden z rodičů, · souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství České republiky pro dítě Pokud jsou oba rodiče dítěte zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen, nebo pokud nenají způsobilost k právním úkonům nebo pokud není pobyt rodičů žijících v zahraničí znám, může učinit prohlášení soudem ustanovený poručník, popř. opatrovník dítěte; souhlas rodičů se v těchto případech nevyžaduje. V případě, že je pro dítě činěno samostatné prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, je postup stejný jako v případě, je-li dítě zahrnuto do prohlášení jednoho nebo obou rodičů. Lhůty pro vyřízení Maximálně 60 dní od učinění prohlášení před úřadem příslušným k jeho přijetí. V případě že jsou splněny všechny podmínky pro přijetí prohlášení o nabytí českého státního občanství, vydá příslušný úřad prohlašovateli osvědčení o nabytí státního občanství České republiky. Udělením Státní občané cizího státu trvale žijící na území České republiky mají možnost nabýt státní občanství České republiky udělením. Žádost o udělení českého státního občanství mohou podat i osoby bez státního občanství trvale žijící v České republice. Státní občanství České republiky může (nikoli musí) Ministerstvo vnitra na žádost udělit pouze osobě (cizinci nebo osobě bez státního občanství), která splňuje současně následující podmínky: 1. má na území České republiky ke dni podání žádosti po dobu nejméně pěti let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje 2. prokáže, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde své dosavadní občanství, nebo prokáže, že pozbyla své dosavadní občanství, nejde-li o osobu bez státního občanství nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka; doklad o pozbytí dosavadního státního občanství se obstarává až poté, co Ministerstvo vnitra vydá žadateli tzv. příslib udělení státního občanství České republiky 3. nebyla v posledních pěti letech odsouzena pro úmyslný trestný čin (prokazuje se výpisem z rejstříku trestů v ČR, výpis z rejstříku trestů žadatele si Ministerstvo vnitra obstarává formou dálkového přístupu podle zvláštního právního předpisu, nepředkládá jej žadatel) 4. prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky) 5. plní povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt a vstup cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a povinnosti vyplývající ze zvláštních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky Prominutí splnění zákonem stanovených podmínek pro udělení českého státního občanství: Ministerstvo vnitra může (nikoli musí) žadateli prominout splnění výše uvedených podmínek pro udělení českého státního občanství uvedených pod číslem 1, 2, 4 a 5 z důvodů stanovených v zákoně (viz níže). Z jiných než ze zákonem stanovených důvodů, které musí být žadatelem doloženy, nelze splnění uvedených podmínek prominout. Prominutí splnění podmínky uvedené pod číslem 3 není možné. Prominout splnění podmínky povoleného pětiletého trvalého pobytu v ČR lze tehdy, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a Ø narodil-li se na území ČR Ø nebo žije na území ČR nepřetržitě alespoň deset let Ø nebo měl v minulosti státní občanství ČR, případně státní občanství ČSFR Ø nebo byl osvojen státním občanem ČR Ø nebo je jeho manžel (manželka) státním občanem ČR Ø nebo je alespoň jeden z rodičů žadatele státním občanem ČR Ø nebo přesídlil do ČR do 31. prosince 1994 na základě pozvání vlády Ø a nebo je bezdomovcem (osobou bez státního občanství), nebo má na území České republiky přiznáno postavení uprchlíka o Je možné prominout pouze chybějící délku trvalého pobytu, nikoli jeho existenci. Trvalý pobyt na území České republiky musí mít žadatel tedy v každém případě povolen. O povolení trvalého pobytu rozhoduje dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, cizinecká policie. o Prominout splnění podmínky spočívající v prokázání o pozbytí dosavadního státního občanství lze tehdy, o pokud má žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt, oprávněně se zdržuje na území České republiky po dobu nejméně pěti let, má skutečný vztah k České republice a o právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku, anebo pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění žadatele ze státního svazku, anebo o pokud je propuštění žadatele ze státního svazku spojeno s nepřiměřenými správními poplatky či jinými demokratickém státě nepřijatelnými podmínkami, anebo o podáním žádosti o propuštění ze státního svazku by žadatel mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, nebo pro politické přesvědčení, anebo o udělení státního občanství České republiky by bylo významným přínosem pro Českou republiku zejména z hlediska vědeckého, společenského, kulturního či sportovního, anebo o pozbyl v minulosti státní občanství Československé republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky, pokud nejde o žadatele, který je státním občanem Slovenské republiky o Splnění této podmínky lze dále prominout žadateli, který má v České republice povolen trvalý pobyt po dobu nejméně pěti let, má skutečný vztah k České republice a oprávněně se zdržuje na jejím území po dobu nejméně 20 let Prominout splnění podmínky spočívající v prokázání znalosti českého jazyka i podmínky uvedené pod číslem 5 lze prominout v případech hodných zvláštního zřetele. Při neprokázání znalosti českého jazyka se může jednat například o vážné zdravotní důvody, vysoký věk žadatele apod. Z jiných než zákonem stanovených důvodů uvedených výše splnění podmínek pro udělení českého státního občanství prominout nelze. K učinění výjimky není oprávněn ani ministr vnitra či jiný ústavní činitel. Podání žádosti Žádost o udělení státního občanství České republiky se podává u krajského úřadu, (v Praze u úřadu městské části, ve městech Brno, Plzeň, Ostrava u magistrátů těchto měst) příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Úřad příslušný k podání žádosti vyplní se žadatelem dotazník, pohovorem ověří jeho znalost českého jazyka a žádost o udělení státního občanství se svým stanoviskem, stanoviskem obecního úřadu z místa bydliště žadatele a dalšími doklady zašle prostřednictvím cizinecké policie, která rovněž připojí své stanovisko, Ministerstvu vnitra, které o žádosti rozhodne. Ministerstvo vnitra si může žadatele předvolat k ústnímu jednání. Co předložit Ø K vlastní žádosti o udělení českého státního občanství psané volnou formou (žádný právní předpis nestanoví její obsah, mělo by z ní však být patrné kdo ji podává, které věci se týká, co sleduje a kterému orgánu je určena, dále by měla být podepsána a datována a je vhodné ji i stručně odůvodnit), je třeba připojit následující doklady: Ø vyplněný dotazník k žádosti o udělení státního občanství České republiky (předepsaný tiskopis, který žadatel obdrží a vyplní na úřadu příslušném k podání žádosti) Ø rodný list (nebo rodný a křestní list) Ø oddací list (pokud žadatel uzavřel manželství) Ø popřípadě doklad o rozvodu manželství nebo úmrtí manžela (manželky) Ø doklad o tom, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde své dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky; doklad o pozbytí dosavadního státního občanství žadatel obstarává až po obdržení příslibu udělení státního občanství České republiky, který vydává Ministerstvo vnitra! Ø životopis Doklady vystavené orgány cizího státu musí být opatřeny vyšším ověřením (superlegalizační doložkou nebo tzv. apostillou), nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, a úředně přeloženy do českého jazyka, jsou-li vystaveny v cizím jazyce (u dokladů vydaných orgány Slovenské republiky se překlad do českého jazyka nevyžaduje).Ministerstvo vnitra si může od žadatele vyžádat další doklady týkající se například jeho pracovní a podnikatelské činnosti (pracovní smlouvy, výpisy z obchodního rejstříku, živnostenské listy, daňová přiznání aj.), veřejného zdravotního pojištění a plnění povinností na úseku daní, odvodů, poplatků a sociálního zabezpečení. Manželé mohou podat společnou žádost o udělení českého státního občanství. Rodiče, popř. jeden z nich, mohou zahrnout do své žádosti o udělení českého státního občanství i dítě mladší 18 let. Je-li v žádosti o udělení českého státního občanství zahrnuto i dítě, je třeba připojit k žádosti: o rodný list dítěte o doklad o tom, že dítě nabytím státního občanství České republiky pozbyde své dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství dítěte, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky; doklad o pozbytí dosavadního státního občanství žadatel obstarává až po obdržení příslibu udělení státního občanství České republiky, který vydává Ministerstvo vnitra! o podává-li žádost pouze jeden z rodičů, souhlas druhého rodiče se změnou státního občanství dítěte, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven, nebo pokud nedošlo ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům (musí být doloženo rozhodnutím soudu, a to i v případě, kdy jsou manželé rozvedeni) anebo pokud není pobyt druhého rodiče žijícího v zahraničí znám. Pokud jsou oba rodiče dítěte zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen, nebo pokud nemají způsobilost k právním úkonům nebo pokud není pobyt rodičů žijících v zahraničí znám, může žádost podat soudem ustanovený poručník, popř. opatrovník dítěte. o Dítěti mladšímu 18 let lze udělit české státní občanství samostatně (lze pro něj podat samostatnou žádost) na základě žádosti zákonného zástupce. Postup je stejný jako u žádosti rodičů, ve které je již dítě zahrnuto. Formuláře Předepsaný tiskopis - dotazník k žádosti o udělení státního občanství České republiky, který žadatel obdrží a vyplňuje na úřadu příslušném k podání žádosti. Poplatky Za udělení státního občanství České republiky, resp. za vydání Listiny o udělení státního občanství České republiky se platí správní poplatek ve výši 10 000,- Kč (není rozhodující kolik osob je na udělovací listině uvedeno, vždy se hradí jen jeden správní poplatek za jednu udělovací listinu). Ministerstvo vnitra může ve zvlášť odůvodněných případech státního zájmu poplatek snížit až na částku 1 000,- Kč. Správní poplatek se hradí pouze v případě kladného vyřízení žádosti, tj. v případě vydání Listiny o udělení státního občanství České republiky. Samotné podání žádosti o udělení státního občanství České republiky není zpoplatněno. Lhůty Úřad příslušný k podání žádost zašle žádost o udělení státního občanství České republiky do 30 dnů od jejího podání prostřednictvím cizinecké policie Ministerstvu vnitra, které o ní následně rozhodne ve lhůtě 90 dnů od jejího doručení. V případě vydání Listiny o udělení státního občanství je příslušný úřad povinen pozvat žadatele do 6 týdnů ke složení státoobčanského slibu. Ø V případě kladného vyřízení žádosti je žadateli vydána Listina o udělení státního Státní občanství České republiky se nabývá dnem složení státoobčanského slibu (nejedná-li se o výjmečné případy, kdy je složení státoobčanského slibu prominuto - v takovém případě se české státní občanství nabývá dnem, kdy rozhodnutí o prominutí státoobčanského slibu nabylo právní moci). Při této příležitosti je žadateli Listina o udělení státního občanství České republiky předána. Ø Děti mladší 18 let státoobčanský slib neskládají. Ø Dítě zahrnuté do žádosti rodičů nabývá české státní občanství dnem, kdy jej nabyde alespoň jeden z rodičů; bylo-li dítěti české státní občanství uděleno samostatně, nabývá jej dnem převzetí udělovací listiny jeho zákonnými zástupci. Ø Státoobčanský slib se skládá před tajemníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností (v hlavním městě Praze před tajemníkem úřadu městské části, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst) příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele, v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu České republiky. Opravné prostředky Nevyhoví-li Ministerstvo vnitra žádosti o udělení českého státního občanství, vydá ve věci zamítavé rozhodnutí. Proti rozhodnutí o nevyhovění žádosti o udělení občanství České republiky lze podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad (odvolání) ministrovi vnitra prostřednictvím oddělení státního občanství a matrik Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra může přerušit správní řízení a stanovit lhůtu pro odstranění vad (například z důvodu doplnění dokladů, které musí být obligatorně připojeny k žádosti, nebo jiných dokladů nezbytných k posouzení otázky, zda jsou splněny podmínky pro udělení českého státního občanství). Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o přerušení správního řízení nelze podat rozklad (není opravný prostředek). Sankce Úmyslné uvedení nesprávných nebo neúplných údajů správnímu orgánu nebo jejich úmyslné zatajení nebo uvedení nepravdivého údaje v čestném prohlášení u správního orgánu může být za podmínek stanovených v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kvalifikováno jako přestupek proti pořádku ve státní správě, za který lze uložit pokutu až do výše 10 000,- Kč. Pozbývání státního občanství České republiky Právní úprava Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 471/2003 Sb.), zejména ustanovení § 16 - pozbytí státního občanství prohlášením a § 17 - pozbytí státního občanství nabytím cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle. Státní občanství České republiky se pozbývá: 1. nabytím cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle 2. prohlášením ad 1) Státní občan České republiky pozbývá české státní občanství ze zákona (automaticky) okamžikem, kdy na základě výslovného projevu vůle získá cizí státní občanství, s výjimkou případu, kdy se jedná o nabytí cizího státního občanství manžela nebo manželky za trvání manželství s ním/ní. ad 2) Státní občan České republiky může české státní občanství pozbýt také prohlášením, pokud se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu. Pozbytí českého státního občanství nabytím cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle Státní občan České republiky pozbývá státní občanství České republiky dnem, kdy na základě výslovného projevu vůle (žádost, prohlášení, souhlas nebo jiný úkon směřující k nabytí cizího státního občanství) dobrovolně získá cizí státní občanství. K pozbytí českého občanství tak dochází v těchto případech automaticky (ze zákona) a to v den, kdy občan České republiky nabyl uvedeným způsobem cizí státní občanství. Tato právní úprava je účinná od 1. ledna 1993, tzn. že automatické pozbytí státního občanství České republiky se vztahuje na osoby, které cizí státní občanství uvedeným způsobem nabyly v období po 31. 12. 1992. České státní občanství pozbývají tímto způsobem i děti, pokud cizí státní občanství získají na základě výslovného projevu vůle svého zákonného zástupce. S účinností od 29. 10. 2003 (datum nabytí účinnosti zákona č. 357/2003 Sb., který zákon č. 40/1993 Sb. novelizoval) platí následující výjimka z pozbývání státního občanství České republiky nabytím cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle: a) K pozbytí českého státního občanství nedojde v případě, že státní občan České republiky získá uvedeným způsobem cizí státní občanství, pokud nabyl státní občanství, která má jeho manžel a stalo se tak za trvání manželství. Rozhodující je datum nabytí cizího státního občanství, nikoli datum podání žádosti o udělení cizího státního občanství. b) Další výjimka je stanovena pro české státní občany, kteří byli k 31. prosinci 1992 státními občany České a Slovenské Federativní republiky - tyto osoby neztratí české státní občanství nabytím státního občanství Slovenské republiky, pokud slovenské státní občanství nabyly dne 2. září 1999 a později, tzn. od účinnosti zákona č. 194/1999 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 40/1993 Sb. c) Státní občanství České republiky se nepozbývá v případě, kdy český státní občan získá cizí státní občanství přímo ze zákona cizího státu (automaticky), např. narozením, osvojením, určením otcovství, uzavřením manželství, tzn. v případech kdy český státní občan nebo jeho zákonný zástupce neprojeví výslovně vůli cizí státní občanství nabýt. Osoba která pozbyla státní občanství na základě výslovného projevu vůle, má pouze povinnost odevzdat příslušným orgánům doklady, kterými se české státní občanství prokazuje (především cestovní pas a občanský průkaz), protože ty okamžikem pozbytí státního občanství České republiky pozbývají platnosti. K pozbytí státního občanství ČR nabytím cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle dochází dnem nabytí cizího státního občanství. Pozbytí českého státního občanství prohlášením Státní občan České republiky se může českého státního občanství vzdát prohlášením, Ø pokud je zletilý, Ø zdržuje se v cizině Ø a současně je státním občanem cizího státu. Rodiče, případně jeden z nich, mohou do svého prohlášení zahrnout i dítě mladší 18 let, které je státním občanem České republiky a současně státním občanem cizího státu. Prohlášení o vzdání se občanství lze učinit na kterémkoli zastupitelském úřadě České republiky v cizině. V prohlášení osoba uvede, kdy nabyla cizí státní občanství a místo posledního trvalého pobytu na území České republiky nebo, že takový pobyt nikdy neměla. K prohlášení o vzdání se českého státního občanství je třeba připojit: doklad o nabytí státního občanství cizího státu (nikoli cestovní pas cizího státu, protože z něho nevyplývá, kdy a na základě jakých skutečností dotčená osoba cizí státní občanství nabyla) doklad o státním občanství České republiky (např. cestovní pas) Pokud je do prohlášení o pozbytí českého státního občanství zahrnuto i dítě, je třeba navíc předložit: Ø rodný list dítěte Ø doklad o tom, že dítě nabylo státní občanství cizího státu Ø pokud prohlášení činí pouze jeden z rodičů, souhlas druhého rodiče se změnou státního občanství dítěte, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven, nebo pokud nedošlo ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům (musí být doloženo rozhodnutím soudu, a to i v případě, kdy jsou manželé rozvedeni) anebo pokud není pobyt druhého rodiče žijícího v zahraničí znám. Pokud jsou oba rodiče dítěte zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen, nebo pokud nenají způsobilost k právním úkonům nebo pokud není pobyt rodičů žijících v zahraničí znám, může učinit prohlášení soudem ustanovený poručník, popř. opatrovník dítěte; souhlas rodičů se v těchto případech nevyžaduje. Zákonní zástupci mohou učinit i samostatné prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky pro dítě. Postup je stejný jako v případě, je-li dítě zahrnuto do prohlášení jednoho nebo obou rodičů o vzdání se českého státního občanství. K pozbytí státního občanství ČR prohlášením o vzdání se českého státního občanství dochází okamžikem přijetí prohlášení zastupitelským úřadem ČR. Formuláře Předepsaný tiskopis týkající se prohlášení o vzdání se českého státního občanství, který dotčená osoba obdrží a vyplní na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Poplatky Pozbytí státního občanství České republiky není nijak zpoplatněno. KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Co je to státní občanství? 2. Jak se nabývá státní občanství ČR? 3. Nabývání občanství narozením. 4. Nabývání občanství osvojením. 5. Nabývání občanství určením otcovství. 6. Nabývání občanství nalezením na území ČR. 7. Nabývání občanství prohlášením. 8. Nabývání občanství udělením. 9. Jak se pozbývá státní občanství ČR? 10. Pozbytí státního občanství prohlášením. 11. Pozbytí státního občanství nabytím cizího státního občanství. PROBLEMATIKA RODINY - VYHOTOVOVÁNÍ NÁVRHU Žaloba na určení otcovství (podávaný matkou nezletilého) V ............. dne ............. Obvodní soud pro.......................................................... Žalobkyně: paní ..................., nar. ............., bytem .............., ul. č. ............... Žalovaný: pan ......................., nar. ............., bytem .............., ul. č. .............. O určení otcovství k nezletilému ............. ............., nar. .................... N á v r h matky na zahájení řízení I. Dne ............. se mi narodil syn ............., přičemž žalovaný je dle mého názoru jeho otcem. K tomuto závěru mne vede skutečnost naší známosti v době od ............. do ............., přičemž od ............. až do konce naší známosti jsme měli pravidelné pohlavní styky, nejméně jedenkrát týdně. Žalovaný mne navštěvoval i v místě bydliště a tak se rovněž seznámil s mými rodiči. Já jsem naši známost považovala za perspektivní a žalovaný mne v tom utvrzoval: dokonce jsme byli dohodnuti na tom, že otcovství žalovaného bude zjištěno souhlasným prohlášením, přičemž po narození jsme měli uzavřít sňatek. Když dodatečně vyšlo najevo, že žalovaný je ženatý a má dvě děti, opustil mne s tím, že jsem mu byla určitě nevěrná a že jeho otcovství nepřipadá v úvahu. Důkaz : - rodným listem nezletilého, - výslechem žalobkyně, - výslechem žalovaného, - výslechem rodičů žalobkyně Viktora a Alžběty Kovářových, bytem jako žalobkyně. II. V době rozhodné pro početí nezletilého jsem se pohlavně stýkala pouze se žalovaným. Nezletilý ............. se narodil po normálně probíhajícím těhotenství, v jeho 38 týdnu. O otci je mi známo, že je ženatý, má dvě nezletilé děti, pracuje jako .........................., jeho příjem je cca ............. Kč měsíčně čistého. O nezletilého nemá zájem a nechtěl ho ani vidět. Já jsem v současné době na mateřské dovolené a pobírám pouze sociální dávky. Důkaz : - výslechem žalobkyně, - těhotenským průkazem žalobkyně, - lékařskou zprávou, - daňovým přiznáním žalovaného. III. Žalovaný odmítá uznat své otcovství k nezletilému, ač jsou mu známy skutečnosti, ze kterých je jeho otcovství zřejmé. Nezbývá mi proto než se obrátit na soud, aby na základě shora uvedených skutečností vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Určuje se, že žalovaný ......................., nar. ............., bytem .............., ul. č. .............., je otcem nezletilého ............. ............., nar. ............., z matky ............. ............., nar. ............., bytem .............., ul. č. ................ Nezletilý ............. ............., nar. ............., se svěřuje do výchovy matce. Žalovaný je povinen přispívat na výživu nezletilého měsíčně částkou, kterou nechť určí soud, splatnou k rukám žalobkyně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem ............., přičemž ať soud rozhodne o splácení dlužného výživného v přiměřených splátkách. podpis Žaloba na popření otcovství manželem V ............. dne ............. Obvodní soud pro................. Žalobce: pan .............................., bytem .............., ul. č. .............. Žalovaní: paní ............................, bytem .............., ul. č. .............. O popření otcovství k nezl. ............. ............., nar. ............. N á v r h otce na zahájení řízení I. Žalobce a žalovaná jsou manželé, jejich manželství bylo uzavřeno ............. před Obvodním Úřadem v .............. Důkaz : - oddacím listem účastníků. II. V současné době probíhá mezi žalobcem a žalovanou rozvodové řízení (věc je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. .............). Jedním z důvodů rozvratu manželství je skutečnost, že žalovaná již po .... roky udržuje mimomanželskou známost s panem ............. ............., bytem ............, ul. č. ................ Důkaz : - výslechem účastníků, - rozvodovým spisem, - výslechem pana ............. ............., bytem ............, ul. č. ................ III. Dne ............. se prvé žalované narodil žalovaný - ............. .............. Přestože pohlavní styky žalobce a žalované ustaly v ..................., jsem v rodném listě jsem zapsán jako otec nezletilého. Mám však za to, že je vyloučeno, aby tomu tak bylo. Žalovaná to při rozhovorech se mnou nijak neskrývá, navenek však tvrdí, že otcem nezletilého jsem já. Když jsem byl v měsíci ............. vyšetřen lékařem, vyšlo najevo že trpím onemocněním, které vylučuje, abych se mohl stát otcem dítěte. Dle lékaře je popsaný stav přítomen nejméně po dobu .... měsíců. Je proto nepochybné, že žalovaný není mým potomkem. Důkaz : - lékařskou zprávou, - znaleckým posudkem, který nechť vyžádá soud. IV. Na základě shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Určuje se, že nezl. ............. ............., nar. ............., z matky ............., nar. ............., bytem .............., ul. č. .............., není synem pana .................., nar. ............., bytem .............., ul. č. ............... Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady tohoto řízení do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. podpis podpis Žaloba o příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Žalobkyně: paní ......................, nar. ............., bytem .............., ul. č. ............... Žalovaný: pan ......................., nar. ............., bytem .............., ul. č. .............. O příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky N á v r h matky na zahájení řízení I. Dne ............. se mi narodil syn .............. Žalovaný je podle rozsudku zdejšího soudu ze dne ............., č.j. ............. ............. jeho otcem. Rozsudek nabyl právní moci dne .............. Důkaz : - rodným listem nezletilého, - citovaným rozsudkem. II. Ze shora uvedeného je zřejmé, že jsem svobodná matka. Žalovaný, ač jsem ho několikrát žádala, osobně i dopisy, ani v průběhu těhotenství, ani po narození našeho syna, ničím nepřispěl na úhradu mých nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Důkaz : - výslechem účastníků, - kopiemi dopisů žalobkyně adresovaných žalovanému. III. Na mateřskou dovolenou jsem nastoupila ............. a pobírala jsem dávky v mateřství .... Kč denně. Po ukončení placené mateřské dovolené pobírám pouze rodičovský příspěvek ve výši .......... Kč měsíčně. V průběhu těhotenství a v souvislosti s porodem, jsem měla, zejména v druhé jeho polovině (od měsíce .............), zvýšené náklady. Ty byly dány jednak zvýšenými výdaji na stravu - s ohledem na chudokrevnost mi byla předepsána dieta bohatá na ovoce, zeleninu a libová masa, jednak mi bylo v zájmu zdravého rozvoje plodu doporučeno užívání vitamínových preparátů, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění - tím mé náklady vzrostly o cca ....... Kč měsíčně. V ............. bylo lékařem těhotenství označeno za rizikové a proto jsem k lékaři nemohla cestovat hromadnými dopravními prostředky - za dopravu vozem taxislužby jsem pak do porodu zaplatila dle připojených účtů ............. Kč. Za těhotenské ošacení a obutí, jakož i za zvláštní ošacení spojené s tím, že jsem trpěla tzv. těhotenskou cukrovkou, jsem utratila téměř ............. Kč. Důkaz : - výslechem žalobkyně, - lékařskou zprávou, - účty, - potvrzením o příjmu žalobkyně. IV. Žalovaný otec nezletilého je ženatý, má dvě nezletilé děti a pracuje jako ............. ............., s příjmem cca ............. Kč měsíčně čistého. Důkaz : - výslechem žalovaného, - daňovým přiznáním žalovaného. V. Na základě shora uvedených skutečností mi nezbývá, než žádat, aby žalovanému bylo uloženo mi přispět na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky. Navrhuji, aby soud ve věci vydal po provedeném řízení tento rozsudek : Žalovaný je povinen přispět žalobkyni - na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím částkou ............. Kč splatnou do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a dále - na úhradu výživy v době od ............. do ............. měsíčně částkou ............. Kč, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem, přičemž nechť soud rozhodne o způsobu splácení příspěvku, jehož splatnost nastala přede dnem vydání rozsudku. podpis Návrh na udělení souhlasu uzavřít manželství osobě mladší 18 let V ............. dne ............. Obvodní soud pro ............. Navrhovatelka nezl. ......................, nar. ............., bytem ............, ul. č. ............... Otec pan ........................, nar. ............., bytem ............, ul. č. ............... Matka paní ......................., nar. ............., bytem ............, ul. č. ............... O povolení uzavřít manželství N á v r h na zahájení řízení I. Jsem studující Střední ekonomické školy v ............., bydlím společně se rodiči v bytě ........., v ............. tohoto roku mi bude 17 let. Důkaz : - výslechem navrhovatelky a jejích rodičů, - občanským průkazem navrhovatelky. II. Po dobu delší jednoho roku mám známost s panem ............. ............., nar. .............. Se jmenovaným trávím prakticky veškerý volný čas, rozumíme si a máme se rádi. Dle mého názoru se jedná o hluboký a trvalý vztah. Ke dni sepsání návrhu jsem ve ............. měsíci těhotenství, otcem dítěte je můj snoubenec. Chtěla bych, stejně jako on, uzavřít manželství, aby se potomek narodil do uspořádaných poměrů. Snoubenec studuje posledním rokem ............. ............. .............. V měsíci ............. tohoto roku má vykonat poslední státní závěrečnou zkoušku a ihned po absolutoriu nastoupí do zaměstnání u ............. ............. ............., kde má přislíbeno místo s nástupním platem okolo ............. Kč hrubého. To je možné díky tomu, že již vykonal základní vojenskou službu. Do té doby nám finančně vypomohou rodiče snoubence. Moji rodiče s tím, bych vstoupila do manželství souhlasí, navíc nás nechají, než si obstaráme byt vlastní, bydlet v jejich bytě, kde nám přenechají k užívání dvě místnosti. V péči o potomka mi, kromě matky, pomůže otec, který je v invalidním důchodu, jeho stav však nevylučuje pomoc v péči o kojence. Důkaz : - výslechem navrhovatelky, - lékařským potvrzením, - výslechem pana ............. ............., bytem ............, ul. č. ............., - potvrzením o studiu, - výkazem o studiu, - přihláškou ke státní závěrečné zkoušce, - potvrzením příslibu zaměstnání, - výslechem rodičů navrhovatelky. III. Na základě shora uvedený skutečností navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Soud uděluje souhlas k tomu, aby nezletilá ..................., nar. ............., dcera paní ............. ............., roz. ............. a pana ............. ............., uzavřela manželství s panem ............. ............., nar. ............., synem paní ............. ............., roz. ............. a pana ............. .............. podpis Návrh na úpravu práv a povinností k nezletilému dítěti rodičů, kteří spolu za trvání manželství nežijí V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Matka paní ............. .............,bytem .............., ul. č. .............. Otec: pan ............. ............., bytem u slečny ............. ............., ul. č. ............... Ve věci péče o nezletilého ............. ............., nar. ............. N á v r h matky na zahájení řízení o úpravu práv a povinností k nezletilému dítěti I. Dne ............. jsem uzavřela manželství s panem ............. ............. a z našeho manželství narodil ............. nezletilý syn ............. .............. Důkaz : - oddacím listem rodičů, - rodným listem nezletilého. II. Manželství bylo šťastné a spokojené až do ............. minulého roku. Tehdy se otec seznámil se slečnou ............. ............., navázal s ní známost a v ............. tohoto roku se k ní odstěhoval. Několikrát jsem se ho při návštěvách na pracovišti snažila přesvědčit, aby se vrátil domů. To se nepodařilo - otec mi pouze dal za pravdu v tom, že se chová nezodpovědně, ovšem nedokáže prý jinak. Důkaz : - výslechem matky nezletilého, - výslechem otce nezletilého, - výslechem ............. ............., bytem .............., ul. č. ................ III. Otec nezletilého pracuje jako ............. ............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně. Na výživu ............. mi přispívá dohodnutou částkou ............. Kč měsíčně, ovšem nepravidelně - jednou zaplatil na dva měsíce dopředu, následně po dva měsíce nezaplatil nic, ve třetí měsíc zaplatil jak za měsíc běžný, tak i veškeré dlužné výživné. Nyní je zaplaceno až do ............. .............. Částka ............. Kč měsíčně mi připadá jako přiměřená jak potřebám nezletilého (platím mu kapitálové životní pojištění v částce ............. Kč měsíčně), tak možnostem otce. Já jsem zaměstnána jako účetní ve firmě ............. ............., se sídlem ............, ul. č. ..............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně. Nezletilý ............. navštěvuje školku, jinak o něho pečuji já. Otec nemá k mé péči výhrad, ovšem chce, aby byl nezletilý svěřen do naší střídavé výchovy. To však není v zájmu nezletilého. Otec totiž nemá k péči o něj vytvořeny vhodné podmínky - bydlí se svou nynější partnerkou v garsoniéře .... kategorie a v zaměstnání se zdržuje běžně .... hodin denně. Nezletilý ............. je zdráv a nemá potřeby, které by převyšoval potřeby jeho běžného vrstevníka. Důkaz : - výslechem rodičů nezletilého, - daňovým přiznáním otce, - potvrzením o příjmu matky, - lékařským potvrzením. IV. Vzhledem k tomu, že jsem se s otcem nedokázala dohodnout na úpravě výchovy a výživy nezletilého, navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Nezletilý ............. ............., nar. ............. se svěřuje do výchovy matky. Otec je povinen přispívat na výživu nezletilého částkou ............. Kč měsíčně, splatnou vždy do 5. Dne v měsíci předem, k rukám matky, počínaje dnem .............. podpis Žaloba o výživné nerozvedeného manžela V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Žalobkyně: paní ..................., bytem .............., ul. č. .............. Žalovaný: pan ....................., bytem u slečny ............. ............., ul. č. ............... O výživné pro nerozvedenou manželku N á v r h manželky na zahájení řízení I. Dne ............. jsem uzavřela manželství s žalovaným a ............. se nám narodil syn .............. Jeho poměry jsou řešeny opatrovnickým rozsudkem zdejšího soudu ze dne ............., sp. zn. ............., který nabyl právní moci dne .............. Nezletilý byl nezletilý svěřen do mé péče a žalovanému stanoveno výživné ve výši ............. Kč měsíčně. Manželství bylo šťastné a spokojené až do ............. minulého roku. Tehdy se otec seznámil se slečnou ............ ............., navázal s ní známost a v ............. tohoto roku se k ní odstěhoval. Několikrát jsem se ho při návštěvách na pracovišti snažila přesvědčit, aby se vrátil domů. To se nepodařilo - otec mi pouze dal za pravdu v tom, že se chová nezodpovědně, ovšem nedokáže prý jinak. Důkaz : - oddacím listem, - výslechem účastníků, - výslechem ............. ............., bytem .............., ul. č. ................ II. Žalovaný pracuje jako ............. ............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně. Výživné na nezletilého ............. mi platí pravidelně, na mé potřeby mi však odmítá cokoliv přispět a tvrdí, že pokud mám málo prostředků, mám si najít výnosnější zaměstnání. Já se naopak domnívám, že pokud jsme stále manželé, mám právo na stejnou hmotnou a kulturní úroveň jako žalovaný. Za situace, kdy jsem zaměstnána jako ............. ve firmě ............. ............., se sídlem ............, ul. č. ............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně a jen za nájemné a poplatky za plnění poskytovaná s užívání bytu zaplatím přes ............. Kč měsíčně, to není reálné. Důkaz : - výslechem žalobkyně, - potvrzením o příjmu žalobkyně, - daňovým přiznáním žalovaného, - potvrzením o výši měsíčních plateb za byt. III. Vzhledem k tomu, že žalovaný odmítá plnit svou zákonnou vyživovací povinnost, kterou ke mně jako k manželce má, nezbývá mi, než se obrátit na soud. Výživné, které je přiměřené jak mým potřebám, tak schopnostem a příjmům žalovaného, s přihlédnutím k tomu, že máme právo na stejnou životní úroveň, je částka ............. Kč měsíčně. Proto navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Žalovaný je povinen platit žalobkyni, počínaje dnem podání návrhu na zahájení tohoto řízení, výživné v částce ............. Kč měsíčně předem, splatné vždy do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Zároveň nechť soud rozhodne o splácení výživného dlužného ke dni vyhlášení rozsudku. podpis Návrh na rozvod bezdětného manželství V ............. dne ............. Obvodní soud pro ............ Žalobce: pan .............................., bytem .............., ul. č. .............. Žalovaná: paní ......................., trvale bytem .............., ul. č. ................., t.č. bytem u pana ........................, ul. č. ............... O rozvod manželství N á v r h na zahájení řízení I. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne ....................před Obvodním úřadem v .........................., po roční známosti, ze vzájemné náklonnosti. Oba účastníci jsou české národnosti, státními občany ČR, u obou se jedná o manželství prvé. Důkaz : - oddacím listem, - občanskými průkazy účastníků. II. Manželství bylo spokojené do r. ............., přesněji do doby, kdy mi žalovaná v souvislosti s naším záměrem pořídit si potomka oznámila, že podle posledního lékařského vyšetření je navždy vyloučeno, aby otěhotněla. Krátce poté mi překvapivě sdělila podstatné výhrady ke způsobu našeho dosavadního života: např. za nepřijatelnou považovala občasnou přítomnost mých sourozenců a rodičů, ve mně postrádala kvalitní osobnost, zesměšnila mé chování na veřejnosti, nelichotivě se vyjádřila o mých známých. To mi bylo nepochopitelné, ovšem domníval jsem se, že je to nezvládnutá reakce na skutečnost, že nemůžeme mít děti. Proto jsem se snažil chovat ohleduplně a spoléhal na to, že časem se věc „sama vyřeší“. Na jaře r. ............. mi žalovaná sdělila, že již půl roku má známost, ovšem že i mne má stále ráda a že neví, co si počít. O celé věci jsme si promluvili a následně navštívili i manželského poradce. Žalovaná slíbila, že mimomanželskou známost ukončí do konce r. .............. Místo toho však v ............. opustila společnou domácnost a odstěhovala se ke svému nynějšímu partnerovi ............. ............., bytem ............, ul. č. ................ Když jsme se naposledy setkali, to bylo v měsíci ............., zjistil jsem že je těhotná, v ............. měsíci těhotenství. Když žalovaná viděla mé překvapení, řekla mi, že onemocnění, které údajně vylučovalo její těhotenství, si vymyslela, neboť už v té době jí údajně bylo jasné, že se rozejdeme. Popsaný rozhovor mne utvrdil v tom, že k žalované nic necítím a nechci s ní již sdílet manželství. Ze shora uvedených skutečností je patrno, že manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Příčina rozvratu dle mého názoru spočívá v tom, že jsme se před uzavřením sňatku nedostatečně poznali. Důkaz : - výslechem účastníků, - výslechem pana ............ a paní ............. ............., - výslechem pana ........................, bytem .............., ul. č. ................ III. Na základě shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Manželství účastníků žalobkyně ........................, roz. ............. a .................., kteří uzavřeli manželství dne ............. před Obvodním úřadem v ............., se rozvádí. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrh na rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu podle § 176 OSŘ V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Matka: paní ..................., bytem .............., ul. č. .............. Otec: pan .............................., bytem u slečny ............. ............., ul. č. ............... Ve věci péče o nezletilého ............ ............., nar. ........... N á v r h matky na zahájení řízení o úpravu práv a povinností k nezletilému dítěti pro období po rozvodu manželství I. Dne ............ jsem uzavřela manželství s panem ......................... Dne ........... se z našeho manželství narodil nezletilý syn .................... Důkaz : - oddacím listem rodičů, - rodním listem nezletilého. II. Manželství bylo šťastné a spokojené až do října minulého roku. Tehdy se otec seznámil se slečnou ............. ............., navázal s ní známost a v ............. tohoto roku se k ní odstěhoval. Několikrát jsem se ho při návštěvách na pracovišti snažila přesvědčit, aby se vrátil domů. To se nepodařilo - otec mi pouze dal za pravdu v tom, že se chová nezodpovědně, ovšem nedokáže prý jinak. Poměry nezletilého jsou zatímně upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne ............., sp. zn. ............., který nabyl právní moci dne .............. Vzhledem k tomu, že u otce nezletilého se jedná již o třetí nevěru, nemám zájem na dalším trvání manželství. K otci nezletilého nemám důvěru a veškerý můj citový vztah k němu vymizel. Má proto v úmyslu požádat o rozvod manželství. K tomu potřebuji soudní rozhodnutí, které upraví poměry nezletilého pro dobu po rozvodu. Důkaz : - výslechem matky nezletilého, - výslechem otce nezletilého, - výslechem slečny ............. ............., bytem .............., ul. č. ................ III. Otec nezletilého pracuje jako .........................., s příjmem okolo ......... Kč čistého měsíčně. Na výživu nezletilého ............ mi přispívá, dle shora již citovaného rozhodnutí, částkou ............. Kč měsíčně. Částka ............. Kč měsíčně mi připadá jako přiměřená jak potřebám nezletilého (platím mu kapitálové životní pojištění v částce ............. Kč měsíčně), tak možnostem otce. Já jsem zaměstnána jako účetní ve firmě .......................... se sídlem ............, ul. č. ..............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně. Nezletilý ............. navštěvuje školku, jinak o něho pečuji já. Otec nemá k mé péči výhrad, ovšem chce, aby byl nezletilý svěřen do naší střídavé výchovy. Takový postup však v současné době není v zájmu nezletilého, neboť otec nemá k péči o něj vytvořeny vhodné podmínky - bydlí se svou nynější partnerkou v garsoniéře .... kategorie a v zaměstnání se zdržuje běžně .... hodin denně. Pokud se bytové poměry otce a jeho pracovní vytížení změní, budu o střídavé výchově uvažovat. Nezletilý ............. je zdráv a nemá potřeby, které by převyšoval potřeby běžného jeho vrstevníka. Důkaz : - výslechem rodičů nezletilého, - daňovým přiznáním otce, - potvrzením o příjmu matky, - lékařským potvrzením. IV. Zatímní úprava poměrů nezletilého podle shora již citovaného rozsudku mi, stejně jako nezletilému a jeho otci, i když ten to nechce přiznat, vyhovuje. Domnívám se proto, že je v zájmu nezletilého, aby byla zachována i pro dobu po rozvodu manželství. Navrhuji proto, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Dnem právní moci rozsudečného výroku o rozvodu manželství matky ........................, roz. ............. a otce .................., kteří uzavřeli manželství dne ............. před Obvodním úřadem v ............., se nezletilý ..................., nar. ..........., svěřuje do výchovy matky. Otec je od tohoto dne povinen přispívat na výživu nezletilého částkou ............. Kč měsíčně, splatnou vždy do 5. dne v měsíci předem, k rukám matky. podpis Návrh na rozvod manželství s nezletilým dítětem V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Žalobkyně paní ..................., bytem ............, ul. č. .................. Žalovaný: pan .............................., trvale bytem .............., ul. č. .............., t.č. bytem u ............. ............., ul. č. ............... O rozvod manželství N á v r h na zahájení řízení I. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne ............. před Obvodním úřadem v .............. Oba účastníci jsou české národnosti, státními občany ČR, u obou se jedná o manželství prvé. Z manželství účastníků se narodilo jedno dítě - nezl. syn ............., nar. ............ Důkaz : - oddacím listem, - rodným listem, - občanskými průkazy účastníků. II. Manželství jsme uzavřeli po téměř ............. známosti ze vzájemné náklonnosti. V té době a bezprostředně poté žalovaný působil v zahraničí a to až do .............. Do té doby jsme si bez větších problémů rozuměli a bylo pro mne velkým překvapením, že záhy po návratu žalovaného začalo mezi námi docházet k nedorozuměním. Žalovaný byl vždy velmi společenský a měl sklony k tzv. "bohémskému", značně improvizovanému, způsobu života - to nakonec byla i jedna z vlastností, která mne upoutala v počátcích naší známosti. Bylo mi jasné, že vlastnost není ideální pro partnerský život. Domnívala jsem se ale, že delším soužitím a příchodem potomků se žalovaný stane spolehlivějším začne více orientovat na rodinný život, že se „usadí“. Po narození nezl. ............ a ani později, však ke změně nedošlo. Manžel nijak nepřizpůsobil způsob života novým podmínkám a změně postavení. Častou nepřítomnost vysvětlovat plněním pracovních úkolů, ovšem později jsem zjistila, že se věnoval přátelům a zábavě v soukromém klubu. Žalovaného jsem několikrát upozornila na to, že s jeho chováním nesouhlasím a že požaduji, aby více zohlednil potřeby rodiny, ovšem bezvýsledně. O tom, že vůbec nepochopil v čem spočívá problém, svědčí jeho nezvratného přesvědčení, že se rodině věnoval v míře dostatečné. Dle mého názoru si však, ve své podstatě, žil po svém, nikoliv s námi, ale vedle nás. V letních měsících r. ............. jsem se proto odstěhovala, i se synem k rodičům. V důsledku toho žalovaný kontaktoval manželského poradce a v jeho doprovodu mne navštívil a uznal mé výtky; dohodli jsme se pak na obnovení soužití s tím, že společně budeme k poradci docházet, abychom společně vybudoval vyvážený a harmonický vztah. Naše vztahy se zlepšily, ovšem jen na půl roku - po nich se vše vrátilo do původního stavu. Žalovaný přestal k poradci docházet, navíc navázal známost se slečnou ............. ............., bytem ............, ul. č. ................ Doufala jsem i nadále, že když se žalovaný dokázal jednou změnit - má naše manželství ještě budoucnost. Tak tomu však nebylo a navíc se objevily další různice a to v otázce hospodaření a trávení volného času. Neshody stále více ústily v hádky a postupně jsme ztráceli schopnost komunikovat o běžných věcech. Když mi na jaře ............. žalovaný oznámil, že známost ukončil a že se vrací k rodině, chtěla jsem uvěřit tomu, že vše je na dobré cestě. Tak tomu bylo velmi krátce - jen do doby, kdy jsem se dozvěděla o jeho další známosti tentokrát se slečnou ............. ............., bytem .............., ul. č. ................ K žalovanému jsem tak ztratila důvěru. Soužití se stávalo stále více nesnesitelným a v důsledku toho začal trpět i syn .............. Na počátku léta v r. ............. jsem opětovně opustila společnou domácnost a do dnešního dne bydlím i se synem u rodičů. Pokud je mi známo, žalovaný se svou nynější partnerkou očekává narození potomka. Ze shora uvedených skutečností je patrno, že manželství je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití a není zde ani zvláštních důvodů, které by nasvědčovaly tomu, že rozvod manželství by byl v rozporu se zájmem našeho nezletilého potomka. Příčina rozvratu dle mého názoru spočívá v tom, že jsme se před uzavřením sňatku nedostatečně poznali. Důkaz : - výslechem účastníků, - výslechem pana ............ a paní ............. ............., - výslechem slečny ............. ..........., bytem .............., ul. č. ................ III. Poměry nezletilého syna ............, nar. ..........., - byly upraveny pro dobu po rozvodu v řízení dle § 176 občanského soudního řádu (§ 25 ZOR) rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............., č.j. ............., který nabyl právní moci .............. Důkaz : - citovaným rozsudkem. IV. Na základě shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Manželství účastníků žalobkyně ........................, roz. ............. a pana .................., kteří uzavřeli manželství dne ............. před Obvodním úřadem v ............., se rozvádí. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. podpis Smlouva upravující vypořádání práv a povinností společného bydlení manželů pro dobu po rozvodu dle § 24a odst. 1 písm.a) ZOR Smlouva o vypořádání práv a povinností společného bydlení, podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině č. 94/1963 Sb. v platném znění, uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi 1. paní ........................, bytem .............., ul. č. .............., na straně jedné, a 2. panem ........................, bytem .............., ul. č. .............., straně druhé za těchto podmínek : I. Účastníci se stali jako manželé, uzavřením sňatku dne ............., společnými nájemci bytu .... kategorie č. ... v ..... patře domu č.p. ..... v katastrálním území ............., v ............., ul. č. ............... II. Účastníci se dnešního dne ve smyslu § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině č. 94/1963 Sb. v platném znění, dohodli o tom, že v případě rozvodu manželství, na základě návrhu podaného u soudu nejpozději do ..........., se dnem právní moci rozsudečného výroku o rozvodu manželství, právo společného nájmu se zrušuje, a jako výhradní nájemce bude byt v budoucnu užívat paní ......................... Pan ....................... se zavazuje předmětný byt vyklidit a vyklizení jej paní ........................ předat do 3 měsíců ode dne právní moci rozsudečného výroku o rozvodu a to bez nároku na bytovou náhradu. III. Tato dohoda byla sepsána dvakrát, v jednom vyhotovení pro každou ze stran této dohody. V ............. dne .............. podpis podpis Smlouva upravující vzájemnou vyživovací povinnost manželů pro dobu po rozvodu dle § 24a odst. 1 písm. a) ZOR Smlouva o úpravě vyživovací povinnosti podle § 24a odst. 1 písm. a) zákona o rodině č. 94/1963 Sb. v platném znění, uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi 1. paní ........................, bytem .............., ul. č. .............., na straně jedné, a 2. panem ........................, bytem .............., ul. č. .............., straně druhé za těchto podmínek : I. Účastníci, kteří uzavřeli sňatek dne ............. před Obvodním úřadem v ............., se dnešního dne ve smyslu § 24a odst. 1 písm. a) dohodli ohledně vzájemné vyživovací povinnosti o tom, že v případě rozvodu manželství, na základě návrhu podaného u soudu nejpozději do ..........., dnem právní moci rozsudečného výroku o rozvodu manželství : 1) paní ........................ vzniká vůči ........................ právo na výživné, které bude poskytováno takto : - do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudečného výroku o rozvodu manželství ....................... vyplatí paní ........................ částku ............. Kč (slovy ............. ............. korun českých) a to na účet, jehož identifikaci mu paní ........................ na požádání sdělí; - po dobu dvou let, počínaje měsícem, který začne běžet jako druhý po měsíci, ve kterém nastane právní moc rozsudečného výroku o rozvodu manželství, bude pan ....................... paní ........................ platit na výživném částku ............. Kč měsíčně, splatnou vždy do 10. dne v měsíci předem, na účet, jehož identifikaci mu paní ........................ na požádání sdělí; 2) pan ....................... právo na výživné proti paní ........................ neuplatňuje a žádné mu ani nevzniká. 3) Shora popsanými ujednáními jsou vzájemné vyživovací povinnosti účastníků pro případ rozvodu manželství zcela vypořádány. II. Tato dohoda byla sepsána dvakrát, v jednom vyhotovení pro každou ze stran této dohody. V ............. dne ................... podpis podpis Dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu podle § 24a odst. 1 písm. b) ZOR Dohoda o úpravě poměrů nezletilého dítěte podle § 24a odst. 1 písm. b) zákona o rodině č. 94/1963 Sb. v platném znění, uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi 1. paní ........................, bytem .............., ul. č. .............., na straně jedné, a 2. panem ........................, bytem .............., ul. č. .............., straně druhé za těchto podmínek : I. Účastníci, kteří uzavřeli sňatek dne ............. před Obvodním úřadem v ............., se dnešního dne ve smyslu § 24a odst. 1 písm. b) dohodli ohledně poměrů jejich nezletilého syna ............, nar. ............. o tom, že v případě rozvodu jejich manželství, na základě návrhu podaného u soudu nejpozději do ..........., se dnem právní moci rozsudečného výroku o rozvodu manželství : a) nezletilý ..................., nar. ..........., svěřuje do výchovy matky. b) Otec je od tohoto dne povinen přispívat na výživu nezletilého částkou ............. Kč měsíčně, splatnou vždy do 5. dne v měsíci předem, k rukám matky. II. Tato dohoda byla sepsána dvakrát, v jednom vyhotovení pro každou ze stran této dohody. V ............. dne .................... podpis podpis Návrh na schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu podle § 24a odst. 1 písm. b) ZOR V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Matka paní ........................, bytem .............., ul. č. .............. Otec pan .............................., bytem u slečny ............. ............., ul. č. ............... Ve věci péče o nezletilého ............ ............., nar. ........... N á v r h matky na schválení dohody o úpravě poměrů nezletilého I. Dne ............ jsem uzavřela manželství s panem ......................... Dne ........... se z našeho manželství narodil nezletilý syn .................... Důkaz : - oddacím listem rodičů, - rodným listem nezletilého. II. Naše manželství bylo šťastné a spokojené až do ............. minulého roku. Tehdy otec nezletilého navázal mimomanželskou známost se slečnou ............. ............. a v ............. tohoto roku se k ní odstěhoval. Nyní spolu očekávají narození potomka. Ani já, ani otec nezletilého, nechceme manželské soužití obnovit a dohodli jsme se na tzv. nesporném rozvodu podle § 24a odst. 1 z.č. 94/1963 Sb. o rodině. Nezbytnou podmínkou pro postup podle citovaného ustanovení je předložení pravomocného rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. III. Otec nezletilého pracuje jako ............. ............., s příjmem okolo ......... Kč čistého měsíčně. Já jsem zaměstnána jako účetní ve firmě .......................... se sídlem ............, ul. č. ............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně. Nezletilý ............. navštěvuje školku, jinak o něho pečuji já. Nezletilý ............. je zdráv a nemá potřeby, které by převyšoval potřeby běžného jeho vrstevníka. Důkaz : - výslechem rodičů nezletilého, - daňovým přiznáním otce, - potvrzením o příjmu matky, - lékařským potvrzením. IV. Na základě shora uvedených skutečností jsme se s otcem pro dobu po rozvodu dohodli (kopie dohody v příloze) na tom, že v zájmu nezletilého bude, aby byl pro dobu po rozvodu svěřen do mé péče. Pokud se jedná o vyživovací povinnost otce, ujednali jsme, že otec stejně jako doposud bude přispívat částkou ............. Kč měsíčně. Tato částka nám připadá jako přiměřená jak potřebám nezletilého (platím mu kapitálové životní pojištění v částce ............. Kč měsíčně), tak možnostem otce. Aby shora popsaná dohoda byla vyjádřením nynější situace nezletilého, je její účinnost vázána na podmínku rozvazovací - následky dohody pominou, pokud návrh na rozvod manželství nebude podán do .............. Důkaz : - vyhotovením dohody. V. Ke schválení navrhovaná úprava ve své podstatě kopíruje dosavadní faktický stav. Ten vyhovuje jak nezletilému Pavlovi, tak mně, jakož i otci. Domnívám se proto, že je v zájmu nezletilého, aby tento stav byl zachován i pro dobu po rozvodu manželství. Navrhuji proto, aby soud schválil po provedeném řízení následující d o h o d u: Ode dne právní moci rozsudečného výroku o rozvodu manželství matky ........................, roz. ............. a otce .................., kteří uzavřeli manželství dne ............. před Obvodním úřadem v ............., na základě návrhu podaného u soudu do ..........., se nezletilý ..................., nar. ..........., svěřuje do výchovy matky a otec je od tohoto dne povinen přispívat na výživu nezletilého částkou ............. Kč měsíčně, splatnou vždy do 5. dne v měsíci předem, k rukám matky. podpis Návrh na zvýšení výživného pro nezletilé dítě V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Matka paní ........................, bytem .............., ul. č. .............. Otec pan .............................., bytem u slečny ............. ............., ul. č. ............... Ve věci péče o nezletilého ............. ............., nar. ............. Návrh matky na zahájení řízení o zvýšení výživného I. Rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............., č.j. ............., bylo rozvedeno manželství rodičů nezletilého. Rozsudek nabyl právní moci téhož dne. Citovaným rozhodnutím pak byl nezl. ............. pro dobu po rozvodu svěřen do mé péče a otci stanoveno výživné ve výši ............. Kč měsíčně. Důkaz : - citovanými rozhodnutím. II. Nezletilý ve školním roce ............. zahajuje školní docházku, druhým rokem chodí do sportovního oddílu kopané (............. Kč měsíčně) a v tomto roce zahajuje docházku i do Základní umělecké školy v ............., ul. č. ............., kde navštěvuje lekce hry na kytaru (............. Kč měsíčně). Se zahájením školní docházky jsou spojeny výdaje na školní pomůcky, s mimoškolní činností nezl. ............. jsou spojeny i náklady na sportovní dres, sportovní obuv, hudební literaturu, pořízení hudebního nástroje, nezletilému budu muset kupovat kupón pro síťovou měsíční jízdenku MHD. Důkaz : - výslechem matky nezletilého, - potvrzením školy, - potvrzením sportovního oddílu, - potvrzením ZUŠ, - účty. III. Otec nezletilého pracuje jako ............. ............., s příjmem okolo ......... Kč čistého měsíčně. Na výživu nezletilého přispívá pouze částkou ............. Kč měsíčně, tak jak bylo stanoveno soudem. Se synem se nestýká ani o něj neprojevuje zájem. Já jsem zaměstnána jako účetní ve firmě .......................... se sídlem ............, ul. č. ............., s příjmem okolo ............. Kč čistého měsíčně. Nezletilý ............. je zdráv a nemá potřeby, které by převyšoval potřeby jeho běžného vrstevníka. Výživné stanovené shora citovaným rozsudkem bylo určeno v období, kdy byl nezletilý předškolákem - jeho potřeby vzrostly jednak přibývajícím věkem, jednak v souvislosti se zahájením školní docházky i rozvíjením jeho zájmů při mimoškolních aktivitách. Výživné bylo navíc vyměřeno při příjmu otce ............. Kč a mém příjmu ............. Kč. Příjmy otce vzrostly o ............. Kč měsíčně, moje příjmy v souvislosti s reorganizací, kdy jsem byla zbavena vedoucího místa, poklesly o téměř ............. Kč měsíčně, výnosnější místo na trhu práce toho času není. Důkaz : - výslechem rodičů nezletilého, - daňovým přiznáním otce, - potvrzením o příjmu matky. IV. Vzhledem k tomu, že potřeby nezletilého vzrostly, stejně jako příjmy jeho otce, mám zato, že je na místě s účinností od zahájení školní docházky zvýšit vyživovací povinnost otce. Za výživné přiměřené potřebám nezletilého (chtěla bych mu m.j. zřídit „Spoření na vzdělání“) a příjmovým poměrům otce, považuji částku ............. Kč měsíčně. Navrhuji proto, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Výživné stanovené otci na nezletilého ............. rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............., č.j. ............., částkou ............. Kč měsíčně se počínaje dnem ............ zvyšuje na částku ............. Kč měsíčně, kterou je otec povinen platit vždy do 5. dne v měsíci předem k rukám matky. podpis Návrh na úpravu styku rodiče s nezletilým dítětem V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Otec pan ........................., bytem ............., ul. č. ............. Matka paní ........................, bytem .............., ul. č. .............. Ve věci péče o nezletilého ............. ............., nar. ............. N á v r h otce na zahájení řízení o úpravu styku s nezletilým I. Rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............., č.j. ............., bylo rozvedeno manželství rodičů nezletilého. Rozsudek nabyl právní moci téhož dne. Citovaným rozhodnutím pak byl nezl. ............. pro dobu po rozvodu svěřen do péče matky a mě bylo stanoveno výživné ve výši ..... Kč měsíčně. Důkaz : - citovanými rozhodnutím. II. S matkou nezletilého jsme se při rozvodovém řízení dohodli na tom, že se synem ............. se budu stýkat po předchozí dohodě. Předběžně bylo domluveno, že se budeme vídat každý lichý víkend v roce, nejméně po dobu 14 dnů o letních prázdninách a po dobu jednoho týdne zimních prázdnin. Tato dohoda se uskutečňovala bez větších problémů po dobu asi jednoho roku. Poté se chování matky od základu změnilo a začala mi ve styku s nezletilým bezdůvodně bránit, údajně proto, že na ............ mám neblahý vliv. Snažil jsem se o dohodu - matka však se mnou přestala komunikovat a posledního půl roku jsem syna neviděl. Ač jsem se snažil mnohokrát matku kontaktovat, vše je bezvýsledné : když se dovolám telefonem, zavěsí mi, když přijdu za nezletilým domů, neotevře. Nezbývá mi, než se obrátit na soud se žádostí o úpravu styku. Jsem stále výdělečně činný jako ............., můj příjem poklesl - za posledního půl roku dělá asi ............. Kč měsíčně, koupil jsem si byt ... + ... v ............. ............., kde jsem nezletilému zařídil i vlastní pokoj. Žiji sám, známost nemám. Styk s nezletilým požaduji upravit tak aby odpovídal shora popsané dohodě s matkou. Pokud je mi známo, nezletilý ............. je zcela zdráv a rozvíjí se přiměřeně svému věku. Důkaz : - výslechem rodičů nezletilého, - lékařskou zprávou, - daňovým přiznáním, - kupní smlouvou na byt, - fotodokumentací pokoje nezletilého. III. Na základě shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek : Otec je oprávněn se s nezletilým ............., nar. ............., stýkat : - v každý lichý týden v roce od pátku ............. hod. do neděle ............. hod., - v každý lichý rok v době velikonoc od pátku bezprostředně velikonocům předcházejícího ............. hod. do velikonočního pondělí ............. hod., - každý rok v době od 1.7. ............. hod. do 15.7. ............. hod., - každý rok 25. 12. ............. hod. do ............. hod. - v každý sudý rok od 26.12. ............. hod. do 1.1. následujícího roku .............hod. Otec není oprávněn se s nezletilým stýkat v lichém týdnu v době od pátku .......... hod. do neděle ......... hod.: - v sudém roce, pokud připadne na víkend jehož součástí jsou velikonoční svátky, - v lichém roce, pokud připadne na dobu od 27.12. ............. hod. do 1.1. následujícího roku. Otec převezme nezletilého ............ v místě bydliště matky a tam jej také po ukončení styku vrátí. Matka je povinna nezletilého na styk s otcem připravit. podpis Návrh na zákaz styku rodiče s dítětem V ............. dne ............. Obvodní soud pro............ Otec pan ......................., bez pracovního poměru, t.č. bytem ubytovna Armády spásy v ............., ul. č. ............. Matka paní ........................, bytem .............., ul. č. .............. Ve věci péče o nezletilého ............. ............., nar. ............. N á v r h matky na zahájení řízení o zákaz styku otce s nezletilým I. Rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............., č.j. ............., bylo rozvedeno manželství rodičů nezletilého. Rozsudek nabyl právní moci téhož dne. Citovaným rozhodnutím pak byl nezl. ............. pro dobu po rozvodu svěřen do mé péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši ..... Kč měsíčně. Důkaz : - citovanými rozhodnutím. II. Otec nezletilého měl již za trvání manželství, problémy s nadměrným požíváním alkoholických nápojů: pod jejich vlivem mne napadal a tropil časté výtržnosti. Tato skutečnost byla jednou z příčin rozvratu manželství a následně i rozvodu. Popsaný stav se i po rozvodu neustále zhoršoval, rozvinul se v návyk a v průběhu posledního roku otec začal zneužívat návykové látky - posledních šest měsíců užívá nitrožilně i heroin. O tom jsem se dozvěděla, když jsem v posledních šesti měsících byla již třikrát přizvána do nemocnice, kde byl otec nezletilého ve stavu předávkování drogou hospitalizován, přičemž jako příbuznou udal mne. Pod vlivem drog je otec nezletilého nebezpečný jak sobě, tak svému okolí. Obávám se proto jeho vlivu na nezletilého ............, jakož i toho, že by mohl synu pod vlivem drog ublížit. Domnívám se proto, že je v zájmu nezletilého, aby styk otce se synem byl zakázán a to minimálně do doby, kdy si otec uvědomí nebezpečnost svého počínání a učiní alespoň prvý krok k nápravě. Důkaz : - výslechem rodičů nezletilého, - lékařskou zprávou o hospitalizacích otce, - znalecký posudkem ohledně stavu drogové závislosti otce, který nechť vyžádá soud. III. Na základě shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento rozsudek : Zakazuje se styk otce s nezletilým ............., nar. .............. podpis Návrh na stanovení výživného pro zletilé dítě V ............. dne ............ Obvodní soud pro ............. Žalobkyně slečna ........................, nar. ............, bytem ............, ul. č. .................. Žalovaná: paní ..................., nar. ............, bytem ............, ul. č. ............... u pana ........................ O výživné pro zletilé dítě N á v r h na zahájení řízení I. Jsem dcerou žalované a pana ........................, invalidního důchodce. V současné době studuji ............. ............. v ............. a do jejího ukončení mi zbývá jeden školní rok. Důkaz : - rodným listem, - občanským průkazem - potvrzením o studiu. II. Žiji ve společné domácnosti se svým otcem. Až do ............. s námi žila i žalovaná. Ta se ............ odstěhovala ke svému nynějšímu partnerovi ............. .............. Veškeré výdaje spojené s chodem naší společné domácnosti nese otec. Jeho jediným příjmem je invalidní důchod, který t.č. činí ............. Kč a proto se snažím otci pomoci. Našla jsem si na ..... dne v týdnu zaměstnání a pracuji jako ............. v kanceláři daňového poradce s příjmem ............. Kč měsíčně které dávám otci na zajištění chodu společné domácnosti (jen za nájemné a plnění poskytovaná s užívání bytu platíme přes ............. Kč měsíčně). Nezbývá mi však na ošacení a nemohu si pořídit studijní materiály, nemám ani na měsíční síťovou jízdenku. Žalovaná při přispěla na výživu pouze v měsících ............. a ............., vždy částkou ............. Kč. Od konce měsíce ............. již nepřispěla ničím a vzkázala mi, že se o sebe musím postarat sama, když jsem plnoletá. Důkaz : - výslechem účastníků, - výslechem mého otce, pana ........................, - zprávou o zdravotním stavu otce, pana ......................... III. Žalovaná je zaměstnána jako vedoucí knihovnice s platem ............. Kč a kromě mne nemám žádnou další vyživovací povinnost. Domnívám se proto, že částka, kterou mi měsíčně na výživu přispívala, tedy obnosem ............. Kč, je přiměřenou jejím výdělkových poměrům pro výživné v budoucnu, s časovým výhledem do konce školního roku .............. Na základě toho navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující r o z s u d e k: Žalovaná je povinna platit žalobkyni, počínaje dnem podání návrhu na zahájení tohoto řízení, výživné v částce ............. Kč měsíčně předem, splatné vždy do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Zároveň nechť soud rozhodne o splácení výživného dlužného ke dni vyhlášení rozsudku. podpis Žaloba o výživné rozvedeného manžela (§ 93 odst.1 ZOR) V ............. dne ............ Obvodní soud pro............ Žalobkyně: paní ..................., bytem .............., ul. č. .............. Žalovaný: pan ......................., bytem .............., ul. č. ............... O výživné rozvedené manželky N á v r h Na zahájení řízení I. Rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............, č.j.............., bylo rozvedeno manželství účastníků. Rozsudek nabyl právní moci téhož dne. Důkaz : - citovanými rozhodnutím. II. Žalovaný pracuje jako ............ ............, s příjmem okolo ............ Kč čistého měsíčně. V průběhu posledního roku si pořídil nové vozidlo a koupil dům v ............., ul. č. ............. Já jsem pro závažné neurologické onemocnění s nepříznivou prognózou v invalidním důchodu a jediným mým příjmem je důchod ve výši ............ Kč měsíčně. Tento příjem pokryje jen mé nejnutnější výdaje, téměř mi nezbývá na ovoce, které bych měla požívat v co největším množství, ani na vitamíny, které bych rovněž měla užívat a nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. V důsledku rozvodu jsem se ocitla úplně sama a bez pomoci, v čemž je třeba spatřovat závažnou újmu. Za příčinu rozvodu byla ve shora uvedeném rozsudku označena opakovaná nevěra a nespolehlivost žalovaného, který byl shledán tím, kdo se porušením svých manželských povinností rozhodující měrou podílel na rozvratu manželství. Důkaz : - citovanými rozhodnutím, - potvrzením o příjmu žalobkyně, - lékařskou zprávou, - daňovým přiznáním žalovaného. III. Na základě shora popsaných skutečností mám zato, že jsem manželkou, která se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílela a které byla rozvodem způsobena závažná újma. Mám proto právo na výživné podle § 93 odst. 1 z.č. 94/1963 Sb. o rodině. Za částku příspěvku na moji přiměřenou výživu, odpovídající výdělkovým poměrům žalovaného, považuji částku nejméně ............ Kč měsíčně. Na základě shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud po provedeném řízení vynesl tento r o z s u d e k : Žalovaný je povinen platit žalobkyni, počínaje dnem podání návrhu na zahájení tohoto řízení a konče dnem ............, výživné v částce ............ Kč měsíčně předem, splatné vždy do 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Zároveň nechť soud rozhodne o splácení výživného dlužného ke dni vyhlášení rozsudku. podpis Návrh na zúžení společného jmění pro podnikatelskou činnost jednoho z manželů V ............. dne ............ Obvodní soud pro............ Žalobce: paní ............................., bytem .............., ul. č. .............. Žalovaný: pan .............................., bytem .............., ul. č. .............. O zúžení společného jmění manželů N á v r h na zahájení řízení I. Účastníci uzavřeli manželství před Obvodním úřadem v ............. dne ............. Uzavřením sňatku vzniklo mezi účastníky bezpodílové spoluvlastnictví manželů podle § 143 a násl. z.č.40/1964 Sb. - Občanského zákoníku v platném znění (dále jen OZ), které se dnem 1.8. 1998 podle čl. VIII. odst. 2 z.č. 91/1998 Sb. změnilo ve společné jmění manželů. Důkaz : - oddacím listem. II. Žalovaný se stal držitelem živnostenského listu vydaného Živnostenským odborem Obvodního úřadu v ............. dne ............ pod č.j. ............. Živnostenský list žalovaného opravňuje k provozování obchodní činnosti a žalovaný je tak podnikatelem dle zákona č. 455/1991 Sb.o živnostenském podnikání v platném znění a je oprávněn provozovat příslušnou podnikatelskou činnost. Důkaz : - živnostenským listem. III. S uskutečňováním podnikatelské činnosti jsou spojena určitá rizika a přímým důsledkem podnikatelského neúspěchu podnikajícího manžela se tak může stát postih majetkových poměrů obou účastníků majetkového společenství vymezeného společným jměním manželů. Platný občanský zákoník umožňuje předejít dopadům těchto rizik zúžením společného jmění dle § 148 odst. 2 ObčZ až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Mám zato, že shora uvedenými skutečnostmi je prokázáno splnění podmínek, které zákon vyžaduje pro zúžení společného jmění manželů a proto navrhuji, aby soud po provedeném řízení vydal tento rozsudek: Společné jmění účastníků žalobkyně ........................, roz. ............ a .................., kteří uzavřeli manželství dne ............ před Obvodním úřadem v ............., se zužuje až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. podpis Návrh na nezrušitelné osvojení (tzv.adopci) manželem matky dítěte V ............. dne ............ Obvodnímu soudu pro............ Navrhovatel pan .............................., bytem .............., ul. č. .............. O nezrušitelné osvojení nezl. ............ ............, nar. ........... N á v r h na zahájení řízení I. Dne ............ jsem uzavřel manželství s paní ........................, která má, z předchozího manželství rozvedeného v r. ............, ve své péči nezl. syna ............. Nezletilý ............ žije s námi ve společné domácnosti od uzavření manželství a já se podílím na jeho výchově. ............ mne považuje za otce. Biologický otec nezletilého, pan ............ ............, se znovu oženil, má dvě další děti a o nezl. ............ neprojevuje zájem. Platí pouze soudem stanovené výživné a od rozvodu nezletilého neviděl. Důkaz : - rodným listem, - rozvodovými spisem Obvodního soudu pro ............ sp. zn. ............, - oddacím listem. II. Nezletilého ............ bych chtěl osvojit tak, aby měl vytvořenu úplnou rodinu nejenom fakticky, ale i právně. Proto chci být zapsán v matrice jako otec. Matka s osvojeném souhlasí, otce nezletilého rovněž. Důkaz : - výslechem navrhovatele, - výslechem rodičů nezletilého. III. Mé výdělkové poměry jsou dobré: působím jako ............ ............ s příjmem okolo ......... Kč čistého měsíčně. Jsem zcela zdráv a bezúhonný. Matka nezletilého pracuje jako ............ s příjmem okolo ............ Kč měsíčně. Společně s matkou a nezletilým žijeme v nájemním bytě .... + .... ........ kategorie. Důkaz : - potvrzením o příjmu matky, - daňovým přiznáním navrhovatele, - lékařskou zprávou, - výpisem z rejstříku trestů, - nájemní smlouvou. IV. Na základě shora uvedený skutečností navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující rozsudek: Nezletilý ............ ............, nar. ..........., syn paní ........................, roz. ............ a otce ............ ............, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem .................., nar. ............, r.č. ............, bytem .............., ul. č. ............... Osvojitel pan ......................., syn pana ...................... a paní ............ ............, roz. ............, bude uveden v matrice narozených jako otec osvojence místo jeho otce ............ ............. podpis Dohoda rozvedených manželů o dalším nájmu bytu Dohoda o zániku společného nájmu bytu manžely, uzavřená dále uvedeného dne, měsíce a roku mezi 1. paní ........................, bytem .............., ul. č. .............., na straně jedné, a 2. panem ........................, bytem .............., ul. č. .............., straně druhé za těchto podmínek: I. Účastníci se stali jako manželé, uzavřením sňatku dne ............, společnými nájemci bytu .... kategorie č. .... v .... patře domu č.p. ............ v katastrálním území ............, v ............., ul. č. ............... II. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro............ ze dne ............, č.j. ............, který nabyl právní moci dne ............. III. Účastníci se dnešního dne ve smyslu § 705 z.č.40/1964 Sb. - Občanský zákoník - v platném znění o tom, že právo společného nájmu se zrušuje a jako výhradní nájemce bude byt v budoucnu užívat paní .................... Pan ....................... se zavazuje předmětný byt vyklidit a vyklizení jej paní ........................ předat dne ............ a to bez nároku na bytovou náhradu. IV. Tato dohoda byla sepsána dvakrát, v jednom vyhotovení pro každou ze stran této dohody. V ............. dne podpis