PŘEHLED MNOHOBUNĚČNÝCH živočichů Absolventi musí znát přesný český název, studenti slovenské národnosti musí znát buď český název a nebo (raději) název vědecký. V tomto přehledu jsou vedeny názvy české, výjimečně i vědecké – (tam, kde proto je důvod). KMEN VLOČKOVCI • mořští živočichové, tělo nepravidelná placička • živí se bakteriemi, potravu přijímají fagocytózou KMEN HOUBOVCI • žijí v mořích • různá velikost, mohou tvořit kolonie • tělo, povrchová vrstva epitel, límečkové buňky (choanocyty) •drobounké jehličky vápenaté a spolu se sponginem tvoří kostru KMEN ŽAHAVCI • vodní živočichové, kteří mají tělo vakovitého tvaru s chapadly • tělo je paprsčitě souměrné • podobají se gastrule (medúza) • žahavé buňky v ektodermální pokožce • žahavé buňky se nazývají cnidocyty • nervová soustava je difúzní(rozptýlená) • trávicí soustavu tvoří tzv.láčka, což je slepá trávicí dutina z jedním otvorem • střídají se stádia polypa a medúzy TŘIDA POLYPOVCI • nachází se v moři i v sladkých vodách • stadium polypa a medúzy, převládá stádium polypa • někdy nemají stádium medúza ŘÁD NEZMAŘI • chybí jim stádium medúza tj. vyskytují se jenom v stádiu polypa • rozmnožují se nepohlavně • rozmnožování se nazývá pučení • mají láčku, která začíná ústním otvorem, který je obklopen rameny • v pokožce nezmara jsou žahavé buňky, které slouží k usmrcení potravy zástupci: nezmar hnědý, modrý ŘÁD TRUBÝŠI ( SIPHOPHORA) • vyskytují se ve volně plovoucích koloniích, připomínají tvarem medúzu zástupci: měchýřovka portugalská TŘÍDA MEDÚZOVCI • trvá déle stádium medúza, což je pohlavní stádium • později přisedá, mění se v polypa • dochází k strobilaci- vzniká opět stádium medúzy zástupci: talířovka ušatá TŘÍDA KORÁLNATCI (ANTOZOA) • nemají stádium medúza • při rozmnožování mají larvu nebo se rozmnožují pučením • vytvářejí si schránky z uhličitanu vápenatého, které vytvářejí korálové útesy zástupci: korál červený, pérovník červený, sasanka mořská (nevytváří schránku) KMEN ŽEBERNATKY (CTENOPHORA) • můžou být paprsčité, souměrné • nemají žahavé buňky • pohybují se pomocí osmi žeber zástupci: žebrovka vejčitá KMEN MORULOVCI • mívají mikroskopické rozměry • většinou endoparazité • parazitují na drobných mořských živočiších KMEN PLOŠTĚNCI • mají ploché tělo • většinou žijí ve vlhkých, vodných prostředích • mají dva zárodečné listy • nervová soustava tzv. gangliová (shluk nervových buněk) • vylučovací orgány- protonefridie - základ tvoří plaménkové buňky • jsou to převážně hermafroditi TŘIDA MOTOLICE • většinou endoparazité • smyslové orgány a svaly mají zakrnělé • mívají přísavky a háčky • živí se krví a tkáněmi • mívají několik mezihostitelů zástupci: motolice jaterní,motolice kopinatá TŘÍDA TASEMNICE • vnitřní parazité • nejčastěji parazitují na střevech obratlovců • speciální živočich má na hlavě přísavky a háčky • jsou to hermafroditi zástupci: tasemnice bezbranná(3-10m, napadá hovězí dobytek), měchožil zhoubný( napadá králíky, kozy, lišky, vlky...) KMEN PÁSNICE • vodní živočichové • mají protáhlé tělo • u některých jsou na chobotu žahavé buňky, které mají jedovaté látky sloužící k usmrcení potravy • cévní soustavu mají uzavřenou, mají hřbetní cévu(jedna velká céva) • vylučovací soustava- protonefridie- odvodové kanálky • dýchací soustava- nemají dýchací orgán, dýchají celým povrchem těla • goniochoristé zástupci: pásemnička sladkovodní KMEN MECHOVNATCI • drobní živočichové, tělo má tvar kalichu na stopce • uprostřed kalichu je ústní otvor obklopen množstvím chapadel • primitivní organismus - má jednu dutinu KMEN HLÍSTI (NEMATHELMITHES) • organismy, které mohou být cizopasníci, mají dlouhé válcovití tělo • mají speciální kutikulu (ochranná vrstva) • trávicí soustava je tvořena trubicí s ústním a řitním otvorem na koncích • dýchají celým povrchem těla • mají primitivní vylučovací soustavu • nervová soustava- gangliová(uzliny) • goniochoristé- vyvíjí se přes larvu TŘÍDA VÍŘNÍCI • mají na těle výrůstky, kterými pohybují, cizopasí na vodních organismech • jsou drobnohlední • při nepříznivých podmínkách přečkávají ve stavu anabiózy(zpomalují metabolické procesy) zástupci: vakovenka rybniční TŘÍDA HLÍSTICE (NEMETODA) • samička bývá větší než sameček, mají dlouhý, tenký tvar, jsou to většinou různé typy háďátek • cizopasí na rostlinách zástupci - háďátko řepné, roup dětský, vlasovec mízní- endoparazit TŘÍDA VRTĚJŠI • endoparazité, často parazitují u obratlovců • mají v přední části těla ostnitý rypec (výběžek s háčky), kterými se zachytává v těle hostitele zástupci- vrtejš kachní ( v tělech drůbeže) KMEN MĚKKÝŠI • mají měkké tělo tvořené útrobním vakem, někdy nohou, či chapadly • patří mezi ně, jak primitivní orgány, tak i složití živočichové • téměř všechny mají tři zárodečné listy vyvinuté dokonale • mohou být jak gonochoristé, tak hermafrodité • má trávicí trubici • někdy mají jazyk, který se nazývá radula (má podobnou funkci jako struhadla) • dýchací soustavu tvoří u vodních žábry a u suchozemských plíce • cévní soustava- primitivní srdce • vylučovací soustava- protonefridie(vývodové kanálky) • nervová soustava- žebříčkovitá, gangliová • někteří z nich se vyvíjejí přes larvu TŘÍDA PLŽI • tělo mají tvořené svalnatou nohou na jejím začátku je hlava • na hřbetní straně mají útrobní vak ukrytý ve schránce • schránka se nazývá ulita a bývá spirálovitě stočená nebo stočená nad sebe • schránka je k živočichovi přirostlá, takže nemůže z ní tvor vylézt ven • vyjímkou jsou plzáci, slimáci- tj. nemají schránku zástupci: bahenka živorodá ( má spirálovitou špičatou ulitu),okružák ploský(má plochou schránku), hlemýžď zahradní TŘÍDA MLŽI • měkkýši, kteří mají schránku ze dvou částí ( lastura), většinou uvnitř na lastuře je perleťová vrstva • mají hlavu, útrobní vak • pouze při pohybu vystrkuje ven nohu • vyvíjejí se přes larvu, která se nazývá glochididum • jsou to hlavně vodní živočichové • dýchají žábrami zástupci: škeble rybniční, perlorodka říční, velevrub malířský TŘÍDA HLAVONOŽCI • většinou nemají schránku • u největších dosahují chapadla až 20m • pohlavní dimorfismus • mají dobře vyvinutou nervovou soustavu • dobře vidí • pohybují se proudově zástupci : sépie (má schránku přeměněnou na sépiovou kost) chobotnice, oliheň, krakatice.. KMEN KROUŽKOVCI • drobní živočichové, kteří mají válcovité tělo • mají tzv. homonomní článkování(stejnocenné) tzn. vnější článkování odpovídá vnitřnímu • uvnitř má tělo mezi články přepážky • na povrchu těla má pokožku, která bývá kryta povrchovou vrstvou(kutikulou), která slouží jako ochrana • po pokožkou je svalovina, která umožňuje pohyb • z každého článku vyrůstají štětiny, které napomáhají pohybu • trávící soustava trubicovitá • dýchá- nejčastěji celým povrchem těla, popříp. žábrami • cévní soustava- uzavřená, hřbetní a břišní céva • vylučování- tvořeno tzv. metanefridiemi (vývodné kanálky, nálevky) • nervová soustava žebříčkovitá • smyslové ústrojí- tykadla, makadla • často jsou hermafroditi • vyvíjejí se přímo( z vajíček se vyvíjejí noví jedinci) TŘÍDA MNOHOŠTĚTINATCI • žijí nejčastěji v mořích • mohou žít volně, nebo přisedle • na předním článku mívají tykadla nebo vějířovité žábry • mají na každém článku velké množství štětinek • někteří. mají tzn. parapodia (výběžky připomínající končetiny) zástupci: nereidka TŘÍDA OPASKOVCI • mívají na těle zduřelou část, která tvoří opasek • žijí ve vodě, půdě • samička klade vajíčka v tzv. kokonu zástupci: žížaly (žijí v půdě), nitěnky (vodní) TŘÍDA PIJAVKY • vylučují tzn. hirudin (látka zabraňující srážení krve) • paraziti • mají jednu, či dvě přísavky • mohou mít čelisti, které naruší pokožku=>mohou sát krev • mohou mít různou barvu, cizopasit na různých živočiších zástupci: chobotnatka rybí(na rybách), pijavka lékařská KMEN ŽELVUŠKY • mají savé ústrojí (sají různé šťávy) • jsou mikroskopické • mají schopnost anabiózy ( pro přečkání ex. podmínek od -120 C do +150 C) KMEN JAZYČNATKY • mají protáhlé tělo • dosahují několika centimetrů • na konci protáhlé těla mají ústní ústrojí, které je tvořeno váčky zástupci: jazyčnatka tasemnicová (v dutině lebeční malých obratlovců) KMEN ČLENOVCI • jsou všude ( kosmopolité) • mají heteronomní segmentaci- tělo je rozčleněno na několik menších částí • základní články jsou hlava, hruď (někdy srostlé a tvoří hlavohruď), zadeček, článkované končetiny • na povrchu těla bývá vnější schránka tvořená chitinem • uvnitř těla dýchací soustava, nejčastěji vzdušnice • trávící soustava- trubicovitá • cévní soustava- otevřená (tzn.krev se mísí s mízou)=hemolymfa • ve funkci mozku je zvětšená uzlina • jsou to gonochoristé • vývoj: vajíčko - larva - dospělec, nebo: vajíčko- larva- kukla -dospělec TŘÍDA HRONATCI • až na jednu vyjímku jsou to vyhynulé druhy zástupce :ostrorep americký žije ve vodě TŘÍDA PAVOUKOVCI • větší množství končetin • přijímají tekutou potravu • jednoduché oči • někteří jsou draví ŘÁD ŠTÍŘI • chelicery, pedipalpy • protáhlý zadeček s jedovým hrotem • někdy rodí živá mláďata • žijí v tropech zástupci: štír obrovský ŘÁD ŠTÍRCI • klepítka • malí živočichové (1-2 cm) • nemají protáhlý zadeček zástupci: štírek obecný, štírek knihový ŘÁD PAVOUCI • 4 páry končetin • hlavohruď spojena se zadečkem stopkou • na konci zadečku jsou snovací bradavky-vylučuji tekutou pavučinu • mají 8 jednoduchých oček • mimotělní trávení • vajíčka se vyvíjí v obalu (kokonu)=>malí pavoučci • kosmopolité • mohou žít i ve vodě (vodouch stříbřitý) zástupci: křižák obecný, pokoutník domácí (hustá pavučina), skákavka pruhovaná ŘÁD SEKÁČI • netkají pavučinu • malé tělo, dlouhé úzké nohy • schopnost autotomie (oddělit nohu) zástupci : sekáč domácí ŘÁD ROZTOČI • mají 8 končetin • hlavohruď srostlá se zadečkem • milimetrové rozměry • bývají cizopasní na živočiších i rostlinách zástupci: klíště obecné, svilušky- (sají rostl. šťávy) TŘÍDA ŽÁBRONOŽKY • vodní živočichové • malé rozměry (1-8 cm) • mají nožičky, kterými pohybují a tím navádějí vodu do žeber zástupci : žábronožka sněžní TŘÍDA LUPENONOŽCI • většinou draví • žijí ve vodě zástupci: listonoh jarní, listnoh letní TŘÍDA RAKOVCI • velká třída • žijí ve vlhku, vodě ŘÁD DESETINOŽCI • 4 páry kráčivých končetin • 1 pár přeměněn v klepeta • někdy pomocné končetiny, které slouží samičce k držení vajíček • tělo je tvořeno hlavohrudí- krunýř s chitinu, zadeček tvořen články zakončen telsonem (vyjímka jsou krabi- mají zadeček stočený pod hlavohruď) • vývin nepřímý přes larvu zástupci: velekrab japonský, rak bahenní, rak říční, rak poustevníček (cestuje, hledá schránky měkkýšů, v nich žije) ŘÁD VIDLONOŽCI • dělené končetiny • hlavně vodní živočichové zástupci: vidlonožec jezerní ŘÁD STEJNOŽCI • všechny končetiny mají stejné, bez různých přizpůsobení • ve vodě i na souši, někteří mají pevnou kutikulu zástupci :beruška vodní, stínka zední, svinka obecná ŘÁD RŮZNONOŽCI • dýchají pomocí vzdušnic (trachejí) • oči jednoduché nebo složené(fasetové) • trubicovitá trávicí soustava • uzavřená cévní soustava • vylučovací soustavu tvoří tzv. malpigické trubice zástupci : blešivec potoční (Gammarus pulex) TŘÍDA MNOHONOŽKY • 2 tělní části, mají oválné tělo • žijí většinou v půdě • články trupu vznikly srůstem dvou sousedních článků • každý článek má 4 páry štětinovitých končetin zástupce: svinule lesní TŘÍDA STONOŽKY • mají placatější tělo, kratší a na každém článku mají pouze dva páry končetin zástupce: stonožka škvorová ( rezavě hnědá) TŘÍDA HMYZ • mají různé velikosti a tvar( mm až cm) • jejich tělo má 3 části: hlava( jeden pár složených očí, tykadla, ústní ústrojí) hruď( 3 páry končetin, někdy křídla a krovky), zadeček ( pohlavní orgány) • trávicí soustava je trubicovitá • cévní soustavu mají otevřenou • nervová soustava žebříčkovitou • dýchací soustava- vzdušnice, u létajících vzdušné vaky • gonochoristé u kterých může docházet k partenogenezi • vývoj s proměnnou dokonalou i nedokonalou ŘÁD CHVOSTOKOVCI • odrážejí se pomocí vidličky na spodu těla • žijí ve vlhké půdě a živí se rostlinnými zbytky zástupce: podrepka ŘÁD JEPICE • tmavý hmyz mající blanitá křídla • na zadečku mají tři štěty ŘÁD VÁŽKY • jsou jich různé druhy • kladou vajíčka do vody, kde žijí jejich larvy ŘÁD POŠVATKY • mají složená křídla vodorovně nad sebou a tmavou barvu ŘÁD ŠVÁBI • žijí v místech, kde je špína a tudíž se tam neuklízí • mají rádi domácí teplo ŘÁD KUDLANKY • po spáření snědí samečka ŘÁD ŠKVOŘI • nemají křídla • mají klíšťky, kterými se brání • v domácnostech, na půdách ve škvírách ŘÁD ROVNOKŘÍDLÍ • mají delší rovná křídla • stridulace- vyluzování zvuků – buď třou křídly o sebe, nebo mají na nohách výrůstky, kterými o sebe také třou zástupci: kobylky sarančata, cvrčci ŘÁD STRAŠILKY • svým tvarem připomínají okolí(tj. dokonale se maskují) zástupci : pakobylky ŘÁD VŠI • hmyz, který se může objevit v domácnostech • jsou to ektoparazité • mají speciálně přizpůsobené končetiny • mají bodavě sací ústrojí ŘÁD STEJNOKŘÍDLÍ • mají dva páry stejných křídel • mají bodavě sací ústrojí zástupci: cikády… ŘÁD PLOŠTICE • patří sem mnoho hmyzu zástupci : ruměnice pospolná, bruslařka, špleštule blátivá, kněžice ŘÁD STŘECHATKY • mají vložená křídla ve tvaru střechy • na konci zadečku mají dlouhý štět ŘÁD DLOUHOŠÍJKY • mají dlouhý krk zástupce : dlouhošíjka žlutonohá ŘÁD SÍŤOKŘÍDLÍ zástupci: mravkolev(má dravou larvu, která si dělá pasti na hmyz s krátery), zlatoočka (v letních měsících, nazelenalý živočich, lesklé oči ) ŘÁD BROUCI • 1 pár křídel přeměněný v krovky vyztužené chitinem, mají ochranou funkci zástupci: kovaříci, tesaříci, střevlíci, mandelinky ŘÁD BLANOKŘÍDLÍ • společenstvo vyššího řádu- jedinec nemůže existovat samostatně • matka(královna) zajišťuje potomstvo • samci( trubci) zajišťují oplození matky a ochranu, samičky-dělnice- vytvářejí si rozsáhlé obydlí zástupci: mravenci, vosy, včely ŘÁD CHROSTÍCI • larvy jsou ve vodě • s pomocí kamínků a rostlin si budují kolem sebe ochranný obal ŘÁD MOTÝLI • jsou denní a noční typy • na křídlech mají kapsičky s pigmentem, který vytváří ornamenty • zbarvení mají mimikry a výstražné • larvy se jmenují housenky( holé až chlupaté) zástupci: otakárci, okáči, bělásci, můry ŘÁD DVOUKŘÍDLÍ • 1 pár křídel přeměněný v kyvadélka (haltery) zástupci: mouchy, komáři, muchničky ŘÁD BLECHY • zploštělé tělo bez křídel • nohy přizpůsobené skákání • sací ústrojí • parazité KMEN OSTNOKOŽCI • žijí přisedle nebo se pohybují po podložce • jsou paprsčitě souměrní zástupci : hvězdice, ježovky, sumýši KMEN STRUNATCI • základem těla je kostěná destička- struna hřbetní ( chorda dorsalis) • chorda může být po celý život této potvory nezměněná,ale může se i měnit, je endodermálního původu a nad ní většinou je nervová trubice a u vyspělejších jedinců je uvnitř • nejprimitivnější mají chordu, ostatní obratle na různém stupni vývoje TŘÍDA KRUHOÚSTÍ • mají kulovitý tvar úst • žijí ve vodě, na bocích mají žeberní štěrbiny • pohybují se pomocí ploutve TŘÍDA PARYBY - mají chrupavčitou kostru - vynikající čich, sluch - býložravci- mají na těle plakoidní šupiny - mají nesouměrnou ocasní ploutev - rejnoci – mají trojúhelníkový, kosočtvercový tvar - pohybují se vlněním - ti co mají na ocasním výběžku hrot se nazývají trnovci - mohou mít tzv.elektrické zařízení s kterým mohou omráčit, zabít jedince zástupci: žraloci( mají tři řady zubů) TŘÍDA RYBY • tělo kryté šupinami • mají několik ploutví- hřbetní, ocasní, řitní, břišní, prsní • mají za hlavou skřele( ploché kosti kryjící otvory do žaber) • mají oči, čichové jamky, uši( zavřené, nemají vývod ven), hmatové vousy • postranní čára( smyslový orgán) vede v kůži, informuje o vztahu ryby s okolím( jestli plave rovně, tlak vody) TŘÍDA OBOJŽIVELNÍCI • část života žijí ve vodě, část na souši • proměnlivá tělesná teplota • vlhká kůže- pomocný dýchací orgán • srdce- 3 části, 2 předsíně+komoru • goniochoristé, samičky bývají větší • mají pohyblivě připojenou páteř a lebku=>mohou samostatně otáčet hlavou • mezi prsty mívají plovací blány zástupci: bezocasí- žáby( skokani, ropuchy, rosnička, kuňka žlutobřichá) ocasatí- čolek obecný, horský, mlok skvrnitý TŘÍDA PLAZI • jsou to suchozemští obratlovci, mají složitou tělní stavbu a válcovité tělo • mají čtyři končetiny, pokožku mají suchou, zrohovatělou. Může tvořit desky, šupinky, štítky • lebku mají s páteří spojenou pohyblivě • mají proměnlivou tělní teplotu • mají vyvinutou nervovou soustavu a smysly • mají složitou stavbu srdce ( 2 předsíně, 2 komory) • někteří jsou přizpůsobeni životu ve vodě ŘÁD JĚŠTERKY • mají protáhlé tělo, čtyři končetiny • na prstech mají drápky • mají vymrštitelný jazyk, používají jej jako hmatový orgán • jejich tělo je suché • mají schopnost regenerace • mají schopnost autotomie(oddělení části těla) • někteří mají zuby, jiní mají pouze zkostnatělé čelisti • někteří mají pohyblivá víčka • někteří mohou pohybovat každým okem zvlášť • někteří mají schopnost měnit barvu těla(mimikry) zástupci: agama( se štítem kolem krku),gekoni( menší ještěrky, mají na končetinách přísavky) leguán( hnědozelená barva), chameleón( mění barvu, má nezávisle pohyblivé oči), slepýš křehký( má bronzově lesklou barvu, zakrnělé končetiny, které nejsou vidět) ŘÁD HADI • nemají nohy • mají charakteristickou suchou pokožku s drobnými šupinkami, svlékají ji celou • mají velice dobrý čich • někteří mají rozeklaný jazyk ( slouží k čichu, Jacobsonův orgán) • většina jich má zuby, někteří s jedovými váčky • mají srostlá oční víčka • někteří mají tzv.termolokátor (speciální jamky s síti nervových vláken, mají schopnost rozpoznat teplotu míst i v naprosté tmě) zástupci: užovka obojková, zmije, chřestýši (když zatřepou ocasem tak chrastí), kobry, hroznýši(dorůstají až 4metrů) ŘÁD KROKODÝLI • název je z řeckého názvu a znamená kamenný červ • mají zrohovatělou kůži tvořící destičky • mají velké zuby, dlouhé čelisti • většina je přizpůsobena pohybu ve vodě • jejich srdce má dvě komory a předsíně • někteří dosahují délky až 7metrů zástupci: aligátoři, krokodýli, kajmani ŘÁD ŽELVY • patří mezi plazi, mají společné předky a podobnou stavbu těla • jejich pokožka je zrohovatělá a na hřbetní a břišní straně vytváří krunýř( s kostěnými výběžky) tj. tvoří obal s hrudníkem a páteří, želva jej má trvale přirostlý • želva si může celé, či jenom kousek( dle typu želvy) těla schovat v krunýři • nemají zuby, pouze zkostnatělé zuby • umí plavat • vodní želvy mají ploutvovité končetiny • ve vodě jsou mrštné zástupci: želva nádherná, želva žlutohnědá TŘÍDA PTÁCI • přizpůsobeni k letu, mají křídla(přeměněné přední končetiny)některé kosti na těle mají duté, • mají peří • ústní ústrojí je přeměněno v zobák(zkostnatělá část) • na rozdvojce průdušek na průdušnice mají zpěvné, hlasové ústrojí • většina ptáků se stará o svá mláďata(jedině kukačky ne) • rodí se z vajíčka ŘÁD: PŠTROSI Žijí na jižní polokouli. Nelétají, chybí hřeben hrudní kosti a klíční kosti, kosti málo pneumatizovány, mohutné zadní končetiny, redukce stavby pera (chybí háčky v praporu) zástupci:pštros dvouprstý, nandu pampový ŘÁD: TUČŇÁCI jižní polokoule, nelétají - přizpůsobení plavání (pomocí křídel) a potápění (až do hloubek 200m) nepohyblivý loketní kloub, nohy posunuté vzad, 3 prsty s plovací blánou a drápky zástupci: tučňák patagonský, tučňák císařský, tučňák brýlatý ŘÁD: TRUBKONOSÍ jižní polokoule, mořští ptáci, výborně létají a plachtí, na souši pouze v době hnízdění a pelichání zástupci: albatros stěhovavý, buřňák lední ŘÁD: POTÁPKY středně velcí, vodní, přizpůsobení k plavání i potápění (pod vodou plavou pomocí nohou, ne křídel) zástupci: potápka roháč, potápka malá, potápka černokrká ŘÁD: POTÁPLICE Robustní tělo s prodlouženým a špičatým zobákem. Veslovací nohy posunuté dozadu, plovací blána mezi prsty. Dobře plavou, potápí se, rychle létají - nepřistávají na nohy, ale na prsa Zástupci: potáplice severní ŘÁD: VESLONOZÍ Velcí mořští i sladkovodní ptáci Zástupci: pelikáni, terejové, fregatky, kormorán velký ( nemají kostrční žlázu, peří si suší) ŘÁD: BRODIVÍ Velcí ptáci, dlouhé kráčivé nohy, zobák, krk, mezi prsty plovací blány Zástupci: čáp bílý, čáp černý, čáp marabu (zakrnělé hlasové ústrojí - klapání zobákem),volavka popelavá, kvakoš noční, ibis posvátný, kolpík bílý ŘÁD: PLAMEŇÁCI Tropy, subtropy (mimo Austrálie)Dlouhý krk, zobák pravoúhle zahnutý s rohovitými ploskami po stranách (potrava - korýši, řasy, měkkýši - filtrují) zástupci: plameňák růžový ŘÁD: VRUBOZOBÍ Středně velcí vodní ptáci. Zobák zploštělý s rohovitými lamelami (filtrace planktonu), na konci zobáku tzv. nehet zástupci: kachna divoká, lžičák, ostralka, kopřivka, čírka, polák chocholačka, polák velký, hohol, zrzohlávka rudozobá, labuť velká, husa velká ŘÁD: DRAVCI Přizpůsobení k lovu živé kořisti - silný, zahnutý zobák s výrazným ozobím, silné nohy se zahnutými drápy, výborný zrak, rychlí letci (plachtění, střemhlavý let) zástupci: káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný, orel mořský, orel skalní, luňák hnědý, moták pochop, sup bělohlavý ŘÁD: HRABAVÍ Zavalití, středně velcí, většinou těžce létající ptáci - krátká křídla. Silné nohy s tupými širokými drápy (u samců rohovité ostruhy na běháku) zástupci: tetřev hlušec, tetřívek obecný, bažant obecný, koroptev polní, křepelka obecná, páv korunkatý, perlička kropenatá, krocan divoký ŘÁD: KRÁTKOKŘÍDLÍ Krátká, zakulacená křídla, krátký ocas, krátký, široký zobák zástupci: chřástal vodní, lyska černá, jeřáb popelavý, drop velký, slípka zelenonohá ŘÁD: DLOUHOKŘÍDLÍ -úzká, dlouhá křídla, -výborní letci vázaní na vodu zástupci: čejka chocholatá, racek chechtavý, rybák obecný, kulík říční, sluka lesní, chaluha ŘÁD: MĚKKOZOBÍ Dobří, většinou vytrvalí letci. U kořene krátkého zobáku měkké zduřelé ozobí Zástupci: holub doupňák, hřivnáč, skalní , hrdlička zahradní, hrdlička divoká, dronte mauricijský ("blboun nejapný")- vyhuben ŘÁD: KUKAČKY Menší až středně velcí ptáci. Hnízdní parazitismus zástupci: kukačka obecná ( tažná, potravní specialista - živí se hlavně chlupatými housenkami) ŘÁD: PAPOUŠCI Tropy celého světa, pestré zbarvení. Silný, hákovitě zahnutý zobák s výrazným ozobím (pohyblivá horní čelist) zástupci: andulka vlnkovaná, ara, korela, amazoňan, kakadu ŘÁD: SOVY Noční lovci drobných obratlovců a hmyzu. Výborný sluch, většinou kolem zvukovodu "péřový boltec". Silný zahnutý zobák zástupci: výr velký, sýček obecný, kalous ušatý, kulíšek nejmenší, sova pálená, puštík obecný ŘÁD: LELKOVÉ Soumrační a noční příbuzní sov, měkké peří zástupci: lelek lesní ŘÁD: SVIŠŤOUNI Výborní letci, dlouhá, štíhlá křídla, mohutná létací svalovina. Nohy krátké, všechny prsty obrácené dopředu, nejsou schopni chodit po zemi, veškerou potravu a vodu získávají ve vzduchu, za letu i spí a páří se Zástupci: rorýs obecný kolibříci, salangana bělokřídlá (hnízda podobná vlaštovčím, slouží v Číně k přípravě polévek) ŘÁD: SROSTLOPRSTÍ Pestře zbarveni. Malá noha se třemi částečně srostlými prsty zástupci: mandelník hajní, vlha pestrá, ledňáček říční, dudek chocholatý, zoborožci (Asie, Afrika) ŘÁD: ŠPLHAVCI Stromoví ptáci se šplhavou nohou Tuhé peří, ocasní péra pomáhají při šplhání (šplhají od báze kmene vzhůru) Dlátovitý zobák, vymrštitelný lepkavý jazyk s háčky Zástupci: datel černý, strakapoud velký, strakapoud malý, žluna zelená, krutihlav obecný, tukan obrovský (J.Amerika) ŘÁD: PĚVCI Velmi početný řád. Většinou drobnější druhy. Dobře vyvinuté hlasové ústrojí (syrinx), druhově specifické hlasové projevy slouží k vymezení teritoria zástupci: žluva, kavka, havran, vrána, straka, sojka, krkavec, pěnkava, zvonek, strnad, kanár, vrabec vlaštovka, skřivan, konipas, skorec, střízlík, sýkora, rehek, kos, drozd, červenka, pěnice TŘÍDA savci Srst, rodí živá mláďata (až na výjimky), teplokrevní ŘÁD: ptakořitní nejprimitivnější savci, spojují znaky savců a plazů, mají kloaku a krkavčí kost, tělo je kryto srstí, ježury mají kromě ní i bodliny, termoregulace ještě není dokonalá, ze smyslů je hlavní čich, oči jsou malé a mají zachovanou mžurku Zástupci : ptakopysk podivný , ježura australská ŘÁD: vačnatci Austrálie, Severní Amerika, Jižní Amerika anatomicky jednotná skupina savců, z pánve vybíhají vakové kosti přes které se přetahuje vazivová blána a kůže čímž vznikne vak, ve kterém je jedna nebo i více bradavek ·Zástupci : vačice oposum (osídlila Severní a Jižní Ameriku) , klokan červený, vakovlk ( je vyhuben, byl největším dravým vačnatcem) · ŘÁD: hmyzožravci - aktivní především v noci, živí se převážně hmyzem a žížalami, hlavička je protáhlá v rypáček, v zimě upadají do stavu strnulosti - hibernace ·Zástupci : Krtek obecný, ježek západní, východní · ŘÁD: LETOUNI - CHIROPTERA přizpůsobili se pohybu ve vzduchu, protažené prsty mezi kterými je natažená vazivová blána, k letu slouží převážně přední končetiny, zadní slouží k zavěšování, orientují se hlavně sluchem, orientují se vysíláním ultrazvukových signálů – echolace. zástupci :vrápenec malý, netopýr velký, kaloňi · ŘÁD: primáti -vývojově navazují na hmyzožravce, většina je přizpůsobena k životu na stromech -končetiny jsou vysoce pohyblivé, na prstech jsou nehty, palec se může postavit proti ostatním prstům - uchopovací schopnost, hlavním smyslem je zrak - dokonalé prostorové vidění -rozvoj koncového mozku - psychické schopnosti zástupci :lemur kata, outloň, gorila , člověk · ŘÁD: Chudozubí Jižní Amerika Zástupci :pásovec devítipásý, lenochod tříprstý ŘÁD: hlodavci - Rodentia - až na vyjímky jsou to býložravci, mají dva hlodáky, které stojí proti sobě zástupci :sysel obecný , bobr evropský -(je našim největším hlodavcem), ondatra pižmová (pochází ze Severní Ameriky) · ŘÁD: zajícovci - lagomorpha stavbou těla i způsobem života se podobají hlodavcům, v horní i dolní čelisti mají po čtyřech řezácích - 2 dlouhé a 2 krátké, dlouhé řezáky dorůstají, sklovina je kolem celého zubu zástupci : králík divoký , zajíc polní ŘÁD: šelmy - carnivora - specializovaní masožravci s úplným chrupem, chrup má prodloužené špičáky a zvětšené trháky(poslední horní třenový zub a první dolní stolička) zástupci :tchoř stepní, lasice kolčava , medvěd hnědý, rys ostrovid · ŘÁD: CHOBOTNATCI horní řezáky jsou přeměněny ve vyčnívající kly, chobot má na konci 1-2 chápavé prsty, žijí ve stádech, ochočení sloni jsou používáni jako pracovní zvířata. Zástupci : slon indický,slon africký ŘÁD: LIchokopytníci - našlapují na špičky posledních prstových článků, osa končetin prochází třetím prstem, obličejová část lebky je protažená ·Zástupci : nosorožec bílý , zebra Grévyho, tapír americký · ŘÁD: sudokopytníci - našlapují většinou na třetí a čtvrtý prst, obličejová část lebky je protažená mají úplný chrup, špičáky jsou zvětšené ·Zástupci : prase divoké , velbloud dvouhrbý · · ŘÁD: KYTOVCI - CETACEA - tělo nabylo rybího tvaru s vodorovně postavenou ocasní ploutví, vřetenovitý nebo torpédovitý tvar těla, srst je zredukována, silná podkožní vrstva tuku - termoregulace, pohybují se úhozy ocasem, nemají ušní boltce, mají velké ledviny - vylučují hodně soli, horší zrak, ale velice dobrý sluch, dýchají plícemi, mláďata menších kytovců dosahují dospělosti po roce, u velkých kytovců jsou mláďata dospělá ve třech až pěti letech, potomky kojí matka asi půl roku velmi tučným mlékem(asi 50% tuku a 12%bílkovin) ·Zástupci : vorvaň ,delfín, plejtvák obrovský Literatura : Laštůvka Z., Gaisler J., Krejčová P. & Pelikán J. 1996: Zoologie pro zemědělce a lesníky. Konvoj: Brno, 266 str. (učební text) Papáček M., Matěnová V., Matěna J. & Soldán T. 1997: Zoologie. Scientia: Praha, 286 str. Zrzavý J. 2006: Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha, 256 str. (moderní systém bezobratlých) Rosypal S. (ed.) 2003: Nový přehled biologie. Scientia: Praha, 797 str. (moderní systém bezobratlých) Stichmann W. & Kretzschmar E. 1998: Svět zvířat kolem nás, průvodce evropskou zvířenou. Granit, Praha, 468 str.http://ms.gsospg.cz:8180/biologie/ucebnice/zoologie/ Anderson D.T. (ed.) 2001: Invertebrate zoology, Second Edition. Oxford University Press: Oxford etc., xi + 476 str. Moore J. 2001: An Introduction to the Invertebrates. Cambridge University Press: Cambridge etc., xv + 355 str. Westheide W & Rieger R. 2004: Spezielle Zoologie, Teil 1: Einzeller und Wirbellose Tiere. Spektrum Akademischer Verlag: Heidelberg, Berlin, xxi + 919 str. Gullan P.J. & Cranston P.S. 2005: The Insects: An Outline of Entomology, 3rd Edition. Blackwell Publishing: Malden, Oxford and Victoria, xvii + 505 str. Grimaldi D. & Engel M.S. 2005: Evolution of the Insects. Cambridge University Press, Cambridge etc., xv + 755 str. www: The Tree of Life – http://tolweb.org/tree (http://tolweb.org/tree)