Seminární práce Právní nástroje ochrany životního prostředí ve státní správě a samosprávě (ENS257) Problematika ochrany ovzduší v oblasti nízkoemisních zón a lokálních topenišť Šimon Kendra Jakub Mejzlík Patrik Mesároš Ondřej Mika Annamária Ondrejková Masarykova univerzita Brno 2014 (1) Legislativní rozbor Problematiky nízkoemisních zón a spalování v lokálních topeništích jsou v českém právním řádu zahrnuty v obecné ochraně ovzduší. Ta je v současnosti řešena novým zákonem o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (1. aktualizace k 1. 1. 2014), který souborně upravuje převážnou většinu legislativních předpisů týkajících se vztahu a působení člověka s vlivem na atmosféru. Nosným záměrem zákona je snížení míry rizika na lidské zdraví a zátěže životního prostředí za pomoci předcházení znečišťování ovzduší a patřičném snižování úrovně jeho znečištění. Úroveň znečištění ovzduší se určuje imisními limity, které jsou pro orgány ochrany ovzduší závazné. Imisní limity stanovuje Ministerstvo životního prostředí (MPŽ). Míra znečišťování se odvozuje na základě obecných a specifických emisních limitů a technických podmínek stacionárních zdrojů stanovených MŽP. V praxi pak reálnou úroveň znečišťování zjišťuje buď sám provozovatel (u látek se stanoveným specif. limitem a u vyjmenovaných stacionárních zdrojů), přičemž ověření výsledků kontinuálního měření zajistí provozovatel prostřednictvím autorizované osoby; a nebo Česká inspekce životního prostředí. Zjišťované údaje o generovaném znečišťování a měřeném stavu ovzduší systematicky shromažďuje MŽP[1]. Mezi orgány ochrany ovzduší (OOO) spadají především obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí ČIŽP), stejně tak ovšem i Česká obchodní inspekce (ČOI), celní úřady, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví. ČOI, ČIZP a celní úřady zastávají roli kontrolních orgánů. Obce, kraje a obce s rozšířenou působností plní funkci dozoru v problematice ochrany ovzduší, přičemž první dvě skupiny subjektů tak činí v převážné většině na základě přenesené působnosti. OOO jsou povinny poskytovat informace o znečištěni, o stacionárních zdrojích emisí, o opatřeních na snížení úrovně množství emisí a imisí, přípravách takovýchto opatření (vč. územních a regulačních plánů) nebo o ochraně klimatického systému Země. Orgány na různých úrovních mohou využívat různou měrou příslušné legislativní nástroje. Nejvýznamnější se Národní program snižování emisí ČR, dále sem patří např. programy zlepšování kvality ovzduší, stanoviska, závazná stanoviska a rozhodnutí OOO, poplatek za znečišťování, smogová situace nebo nízkoemisní zóny (NEZ). S jejich pomocí mohou orgány buď vytvářet dlouhodobou strategii pro zlepšování stavu ovzduší s pravidelně překračovanými imisními limity (např. NEZ v silniční dopravě) nebo akutně zasáhnout v imisně kritické situaci (např. smogová situace). Oproti tomu opatření slouží účelně ke zjednání nápravy a k postihu správních deliktů znečišťovatelů. Odpovědnými orgány OO jsou v této rovině obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ČIŽP. Povinnosti plynoucí z tohoto zákona pro fyzické osoby (FO) jsou především zákaz pálení na otevřeném ohništi jiného materiálu než chemicky neznečištěného suchého biologického odpadu, povinnost mít stacionární zdroje (např. kotle pro vytápění) v řádném technickém stavu, používat pouze paliva určená výrobcem a nechat provést odbornou kontrolu těchto zdrojů jednou za dva roky. Přestupky jsou sankcionovány pokutou až do výše 20 000 (ohniště), resp. 50 000 Kč (stacionární zdroje). FO není povinna umožnit přístup pověřené osobě ke stacionárnímu zdroji za účelem kontroly. Právnická osoba (PO) (nebo podnikající FO) musí především dbát odpovídající kvality a standardu disponovaných technologických zařízení nebo paliv a řádné evidence jejich provozu; musí provozovat stacionární zdroj výhradně v souladu s platným povolením. Je povinna umožnit přístup pověřené osobě nebo ČIŽP ke stacionárnímu zdroji a jeho kontrole. Při provozu zařízení je povinna řídit se aktuálními nástroji a související legislativou (např. zastavit provoz při mimořádných imisních situacích). Pro PO dále platí obdobná nařízení jako pro FO uvedená výše. Přísné jakostní standardy platí i pro oblast obchodu s palivy a pohonnými hmotami, zejména pro silniční dopravu. Porušení uvedených povinností je klasifikováno jako právní delikt a je sankcionováno pokutou až do výše 500 000 či 2 000 000 Kč. (1.1) Nízkoemisní zóny Se zřizováním tzv. nízkoemisních zón (NEZ) zákon o ochraně ovzduší uvažuje výlučně v oblastech dlouhodobého překračování emisí, lázeňských městech a zvláště chráněných oblastech. Na takovémto území (nebo jeho části) je možné prostřednictvím vyhlášky stanovit zónu s omezením provozu silničních motorových vozidel. Příslušná obec vymezí územní rozsah NEZ a emisní kategorie vozidel, která mají povolen vjezd do této zóny[2]. Na průjezdním úseku silnice či dálnice se smí NEZ stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu anebo mimo zastavěné území existuje jiná komunikace stejné nebo vyšší třídy. Po dobu smogové situace může obec stanovit zvláštní podmínky v NEZ, zejm. zpřísnit emisní kategorie vozidel s povolením vjezdu. Zařazení silničních motorových vozidel do kategorií dle emisních tříd a vzory i používání emisních plaket upravuje nařízení vlády č. 56/2013 Sb. Tato právní norma ustavuje 4 emisní kategorie vozidel (4. je nejvíce šetrná k ovzduší), přičemž orientačně lze přiřadit ke každé kategorii příslušnou emisní třídu EURO[3] s tím, že do kategorie 4. spadá třída EURO 4 i všechny vyšší. Obecní úřad může na žádost udělit dočasnou nebo trvalou výjimku v rámci své vyhlášky a to buď pro konkrétní účelová vozidla, nebo ze specifických důvodů konkrétní osoby (zdravotní postižení, podnikatelské účely). Omezení provozu v nízkoemisních zónách se taktéž automaticky nevztahuje na vozidla speciálního určení, nap. vozidla integrovaného záchranného systému, vozidla přepravující ZTP, pracující vozidla údržby, ap. (1.2) Lokální znečišťování Nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) zásadním způsobem mění způsob kategorizace stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. (1.2.1) Rozdělení na „mobilní“ a „stacionární“ zdroje zůstává v novém zákoně zachováno Mobilní zdroj (§ 2 písm. f)) – „samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení“. Stacionární zdroj (§ 2 písm. e)) – „ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů“. (1.2.2) Místní úprava Obce mohou podle § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích vydávat obecně závazné vyhlášky a ukládat jimi povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a ochraně životního prostředí v obci. Jednou z těchto záležitostí může být právě ochrana ovzduší. V oblasti ochrany ovzduší zákon výslovně připouští pravomoc obce vydat vyhlášku, kterou se stanovují podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat (viz ust. § 16 dost. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). § 16 (5) Obec může vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřeném ohništi za účelem jeho odstranění nebo jeho spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění podle jiného právního předpisu. Při stanovení podmínek nebo zákazu obec přihlíží zejména ke klimatickým podmínkám, úrovni znečištění ve svém územním obvodu, vegetačnímu období a hustotě zástavby. Ministerstvo vnitra ČR na svých stránkách nabízí obcím vzor vyhlášky o spalování rostlinných odpadů: Vzor obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanovuje zákaz spalování suchých rostlinných materiálů _____________________________________________________________________ OBEC ……... Obecně závazná vyhláška obce …… č. ……/20.., kterou se stanovuje zákaz spalování suchých rostlinných materiálů v obci ……… Zastupitelstvo obce …………. se na svém zasedání dne …… usnesením č. … usneslo vydat na základě § 16 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 Zákaz spalování rostlinných materiálů (varianta pro obec, kde jsou podmínky v celé obci stejné, vyžadující zákaz spalování) (1) Za účelem ochrany vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek je v otevřených ohništích zakázáno spalovat suché rostlinné materiály za účelem jejich odstranění. (2) Nakládání se suchými rostlinnými materiály je upraveno v souladu se zvláštním právním předpisem^1 a řídí se........ (nutno popsat způsob zajištění, např. ....... obecně závaznou vyhláškou obce .......... č. ........., kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, nebo ....... obecně závaznou vyhláškou obce ..........č. ........., kterou se stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.) Nasledují praktické ukázky schválených vyhlášek: Vratislavice nad Nisou: Do 1.9.2012 byl v platnosti zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, kde dle §12, odst. 1, písm. e) jsou provozovatele malých stacionárních zdrojů povinni „dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem, a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti“. V zákoně není žádná přesně stanovená hranice, a tak je velmi subjektivní a problematické prokázání jeho porušení. Z tohoto důvodu nebylo žádné z řízení zakončeno udělením pokuty. Obviněný byl pouze správním orgánem předvolán k podání vysvětlení, kde uvedl ve všech případech, že topí pouze uhlím a dřevem (ročně se řešilo těchto podnětů 2-3). K fyzickým kontrolám fyzických osob nejsme oprávněni. Nejsme oprávněni nařídit ani kvalitu uhlí, ani způsob topení. Podléhá proto dále občanskoprávnímu řízení. Co se týče fyzických kontrol právnických osob je oprávněna ČIŽP, proto všechny podněty na znečišťování ovzduší firmami, byly postoupeny tomuto věcně příslušnému správnímu orgánu. Ode dne 1.9.2012 je v účinnosti nový zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, dle kterého nemá ÚMO Liberec – Vratislavice nad Nisou v podstatě již žádné kompetence a pravoce přecházejí na Magistrát města Liberce. Janské Lázně: Zastupitelstvo města Janské Lázně se na svém zasedání dne 10. června 2009 usnesením č. Z 197/18/09 usneslo vydat na základě § 50 odst. 3 písm. a) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek 1 - Zákaz spalování rostlinných materiálů (1) Za účelem ochrany vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek je v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních ve vnitřním lázeňském území1 , které je graficky znázorněno v příloze č. 1 této obecně závazné vyhlášky, zakázáno spalovat suché rostlinné materiály. (2) Nakládání se suchými rostlinnými materiály je upraveno v souladu se zvláštním právním předpisem2. Článek 2 - Účinnost Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po dni jejího vyhlášení. 1) Statut lázeňského místa Janské Lázně schválený usnesením vlády č. 608 ze dne 17.07.1959, ve znění pozdějších předpisů 2) zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů; obecně závazná vyhláška města Janské Lázně č. 2/2008 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Hradec Králové: Zastupitelstvo města Hradec Králové se na svém zasedání dne 29. 10. 2013 usneslo vydat na základě ustanovení § 16 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 10 písm. c) a d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Článek I. - Předmět a působnost vyhlášky Tato obecně závazná vyhláška stanoví pravidla pro spalování suchého rostlinného materiálu v otevřených ohništích za účelem jeho odstranění a další povinnosti k ochraně životního prostředí na území statutárního města Hradec Králové. Článek II. - Základní pojmy Rostlinným materiálem se pro účely této vyhlášky rozumí biologicky rozložitelný materiál rostlinného původu jako je zejména listí, tráva, kořeny a stonky bylin a dřevin, květenství a plody bylin a dřevin, přírodní kusové a nekusové dřevo. Článek III. - Spalování suchého rostlinného materiálu (1) Na území statutárního města Hradec Králové je zakázáno spalování suchého rostlinného materiálu v otevřených ohništích s výjimkou spalování suchého kusového dřeva včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek, které je neznečištěné chemickými látkami. (2) Zákaz uvedený v odst. 1 tohoto článku se nevztahuje na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií a živelných i jiných krizových situací prováděných v souladu se zvláštními právními předpisy.1) Článek IV. - Povinnosti osob Suchý rostlinný materiál lze na území statutárního města Hradec Králové odstraňovat pouze vhodným způsobem v souladu s touto obecně závaznou vyhláškou a v souladu se zvláštními právními předpisy.2),3) Článek V. - Způsoby odstranění suchého rostlinného materiálu (1) Pro účely této vyhlášky se vhodným způsobem odstranění suchého rostlinného materiálu rozumí a) kompostování, b) odkládání v kompostárnách, c) odkládání ve sběrných dvorech, d) odkládání ve stanovených termínech na určená místa v rámci systému mobilních svozů odpadů organizovaných Statutárním městem Hradec Králové určenou oprávněnou osobou (platí pouze pro fyzické osoby), e) odkládání do speciálních nádob, tzv. compostainerů v rámci systému bezplatných svozů rostlinné biomasy z domácností zajišťovaných Statutárním městem Hradec Králové určenou oprávněnou osobou (platí pouze pro fyzické osoby), f) využívání nebo odstraňování jiným vhodným způsobem v souladu s touto obecně závaznou vyhláškou a v souladu se zvláštními právními předpisy.2),3) (2) Možnost odstranění rostlinného materiálu způsobem uvedeným v odst. 1 písm. b), c) tohoto článku je zajištěna prostřednictvím zařízení s možností odložení rostlinného materiálu, jejichž seznam je uveden v příloze této vyhlášky. Provoz těchto zařízení zajišťuje Statutární město Hradec Králové. Článek VI. - Sankce a kontrola (1) Porušení povinností stanovených touto vyhláškou lze postihovat podle zvláštních právních předpisů. 4) (2) Kontrolu dodržování této vyhlášky provádí Městská policie Hradec Králové. Článek VII. - Zrušovací ustanovení Zrušuje se obecně závazná vyhláška města Hradec Králové č. 8/2006, o spalování rostlinných materiálů. Článek VIII. - Účinnost Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. (2) Analýza odpovědí úřadů (2.1) Jednání s úřady (2.1.1) Úřady obcí Nejdůležitější náplní celé semestrální práce bylo získávání informací od dotčených úřadů. Jako časově nejnáročnější fáze se dle předpokladu ukázal samotný proces dotazování úřadů o potřebné informace. Počátkem března 2014 byly sestavovány formuláře jednotných žádostí pro obce, v tomto případě tedy obecní a městské úřady, magistráty statutárních měst (vč. hl. m. Prahy) a vybrané městské části. Po ustavení finální verze dotazníku ke dni. 10. 3. bylo přistoupeno k rozesílání žádostí o informace podle zák. č. 123/1998 Sb. („zákon o informacích o životním prostředí“). Kvůli primárnímu cílení na problematiku nízkoemisních zón byla cíleně oslovována veškerá statutární a lázeňská města v Česku a dále řada městských částí v rámci členěných statutárních měst. Celkem bylo odesláno téměř 70 žádostí /viz Tab. 1/. Aktivnímu jednání s úřady se věnovali všichni členové pracovního týmu a zaznamenávali své zkušenosti z této fáze výzkumu; ty jsou podrobně rozepsány v tabulkách 1, 2 a 3. Tab. 1: Odpovědi a reakce úřadů – souborný přehled odeslané žádostí (celkem ks) přijaté odpovědi či odezvy dle formy reakce úřadu (ks) odpovědi - uspokojivé přijaté odpovědi - nedosta-tečné^1) odezvy - pouze příslib^2) odezvy - požadavek úhrady odezvy - jiné* 68 34 21 5 0 8 lhůta reakce úřadů** rychlá (do 48 hod.) obvyklá limitní (posledních 5 dnů) překroč. lhůty (nad 30 dnů) 3 29 5 5 médium (u odpovědi) náš dotazník^3) tělo emailu^4) příloha (vlastní)^5) tištěný dopis jiné^6) navíc - tematické přílohy^7) 13 14 14 8^+) 0 5 poznámky: * upřesnění formy odezvy/odpovědi /viz Tab. 2/ ** zanedbány automatické odpovědi serverů e-podatelen ^1) odpovědi s (možnými) chybami či nedostatky ^2) aktivní pozitivní reakce úřadu (na žádost); požadovaná odpověď nedodána ^3) dodatečný vpis odpovědí do souboru námi podaného dokumentu MS Word ^4) uvedení odpovědi prostým textem v těle emailové zprávy ^5) uvedení odpovědi v dokumentu přílohy vlastního původu úřadu ^6) např. telefonická odpověď ^7) počet odpovědí s obsahem doplňujících příloh (nad rámec vlastní textové odpovědi) (ks) ^+) daný úřad zaslal odpověď jak elektronicky, tak i nad rámec žádosti klasickou poštou v tištěné formě Zcela v pořádku bez dalších výtek přišla zpět přesně polovina z podaných žádostí. Dalších 30 % odpovědí obsahovalo menší či závaznější nedostatky; ačkoli úřady v těchto případech odpověděly, ne všechna jejich vyjádření byla dostatečně kvalitní, aby se s nimi dalo plnohodnotně pracovat. To znamená, že právě 80 % úřadů reagovalo odesláním adekvátní odpovědi na naši žádost. Zbylá pětina požadované informace neposlala vůbec – buď nijak nereagovaly, nebo údaje pouze přislíbily (a pak nedodaly), případně jednaly jinak. Nebyl zaznamenán ani jeden požadavek na finanční úhradu související s poskytnutím informací /viz Tab. 2/. Vyzdvihněme některé případy: Starosta obce Mšené-lázně neprodleně kontaktoval tazatele telefonicky, přičemž poměrně nedůtklivě sdělil, že požadované informace (a vesměs jakékoli informace) neposkytne jiným způsobem než při osobní návštěvě žadatele na jeho úřadu. Obecní úřad v Bludově se otázal, za jakým účelem informace potřebujeme; po sdělení našeho záměru však již odpověď nezaslal. Naopak, úřad městské části Praha 10 poskytl dosti obsáhlou a podrobnou odpověď; po poděkování tazatele za toto zpracování reagoval vedoucí příslušného odboru ve smyslu, že ho pochvala velmi těší a nabídl další spolupráci do budoucna. Graf 1: Podíly odpovědí a reakcí od úřadů Z hlediska lhůty odpovídání (dle zákona měly úřady 30 kalendářních dnů) převážná většina úřadů reagovala v obvyklém termínu; pouze u pěti případů se stalo, že úřad sice poslal poptávané informace, ale stihl tak učinit až po vypršení zákonné lhůty. Stejný počet úřadů reagoval na poslední chvíli a svoji odpověď poslal až v posledních dnech před vypršením příslušné doby. Menší podobné množství institucí (celkem tři) odpovídalo již v prvních dnech. Zajímavé je, že velmi záhy po podání žádosti se ozývaly i úřady, které nám buďto odmítaly informace poskytnout nebo přislíbily spolupráci, ale údaje poté již nedodaly. Tab. 2: Specifické odezvy úřadů úřad (název/počet) forma/znění odezvy Bludov odpověď otázkou "na co to chcete?", poté bez odezvy ani po opakovaných prosbách Klimkovice nedostatečná odpověď, po prosbě o elaboraci bez odezvy Český Těšín, lázně Lipová, lázně Toušeň, Liberec město plus Liberec m.č. 1, Pardubice II - Polabiny, Polanka nad Odrou, Třinec bez odezvy Luhačovie a Městys Pozlovice rychlá nabídka spolupráce, od té doby bez odezvy Magistrát města Brna e-mail s přílohou odpovídající bod po bodu na naše dotazy poněkud podrobněji, avšak záleží bod od bodu. Materiál obsahuje odkazy na předpisy státní i brněnské působnosti Magistrát města Zlína e-mail s přílohou odpovídající bod po bodu na naše dotazy stylem - nemáme prostředky - neuvažujeme - nespadá do naší působnosti. Odpady regulujeme vyhláškou. Mšené lázně odmítnutí poskytnutí informací - starosta obce si emailem vyžádal mé telefonní číslo (ihned následující den po podání) a neprodleně mne kontaktoval; poměrně nevybíravým způsobem sdělil, že tyto informace (a v zásadě žádné informace) nepředá jinou formou než osobní návštěvou žadatele na jeho úřadě; při jeho vyjádření došlo i k nepřímé urázce mne jako žadatele o informace; s odstupem cca dvou týdnů jsem jmenovitě panu starostovi zaslal poloformální vysvětlující dopis s odůvodněním čistoty mých úmyslů; v zákonem předepsané lhůtě (30 dnů) obecní úřad na podanou žádost nijak oficiálně nereagoval; následně bylo mnou zasláno odvolání proti fiktivní odpovdi (elektronicky) jak na ObÚ Mšené-lázně, tak i na Magistrát města Ústí nad Labem; po 5ti dnech od podání odvolání došla z úřadu příslušného odboru magistrátu odpověď, že moje odvolání berou na vědomí a nyní dle zákona čekají na dodání spisu a vyjádření ze strany obecního úřadu Plzeň 2 přenechání vešk. kompetencí problematiky lokálních topenišť a spalování ze strany MČ na magistrát (od platnosti nového zák. 201/2012 Sb. Plzeň 3 Třinec "Dobrý den, Vaši žádost o informace o ŽP nelze vyřídit jelikož její podání není v souladu s § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Podání se provádí písemně za podmínky, že je podání do 5-ti dnů potvrzeno podpisem osoby, která jej činí. Pokud bude podání žádosti doloženo podpisem, správní orgán zodpoví Vámi kladené otázky." poznámka: tabulka ukazuje kromě upřesnění znění odpovědí a odezev úřadů z Tab. 1 (viz kategorie „odezvy – jiné“/ také další vybrané reakce úřadů z některých sousedních aktegorií Pokud jde o technickou formu odpovědi a použité médium, ´mnoho úřadů pro ni využívalo přímo náš původní formulář (vpisováním odpovědí do původního dotazníku) a prakticky stejný počet úřadů informace bez dalších úprav vepsal přímo do těla e-mailové zprávy. Úřady, které tak zpracovaly odpověď vlastním způsobem, byly v menšině. Překvapivé oproti tomu je, že poměrně mnoho úřadů (celkem 8) zaslalo kromě elektronické odpovědi také tištěný dopis prostřednictvím klasického poštovního doručovatele, ačkoli jsme tento způsob zpřístupnění informací neuváděli a byl tedy nad rámec požadavků našich žádostí. Tab. 3: Zajímavosti při jednání s úřady úřad (název/počet) forma/znění odezvy Havířov, Karviná, Ostrava město, m.č. Slezská Ostrava, m.č. Moravská Ostrava a Přívoz, Olomouc, Praha 4 úřady zaslaly odpověď jak elektronicky, tak i nad rámec žádosti klasickou poštou v tištěné formě Praha 10 mé poděkování za pečlivou odpověď následovala vstřícná odezva úřadu, ve které si váží mojí pochvaly, s příslibem další spolupráce v případě potřeby (2.1.2) Úřad ministerstva Současně se žádostmi o informace na obecní úřady byly směřovány také dva další specifické soubory dotazů k problematice ochrany ovzduší, a to na úřad Veřejného ochránce práv a Ministerstvo životního prostředí. V případě MŽP byla žádost formulována ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., přičemž hlavním důvodem pro toto formálního podání byla snaha o časovou úsporu v termínu odpovědi ministerstva. Nečekaným zjištěním plynoucí z prvotní odezvy MŽP bylo, že ministerstvo má různé elektronické schránky pro žádosti s elektronickým podpisem a bez něho; námi podávaná žádost (bez podpisu) byla naštěstí úřadem svépomocí přesunuta do „správné“ schránky, což nás ušetřilo eventuálních potíží. Ještě tentýž den přišla od MŽP další zpráva, ve které sdělovalo reklasifikaci přijaté žádosti. Úřad doslovně uvádí, že „Na základě § 2 odst. 3 zák. č. 106/1999 Sb. MŽP Vaši žádost dle obsahu posoudilo jako žádost podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a to ve smyslu ustanovení § 2 písm. a) bodu 3 resp. bodu 7 tohoto zákona,“ na základě čehož bude vyřízena v zákonné 30ti denní lhůtě. Nicméně dále se ministerstvo ozvalo až 31. den po našem podání s uctivě formulovaným oznámením, že vzhledem k širokému rozsahu poptávaných informací bude potřeba „využít prodloužené lhůty v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 123/1998 Sb. Vaše žádost bude proto vyřízena ve lhůtě prodloužené, a to maximálně do 60 dnů od podání žádosti.“ Po dalších takřka čtyřech týdnech, tedy v celkové době 55 dnů po podání původní žádosti o informace k MŽP, přišla od ministerstva e-mailová zpráva. Úřad oznamuje, že velké množství požadovaných údajů v elektronické podobě zasílá na nosiči (CD disk) prostřednictvím klasického poštovního doručovatele. Na slíbenou zásilku v tento čas čekáme[4]. (2.2) Rozbor poskytnutých informací Z celkového počtu 68 dotazovaných subjektů (čili obcí, členěných a nečleněných statutárních měst a městských částí) odpověděla dostatečně pouze polovina – 34 subjektů. Poloviční úspěšnost si vykládáme jako strach odpovídat na citlivá témata chodu obcí a jejich případnou nedostatečnou snahu zlepšovat ochranu životního prostředí, respektive nedůvěru v nás jako „neznámé“ tazatele. Výše nastíněná neochota k podávání požadovaných informací ze strany úřadů pak samozřejmě může mít za následek i nekvalitní datovou základnu, se kterou jsme při formování výstupu nuceni pracovat. Tento nedostatek se snažíme kompenzovat střízlivým přístupem k podávaným údajům – pokud se zdály být nevěrohodné nebo zkreslené, raději jsme je neuvažovali nebo jsme je nahlíželi s potřebnou tolerancí. I přesto je nutné přiznat, že naši práci by bylo zapotřebí konat více systematicky a s ucelenou metodikou. Pokud je například část informací od subjektu velmi kvalitní, ale jistý díl údajů vykazuje zjevné nedostatky, pak i vypovídací hodnota souboru podávané informace za subjekt jako celek není příliš vysoká. (2.2.1) Ochrana ovzduší dle tázaných obcí Výsledky jsme zpracovali do souborné statistické tabulky, která se systematicky věnuje každé kapitole námi zkoumané problematiky – úvahám týkajících se NEZ, možnostem či překážkám v jejich zavádění, praktickým úkonům (snahám) a reálným legislativním úkonům vedoucím k ustavení NEZ; dále alternativní regulaci dopravy, dalším způsobům ochrany ovzduší a problematice lokálních topenišť a spalování. Tabulka proto obsahuje jak číselné údaje (poukaz na počty obcí věnujících se té které oblasti), tak i množství konkrétních poznámek ukazujících blíže na kroky daných obcí v jednotlivých záležitostech. Vzhledem ke značnému rozsahu je tento přehled zařazen na konci dokumentu jako Příloha 2. (3) Případová studie Porovnání přístupu k zavádění NEZ v Hlavním městě Praha a Statutárním městě Ostrava (3.1.1) Postup při zavádění nízkoemisních zón na území hl. m. Prahy a města Ostravy Odbory ochrany životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a Magistrátu města Ostravy obdržely mezi dny 10. 03. 2014 a 15. 03. 2014 žádosti o poskytnutí informací o životním prostředí ve smyslu § 3 zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění pozdějších předpisů. Jakub Mejzlík a Šimon Kendra žádali ve svých dopisech o informace o postupu vedení Prahy a Ostravy při potenciálním plánování či zavádění nízkoemisních zón (NEZ) a o informace vztahující se obecně k problematice ochrany ovzduší na území těchto měst a zvolených dílčích městských částí. (3.1.2) Cíl případové studie Cílem této případové studie je přiblížit postoje hlavního města Prahy a města Ostravy k zavedení nízkoemisních zón a srovnání jednotlivých postojů v rámci téže problematiky. (3.1.3) Nízkoemisní zóna Podle zákona o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb. mají obce možnost, nikoliv povinnost, stanovit obecně závaznou vyhláškou zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel. Efekt této regulace na snížení vlivu dopravy na čistotu ovzduší musí být porovnán s nároky, které si zřízení NEZ vyžádá v ekonomické, technické, organizační i politické rovině, a to tak, aby jejich výsledek nebyl kontraproduktivní. Optimální regulace je vyváženou kombinací restrikce a atrakce, realizovaná postupnými a cílenými kroky směřujícími k trvalému efektu při minimu negativních projevů. Nelze ji však realizovat tam, kde jsou přítomny významné stacionární zdroje, není dokončena dopravní infrastruktura, regulované území je příliš malé a komunikační síť neodpovídá potřebám dopravy, kde se omezení dotkne široké veřejnosti a pozitivní dopad bude záviset pouze na přísnosti restrikce. (Výňatek z odpovědi OOŽP Magistrátu města Ostravy, ke dni 14. 04. 2014) (3.1.4) Záměr zřízení nízkoemisních zón (NEZ) Hlavní město Praha intenzivně zvažuje možnost zavedení NEZ na svém území, avšak proces příprav na možné zavedení je v současnosti v počáteční fázi. Záměr zřízení NEZ na území hlavního města Prahy je součástí „Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hl.m.Praha“ vydaného nařízením Rady č.16/2010 Sb. hl. m. Prahy, které nabylo účinnost 1. 1. 2011. Město Ostrava zatím nad zavedením NEZ neuvažuje. V prosinci roku 2012 nechalo statutární město Ostrava zpracovat studii „Stanovení podílu produkce emisí z automobilové dopravy vůči ostatním zdrojům znečišťování ovzduší na území Ostravské aglomerace“. Tato studie ale nepřinesla důkaz o tom, že by automobilová doprava měla dostatečně velký podíl na znečišťování ovzduší. Kvůli velké hustotě průmyslu je ovzduší znečištěné z velké většiny právě emisemi vypouštěné továrnami. (3.1.5) Předpoklady hlavního města Prahy pro zavedení NEZ Území centrální části hlavního města Prahy splňuje předpoklady pro stanovení NEZ podle zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší), neboť jde o lokalitu, kde dochází k překračování některých z platných emisních limitů podle zákona o ochraně ovzduší a zároveň u jednotlivých variant vymezení NEZ existuje objízdná trasa vedená po komunikaci stejné nebo vyšší třídy. (3.1.6) Motivace hlavního města Prahy pro zavedení NEZ Hlavní důvod pro zavedení NEZ na území hlavního města Prahy je skutečnost, že toto opatření může být jedním z významných kroků k dosáhnutí dlouhodobého cíle v oblasti ochrany ovzduší, tj. stavu, kdy jsou na území hlavního města Prahy stabilně plněné platné imisní limity. Emise z automobilové dopravy jsou přitom jedním z nejdůležitějších faktorů negativně ovlivňujících kvalitu pražského ovzduší. (3.1.7) Kroky pro zavedení NEZ Hlavní město Praha se začalo zaobírat NEZ 5. 3. 2012 na 1. zasedání Odborné pracovní skupiny pro přípravu zřízení NEZ (dále jen OPS) v hlavním městě Praha. Z tohoto zasedání vzešel požadavek na zpracování studie realizovatelnosti NEZ. 9.8 2012 byla zveřejněna výzva k předložení návrhu na veřejnou zakázku „Nízkoemisní zóna hl. m. Praha – studie o realizovatelnosti.“ 13. 11. 2013 se konalo 2. zasedání OPS, na kterém byla členem OPS prezentována studie o realizovatelnosti NEZ. 10. 12. 2013 se konalo 3. zasedání OPS, na kterém byly prodiskutovány námitky, připomínky a dotazy členů OPS ke studii. 22. 1. 2014 se konalo 4. zasedání, na kterém se členové OPS obeznámili s aktuálními informacemi Ministerstva životního prostředí k problematice NEZ. 17. 2. 2014 bylo zadáno zpracování „Benchmarking – Porovnání situace v Praze se situací ve srovnatelných městech Evropy – analýza a vyhodnocení dopadů navrhovaných dopravních opatření (zavedení NEZ) ve vztahu ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší.“ 11. 3. 2014 bylo přijato usnesení Rady hl. m. Prahy č. 405/2014, kterým Rada vzala na vědomí závěry studie realizovatelnosti a zároveň stanovila úkol předložit konečné stanovisko OPS k možnostem zavedení NEZ na území hlavního města Praha a připravit návrh textu dohody o spolupráci s Ministerstvem životního prostředí při zavádní NEZ. 2. 4. 2014 se konalo 5. zasedání OPS s prezentací výsledků převedeného Benchmarkingu. 22. 4. 2014 bylo plánované další jednání Rady hlavního města Prahy k NEZ. Město Ostrava žádné kroky z důvodu nezapočatého záměru zavedení NEZ neprovedlo. (3.1.7) Konkrétní zpracované návrhy NEZ Na počátku úvah o zřízení NEZ na území hlavního města Prahy byly dva ideové návrhy územního vymezení navrhnuté Technickou správou komunikací hlavního města Praha. Vzhledem k požadavkům najít optimální řešení bylo zadáno zpracování studie realizovatelnosti NEZ v podmínkách hlavního města Prahy, přičemž bylo řešiteli uloženo vyhodnocení těchto dvou ideových návrhů a eventuelně navrhnutí vlastního územního vymezení NEZ. Zpracovatel studie původní návrhy rozpracoval a optimalizoval hranice obou možných variant. Statutární město Ostrava nechalo Ministerstvem životního prostředí zpracovat „Studii proveditelnosti nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji“, která byla zveřejněna na webových stránkách Ministerstva životního prostředí. Žádné další návrhy vyhotoveny nebyly. (3.1.8) Překážky bránící dokončení záměru vyhlášení NEZ Hlavnímu městu Praha nejsou známé žádné faktické či procesní překážky, či okolnosti, které by bránily dokončení záměru vyhlásit NEZ na území hlavního města. Také není známá žádná iniciativa, které by přímo nebo nepřímo vystupovala proti vyhlášení NEZ na území hlavního města. Ostravský magistrát se k problému překážek nevyjádřil přímo; uvedl pouze, že „na území statutárního města Ostrava nebyl záměr k vyhlášení NEZ započat“. (3.1.9) Pravidla vjezdu motorových vozidel do centra města Na území hlavního města Prahy jsou v současnosti vymezené tři oblasti s dopravním omezením pro nákladní vozidla a autobusy. 1. Zóna s časově omezeným zákazem vjezdu nákladních automobilů nad 3,5 tun celkové hmotnosti (pondělí až pátek, 8-18 hodin), se zákazem vjezdu autobusům a omezením stání všech vozidel 2. Zóna se zákazem vjezdu nákladních automobilů nad 6 tun celkové hmotnosti a zákazem parkování autobusů mimo vyznačené stanoviště 3. Omezení jízdy nákladních vozidel nad 12 tun celkové hmotnosti na vybrané komunikační sítě Konkrétní vymezení uvedených zón a komunikací na území hlavního města Prahy jsou zařazena v Příloze 1. Statutární město Ostrava vydalo nařízení č. 8/2009, kterým se pro účely organizování dopravy vymezují na území města oblasti s placeným stáním. Novelizace byla provedena nařízením č. 6/2011. (3.1.10) Jiná opatření k regulaci stavu ovzduší Hlavní město Praha od roku 2006 vydává a pravidelně aktualizuje Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší na území aglomerace hl. m. Praha. Integrovaný krajský program stanoví jednotlivé cíle pro zlepšení kvality ovzduší na území hlavního města a také opatření, která mají být k dosáhnutí těchto cílů realizované. Jednotlivé opatření jsou předběžně plněné nositelem úkolu, hlavně Magistrátu hlavního města Praha. Statutární město Ostrava žádné jiné regulace nezavedlo. Zákon o ochraně ovzduší neumožňuje obcím vydávat jakákoliv opatření k regulaci stavu ovzduší, s výjimkou vydání regulačního řádu (§ 10 odst. 4) k omezení provozu silničních motorových vozidel za smogových situací. Statutární město Ostrava však vydává opatření ke zlepšení čistoty ovzduší pro území statutárního města Ostravy, viz webové stránky města www.dychamproostravu.cz. Hlavní město Praha ani statutární město Ostrava nevydaly vyhlášku upravující spalování suchých odpadů na zahradách a ani její vydání v současnosti nepřipravují. Hlavní město Praha ani statutární město Ostrava také nedisponují koordinovanou metodikou k řešení problematiky znečišťování ovzduší z lokálních topenišť. Obce, potažmo městské obvody mají k vykonávání správních činností na úseku ochrany ovzduší velmi omezené kompetence a nedisponují žádnými kontrolními ani sankčními mechanismy. (3.1.11) Lokální topeniště hlavního města Prahy V případě lokálních topenišť, pokud to umožňují konkrétní podmínky, je vyžadováno napojení na centrální zdroj tepla nebo využití jiných bezemisních technologií. Tam, kde ohřev nelze zabezpečit uvedeným způsobem, je primárně požadováno využití plynových kotlů se sníženou produkcí emisí. Hlavní město Praha podporuje přechod lokálních topenišť na ekologicky přijatelnější způsob ohřívání poskytováním dotací z Programu čistá energie Praha. Použité zdroje: ePUSA : elektronický portál územních samospráv. Dostupné z: www.epusa.cz Zákony pro lidi. AION CS, 2010–2014. Dostupné z: www.zakonyprolidi.cz Portál veřejné správy. Ministerstvo vnitra, 2014. Dostupné z: www.portal.gov.cz Přílohy: Příloha 1: Zóny omezení jízdy nákladních automobilů na území hl. m. Prahy omezení jízdy NA nad 12 t celkové hmotnosti.jpg Příloha 2: Statistický rozbor a věcný souhrn obsahu - údaje poskytnuté obcemi v rámci zavádění nízkoemisních zón a obecné problematiky ochrany ovzduší a spalování ► Objem výběrového souboru Obce a nečlen. SM Členěná SM MČ 15 7 9 1a Zvažovaly (již) obce zavedení NEZ? ANO: 6 30 NEZJIŠŤ.: 6 Jaký/é měly hlavní podnět(y)? Brno - nadměrná dopravní zátěž v centru města (za každou dílčí obec zvlášť) Hradec Králové - Zavedený funkční okruhový dopravní systém, zavádění NEZ nevhodné Luhačovice - podněty údajně ve stádiu úvah, snaha o čistší lázeňské město Karlovy vary - Území vytipované jako NEZ (se snahou o vymezení NEZ) se nachází ve vnitřním lázeňské území města - historická část města bez tranzitní dopravy Pardubice - registrují možnost zavedení NEZ, prvním krokem je zahájené vybudování obchvatu Praha - záměr je součástí "Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší na území Hl. m. Praha" (nařízení Rady č. 16/2010 Sb.); překračovány někt. imisní limity - NEZ jako jedno z opatření k dlouhodobému cíli stabiliního plnění imisních limitů Teplice - Do centra a lázeňské zóny v Teplicích je omezen vjezd nákladních vozidel mimo zásobování. K omezení vjezdu je užito svislého dopravního značení Ústí nad Labem - Žádne úkony pro zavedení NEZ nebyly činěny. Ústí nad Labem - Ano, z naší strany jsou registrovány faktické nebo procesní prekážky bránicí dokončení záměru vyhlášení NEZ a to je nedokončená dálnice D8. Zlín - o zavedení NEZ se ve městě vůbec neuvažuje 1b Provedly obce úkony směřující k zavedení NEZ? ANO: 3 NE: 23 NEZJIŠŤ.: 6 Rámcový přehled vykonaných úkonů: Brno - Diskuze odborů ŽP a Dopravy MMB (za každou dílčí obec zvlášť) Karlovy vary - Byly posouzeny základní možnosti ve vazbě na Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí č. ZP11/2013, výsledkem je závěr uvedený výše. Další návrhy zpracovávány nebyly. Olomouc - momentálně zadána studie proveditelnosti nízkoemisních zón Praha - 'Odborná pracovní skupina pro přípravu NEZ' podnítila zadání a vypracování studie proveditelnosti NEZ; zadáno zpracování analýzy "Benchmarking - porovnání situace v Praze se situací ve srovnatelných městech Evropy"; usnesení Rady č. 405/2014, úkol konečného vyjádření OPS k možnosti zavedení NEZ Zlín - o zavedení NEZ se ve městě vůbec neuvažuje a ani se nekoná 1c Byla v obcích provedena studie týkající se NEZ? ANO: 3 NE: 23 PŘIPRAVUJE SE: 1 NEZJIŠŤ.: 6 Zaměření a obsah studie: Olomouc - momentálně zadána studie proveditelnosti nízkoemisních zón (za každou dílčí obec zvlášť) Ostrava - V prosinci roku 2012 nechalo statutární město Ostrava zpracovat studii ,,Stanovení podílu produkce emisí z automobilové dopravy vůči ostatním zdrojům znečišťování ovzduší na území Ostravské aglomerace“ Petřvald - proběhl interní výzkum Praha - 2 ideové návrhy územního vymezení (NEZ) od Technické správy komunikací hl. m .Prahy; 'studie proveditelnosti NEZ' vyhodnocením uved. dvou ideových návrhů 1d Byl zahájen legislativní proces zavádění NEZ? ANO: 2 Název obce / Charakter vlastního procesu Brno - tvoření propojení malého a velkého městského okruhu, tak aby míjelo území nízkoemisní zónu. (za každou dílčí obec zvlášť) Praha - usnesení Rady č. 405/2014 - přistoupeno k výsledkům studie proveditelnosti, stanoven úkol předložení konečného vyjádření OPS k možnosti zavedení NEZ, zadání přípravy textu dohody o spolupráci s MŽP při zavádění N 2 Disponují obce jinou formou regulace dopravy? ANO: 7 NE: 17 NEZJIŠŤ.: 16 Kategorizace opatření - typ, funkce a rozsah / Užitý právní nástroj (resp. legislativa): Brno - pěší zóna v centru města. Omezený vjezd dopravy do centru města. Zpoplatnění parkovacích míst v centru města Kladno - omezení vjezdu těžkých nákladních aut v některých ulicích v centru města (za každou dílčí obec zvlášť) Luhačovice - vjezd do centra lázní omezen časově a dopravním značením. Pěší zóna středem lázní. Olomouc - pěší zóna v centru měst, omezení vjezdu do centra města omezeno dopr. Značením Ostrava - Statutární město Ostrava, vydalo nařízení č. 8/2009, kterým se pro účely organizování dopravy vymezují na území města oblasti s placeným stáním. Novelizace provedena nařízením č. 6/2011. Petřvald - Na území města kromě lokálních topenišť a dopravy na páteřní komunikaci Ostrava – Karviná nejsou žádné významné stacionární zdroje znečišťování ovzduší vyjmenované v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší, které by bylo vhodně regulovat. Upozorňujeme, že současný zákon o ochraně ovzduší pro případ překročení regulační prahové hodnoty ve smyslu § 10 zákona dává kompetenční pravomoc místně příslušnému krajskému úřadu, nikoliv obci, aby pro významné zdroje stanovil zvláštní podmínky provozu podle § 12 odst. 4 písm. g) tohoto zákona. Poděbrady - omezen vjezd motorových vozidel s celkovou hmotností vyšší než 12 t. (mimo dopravní obsluhu) - stanoveno místní úpravou provozu ORP, dle §77 odst. 1, písm. c), zákona č. 361/2001 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Praha - 3 oblasti s omezeními pro ND a autobussy - 1. časově omezený zákaz vjezdu ND nad 3,5 t a zákaz vjezdu busů; 2. zákaz vjezdu ND nad 6 t a nutnost parkování busů na vyhraz. parkovištích; 3. omezení jízdy ND nad 12 t na vybrané komunikační síti; souhlas k vjezdu ND (do 1. a 2. zónyú pouze pro vozidla s EURO IV a vyšší Teplice - Dle § 10 odst. 4 obec nový regulační řád , který by omezoval provoz silničních motorových vozidel, nevydá, je-li zřejmé, že omezení provozu vozidel v obci nemůže přispět ke snížení úrovně znečištění. K regulaci stavu ovzduší nevyužívá MgMT žádná opatření. Stávající místní REGULAČNÍ ŘÁD bude zrušen a platit bude pouze krajský regulační řád. (Dle zákona č. 201/2012 Sb. §41 odst. 11: stávající nařízení – regulační řády podle zákona č. 86/2002 Sb. pozbývají platnosti uplynutím 2 let od nabytí účinnosti nového zákona tj. k 1.9. 2014.) Dle § 10 odst. 4 obec nový regulační řád , který by omezoval provoz silničních motorových vozidel, nevydá, je-li zřejmé, že omezení provozu vozidel v obci nemůže přispět ke snížení úrovně znečištění. Ústí nad Labem - Vjezd do nejužšího centra je regulován dopravním značením a je umožnen pouze dopravní obsluze a MHD. Zlín - omezení vjezdu do centra města omezeno dopravním značením 3 Využívají obce jiná opatření ochrany ovzduší? ANO: 10 NE: 6 NEZJIŠŤ.: 17 Charakter (resp. funkce) opatření: Brno - podpora a modernizace MHD, blokové čištění ulic v centru, obecně závazná vyhl. města Brna o spalování suchých odpadů (za každou dílčí obec zvlášť) Havířov - V době vyhlášených smogových situací upozorňuje Statutární město Havířov a na tuto skutečnost občany prostřednictvím svých internetových stránek a světelného informačního panelu. Zároveň doporučuje, jak se během smogové situace chovat. Hradec Králové - inteligentné dopravné systémy (semafory), pravidelné čistenie komunikácií, Janské lázně - obmedzenie vjazdu do centra Jeseník - obchvat Karviná - viz. příloha Klimkovice - vlastní vyhláška Opava - Město Opava má vlastní informační systém pro občany jako informování ZŠ a MŠ formou SMS, piktogram na městském webu s odkazem na aktuální hodnoty, vlaječky během oficiální smogové situace na vozech MHD Pardubice - prostredníctvom mestského rozhlasu žiada vodičov aby pokiaľ je to možné, nejazdili. Regulácia stacionárnych zdrojov. Praha - 'Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší', průběžně aktualizován, uvedena konkrétní opatření - postupné naplňování Zlín - nespadá do působnosti města. Danou problematiku ošetřuje Zlínský kraj a MŽP ČR 4a Vydaly obce vyhlášku zahrnující spalování suchých odpadů? ANO: 7 NE: 21 NEZJIŠŤ.: 5 4b Vydala statutární města metodiku koordinující postup MČ při řešení přestpků souvisejících s ochranou ovzduší? ANO: 2 NE: 6 NEZJIŠŤ.: 4 4c Časový rozsah a míra evidence přestupků (OŽP) obcemi (uveden nejzazší rok dostupné evidence) 2000/dříve 2001-2004 2005-2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 JINÉ* NEEVIDUJÍ 1 1 1 1 1 1^1) 16^2) 4d Množství stížností na spalování odpadu (RD, zahr.): 9 18 14 12 20 20 24 25 24 1^(2014); 10^3) Množství řešených přestupků malých zdr. znečišť.: 4 1 1 2 0 2 2 25^4) (z toho) Neprokázání přestupku 7 1 2 1 1 1 1 (z toho) Udělení správního trestu 5 2 3 2 4 6 3 4 1^5) 4e Další související fakta a připomínky úřadů Jihlava - svoz biolog. odpadu 2x ročně zdarma, neustálý přístup na kompostárnu, nabízen dotovaný kompostér; dle zák. 201/2012 Sb. řešeny hl. případy pálení na večejných prostranstvích; spalování na zahradách (v domech) řešeny jako mezisousedské spory s podáním žaloby k soudu (na radu MŽP), příp. aktuálním zásahem městské policie (domluva nebo dokumentace do spisu) Název obce / Charekter údajů/připomínek Praha 10 - velká část domů plynofikována (příp. tepelná čerpadla); hl. město zajišťuje dle zák. o odpadech č. 185/2001 Sb. místa pro odložení biologického odpadu; MČ poskytuje papírové pytle nebo (plac.) hnedou popelnici (za každou dílčí obec zvlášť) Hl. m. Praha - podpora přechodu lok. topenišť na šetrnější vytápění poskytováním dotací z Programu čistá energie Praha poznámky: * individuální popis specifických případů ^1) systematická evidence za blíže nespecifikované období: Praha 2 ^2) nejednoznačná či nedostatečná evidence: Lázně Toušeň (1) ^3) případ(y) nepřiřazené k jednotlivým rokům: Poděbrady (10; za celé obd. 2000-2013) ^4) případ(y) nepřiřazené k jednotlivým rokům: Jihlava (cca 25 ~ 2-3 případy ročně, za obd. 2004-2013) ^5) případ(y) nepřiřazené k jednotlivým rokům: Jihlava (1) ________________________________ [1] Data se využívají především pro Národní program snižování emisí, který kromě těchto analýz a z nich vycházejících scénářů vývoje znečištění a znečišťování obsahuje také cíle snižování emisí a imisí včetně lhůt a opatření vedoucích k zamýšlenému pozitivnějšímu stavu. [2] Osoby s trvalým bydlištěm v rámci NEZ je přitom možné z obecného zákazu vyjmout. [3] např. kategorie 1 ~ třída EURO 4 / EURO IV [4] pozn: je nutné dodat, že oznámení odMŽP přišlo v den uzavírky tohoto dokumentu (Seminární práce)