ENERGIE
Andrea Sládečková
Lucie Ševčíková

O ENERGII OBECNĚ
¢Nejvýznamnějším zdrojem energie na Zemi je sluneční záření.
¢Energie slunečního záření je zprostředkovaná díky rostlinám pomocí fotosyntézy.
¢Každý další článek v systému značí ztráty.
¢Další zdroje energie: radioaktivní rozpad prvků, gravitační energie, chemická energie apod.
¢4 . 1026 W – výkon slunečního záření
¢174 TW – část, která dopadá na Zemi
¢44 TW – tepelný tok nitra Země
¢ 16,3 TW - energie z fosilních paliv a všech ostatních zdrojů (Moldan, 2009: 136)
¢Velikost solární konstanty je 1367 W . m2 na horní hranici atmosféry. Na zemský povrch dopadá v
našich zeměpisných šířkách asi 1200 kWh . m2
¢
¢
¢

O ENERGII OBECNĚ
¢Celková čistá radiace – „zbytek“ energie, jenž zůstává po odrazu a vyzáření na aktivním povrchu.
¢V různém množství dochází k přeměně a spotřebě energie:
¢ - ohřátí prostoru, na který dopadá
¢ - fotosyntéza
¢ - absorpce do půdy
¢ - výpar
¢ - přeměna na teplo
¢(tzv. tepelná bilance).
¢

O ENERGII OBECNĚ
—Fotosyntéza
—Účinnost relativně nízká, asi jen 0,3 % v průměru, celkově spotřebuje fotosyntéza asi jen 0,1 %
příkonu záření slunce.
—Pořád lepší než fosilní paliva a ostatní zdroje – 10x větší množství energie (Moldan, 2009: 140).
—Tok energie viz obrázky

OBRAT V ZEMĚDĚLSTVÍ – FOSILNÍ ZDROJE
¢Minulé století: zemědělská produkce závislá na přísunu energie ze Slunce, velikost populace =
schopnost uživit, pozvolný růst ovlivnění vypěstovaným množství potravin.
¢ZELENÁ REVOLUCE (60. léta 20. století)
¢ - celosvětový proces zvyšování zemědělských výnosů (a s tím spojené snižování rozlohy půdy
potřebné k uživení 1 obyvatele
¢ - nové odrůdy, moderní technologie, intenzifikace, umělá hnojiva, pesticidy
¢ - růst populace geometrickou řadou
¢ - zásadní role fosilních paliv
¢ - zvýšení produkce potravin o 160 %
¢(1961 – 2003)

FOSILNÍ ZDROJE
¢Masová závislost vyspělých států.
¢Neudržitelnost (odhaduje se, že na 1 kalorii v potravě je potřeba 10 kalorií v palivech).
¢Energetická náročnost.
¢Kde se používají fosilní zdroje, zejména ropa?
¢ - výroba pesticidů a umělých hnojiv
¢ - zavlažování
¢ - pohon zemědělských strojů
¢ - doprava potravin, jejich zpracování, skladování a tepelná úprava
¢
¢

SPOTŘEBA ROPY V ZEMĚDĚLSTVÍ
¢


FOSILNÍ ZDROJE
¢Pozitiva
¢ - je možné uživit větší množství lidí na jednotku plochy
¢ - ochrana některých ekosystémů před zničením
¢ - lidský blahobyt
¢ - ulehčení lidské práce a tím více volného času
¢ - vyšší výnosy i přes nepřízeň klimatu
¢Negativa
¢ - závislost cen zemědělských komodit na ceně ropy
¢ - plýtvání
¢ - závislost na dodavatelích ropy
¢ - kolísání tržních cen z důvodů nadprodukce
¢ - zvýšení živočišné produkce (metan > skleníkový efekt)
¢ - negativní účinky chemických látek, zejména pesticidů
¢ - narušení koloběhu látek
¢ - intenzifikace = nezaměstnanost
¢ - vykořenění lidí z jejich přirozeného prostředí
¢ - rozlišení na zemědělství a průmysl, zvýšení dopravy atd.

FOSILNÍ ZDROJE
¢Jak vyřešit problém závislosti zemědělství na ropě?
¢ - místní systémy ekologického zemědělství
¢ - neplýtvat, spotřebovávat v místě vzniku
¢ - neorientovat se na vývoz
¢ - zacyklení zemědělství (kompostování)
¢ - omezit spotřebu masa
¢

(Pimentel, 2003, 2006; Günther, 2001)



PRODUKCE HNOJIV A PESTICIDŮ
¢Energie potřebná k výrobě hnojiv a postřiků představuje zhruba polovinu celkové spotřeby energie v
potravinovém průmyslu.
¢
¢
http://www.biofortified.org/wp-content/uploads/2013/01/EU-2003-Pesticides.jpg

DUSÍKATÁ HNOJIVA
¢Haber- Boschova syntéza
¢K výrobě 1 kg dusíku obsaženého v hnojivu je třeba použít energii 1,4–1,8 l nafty (Hájková, 2013)
¢Pouze 10 % dusíku z dusíkatých hnojiv se dostane prostřednictvím jídla k lidem, zbytek je
spotřebován rostlinou, půdními bakteriemi, nebo je odplaven.
¢
¢Amoniak NH3
¢Dusičnan amonný NH4NO3
¢Močovina (NH2)2CO
¢
flow diagram: ammonia synthesis

MNOŽSTVÍ HNOJIV
¢


MNOŽSTVÍ DUSÍKATÝCH HNOJIV
¢


ŠKODLIVOST DUSÍKATÝCH HNOJIV
¢Eutrofizace vod
¢Přehnojování
¢Skleníkový plyn oxid dusný (tepelný rozklad dusičnanu amonného)

CO SE STANE, AŽ SE FOSILNÍ ZDROJE VYČERPAJÍ?
¢Příklad Kuby a Severní Koreji
¢http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/111703_korea_cuba_1.html

DĚKUJEME ZA POZORNOST!



ZDROJE INFORMACÍ
¢PIMENTEL, David and GIAMPIETRO, Mario. Food, Land, Population and the U.S. Economy. Carrying
Capacity Network, 11/21/1994 Dostupné z:http://www.dieoff.com/page55.htm
¢MOLDAN, Bedřich. Podmaněná planeta. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1580-6
¢HÁJKOVÁ, Gabriela a kol. 100 lidí 100 chutí: Manuál výukového programu na téma environmentální
aspekty potravin. Brno: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2013. ISBN
978-80-87604-49-6
¢KOSTŘICOVÁ, Zuzana. Ekologické zemědělství v rozvojových zemích. Magisterská diplomová práce Brno,
2011. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. Vedoucí
práce Ing. Zbyněk Ulčák, PhD.
¢PFEIFFER, Dale Allen. Eating fossil fuels. 2004. Dostupné z:
http://www.fromthewilderness.com/free/ww3/100303_eating_oil.html
¢AZZAROLI, Marina; Bakken, Lars R. The Nitrogen Cost of Food Production: Norwegian Society.Ambio,
Royal Swedish Academy of Sciences, 1997. vol. 26, no. 3.
¢
¢