Vegetace střední Evropy v holocénu Lubomír Tichý Ústav botaniky a zoologie Obsah přednášky • Přehled dřevin rostoucích ve stední Evropě, jejich ekologie a význam • Historický vývoj vegetace za posledních 15000 roků • Rozšíření současných hlavních lesních typů vegetace • Přirozená nelesní vegetace • Vliv člověka na krajinu v minulosti • Synantropní vegetace provázející člověka • Současné změny krajiny a živé přírody (ohrožené rostliny, invazní druhy) Exkurze jižní svah Hádů (ca. 6 hodin) Doporučená literatura • Přednášky = kostra učiva + internetové zdroje •Chytrý a kol.: Katalog biotopů ČR •CD-ROM Putování světem rostlin Požadavky: •Ústní zkouška - diskuse nad zvoleným tématem eseje + obecný přehled problematiky Současná krajina bez vlivu člověka Jaká přirozená nelesní vegetace vyplňuje zbytek krajinného prostoru? Svahové a skalní stepi Černavy, mělké stojaté vody, podmáčená místa (bažiny prameniště, rašeliniště) Subalpínské a alpínské bezlesí \$ A Kde člověk vytvořil trvalé umělé bezlesí a jakým způsobem? i i.ni.i m i ;•. i vf _ <.KiM ľ to Které stromy se podílejí na složení lesních společenstev? Hlavní dřeviny: dub habr buk jedle smrk modřín, borovice limba borovice kleč Dřeviny na extrémních stanovištích: topol vrba bříza borovice lesní javor jilm lípa VWJCTATIOXI - x# SCIENCE /\V oaow +-- mmm mn mm Dub (Quercus) dub zimní dub letní dub pýřitý (šipák) dub cer iumoti iivrnumr ano Smrk ztepilý (Picea abies) Modřín opadavý tUMOTi iwrnumr ano Topol (Populus) Topol osika Topol bílý Topol černý SCIENCE /\V Má topol tvrdé nebo měkké dřevo? Vrba (Salix) Bříza (Betula) Jilm (Ulmus) Javor (Acer) javor klen javor mléč javor babyka KONCE /\V Podle čeho dostal javor mléč své jméno? Jedle bělokorá (Abies alba) Líska obecná (Coryllus avellana) KUNCE /\V Kdy kvete líska? Jak se dozvědět o historii vegetačního krytu ve střední Evropě? Satelitní snímky (40 let) Letecké fotografie (80 let) Fotografie (100 let) Obrazy (500 let) Literární prameny (1000 let) Archeologický výzkum (několik tisíc let) Paleobotanický výzkum rašelinných sedimentů (10-15.000 let) Sprašové sedimenty (desítky tisíc let, velká nepřesnost) Nepřímo z paleozoologických nálezů (např. plži) VlOfiTATlOX I ~ v# _ SCtENCt /\V - oaour -F- Paleobotanika Palynologie Studium makrozbytků Dendrochronologie Studium uhlíků VWCTATIOXI - x# KUNCE /\V oaow +-- mmm mn mí Lze vytvořit delší dendrochronologickou časovou řadu než je věk jediného stromu? Palynologie Studium makrozbytkü Výkop profilu sedimentu rašelinné louky pro pylové analýzy Rekonstrukce předkulturní vegetace předhůří Západních Karpat VHOETATIOK I ^ l.MiK ľ Subatlantik Subboreál Atlantik Boreál Preboreál Dryas Aleród Rybníček & Rybníčková 1985 Kdy začíná Holocén? Vegetace Evropy před 20.000 lety MIN holocén o Glaciation- pleistocén 50,000 o 2 100,000 Hladina MAX -618o -Interglaciation 150,000 Poslední glaciální cyklus cca. 100 tis. let výkyv hladiny až 130 m (.HIM ľ Ruddiman, 2001. Earth's Climate. 300.0 200 0 Tundra Oblast mimo optimum stromů, tzv. polární poušť Průměrná roční teplota obvykle pod 0°C Alpínská tundra Arktická tundra Stepní krajina charakterem pravděpodobně odpovídající prostoru střední Evropy posledního výkyvu doby ledové (ca. 15.000 let B. P.) Klimatické a vegetační změny ve Čtvrtohorách PROF'L MOOtf VKGĽTATaOK •C8NCC (iMIX ľ Ca. 10.000 let > Ca. 40.000 let > Ca. 70.000 let > Ca. 100.000 let > Ca. 400.000 let > Pozdní wurm PK I •W 2" Starý rtu TEPLOTA (rořní pOrr.it, VEGETACE Smiloi* doubravjr • nooalditné obluť. iarnoxemni ttep * oblatli ttarého Tundra • chladná letattvp Spralotl ttip |Mjt»kof«un« t CotuiMlJ» coíumeMo) Strldavt* ramoarfii tundra Mirnl chladna latouap Tundra Mirnl chladni latoutp ■ V i!'-" i tt*P Sup i polohami obnazent pude C«rnoztmni tttp nebo ietouep Chladni t ca p čcrnozamni tttp SmiUni tubalpinik* l*ty Mlrní chladni tt«p čarnozamnl Itiotwp StníUn* llitnatt Inj t |llnlmi druhjr (Malakofauha s Htitcigona boftdttco) Spralovi tt*p (Mitakofauna i Catumttla coiumt/la) Chladni Icioucp Mirné chladna ipralovi ttap Smifané l«ty Chladni Irsctlrp Smd«né lety |«)íik/t b'attovc«) Spralovi ttrp Klimatické změny za posledních 18 tisíc let Pleistocen i Holocen - Thoosanós of Years (B.P.) Pelyňkové stepi s kavyly, galeriové světlé hemiboreální lesy 12.000-9.500 let B. P. Světlé borové lesy s osikou, břízou a smrkem 10.500-9.500 let B. P. Světlé doubravy Ca. 8.000-7.000 let B. P. 12.000 10.000 %i (iHOt'P =8Í000= 6.000 4.000 2.000 OB. P. MezofiIní javorové lesy s lípou a jilmem ca. 8000-7000 B. P. 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 OB. P. (iHOt'P Požár stepi udržoval rozsah bezlesí Jedle bělokorá 5000 let B. P. SCIENCE /\V Jedle bělokorá 4000 let B. P. Jedle bělokorá 3000 let B. P. Jedle bělokorá 2000 let B. P. Jedle bělokorá 1000 let B. P. Jedle bělokorá 500 let B. P. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Zdroj: http://priroda.sdas.cz/ (Bílinská přírodovědná společnost) Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Su bo reál starší J mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor: Pav«l Jaroš Pozdní glaciál PostglaiolAI 9 000 p. n. 1. 8 000 p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. 1000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 Mladší dryas (9000 - 8000 p. n. I.) Období klimaticky chladné a suché, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 0°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 4°C. Jedná se o nejstarší období zachycené palynologicky v sedimentech Komořanského jezera V Podkrušnohorské pánvi byly v té době dominující složkou přírody mokřadní biotopy s chudou vegetací otevřených vod, pobřežními porosty a vegetací podmáčených luk. Největší vodní plochu zde zaujímalo Komořanské jezero (západně od Bíliny). Podstatnou složkou flóry jezera byly řasy. Z dřevin lze předpokládat výskyt borovice {Pinus sylvestris na horách zřejmě i P. mugó), břízy (Betulapendula, B. pubescens), osiky {Populus tremula) a vrby {Salix spp.). V nižších polohách jsou mimo mokřadní stanoviště dokládány rozsáhlé stepní porosty, c to jak na skalách (skalní step) tak i na sprašových či jiných úživnějších půdách (sprašová step). Step byla pro nižší polohy typická v celém období pozdního glaciálu a ve starším dryasu vrcholilo její ekologické optimum. Ve vyšších polohách na svazích Krušných hor také nebyl vyvinut souvislý lesní plášť, tak jak jej známe dnes. Řídké a zakrslé boro-březové porosty nedokázaly zabránit značné erozi svahu a odnosu materiálu splachem do pánve. V Českém středohoří lze předpokládat řídké borové až boro-březové háje s příměsí dalších klimaticky nenáročných dřevin. Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší J mladší Atlantik Su boreál starší J mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor: Pav«l Jmi Pozdní glaciál PostglaiolAI 9 000 p. n. 1. 7 000 p. n. 1. 5 500 p. n. 1. i000 p. n. 1. 2 500 p. n. 1. 500 p. n. 1. 600/1 300 2 000 VKGLTATIOK KUNCE ('■KLK ľ Most - Velkodůl Čs.Armády severní stěna, uložení sedimentů bývalého Komořanského jezera rok 1961 Preboreál (8000 - 7000 p. n. I.) Období nastupujícího soustavného oteplování, průměrná teplota na hřebenech Krušných hor byla cca 1 - 2°C, průměrná teplota v Podkrušnohorské pánvi a v Českém středohoří byla přibližně 5°C. Druhová rozmanitost dřevin oproti staršímu dryasu se nezměnila, zvýšil se však zápoj a souvislost lesních porostů. Naopak se zmenšil rozsah nelesní vegetace (stepí). V Podkrušnohorské pánvi byla značně rozšířena mokřadní společenstva, a také zde lze předpokládat řidší lesní porosty s převládající borovicí (Pinus sylvestrís). Hřeben a svahy Krušných hor porůstala vegetace, která měla charakter „parkovité" tundry (Jankovská, 1987) převážně s borovými až boro-březovými porosty. Rozsáhlá byla na Krušnohorské náhorní plošině společenstva rašelinných luk, která v té době tvořila základ budoucích rašelinišť vrchovištního typu. V Komořanském jezeře sedimentoval materiál s velkým obsahem řas. Obecně v nížinách ČR převládala vegetace lesostepního charakteru s borovicí a břízou. V nivách toků rostly vysokobylinné lužní porosty s vrbami a místy (ke konci preboreálu) i s nově se objevšivší olší (Alnus). VWJCTATIOXI - x# samce /\V oaow -F- mmm mn mm Holocén v oblasti Podkrušnohorských pánví Vliv zemědělství a pastevectví na krajinu Chronologie mladší Dryas Preboreál Boreál starší I mladší Atlantik Su boreál starší J mladší Subatlantik pozdní Pleistocén starší střední mladší Autor: Pav«l Jmi Pozdní glaciál F* o ^s. tg I a vznik přirozené lesní krajiny Holocén - dvojkolejný vývoj vegetace => části přírody pro člověka nedostupné se vyvíjejí stejným způsobem; krajina člověkem ovlivněná -jiný vývoj Trvalá diskuse, zda u nás mohly a jakým způsobem přežít nelesní druhy (stepní a luční) Zemědělská kultura vytvořila z krajiny kulturní step = mozaika řídkých lesů, polí, luk, pastvin a lidských sídel Neolitická kolonizace Čech (kultura lineárni keramiky) (R. Pleiner 6í kol.. 1978: Praveké dějiny Čech; autor l. Pavlů) The Neolithic colonization of Bohemia (Danubian culture) • vyiinne tidlliié « (Mkynni »idliite - hrob ■ nejistý hrob VCtiKTAilOS Maximálni rozsah pravěkého osídleni Čech: mladší a pozdní doba bronzová (E. Pleiner 8í kol.. 1978: Pravěké dějiny Čech: autori E. Plesl. V. Šaldová. J. Bouzek. J. Hrala. V. Vokolek) The maximum extent of prehistoric settlement in Bohemia: Late and Final Bronze Ages VKMtTATIOX I 3 V# _ oaour -F- Plužina v okolí osad a obcí Model uspořádání osad v přirozeném prostředí Údolí Vinařického potoka (Praha-východ) - model krajiny v době halštatské (7.-5. stol. př. n. I. - osidlování Kelty, zpracování železné rudy) (Gojda 2000) Model 18 nalezených osad; Rozloha osad - 2 ha; žlutá barva - plochy polí do 500 m od centra osady (ca. 24 ha). Fialová barva - nespoňují podmínky hospodaření) Keltské hradiště Keltské hradiště Hospodaření na polích Dvojpolní, později trojpolní hospodaření - výnos 3:1 až 6:1 Hnojiva: pouze zaoráním plevelů, nízké výhosy = málo dobytka => nemožnost hnojení chlévskou mrvou Teprve od 16. století zvýšení výnosů zaoráváním bobovitých rostlin Hospodářské zvíře středověku: kráva - výska 1 m v kohoutku, hmotnost 200 kg. Demografie Českých zemí • 4.-6. století asi 350 000 obyvatel (Evropa asi 25-30 mil.) • 11. století asi 500 000 obyvatel (středověké klimatické optimum) 12. století - počet obyvatel dosáhl ca. 1 mil. (Evropa ca. 70 mil.) Přelidnění Evropy, vyčerpání zdrojů - Mathusiánská past Předpoklad: biologická potřeba jíst a pohlavní vášeň jsou silnější než schopnost lidí opatřovat si potravu => zaostávání výroby potravin za populačním přírůstkem, znemožnění podstatného zdokonalení společnosti. Po dlouhou dobu je krajina využívána na hranici maximální energetické produkce!!! VWJBTATIOXI - x# samce /\V oaow -F- mmm mn mm Jaká je současná spotřeba energie? • Současná produktivita porostů za rok: Lesy - 3-10 t/ha; biomasa bylin a trav - 10-15 t/ha; plodiny - 2-3 t/ha • Celková rozloha České republiky ca. 79 tis. km2 (z toho lesy ca. 1/3 území) • Energetická vydatnost průměrně 4,5 kWh/kg sušiny biomasy • Roční spotřeba energie na obyvatele (rok 2001): vytápění = 14000 kWh/rok; spotřeba elektřiny = 1137 kWh/rok; doprava = ca. 4000 kWh/rok Krytí energetické spotřeby z biomasy: 14000 + (3*1137)+4000 = 21411 kWh Na obyvatele - ca. 4800 kg sušiny/rok Maximální produktivita lesních ploch stačí pokrýt energetickou spotřebu 3-5 miliónů obyvatel. Přibližná potenciální produkce potravin ČR vystačí ca. pro 10 mil. obyvatel. Není zohledněno stavební dřevo a průmyslová výroba. Druhová diverzita Archeofyty (polní plevele, ruderální rostliny) Kulturní plodiny Šíření světlomilných druhů Kulturní plodiny, ovocné stromy ví.-: |.f.,;ifl.» t ysát ájfarrth in Ute •sprlng (not Jll *tems stownl Coppte stool after severa I co p pte cycle* Co jsou pařeziny - historický tvar lesa výmladného původu se zkráceným obmýtím (často < 20 let) - nazývány též les nízký, les výmladkový - v minulosti využívány především jako zdroj palivového dřeva Co jsou pařeziny - variantou pařezin jsou pařeziny s výstavky - nazývány též les střední, les sdružený - výstavky kryjí potřebu stavebního dřeva a jsou zdrojem diaspor, nebo žíru (žaludy, bukvice) npjmmoN i - ^$ KUNCE /\V oaow -F- Proč jsou pařeziny specifickým typem vegetace? - jsou člověkem udržovanou formou archaického biotopu světlých nížinných lesů (Vera 2000) - je na ně vázána významná složka středoevropské biodiverzity - světlomilné lesní druhy - se zánikem světlých lesů tyto druhy vymírají. hrachor hrachovitý poslední dvě lokality v ČR Experimentální maloplošná obnova pařeziny na Čebínce u Tišnova 2000-2005 Stav v r. 2001, dolní část svahu - původně zapojený les, po vykácení a vyhrabání listí VKJCTATIOXI - x# science /\V oaour -F- Stavv r. 2001, horní část svahu - původně rozvolněný les s dobře vyvinutým světlomilným bylinným patrem, po vykácení vkvtatiom i ~ v# seance oaow -F-- MMi MM é. Současný stav, horní část svahu é. Současný stav, dolní část svahu Vegetační změny 1999-2005 Na nově otevřené ploše expandují světlomilné byliny suchých trávníků a teplomilných lemů, nejvýrazněji (s pokryvností 1-15 %) Euphorbia cyparissias, E. polychroma, Ajuga genevensis, Galium album, Viola collina Jen pomalu se šíří světlomilné dominanty suchých trávníků: Festuca rupicola r, Brachypodium pinnatum + S nízkou pokryvností (0,1-1 %) se objevují světlomilné nitrofyty : Carduus crispus, Cirsium vulgare, Artemisia vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia (v roce 2001 vyhrabán opad) Nešíří se nebo mizí nitrofilní druhy původního lesního podrostu: Campanula rapunculoides, Alliaria petiolata, Galium aparine, Geranium robertianum Trsnaté žito Secale cereale cv. multicaule Pasečnéžito, letní žito, křibice, svatojánské žito, jánské žito... -Bohaté olistění, delší vegetační doba, vysoký vzrůst až 200 cm -Velmi skromný kultivar rostoucí na neplodných půdách a v nepříznivých klimatických podmínkách -Vysévá se na sv. Jana. Mezi pařezy se spálil zbytek klestu a na mésta pálení se zakopalo ručně osivo. Oheň se potahoval, aby spáleniště bylo co největší. Výsev bez hnojení. -Vysévalo se buď jen čisté osivo nebo směs s kmínem. -Do podzimu narůstá do výšky 20-30 cm a bohatě odnožuje. Podpora odnožování pastvou. -Na svazích má velmi dobrou schopnost zabránit erozi!!! -Křibice dala základ šlechtění žita v ČR. -Osivo se podařilo zachránit jen díky jeho pěstování na malých políčkách ve Valašském muzeu v přírodě (Rožnov p. R.). -Výnosy zelené píce v 1. seči: ca. 35 t/ha, 2. seč: 7 t/ha zrno: do 1,5 t/ha. VKGĽTATIOK KUNCE (ÍMIX ľ Pravděpodobný běžný obnovný cyklus pařezin Pastva dobytka Délka vegetačního období Vliv starověkého a středověkého hospodaření v krajině Dlouhodobé lpění na tradicích = možnost formování stabilních rostlinných společenstev Přetrvává velmi silně do současnosti http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?AA SL Session=376659c48b7f68c2ddb2ab1096c3b51f&nocache=invalidate&sh itm =b09edc91dee7817aec6bc65646afb4c5&sel ids=1 Prakticky neexistují nedotčená rostlinná společenstva Nelze jednoznačně stanovit přirozený typ vegetace NP Podyjí - vegetační mapa Vliv člověka zcela „přepracoval" vegetační typy Změna vegetačních struktur vlivem dlouhodobých zásahů člověka Osídlení 5-2,2 tisíce let př. n. I Osídlení 1,7-1,3 tisíce let př. n. I Osídlení 5.-6. století n Kolem r. 536 výbuch supervulkánu (předpokládá se Krakatoa) -krátkodobé klimatické změny, hladomor, migrace iatfKT. \f\y*' - oaoup -f-- Změna vodního režimu kolem velkých řek na přelomu 9. a 10. století V dolních částech toků velké opakující se záplavy z důvodu odlesňovaní podhorských poloh - rozšiřování lužních lesu, zánik osad, patrně přispěly k zániku Velkomoravské říše (Mojmír II) Přesun pozdějšího osídlení na 1. říční terasu ChranAna uitml I KLY (okr. Mělník). Povodně v srpnu 12002. JHradiště michelsberské kultury (cca 4000 Ipř. Kr.) - ani rozsáhlé záplavy nedosáhly lna areál z období počátku pozdní doby Ikamenné. Zalesnění krajiny od středověku po současnost V novověku velká spotřeba dřeva bučin na dřevěné uhlí 13.-17. století - odlesňovaní W-'Wb^*ě$l horských oblastí, záplavy na dolních tocích, šíření pionýrských dřevin. Systematické hospodaření v lesích ^63fp od >^a^^^^?^p:WÍl©' 18. stol. - borové a smrkové monokultury VWCTATIOXI - x# samet kOOP oaow +-- MMM MHI Mi Přírodě blízká vegetace České republiky Rostlinná společenstva jsou formována různými faktory prostředí: 1. Klima 2. Geologické podloží 3. Půdy, jejich strukturální složení, zamokrení (4.) Kulturní historie území atd. Názorný příklad: Vegetace národního parku Podyjí Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961-1990 [°C]. Česká republika. N P Podyjí - ortofoto NP Podyjí - nadmořské výšky NP Podyjí - mapa sklonitosti terénu NP Podyjí - Suma potenciálního přímého záření Rozdílná délka vegetační sezóny NP Podyjí- míra zastínění horizontem Podyjí - Shadowing by real horizont NP Podyjí - fenologická měření Podyjí - Phenology Obr. 3: Fenologický posun demonstľováný na příkladu dvou rostlin druhu Phyteuma spicatum. Rostlina v levé části obrázku byla sebrána asi 20 m severně od sedla (B), rostlina vpravo pochází z aluvia Klaperova potoka (A) na severním úpatí Sloního hřbetu. NP Podyjí - geologická mapa NP Podyjí - vegetační mapa Vegetace ovlivněná mikroklimatickými a půdními vlastnostmi prostředí Teplomilné doubravy tUMOTi uovmumr ano Teplomilné doubravy Teplomilné doubravy Acidofilní doubravy Acidofilní doubravy VHOBTATUN I ~ v (L KXBKX oaow -F- ■MMM mn mí Acidofilní doubravy Dubohabřiny Dubohabřiny tUMOTi iwrnumr ano Dubohabřiny - jarní aspekt tUMOTi iwrnumr ano f'/.0 Aítfifc-L«U At»ií»lřlř Dubohabřiny Suťové lesy Suťové lesy Suťové lesy Suťové lesy tUMOTi uvrnumr "no Suťové lesy Bučiny iumoti iivrmutnr "mo Bučiny Květnaté bučiny Bučiny na vápenci Bučiny na kyselém substrátu Bučiny Olšiny Olšiny SCIENCE /\V Skalní bory Další přirozená lesní vegetace České republiky Nížiny: Lužní lesy Bory na píscích, hadcích a těžkých půdách Acidofilní doubravy Mezofilní lesy (=obdoba suťových lesů) Teplomilné doubravy Pahorkatiny: Teplomilné doubravy Acidofilní doubravy Dubohabřiny Suťové lesy Olšiny (jaseniny) Skalní bory Podhůří a hory: Dubohabřiny Bučiny (jedliny) Suťové lesy Smrčiny (svahové, podmáčené) Blatkové bory V Vl.lil.lMIOS vcirvcr '|ijUAejj a^smdje e a^sujdjeqns A jak to vypadá z pohledu celé Evropy? D K Lesostepi L Scale 1 : 36.263.329 D9:3S:DD 09:37:00 ŕM 09:3f i:00 ŕM í 11II 500 IO0O I500 2000 1500 ■3500 4000 4300 5000 5500 iJluj SCIENCE /\V oaow -F- Rašeliniště Současný negativní vliv člověka na vegetační kryt Zánik fragmentované krajiny Příliv nových druhů (doprava, zahradnictví, obchod) Záměrné pěstování nepůvodních dřevin a bylin (energetické rostliny) Zvýšení podílu lesních ploch Změna hospodaření v lesích - zákaz lesní pastvy, obnova lesa výsadbou, udržení zakmenění Použití těžké techniky, herbicidů a umělých hnojiv v zemědělství, čištění osiv Rozsáhlé narušování půdy v prostoru lidských sídel, komunikací a povrchových dolů Komunikace jako bariéry i vektory migrace Opouštění obhospodařování půdy - sukcese na rozsáhlých plochách Intenzivní chov zvěře v lesích, ryb v řekách a rybnících Příliv obrovského množství fosforu do povrchových vod Spad dusíku ve srážkách Ochrana dochovaných celků původní přírody formou konzervace VWJCTATIOXI - x# samce /\V oaow F- mmm mn mm Změna krajinných struktur Čejčské jezero dnes Čejčské jezero v roce 1852 Rozpad krajinných struktur - Louky pod Kumstátem Rozpad krajinných struktur - Louky pod Kumstátem Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny VTWCTATIO* - saznct kOOP Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny tUMOTi iivrnumr ano Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Zánik fragmentované krajiny Příliv nových druhů (doprava, zahradnictví, obchod) Invázni druhy - kŕídlatka japonská a sachalinská Z Asie zavlečena do Evropy v r. 1844, spontánni výskyt u nás na konci 19. století. Roste nejčastěji podél vodních toků. Velmi produktivní rostlina - dodnes se křídlatky pěstují, jsou součástí seznamu energetických rostlin. Má výbornou schopnost regenerace z oddenků - šíření povodněmi. Zcela potlačuje původní rostlinné společenstvo - eliminuje diverzitu pobřežních porostů. Odstraňuje se velmi obtížně, výhradně chemicky - herbicidy. VKGLTATIOK KUNCE ('■KLK ľ Invázni druhy v lesích - netýkavka žlaznatá Podél vodních toků, roznášena vodou (+ autochorie), jednoletá, jediný jedinec - až 5000 semen. Předpokládá se i šíření vodními ptáky. První rostliny dovezeny v roce 1839 (Anglie) , pěstována jako okrasná letnička, poprvé udáván zplanělý z ČR v roce 1896. Eliminace reálně nemožná, jedině včasným vytrháváním a likvidací rostlin v první polovině sezóny. VWJCTATIOXI - x# SCIENCE /\V oaow +-- mmm mn mm Invázni druhy - netýkavka malokvětá Přirozený výskyt - jihozápadní Sibiř, u nás zcela zdomácněla. První zprávy z botanické zahrady v Drážďanech (1837). Od roku 1870 první údaje o invazi druhu do volné přírody. Vyhledává narušované, nitrofytyzované lesní porosty, není limitována pH půdy. V současnosti se vyskytuje všude (max. 1330 m n. m.). Dokáže potlačit domácí druhy. Kontrola obtížná - semenná banka. vwjctatioxi - x# samce /\V oaow -F- ■Mími mn mm nvazní druhy - náprstník červený Dvouletá, okrasná, prudce jedovatá bylina; paseky, světlé lesy. Šíří se od 19. století, místy zdomácněl, není tak agresivní jako jiné invazní druhy. VWJBTATIOXI - x# samce /\V oaow -F- Změna hospodaření v lesích (ústup od lesní pastvy, obnova lesa výsadbou, udržení zakmenění) V kategorii lesů hospodářských je průměrné obmýtí 111,3 roku, v lesích zvláštního určení 124,0 a v lesích ochranných 152,5 roku. Graf 4.2.3.1 Průměrně obmyti v letech Average rotation period in years MM i«o i*u> i»N iMO mo two «*»• man x»? Pramen: úhúl Source: potest Mjtnogeinrrt fait/tvte Graf 4.2.5. 1 Celkové zásoby dřeva v mil. nť Growing stock volume (mil. m') 1»J0 1960 IMO «70 19U 19» 20M 1*01 2002 Pramen: UHOL Source: forest MartMgement fail tote Lesnictví dnes - Lesní hospodářské plány (LHP) Pomůcka vlastníka lesa k hospodaření, vypracovává se na 10 let, první LHP - 1739, do konce 18. století pětina ploch, legislativně zakotven v lesním zákoně (289/1995 Sb.) Náklady na pořízení hradí vlastník 3 části - textová, hospodářská kniha, lesnické mapy Plánování výsadeb, umělé zalesňování - monokulturní lesy Meliorační dřeviny - Zákon stanovuje druhovou skladbu porostů ve členění na dřeviny základní, dřeviny meliorační a zpevňující a dřeviny přimíšené a vtroušené, kterou je nutné dodržet při obnově lesa. Meliorační dřeviny Tab. 1: Seznam meiioračnich a zpevňujících drevín (MZO) doporučovaných Nařízením vlády č. 53/2009 Sb.. o stanoveni podmínek pro poskytováni dotaci na lesnicko-environmentálni opatřeni (Příl. 1). doplnený o další dřeviny s melioračnimi účinky. MZD Zkratka Buk losm BK Dub DB Habr HB Jilm JL Jeřáb JŘ Jeřáb břek BRK Jasan JS Javor JV.KL Javor babyka BB Lipa LP Ot&e lepkavá OLL Osika OS Třešeň TŘ Vrba VR Jedle JD Tis TS Dalši dřeviny Zkratka Břiza BR Douglaska DG Modřin MD Smrk ztepilý SM Směsné porosty - poškození podrostu z důvodu vyšší produktivity porostu Porovnáni produkce, stability a kompetični v/tahy ve směsi buku s modřínem při hi/ikmi režimu zásahu nn sir Krtiny. Diplomová práce Praktické příklady pěstování lesa Q Přirozené bukové I iřství Vlára. směs buku s modřínem BC. TOMÁŠ PLHOSr Porost buku s modřínem ř~ífc-^i»c" : Bývalá jeleni obora Píevládá buk, modřin v počtu 90 ks ha, cenné listnáče v přimési (jedná se o ukázku úspešného převedeni Ji poškozeného porostu na kvalitní) Modřin dosahuje výšky 36 m a průměrného objemu 2,5 nr\ Na základě výsledků šetření v této práci můžeme konstatovat, že směs buku s modřínem na živných stanovištím SLP Krtiny dosahuje nejen výší produkce, ale i stability. Tvrzení vysoké stability se opírá a platí pouze pro souvislé porosty. Pokud se jednorázově poruší porostní zápoj, napr. se provede násek, je stejně jako v jiných porostech možno očekávat škody větrem a sněhem. Možnost zvýšení produkce smíšením buku a modřínu potvrzuje BACHMANN (1967) ex HURT (2008), který zjistil, že na některých SLT může příměs modřínu v bukových porostech velmi zvyšovat produkci. Při svém šetření ve čtyřech porostech došel k výsledkům, že je-li v čistě bukovém porostu zásoba 100 %, tak ve směsi buku s modřínem dosahuje zásoba až 168 % objem čistého bukového porostu, směs modřínu Zalesnění krajiny Lesní hospodářské plány (LHP) Pomůcka vlastníka lesa k hospodaření, vypracovává se na 10 let, první LHP - 1739, do konce 18. století pětina ploch, legislativně zakotven v lesním zákoně (289/1995 Sb.) Náklady na pořízení hradí vlastník 3 části - textová, hospodářská kniha, lesnické mapy Umělé zalesňování - monokulturní lesy Lesní zákon II Obnova a výchova lesních porostů (1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy; přirozené obnovy nelze použít v porostech geneticky nevhodných. (2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. (4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostu pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostu nebo za účelem zpevnění porostu. (6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo PřiWW»TIOX|i^ - zorae^vái irusíiovv nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Na S ičLkiaatnĹch stupňů probírzk a,a,C - potí áronx O.í -túrami 1. Slabá. A • hí/xsuci. a ufynalé tstf) 5 lůLkiadních stupňů, proóúzk 2. mírná. &> hynouu u.m^uíti.xutútt/ié fi.ítř) 5 zúLkiaanic/i stupňů procírzA 3. SLĹnČL C ' ■%xxju.ufv/nuíi.xcliuMjv ujktAuúí Kulturní listnaté lesy oaow -F- mém mn mi Kulturní jehličnaté lesy Acidifikace, eutrofizace, šíření nitrofilních druhů, potlačení původní vegetace podrostu, silné zastínění vs. paseky -šíření anemochorních druhů Smrk, borovice, douglaska, modřín atd. Kulturní dřeviny - smrk ztepilý Přirozený výskyt - pod izotermou průměrné roční teploty 4°C, srážky nad 1000 mm Jinak uměle vysazován - kratší střední délka života, chybí spontánní obnova, nedostatek vody - náchylnost ke kůrovcovým kalamitám Acidifikace půdy, vyplavování živin, eroze půdy, silný zástin (pouze 1-2% slunečního záření) VWJBTATIOXI - x# seance /\V oaow -F- mmm mn mm Přirozený výskyt - skály, písky, rašeliniště - okrajové biotopy Jinak uměle vysazován - dobře roste, velká produktivita, kvalitní dřevo Acidifikace půdy (ITIGIISI), vyplavování živin, opad jehličí, následky nejsou tak hrozné jako u smrku - sušší stanoviště, pomalejší vyplavování živin atd. oaow -F-- Kulturní dřeviny - modřín opadavý Přirozený výskyt - při horní hranici lesa Jinak uměle vysazován - dobře roste, velká produktivita, velmi kvalitní dřevo, cílová dřevina modříno-bukových lesů (ca. 10%) Acidifikace půdy, vyplavování živin, opad jehličí, zástin - velký vliv na původní bukové porosty zvláště květnaté bučiny Kulturní dřeviny -douglaska tisolistá Přirozený výskyt - Kanada, USA Výška až 70 m (Nejvyšší žijící exemplář je "Doerner Fir", 99,4 m vysoká) Mohutná kůra - odolává lesním požárům. Silný opad, potlačení podrostu, acidifikace půdy / Přirozený výskyt - nivy potoků Jinak se spontánně šíří - dobře roste na vápnitých půdách, snáší zástin, velká produktivita semen Zástin, humózní opad, eutrofizace - problém ve světlých lesích na vápencích vwjctatioxi - x# science 1490"* oaow F- ■mmm mn mm Kulturní dřeviny - borovice černá Přirozený výskyt - vápencové skály a sutě Jinak uměle vysazována - dobře roste, velká produktivita, kvalitní dřevo Acidifikace půdy, zástin, vyplavování živin, opad jehličí - sušší stanoviště, pomalejší vyplavování živin atd. Větší negativní vliv na vegetaci než borovice lesní VWJBTATIOXI - x# samce /\V oaow F- mmm mn mm Přirozený výskyt - Severní Amerika, Skalisté hory. Jinak uměle vysazován od 18. století - dobře roste, velká produktivita (9 t.ha~1.a~1), kvalitní dřevo, topivo Alelopatie, opad, změna kvality půdy - obnova stanoviště velmi obtížná (25+ let) vwjctatioxi - x# science mOOP oaow +-- mmm mn mm Kulturní dřeviny - borovice vejmutovka Přirozený výskyt - východní část Severní Ameriky V Evropě dříve uměle vysazován - suché pískovcové skály - dobře roste, velká produktivita - rychle se šíří, zcela potlačuje ostatní vegetaci Acidifikace půdy, opad jehličí, zástin, eroze - nulový podrost. VWJBTATIOXI - x# samce /\V oaow F- Ohrožení doubrav a dubohabřin Přezvěření, oborový chov zvěře d o o o JChytry, M. & Danihelka, J. Il 993. Long-term changes in Ithe field layer of oak and oak-Ihornbeam forests under the mpact of deer and mouflon. iFolia Geobotanica et }phytotaxonomica 28: 225-245. I Ohrožení Ohrožení doubrav a dubohabřin společenstva > přirozený sukcesní vývoj vede k suťovým lesům Wmmm~ Dlouhodobý způsob hospodaření - les nízký (pařezina) nebo les střední - výběrné hospodaření Udržováno lidskou činností, sukcesní vývoj zpomalován extrémními podmínkami stanoviště Pařezina = dlouhodobě nejproduktivnější typ vegetace na daném stanovišti Dva prntirhffinp na7nry - M \ pnnorhat camnwnlnómi i \/ý\/nji nohn IO\ ■*~JL7 simulovat „neolitickou" činnost člověka Použití těžké techniky, herbicidů a umělých hnojiv v zemědělství, čištění osiv VHOETATION I ~ V(L tcanct WrV>*' oaow - «maiii mn mm Změna chemismu půd Rozsáhlé narušování půdy v prostoru lidských sídel, komunikací a povrchových dolů Komunikace jako bariéry i vektory migrace Opouštění obhospodařování půdy - sukcese na rozsáhlých plochách Záměrné pěstování nepůvodních druhů (kulturní a energetické plodiny) Salix (vŕba) Populus (Topoľ) Energetická tráva Szarvasi-1 Rumex (Šfaveľ) Miscanthus Příliv obrovského množství fosforu do povrchových vod Depozice dusíku depozični tok |j.nr' rok-'] Pole celkové roční depozice dusíku, 2005 CZ3S025 0% Pole celkové roční depozice dusíku, 2006 Pole roční průměrné koncentrace oxidů dusíku v roce 2006 \l .<•>.: mi OK I ^0 _ SCtENCC ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^™ (iKUt I* f Ochrana dochovaných celků původní přírody formou konzervace Dynamika jednoduchého neutrálního modelu TD O .C O c TD (D O c >o O CL Tomas Herben 20 druhů 100 individuí na počátku Disturbance 0.5 Lokální růst 70% 500 kroků Ekologický drift Ekologie obnovy jako obor Zabývá se obnovou degradovaných nebo zcela zničených stanovišť Cílem: • Zvýšit přírodní hodnotu • Zlepšit produkční schopnost Témata ekologické obnovy: • Obnova industriálních stanovišť • Obnova ekosystémů na orné půdě • Obnova říčních ekosystémů • Obnova degradovaných lučních porostů • Obnova přirozené skladby lesů Postupné kroky vedoucí k obnově stanovišť: Identifikace degradačních procesů Navržení postupů vedoucích k zastavení degradace Stanovení realistických cílů projektu obnovy Měřitelné parametry dokumentující proces obnovy Metodické postupy procesu obnovy Praktická realizace Monitoring V KOKTA T ION snrvrr 1,111M ľ < Význam těžeben jako zdroje biodiverzity krajiny 0,9 % ČR dotčeno povrchovou těžbou surovin K roku 2009 - 2220 ZCHÚ, 157 v místech s původní povrchovou těžbou Předmětem ochrany: 98 - geologie, 19 -zoologie, botanika/zoologie - 12, botanika -11, botanika/zoologie/geologie - 11 Důvody: • Odstranění svrchní vrstvy půdy -odstranění živin z prostředí • Edafická extrémizace stanovišť • Klimatické extrémy (sucho, teplo, inverze, teplotní výkyvy) • Odblokování sukcese, odstranění kompetice - zmnožení některých populací, které se mohou vyskytovat ve velkých denzitách • Plošné vytvoření stanovišť v krajině jinak vzácných Haldy a yýsypky 270 km2; celkem asi 70, v některých částech CR zásadní krajinotvorný prvek - Povrchové doly, hlubinné doly - Nadložní a podložní vrstvy slojí - Mostecko, Sokolovsko, Kladensko, Nýřansko a Radnicko, Ostravsko atd. - Vznikal členitý reliéf (sypáním v náspech), často s mělkými tůněmi - Dnes - cílené zarovnávání povrchi| - Technické rekultivace: - Lesnické - Zemědělské - Hydrické Přírodě blízká obnova - Spontánní sukcese - Velmi cenné - mokřady - Nutnost nechat výsypku sednout 8 let - Rekultivace se časově vyrovnají sukcesi Kamenolomy Od středověku, malé rozměry. Postupně rostoucí těžba, do začátku 20. století - málo dynamitu - velmi drahý - rozebírání horniny podle přirozených zlomů = hladké lomové stěny Celkem 239 lomů - dekorační a stavební kámen 22 lomů - vápenec Lomy jámové x etážové - rozdílný způsob těžby Zaváženy inertním materiálem Kamenolomy silikátových hornin -rovnoměrně rozptýleny, menší druhová pestrost, ale ve vyšších polohách - jezírka, iniciální stádia rašelinišť Kamenolomy vápenců - velká druhová pestrost, obvykle v bezprostřední blízkosti cenných stanovišť - vnlnp šířpní rlruhů 7_ E&ke+ní krajiny. Kamenolomy - typy stanovišť Kamenolomy -klimatické extrémy Tepelné ostrovy, konvekční buňka, prohřívání povrchu, malá evapotranspirace Denní chod teploty vzduchu 27.-29. 7. 1999 v okolí Ruženina lomu 50,0 40,0 | 30,0 a i- 20,0 ■ / - .— ^-—- - _ — --1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 - I-1 I-1 I-1 -1 - I-1 I-1 -1 I-1 I-1 I-1 -1 -1 -1 -1 -1 I-1 VKGLTATIOK •C8NCC ('■KLK ľ 21:30 23:30 1:30 3:30 5:30 7:30 9:30 11:30 13:30 15:30 17:30 19:30 21:30 23:30 1:30 3:30 27.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 28.7. 29.7. 29.7. 29.7. Čas [hodiny] -(1) Teplota 0,05 m v suti -(2) teplota 1,5 m nad 3. etáži -(3) teplota 1,5 m nad stepí - (1) Teplota 1,5 m nad sutí Vápencové lomy Oblasti výskytu vápencových hornin ovlivňujících chemické složení půd jsou v ČR dosti vzácné. Specializované složky bioty vázané na tyto „vápencové ostrovy" jsou významně ohroženy trvalým zmenšováním životního prostoru a řadou dalších negativních vlivů. Vytěžený vápencový lom může přispět k ochraně fytogenofondu: • Je stanovištní obdobou strmých skalnatých svahů, sutí a teras typických pro krasová území. • Umožňuje sekundární existenci primárního bezlesí ve střední Evropě typického vysokou druhovou rozmanitostí bioty. • Vápencové podloží je v přímém kontaktu se svrchními vrstvami nově vznikajícího půdního profilu Vápencové lomy - diverzita Na stanovištích devastovaných těžbou bylo zaznamenáno 30 ohrožených druhů: Alyssum montanum, Aquilegia vulgaris, Artemisia pontica, Aster amellus, Bolboschoenus maritimus, Campanula bononiensis, Campanula sibirica, Centaurium pulchellum, Dactylorhiza incarnata, Dorycnium germanicum, Epipactis palustris, Euphorbia polychroma, Filago arvensis, Galeopsis angustifolia, lnula ensifolia, lnula hirta, Iris pumila, Lactuca viminea, Lappula squarrosa, Linum tenuifolium, Medicago minima, Melampyrum cristatum, Melica ciliata, Myricaria germanica, Polycnemum majus, Polygala amarella, Rosa micrantha, Saxifraga tridactylites, Stachys annua. Nejvíce druhů patří mezi teplomilné rostliny a významný podíl mají také rostliny vlhkomilné. Okrajově jsou zastoupeny polní plevele, luční druhy a fakultativně subhalofilní druhy. ]* \ Es > il.l.l IMIOS KUNCE '.Hul ľ Pískovny a štěrkopískovny 208 ložisek stavebních písků, 23 ložisek sklářských a slévárenských písků - 169 DP s rozlohou 114 km2. Nezpevněné sedimenty říčních náplavů. Výrazně převyšují konkávni tvary, těžba často pod hladinu spodní vody - jezera Klasická rekultivace - zalesnění borovými monokulturami, homogenní krajinné celky, nebo zemědělská rekultivace Navezení vrstvy zeminy Výsadby cizokrajných dřevin - Quercus rubra (dub červený), Picea pungens (smrk pichlavý) Spontánní obnova druhově bohatá. Tezebny jílu Kaolíny - 120 ložisek, 27 dobývacích prostorů Valy skrývkové zeminy, jámové lomy různé hloubky. Obvykle kyselá - neutrální pH Minimální prostupnost pro vodu, Vysoká prašnost přeschlého substrátu Velmi pomalé! Tempo těžby - dlouhodobá existence různých sukces nich stádií Soustředění ložisek do nadmořských výšek max. 450 m. Rekultivace - donedávna jen překrytí, zahlazení stop, návrat zemědělské půdy. Tezena rašeliniště Těžba rašeliny vzácně, pouze na několika lokalitách. V minulosti borkování - ruční těžba, sušení Dnes - průmyslová strojová těžba - (1) frézování, (2) mokrá těžba bagrem (léčivé vlastnosti zachovány). Rašeliniště - pouze 0,3 % rozlohy ČR, vzácný biotop, věnovat zvýšenou pozornost. Dotěžená místa - zbytková mocnost rašeliny 0,5-1 m Holá rašelina - nehostinný substrát, silně se přehřívá, mrazové narušení, větrná eroze. Obvyklá rekultivace - zalesnění VWJCTATIOXI - x# SCIENCE /\V oaow -F- •iMAm wwmmm mm Od kaliště Popílek vznikající spalováním uhlí - ukládán do nádrží a lagun. Voda postupně vsakuje, zbývá jemný kal a struska - směs s energosádrovcem - bazické prostředí. Většina odkališť obklopena zemědělskou krajinou - absence diaspor, šíření nepůvodních druhů, které se sem náhodně dostanou Rizikové prvky - kontaminace Ve finále velmi suché, ale úživné stanoviště Přirozená sukcese - heterogenní krajina Rekultivace vždy vede ke zničení původních cenných stanovišť Nelesní vegetace provázející člověka Slaniska Písčiny Plevelová vegetace polí a úhorů Rumištní vegetace Ovsíkové louky Smilkové louky Kulturní listnaté lesy Kulturní jehličnaté lesy Vegetace rybníků a nádrží Slaniska Slaniska Písčiny Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Plevelová vegetace polí a úhorů Rumištní vegetace Mezofilní suché ovsíkové louky - Arrhenatherion Dnes nejběžnější luční vegetace • Obvykle malé zastoupení ohrožených druhů • Vegetace šířící se na subxerotermní stanoviště • Meze, okraje silnic, hnojené louky středních poloh • Ovsík-expanzivní druh • Rozšíření od nížin až do podhorského stupně Indikační druhy: zvonek rozkladitý, škarda dvouletá, ovsík vyvýšený, srha Často sukcesní mezistupeň mezi říznačka, chrastavec rolní, kozí brada subxerotermní či xerotermní vegetací a východní, mrkev obecná... vegetací křovin. Na mezických stanovištích vegetace stabilní, dříve pravidelně l-2x ročně kosená Trojštětové louky - Polygono-Trisetion Vysokobylinné porosty, v nichž trojštět není dominantou porostu! Horské louky Druhově bohaté Indikační druhy: kostřava červená, psineček obecný, kakost lesní, zvonečník klasnatý, trojštět žlutavý, chrpa parukářka, škarda měkká, lipnice Chaixova, medyněk měkký... Po opuštění vznikají lada s třezalkou skvrnitou a rdesnem hadím kořenem. © K. Ujházy Sečené louky v horských oblastech se sečí obvykle jednou do roka. Často ohrožené zastavením jejich obhospodařování a zarůstáním. Nebo přeoráním, osetím a intenzivním hnojením vznikly na původních místech louky umělé. Pastviny s pohánkou hŕebenitou - Cynosurion Pravidelně sešlapávané a intenzivně sečené nebo pasené porosty, okraje cest a parky. Od nížin do submontánního stupně. Indikační druhy: Jetel plazivý, pohánka hřebenitá, sedmikráska chudobka, jílek vytrvalý, pampeliška podzimní, bojínek luční, Význačné druhy: Gentianella bohemica, G. amarella Dříve extenzivní pastviny se dnes pasou intenzivně. Sešlapávaná vegetace dnes vzniká na loukách, kde došlo k sešlapu najednou. Společenstva druhů lesních cest vznikají požkozováním nadzemních částí rostlin a mechanickým rozrušováním povrchu. Vegetace rybníků a nádrží Vegetace rybníků a nádrží iumoti iivrnumr ano Proč zachraňovat původní přírodu a vzácné druhy? Pohled estetický diverzita = duševní obohacení Pohled etický Morální principy ve vztahu k živým organismům Pohled kulturně-historický Tradiční krajina -součást kulturního dědictví Pohled materiální Jak chránit přírodu? VMSTATIOKI - v# SCIENCE /\V oaow -F-- mmm mmmr mm Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin VKGLTATIOK KUNCE ('■KLK ľ Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin VKGLTATION vi rve i.mim r Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin VKGLTATIOK KUNCE ('■KLK ľ Zda a proč obnovovat, posilovat reintrodukovat nebo dokonce introdukovat? Prostá ochrana stanoviště mnohdy nestačí Reintrodukce Opětovné vysazení vymizelého druhu ... Introdukce Zavedení nového druhu na místo, kde se v minulosti nevyskytoval Ol Obnova Snížení konkurence jiných druhů, nepřímé zvýšení četnosti jedinců vzácného druhu Posilování Dosevy semen, výsadby rostlin VKGLTATIOK KUNCE ('■KLK ľ 92' • • • 1950 1973 Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů Zvětšování vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Úbytek lokalit, vymírání druhu Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů Zvětšování vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Úbytek lokalit, vymírání druhu 1927 1950 1973 1997 Defragmentace krajiny Snižování počtu biotopů V 4 V ií vzdáleností mezi biotopy Migrační bariéry Isoětes lacustris Lemna minor tUMOTi nvrnwnr ano Isoětes lacustris Lemna minor tUMOTi nvrnwnr ano Obnova populace ohroženého druhu Zlepšení přírodních podmínek na stanovišti, snížení konkurence ostatních druhů Životní cyklus kvetoucí jedinec Semenná banka Rostliny krátkověké s velkou produkcí klíčivých semen oaow F- mmm mn mm Obnova populace ohroženého druhu Zlepšení přírodních podmínek na stanovišti, snížení konkurence ostatních druhů Životní cyklus semenáček Rostliny krátkověké s velkou produkcí klíčivýph semen ION _ juvenilní kvetoucí rostlina jedinec Rostliny dlouhověké s nízkou produkcí klíčivých semen <.KiM ľ Posilování populace Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin odběr semen dosev počet rostlin Posilování populace Není vhodné odebírat materiál z jiné, byť stabilizované populace počet rostlin odběr semen počet rostlin dosev Posilování populace Není vhodné bez snížení konkurence ostatních druhů => vytváření vhodných Dosevy a dosadby jsou podmínek » pak jen krátkodobě ♦ účinné Pravidla pro posilování populace I Přenášení diaspor (rostlin) mezi lokalitami (!) Výsevy semen (výsadby rostlin) z pěstovaného materiálu (!) Posilování populace proto musí prokazatelně probíhat souběžně s obnovou stanoviště a snižováním konkurence ostatních druhů. VWCTATIOXI - x# samce /\V amxr +-- mmm m"jmri mm Reintrodukce a introdukce Pouze u druhů s velkou labilitou přírodního prostředí v oblastech s prokazatelně nižší heterogenitou nebo rychlou proměnou prostředí Pouze na velmi malé vzdálenosti (v regionálním měřítku) Vhodné lokality Mnohde i přes územní ochranu vhodné biotopy stále ubývají Reintrodukce na původní lokality mnohde obtížná V KOKTA T ION iOÉMCI 1,111 x ľ < Potenciálně zajímavé biotopy představují výsypky, nové rybníky a tůně, železniční a silniční náspy, lomy, navážky atd Na stanovištích vápencových lomů na Moravě zaznamenáno přes 50 ohrožených cévnatých rostlin -především vlhkomilné a stepní druhy ělká diverzita a nenasycenost stanovišť - ve dvaceti lomech bylo 140 fytocenologickými snímky dokumentováno 350 druhů a jen 30 z nich roste ve více ež 20 snímcích. Prostředí nezatížené eutrofizací Novák J. & Prach K. (2003): přítomnost stepních druhů v bazaltových lomech Českého středohoří závisí na přítomnosti odpovídajících společenstev do 30 m od okraje lomu. Rendzina - polní plevele, krátkověké druhy s velkou semennou bankou (např. Ajuga chamaepytis, Arabis auriculata, Centaurea stoebe) Výsevy - stepní druhy, většinou dlouhověké, s klonálním růstem lnula ensifolia, Aster linosyris, Helianthemum nummularium) species Rudeidl species Segetdl species Posílení, reintrodukce či introdukce? Bylo vyseto 76 druhů, jejchž původ byl vždy do okruhu 1-5 km od lokality výsevu. Cca. 40 z vysévaných druhů bylo po 5 letech zjištěno na dně lomu Celkem se na dně lomu objevilo přes 150 cévnatých rostlin Prostor lomu byl obohacen o 20 ohrožených druhů cévnatých rostlin Vzniklo území se 40 ohroženými rostlinami ČS a zvláště chráněnými druhy obojživelníků a hmyzu. Legislativní ochrana přírody s MP Cesto $«*0«9b "C^-'Ty-i Velkoplošná zvláště chráněná území ČR I l/s* Louny MM* < F "i*-. a, is* Os*v,-SV hranice okresu chránené krajinne oblast národni parky Sok«*w: x«*>»W«rr ~> V ) Hrrt»cKr«ov» \ [Ort^íftoo- ' >- \fiŕ i,. „*-/«. ~v__n _ / Rychoav"\ »1 **«*É T- /AiA. _-^3 1 V / ~- ,n*dK,*tn«C,~J Koln Z P*fO\ibto* ^- -"^ ^ ■J Bwwiov \ '"aiian«; w_ _ l fachov x J1 PlTttrt.lth Do maxic b 'i Sumára ' • 0»1rav» Korvinj JinO'ichuv But)*|tr.-M J I Hradou Č*»ky Knimbv \ / — """NPPooy/i ŕ\ „^—.-K Á. V Natura 2000 - Ptačí oblasti Natura 2000 - Evropsky významné lokality Počet a rozloha Kategorie Počet Výměra (ha) Podíl na území CR v % Národní parky 4 119489 1.51 CHKO 25 1086737.3 13.77 Národní přírodní památky 105 2826.2691 0.03 Národní přírodní rezervace 112 28714.7487 0.36 Přírodní památky 1198 27458.9523 0.34 Přírodní rezervace 784 36894.2739 0.46 PP, PR, NPP, NPR 2199 95894.244 1.21 PP, PR, NPP, NPR na území NP, CHKO 699 53182.6014 0.67 ZCHÚ celkem 2228 1248937.943 15.83 Ptačí oblasti 38 693870.33 8.79 Evropsky významné lokality 879 725422.3281 9.19 Památné stromy - objekty 4963 Památné stromy - jednotlivě 24483 SCIENCE /\V Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability (§ 6 zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Významnými krajinnými prvky „ze zákona" jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad) zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Orgán ochrany přírody vydává rozhodnutí o registraci. Účastníkem řízení je vlastník, rozhodnutí o registraci se oznamuje také nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Rozhodnutí může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo jeho ohrožení či oslabení jeho ekologické funkce je potřebné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Významné krajinné prvky (Brno72) http://www.brno.cz/index.php?nav01 =2222&nav02=4025&nav03=3375 -i • S«n.lli>- . _i .vinami _i kupnM LA >»«•» U* «•»«• JA ■»» Vyzrumn* krajinne prvky v,.-nii-r., >'».i-n, ,-r.T- ;f ••m-?-. Jír."»:«:i:.;.-'•, -»h: •r»»«py*lnMio r7 •yrnanv>,c» attymýdi p~.ii im "»••"/ uwt»(a typcty wtikn) • wnc k u*i«m ríf imo«v 1» urtm m*»u tr/io w o i § 6 rltani ť 114,1»« S* c octinM ptmt, i Midlochúv pomník lAécnov 114(1 Zachován esteticky i kraiirafstr, taw I.'. 1i' f t v 11 n Mdl • hQVI pQfflflt .1 i ŕ'l.li íifľ.t '.frľVr-vtri «•'.<••! i v I tkoi ('..ini'ľ'l t. Ovhvvsaíenviatovce rjftpv a fíOe (Jimpems commtrri, Betua pefdiia Abies concotor Abies grarxis) Lemové spoleŕeraivo dřevin tvoň skalrA rmohokväv (Cottoneaster muMorus) zxm (Quercus petraea) borovice lesn (Pvms sytvessisl. ieŕat> obecný (Sorbus aucupana) bt* lesní (Fagus syVatica) tfesen ixaä iPrunus avrnmi. lavór babyka lAcei c*mpes»re) Utichovíky potok ■ -íl — LHécrwv 1.2.3.3lÄ36\38f1.90ŕZ3.4t,6.«. 112r1t.2t.5t |" .....> -iminuli n*k*>«m Umj_ vi.i.i unos •C8NCC I.IIlM ľ Přírodní parky Přírodní park byl poprvé definován v zákoně 114/1992 Sb., a to ve stejném paragrafu jako krajinný ráz (§12), k jehož ochraně má mimo jiné sloužit: (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park zřizuje krajský úřad vyhláškou, ve které omezuje činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození či dokonce zničení dochovalého stavu území. Přírodní park nemá povahu zvláště chráněného území ve smyslu ust. § 14 zákona 114/92 Sb. Území nepožívá plné zvláštní ochrany některého ze zvlášť chráněných území, ale také již nikoli jen obecné ochrany. Přichází v úvahu pro území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní park vymezuje zákon 114/92 Sb. velmi volně, což umožňuje využití této kategorie pro ochranu a usměrňování využívání částí krajiny, které nemají parametry velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. Předchůdcem přírodních parků byly tzv klidové oblasti, které však byly zřizovány původně za jiným účelem. Především se zde omezovaly negativní vlivy na rekreační využívání těchto klidových oblastí. Z klidových oblastí se automaticky staly přírodní parky, aniž bylo nutné měnit zřizovací vyhlášky. Také tento faktor způsobuje velmi rozdílnou úroveň těchto obecně závazných nařízení. VHOETATION I ~ v(L SCIENCC ^V>*' amour -F- Chráněné a ohrožené druhy rostlin Zvláště chráněné rostliny Vyhláška 395/92 Sb. Černý a červený seznam Květeny ČR (Procházka 2001) Červená kniha ČR ČERVENA KNIHA 5 VviUle raslliny Kon i klec velkokvětý Kavyl Ivanův Čičorka pochvatá L. Hoskovec (BOTANY.cz) Z. Podešva (BOTANY.cz) rázek (BOTANY.cz) Dmdeno Umí m< Kuan* Wroclaw V ;0 OpOM Hwkc KMno. Praná fj . ...Jr..? p>f" Cask* republika (Ciach Rapuolicl Taxr •.« Bui)«|ii»<» Kruittov oOurava- ...~:-!rr Gore Opata KrÉavt ta Plrdioce ieska republika (CztCtl Rcpunllc) TUfcd. r.QMrlv» e GOnn J«»n«i (Mat WrocrevT O Hraní aj Králova Pardubic* Česka republika ICiech Republic) Um Bum*. Znej"" Mira SlOV |5lo Zvláště chráněné druhy rostlin Seznam můžete porovnat se soupisem veškerých rostlin ČR, odhaduje se, že celkově se u nás vyskytuje zhruba 3557 druhů cévnatých rostlin. Chráněných taxonů je celkem 485, což znamená, že zákon chrání téměř 20 procent všech původních druhů rostlin iumoti iivrnumr ano Vyhynulé a nezvěstné druhy rostlin Jako taxony vyhynulé (tedy A1) jsou Černým seznamem cévnatých rostlin České republiky označovány druhy a poddruhy, které nebyly potvrzeny na území ČR během posledních 50 let. Taxony nezvěstné (tedy A2) nebyly na našem území nalezeny po dobu 20-30 let, existuje však jistá možnost, že ještě budou u nás opět nalezeny. Jako nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (A3) jsou uváděny druhy jakkoli problémové. Buď taxonomicky, kdy je nejasná taxonomická hodnota druhu či poddruhu (může se jednat o taxon mylně určený), nebo se jedná o taxon, který byl sice z našeho území v minulosti uváděn, avšak pravděpodobně se u nás nikdy nevyskytoval. VHQETATION I JT %# _ SCONCt UTV.T*' - oaour -F- Kriticky ohrožené druhy Jako druhy kriticky ohrožené jsou Červeným seznamem ohrožených druhů hodnoceny velmi vzácné a podstatně ohrožené taxony s výskytem omezeným jen na jednu nebo několik málo lokálních populací, jejich stav se pohybuje pod 10 % dřívějšího zastoupení. Bez účinné ochrany by tyto taxony s velkou pravděpodobností brzy zcela vymizely z flóry České republiky. Z celkového počtu asi 2 550 druhů a poddruhů všech cévnatých rostlin, které jsou původními zástupci flóry České republiky, stojí na různém stupni ohrožení 1 543 druhů a poddruhů. To znamená, že z celkového počtu všech taxonů rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky, je 60 % ohroženo. Kriticky ohrožených je u nás 471 taxonů, to jest 18,5 %. v koktat ios i %# _ oaour -F- mmm mhi mm Silně ohrožené druhy rostlin Jako taxony silně ohrožené jsou označovány rostliny s prokazatelným a trvalým ústupem, jejich stav se snížil až na 10-20 % původního zastoupení. Úplné vymizení z flóry ČR jim zatím nehrozí, bez ochranářských opatření se však mohou dostat brzy do stavu kritického ohrožení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 352 druhů a poddruhů vyšších rostlin, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. To znamená, že silně ohroženo je 14 % taxonů cévnatých rostlin České republiky. Ohrožené druhy rostlin Jako taxony ohrožené se v Červeném seznamu označují rostliny se slabším, ale trvalým ústupem. Snížení jejich výskytu se pohybuje mezi 50 až 80 % původního zastoupení. Do této kategorie ohrožení je zapsáno 325 taxonů, což představuje 13 % všech druhů a poddruhů cévnatých rostlin České republiky. Vzácnější druhy rostlin vyžadující pozornost Jako vzácnější taxony cévnatých rostlin vyžadující další pozornost jsou označovány druhy a poddruhy, u kterých lze předpokládat v krátké době ohrožení. Zároveň jsou do této kategorie řazeny i taxony nedostatečně prostudované, u nichž zatím nelze přesněji stanovit stupeň iumoti iivrnumr ano VUiCTATIOS CiWXP Změna klimatu McCarty Glacier - Alaska Změna klimatu Změna klimatu Změna klimatu Changes in average temperature in the UK as a result of climate change in a high and low emissions scenario 2020s 2050s Annual _,_T_r__, . _ Low „ emissions u ; i t. 44 iw im im i*a it» na iuo im itn ran íno xjoo aio WMAt DoesíHlSMBUff m» aarq« i< aut)j wtHj «pntDw20QDalti>mai UQ&St *v *«n» 1M ' lln v VMiKTATIOS (íhix r Změna klimatu Temperature: change in mean annual temperature [C ] Precipitation: change in annual amount [%] Změna klimatu Mean JANUARY Temperature In Russia Europe -ANNUAL Precipitation Precipitation [in mm] 300-400 400-450 450-500 500-550 550-600 ; 600-650 MM 650-700 ■ 700-750 750-800 800-850 - j 850-900 i-1 900-1000 MM 1000-1100 ■ 1100-1200 MM 1200-1400 MM 1400-1600 ■ 1600-1800 ■ 1800-2000 ■ 2000-2500 ■ over 2500 A_ Mean JULY Temperature in Russia if Golfský proud Inít : Wed, 16APR2008 00Z Valid: Wed,16APR2008 00Z Wassertemperaturen in Grád C Daten: NOAA (C) Wetterzentrale www.metterzentrale.de vmktation i ' vf _ oaour -F- Golfský proud Přibližně 1 km/h 20.000.000 m3/s Rozdíl 1 °C = 23 GWh tepla = teplo, ze slunečního záření dopadajícího v poledne na plochu 2,5 České republiky za jasného počasí Celkový transport tepla představuje 1,5 x 1015 W/s Postupné snižování jeho proudění až o 30 % za posledních 7 let. V průběhu malé doby ledové (1200-1850) o 10 % pomalejší Prach v atmosféře Osud vegetace Model vegetace Současný stav dokumentovaný databází fytocenologických ploch (13.000) Model posunu vegetačních stupňů o 200 m Výsledný modelový stav Ohrožené typy vegetace: Rašeliniště, slatiny, vlhké louky, vřesoviště, lesy Podporované typy vegetace: Slané louky, slaniska, suché trávníky, synantropní nelesní vegetace Native Archeoph. Neoph. Celá 0.76 1.05 1.06 Vliv na vodní hospodářství Snížení průtoku povrchových vod až o 30 % Některá povodí bez nádrží - velké výkyvy průtoků Lokálně lze předpokládat problémy se zásobováním pitnou vodou Jižní Morava bude postižena lokálním nedostatkem vody pro závlahové systémy Vliv na zemědělství Zvýšení podílu C02 v atmosféře (2x) = zvýšení produkce biomasy (o 5-40 %) Prodloužení bezmrazového období o 20-30 dnů Delší období jarní klimatické lability Ohrožení přísušky ve vegetačním období Zvýšená alokace biomasy do kořenů Při teplotách nad 40 °C může dojít k poškození pletiv Zvýšená množivost a šíření chorob a škůdců Šíření plevelných rostlin odolných vůči suchu Vliv na lesy Nepůvodní struktura lesů - dřeviny mimo rámec optima Zdravotní stav - oslabení vlivem imisí a průmyslových zátěží Rychlé šíření chorob, hub Eroze půdy Vymrzání dříve rašících semenáčků Vliv klimatické změny na lesní porosty je značně neprediktabilní, může však ovlivnit již stávající kultury dlouho před obmýtní dobou