svému prospěchu hojně využívá právě jenom kapitál ke zvýšení rozsahu vyvlastňovaní výsledků práce pracujících).
Už z historie ovšem víme, že otrok si neuměl představit spoLečnost bez otrokářů (kdo by mu poskytl živobytí?), nevolník si neuměl představit život bez krále a svého pána (kdo by mu poskytl půdu pro jeho živobytí?) a dnešní námezdník, občan, zcela osvobozený od jakéhokoliv produkčního majetku, si neumí představit život bez svého zaměstnavatele (kdo by mu platiL mzdu, nezbytnou k jeho živobytí?). Český otrok moderní doby. Přes všechno „otevření h raníc" je mu materiálně i vzdelanostne (díky našim masmédiím) znemožňováno uvidět z české kotliny pohyb ve vyspělém světě. Atož svou představu budoucnosti stále spojujeme s industriálni civilizací, centrálně plánovitě řízenou geniální vládou odborníků (kognitariátu). Naše velkokapacitní montovny a balírny, rozvinutá šedá ekonomika, bobtnající nezaměstnanost, všeobjímající zadluženost a šířící se bezdomovectvújak si vtákových podmínkách představit, že osvobozena práce v sociotvorných (tj. družstevních) podnicích dokáže přírodního bohatství lidské tvořivosti využít daleko efektivněji a ohleduplněji- nejen k uspokojování momentálních individuálních lidských potřeb, ale i k potřebné společenské akumulaci prostředků pro zajištění vývoje budoucího? Jak si něco takového představit v podmínkách, kdy po více než dvacetiletém „svobodném kapitalistickém vývoji" svolává premiér lid do boje za zvýšení konkurenceschopnosti a inovace zcela stejně, jako kdysi „totalitní vlády" (starší generace si jistě vzpomene na ekonomický evergreen pana prof. F. Valenty v dobách socialistického státního kapitalismu). Itady platí připomínka výroku slavného klasika Slavoje Žižeka: „Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška."
Zatím se ale zdá, že růže pro realistickou vizi řešení paLčivých problémů naší dnešní společnosti hned tak nerozkvetou úsilím českých mysLitelů. Ani ty oranžové, ani ty rudé. Z čeho asi by měl být zhotoven žebřík, který by nám dovoLiLnahlédnoutpřes hradbu našich hor do zemí, kde upevňující se nová materiálně technická základna už vyjevuje možnosti svého využití pro další historický pokrok v emancipaci pracujících? Nebo snad budeme muset projít nejdřív novým pekLem nějakého fašistického zotročení (což nové technologie samozřejmě také umožňují) až do samého konce tohoto závodu ke dnu?
j     HODNOTY A PRINCIPY DRUŽSTEVNICTVÍ
i El
Magdalena Hunčová (Klub samosprávného lidového podnikání)
I Úvodem
Co je to družstvo, otáží se mnozí z nás, neboť dodnes tu přežívá zpolitizovaná představa o "totalitních" Jednotných zemědělských družstvech typu sovětského sovchozu. Proč bychom si měli z něčeho takového brát příklad?
Nehledě na to, že nic není jen černé nebo bílé. dodnes u nás existuje, a často úspěšně hospodaří, řada družstev v různých oborech, která přečkala centrálně plánovanou ekonomiku totalitního období, ekonomický tlak globalizovaného trhu i nevůli našich vlád po roce 1990. Ve světě je družstevní spolčovaní a hospodaření celkem běžné; družstva přitom bývají podporována jak pravicí, tak levicí, neboť právě ona jsou projevem jak demokratičnosti, tak podnikavosti nejširších lidových vrstev. Chytré státy podporují družstva proto, aby se lidé mohli o sebe postarat ve spolčení sami, stačí jim k tomu vytvořit příznivé podmínky. Mnohé státy proto poskytují daňové úlevy na výnosy vytvořené družstvem na trhu, neboť vědí, že družstvo své zisky použije především k stabilizaci svého hospodařeni (vkladem do rezervního fondu), k podpoře sociálních potřeb svých členů a komunit a k rozvoji družstevnictví obecně. Šetří tak státní kasu. Mnohé státy evropské patnáctky mají družstevní principy v ústavě, mají zakotveny principy družstevní identity v zákoně či dokonce mají pro rozvoj sociální ekonomiky, jíž je družstevnictví součástí, samostatné ministerstvo. Ačkoliv OSN, OECD i Evropská komise doporučovaly zemím střední a východní Evropy podržet si družstevní sektor i po roce 1990 jako "státní poklad", situace se tu vyvíjela poněkud odlišně od těchto doporučení - vlády spíše respektovaly doporučení Mezinárodního měnového fondu ohledně zásadní privatizace. Družstva dnes u nás nemají svůj zákon, jejich regulace obchodním zákoníkem je jen politickým ústupkem opozici. Družstevní majetek, který je svou podstatou soukromým vlastnictvím spolku a měl by být proto v tržní ekonomice vládou respektován, byl z vůle státu transformačním zákonem 42/1992 Sb. privatizován na soukromý majetek individuální (což je markantní zejména
5
ÚVOD: České družstevnictví v sevření dogmat odcházející civilizace
Úloha družstev v podpore demokracie, zaměstnanosti a malé ekonomiky: Proč a jak začít s družstevním podnika'ním?
7
u družstev bytových). Kterási akademická studie svého času dokladovala, že na transformaci vydělali pouze notáři, neboť na jejich služby padlo až 40 % majetku zemědělských družstev. Mnohá družstva přežila a mnohá prosperují. Už to samo o sobě dokládá sílu družstevní ekonomiky jako takové.
Dnes, v době finanční krize, se znovu ohlížíme k družstevním myšlenkám a praxi, protože právě družstva se zdají být tím fenoménem, který dokáže svým členům průchod krizí usnadnit. Evropská komise dokonce nedávno doporučila svým členům podpořit přeměnu krachujících podniků na družstva a podniky vlastněné svými zaměstnanci všude tam, kde je vysoká nezaměstnanost. Nelze také přehlédnout, že masivní financování rozvoje sociální ekonomiky v období 2007 - 2013 z Evropského sociálního fondu mělo rozvoj družstevního sektoru významně podpořit. Je na vině hlubší neznalost pojmů, anebo je to politická nevůle, že u nás k aplikaci uvedeného doporučení ani k dostatečně účelnému využití zdrojů z těchto fondů nedošlo?
Pojmy, principy a hodnoty družstevnictví
Družstvo je anglicky "cooperatíve", chorvatsky "zaáruga". První název se týká hospodaření, druhý název společenství osob, které se k činnosti sdružily. Starý rakouský zákon, který platil i v našich zemích, se nazýval zákon o výdělkových a hospodářských společenstvech. „Výdělek" tu znamenal výnos z aktivity vedoucí k obživě osoby a její rodiny, „hospodářský" znamenalo, že se užitku dosahovalo prostřednictvím nějaké ekonomické aktivity, často na trhu. Zajímavé definice najdeme i ve slovnících a encyklopediích. Základní představu, a nejen o tom, co je to družstvo, ale také o tzv. sociálním podniku, si můžeme vytvořit zejména prostudováním Deklarace družstevní identity vydané Mezinárodním družstevním svazem (ICA) v roce 1995.
Družstevní identita autentických družstev podle deklarace ICA (1995)
Definice: Družstva jsou autonomní asociací osob dobrovolně sdružených za účelem jejich společných ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a aspirací, skrze jimi vlastněný a demokraticky řízený podnik
Základní znaky: Družstva jsou založena na skutečné svépomoci, svéprávnosti, demokracii, rovnosti, členství a solidaritě
Principy: Družstevní principy jsou směrnicí družstevních hodnot v praxi, a to:
1. princip: Dobrovolné a otevřené členství: Družstva jsou dobrovolnými organizacemi, ote-
vřenými všem osobám schopným využít jejich služby a ochotným akceptovat odpovědnost plynoucí z tohoto Členství, a to bez ohledu na pohlaví a bez sociální, rasové, politické či náboženské diskriminace.
2. princip: Demokratické (členské) rozhodování: Družstva jsou demokratickými organiza-
cemi, ovládanými svými členy, aktivně participujícími na strategii družstva a na jeho rozhodovacích procesech. Muži a ženy, činní ve volené reprezentaci, skládají
účty členské základně. Členové družstva mají primárně rovná volební práva (jeden čLen - jeden hlas) a družstvo je demokraticky organizováno na všech úrovních.
3. princip: Ekonomická participace členů: Členové rovně přispívají ke kapitálu svého druž-
stva a demokraticky jej řídí. Alespoň část kapitálu je obvykle ve společném majetku družstva. Členové družstva obvykle dostávají omezené náhrady za upsaný kapitál, pokud je dostávají vůbec a pokud je tento podmínkou členství. Členové umisťují přebytky do vybraných nebo všech následujících užitků: pro rozvoj jejich družstva, nejlépe do zvýšení rezerv, kterých část může být nedělitelná; »Ém ku prospěchu čLenů podle podílu jejich účasti v záležitostech družstva; a k podpoře ostatních aktivit schváLených členstvem,
4. princip:Autonomie a nezávislost: Družstva jsou autonomní, svépomocné organizace
řízené vlastními členy. Uzavírání smluv s jinými organizacemi včetně vlád, nebo zvyšování kapitálu z externích zdrojů, musí být vedeno v rámci demokratického rozhodování členy družstva a podpory družstevní autonomie.
5. princip: Vzděláváni, výcvik a informace: Družstva zajišťují vzdělávání a výcvik svých čle-
nů, volené reprezentace, manažerů a zaměstnanců tak, aby mohli efektivně přispívat k rozvoji jejich družstva. Informují širokou veřejnost - zejména mladé Lidi a vůdčí osobnosti - o podstatě a výhodách družstevnictví.
6. princip: Kooperace družstev: Družstva prospívají svým členům co nejefektivněji a posilují
družstevní hnutí, spolupracujíc společně na úrovni místních, regionálních a mezinárodních struktur.
7. princip: Společenský prospěch: Družstva pracují ku prospěchu (trvale udržitelného) roz-
voje svého širšího společenství v rámci politik schváLených svými členy.
Zdroj: http://www.ica.coop/coop/principles.htmL (1. 10. 2002) - autorský překlad Magdalena Hunčová
Ve Slovníku naučném F. L. Riegera z roku 1862, tj. před vydáním „c.k. družstevního zákona", nalezneme tuto definici: „V článku Spolčovaní poukázali jsme k tomu, kterak ovšem možná jest reakce se strany mužův práce proti úkazu moderního života hospodářského, že nyní velký kapitál jednotlivcův stal se pánem práce tím, že jejího spolčovaní zmocnil se co páky svých účelův vlastních. Poukázali jsme též k tomu, že prakticky provésti dá se takováto reakce tím, když mužové práce spolčí své malé kapitály v kapitál velký a svoji kombinovanou práci podrobí tomuto vlastnímu velkému kapitáLu..."1
Roku 1873 byl vydán Zákon 70/1873 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech, který ještě pojem družstvo nepoužívá. V § 1 se konstatuje: „Ustanovení tohoto zákona dlužno použiti na spolky s neuzavřeným počtem členů, jichž účelem jest podporovat! výdělek nebo hospodářství svých členů společným provozováním závodu nebo poskytováním úvěru (společenstva výdělková a hospodářská), jako jsou spolky záložní a úvěrní, spolky pro nákup surovin a skladištní, společenstva výrobní, spolky spotřební a společenstva bytová a pod." Judikatura k tomuto paragrafu vysvětlovala, že tyto spolky nejsou obchodní společností, nemohou být tedy zapsány do obchodního rejstříku.
Družstva jsou dnesvesvětěa Evropskou komisí chápána jako součást tzv. sociální ekonomiky,
1 Rieger, F. L (1862). Slovník naučný, díl. osmý. Praha: I. L. Kober. Praha, s. 178
8
Pražská škola alternativ - DRUŽSTEVNICTVÍ PRO 21. STOLETÍ
Úloha družstevv podpoře demokracie, zaměstnanosti a malé ekonomiky: Pročajakzačíts družstevním podnikáním?
9
jako specifický sociální podnik (ve svém obsahu, nezávisle na své právní formě), a to vedle vzájemně podpůrných spolků a/nebo fondů a sdruženi (osob a/nebo zájmu). Sociální'zde znamená sociotvorný, podporující růst sociálního kapitálu zejména místních komunit a společenstev, obcí.
Ekonomika znamená činnost spojenou s hospodařením s aktivy a pasivy.
Podnik znamená inovativní organizovanou aktivitu, kde osoby (ve sdružení) jsou aktívni
a ochotné nést příslušná ekonomická rizika.
Družstvo (dtto sociální podnik) je tedy charakteristické svou dvojakostí, tj. tím, zeje zároveň spolčením osob (ke společnému užitku) a zároveň podnikem, ovládaným tímto sdružením, resp. spolkem.
Je založeno na členském základě, kde členové rozhodují demokraticky,2 na principu 1 člen = 1 hlas. Tito členové si ustavují pro společné rozhodovania hospodaření stanovy (kde si uvedou vše, co není v jiných specifických zákonech, tj. způsob volby a rozsah odpovědnosti svých zástupců, záležitosti týkající se vstupu nových členů, členského vkladu, ukončení členství, způsob rozhodování o svém podniku a jeho cílech a rozdělení zisku apod.). Vnitrodružstev-ní demokracie je však náročná. Na registraci rozhodovacích postupů a rozhodnutí (tedy na průkaznost a organizaci), na čas. Vždy tu musí být nějaká vůdčí autorita a myšlenka, která je v čele či v pozadí. Členové se účastní členským vkladem, často odpovídají až do výše celého svého jmění.
Družstvo je zásadně otevřené pro všechny zájemce, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národní, poLitickou či náboženskou příslušnost. Jak se bránit, aby tato otevřenost nevedla k nepřátelskému převzetí či k "rozmělnění" soudržnosti a odpovědnosti? Lze ji efektivně omezit např. ustanovením ve stanovách, že členem se může stát jen ten, kdo je důvěryhodný (např. již v družstvu předtím pracoval nebo se účastniLspotřeby), že je odborně způsobilý vykonávat práci v družstvu, kooperovat nebo se jinak účastnit (stanovy průmyslového družstva v Mat-rei, Rakousko)3. Členové mohou ze stanov ručit i další roky po ukončení členství. Členství je obvykle dobrovolné (společenstva vlastníků bytových a nebytových jednotek mají členství ze zákona povinné).
Družstvo by mělo být zásadně autonomní na vládách a jeho členové by měLi dokonce rozhodovat také o všech smlouvách a dohodách s "třetími" osobami. Na druhé straně se musí orientovat na trhu a být konkurenceschopné, a družstevnictví bývá také politicky zneužíváno (pozitivně či negativně). Například dánská vláda proto nechává veškeré vnitřní normy farmářských družstev na členech, resp. na jiřnvpřijatých stanovách - jde přece o zájmy a odpovědnost těchto členů. Spolčeným farmářům je ponecháno právo rozhodnout, koho jmenují ředitelem svého podniku (např. mLékárny anebo jatek) a jak naloží s výnosy podniku-jak se ocení dodávky vdaném množství a kvalitě, a kolik bude činit odměna ředitele (ten rozhoduje o tom, koho zaměstná, co vyrobí, kde to prodá a odpovídá za dodržení hospodářských a daňových zákonů).
Družstva by měla vytvářet sítě a kooperovat s jinými družstvy, jejich centrálami, bankami a dalšími neziskovými subjekty - to je jejich konkurenční výhoda na trhu. Měla by dbát na
2 Demokraticky lze rozhodovat, ovládat, nikoli řídit - spojení „demokratické řízení" jejen nesprávným překladem ľ angličtiny, znemožňujícím pochopit pojem a jev, Vútaké Hunčovä, M. (2007)-. Manažerské účetnictví. Ostrava: Mirago.
3 Abrahámova, V. (1996): Několik poznámek ke stanovám výrobního družstva vMatrei. Otázky hospodářské samosprávy. KSLP, Praha (použito stanov „der Genossenschaft, GWM-GerstewerkMatrei z roku 1990), s. 27-30
vzdělávání svých členů, funkcionářů a zaměstnanců, měla by přispívat k ekonomické, sociáLní a kulturní úrovni svého společenství, obce, regionu, národa, státu. Družstva jsou ve světě ceněna jako "škola malé demokracie a malého podnikám"', jako "obránce morálky a nositel důvěry", jako''' humanizátortrhu"a"'umravňovatel vlád"'. Předpokládá se, že čím strukturovanější je občanský sektor, jehož jsou družstva Legitimní součástí, čím více je viditelný členský prvek a prvek vzájemné podpory a svépomoci, o to je vyšší úroveň důvěry v dané společnosti. Tato důvěra je nezbytná pro civilizovanost celé společnosti a ekonomiky, pro hladké fungování smluvních vztahů na trhu. Koresponduje to pozitivně s tzv. odpovědností vlád (government accountability) a negativně s prokorupčností prostředí a ten den □ k totalitě. Je tedy mnoho důvodů (kromě těch praktických, jako je zaměstnat sebe a další osoby, uživit se), proč vědět, co to družstva jsou, proč jejich rozvoj podporovat a proč je zakládat či do nich vstupovat. Blíže k problematice družstevních hodnot a mezinárodních souvislostí, k financování aktivit družstev v rámci alternativních finančních zdrojů či z vládních prostředků, a také k právním otázkám zakládání a existence družstev, včetně očekávání změn z rekodifikace občanského práva, se věnují další příspěvky tohoto sborníku.
Jak začít
Pokud má být založeno nové družstvo, a platilo to tak i v dobách rozkvětu tohoto sektoru u nás za první republiky, platí to i v mnoha zemích světa dodnes, musí si zájemce či zájemci promyslet následující body:
Vize -jaké a čí ambice, potřeby nebo tužby chceme naplnit, a také, jaké zdroje (věcné a lidské) na to máme k dispozici. K ujasnění může napomoci tzv. SWOT analýza (vnitřní a vnější příležitosti, vnitřní nedokonalosti a vnější hrozby), případně první kroky tzv. sedmikrokového rozhodovacího algoritmu (1. kdo jsem, kde jsem a co mohu, dokážu a chci; 2. jaký je můj dl - v alternativním vyjádření; 3. shromažďování informad, hodnocení, výběr optimálního dle a cesty k němu; 4. organizace postupu vč. ekonomické rozvahy a ustavení struktury vč. zpětných vazeb; 5. realizace záměru)4. Je vhodné ujistit se "jak a proč to dělají jinde" u nás a ve světě, jaké pro zamýšlenou aktivitu platí zákonné normy, jaká je situace na trhu atd. Vhodné je také najít takové know how, které umožní naplnit "tržní mezeru", trvalejší výnos a zajištění i sociálních potřeb členů a jejich komunit.
Realizace - výběr vhodné právní formy, ustavení organizace v souLadu se zákony - sestavení přípravného výboru a návrhu stanov, splnění podmínek registrace, nábor členů a zaměstnanců, získání zdrojů financování pro start (zejména členské vklady, dary, dotace a projektové podpory, vhodné úvěry a půjčky) a zdrojů financování provozu (včetně svépomoci členů a zaměstnanecké práce, kooperace ke snížení nákladů, výnosů z realizace výkonů na trhu, parametrické dotace atd.), zajištění tvorby fondů, tvořídch "polštář" hospodaření (rezervní fond, u nás také nedělitelný fond apod., včetně vzájemně podpůrných fondů sdružených v sítích a sdruženích). Členové by měli očekávat zejména mzdu, jsou-li současně zaměstnanci, která může být vázána i na výkon (tzv. Lohndividenda, zde se nejedná o dividendu ze zdaněného zisku), případně "restituce" u spotřebních družstev či jiné výhody jako odměnu za spotřebu výkonu družstva apod.
A Hunčová, M. (2007): Manažerské účetnictví. Ostrava: Mirago
10
Pražská škola alternativ - DRUŽSTEVNICTVÍ PRO 21. STOLETÍ
Úloha družstevv podpoře demokracie, zaměstnanosti a malé ekonomiky: Proč a jak začít s družstevním podnikáním?
11
Kontrola - v družstvech je obvyklé, že mají vedie voleného predstavenstva též volenou Kontrolní komisi, která dohLíží na správnost dodržovaní pravidel při rozhodovaní a na hospodaření družstva. Dříve u nás a dosud v jiných zemích fungoval také tzv. institut revize, kdy se revidovalo, zda družstvo je dosud družstvem a nestává se svou podstatoujiž jiným subjektem (akciovou společností, komanditní společností či příspěvkovou organizací apod.), a zda tedy je nárok na specifické zacházení státu s družstvem.
Právní forma družstva ještě nezajišťuje naplňování jeho družstevních hodnot. Pro poněkud chudé a zároveň neprůhledné právní prostředí v ČR se jako družstva mohou etablovat i organizace s jinými záměry, včetně dosahování zisku z vloženého kapitálu či z rizikových obchodů, a naopak formu družstva mohou zvolit i organizace, které nenalezly vhodnější právní formu (např. nájemně podpůrný fond, podnik vlastněný zaměstnanci apod.). Případně obsahem svých hodnot se může "družstvo" realizovat jako např. občanské sdružení, zakládající k naplnění potřeb a ambic svých členů a jejich komunit různé školské právnické osoby, s.r.o., apod. - viz např. Arkadie, společnost pro komplexní péči o zdravotně postižené, o.s., Teplice (http://www.arkadie.cz).
Dovětek
Hunčová, M. (2007): Sociální ekonomika a sociální podnik. Ústí nad Labem, UJEP; Hunčová, M. (2010): Ekonomický rozměr občanské společnosti. Praha: Wolters KLuwer ČR Rieger, F. L (1862). Slovník naučný, díl osmý. Praha: I. L. Kober. Praha http://www.lsdzp.cz (20.5.2012) http://www.arkadie.cz( 20.5.2012) http://www.dlekaren.cz (20.5.2012) http://www.ica.coop/coop/principles.html (1.10.2002) http://www.templarske-sklepy.cz. (20.5.2012)
Kontakt:
Ing. Magdalena Hunčová, Ph.D. KSLP, Praha
mhuncova@hotmail.com
Družstva jsou u nás dosud přitažlivou formou sdružování a hospodaření, jak dokládají příklady nově vznikajících družstev, viz například webové stránky Svazu českých a moravských výrobních družstev - sociální družstva. Dobrým příkladem může být například Družstvo lékáren Jihlava (http://www.dlekaren.cz), 1. Severočeské družstvo zdravotně postižených v Děčíně (http://www.lsdzp.cz), či Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo (http://www.tem-plarske-sklepy.cz). Trh ani stát jim existenci neulehčuje, a přece fungují. Nelze počítat s tím, že by se družstva mohla stát nástrojem politického převzetí moci levicí, anebo vzorem podniká ní na trhu proneoliberály. Lze však mít za to, že jejich úloha a hodnotyjsou dosud aktuální, a možná aktuálnější nežli před několika lety. Nově přibyla družstva tzv. sociální, naplňující potřeby i třetích osob za podpory vlád - například zamestnávania socializaci imigrantů v Itálii, zakládání školek a domovů důchodců ve Švédsku, družstevní nemocnice v Japonsku, či aktivní příspěvek spotřebních družstev k podpoře ekologie (náklad nad 14 tun musí po železnici ze zákona podpořeného těmito družstvy), podpora zaměstnanosti družstevní korporací Mondragon v Baskicku - Španělsko, či zajištění koloběhu peněz vydělaných na venkově tamtéž (sítě Raiffeisen v Rakousku).5 -
Literatura:
Abrahámova, V. (1996): Několik poznámek ke stanovám výrobního družstva v Matrei. Otázky hospodářské samosprávy. KSLP, Praha
Hunčová, M. (2006): Družstva a jejich role v tržní ekonomice. Ústí nad Labem: UJEP; Hunčová, M. (2007): Manažerské účetnictví. Ostrava: Mirago
5 Hunčová, M. (2006): Družstva o jejich role v tržní ekonomice. Ústí nad Labem: UJEP; Hunčová, M. (2007): Sociální ekonomika a sodälm podnik. Ústí nad Labem, UJEP; Hunčová, M. (2010): Ekonomický rozměr občanské společnosti. Praha: Wolters KLuwer ČR
12
Pražská škola alternativ - DRUŽSTEVNICTVÍ PRO 21. STOLETÍ
Úloha družstev v podpoře demokracie, zaměstnanosti a malé ekonomiky: Pročajak začíts družstevním podnikáním?
13