DIAGNOSTIKA RANÉHO VÝVOJE Daniela Sobotková dsobotkova@email.cz Fakulta sociálních studií MU, Brno, 31. března 2014 SPECIFIKA RANÉHO VĚKU • Důležitost kvality vztahu mezi matkou/pečovatelem a dítětem pro další optimální vývoj dítěte. Základem je synchronní dialog mezi matkou a dítětem – přispívá k regulaci chování. • Význam regulace chování, jejíž poruchy se odrážejí např. v poruchách spánku, příjmu potravy, organizaci hry, v kontrole emočních projevů. Zejména druhý bod bývá označován za nejdůležitější posun v náhledu na psychopatologii v raném dětství (DC:0-3 –r. 1994, DC:0-3R –r. 2005, Zero to Three). VÝZNAM SYNCHRONNÍHO DIALOGU nPodporuje: n n- neurobehaviorální vyzrávání dítěte n n- regulaci biologických systémů dítěte n (např. termoregulaci, srdeční akci) n- regulaci chování (např. bdění, vzrušení, zaměření pozornosti). n nPůsobí tím také na: nkognitivní vývoj nsociální a emoční vývoj n n(Belsky, de Haan 2011, Clark et al. 2008, Feldman, 2007, Feldman,Eidelman 2007, Maughan ad. 2007, Treyvaud ad. 2009). n n n SPECIFIKA RANÉHO VĚKU • Důležitost kvality vztahu mezi matkou/pečovatelem a dítětem pro další optimální vývoj dítěte. Základem je synchronní dialog mezi matkou a dítětem – přispívá k regulaci chování. • Význam regulace chování, jejíž poruchy se odrážejí např. v poruchách spánku, příjmu potravy, organizaci hry, v kontrole emočních projevů. Zejména druhý bod bývá označován za nejdůležitější posun v náhledu na psychopatologii v raném dětství (DC:0-3 –r. 1994, DC:0-3R –r. 2005, Zero to Three). Diagnostic Classification of Mental Health and Developmental Disorders of Infancy and Early Childhood: Revised Edition (DC:0-3R). n n- Americká organizace Zero to Three (Nationala Center for Infants, Toddlers, and n Families) vydala v roce 1994 Diagnostickou klasifikaci duševního zdraví a n vývojových poruch raného dětství (0-3 roky). n- V roce 2005 – revize DC:0-3, obsahuje 5 následujících os: n n ● osa I - Klinické poruchy (ústřední část klasifikačního systému) n n ● osa II - Klasifikace vztahu (mezi dítětem a rodiči či širší rodinou) n n ● osa III - Zdravotní a vývojové poruchy (posouzení stavu dítěte dalšími odborníky dle stávajících klasifikací – např. MKN-10) n n ● osa IV - Psychosociální stresory (akutní – např. náhlé onemocnění dítěte či rodiče a separace, dlouhodobé – např. chudoba, zneužívání, týrání) n n ● osa V - Emocionální a sociální chování (zda je přiměřené vývojové úrovni dítěte) n n Osa I: KLINICKÉ PORUCHY1 n n● 100. Postraumatická stresová porucha – n traumatická situace je n - náhlá a neočekávaná (např. zemětřesení, automobilová nehoda, teroristický útok, napadení zvířetem) n - trvající, chronická (např. pohlavní zneužívání, týrání) n Musí být splněny 4 podrobně definovaná kritéria. 5. kritériem je trvání možných symptomů minimálně 1 měsíc. n n● 150. Deprivační porucha (Deprivation/Maltreatmen Disorder) n hrubé zanedbávání rodičovské péče, dokumentované fyzické či psychické násilí, střídání pečujících osob n Závažné narušení vazby (attachment - přilnutí) k jedné osobě – ztráta hledání opory a ochrany. Osa I: KLINICKÉ PORUCHY 2 n n● 200. Afektivní poruchy – obecná charakteristika: n Dítě má potíže s regulací emocí – depresivní nálada, úzkost, strach, hněv, vztek (vyskytují se častěji než se dříve předpokládalo) n n● 210. Dlohotrvající zármutek – zejména při ztrátě rodiče (symptomy se vyskytují během většiny dne po dobu více než 2 týdny). n n● 220. Úzkostné poruchy v raném dětství – je jich více, zmíněny dále n n● 230. Deprese v raném dětství – typ I: Závažná deprese n – typ II: Depresivní porucha nesp. n n● 240. Smíšená porucha vyjádření emocí – musí být nepřiměřené vývojové úrovni dítěte n n 220. Úzkostné poruchy v raném dětství n n- Nutné odlišit od běžného zvýšeného projevu strachu a úzkosti , které začíná zhruba od 7. měsíce (strach z cizích osob a při odloučení od rodiče), vrcholu obvykle dosahuje mezi 9. – 18. měsícem, většinou klesá po 2. - 2½ roce života. n- Odlišit od úzkostného temperamentu (inhibovaného chování) n- Tyto poruchy mohou být diagnostikovány u dětí starších 2 let n● 221. Separační úzkostná porucha n● 222. Specifická fobie (porucha trvá minimálně 4 měsíce) n● 223. Sociálně úzkostná porucha (strach z dětí i dospělých) n n● 224. Generalizovaná úzkostná porucha (trvá minimálně 6 měsíců) n n● 225. Úzkostná porucha nespecifikovaná n n Osa I: KLINICKÉ PORUCHY 3 n n● 300. Adaptační porucha – např. odmítání jít spát a jiné opoziční chování, časté záchvaty vzteku, úzkostnost, staženost jako reakce na vnější změny – objeví se v průběhu 1 měsíce a trvá nejméně po dobu 2 týdnů n● 400. Regulační poruchy senzorického zpracování – n je jich více – zmíněny dále n n● 500. Poruchy spánku – hodnotí se u dětí starších 12 měsíců, musí trvat nejméně 4 týdny a vyskytovat se minimálně 5 dnů v týdnu n (doporučit rodičům, dělat si záznamy) n● 510. Porucha usínání n● 520. Porucha nočního buzení 400. Regulační poruchy senzorického zpracování 1 n n Obtíže musí být přítomny ve třech oblastech: n n1) potíže se zpracováním senzorických informací (vnímání pohybů v prostoru, uvědomování si vlastního těla v prostoru, nejistota při taktilních podnětech – stříhání nehtů, vlasů, horší vizuální percepce) n n2) motorické potíže (horší motorická koordinace, problémy s rovnováhou, horší jemná motorika, orálně motorické obtíže včetně problémů s výslovností) n n3) specifické vzorce chování (např. přehnaná či nedostatečná reaktivita na podněty – světlo zvuky, teplotu, vůně, horší ovládání afektů). n nDěti mívají obtíže v organizování svých fyziologických pochodů, senzorických podnětů a svého chování – nVětšinou jsou popisovány jako dráždivé, vzteklé, afektivně labilní, úzkostné, nadměrně plačtivé n n n 400. Regulační poruchy senzorického zpracování 2 n n n● 410. Hypersenzitivní – 411: typ A: bázlivý/opatrný n 412: typ B: odmítavý/vzdorovitý n● 420. Hyposenzitivní/minimálně reagující – někdy vykonává opakující se senzorické aktivity – např. kývání, skákání na posteli n n● 430. Hledající senzorickou stimulaci/impulsivní – potřeba vysoké intensity, frekvence, nebo dlouhé trvání senzorického podnětu, než se objeví reakce. n Tyto děti se aktivně snaží uspokojit zvýšenou potřebu senzorických podnětů, někdy je jejich chování destruktivní až agresivní, aniž by měly důvod – tento vzorec chování však není záměrný. n n Možné spojení s poruchou ADHD (Attention-Deficit Hyperactivity Disorder) n n Osa I: KLINICKÉ PORUCHY 4 n n● 600. Poruchy potravového chování – dítě není schopno regulovat pravidelný příjem potravy v souhlase s fyziologickými pocity hladu nebo nasycení. n - 601. Porucha příjmu potravy ve vztahu k regulaci stavu chování – např. dítě je spavé nebo příliš excitované a neklidné n n - 602. Porucha příjmu potravy ve vztahu k chování pečovatel-dítě – např. dítě nereaguje očním kontaktem, úsměvem při krmení na reakce pečovatele n n - 603. Infantilní anorexie – odmítání přiměřeného množství potravy minimálně 1 měsíc u dětí mladších 3 roky n n - 604. Sensorická averze k potravě – odmítání specifické potravy n n - 605. Porucha příjmu potravy ve vztahu ke zdravotnímu stavu – po zlepšení zdravotního stavu problémy zcela nemizí n - 606. Porucha příjmu potravy jako následek podráždění gastrointestinálního traktu – např. reflux, intubace, dítě může přijímat potravu jen určitým způsobem-lžičkou, pít za spánku, odmítá zaujmout pozici při krmení n n Osa I: KLINICKÉ PORUCHY 5 n n● 700. Poruchy vztahů a komunikace – jedná se o závažné potíže ve vztahu k druhým a komunikaci, kombinované s obtížemi v regulaci procesů fyziologických a senzorických, pozornosti, potíží v oblasti kognitivní, emoční i motorické. nV jiných klasifikacích nemocí jsou tyto poruchy označovány jako pervazivní vývojové poruchy (např. dětský autismus, Aspergerův a Rettův syndrom ad.) n● 710. Multisystémová vývojová porucha - je spíše popisná než založená na definovaných kritériích, užívá se u dětí mladších 2 let. Potíže ve 4 oblastech: ve vztazích, komunikaci, citech, senzorickém zpracování n n● 800. Jiné poruchy – obsaženy v jiných klasifikacích nemocí n DSM-IV, ICD 10, MKN-10 HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ n nHodnocení by mělo probíhat ve třech rovinách (First ad. 2002): n •Pozorování interakce rodič-dítě n standardizovanými metodami evokovat a pozorovat interakce matka-dítě (nejlépe pomocí videozáznamu) n •Dotazníkové metody n zaměřené jednak na matku či otce, jednak na dítě pro pochopení a popsání individuálního vnímání vztahu u konkrétní dvojice, poznat další charakteristiky rodičů i dítěte. n •Strukturované klinické interview n pro doplnění informací získaných z pozorování a dotazníků, je potřebné znát potřeby rodiny a její možnosti, rodinné události n a širší rodinné zázemí. n n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ1 n nCitováno z knihy: Handbook of Infant, Toddler, and Preschool Mental Health Assessment (Eds. R. DelCarmen-Wings, A. Carter, 2004) n n● Parent-Child Early Relational Assessment – PCERA (Clark 1985) n pro věk: od narození do 5 let, (široce užívaná ve výzkumu i v klinické praxi) n obsahuje subškály hodnotící: rodiče, dítě, vztah rodič-dítě, interview s rodičem u nahrávky n hodnotí se 4 situace: krmení, strukturovaná a volná hra, separace n● The Insightfulness Assessment – IA (Koren-Karie, Oppenheim ad., 2002) n nahrávka dítěte a rodiče při hře, hodnoceno je interview u nahrávky pomocí n 10 škál vystihujících míru empatického porozumění dítěti n Výsledkem jsou 4 možné druhy klasifikace: Positively Insightful, One-Sided, Disengaged, Mixed, (vhodné pro výzkum i klinické účely) n n● Nursing Child Assessment Satellite Training – NCAST (Barnard,1978) n obsahuje subškály hodnotící: matku a dítě v domácím prostředí – v situaci při n krmení – Feeding Scale -76 položek (0-12 měs.) a při učení – Teaching Scale - 73 položek (0-36 měs.) n V r. 1994 revize: Parent-Child Interaction (PCI) Program n n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ 2 n nCitováno z knihy: Handbook of Infant, Toddler, and Preschool Mental Health Assessment (Eds. R. DelCarmen-Wings, A. Carter, 2004) n n n● HOME Inventory for Families of Infants and Toddler (Caldwell, Bradley 1978) n pro věk: od narození do 3 let, (užívaná ve výzkumu i v klinické praxi) n zaměřeno na hodnocení matky ve vztahu k dítěti a prostředí domácnosti, obsahuje 5 subškál (založeno na pozorování v domácím prostředí a interview). n n n● Clinical Problem-Solving Procedure (Crowell a Feldman, 1988 – užití: 24-54 n měs., modifikováno Zeanah ad., 2000 – pro věk od 12 měsíců), n (vhodná v klinické praxi) založeno na přímém pozorování chování rodiče a dítěte - není dlouhé, jednoduché skórování. n metoda obsahuje 9 situací: jako např. volná hra, separace i návrat a 4 úkoly pro učení volené podle vývojové úrovně dítěte (od nejjednoduššího po nejtěžší, poslední již přesahují možnosti dítěte). n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ 3 n nCitováno z knihy: Handbook of Infant, Toddler, and Preschool Mental Health Assessment (Eds. R. DelCarmen-Wings, A. Carter, 2004) n n n● Parenting Stress Index – PSI (Abidin, 1986) n dotazník, pro věk od 1 měs. do 12 let, (užívá se ve výzkumu i v klinické praxi) n zaměřeno na hodnocení nepříznivých charakteristik, pocitů a událostí, n u rodiče se hodnotí 8 oblastí, u dítěte 6 oblastí n n● Working Model of the Child Interview – WMCI (Zeanah a Barton 1989) n pro kojenecký a batolecí věk, (užívá se ve výzkumu i v klinické praxi) n hodinové interview – zkušenosti rodičů s dítětem – 10 oblastí n (vychází z teorie attachmentu) n n n METODY PRO HODNOCENÍ VZTAHU RODIČ-DÍTĚ 4 n nCondon, J.T., & Corkindale, J.C. – metody vyvinuty v Austrálii v r. 1998 n pro věk 1-24 měsíců n n hodnocení kvality citové vazby matka-dítě, otec-dítě na základě hodnocení vlastních prožitků a pocitů vůči svému dítěti n n● Maternal Postnatal Attachment Scale – MPAS n interview osobní nebo telefonické – celkem obsahuje 19 položek: n Quality of attachment (9) , Absence of hostility (5) Pleasure in interaction (5). n● Paternal Postnatal Attachment Questionnaire – PPAQ n dotazník, celkem obsahuje 19 položek: Patience and tolerance, Pleasure in interaction, Affection and pride. nKaždá položka se hodnotí na 5 bodové škále (od 1 do 5), čím nižší hodnocení, tím méně kvalitní citová vazba rodiče k dítěti n n DALŠÍ METODY VÝVOJOVÉ DIAGNOSTIKY n nVelmi dobrý přehled uveden v diplomové práci : nGesellova vývojová škála a její užití v praxi ústavní výchovy nAutor: Tomáš Kufa nvedoucí dipl. práce: prof. Tomáš Urbánek nMU, Filosofická fakulta, Psychologický ústav 2012 n n nNení zde uveden neverbální test rozumových schopností: n n SON – R 2½ - 7 (vydán 1998, v ČR 2008 – standardizován) n n Tellegen P.S., Laros J., Heider D. n n 6 subtestů: n Mozaiky, Kategorie, Skládanky, Analogie, Situace, Vzory n 2 škály: n Performační a Úsudková n n Nancy Bayley nNarozena 1899, zemřela 1994 n n1926 PhD v psychologii n n n - California First-Year Mental Scale (Bayley, 1933) n - California Preschool Mental Scale (Jaffa, 1934) n - California Infant Scale of Motor Development (Bayley, 1936) (jednalo se o standardizované metody hodnotící vývoj dětí raného věku pomocí skóru) nVycházela z různých metod (Gesell – The mental growth of the preschool child-1925, Kuhlman – Handbook of Mental Tests-1922, Preyer – Die Seele des Kindes, 1882) – eklektický přístup n nJe autorkou nových testových položek n bayley.jpg Vývojové škály Bayleyové n n1969 Bayley Scales of Infant Development (BSID) n 1983 Psychodiagnostika vydala pod názvem: n „Stupnice dětského vývoje“ (přeložil doc. J. Koch) n výsledkem: Mentalní a Psychomotorický vývojový index (MVI, PVI) a hodnocení Chování n n1993 Bayley Scales of Infant Development - n Second Edition (BSID-II) n výsledkem: Mentalní a Psychomotorický vývojový index (MVI, PVI) a hodnocení Chování n n2006 Bayley Scales of Infant and Todler Development - n Third Edition (Bayley-III) n výsledkem: „Composite scores“ (průměr 100, SD 15) pro Mentalní škálu, škálu Řeči (podškály: Receptivní a Expresivní komunikace - průměr 10, SD 3) a Motorickou škálu (Hrubá motorika, Jemná motorika - průměr 10, SD 3) – hodnocení chování pomocí dotazníků: „Social-Emotional Scale“ a „Adaptive Behavior Scale“. Kritika: málo senzitivní pro hledání dětí s vývojovým opožděním - nadhodnocuje n n Bayley Scales of Infant Development - Second Edition - BSID II n Metoda patří k nejrozšířenějším vývojovým testům ve světě n - uplatnění v oblasti klinické, vzdělávací, výzkumné - vychází z nových poznatků o vývoji dítěte raného věku n n n n n Testem můžeme hodnotit vývoj dětí od 1 měsíce do 42 měsíců pomocí 3 vývojových škál: Mentální škála - 178 položek, seřazeny vzestupně dle obtížnosti s narůstajícím věkem Motorická škála - 111 položek, seřazeny vzestupně dle obtížnosti s narůstajícím věkem Škála chování - 30 položek UŽITÍ BSIB-II (klinická praxe, výzkum, vzdělávání) nPro popis aktuální vývojové úrovně nPři diagnostice opoždění či poruchy vývoje nPři plánování terapeutických postupů nPro kontrolu intervenčních programů nJako nástroj vzdělávání o vývoji dítěte n STANDARDNÍ POSTUPY PŘI ADMINISTRACI nDoba vyšetření 30 – 60 minut nProstředí a uspořádání vyšetřovny nPřítomnost rodičů nNavázání kontaktu s dítětem i rodičem nUdržení pozornosti dítěte nFlexibilita pořadí položek nStandardní zadávání položek a jejich hodnocení n nMentální škála - mentální vývojový index - MVI nMotorická škála - psychomotorický vývojový index - PVI n n n n n VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ Kategorie hodnocení pro obě výše uvedené škály dle Bayleyové: nadprůměrný výkon (vývoj. index: 115 a více) v mezích normy (vývoj. index: 114 - 85) mírně podprůměrný (vývoj. index: 84 - 70) významně podprůměrný (vývoj. index: 69 a nižší) Změny našeho hodnocení: středně podprůměrný (vývoj. index: 69 - 50) významně podprůměrný (vývoj. index: nižší než 50) Mezinárodní klasifikace nemocí – 10. revize: mentální retardace (IQ) lehká (69-50), sřední (49-35), těžká (34-20), hluboká (20 a méně) GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ NORMÁLNÍHO ROZLOŽENÍ nKognitivní vývoj - rané formy učení - habituace na zrakové a zvukové podněty, výběrovost zrak. vnímání, procesy paměti, generalizace a kategorizace, řešení problémů, raný koncept počtu n nŘeč - vokalizace, expresivní a receptivní složky řeči, zvládání gramatických pravidel – zájmena, minulý čas, věty, vyjádření děje n nSociální vývoj - sociální komunikace, uvědomování si sebe, sociální hry n n n n n MENTÁLNÍ ŠKÁLA Kognitivní vývoj – ukázka řešení problémů 2-vkládání kruhu_DSC03617 4-vkládání kruhu_DSC03613 5-vkládání kruhuDSC03615 6-vkládání kruhuDSC03619 1-vkládání kruhu_DSC03618 Sociální vývoj - (sociální komunikace, sociální hry, uvědomování si sebe) DSC03621 ukazuje do zrcadla_v-DSC03626 mava do zrcadla_v-DSC03623 obr obr obr nHrubá motorika - pohyby trupu, hlavy končetin v různých polohách - leh na zádech, na bříšku, při manipulaci s dítětem, sed, lezení, stoj, chůze, běh a další dovednosti jako např. chůze po schodech, skákání, udržení rovnováhy, napodobování pohybu apod. n nJemná motorika - pohyby ruky, prstů, úchop, čárání, kreslení, stupeň percepčně motorické integrace n n Hodnocení zaměřeno nejen na určitou dovednost, ale také na kvalitu pohybu n n n n MOTORICKÁ ŠKÁLA VÝVOJ od ASYMETRIE k SYMETRII G:\Fotk_psychomot-vývoj do 3 let\obr. 1 - Typická poloha novorozence.jpg G:\Fotk_psychomot-vývoj do 3 let\obr. 4 - Pozorné sledování zavěšené hračky.jpg asymetrická poloha hlavy a končetin se s mění na symetrickou VÝVOJ v POLOZE na BŘÍŠKU G:\Fotk_psychomot-vývoj do 3 let\obr. 3 - maminka pomáhá děťátku na bříšku přidržovat ručky ručky_DSC02099.JPG C:\Users\Uživatel\Documents\Grada_kniha_2011\Fotky 0-2m\obr. 5 - poloha na bříšku v době bdění -novorozenec.JPG F:\Fotky do knihy_2011\3-6měs\Fotky 3-6m\obr. 16 - zvedání na předloktí dá práci, ale jde to i s úsměvem.jpg F:\Fotky do knihy_2011\3-6měs\Fotky 3-6m\obr. 17 - holčička na bříšku zaujatě pozoruje hopsající žirafu.jpg VÝVOJ v POLOZE na BŘÍŠKU G:\Fotk_psychomot-vývoj do 3 let\obr. 10 - Lezení po čtyřech se už daří.jpg G:\Fotk_psychomot-vývoj do 3 let\obr. 15 - Do schodů je to ještě jistější po čtyřech.jpg F:\Fotky do knihy_2011\7-10měs\Fotky 7-10m\obr. 29 - holčička má těžiště tělíčka až na pánvi.jpg G:\Fotk_psychomot-vývoj do 3 let\obr. 7 - Radostné vzpírání na dlaních ve dvojím provedení.jpg MOTORICKÁ ŠKÁLA nJemná motorika – pohyby ruky, prstů, n vizuo-motorická koordinace, grafomotorika n obr obr obr obr obr 5-6 měs začátek uchopu kulicky-13měs-DSC03596 konec uchopu kulicky-13měs-DSC03597 DSC03571 nPozornost – bdělost nOrientace - zájem nEmoční regulace nKvalita motoriky ŠKÁLA CHOVÁNÍ 4 faktory: Celkové skóre (součet všech hodnocených položek na 5 bodových stupnicích, maximální počet položek =30) Kategorie hodnocení pro 4 faktory i celkové skóre: v normě (99. - 26. percentil) hraniční (25. - 11. percentil) problémové (10. a nižší percentil) Faktor POZORNOST - BDĚLOST pro věk 1 – 5 měsíců Vypovídá o úrovni bdělosti, čilosti dítěte a jeho pozornosti – teoreticky by mohl být spojen se zralostí korových a podkorových spojení, která modulují bdělost, čilost a pozornost. Nízké skórování signalizuje neschopnost dítěte setrvat ve bdění a nízký stupeň interakce s okolím. Faktor ORIENTACE - ZÁJEM pro věk 6-12 a 13-42 měsíců Měří pozitivní či negativní tendenci dítěte k plnění úkolů během vyšetření. Nízký výkon může signalizovat sníženou iniciativu a zaujetí plnit úkoly i malý zájem o sociální interakce. Faktor EMOČNÍ REGULACE pro věk 6-12 a 13-42 měsíců Charakterizuje aktivitu dítěte, jeho adaptabilitu, stabilitu a toleranci k frustraci. Uplatňuje se v něm také temperament dítěte, kvalita nálady i citlivost vůči podnětům. Nízké skóre ukazuje na převahu negativního emočního chování, špatnou adaptibilitu dítěte a na nestabilní neurobehaviorální organizaci. Faktor KVALITA MOTORIKY pro věk 1-5, 6-12 a 13-42 měsíců Hodnotí různé neuromotorické funkce, charakteristické pro raný věk – svalový tonus, kontrolu jemné a hrubé motoriky, výskyt zpomalených či prudkých pohybů a hodnocení kvality pohybů. Nízké skórování může být znakem neuromotorické dysfunkce. Longitudinálně sledovaný soubor v rámci standardizace metody Bayleyové, 2. vydání (BSID-II) Skupina Věk při vyšetření Celkem Dívky Chlapci I 1, 4, 8, 12, 18, 24 měs. 61 29 32 II 2, 5, 10, 15, 21 měs. 79 32 47 III 3, 6 měs. 120 67 53 IV 27, 36 měs. 107 54 53 V 30, 42 měs. 94 52 42 Celkem hodnoceno 17 věkových období 461 234 227 od 1. do 42. měsíce 50,8% 49,2% Korelace mezi hodnoceními mentálního vývoje – MVI ( Pearson) Věk 4 měs. 8 měs. 12 měs. 18 měs. 24 měs. 1 měs. 0.08 -0.03 -0.01 0.10 0.06 4 měs. 0.22 0.26* 0.21 -0.08 8 měs. 0.60 ** 0.44 ** 0.24 12 měs. 0.69 ** 0.52 ** 18 měs. 0.68 ** Sig. (2-tailed) * P< 0,05 ** P< 0,01 Korelace mezi hodnoceními motorického vývoje – PVI ( Pearson) Věk 4 měs. 8 měs. 12 měs. 18 měs. 24 měs. 1 měs. 0.19 0.12 -0.01 0.11 0.25* 4 měs. 0.52 ** 0.33** 0.22 0.07 8 měs. 0.57 ** 0.33 ** 0.16 12 měs. 0.60 ** 0.18 18 měs. 0.54 ** Sig. (2-tailed) * P< 0,05 ** P< 0,01 Korelace mezi celkovým hodnocením chování ( Pearson) Věk 4 měs. 8 měs. 12 měs. 18 měs. 24 měs. 1 měs. 0.01 -0.04 0.11 -0.01 0.10 4 měs. 0.26 * 0.01 -0.06 -0.20 8 měs. 0.41 ** 0.33 ** 0.14 12 měs. 0.31 * 0.45 ** 18 měs. 0.51 ** Sig. (2-tailed) * P< 0,05 ** P< 0,01 Korelace mezi dvěma hodnoceními v čase ve škále mentální, motorické a chování ( Pearson) Korelace mezi věkem Mentální škála Motorická škála Celkové chování 27 a 36 měs. 0.65 ** 0.44 ** 0.37 ** 30 a 42 měs. 0.66 ** 0.50 ** 0.52 ** Sig. (2-tailed) ** P< 0,01 SOUHRN nMožnosti predikce dalšího vývoje dítěte z hodnocení stavu v nejranějším věku jsou omezené. n nKomplexnější charakter raného hodnocení (behaviorální a fyziologické proměnné, vztahy mezi nimi a jejich setrvalost) mají větší prediktivní validitu. n nRanému vývoji porozumíme lépe jen tehdy, hodnotíme-li více ukazatelů, pokud možno opakovaně, a v širším kontextu, včetně sociálního prostředí. n nČím je časové období mezi vyšetřeními kratší, tím je vazba těsnější. n nS přibývajícím věkem se vazba mezi hodnoceními zvyšuje a to i pro delší časové úseky. n nJaký význam má psychol. vyšetření v raném věku, když má nízkou predikční validitu? n - záchyt dětí s vývojovými odchylkami, aby se mohly zahájit intervenční programy co nejdříve, kdy je CNS nezralý a plastický a šance na úspěch nápravy největší, n - naučit rodiče správně pozorovat a porozumět chování dítěte a jeho možnostem, případně pomoci napravit narušené interakční chování mezi dítětem a rodiči. n ZÁVĚR nDůležitost psychodiagnostických metod pro raný věk n ─Ve vyspělých státech je zájem soustředěn na snižování dětské morbidity včetně poruch psychického vývoje. n (SZO pro evropský region: „ Zdraví 21 – zdraví do 21. století) n ─Potřebné zabezpečit včasný záchyt rizikových dětí, jejichž psychický vývoj je ohrožen, neboť včasné zahájení stimulační a terapeutické péče, kdy je CNS ještě nezralý a plastický, je nejefektivnější. n ─Nutné mít k dispozici vhodné diagnostické nástroje pro raný věk. V ČR je však stále nedostatek psychologických metod pro hodnocení vývoje dětí raného věku a neexistují žádné standardizované metody pro hodnocení důležitého vztahu rodič-dítě. n n Velká výzva pro nastupující generaci psychologů !!! n n ─ n DĚKUJI ZA POZORNOST