Diagnostika jazykových schopností dítěte předškolního věku I. Vývoj jazykových schopností dítěte předškolního věku a jejich význam pro rozvoj počáteční gramotnosti Seidlová Málková Gabriela Úvodní slovo  Cílem celého kurzu je představit screeningovou diagnostickou baterii jazykových schopností dítěte předškolního věku.  Grada 2014- monografie + soubor testových úloh  Testová baterie představuje nástroj, který vychází z psycholingvistické koncepce vztahu jazykových schopností a rozvoje počáteční gramotnosti Vztah čtení a mluveného jazyka Čtení je dovednost, kterou si osvojujeme, nejedná se o autonomní kognitivní proces. Vztah čtení a mluveného jazyka:  čtení navazuje na znalost mluveného jazyka (schopnost, která existuje mnohem dříve, než se dítě začíná učit číst).  čtení nevyžaduje osvojit si nový komunikační kód x učí nový způsob, jak zaznamenat kód už známý (pokročilejší způsob účasti na jazykové komunikaci).  Goswami 2010: ortografický systém ( psaný kód) parasituje na systému zpracování mluveného jazyka (mozek člověka se nevyvíjel pro psaní, ale pro porozumění sdělením v mluveném jazyku) .  Při studiu vývoje čtení tedy nemůžeme opominout vývoj jazyka.  psycholingvistická tradice výzkumu čtení a psaní doceňuje význam vývoje mluveného jazyka pro rozvoj čtení a psaní  Tradice výzkumu v kognitivně a psycholingvisticky orientované psychologii, od cca 70. let  Libermann Isabelle ( fonologické procesy ve vývoji čtení)  Ch. Read (invented spelling- první psaní zachycuje fonologickou stavbu slov)  D. B. Elkonin 70. léta (v aj 1973: J. Downing; jazyk jako „psychologický nástroj“, který umožňuje modelovat mentální činnosti.)  Bryant Bradley 1983 ( vztah fonematického povědomí a vývoje poč.čtení a psaní)  Byrne, B. 1998 (acquisition of the alphabetic principle)  Vellutino ( fonologický deficit dyslexie)… Model vztahu čtení a osvojování jazyka  Předpoklady rozvoje čtení:  úspěšné osvojování jazyka od raného věku  rozvoj fonologických schopností a dovedností.  rovněž do určité míry podmíněn úspěšným osvojováním jazyka v dětství  zároveň se jedná o speciální dovednosti, které mohou být relativně nezávislé na celkových jazykových schopnostech.  velmi silný vliv na počáteční stadia čtení a na čtení jednotlivých slov.  porozumění jazyku – (vývoj slovní zásoby a gramatiky jazyka)  některé děti úspěšně zvládnou první čtenářské kroky, ale začnou mít problémy při čtení vět a delších textů s porozuměním. Významné poznatky o rozvoji čtení a psaní I. Počáteční čtení/psaní ( dekódování/kódování)  Výzkumy předpokladů rozvoje čtení a psaní za posledních cca 15 let identifikují tři na sobě nezávislé indikátory variability počátečního čtení a psaní  Dovednost izolovat fonémy v mluvené řeči  Znalost písmen (zvuků, která písmena zastupují)  Rychlé jmenování (RAN); rychlost pojmenovávání objektů/barev, písmen) Pozn.: Pro angličtinu se jedná o relativně dlouho v literatuře akceptovaný model (od cca roku 2005), univerzalita modelu nedávno: 2012. !! Žlutě označené: Fonologické procesy  Indikátory rozvoje počátečního čtení:Model trojí cesty (Caravolas et al. 2012) FU ZP Čtení : Dekódování/ Rozpoznávání slov Psaní: Fonologické psaní RAN  II. Porozumění čtenému textu je produkt  dekódování  porozumění jazyku ( viz „jednoduchý model čtení“Gough, Tunner)  dekódovat psaný text (přečíst něco nahlas) neznamená automaticky být schopen tomuto textu rozumět.  správné dekódování je důležitým předpokladem porozumění čtenému textu, ale ne jediným Dekódování + + Porozuměníjazyku SLABÉ DEKÓVODÁNÍ dyslektik VELMI SLABÉ ČTENÍ DOBRÝ ČTENÁŘ SLABÉ POROZUMĚNÍ Gough and Tunner (1986) jednoduchý model čtení Indikátory rozvoje porozumění jazyku Porozumění jazyku předpokládá interakci odlišných subsystémů jazyka: 1. gramatiky-jazykový subsystém týkající se uspořádání slov do vět a morfologie. a) Syntax: uspořádáním slov do vět a tím, jak toto uspořádání ovlivňuje porozumění významu b) Morfologie - týká se částí slov, které nesou význam, a toho, jak tyto části mohou měnit význam slova 2. sémantiky (systém jazyka týkající se porozumění významu slov) 3. a pragmatiky (týká se porozumění tomu, co je v daném kontextu relevantní)  III. Vliv lingvistické povahy pravopisného systému na rozvoj čtení a psaní  Mezinárodní výzkumy také ukazují, že povaha pravopisného systému, ve kterém se učíme číst a psát ovlivňuje rychlost, s jakou si děti proces čtení a psaní osvojují  Není pro nás důležité Kontext gramatika pragmatika Sémantika význam Ortografie text Fonologie řeč Integrativní model spolupráce jazykových schopností ve vývoji čtení (Seidenberg, McClelland, Plaut et al. 1989; 1996) Fonologická cesta Sémantická cesta Psaní a význam slov Psaní a zvuky Jednotlivé jazykové oblasti spolu vzájemně spolupracují Například: Protektivní faktory:  dobré jazykové schopnosti mohou být prot.f. narušené fonologie: Časné: lepší jazykové - lepší fono Později: lepší porozumění jazyku- lepší kompensace  Projevy narušení fonologické oblasti  Problém dekódovat slova  Problém číst neznámá a málo frekventovaná slova  Problémy se psaním (v čj: , přidaný grafém (dovrnitř), přemístěný grafém (vpzomněl) diakritika (cápý místo čápy) apod.)  Porozumění čtenému relativně bez problémů , pouze jako důsledek dekódování  Projevy narušení gramatiky  zpravidla není problém se psaním a dekódováním  Obtíže pracovat s kontextem při čtení  Specificky v aj: problémy se čtením nepravidelných slov (eg vase -> ‘vaize’; broad -> ‘brode’ (Nation & Snowling, 1998)  Poruchy porozumění čtenému textu Shrnutí  Uvažujeme o struktuře jazykových schopností a dáváme do souvislosti vývoj jazykových schopností a rozvoj čtení(psaní)  Sledujeme domény jazykových schopností a jejich vazbu na významné poruchy v oblasti čtení(psaní) i cesty jejich vývoje.  fonologie  slovní zásoba  gramatika (morfo-syntax) Témata monografie  1. Předjazykové období  2. První slova a osvojování slovní zásoby  3. Slova a věty  4. Struktura lexika a gramatiky  4.1 Vztah slovní zásoby a ostatních jazykových domén  5. Vývoj fonologických schopností  6. Struktura fonologických schopností  7. Gramotnost  8. Poruchy jazykového vývoje  8.1 Dysfázie (Definice a základní charakteristika, epidemiologie,narušení specifických oblastí jazyka, diagnostické markery a etiologie, genetika ve výzkumu vývojové dysfázie, vztah dysfázie a dyslexie)  8.2. Dyslexie (definice,projevy dyslexie, kognitivní obraz dyslexie, vliv ortografické hloubky jazyka na projevy dyslexie)  9. Diagnostika fonologických schopností  10. Diagnostika vývoje jazykových schopností Diagnostika jazykových schopností dítěte předškolního věku II. Diagnostická baterie pro posouzení pro posouzení vývoje jazykových znalostí a dovedností dětí předškolního věku Seidlová Málková Gabriela Okolnosti  Baterie vznikla v souvislosti s řešením longitudinálního výzkumného projektu „Fonologické a syntaktické uvědomování v předškolním věku“ financovaného GAČR (2010-2011)  Cíl: mapování struktury fonologických a gramatických schopností a jejich vzájemného vztahu v raném předškolním věku Účel  Fonologické schopnosti jsou silným prediktorem úspěšnosti počátečního čtení  Je otázka, z čeho se tyto schopnosti vyvíjejí  Rané slovníkové schopnosti; metajazykové schopnosti; ohýbání slov?  V předškolním věku lze rovněž odhalit možné poruchy jazykové komunikace jako dysfázii nebo identifikovat rizika pro rozvoj dyslexie  Další důvod, proč vytvářet nástroje pro diagnostiku jazyka Struktura testové baterie  Testy pro hodnocení fonologického zpracování  Rozpoznávání slabik  Skládání slabik  Rozpoznávání hlásek v pseudoslovech  Rychlé jmenování obrázků (RAN)  Opakování pseudoslov  Testy pro hodnocení slovní zásoby, porozumění jazyku a gramaticky  Slovník  Morfologie  Porozumění gramatice  Posuzování gramatičnosti  Opravování vět  Pokyny pro administraci a vyhodnocení testů, popis normativní studie,tabulky norem Testová baterie_obecné charakteristiky  Určena dětem od 3 do 5 let  Administrace se slovním zadáním, většina subtestů se opírá o pomocné obrázky, i když klíčovou roli obrázky hrají jen u některých  Úlohy jsou většinou koncipované jako hra, mají velmi vlídný charakter  V současné podobě spíše screeningový charakter Testy fonologického povědomí a fonologických procesů Rozpoznávání slabik  Test rozpoznávání počáteční slabiky ve slovech  Dva testové bloky  Mladší děti: s užitím obrázků; 15 výzvových slov  Starší děti: 15 slov s obrázky+ 6 pseudoslov  Dítě vybírá ze svou slov jedno, které začíná na stejnou slabiku (zvuk) jako slovo výzvové  „Na obrázku je kohout. A ty mi teď zkus říci, které slovo začíná stejně jako kohout, je to koláč nebo salám…“ Skládání slabik  16 slov , 1 – 4 slabičných  Spojování slabik do slov na základě prezentace sekvence slabik  Teď si zahrajeme hru na roboty. Já ti za chvíli ukážu, jak mluví robot a tvým úkolem bude poznat, co ten robot říká? Robot totiž neumí říkat celá slova, umí říkat jen slova rozdělená na části. Ukážu ti teď, jak ten robot třeba mluví: Třeba říká: ry –ba Rozpoznávání hlásek  20 položek: pseudoslova začínající na S, M, K, L, B  Prezentace vždy s obrázkem reálného slova s nímž se pseudoslova porovnávají (položky prezentované z nahrávky)  Podívej, tady mám obrázek a na něm je nakreslený MÍČ . Slovo „MÍČ“ začíná na M. slyšíš to tam? MMMíč. Tak a teď ti řeknu dvě vymyšlená slovíčka a ty zkus přemýšlet, které začíná stejně jako MÍČ. Poslouchej: MOL-ČOL . MOL začíná na M a ČOL začíná na Č. … Rychlé jmenování- RAN  Matrice s celkem 40 políčky, kde se střídá 5 obrázků. Dítě jmenuje obrázky co nejrychleji. Opakování pseudoslov  22 položek  dvojslabičná, trojslabičná a čtyřslabičná slova uspořádána v náhodném pořadí  dítě opakuje položky prezentované z nahrávky  např. zovík, klešipamke, notýpar Testy gramaticko-lexikální Gramatické uvědomování  Posouzení gramatičnosti  Opravování vět  Pro administraci používáme plyšáka Vendelína, který se učí česky. Děti poszují, zda jeho věty jsou správné. V dalším testu pak jeho věty opravují. Morfologie  Test je členěný do 5 bloků vždy se 6 položkami, děti pomáhají kamarádovi Toníkovi /Týně v mluvení, pomáhají mu doplnit věty  Různé hry:  Jedna věc a víc věcí  (Pěkně si prohlídni první dva obrázky. Na tomto obrázku je jedna kočička a tady na tom obrázku jsou dvě……, pomůžeš mi říct co tam je? Jsou to dvě……(kočičky).  Co lidé dělají_ přítomný čas sloves,3 osoba přít. času  Já ti řeknu a ukážu na obrázku, co právě teď někdo dělá. A ty mi zkusíš říct, jak by to bylo, kdyby to dělal ten člověk už včera.  Co je dnes a co bylo včera? - 3 os. min. času  Co je muž a co je žena - přechylování  Kde ty věci jsou? - pády po předložkách a ve větách Porozumění gramatice  „Maminku hladí dítě“  „Kluk má dárek“  Hra na hledání obrázků , 4 testové bloky se 6 položkami  Předložky  Pěkně si prohlídni první dva obrázky. Na obou obrázcích je nakreslená váza. Teď poslouchej co ti řeknu: Váza je na stole. Ukážeš mi na kterém obrázku to je nakreslené?  Plurály  Já řeknu třeba…Zalévají kytky…ukážeš mi kde to je. (Na výběr 2 obrázky, na jednom zalévá kytky jeden člověk, na druhém dva lidi.)  Slovosled a pády  …Koza stříhá žirafu… ukážeš mi, kde to je?  Shoda (množné číslo sloves)  Teď zkusíš poznat, jestli to ,co říkám dělá jeden člověk nebo více lidí… Test slovní zásoby  „šála“  Obrázkový test slovní zásoby, podobný PPVT  40 položek  Ukaž mi, kde je tady míč.  gabriela.malkova@fhs.cuni.cz