SPR/ VPL 457 Genderové aspekty trhu práce a související politiky Identifikace kurzu: Magisterské navazující denní studium SPSP, povinně volitelný (kredity B) Vyučující: Mgr. Blanka Plasová Ph.D., Mgr. et Mgr. Lenka Formánková, Mgr. Jana Válková Způsob zakončení kurzu: zápočet: povinná účast na prezentaci mini-výzkumných projektů, povinná příprava jednoho semináře (ve skupině), četba povinné a doporučené literatury, seminární příprava. zkouška: test hodnocení: Celkem maximálně 100 bodů: ü test: max. 50 bodů (5 otázek 0-10 bodů) ü minivýzkum: max. 30 bodů: - 0-10 bodů kvalita zpracování minivýzkumu (hodnotí vyučující, kdo se minivýzkumu nezúčastní, má 0 bodů) - 0-10 aktivní účast na prezentaci výsledků minivýzkumu na semináři – (10 bodů participace, 0 bodů neúčast) - 0-10 bodů účast na prezentacích minivýzkumu v termínech, kdy neprezentuji (0 bodů žádný seminář, 5 bodů jeden seminář, 10 bodů dva semináře – celkem jsou 3 termíny prezentací minivýzkumu) ü příprava semináře: max. 20 bodů: - 0-10 bodů - kvalita zpracování semináře (hodnotí vyučující, kdo se přípravy nezúčastní, má 0 bodů) - 0-10 bodů - aktivní účast na vedení semináře – (10 bodů participace, 0 bodů neúčast) A – 100-91 bodů B – 90-81 bodů C – 80-71 bodů D – 70- 61 bodů E – 60-51 bodů Kredity: 10 kreditů Forma: 9 hodin přednášek + 14 hodin seminářů Kritérium Zátěž Kredity Přímá výuka 90 min/týdně 1 Četba české literatury 493 stran 2 Četba anglické literatury 640 stran 2,6 Sběr dat v rámci minivýzkumu a příprava prezentace Týmová práce 1,5 Příprava semináře Týmová práce 1,5 Ostatní příprava Příprava na diskuze 0,4 Závěrečná zkouška A Písemný test 1 Celkem 10 kreditů Anotace: Cílem kurzu je seznámit studenty a studentky s genderovou optikou a to především ve vztahu ktrhu práce a veřejným politikám státu a programům organizací, ale i ve vztahu k domácnostem a jedincům. Bude diskutována otázka genderové kultury a očekávaných rolí mužů a žen ve společnosti. Kurz se dále zaměří na postavení žen a mužů na trhu práce (především teorie genderové segmentace)a v domácnosti (teorie dělby práce),a to v kontextu tzv. nových sociálních rizik a nových trendů na trhu práce. Dále budou představeny státní politiky slaďování práce a rodiny a zaměstnavatelské politiky na tomto poli.Prostor bude dán také genderové kritice tradiční typologie sociálního státu a bude diskutován potenciál politik formovat genderové rozložení vztahů ve společnosti. Vedle makro-sociálního pohledu uplatníme i pohled mikro-sociální/individuální, kdy se zaměříme především na individuální preference jedinců v oblasti slaďování práce a rodiny a jejich vazbu na makro-sociální podmínky (strukturální, kulturní, institucionální). Dovednosti: Studenti se naučí být senzitivní k různým formám genderového pořádku ve společnosti a k důsledkům genderových rozdílů na poli sociální politiky. Detailně se seznámí s veřejnými politikami stejně jako se zaměstnavatelskými politikami slaďování práce a rodiny jak v České republice, tak v mezinárodním kontextu zemí EU. Budou schopni zhodnotit jejich limity a jejich možnosti. 1. Seznámení se s obsahem a tématy kurzu 19. 2. (přednášející Blanka Plasová, Lenka Formánková) - Vymezení obsahu a koncepce kurzu - Vymezení náplně povinného výzkumného semináře - Vymezení obsahu a výstupů mini-výzkumu - Rozdělení do týmů 2. Koncept gender a genderová kultura 26. 2. (přednášející Lenka Formánková) Pojem gender v širších souvislostech, sociální konstrukce genderu, gender jako analytická kategorie, genderová dělba práce (teorie dělby práce, determinanty dělby práce), společenská a ekonomická hodnota placené a neplacené práce, postoje k rolím mužů a žen v české společnosti, postoje ke slaďování práce a rodiny, společenské normy spojené s rodičovstvím, genderové kulturní teorie sociální politiky a sociálního státu, promítání kulturních norem do institucionálního nastavení – kultura vs. instituce. Seminární příprava: Jaký je rozdíl mezi postavením žen a mužů ve společnosti a jaké faktory ovlivňují dělbu placené a neplacené práce mezi nimi? Texty (viz.níže): Renzetti, Claire M., D. Curran. 2003, Pp. 8 – 30. Kremer, M. 2007, Pp. 171 – 178, 216 – 226. Literatura: Povinná (69 s.): Renzetti, Claire M., D. Curran. 2003: Ženy, muži a společnost. Praha: Nakladatelství Karolinum, Pp. 8 – 30. Kremer, M. 2007. How Welfare States Care: Culture, Gender and Citizenship in Europe. Amsterodam: Amsterodam University Press, Pp. 171 – 178, 216 – 226. Doporučená: Bourdieu, P. 2000. Nadvláda mužů. Praha: Univerzita Karlova, Pp.11-40. Bang, H., Jensen, P.H., Pfau-Effinger, B. 2000. Gender and European welfare state. Context, structure and agency. In Duncan, S., Pfau-Effinger, B. Gender, Economy and Culture in the European Union. London and New York: Routledge. Pp.113-130. Beauvoir, Simone 1966: Druhé pohlaví. Praha: Orbis, Pp.7-24. Duncan, S. 2005. „Mothers, Care and Employment: Values and Theories.“ Working Papers No. 1. CAVA and University of Bradford. Chaloupková, J. 2005. „Faktory ovlivňující dělbu domácí práce v české společnosti.“ Sociologický časopis 41(1): 57 - 77. Chaloupková, J., Šalamounová, P. 2004. Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě. Sociologický ústav AV ČR. Pp. 30-49. Možný, I. 2006. Rodina a společnost. Praha: Sociologické nakladatelství. Pp. 175-196 Pfau-Effinger, B. 2004. Development of Culture, Welfare States and Women’s Employment in Europe. Aldershot, Hants, England: Ashgate. Pp. 40-61. 3. Strukturální kontext: nové trendy na TP a nová sociální rizika 5.3. (přednášející Blanka Plasová) Nová sociální rizika. Současné trendy na trhu práce (globalizace, tlak na kompetitivnost a produktivitu, flexibilizace, nestabilita kariér, tlak na proměnu pracovní síly – důraz na zaměstnatelnost, negativní dopady na jistoty na trhu práce, rostoucí role organizace). Postavení žen a mužů na trhu práce ve vazbě na sociální rizika Seminární příprava:Jaký je rozdíl mezi tzv. starými a novými sociálními riziky a přístupem sociálního státu ? Texty (viz níže): Taylor-Gooby, P. 2004: s.1-29, Keller, J. 2011: s. 35-56 Literatura: Povinná (87 str.) Taylor-Gooby, P. 2004. “New Risks and Social Change.” In Taylor-Gooby, P. (ed.). 2004. New risks, new welfare: the Transformation of the European Welfare State. New York: Oxford Univerzity Press: s.1-29 Keller, J. 2011. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme.Praha: Sociologické nakladatelství Slon: str. 35-56 Křížková, A., Maříková, H., Hašková H., Formánková, L. 2011. Pracovní dráhy žen v České republice. Praha: SLON Sociologické nakladatelství. 7-36, 215-224. Doporučená Bonoli, G. 2006. New Social Risks and the Politics of Post-Industrial Social Policies. Pp. 3-26.In Armingeon, K., Bonoli, G. (eds.): The Politics of Post-Industrial Welfare States. Adapting post-war social policies to new social risks. New York: Routledge. Fischlová, D. 2005. Vytvoření informační základny pro analýzu faktorů ovlivňujících rozdíly v úrovni pracovních příjmů (mezd) mužů a žen a pro modelování (prognózování) těchto rozdílů. Praha: VUPSV. Noon, M., Blyton, P. 2002. The Realities of Work. PALGRAVE. Kapitola “Unfair discrimination at work”, str. 251-286. Krause, D. 2005. Analýza trhu práce České republiky z pohledu problematiky genderu se zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti žen v managementu. Moderní společnost a její proměny: Gender v managementu. Praha: VÚPSV. 4. Čtecí týden 12.3. 5. Genderová segregace na trhu práce 19.3. (přednášející Jana Válková) Horizontální a vertikální segregace, měření segregace, vysvětlení segregace. Feminizované a maskulinizované profese, skleněný strop, skleněný útes, sametová ghetta. Genderová segregace na trhu práce v ČR. Seminární příprava: Jaká existují vysvětlení pro existenci genderové segregace na pracovním trhu? Texty (viz. níže):Blackburn, R. M.; Browne, J.; Brooks, B.; Jarman, J. 2002: 513-536. Literatura: Povinná: (68 s.) Blackburn, R. M.; Browne, J.; Brooks, B.; Jarman, J. 2002. Explaining gender segregation. British Journal of Sociology, Vol. 53, no. 4, pp. 513-536. Kreimer, M. Labour Market Segregation and the Gender-Based Division of Labour. 2004. The European Journal of women´s studies. 2004, no. 11, pp. 223-246. Ryan, Michelle K. Haslam, S. Alexander. 2005. The Glass Cliff: Evidence that Women are Over-Represented in Precarious Leadership Positions. British Journal of Management, Jun 2005, Vol. 16, Issue 2, pp. 81-90. Ryan K. M.; Haslam S. A.; Hersby M. D.; Kulich C.; Atkins C. 2007. Opting out or Pushed off the Edg e? The Glass Cliff and the Preacariousness of Women´s Leadership Positions. Social and Personality Psychology Compass. Vol.1/1, pp. 266 – 279. Doporučená: Blackburn, R., M.; Jarman, J. 2004. Segregation and Inequality. Gender Statistics – Occupational segregation: extent, cause and consequences. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Cross, S.; Bagilhole, B. 2002. Girls’ jobs for the boys? Men, Masculinity and Non-Traditional Occupations. Gender, Work and Organization. Apríl 2002, Vol. 9, no. 2, pp. 204-226. Emerek, R. 2005. Measuring gender segregation. In: Gonäs, L.; Karlsson, Jan Ch. eds. Gender segregation: divisions of work in post-industrial welfare states. Burlington, VT: Ashgate. Forster, N. 1999. Another ´Glass Ceiling´?: The Experiences of Women Professional and Managers on International Assignments. Gender, Work and Organization,Vol. 6, no. 2, pp. 79 – 90. Guillaume, C.; Pochic, S. 2007. WhatWouldYouSacrifice? Access to Top Management and theWork-life Balance. Gender, Work and Organization, JournalCompilation, pp. 1 – 23. Powell, G. N.; Butterfield, A. 1994. Investigating the „Glass ceiling“ Phenomenon: An Empirical Study of Actual Promotions to Top Management. The Academy of Management Journal. Feb1994, Vol. 37, no. 1, pp. 68-86. 6. Institucionální charakteristiky: Česká sociální politika v kontextu EU 26.3. (přednášející Jana Válková) Feministická kritika klasických typologií sociálního státu, gender senzitivní typologie sociálního státu, pojem de-familializace jako alternativa k de-komodifikaci. Familialismus a de-familialismus. Re-familializace a zasazení ČR do kontextu EU-15 a zemí střední a východní Evropy. Politika EU v oblasti rovných příležitostí a slaďování práce a rodiny, otevřená metoda koordinace (doporučení s ohledem na design politik na národní úrovni) a reflexe vývoje v ČR. Seminární příprava:Jak byste charakterizovali rodinnou politiku ČR v kontextu evropského prostoru? Texty (viz. níže): Bambra, C. 2004: 201-211, Saxonberg, S., Sirovátka, T. 2006: 189 – 202. Literatura: Povinná (115 s.): Bambra, C. 2004. “The Worlds of Welfare: illusory and gender blind?”.Social Policy & Society 3(3): 201-211. Orloff, A. S. 1996. Gender in the welfare state.Annual Review of Sociology, 22, pp 51-78 [online] Citovánoz JSTORE. Sainsbury, D. 1994. Women's and men's social rights: Gendering dimensions of welfare state. In: D. Sainsbury ed. Gendering Welfare States. London: Sage. pp. 151-169. Saxonberg, S., Sirovátka, T. 2006.Failing Family Policy in Post-Communist Central Europe.Journal of Comparative Policy Analysis: Research and Practice. Vol. 8, no. 2, pp. 189 – 202. Lewis, J. 1992. Gender and the Development of Welfare Regimes.Journal of European Social Policy Vol. 2, no.3, pp 159-173. Ten Years of the European Employment Strategy (2008), EC, s. 4 – 37) [online] http://ec.europa.eu/employment_social/publications/2007/ke7807329_en.pdf Doporučená: Paci, P. et. al. 2002. Gender in Transition. Washington D.C.: World Bank, [online] Pascal, G., Manning, N. 2000. Gender and social policy, comparing welfare states.Comparing welfare states in Central and Eastern Europe.Journal of European Social Policy, Vol.10, no. 3, pp. 57- 76. Lewis, J. 2006. Employment and Care: The Policy Problem, Gender Equality and the Issue of Choice. Journal of Comparative Policy Analysis, Vol. 8, No. 2, pp. 103 – 114. 7. Úvod do politik harmonizace práce a rodiny a opatření péče o děti 2. 4. (přednášející Blanka Plasová) Vymezení harmonizace práce a rodiny, teorie, potřeby a aktéři (stát – zaměstnavatelé – jednotlivci a rodiny), legitimita, genderový úhel pohledu, nástroje - problematické aspekty a provázanost. Péče o děti- historický vývoj, cíle veřejné péče o děti v ČR, návaznost na harmonizaci práce a rodiny, systém – síť péče o děti (veřejná vs. soukromá), finanční, prostorová a časová dostupnost, příležitosti a limity fungování/rozvoje. Seminární příprava: Čím jsou typické služby péče o nejmenší děti v ČR oproti jiným post-komunistickým zemím? Texty (viz níže): Szelewa, D., Polakowski, M.P. 2008: str. 115-131, Hašková 2008: 51-70, Křížková et al. 2005:14-21 a 35-57. Literatura: Povinná (64 s): Szelewa, D., Polakowski, M.P. 2008. Who cares? Changing patterns of childcare in Central and Eastern Europe. Journal of European Social Policy Vol 18(2): 115–131. Hašková, H. 2008. Kam směřuje česká společnost v oblasti denní péče o předškolní děti? In Křížková et al. 2008. Práce a péče: proměny "rodičovské" v České republice a kontext rodinné politiky Evropské unie. Praha: Sociologické nakladatelství. Pp. 51-70 Křížková, A. (ed.) et al. 2005. Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie. Sociologické studie/Sociological studies 05:04. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Pp. 14-21, 35-57 Doporučená: Marksová-Tominová, M. 2003. Překážky a možnosti ve slaďování práce a rodiny. Výstup z fáze Analýza projektu EQUAL - “Podmínky pro slaďování profesního a rodinného života-partnerství v rodině” od 3 – 28. 25 s Kuchařová, V., Bareš, P., Höhne, S., Nešporová, O., Svobodová, K., Šťastná, A., Plasová, B., Ž áčková, L. 2009. Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha: VÚPSV, v.v.i. MPSV. 2008. Návrh zákona schválený vládou. Soubor prorodinných opatření - Prorodinný balíček. [online]. [http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf] Hašková, H.; Křížková, A. 2003. Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce. Praha, Sociologický ústav AV ČR. Kuchařová, V. , Ettlerová, S., Nešporová, O., Svobodová, K. 2006a. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Zpráva z výzkumu realizovaného jako součást projektu „Programu Iniciativy Společenství EQUAL“ Role rovných příležitostí pro ženy a muže v prosperitě společnosti (Půl na půl). Praha: VÚPSV. Kuchařová, V.; Ettlerová, S.; Matějková, B.; Svobodová, K.; Šťastná, A. 2006b. Postoje a zkušenosti s harmonizací rodiny a zaměstnání rodičů dětí předškolního a mladšího školního věku. Praha: VUPSV. Nešporová, O. 2005. Harmonizace rodiny a zaměstnání. Rodiny s otci na rodičovské dovolené. Praha: VÚPSV. Zákoník práce č.262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. (zejména § 16 - § 17 a § 237 - § 247) European Foundation for the Improvemen to Living and Working Conditions. 2008. Sector Futures – Child care services sector. 8. Mateřská a rodičovská dovolená 9.4. (přednášející Lenka Formánková) Mateřská dovolená a finanční kompenzace. Typologie rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku – kontext zemí EU a některých zemí střední a východní Evropy, rozdíly, podobnosti, dopady konstrukce daného nástroje. Vývoj těchto opatření v ČR. Zapojení otců do péče, otcovská dovolená, „noví otcové“, konstrukce maskulinity. Seminární příprava: Jaké jsou charakteristiky české rodinné politiky v oblasti mateřské a rodičovské dovolené a jaké jsou determinanty tohoto vývoje? Jaký mají dopad na pozici žen na trhu práce? Texty (viz níže): Formánková, L. 2010, Hašková, H., 2007, Křížková, A., M. Vohlídalová 2009. Literatura: Povinná (106 s.): Hašková, H. 2007. Doma, v jeslích, nebo ve školce? Rodinná a institucionální péče o předškolní děti v české společnosti mezi lety 1945–2006. Gender, rovné příležitosti, výzkum, Vol. 8, No. 2, 15-26, 2007. Formánková, L. 2010. „Ideály péče v kontextu nových sociálních rizik.“ Sociální studia 7 (2): Pp. 69–92. Stránky MPSV: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/4#1.1 – sociální reforma 2012 Křížková, A.; R. Dudová; H. Hašková; H. Maříková; Z. Uhde (eds.) 2008. Práce a péče: Proměny rodičovské v České republice a kontext rodinné politiky Evropské Unie. Praha: SLON, s . 29-50. Leitner, S. 2003. Varieties of Familialism. The Caring Function of the Family in Comparative Perspective. EuropeanSocieties5(4). Pp. 353-375. Křížková, A., M. Vohlídalová. 2009. „Rodiče na trhu práce: mezi prací a péčí.“ Sociologický časopis/Czech Sociological review, 45 (1), Pp. 31–60. Meyers, M., Gornick, J. 2005. Policies for Reconciling Parenthood and Employment: Drawing Lessons from Europe. Challenge 48 (5). Pp. 39–61. Doporučená: Čermáková, H., H. Hašková, M. Linková, H. Maříková. 2002. Podmínky harmonizace práce a rodiny v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Ettlerová, S., Kuchařová, V., Nešporová, O., Svobodová, K., Šťastná, A. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Pp. 20-67. Fagan, C. 2010. Analysis Note: Men and Gender Equality– tackling gender segregatedf amily roles and social care jobs. EGGE – European Network of Experts on Employment and Gender Equality issues. Manchester:University of Manchester. Maříková, H., Radimská, R. 2003. Podpora využívání rodičovské dovolené muži. Praha: MPSV, Pp.60-102. Šmídová, I. 2003. „Matkové“. In Mareš, P., Potočný, T. eds. Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister & Principal Publishing. Pp. 157-175. van der Lippe, T., Jager, A., Kops, Y. 2006. Combination Pressure: The Paid Work-Family Balance of Men and Women in European Countries. Acta Sociologica49(3). 9. Role zaměstnavatelů a harmonizace práce a rodiny 16.4. (přednášející Blanka Plasová) a) Role zaměstnavatele v problému harmonizace práce a rodiny na pozadí rostoucí flexibilizace trhu práce (koncept flexicurity) b) Teoretická vysvětlení chování zaměstnavatelů v oblasti HPR, relevantní faktory vstupujících do procesu rozhodování a implementace (institucionální teorie, teorie ekonomické racionality, společenská odpovědnost firem) c) Flexibilní režimy práce – tzv. family-friendly flexibilita - obecné charakteristiky, typy flexibilních opatření, legislativa, kritické aspekty flexibilních opatření/bariéry využívání, nabídka a poptávka po těchto opatření v ČR. Seminární příprava: Jaké faktory ovlivňují zaměstnavatele v oblasti zavádění (nadstandardních) opatření harmonizace práce a rodiny v organizaci? Interpretace výsledků mezinárodního empirického výzkumu diskutujte na konci prezentace v kontextu situace v ČR. Text (viz níže):den Dulk et al. 2010: 156-184, Plasová 2012: 95-118, Wood et al. 2003: 221-247 Literatura: Povinná (129 s): den Dulk, L., Peters, P., Poustma, E., Ligthart, P.E.M. 2010. The Extended Business Case for Childcare and Leave Arrangements in Western and Eastern Europe. Baltic Journal of Management Vol. 5, No. 2: 156-184. 28 s Plasová, B. 2012. Zaměstnavatelé a nerovnováha mezi prací a rodinou. Disertační práce. Brno: MU. Str. 95 – 118, 23 s.. Wood, S. J., de Menezes, L. M.; Lasaosa, A. 2003. Family-friendly management in Great Britain: Testingvariousperspectives. Industrial Relations, 42, s. 221-247, 26 s Nekolová, Markéta. 2008. Flexicurity - hledání rovnováhy mezi flexibilitou a ochranou trhu práce v České republice. Praha: VÚPSV, 7-59. 52 s. Doporučená: Machovcová, K. 2008. Od uklízečky až po generálního ředitele: genderové režimy v pracovní organizaci. Sociální práce/Sociálna práca, Brno : AVSP, 8, 3. s. 43-62. 19 s Krause, Danica. 2005. Analýza trhu práce České republiky z pohledu problematiky genderu se zaměřením na popis stavu a struktury zaměstnanosti žen v managementu. Dílčí studie. Praha: VÚPSV. Str. 18-34 Plasová, B. 2008. Strategie zaměstnavatelů v oblasti harmonizace práce a rodiny v kontextu strategií pracujících rodičů s dětmi. In Rodiny, děti a zaměstnání v české společnosti. první. Boskovice/Brno : František Šalé - Albert, s. 207-240. Machovcová, K. 2006. Výzkum potřeb cílové skupiny personalistů, limitů a možností pro rozvoj rovných příležitostí pro ženy a muže.Výzkumná zpráva, Gender Studies o.p.s. Projektu EU Equal „Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů“. Polívka, M. 2000. „Zpráva z šetření provedeného u zaměstnavatelů.“ Příloha 3 k souhrnné zprávě Vytváření odpovídajících podmínek pro uplatňování pružných forem organizace práce a pracovní doby jako součást politiky zaměstnanosti. Praha: VUPSV. Davis, A. E.; Kalleberg, A. L. 2006.“Family-Friendly Organisations?Work and Family Programs in the 1990s.”Work and Occupations, Vol. 33 Number 2; Sage Publications, 191 – 216, s. 25 Kingston, P.W. 1990. Illusion and ignorance about family-responsive workplace.Journal of Family Issues, 11. pp. 438 – 454. 10. Mikro-rovina – individuální strategie a preference 23.4. (přednášející Lenka Formánková) Mirko-sociální teorie - preferenční teorie (Hakim) a její kritika, preference ve vztahu k rolím mužů a žen v české společnosti, rozpor mezi preferencemi a realitou. Preference ve vztahu k politikám v ČR, vliv kulturních a strukturálních podmínek na preference, institucionální determinismus. Opatření sociálního státu vs. životní strategie a preference. Seminární příprava: Do jaké míry jsou preference žen a mužů podle preferenční teorie C. Hakim ovlivněny kontextem trhu práce a politik? V čem spočívají limity této teorie podle Crompton a Lyonette? Jaká je zkušenost a praxe v oblasti slaďování práce a rodiny u českých žen? Texty (viz níže): Rabušic, L. Chromkova-Manea, B. E. 2007: 46-5, Crompton, R., C. Lyonette. 2005: 601–620. Hašková, H. 2011:40-52. Literatura: Povinná (57 s.): Crompton, R., C. Lyonette. 2005. „The new gender essentialism – domestic and family ‘choices’ and their relation to attitudes“. The British Journal of Sociology, Vol. 56 (4): 601–620. Hakim, C. 2006. „Women, Careers, and Work-life Preferences.“ British Journal of Guidance & Counselling 34 (3), Pp. 279–294. Hašková, H. 2011. Proměny časování a způsobu návratu matek do zaměstnání. Gender, rovné příležitosti, výzkum 12 (2), 40-52. Rabušic, L. Chromkova-Manea, B. E. 2007. Preferenční teorie Hakimové v českém kontextu. Demografie 49(2): 46-55. – ve studijních materiálech v angličtině. Doporučená: Bartáková, H. 2008. Problémy přechodu žen na trh práce po rodičovské dovolené. In Sirovátka, T., Hora, O. eds. Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Boskovice/Brno: František Šalé-Albert. Pp. 175-206. Crompton, R., F. Harris. 1998, „Explaining women’s employment patterns: ‘orientations to work’ revised.“British Journal of Sociology Vol. 49 (1): 118–136. Duncan, S. 2007. “Mothers´ Work-Life Balance: individualized preferences or cultural construction?“In Gender Divisions and Working Time in the New Economy.Changing Patterns of Work, Care and Public Policy in Europe and North America, ed. Diane Perrons, Colette Fagan, McDowell Linda, Kath Ray, andKevin Ward, 127-47. Cheltenham, Northampton: Edward Elgar. Pp. 127-147. Hakim, C. 2000. Work-LifestyleChoices in the 21st Century – Preference Theory. New York: Oxford University Press. kapitoly 72-83, 155-192, 223-275. Maříková, H. 2008. „Mateřství, rodina a práce z pohledu matek malých dětí." Gender, rovné příležitosti, výzkum 9 (2): 45–55. [Online: http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2009022201] 11. Seminář – Minivýzkum I. 30.4. Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny - prezentace a diskuze výsledků výzkumu 2- 3 týmů 12. Seminář - Minivýzkum II. 7.5. Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny - prezentace a diskuze výsledků výzkumu 2- 3 týmů 13. Seminář - Minivýzkum III. 14.5. Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny - prezentace a diskuze výsledků výzkumu 2- 3 týmů Zadání pro týdenní semináře Pravidelné týdenní semináře jsou koncipované jako součást tematické výuky. Semináře vedené týmem studentů/tek doplňují přednášku vyučujících. Cílem těchto seminářů je seznámení s povinnou literaturou tvůrčím přístupem a zapojení všech studentů a studentek do diskuse. Účast: povinnost spolu-organizace alespoň jednoho semináře pro získání zápočtu Týmy:8 týmů po 4-5 lidech podle počtu frekventantů/tek kurzu. Délka semináře: 45-50 minut, delší seminář bude po určeném čase přerušen vyučující.Prosím dodržte časový limit! Téma:Témata seminářů odpovídají tématu vyučovací hodiny dle sylabu. Náplň semináře: Forma semináře je volná. Jeho smyslem je doplnit přednášku vyučujících.Nemělo by se proto jednat o referát nebo prezentaci. Seminář by měl tvůrčím způsobem rozvíjet diskusi o tématu a zapojovat všechny studující do participace. V rámci semináře by měla být mimo jiné zodpovězena otázka k seminární přípravě na základě doporučené literatury. Studenti/studentky organizující seminář ale mohou pracovat i s další doplňkovou literaturou relevantní tématu, na kterou narazili v jiném kurzu nebo při četbě odborné literatury. Zadání úkolů pro Minivýzkum Obecné téma výzkumu: Názory a postoje mužů a žen vzhledem k vybraným opatřením sociálního státu v oblasti slaďování práce a rodiny Prezentace týmů:24.4., 15.5. Účast: povinná pro získání zápočtu Týmy: celkem cca 8 týmů (podle počtu studentů) Délka prezentace výsledků: max. 15 minut prezentace + max. 7 minut následná diskuse u každého týmu. Prosím dodržte časový limit pro prezentaci! (tzn. prezentujte jen podle vás nejzávažnější zjištění, tedy krátce shrňte výstupy minivýzkumu + prezentuje i případné zvláštnosti, to, co vás na výzkumu překvapilo, co pro vás bylo nové/nečekané a jaké bylo pracovat v týmu) Zadání: Zjistěte zkušenosti žen a mužů s malými dětmi do sedmi let v oblasti slaďování práce a rodiny a jejich názory na opatření sociálního státu (příp. zaměstnavatele) v oblasti slaďování práce a rodiny. Oblasti dotazování: osobní zkušenost žen a mužů s malými dětmi v oblasti slaďování práce a rodiny v ČR (resp. v dané lokalitě), názory na opatření sociálního státu (příp. zaměstnavatele) v oblasti slaďování práce a rodiny (tzn. pokud to rodiče neřeknou sami během rozhovoru, nezapomeňte se doptat na mateřskou a rodičovskou dovolenou, finanční příspěvek během mateřské, rodičovský příspěvek, služby péče o dítě – veřejné, soukromé, příp. další formy výpomoci, atd.). Sledujte i spokojenost, nespokojenost, největší obtíže, návrhy, jak by to měl stát udělat lépe, příp. názory na to, jak by se měl chovat zaměstnavatel, co by měl poskytovat. Vyberte si 3 – 4 oblasti dotazování a tento výběr zdůvodněte (nejlépe pomocí literatury) v prezentaci.Na základě těchto vybraných oblastí si zformulujte společné schéma rozhovoru. Forma: rozhovor, max. ½ hodiny - každý člen/ka týmu provede jeden rozhovor - svá zjištění konzultujte v týmech a vytvořte společnou prezentaci Koho oslovit: ženy/muže s malým dítětem/dětmi nejlépe krátce po mateřské/rodičovské dovolené; způsob získávání komunikačních partnerek/partnerů je libovolný, ovšem musíte ho v prezentaci pospat a reflektovat případná omezení vašeho výzkumného vzorku Zaručte jim anonymitu!(tzn. ve všech vašich materiálech budou vystupovat pod fiktivními jmény) Sledování socio-demografických a dalších charakteristik: pokuste se mít ve výzkumném vzorku jednu ženu/muže s vysokoškolským vzděláním a jednu ženu/muže s vyučením či ZŠ (pokud se nepovede, reflektujte v prezentaci obtíže při shánění komunikačních partnerek/partnerů). Dbejte o genderovou vyváženost vzorku! + dotazujte se i na věk, počet dětí, rodinný stav, zda žije s partnerem/partnerkou v jedné domácnosti, konkrétní povolání/pozice, zda byl/a zaměstnán/zaměstnaná před rodičovskou dovolenou a v jaké pozici je na trhu práce po rodičovské dovolené (to vše nejlépe na konci rozhovoru, pokud to nevyplyne během něj) Struktura prezentace: 1. popište a zdůvodněte výběr oblastí, na které se váš výzkum zaměřuje 2. krátce charakterizujte svůj vzorek (podle socio-demografických a dalších charakteristik), reflektujte jeho příp. limity 3. prezentujte nejvýznamnější výsledky výzkumu 4. diskuse