Sociologie pro ekonomy (BPV_SOPE) 23.4. 2014 Struktura přednášky 1) nHistorické proměny průmyslové společnosti a její současné rozpory n nNejnovější vývojové trendy hospodářsky rozvinutých společností nZdroje nestability a napětí v současných západních společnostech nMyšlenka provázanosti versus rozštěpenosti ekonomických, sociálních a politických institucí v současných západních společnostech nSociologické aspekty tržních vztahů Společnosti (ne-)strukturované a (ne-)stratifikované nLovci a sběrači (malé komunity, malá nerovnost, málo majetku a hmotných statků, strukturace hlavně podle věku pohlaví) nPastevci a zemědělci (rozsáhlejší komunity, větší majetková mocenská nerovnost nTradiční (neprůmyslové) státy (komplikovanější systém dělby práce, základní dvě třídy – vládnoucí elita a ostatní) n Moderní společnosti nVs. společnosti lovců a sběračů, zemědělců a pastevců nProces industrializace – strojní výroba (Anglie 18. století) nVětšina obyvatel už nepracuje v zemědělství ale v továrnách a úřadech, rychlé tempo inovací nVyšší úroveň urbanizace, komplexní politické systémy, národní státy nPrvní, Druhý a Třetí svět nAktuální sociální změna - globalizace Masová společnost nModerní společnost s masovou kulturou a neosobními sociálními institucemi nOslabeni tradičních vazeb byrokracií, ústup tradičních, aristokratických hodnot nAlexis de Tocqueville – tyranie většiny nÉmile Durkheim masa atomizovaných individuí nFrankfurtská škola – odcizený individua a kulturní průmysl nJosé Ortega y Gasset – úpadek vysoké kultury Práce a ekonomický život nPráce = vykovávání úkolů vyžadující úsilí s cílem výroby zboží nebo služeb k uspokojení lidských potřeb nModerní společnost – průmyslová výroba nFormální vs. neformální ekonomika (finanční transakce bez dohledu státu, DIY, dobrovolnictví) nDělba práce – specializace jednotlivých pracovních činností – růst vzájemné ekonomické závislosti (Ne-)zaměstnanost nProměna struktury zaměstnanosti od počátku 20. století (dominance manuální práce – zvyšující se důležitost nemanuální práce) n příčiny – mechanizace + přesun manuálních činností do jiných zemí nSociální a politické aspekty nezaměstnanosti nPříčiny růstu nezaměstnanosti: mezinárodní konkurence, krize a recese, nové technologie, větší počet práceschopného obyvatelstva Odbory a socio-ekonomický konflikt nPřed-moderní formy vzdoru n18. století – postupný vzestup dělnického hnutí nRepresivní opatření vs. normalizace odborové činnosti – všeobecný nárůst odborového členství nNejasná souvislost mezi odbory a stávkami před první světovou válkou (USA, VB) nPrávo na stávku – obhajoba ekonomických zájmů dělníků nPokles odborové organizovanosti (nezaměstnanost, flexibilní výroba, neoliberální doktrína) Práce a nerovnost nŽeny v pracovním procesu – stereotypy nKlesající prestiž povolání – zvyšuje se zastoupení žen v něm nRovnost příležitostí? – stejná mzda za stejnou práci nPráce v domácnosti - % -% bohatství v průmyslových zemích Politická moc a ekonomie nPolitická ekonomie: snahy analyzovat a pochopit sociální, politické a ekonomické jevy a jejich vzájemné vztahy metodami různých společenských věd nVznik v morální filosofii nExkurz: Washingtonský konsensus (Williamson 1989) n Fiskální disciplína bez velkých fiskálních deficitů k HDP. n Přesměrování veřejných výdajů od těch diskriminujících a růst potlačujících k oblastem, jako je vzdělání, zdravotnictví a infrastruktura. n Daňová reforma – rozšíření daňového základu a snížení mezních daňových sazeb. n Finanční liberalizace – tržně určované úrokové sazby. n Konkurenceschopný měnový kurz, který přinese rychlý růst netradičního exportu. n Liberalizace obchodu s důrazem na nahrazení dovozních kvót za cla, která mají být postupně snižována. n Zrušení bariér pro vstup zahraničních přímých investic. n Privatizace státních podniků. n Zrušení regulací, které brání vstupu nových firem nebo omezují konkurenci s výjimkou regulací v oblasti bezpečnosti, životního prostředí, ochrany spotřebitele a dohledu nad finančními institucemi. n Ochrana vlastnických práv. n nRobert Reich: Mýtus o svobodném trhu (http://robertreich.org/post/61406074983) Moderní průmyslová ekonomika nVysoká (komplexní) dělba práce (specializace, růst vzájemné ekonomické závislosti napříč prostorem i časem) nA. Smith – dělba práce zvyšuje produktivitu nF.W. Taylor – vědecké řízení podniku a organizace výroby, rozložení produkce na jednotlivé části, jejich seřazení a načasování za účelem zvýšení efektivity – „taylorismus“ nFordismus – zdokonalení principů taylorismu, systém hromadné výroby spojený s rozvojem trhů na hromadnou spotřebu (jeden typ výrobku > možnost specializace a zvyšování přesnosti a jednoduchosti výkonů) + zavedení pásové výroby Typy výroby nVyužití taylorismu a fordismu pouze v odvětvích se standardizovanými produkty a postupy výroby + rigidnost již ustavených procesů a postupů nSystémy nízké důvěry (vedení více hierarchické, důraz na technické vybavení podniku) vs. systémy vysoké důvěry (vyšší autonomie zaměstnanců, rozhodujícím faktorem jsou lidé) nDalší formy výroby (různá kritéria): automatizovaná, skupinová (zapojení dělníků), flexibilní (individualizované požadavky i v hromadné výrobě) Moderní organizace nModerní organizace – velké seskupení lidí, které je neosobního charakteru a které vzniká s konkrétním záměrem nZákladní atributy moderní organizace: cíl, struktura (dělba moci),a úroveň její formalizace, univerzalizace a efektivity nPůvod už tradičních společnostech nKlíčová instituce moderní neosobní, diferencované a specializované společnosti Klasické teorie organizace I. nM. Weber, R. Michels, F.W. Taylor, H. Fayol n nSpolečné rysy nSledování problému za jakých podmínek je dosaženo nejúčinnějšího fungování organizací > pokud se lidský faktor promění v automatizovaný nástroj plnící pokyny vedení > dehumanizující n nM. Weber nVšechny rozsáhlé moderní organizace mají byrokratickou povahu (byrokracie – vláda úředníků) která má nad ostatními formami organizace technickou převahu nZákladní rysy byrokratické organizace: 1.hierarchie pravomocí 2.jednání členů se řídí psanými pravidly 3.úředníci dostávají plat 4.úkoly v organizaci odděleny od soukromého života 5.členové nevlastní hmotné prostředky se kterými pracují nDůraz na analýzu formálních vztahů Klasické teorie organizace II. nR. Michels nŽelezný zákon oligarchie (politických) organizací – nezadržitelné směřování ke koncentraci moci na nejvyšších úrovních velkých organizací (např. politických stran) n nF.W. Taylor nOrientace spíše na nižší úrovně řízení a na konkrétní průběh pracovního procesu nSnaha o vypracování prostředků pro realizaci vytčených cílů pomocí časových a pohybových studií n nH. Fayol nSnaha o stanovení univerzálně platných principů řízení, jejichž dodržování by maximalizovalo účinnost chodu organizace nDělba práce, autorita, disciplína, jednota instrukcí, jednota vedení, podřízení zájmům celku, odměňování, centralizace, řetězec vztahů, řád a pořádek, korektnost, stabilita zaměstnanců, iniciativnost, duch kolegiality Kritické reakce na klasické období I. nOd 30. let 20. století > postupné zpochybňování klasických vizí nAplikace výzkumu mezilidských vztahů (zpochybnění klasického ekonomického pojetí společnosti, důraz na sociální rozměr řízení a neformální vztahy na pracovišti) nAplikace teorie lidské motivace (důraz na komplexní povahu lidského jednání, vedení musí být vnímavé k různým okolnostem a motivům lidí, které řídí) – inspirováno mj. A. Maslowem a jeho teorií hierarchie lidských potřeb: Exkurz: A. Maslow, hierarchie lidských potřeb 1) fyziologické potřeby (potřeba potravy, tepla, vyměšování) 2) potřeba bezpečí, jistoty (projevuje se především vyhýbáním se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému) 3) potřeba lásky, sounáležitosti (vedou k touze někam a k někomu patřit, být přijímán a milován) 4) potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch v očích jiných lidí a na tomto základě být sám sebou kladně hodnocen) 5) potřeba seberealizace (naplnit své možnosti růstu a rozvoje) 6) potřeby estetické (potřeba vytvořit harmonii, řád a krásu) Kritické reakce na klasické období II. nAnalýza dysfunkcí byrokratických organizací nRitualismus byrokracie (R.K. Merton): vlastnosti byrokracie brzdí její činnost, některé vlastnosti jsou nefunkční (podporuje rituální chování i v měnících se podmínkách – „trénovaná neschopnost“, přemísťuje cíle, monopolizuje moc členů na úkor klientů) > nezamýšlené důsledky (účelově racionálního) jednání nOsamostatnění organizace (P. Selznick) – rozvíjení neformálních struktur a komunikačních linií v organizaci, postupný řesun pozornosti k vnitřním problémům organizace a opouštění původních hlavních cílů Novější pohledy na organizované chování nP. Blau nAnalýza neformálních vztahů v organizacích: existence neformálních skupin a sítí napříč formálními vztahy, které napomáhají chodu organizace n nH.A. Simon nTeorie omezené racionality (lidé nemohou znát všechny důsledky svého jednání, mají omezenou představivost o vývoji svých hodnot, nepředstaví si všechny možné alternativy svého jednání) nKritika některých klasických pouček (kontraproduktivnost nadměrné specializace, neslučitelnost různých principů řízení, problém rozsahu kontroly atd.) n nM. Olson nLogika kolektivního jednání se liší od logiky jednání individuálního (problém sledování kolektivního zájmu (zejména ve větších sociálních skupinách) – fenomén „černého pasažéra“ Současné modely řízení organizací nByrokracie se neprosadila jako jediný model nJaponský model řízení (korporací): rozhodování zdola nahoru, menší specializace, jistota zaměstnání, důraz na výkon skupiny, prolínání práce a soukromého života nSoučasné trendy: decentralizace a redukce globálních korporací, organizace jako síť, (de-)lokalizace