3. téma:  Kultura
5. 3. 2014


Struktura přednášky
1)
1)
1)Teoretické předpoklady vysvětlení fenoménu kultury – společenská determinace člověka
2)Vymezení kultury
3)Základní pojmy kultury
4)
4)

Symbolický interakcionismus – hlavní premisy:
n
nLidské bytosti jednají na základě významů, které přikládají věcem kolem sebe.
n Tyto významy nejsou vlastností samotných věcí, nýbrž jsou produktem sociální interakce.
nTyto významy nejsou stabilní, mohou být neustále pozměňovány či potvrzovány v průběhu nových
interakcí.
n
nThomasův teorém – definice situace
Zdroj: Keller, J.: Úvod do sociologie.

Symbolický interakcionismus
nVychází ze zájmu o lidskou řeč a jazyk, zakladatel G.H. Mead (vliv M. Webera)
nNa rozdíl od předcházejících přístupů je klíčový důraz kladen na jedince a jeho činnost (zejména v
kontextu ostatních konkrétních osob) – mikroúroveň sociálního života.
nDůraz na symboly a jejich výměnu jakožto „nadreálné prvky“, na jejich vnímání, interpretaci, a
rekonstrukci ze strany jedinců.

Sociální jednání: M. Weber (I)
nKlasické pojetí sociálního jednání
nOdlišnost sociologie od přírodních věd: sociologie musí objektu svého zkoumání porozumět a díky
tomu jej objasnit
nSociologie tedy zkoumá chování/jednání jedince (jedinců) pouze potud, pokud jedinec dává svým
činnostem určitý smysl
nSociální jednání
n – lidské chování, se kterým subjekt spojuje určitý smysl
n – a při němž se jednající orientuje na druhé.
nTypy jednání: tradiční, afektivní, racionální.

Sociální jednání
nJe vždy jednáním v sociálním kontextu.
nJe orientováno na skupinu (jedince) nebo sociální kontext.
nJe spojeno s určitým očekáváním ze strany druhých.
nJe tedy závislé na řádu vytvořeném sociální skupinou.
nJe tedy kontrolované sociální skupinou (ať už záměrně či nezáměrně, vědomě či nevědomě).

Kultura (I)
nŠirší vs. užší definice kultury > sociologie vs. běžné užívání pojmu
nSouhrn uznávaných hodnot, dodržovaných norem a vytvořených hmotných statků, a souhrn všech
institucí, organizací a aktivit, které tyto prvky kultury umožňují produkovat, reprodukovat,
konzumovat a prožívat
nSpolečnost nemůže existovat bez kultury
a naopak
nHodnoty (= abstraktní ideály) jsou svázány
s normami (= konkrétními principy a zásadami chování)

Elementy kultury
KULTURA
kognitivní
   prvky
  normativní
       prvky
jazyk
materiální
   prvky

Podmínky vzniku kultury
ØSchopnost symbolické komunikace (užívat jazykových symbolů) a abstraktního myšlení.
ØSchopnost osvojit si a řídit se naučenými pravidly.
ØSchopnost potlačit své okamžité potřeby
a oddálit jejich uspokojení.
ØSchopnost organizovaného jednání.
Ø
n

Kultura a sociální procesy (I)
nSocializace: obecné a komplexní označení interaktivního procesu, během kterého se novorozenec
stává osobou uvědomující si sebe samu a orientuje se ve vlastní kultuře
nBěhem s. dochází k přejímání sociálních rolí, norem a vzorců jednání tvořících instituce a
organizace společnosti
nResocializace – přijetí radikálně odlišných hodnot a vzorců chování po rozpadu či opuštění těch
dosud přijímaných (represivní instituce, extrémní okolnosti, mezní situace)
nG.H. Mead – výklad hlavních fází ve vývoji dítěte (nápodoba skrze hru, přejímání role druhého,
sebeuvědomění, porozumění hodnotám a normám, generalizovaný druhý)

nhttp://en.wikipedia.org/wiki/Genie_%28feral_child%29
n
Význam primární socializace
Foto staženo z: Wikipedia

Kultura (II)
nVznik, reprodukce či změna norem není možná bez komunikace
nRozdílné společnosti – rozdílné hodnoty > kulturní (hodnotový) relativismus
nHodnotová relativita – důsledek poznání odlišné kultury a/nebo soužití
s ní
nEtnocentrismus – posuzování jiných kultur podle měřítek naší vlastní kultury
nSubkultura – malé, kulturně uniformní společenství které je součástí vnitřně kulturně rozmanité
společnosti (často bývá jazykově, etnicky nebo národnostně definované)
nKontrakultura - kontrastní, opoziční typ kultury, respektive subkultury vůči majoritnímu typu
kultury; nejde o pouhou odlišnost, ale o radikální odmítání a o vědomou kontradikci.
nLze rozlišit dva druhy kontrakultur – první je dána nedobrovolným sociálním vyloučením určité
skupiny obyvatel (bezdomovci, etnické menšiny), druhá je vědomě a dobrovolně tvořena jako akt
protestu proti dominantním kulturním nebo společenským normám a hodnotám (hudební nebo politické
subkultury)

Kultura a sociální procesy (II)
nDůležitý rys kultury -  její prvky musí přijmout a osvojit si většina příslušníků daného
kulturního společenství > charakter kultury určitého společenstva tedy určuje většina jejích členů.
nPředávání probíhá v rámci procesu socializace a to mj. i skrze artefakty, které jsou součástí
hmotné kultury (hračky, nábytek, dopravní prostředky, knihy, atd.)
nEnkulturace: proces učení se kultuře; vrůstání jedince do kultury dané společnosti (přejímání
významů a hodnot, které tuto kulturu tvoří)
nProbíhá především prostřednictvím rodiny, školy, vrstevníků a médií
nAkulturace - intenzivní pronikání kulturních prvků z jedné kultury do druhé (a naopak), který vede
k zásadním změnám a reorganizaci dané kultury (často obou)
nAkulturace se u jedinců projevuje změnou procesu enkulturace

Sociální instituce
nŠirší vs. užší význam pojmu instituce
nSociální instituce – institucionalizované sociální jednání
nJak se ze subjektivních významů (Weber) stávají sociální fakty (Durkheim)?
nProces institucionalizace – fáze externalizace, objektivizace, internalizace
nExternalizace - vytváření institucionálních praktik
nObjektivizace: osamostatnění institucionálních praktik
nInternalizace: osvojování institucionálních praktik člověkem

Důležité pojmy (k nastudování):
Ø kulturní normy;
Ø sociální kontrola, sankce;
Ø sociální status a sociální role;
Ø socializace

nAutor: americký sociální psycholog G. H. Mead
nNázev díla: Mind, Self and Society (1934)
nPředmět: analyzuje proces socializace,
v jehož průběhu si dítě osvojuje existující způsoby řešení problémů, hodnoty
a definování situací
Základní teorie sociálních rolí

nrole připsané (pohlaví, věk,...)
nrole získané (prestiž,...)
nrole vnucené (zákl. vojenská služba, role nezaměstnaného, …)
Typy rolí

nKonflikt mezi rolemi - kdy očekávání spojovaná se 2 různými rolemi vykonávanými toutéž osobou,
nelze sladit.
nKonflikt v roli - jedná se o konflikt mezi vlastním pojetím a skutečným výkonem role či odlišná
interpretace role u nositele od očekávání druhých
nDistance od role – neztotožnění se s rolí (Goffman).
Tři typy rolových konfliktů

Otázky z četby R.K. Mertona
n1. Jaké jsou dva významné prvky sociální a kulturní struktury, vymezující rámec Mertonova
příspěvku, a čím se vyznačují?
n S čím souvisí pozitivní zdůrazňování povinnosti si udržet vysoké cíle? Uveďte tři kulturní
axiomy, které přikazuje kultura současné společnosti dle Mertona přijmout.
n2. Jak můžeme definovat deviantní chování ve společnosti? A proč vzniká?
n3. Vysvětlete jednotlivé typy individuální adaptace a uveďte pro ně příklady!
n4. Jaká je role rodiny a specifika výchovy dětí z hlediska přenášení kulturních norem společnosti?
Vysvětlete, jak se projevuje tlak rodičovských ambicí na dítě a jaké jsou jeho rizika či následky?
n5. Je vybraný text ukázkou makrosociologického anebo mikrosociologického přístupu? Svou odpověď
doložte argumenty.
n
n
n
n
1.
2.
n
n
n
n
n
n

Doporučená literatura k tématu:
n
nBerger, P. L., Luckmann, T. 1999: Sociální konstrukce reality. Brno: CDK.
n
nFay, B.: Současná filosofie sociálních věd. 2002.  Praha: SLON.
n