Sociální politika
Týden 7
10 Prevence sociálních problémů: politika pracovního trhu
Úvod do tématu
Politika pracovního trhu je nejúčinnější formou boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Proto země EU včetně České republiky přijímají od roku 1997 „Národní plány zaměstnanosti“, jež jsou orientovány jednotnými principy a kladou největší důraz na „zaměstnatelnost“ pracovní síly. Akcentem politiky pracovního trhu je aktivní podpora strany nabídky trhu práce, nikoliv redukce rozsahu efektivní nabídky práce (jako je třeba politika předčasných důchodů). Cíle politiky pracovního spočívají především ve vytváření souladu mezi poptávkou po práci a nabídkou práce (zejména zprostředkování a poradenství, programy pracovní přípravy a rekvalifikace), v přerozdělení příležitostí zaměstnanosti ve prospěch nejvíce znevýhodněných skupin nezaměstnaných (vytvářením či podporou vzniku pracovních míst pro tyto skupiny), v ochraně a udržování lidského kapitálu a reprodukce pracovní síly, v prevenci sociálního vyloučení lidí postižených nezaměstnaností. K tomu přispívají zejména aktivní opatření politiky na trhu práce, ale také systémy podpory příjmu v nezaměstnanosti.
Cíle studia
po prostudování tématu by studenti měli umět vysvětlit:
- cíle politiky zaměstnanosti a cíle politiky pracovního trhu
- způsoby organizace a hlavní prvky systému kompenzace příjmu v nezaměstnanosti
- základní nástroje aktivní politiky pracovního trhu
- aktuální priority politiky pracovního trhu ve světě a v ČR
Klíčové pojmy (viz povinná literatura)
politika zaměstnanosti, politika pracovního trhu, redistribuce nezaměstnanosti, flexibilita trhu práce, pojištění v nezaměstnanosti, pomoc v nezaměstnanosti, podpory v nezaměstnanosti, aktivní politika trhu práce, podmínky nároku, čekací doba, poměr náhrady, zaměstnatelnost, pracovní výcvik, tvorba pracovních míst, subvencovaná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, programy pracovní rehabilitace, chráněné dílny, částečná nezaměstnanost.
Kontrolní otázky
1. Charakterizujte cíle politiky zaměstnanosti a politiky pracovního trhu.
2. Charakterizujte jednotlivé nástroje aktivní politiky pracovního trhu – a rámcově jejich využití v ČR.
3. Jaké jsou základní prvky, jež určují nastavení systému podpor v nezaměstnanosti (a ukažte rámcově znalost těchto parametrů pro ČR).
4. Jaké jsou současné priority politiky pracovního trhu v ČR a ve světě ?
Aplikace
a) Navrhněte indikátory (ukazatele) pro posuzování úspěšnosti aktivní politiky na pracovním trhu
b) Navrhněte v obecné rovině nástroje vhodné k řešení nezaměstnanosti:
- pracovníků uvolňovaných z těžkého průmyslu při strukturální změně a s převážně jednostrannou či nízkou úrovní kvalifikace
- absolventů středních škol, kteří vstupují na trh práce.
Povinná literatura
Krebs, V. et al. (2010): 309-334
Sirovátka, T. (1995): Politika pracovního trhu: 82 – 104,
Bonoli, G. (2011): 318-332
Vzor otázky a odpovědi
Jaké jsou základní parametry (kritéria), jež určují nastavení systému podpor v nezaměstnanosti (ukažte znalost těchto parametrů pro ČR) ?
K základním parametrům, jež určují nastavení systému podpor v nezaměstnanosti jsou z logiky systému ty prvky, které ovlivňují nárok na dávky (podpory): tj. konkrétně rozsah pokryté populace, výši podpor, délku poskytování podpory a podmínky vzniku a udržení nároku na podpory.
Parametr |
charakteristika |
konkretizace (ČR) |
Účast na pojištění (rozhodné období) |
Doba po kterou je třeba být zaměstnán před vznikem ztrátou zaměstnání |
12 měsíců ve 3 letech + 6 měsíců od předchozí nezaměstnanosti |
Formule dávky |
Poměr náhrady (výše dávky v relaci k dřívější mzdě), minimální a maximální výše dávky |
Z čisté mzdy:
65 % (1.-2. měsíc)
50 % (3.-4. měsíc)
45 % (5.-11. měsíc)
60 % (v rekvalifikaci)
maximum 2,5 životního minima jednotlivce, žádné minimum |
Doba trvání nároku |
Doba výplaty podpory |
5 měsíců (8,11 nad 50,55 let) |
Čekací období |
Období před první výplatou dávky (pokud není do této doby získáno zaměstnání) |
7 dní |
Podmínky vzniku nároku |
Nezaviněnost ztráty zaměstnání |
Pokud výpověď či zrušení pro porušení pracovní kázně, opakované rozvázání zaměstnání z vlastního rozhodnutí v posledních 6 měsících |
Podmínky udržení nároku |
Spolupráce s úřadem práce, přijetí vhodného zaměstnání (programu) |
Spolupráce, vhodné zaměstnání (přihlíží se ke zdravotnímu stavu, péči o děti a rodinným poměrům, případně ke kvalifikaci ) |
Ztráta nároku |
Dočasná či trvalá v případě odmítnutí zaměstnání (účasti v programu) a porušení spolupráce (v prvním či opakovaném případě) |
Při odmítnutí zaměstnání (programu) či porušení spolupráce, dočasně na tři měsíce |
Zajištění po vypršení nároku |
Pomoc v nezaměstnanosti, sociální pomoc |
Sociální pomoc (životní minimum), testování majetku |
Uvedené parametry mají důsledky jednak pro kvalitu sociální ochrany v případě nezaměstnanosti, jednak pro pobídky k hledání zaměstnání nezaměstnanými. Hodnocení existujících systémů podpor ukazuje, že vyšší podpory v nezaměstnanosti dobře ochraňují před materiální deprivací a také umožňují krýt dobře náklady na hledání zaměstnání. Na druhé straně, pokud jsou poskytovány delší dobu, snižují úsilí při hledání zaměstnání. Lepší účinky pro hledání zaměstnání má omezování doby vyplácení podpor, důsledná kontrola dodržení podmínek nároku a nabídka aktivních programů než snižování výše podpor v nezaměstnanosti.
Poznámka : konkretizace pro ČR je fakultativní a nevyžaduje se nutně pro zodpovězení otázky. Je hodnocena dodatečnými body.
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/1423/jaro2014/SPR704/um/38983100/