12. 5. 2015
Ekonomické nástroje politiky ŽP
Jan Blažek, 207120@mail.muni.cz
Vybrané ekonomické souvislosti
Literatura
 Základní:
 Daly, H. E., & Farley, J. (2004). Ecological economics: principles and
applications. Washington: Island press. ISBN: 1-55963-312-3, s. 157-183
 Rozšiřující:
 Daly, H. E., & Farley, J. (2004). Ecological economics: principles and
applications. Island press, Washington. ISBN: 1-55963-312-3, s. 3-56, 185-220
 Johanisová, N. (2014). Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita, 88 s. ISBN: 978-80-210-7116-2
 Polanyi, K. (2006). Velká transformace. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 299 s.
 Lewis, M. & Conaty, P. (2012) The resilience imperative: cooperative
transitions to a steady-state economy. Gabriola BC: New Society Publishers,
ISBN: 978-0-86571-707-7. s. 66-69
Neoklasický model - ekonomický
koloběh tržního mechanismu
 Výrobní faktory (VF) – půda, práce, kapitál
 Tržní mechanismus – utváří skrze cenu (nabídku S a poptávku D)
rovnováhu na trzích VF, trzích peněz a trzích statků a služeb
 + STÁT a jeho zásahy – regulační i investiční
Model prázdného a
plného světa
(Daly 2014:18)
Model úplné ekonomiky
Zdroj: Norgard, J. S. Happy degrowth through more amateur economy. Journal of Cleaner
Production 38, 2013. pp. 61-70
Neoklasická/environmentální/ekologická
ekonomie
 Neoklasická
 Půda (resp. přírodní zdroje) = výrobní faktor
 Cena zdrojů = pouze cena těžby (příp. vlastnictví)
 Přírodní zdroje (a ekosystémové služby) jsou často volné statky ANEB:jsou využívány
bezplatně
 Environmentální
 Zdroje jsou vzácné. Příroda je zdrojem.
 Je potřeba určit cenu – vzácností zdrojů, oceňováním ekosystémových služeb, hodnot
jednotlivých druhů, kvantifikací dopadů klimatických změn, regulací. Cena
ekosystémových služeb je řešena např. privatizací (soukromý vlastník určí cenu podle
poptávky x nabídky) nebo podle metod oceňování pro veřejné ůčely.
 Ekologická
 Přírodní kapitál stejně jako lidská společnost podléhají vzájemným ekosystémovým
vztahům
 Člověk čerpá konečné zdroje a je potřeba snížit spotřebu
 ŽP je potřeba chránit jinými nástroji a v jiné perspektivě, než trhem a komodifikací
Environmentální ekonomie (EnE) a
její předpoklady
 Ekonomické nástroje politiky ŽP jsou v zásadě
programem EnE
 EnE vychází z neoklasické ekonomie.
 Homo economicus – racionální jedinec, snaha o
maximalizaci užitku ve spotřebě statků a služeb)
 Mezní užitek (MU) klesá s každou další
spotřebovanou jednotkou
 Firma - Zákon klesajících výnosů, klesá
produkční fce  je potřeba investovat. S
klesajícím mezním produktem souvisí rostoucí
mezní náklady (MC)
Tržní rovnováha
 Existuje v různých variantách a
komplexitě, ale základ tržního
mechanismu je všudypřítomný
 Dokonce existuje ve formě všeobecné
rovnováhy na všech trzích, Dokonale
konkurenční prostředí. Paretovo
optimum
 ALE:
 Ve stejné chvíli akceptuje Nedokonale
konkurenční trhy – Monopoly,
Oligopoly, Monopolistickou konkurenci
 Vychází z nereálných předpokladů
(např. dokonalé informace) – např.
Ackerman, F., Nadal, A. (2004). The
Flawed Foundations of General
Equilibrium. Critical essays on
economic theory, Routledge
Dokonalá konkurence x Monopol
Tržní selhání ANEB problémy, které
řeší environmentální ekonomie
 Kromě Nedokonalé konkurence řeší další formy
tzv. tržních selhání – situací, které nejsou Pareto
optimální v alokaci zdrojů - pozici některého z
účastníků lze zlepšit, aniž by si pohoršil jiný
 Externality
 Výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje
nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným
subjektům, aniž by za ně zaplatily
 Veřejné statky
 Statky, jejichž spotřeba je nevyloučitelná a/nebo
nerivalitní – problém Občiny a černých pasažérů
Externality
 Pozitivní x Negativní
 Ceny neodpovídají skutečným nákladům na
produkci/výnosům ze spotřeby
 Existuje nepoměr mezi MU jednotlivce a MU
společenským resp. MC firmy a MC společenskými
 Jak stanovit cenu externalit? Jak zahrnout cenu do
produkce?
 Řešení:
 Coasův teorém, Pigouovské daně a dotace
Market A – pozitivní ex., Market B – negativní ex.
Coasův teorém
 Externalitu lze odbourat bez ohledu na to, kdo je
tvůrce a kdo je odškodněn, a to za předpokladu
soukromého vlastnictví a nízkých transakčních
nákladů na dohodu. Není důležíté, kdo je v právu, ale
že se dohodnou tak, aby bylo pro obě strany
nejvýhodnější.
 Pokud jsou transakční náklady příliš vysoké, existuje
tendence zdanit původce negativních
externalit/příjemce výnosů pozitivních ex.
 Příklad: Uhelná teplárna a čistírna prádla (Daly
2004:175)
 Existuje zde optimální úroveň znečištění, tam kde se
soukromý užitek z teplárny rovná společenským
nákladům na znečištění
Kritika (např. Kapp 1971 In:
Johanisová 2014)
 Externality nejsou nezamýšlené, právě naopak,
externalizace nákladů je pro firmy výhodná právě
proto, že za ně nemusí platit
 Odpady a emise jsou normální součástí
ekonomických procesů, nikoli externalitami, a jako
takové narůstají s produkcí.
 Ekologické problémy nelze považovat za externalitu,
není možné je takto marginalizovat. ŽP je zde bráno
jen jako zdroj - znečištění je OK, pokud je za něj
společnost/firma schopná/ochotná zaplatit
 Není jednoduché kvantifikovat společenské náklady a
společenské přínosy, nejen u firem, ale i domácností
 Transakční náklady – obě strany musí být schopné za
extra náklady/přínosy zaplatit
Řešení?
 Politické nástroje
 Sázet stromy na druhé straně světa, investice do
čistých technologií
 Dokonalá konkurence – firmy by nebyly schopny
zaplatit extra náklad, odejdou z trhu, ale čistší
společnosti zůstanou a prodají více NEBO extra
náklady na propagaci čistých řešení - spotřebitelé
zaplatí více a spotřebují méně – Ekologická ekonomie
 Nedokonalá konkurence – cenoví tvůrci (monopoly,
oligopoly) generují extra zisk, jsou schopny investovat
do čistších technologií – strategie oligopolu – Teorie
her
Piogouovské daně a dotace
Zdroj: Macáková, L. a kol. (2010). Mikroekonomie – základní kurz. Melandrium, 275 s.
Veřejné statky
 Veřejné statky př. veřejné osvětlení,
ekosystémové služby, nelze je zpoplatnit.
Existoval by „černý pasažér“
 selhání trhu – nezájem platit, vyrábět nebo
omezovat spotřebu
 Rivalitní – spotřeba statku jedním snižuje
dostupnost pro ostatní
 Vyloučitelný – vlastníkovi umožňuje a ostatním
znemožňuje využívat zdroj/statek
Lze vyloučit Nelze vyloučit
Rivalitní Soukromé statky Veřejné statky (např. commons)
Nerivalitní Klubové statky Veřejné statky
Problémy veřejných statků
 „Černý pasažér“ – je příliš nákladné určit, kdo
využívá statek (např. dopravní infrastrukturu) více
a kdo méně. Existuje tendence jednotlivce
„přenechat náklady ostatním“ ALE opačný přístup
– existuje marginalizovaná skupina, která sice
platí (daně), ale nevyužívá (cyklisti x motoristi ve
městě)
 Problém občiny (commons)
 Problém privatizace/ohrazování – majetková práva na
přírodní kapitál
Občiny (commons)
 Garrett Hardin – Tragédie obecní pastviny (1968)
 Jednotlivci se chovají „na obecní pastvině“
nezávisle na ostatních ve snaze maximalizovat
užitek – určitý počet homo economicus jedinců tak
může daný zdroj vyčerpat (výnos z prodeje krav jde
jen pastevci, náklady na spásanou pastvinu nesou
všichni)
Kritika tragédie občin (např.
Johanisová 2014)
 napomáhá legalizaci nástrojů jako je CDM (Clean
Development Mechanism) – země Severu mohou
investovat do obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích
Jihu, namísto řešení vlastních emisí CO2
 Podporuje privatizaci půdy, a to zejména v zemích Glob.
Jihu
 Existují však historické důkazy (např. Polanyi 2006), že
komunity daných oblastí měly vždy nějakou komunitní
správu, která obecní pastvinu regulovala. Podstatné
nebylo vlastnictví, ale přístup.
 Ostrom, E. (1990). Governing the commons: the evolution
of institutions for collective action – je potřeba vymezit
majetkové vazby, nicméně nikoli individuální, ale komunitní
– je potřeba institucí komunitní správy
Další problémy environmentální
ekonomie
 Praktické
 Komodifikace ŽP
 Oceňování přírodních statků
 Ekosystémové služby
 Paradigmatické
 Ekonomický růst
 Konečnost planetárních zdrojů
Děkuji za pozornost