ODPOR.ORG / "    '        0t) f P (L.      Stránka č. 1 z
Multi-kulti
^Jedna zo zhraní Židú a jejich svobodozednářských posluhovačů vůči původnímu obyvatelstvu naší Evropy je jeho nekonvenční rasistická politika ^ zaměřená právě proti nám, bílým Evropanům.Tolitika multikulturní společnosti, zkráceně multi-kulti. Každý ji jisič zná. Politika multi-kulti je dosti radikální, rychle se šířící a velice účinná zbraň. Západní země jsou již plně zasaženy, k nám však postupné proniká taky.
Multi-kulti politika se začala prosazovat pomalu po druhé svôtové válce, naplno se rozjela v letech Šedesátých. Příčin bylo hned několik. Dekolonizace .k. y> lístího svita, čímž se Žide západní diaspory snažili bránil svým východním zhol.ševizovaným bratrům verboval necivilizované a negramotné divochy do svého rudého bloku jako bojeschupnou sílu v období studené války. Sovělizaco začala ve východní Asii a pomalu se rozšiřovala na blízký východ i do » Afriky, Dalším důvodem bylo doplnil chybějící tabulkové počty pracujících, aby vbjjdoucnu nezkolaboval nedostatečný důchodový systém í>< kapitalistického hospodářství západní Evropy. Což se stejně nepodařilo a ani sto milionů novoevropanů na podpoře ho nezachrání. Poslední důvod, toužebné přání Židů, je snaha zničil zbytky zdravé krve jimi nenáviděných, opovrhovaných barbarů, bílých Evropanů - vzpurnou sílu, vždy se hrdě VI ' Ravéjící Steinům a Kohnúm na odpor, aby už nikdy na své rodné půdě, prosáklé krví svých předku, Evropan, zpříma a neporažen, nepohlédl do jízlivého Xokajosatého aiievu. Rozpustil její poslední kapky v přílivu barevné invaze z třetího světa zaplavující naše země. Člověk bez. kořenů, bez identity, šedý yjobolický otrok, bude poslušným sluhou svého vyvoleného pána, potomka Jakoba.
Výsledky multi-kulli lze viděl dnes víceméně po celé západní Evropč. Nekoordinovaný chaos ve změti pestrobarevných těl, jakákoliv identita je tatam. )yĹ Ulice připomínají africká tržiště. Ovsem samotní bubu.ewopaiié se své identity nevzdávají a pilně udržují tradice. Hořká ironie, kterou si Židé v lóžích s bratry zednáři jen těžko připouští. Zvláště, chovají-li se k nim jejich nové adoptivní dčli namísto s úctou trochu Irackoviiě. Smutné je také vidět chování velkého procenta evropských žen. 'I ech žen, pro které jejich praotcové po dlouhá staletí prolévali svou krev na bojištích všemožných bitev a válek, t ItaKo, aby uchránili čest, svoji půdu a zabezpečili budoucnost svých dělí, budoucnost krve. Tylo ženy, otrávené falešnou multi-kulti propagandou útočící X! m 1,4 J'ž 1x1 nízkého včku. sedneš bez odporu vrhají do náručí námi nezvaných návštěvníků, nekuhurních divošských nájezdníku. Nevadí Jim, že boří to, co jejich otcové po staletí budovali. Omámené touhou po něčem novém, odlišném, přelrhávají staré kulturní pouto se svou rodnou půdou, se svými ^"předky. Rodí potomky barevným kolonistům, šedé bastardy. Ti. bez přímé identily uznávající tradice otce dobyvatele a pohrdající pokořenou kulturou matky, se s odporem staví vůči všemu původnímu, evropskému. Na ně politika multi-kulti nepláli. Té se smějí. A i někleří naši muži ze zbabělosti, z lenosti a vlasmi neschopnosti najít si sobě rovnou družku, dají za vděk chjjvé prangutancc, která se bez. lásky a z vypočítavosti ráda vdá ilo domorodé zabezpečené rodiny. Jejich potomci jsou pak zmatení a frustrovaní ještě více. A oni také nevěří pohádce o multi-kulti. Chtějí identické prostředí. Proto vznikají ghetta, území obývaná určitým přistěhovalým etnikem, ve kterých jsou bílí okamžitým letcem. A Židé to tolerují. 1 oni se nás se stejnou nechutí stráni li, ač dnes vypráví jiné báchorky. Ghetto bylo vždy území, kde se uchovávaly tradice před okolním světem. A jinak lomu není ani dnes. Ovšem ---- jednou tyto přeplněná ghetta prasknou a zaplaví nás obrovská vlna Hotentoiú, která nás navždy smete. A Žide, myslíš, že tebe ne?
* Závércrn asi tolo. Existují ještě zatím nezničené čásii Evropy. V těchhv bvliMřebu začít s radikální propagandou za záchranu naší krve a s otevřenou >■> konfrontací vůči Židům a zednářům, kteří jsou za vše odpovědni, bránil naše lidi proli zhoubné propagande našich nepřátel a nenechat se porazit. Pomalu, těžce, tile přece vybojovat naše právo na přežilí. Vítězství zdar !
auioi; Jan Rys
r 2-
\